Vzpomínky na věznění v letech 1941 – 1945

Ferdinand Pokorný byl přidělen jako katecheta na bzeneckou školu dne 1. března 1939. Působil zde až do 1. prosince 1941, kdy byl při hodině náboženství zatčen Gestapem. Následovalo odsouzení do koncentračního tábora za „Oslabování vnitřní fronty svojí činností mezi příslušníky Protektorátu v Říši, kde působil jako misionář.“ Zbytek války již zůstal vězněm. Svobodu získal v roce 1945 při osvobození koncentračního tábora Dachau. Zpět do města Bzence se vrátil v květnu roku 1945.

Poznámky ze svého věznění si zapisoval již při svém pobytu v koncentračním táboře. Na jejich základě přispíval drobnými podčárníky v olomouckém deníku „Osvobozený Našinec“ v letech 1945 a 1946. Tento soubor podčárníků pan Pokorný posléze ucelil a vydal v roce 1948 knižně pod názvem „V městě Satanově“.

Následuje kompletní přepis těchto vzpomínek – jednotlivé kapitoly otevřete kliknutím.

ÚVODEM PODĚKOVANÍ

Tato kniha je souborem podčárníků, jež otiskoval olomoucký deník Osvobozený Našinec od července 1945 do května 1946. Začal jsem je psát brzy po příchodu z Dachau 23. května 1945. Za podklad mi sloužily kusé poznámky, jež jsem si načrtl ještě v koncentračním táboře samém, pokud se mi neztratily při občasných prohlídkách skřínek a kapes dozorčími orgány. Nesou tedy z velké části stopy bezprostředních dojmů. V tom je asi jejich dokumentární cena, ale snad i někdy nedostatek, neboť po víceletém odstupu dalo by se leccos vyjádřit střízlivěji a stručněji. Mnozí čtenáři vyslovili přání, aby mé podčárníky byly vydány knižně. K tomu účelu jsem je poněkud zkrátil a někde opravil, ale celková osnova zůstala beze změny.

Do knihy byly pojaty perokresby. Byly dělány přímo v táboře za kontroly spoluvězňů a zastupují takřka fotografie. Jejich autorem je francouzský vězeň, abbé Ferdinand Dupuis ze Saint Lambert du Lattay. Pro reprodukci zhotovil jejich přesné kopie pan Smékal, účetní v závodech Ligra v Olomouci. Obálku, frontispiece a výjev na str. 303 nakreslil akad. malíř Aljo Beran v Olomouci. Kresba sv. Klimenta, patrona koncentráčníků, je dílem akad. malíře Arnošta Hrabala v Buchlovicích.

„Buďte vděčni!“ – toto časté napomenutí sv. Pavla zavazuje také mne, kdykoliv vzpomínám na zásilky, které v druhém období mé vazby přicházely z vlasti jako poslíčci věrné a obětavé lásky podobně jako jiným druhům. Bez této podpory bychom se sotva dožili vytouženého dne osvobození. Na důkaz vděčnosti budiž věnována tato knížka všem, kdo na mne tehdy pamatovali tak štědře: sestře, bratrovi, ostatním příbuzným a přátelům v Kyjově, Bzenci a jinde. Stejně bych chtěl těmito řádky pozdravit ty, s nimiž jsem se seznámil v žalářích a táborech, kněze i laiky, od nichž, se mi dostalo mnoho projevů bratrské účasti a přízně. A což ti všichni, kdož mi slovem i skutkem vyšli vstříc po návratu do vlasti? Jim všem v duchu tisknu ruku a děkuji Bohu, že mi přes všechny tvrdé zkoušky dal poznati tolik dobra, jež vždy musí vítězit nad mocnostmi zla.