Přepis výroční zprávy zachycuje vznik a činnost Zemské rolnické a vinařské školy v Bzenci. V dokumentu nalezneme také učební plán, rozvrh hodin i jména studentů pro rok 1900 – 1901. Přepis je ponechán až na drobné doplnění v původní podobě.

Výroční zpráva zemské rolnické a vinařské školy ve Bzenci za školní rok 1900 – 1901

podává Josef Poláček, ředitel školy

V PŘEROVĚ 1901

Tiskem knihtiskárny a kamenotiskárny společenstva. – Nákladem vlastním

I. Dějiny rolnické a vinařské školy ve Bzenci

Hospodářský spolek Velehradský, založen byv r. 1864, na památku cyrilo-metodějského jubilea, jež na Velehradě r. 1863 slavně bylo oslavováno, vytknul si v kraji slovenském zvelebovati a podporovati hospodářství v každém směru. Za tím účelem začal pořádati velmi horlivě hospodářské přednášky. Hospodářský spolek seznal, že poučování pouhými přednáškami nepostačuje, aby se rolnictvo náležitě poučilo, a proto hledal a chtěl míti vedle přednášek ještě něco lepšího, vydatnějšího, něco pro mladší pokolení, z něhož vyjdou teprve hospodáři.

Snaha po lepším, účinnějším vyučování hospodářském vedla hospodářský spolek k návrhu, přijatému jednohlasně valnou hromadou 10. listopadu 1869, aby z příjmů spolkových, velmi skrovných, zřízena byla 2 stipendia po 50 zl. ročně pro 2 žáky, navštěvující hospodářskou školu Přerovskou. Stipendia tato vyplácela se po více rokův.

Při valné hromadě 4. února 1874 schválen byl návrh, aby požádána byla sl. c. k. vláda za podporu pro učitele na školách národních na vyučování ve vědách hospodářských. Dostalo se podpory hospodářskému spolku 200 zl., jež rozděleny byly 10 učitelům po 20 zl.

Kromě toho zval a platil hosp. spolek kočovného učitele, chvalně známého ředitele Josefa Dumka, později ředitele Jana B. Uhlíře a učitele Jos. Poláčka z Přerova, aby při schůzích poučovali hospodáře.

Ale všechno to nedostačovalo ani hospodářskému spolku, ani hospodářům. Hospodářský spolek pomýšlel zcela vážně zříditi hospodářsko-vinařskou školu. Hlavně r. 1874 pracováno horlivě, aby tato hospodářsko-vinařská škola byla v Polešovicích, kdež panská sýpka vyhlédnuta za budovu příhodnou pro školu. Avšak o sýpku panskou marně bylo žádáno a jiné místnosti příhodné v Polešovicích nebylo, a tak ze školy sešlo nadobro.

Hospodářský spolek však neupustil od myšlenky, zříditi hosp. školu. Dne 27. března 1883 konal výbor hosp. spolku výborovou schůzi, v níž p. stavitel Jan Rychman ze Bzence propověděl, že by město Bzenec onu hosp. školu přijati mohlo i zajisté by přijalo. Schůze tato výborová jest vlastním začátkem zimní hospodářské školy a tedy i nynější zemské rolnické a vinařské školy ve Bzenci. V protokolu té schůze zapsáno jest doslovně: Pan Rychman se přimlouval, aby hosp. spolek zřídil ve Bzenci takovou školu hospodářskou, jakou mají v Kroměříži. Nejsouce proti tomu pp. výborové, ponechali jednateli, aby zvěděl od Kroměřížského p. ředitele Vejborného, kterak hospodářský běh zimní zařízen jest, a poptal se též Bzenecké obce, koliby na školu tu věnovati chtěla.

Jednatel vp. Jan Vychodil, tenkráte kaplan na Velehradě, nyní děkan v Želechovicích, obdržev od p. ředitele M. Vejborného prozatímnou odpověď, ohlásil jí ve výborové schůzi 17. dubna. Obšírná odpověď páně ředitelova čtena jednatelem až ve výborové schůzi 24. června. Zaznamenáno jest v ní: Četl (jednatel) odpověď p. M. Vejborného, ředitele hosp. školy zimní, o zařízení hospodářského běhu zimního. Odpověď ta přijata velmi mile a uloženo jednateli, aby vyslovil díky jménem výboru p. řediteli. V zásadě hned rozhodnuto, aby pracovalo se z té síly, by zimní běh tento zařízen býti mohl na památku 20letého jubilea, jež hospodářský spolek Velehradský slaviti bude roku 1884.

Nyní jednalo se o opatření hmotných prostředků na vydržování této školy. Bylo třeba každoročně na veškeré potřeby školní okolo 2 000 zl. Hospodářskému spolku Velehradskému bylo nemožno z příspěvků členských sehnati do dvou tisíců zlatých! Výbor nevěděl si rady, jak překonati překážky nezdolné. Konečně dne 8. ledna 1884 dopsal jednatel obecnímu zastupitelstvu města Bzence: Kolik by přispěli na hospodářskou školu zimní, kdyby se ve Bzenci zařídila?

