ZDAR ROKU 1916
Leden 1916
V Rudníku[1] dne 1. ledna
Slavme slavně slávu Slávův slavných!
Sobota 1. 1. 1916. Vstal jsem v pět hodin a vše přichystal k odjezdu. O půl sedmé jsme vyjeli a v osm hodin jsme byli ve štelunku[2]. Dosud zde byla první batterie, proto jsme čekali jejího odjezdu. Poté jsme se ubytovali. Vše bylo připravené, a tedy zařizování nedalo mnoho práce, jen stůl a lavice. Líbí se mi zde dosti, zdá se, že zde bude víc klidu. Žádné zvláštnosti zde nejsou. Večer brzy šli jsme spát, neměli jsme čím svítit.
Neděle 2. 1. 1916. Vstali jsme v sedm hodin. Někteří šli stavět stáje a my jsme si ještě náš zákop dali do pořádku. V deset hodin stříleli jsme, ale z mého kanonu ne. Odpoledne jsem připravili trochu dřeva ku topení. Večer zase brzy šli jsme spát. Venku slabě mrzne a i sníh poletuje.
Pondělí 3. 1. 1916. Jako včera. Oholil a umyl jsem se. Dopoledne píši. Nic nového. Večer jsem hrál karty. Je celý den mizerné počasí a večer počalo pršet. Vzpomínám domova. Nemohl jsem dlouho usnout.
Úterý 4. 1. 1916. Vstal jsem v sedm hodin a pak šel jsem do lesa ke stájím. Je šeredné počasí. Večer jsem dostal balík od bratra – byl jsem velmi potěšen. Pak jsem dlouho psal.
Středa 5. 1. 1916. Jako včera. V lese celkem málo jsme dělali. Je dosti teplo a poprchá. Nic zajímavého. Máme službu – wachu[3]. Do půlnoci jsem četl.
Čtvrtek 6. 1. 1916. Vstal jsem jako včera. Dopoledne jsem pral a odpoledne se vykoupal. Večer jsem hrál karty. Dnes je lepší počasí, ale nemrzne a je teplo.
Pátek 7. 1. 1916. Dopoledne jsme dělali pořádek ve štelunku. Večer brzy jsem šel spát a v noci jsem se vzbudil a vařil čaj. Mám v nohách revma. Venku je mizerný čas.
Sobota 8. 1. 1916. Dnes má přijíti inspicírovat[4] gen. štáb šef[5]. Celé dopoledne byli jsme připraveni, čekali jsme, ale nikdo nepřišel. Dnes je již trochu lepší čas, ale zima je dosti velká.
Neděle 9. 1. 1916. Celé dopoledne se celkem nic nedělalo. Odpoledne jsme stříleli, ale málo. Večer jsem chvíli četl a pak jsem šel spát – spal jsem dobře.
Pondělí 10. 1. 1916. Vstal jsem v osm hodin. Dopoledne jsem psal dopisy. Dnes trochu mrzne. Nic zvláštního.
Úterý 11. 1. 1916. Jako včera. Padá sníh s deštěm. Skoro celý den jsem ležel. Večer brzy jsem šel spát.
Středa 12. 1. 1916. O půl osmé jsem vstal. Po snídani šel jsem s ostatními na práci. Sněhu je dosti a chvílemi jsou velké sněhové vánice. Jen dopoledne jsme pracovali. K obědu šli jsme domů.
Čtvrtek 13. 1. 1916. Jako včera, zase šli jsme na práci, ale ještě před obědem přišli jsme zpět, nebylo totiž hřebíků. Odpoledne jsme opravovali kanon. Navečer přijel Polák z dovolené. Přinesl zásoby – tedy zase den „hodů“. Venku sněží.
Pátek 14. 1. 1916. V sedm hodin jsem vstal. Dopoledne píši. Venku občas sněží. Dopoledne hráli jsme karty. V poledne přišel za mnou Študent a o třetí hodině šel jsem do švarmu na beobachtung[6], bych znal místo cílů, ježto zítra přes noc budu ve švarmu jako auf[7]. Cesta byla špatná, zvlášť u švarmu, kde byli jsme viděni od Rusů a ti občas střelili – koule zafičela a zase ticho. Zákopy mají velmi špatně dělané – jsou na povrchu, ježto je zde samý močál. Vše jsem obhlédl a šel zpět a stavil jsem se u kolegů, jež jsou právě ve štelunku v těchto místech. Domů jsem přišel po šesté hodině. Brzy šel jsem spát.
Sobota 15. 1. 1916. Žádné změny. Dopoledne píši. Odpoledne o třetí hodině vzal jsem nutné věci a šel do švarmu – mám službu. Šli jsme lepší cestou a dnes Rusové tolik nestříleli. V dekunku[8] jsme vše zařídili, kamna postavili a pak zatopili. Pak jsme leželi. Do půlnoci bylo dosti teplo, stále jsme topili a pak již nebylo čím a byla tudíž zima.
Neděle 16. 1. 1916. V šest hodin jsem vstal a tím byla služba skončena, neboť jen v noci, kdyby chtěli Rusové dělati útok, bylo mou povinností hlásiti ze které strany útok přichází. Chtěl jsem vyjíti ven, ale dveře nebylo možno otevříti, neboť byly úplně zasněžené. Násilím jsme je vyvrátili a pak sníh odhrnuli. Švarmy byly místy úplně zaváté. Dobře, že Rusové nestříleli, neboť při zpáteční cestě byli jsme úplně odkryti. Laufgrabenem[9] se vůbec nedalo jít – byl úplně zasypán. Vítr se sněhem fičel, tváře mi od zimy hořely. Za hodinu byli jsme ve štelunku a tedy doma. Posnídal jsem, omyl se a pak jsem psal. Po obědě jsem spal. Večer jsem se převléknul. Nemohl jsem dlouho usnout.
