Zpráva vedoucí žen za rok 1923

Vstupujeme v nový rok, tudíž i v nový život a novou práci, poctivou a svědomitou práci, které je naší jednotě opravdu zapotřebí a které jak doufám nebude se žádná z žen vyhýbati a dle svého nejlepšího svědomí plniti bude povinnosti, jež členství v „Sokole“ ukládá.

Počet cvičících počítaje v to i káňata vyžaduje hodně péče po stránce výchovy tělesné i duševní. A mám-li býti upřímná, nebylo vše tak, jak bychom si přály, poněvadž není u nás dostatek schopných vedoucích, ačkoliv vždy jednota obesílá okrskové i župní kurzy cvičitelské. Posledním dvěma absolventkám vytkla bych přímo nedostatek vědomí povinnosti vůči Sokolu. První bez omluvy hned počátkem roku vůbec tělocvičnu opomíjela a druhá byla poslední dobou vzácným hostem ve cvičebních hodinách.

Mám podati zprávu naší tělocvičné činnosti za uplynulý rok, nebudu zde předváděti bolestivé nedostatky a podám stručný nástin celoroční činnosti.

Žačky měly průměrně šest hodin měsíčně dorostenky a ženy po osmi hodinách. Veřejná činnost naše byla skromná, přesto však snažily jsme se opravdově a předvedly několik tělocvičných ukázek naší veřejnosti.

Dne 20. – 21. 4. pořádána žákovská besídka, 15. července dětský den a k oslavě 28. října akademie – vše s výsledkem uspokojivým. Mimo toho zúčastnily se 3 ženy veřejného cvičení ve Veselí n. Moravou a šest cvičilo při prvním veřejném cvičení jednoty v Hroznové Lhotě. Župního tajného pochodového cvičení zúčastnilo se pouze pět žen a přála bych si, aby bylo více zájmu i porozumění pro župní i okrskové podniky.

Celou naši tělocvičnou činnost hleděla jsem vésti, pokud to ovšem dovolovaly rozměry tělocvičny a dostatečnost nářadí směrem určeným cvičitelským sborem Č.O.S. Též několik rozhovorů (12) a proslovů (18) před šikem předneseno členkám dorostenkám i žačkám a v listopadu přednášela sestra Sýkorová na téma „Sokolstvo a Abstinence“. Pod jejím dozorem zřízen kroužek abstinentů, který chce a má býti složkou vzdělávacího sboru a aspoň v zimních měsících měl by pořádat vzdělávací i zábavné besídky, které doufám se uskuteční.

Těm, které poslední dobou, ba i těm, které již déle patří rodiny sokolské, dala bych jednu radu: nikdy nevstupujte do spolku, aniž dostatečně znáte jeho úkol, směr, cíl, to je a má býti vaší snahou, abyste se toho dopídily, jinak je vaše členství bezcenné. Jen v ukázněné mládeži je naše budoucnost. K sestrám mám jen malou poznámku: sokolská kázeň je dobrovolná.

Na zdar!

Gistrová