Kaple sv. Floriána a sv. Šebestiána

Kaple sv. Floriána a sv. Šebestiána, nazývána též bzenecký Floriánek, byla postavena v roce 1703. Jejím zakladatelem byl hrabě Erdman Pruskovský z Pruskova, který celou stavbu nechal zřídit na místě původního gotického hradu. Stavba kaple byla v barokním slohu. Měla oválnou klenbu, která byla umístěna na široké římse jakoby podpírané imitacemi sloupů s jednoduchými hlavicemi. Sloupy i římsa byly z umělého mramoru. Kaple měla čtyři pavlače opatřené půlkruhovými okny. Na pavlače se vystupovalo po kamenných schodech. Na pravé zadní pavlači byly malé varhany. Průčelí kaple bylo rozděleno imitacemi sloupů a římsami. Na každé straně byla čtyři široká okna, dvě a dvě vedle sebe, nad nimiž vystupovaly půlkruhové římsy. Hrabě nechal pro kapli ulít zvon a namalovat oltářní obraz sv. Floriána, jež nechal opatřit bohatě vyřezávaným rámem.

Kaple se stala výraznou dominantou Bzence, ale pro svou polohu na vrcholu kopce byla často poničena vichřicemi a blesky. V průběhu josefínských reforem za panovníka Josefa II. byla kaple v roce 1783 uzavřena a bohoslužby se zde mohly konat až po zrušení tohoto příkazu v roce 1793. Roku 1852 byla nákladem města opravena a v 60. letech 19. století se její venkovní ráz změnil, když byla okna ze dvou třetin zazděna a opatřena železnými okenicemi, aby se omezilo jejímu poničení při vichřicích.

Dne 15. září roku 1915 zapálil blesk střechu, jež byla následným požárem úplně zničena. Z tohoto období existuje mnoho fotografií a pohlednic, na nichž je kaple zachycena bez krovů a střešní krytiny. K obnově střechy došlo až z popudu J. Hanáka v roce 1924. Plány k její rekonstrukci přichystal brněnský architekt Vlad. Fišer a hrabě Antonín Mágnis pak věnoval na obnovu střechy dřevo ze svých lesů. Pan Hanák poskytl část kapitálu výtěžkem ze svých Pamětí města Bzence a dalších regionálních publikací. Státní památkový úřad v Brně se postaral o subvenci této akce, ministerstvo školství a národní osvěty přispělo částkou 25 000 Kč a 10 000 Kč poskytlo i město. Vlastní rekonstrukci provedla firma bratří Hromadů ze Bzence, práce probíhaly od května až do září roku 1924. Místo šindele však již byla střecha opatřena křidlicí a na vrchol stavby byl umístěn hromosvod, aby se předešlo dalším poškozením způsobeným blesky. Do věžní báně byly umístěny pamětní listiny obce a farního úřadu a také soudobé pečetě a mince. Znovuvysvěcení kaple proběhlo za okázalé slavnosti dne 5. října za účasti biskupa Wisnara z Olomouce.

Skutečnou pohromou pro „Floriánka“ se stal až konec druhé světové války, kdy byla 18. dubna kaple podminována a v 11:30 zničena ustupujícími vojáky německé armády, aby zabránili jejímu využití jako pozorovacího stanoviště a zároveň význačného orientačního bodu v okolí postupujícími spojeneckými armádami. Po válce se několikrát uvažovalo o její obnově, bohužel neúspěšně. A tak na místě, kde se od nepaměti scházeli Bzenčané, aby slavili veškeré významné události naší vlasti a svého města, se po více než 70 let smutně tyčily pouze ruiny této významné dominanty a symbolu města Bzence.

Obnova kaple

Snahy o obnovu kaple sahají již do 50. let 20. století, kdy byly provedeny dvě sbírky na obnovu kaple, avšak tehdejší režim neměl o opravu zájem.

Po dobu 72 let torzo ještě více chátralo. Zastupitelstvo města několikrát jednalo o tom, zda přistoupit k výstavbě nové kaple. Zelenou tomuto projektu vystavilo město až při schvalování rozpočtu na rok 2016, kdy bylo pro tento účel vyčleněno 12 mil. Kč. Vzhledem k tomu, že se vyskytly i jiné názorové proudy, které zastávaly spíše zakonzervování ruiny ve stávajícím stavu, popřípadě architektonicky zcela novou stavbu, bylo třeba vše dořešit a následně provést výběrové řízení na zhotovitele stavby. Ve IV. čtvrtletí byla podepsána smlouva s firmou MSO Kyjov, která toto řízení vyhrála. Vysoutěžená cena stavby činila 15,2 mil. Kč. Tato částka se stala součástí rozpočtu města na rok 2017. Další projekty řeší i ozelenění a využití plochy kolem kaple, přístupovou cestu od Horního náměstí ke kapli (mezi vinicemi) a úpravu dosavadních přístupových cest. Dokončení samotné stavby kaple bylo stanoveno na prosinec roku 2017.

Dobové svědectví ze školní kroniky o požáru kaple v roce 1915

Dne 15. září 1915 večer o 7. hod. se rozpoutala nad Bzencem prudká bouře; pojednou třeskla ostrá hromová rána a v několika minutách stála kaple sv. Floriána na Starém hradě v plamenech záříc do kraje ponořeného ve tmu jako obrovská pochodeň. Lidé vybíhali z domů a pozorovali se vzrušením hrůzokrásný zjev; rozzuřený živel strávil nejdříve šindelovou střechu, jejíž dubová vazba se rýsovala ve tmě, jako by byla z rozžhaveného kovu. Nejdéle vzdorovala věž, až konečně se také zřítila k zemi za příšerného rachotu, sloup jisker jako ohromný ohňostroj tryskl do výše a rozptýlil se na vše strany, ohrožuje i domky stojící pod Starým hradem. Jen déšť zabránil větší pohromě.

Více než 200 let patřila kaple sv. Floriána z vínorodé hory do kraje, jsouc jednou z nejkrásnějších ozdob Bzence a celého Slovácka. Zbudoval ji na počátku 18. století Erdmann Kryštof hrabě z Proskova ve slohu barokovém. Zvláště je pěkná oválová klenba, která nespočívá na hlavních zdech, ale je dovnitř vestavena. Na věži, jejíž kostra kvůli vichru nebyla vyplněna krytbou, jest zvon s latinským nápisem: „Erdmann Krištof S. R. Ř. hrabě z Proskova, J. C. M. komoří, této budovy zakladatel r. 1703. Sv. Florián a Šebestián, patroni bzenečtí.“

– články otevřete kliknutím na jednotlivé nadpisy –
    • zdroje:

 

  • Hanák, J.: Paměti města Bzence. Adamov 1999
  • Kolektiv autorů: Kapitoly z dějin města Bzence, Praha 1987
  • Město Bzenec a Muzejní spolek pro Bzenec a okolí: Město Bzenec na historických pohlednicích, Olomouc 2009
  • Plaček, M.: Ilustrovaná encyklopedie Moravských hradů,hrádků a tvrzí, Jihlava 2007
  • SOKA Hodonín, Kronika města Bzence 1918 – 1937 AM-BZ 167
  • Památkový úřad Brno
  • http://www.znicenekostely.cz