Pondělí 17. 1. 1916. Vstal jsem v osm hodin. Dopoledne jsem pral. Byl si dnes zde prohlížet náš štelunk gm. inf. brigad. Jemerisch v. D. Brese. Padá sníh a je veliký vítr. Odpoledne jsem si připravil věci na cestu do švarmu a ve tři hodiny jsem šel a byl se mnou Novotný. Byla již tma, když jsme byli s opravou dekunku hotoví. Přišla zvěst, že Černá Hora kapitulovala. Naši pustili několik ran, na které Rusové odpověděli. Jeden granát vletěl hned za náš dekunk. Pak byl klid.
Úterý 18. 1. 1916. V pět hodin mě probudila zima. Zatopil jsem zbylým dřevem od večera. O půl sedmé jsme odešli. Je jasno a tuhý mráz. Rusové nestřílí. Dopoledne jsme střelili tři rány. Den je nádherný. Odpoledne jsme hráli karty a večer nebylo čím svítit, proto jsme brzy ulehli a vzpomínáme domova a známých v té drahé naší vlasti.
Středa 19. 1. 1916. V sedm hodin jsem vstal a udělal jsem pořádek. Dnes má zase přijít arm. velitel. Mrzne, ale je velmi hezky. Odpoledne, když jsem šel do švarmu, volal mně k telefonu Fr. L.[10] přijel z dovolené a řekl, že mi dovezl jisté věci z domu. Cestou do švarmu a ve švarmu nic nového.
Čtvrtek 20. 1. 1916. Ráno v sedm hodin šli jsme zase zpět. Poprchalo a nebylo tedy dobře viděti, Rusové nestřílí. Poslal jsem Jaroše pro věci, které mi Franta přivezl. V poledne přišel a divím se jaké množství z domu mi poslali. Pak přišel i Franta, jel právě kolem na beobachtung a stavil se u mě, ale jen na krátkou dobu. Cestou pak stala se mu nehoda. Kůň uklouzl a jemu noha otekla, jak mu ji kůň přirazil k zemi. Musel býti jiným vystřídán a já s Polákem šel jsem mu vstříc, kdyby snad nemohl jíti, abychom mu pomohli. Šťastnou náhodou jel vůz a ten nás svezl skoro až do štelunku a zbylý kus jsme jakž takž přešli. Večer dlouho jsme si povídali. Franta vyprávěl, jak se měl na dovolené.
Pátek 21. 1. 1916. V sedm hodin jsme vstali. Venku je teplo a poprchá. Nic zajímavého. Frantovi noha otekla ještě více. Navečer jsem šel do švarmu. Vlevo byla dosti silná kanonáda.
Sobota 22. 1. 1916. Až v sedm hodin jsem se vzbudil a šli jsme domů. Dopoledne byl zde Obrlt. Köcker a odevzdal vyznamenání od hejtmana. Odpoledne jsme hráli karty.
Neděle 23. 1. 1916. Nic zajímavého. Venku taje. Dopoledne jsme stříleli a odpoledne jsme též dali tři šusy[11]. Navečer šel jsem do švarmu. Málo jsem spal.
Pondělí 24. 1. 1916. Ráno šli jsme zpět. Nic zajímavého. Bláta po kolena. Večer jsme hráli karty.
Úterý 25. 1. 1916. Dopoledne nic zvláštního. Venku je teplo a poprchá. Navečer jsem šel do švarmu. Nic nového.
Středa 26. 1. 1916. Brzy ráno jsme šli zase zpět. Převlekl a omyl jsem se. Večer jsem šel brzy spát.
Čtvrtek 27. 1. 1916. Dopoledne dělal jsem pořádek a i venku se vše dávalo do pořádku. Prý přijde JTD inspicírovat. Zase poprchá. Večer jsem šel do švarmu. Byl u mě Študent. Telefonní drát byl přetrhán.
Pátek 28. 1. 1916. Vyjasnilo se a trochu pomrzlo. Zpáteční cestou nic zajímavého. Je krásný den. Dopoledne střílíme a odpoledne se také střílelo. Dostal jsem bedničky od bratra a z Brna. V noci v devět hodin byl feuerbereit[12], ale nestříleli jsme.
Sobota 29. 1. 1916. Je velmi krásně. Dnes má býti inspicírung. Jsme připraveni. Před polednem byl zde generál, ale jen prošel a bylo vše v pořádku. Navečer šel jsem do švarmu. Nic zajímavého.
Neděle 30. 1. 1916. Při zpáteční cestě nic zajímavého. Nic nového. Odpoledne jsem četl. Večer neměli jsme čím svítit. Šel jsem brzy spát. Začíná mrznout.
Pondělí 31. 1. 1916. Ráno nic zvláštního. Dopoledne jsem psal. Navečer do švarmu. Museli jsme klásti telefonní drát. Rusové stříleli salvami po nás, ale nic se nestalo.
[1] Rudniki – dnes Rudnyky (Volyňská Ukrajina).
[2] Dělostřelecké postavení.
[3] Strážní službu.
[4] Provádět inspekci.
[5] Generalstabschef.
[6] Pozorovatelnu.
[7] Aufklärer – pozorovatel.
[8] Deckung – zákop, úkryt.
[9] Spojovací zákop.
[10] František Lovecký.
[11] Výstřely.
[12] Pohotovost ke střelbě.