Pamětní kniha železniční stanice Bzenec – Přívoz (dříve Lidéřovice) do roku 1946

Zpracoval: přednosta stanice Moravský Písek – Duda Petr

Stanice Lidéřovice, pojmenovaná dle obce 6 až 7 km vzdálené, leží na pozemcích města Bzence, na trati Břeclav – Přerov, politicky přísluší soudnímu okresu Uherský Ostroh a okresní správě v Uherském Hradišti. Výška nad mořem 188,7 m.

Stanice vznikla v roce 1907 až 1909 na místě bývalé zastávky téhož jména. Provoz zahájen dne 15. prosince 1909. Stanice pozůstává z budovy přijímací, čp. 679, obytného domu pro zaměstnance čp. 680 a služební místnosti – kasárny, jako lampárna a příruční skladiště čp. 681. Stanice má čtyři dopravní koleje, kolej VI jest manipulační a používá ji převážně vápenopísková cihelna a parní pila v Bzenci, prodloužená kolej III (kusá) jest používána pro vozové zásilky vlečky velkostatku v Bzenci. Z koleje III odbočuje vlečka 345 m dlouhá, ku složišti dřeva velkostatku. Z této vlečky odbočuje provizorní kolej písková pro nakládání písku, pro potřeby dráhy. Vlečka velkostatku v Bzenci postavena byla v roce 1910 nákladem majitele bzeneckého panství. Soukromým prodejem v roce 1917 přešlo bzenecké panství do vlastnictví hraběte Magnise ve Strážnici i s vlečkou. Severozápadně od stanice jest hájovna, u níž jest postaven pomník z roku 1906 lesnímu inspektoru Janu Bedřichu Bechtelovi, který byl zakladatelem zdejších lesů. Pomník postavil moravsko-slezský lesnický spolek. Na severovýchodní straně stanice, v přímém sousedství dráhy, jest vápenopísková cihelna z roku 1911, patřící společnosti s omezeným ručením v Bzenci. Denní výroba 16 000 kusů cihel. Ze závodu vede úzkokolejka ke staniční koleji šesté, pro nakládání cihel do vagonů. V roce 1917 až 1919 byla při cihelně postavena parní pila, která zpracovávala zdejší kulatinu.

Stanice leží v těsném sousedství řeky Moravy, na níž jest zbudován přívoz, sloužící pro přepravu pěších i povozů na pramici přes řeku.

Prvním přednostou stanice byl jmenován revident Arnold Žila, který zde působil až do 13. dubna 1921, načež byl přeložen k ředitelství státních drah Brno.

Stanici převzal zatímně revident Mikuláš Veselský, až do 16. ledna 1922, kdy byl přeložen jako přednosta stanice do Otrokovic. Od tohoto dne až do 25. dubna 1923 vedl stanici oficiál Vašíček, než přišel přednosta stanice Max Karger, přeložený sem z Cugmantlu.

Stanice má výpravní oprávnění pro prodej a výdej zásilek zaměstnaneckých, pro kusové a celovozové zásilky firmy Calcium a správy velkostatku ve Strážnici a Bzenci.

Stanice byla budována z důvodů dopravních pro rychlejší výpravu následných vlaků z důvodů potřebné změny sledu vlaků.

Cestovní ruch se omezuje na letní měsíce, kdy okolní lesy jsou navštěvovány výletníky. Obyvatelstvo okolních vesnic jest národnosti české, za Moravou na strážnicku mluví se nářečím ryze slováckým.

Dne 4. května 1918 byl přejet strojním vlakem 1 a čtvrt roku starý hoch strážníka Cyrila Války, jménem Oldřich. Hoch přibatolil se až těsně ke kolejnici a strojvedoucí, jenž pozoroval sice něco u kolejí, domníval se, že je to kus papíru. Chlapci byla ujeta levá ruka v nadloktí a pravá noha v kotníku. Chlapec byl převezen do nemocnice v Kroměříži, kde zemřel.

V noci ze 4. na 5. listopad 1923 byl na trati Lidéřovice – Bzenec – Písek, neznámým vlakem přejet osmnáctiletý Antonín Horáček ze Bzence. Usmrcen byl patrně při pokusu krádeže uhlí z jedoucího vlaku. Jeho mrtvolu odtáhli jeho společníci do lesa asi 50 metrů od trati, kde byla nalezena dne 5. listopadu četnictvem.

Dne 19. září 1921 projížděl zdejší stanicí zvláštní vlak s panem prezidentem republiky T. G. Masarykem. K projevu oddanosti prezidentu dostavili se občané ze Strážnice, Znorov, Lidéřovic a jiných ještě obcí se spolky a korporacemi v počtu asi 6 000 osob. Občané měli sebou 3 slovácké kapely ze Strážnice, Znorov a Velké nad Veličkou, které při projíždění zvláštního vlaku hrály hymnu. Vlak zmírnil rychlost a pan prezident kynutím ruky děkoval zdravivším zástupům.

Dnem 1. ledna 1924 byla trať Břeclav – Přerov přidělena ředitelství drah v Brně. Předávka trati provedena byla dne 28. prosince 1923. Dne 16. ledna 1924 konal ředitel státních drah v Brně, sekční šéf Ing. Pokorný, inspekční cestu, při níž ve stanici zastavil, zdržel se zde asi 20 minut, načež pokračoval v jízdě do Bzence – Písku a dále.

V letech 1925 až 1928 nebylo zvláštních událostí.

Dne 20. února 1929 v 21:30 vypukl v přijímací budově stanice požár v čekárně 3. třídy, kde od vadného komína chytil strop. Požár byl uhašen zaměstnanci asi za hodinu. Vzniklá škoda asi 5 000 Kč, mimo škody asi 1 500 Kč na zařízení bytu přednosty stanice.

Dne 27. srpna 1929 projížděl zdejší stanicí pan prezident T. G. Masaryk. Staniční budovy a nádvořiště byly okrášleny chvojím, vyzdobeny prapory a vlajkami národních barev. Z pomalu projíždějícího vlaku vychýlil se pan prezident z okna a děkoval kynutím ruky pozdravujícímu jej obecenstvu.

V měsíci říjnu a listopadu 1931 byl obnoven svršek na severním i jižním zhlaví stanice a položeny pérové výměny. Vjezdová návěstidla byla postavena na předepsanou vzdálenost 200 metrů od krajní výhybky a pro větší bezpečnost provozu a zvýšení rychlosti vlaků vyrovnány vjezdové oblouky.

Dne 19. prosince 1931 v 8:30 zemřel po krátké a úporné nemoci přednosta stanice inspektor státních drah Maxmilián Karger. Nástupce přednosty stanice vrchní adjunkt Spytihněv Krejčí, převzal stanici dne 3. dubna 1932.

V době od 26. 7. do 6. 9. 1932 byla provedena novopokládka koleje pravé, trati Bzenec – Moravský Písek – Lidéřovice.

Dne 23. dubna 1933 vypadl za jízdy strojvedoucí vlaku č. 1105 v km 119.127. Při pádu se těžce poranil, takže druhého dne zemřel. Příčina úrazu nebyla zjištěna.

Dne 1. října 1933 byla změněna stanice na zastávku a nákladiště a přidělena účetně i administrativně dopravnímu úřadu Bzenec – Moravský Písek. Správu této zastávky a nákladiště převzal dne 6. října 1933 přednosta d. ú. Bzenec – Moravský Písek v. adj. Vladimír Konšel, bývalý přednosta stanice Spytihněv Krejčí, byv pověřen vedením staničního úřadu v Rohatci.

Jiných změn personálních nebylo.

Pro očekávanou zvýšenou přepravu byla zastávka a nákladiště Lidéřovice v měsíci červnu 1939 pro dopravní službu znovu otevřena. Přednostou stanice byl jmenován adjunkt František Killer.

Dne 18. dubna 1945 byli zahnáni spojeneckými vojsky germánské vojenské části a stanice osvobozena. Pro bojové události byly obnovovací práce zahájeny teprve 24. dubna 1945. Těchto prací se zúčastnili všichni zaměstnanci bydlící ve staničních budovách. Nejdříve bylo započato s pracemi pro sjízdnost kolejí a výhybek, které byly až na výhybku č. 8 všechny poškozeny. Usilovnou prací bylo dosaženo sjízdnosti traťové koleje levé z Lidéřovic po zničený Vlárský most, staniční koleje č. 1 v Lidéřovicích a přechodu na jižním zhlaví na traťovou kolej pravou do Rohatce.

Dne 1. května 1945 byla vykonána zkušební jízda cukrovarským strojem „Orlík“ z hodonínského cukrovaru na trati Hodonín – Vlárský most v km 123.347. Dne 2. května 1945 byla zahájena nouzová doprava osob tímto strojem a dvěma nákladními vozy. Později byly opraveny dva vozy Varšavské podzemní dráhy, zavlečené do Hodonína a zařazené do provozu. Dne 4. června 1945 byla zahájena osobní doprava přes Vlárský most a osobní vlaky mohly projížděti až do Přerova. Dosavadní přednosta stanice adjunkt František Killer byl dne 27. července přeložen do stanice Nový Jičín. Vedení stanice převzal vrchní adjunkt Dalibor Dort a setrval zde do konce roku 1945. Ze stanice Lidéřovice odešel do stanice Tlumačova, kde byl jmenován přednostou.

Dne 2. ledna 1946 nastoupil místo přednosty stanice Lidéřovice adjunkt František Začal, od stanice Olomouc hl. n. Provoz v obou směrech prováděn byl jednokolejně, a sice po traťové koleji druhé.

Traťová kolej levá z Lidéřovic do Rohatce byla dána do provozu dne 2. května. Současně bylo zapnuto zabezpečovací zařízení ve stavědle č. 2 a příslušná část staničního řídícího přístroje. Dne 22. srpna bylo zapnuto zabezpečovací zařízení ve stavědle č. 1 a staniční řídící přístroj. Jednokolejný provoz v trati Lidéřovice – Moravský Písek zůstal nadále s tou změnou, že od tohoto dne se jezdí po traťové koleji levé. Kolej pravá je vyloučena pro znovu vybudování mostu přes Vlárskou trať. Během roku byly odstraňovány následky ničení ustupujících německých vojsk, takže koncem roku zůstávají ještě tyto nedostatky:

• výměna č. 10 a č. 12 nejsou vtaženy,
• vjezd na kolej č. 5 není možný,
• v traťovém úseku Lidéřovice – Moravský Písek jest ještě jednokolejný provoz.

Pro snížení stavu zaměstnanců byl jeden zaměstnanec přeložen do stanice Staré Město – Velehrad, jeden odešel do obvodu ředitelství státních drah v Ústí nad Labem.