Dopisem ze dne 28. ledna 1884 p. starosta Pavel Goliáš odpověděl, že výbor obecní ve svém sezení 20. ledna s radostí přijal návrh o hospodářské škole a že prozatímně povolil na vydržování školy roční příspěvek 200 zl. Výbor spolku uznával, že tím příspěvkem školy nedocílí, a protož ustanoveno ve výborové schůzi 12. února požádati Bzenecké, dají-li také místnosti potřebné pro hosp. školu. Nemohouce dočkati se odpovědi, žádali jsme opět Bzenecké 15. července, zdali věnují také místnosti pro školu? Z odpovědi poznali jsme teprve nesnáze jejich ale i velkou ochotu. Obecních přirážek měli 50 %, proto ani největším poplatníkům nebylo po chuti pro školu něco dáti; avšak přemnozí byli pro hosp. školu i při těchto platech velikých. Pan starosta Pavel Goliáš psal: Proto však neztrácíme naděje na příznivé vyřízení věci této, a pakli to již nepůjde z příjmů obecních, budeme hleděti privátními sbírkami ročně uschránit, čeho k opatření potřebných místností nám schází. Prosíme proto, aby sl. hosp. spolek v uskutečnění svého blahodárného předsevzetí dále pokročiti ráčil.

Odpovědí touto bylo mnoho naděje, ale žádné jistoty. Zaslali jsme předce petici vys. sněmu zemskému, žádajíce, aby na Slovácku moravském dosud úplně zanedbaném, zařízena byla co nejdříve hosp. zimní škola na útraty zemské. Petice tato byla v sezení zem. sněmu 23. července 1884 zamítnuta z důvodů, že v petici nebylo udáno, kde by škola měla býti zřízena. Dr. rytíř Šrom ujal se z vlastního popudu naší školy a psal mimo jiné: Postarám se, abych Vám dodal zmíněný regulativ a zjednal opis zprávy na Vaší petici, abyste dle toho mohli opatření učiniti potřebná, by se Vaše prosba v příštím sněmě potkala s úspěchem.

Aby ve Bzenci porozuměli co nejlépe záměrům hosp. spolku a vznešenému účelu hosp. školy, zřídil hosp. spolek Velehradský ve Bzenci 18. května 1884 a v Domaníně 21. září besídky hospodářské, při nichž se projednávalo o podmínkách a potřebách školy hospodářské. Když po přednáškách pro zřízení školy vzrostla nadšenost obecenstva, tu prohlásili Bzenečtí, že již by měli pro hosp. školu místnosti, jenom-li budou se hoditi. Dne 8. října již ony místnosti prohlíželi pp. Ředitel uhlíř a předseda hosp. spolku děkan Josef Vykydal.

Ředitel Uhlíř prohlásil v dopisu svém mezi jiným takto: „Zatím odebral jsem se s dp. děkanem Vykydalem, předsedou hosp. spolku Velehradského dne 8. října t. r. do Bzence, kdež za přítomnosti pp. členů obecního výboru místnosti pro školu ohledány byly. Musím hned z předu pochvalně se vysloviti o nevšední ochotě a obětavosti ct. obecního zastupitelstva Bzeneckého, kteréž míní místnosti pro školu tuto bezplatně propůjčiti. Úsudek můj je tento: Město Bzenec jest položením svým pro zařízení takové školy velmi vhodné, poněvadž se nalézá uprostřed kraje slováckého a opatřeno jest náležitým spojením, takže návštěva školy a činnost učitelstva na venek tím podporována býti může. Vhodnou místností pro školu by byl obecní dům na náměstí naproti radnici, který se dá s nevelkým nákladem přiměřeně k tomu účelu upraviti a při kterém se nalézá zahrádka, která by sloužila za pomůcku k názornému vyučování.“

Zpráva tato byla p. jednatelem při slavnostní valné hromadě hosp. spolku Velehradského, kteráž na oslavu 20leté činnosti spolkové zřízena byla 9. listopadu 1884 na Velehradě, přednesena a účastníci jásali, když jednatel končil: „Slováci, již máte svou hospodářskou školu ve Bzenci!“

Po slavnostní valné hromadě věc hosp. spolku usínala, neboť nedocházelo právoplatné rozhodnutí města Bzence o propůjčení místností pro školu.

Teprv když se sešli zástupci obou stran v úterý dne 13. ledna 1885 na domluvu do kanceláře páně předsedova Dr. J. Fandrlíka, podařilo se konečně jednateli překonati námitky nejhlavnějšího odpůrce, námitky sice závažné, ale předce jenom nesprávné. Následkem toho hned 18. ledna městské zastupitelstvo Bzenecké se usneslo a nám oznámilo, „že propůjčí pro potřeby a místnosti hospodářské školy obecní dům č. 323 ve Bzenci na dobu desíti let bezplatně k užívání s podmínkou, aby sobě sl. hospodářský spolek dotčený dům sám dle potřeby upravil a vystavěl, aniž by obec, co se stavby samé týče, nějakých výloh měla.“

Radostně přijal výbor hosp. spolku věnovací listinu a zvolil 11. března zvláštní „odbor školský“, kterýž by všemožně se staral, aby škola co nejdříve zřízena byla. Po mnohých a mnohých překážkách (viz program hosp. zimní školy) konečně došlo povolení místodržitelské ze dne 14. října 1885, čís. 28 297.

Za ředitele zvolen ve výborové schůzi 17. listopadu a téhož dne ve valné hromadě hosp. spolku Velehradského Jos. Poláček, dosavadní učitel při zem. vyšší hosp. škole v Přerově. Čteme v protokolu výborové schůze: „Všechna práce a kroky, jež podnikl odbor pro zřízení hosp. školy zimní ve Bzenci, dopodrobna jednatelem vyloženy a výborem schváleny. Za ředitele jednohlasně přijat p. Jos. Poláček, dosavadní uč. při zem. vyšší hosp. škole v Přerově.“

Hospodářská škola ve Bzenci byla 1. prosince 1885 slavnostně otevřena. Celý Bzenec byl rozradostněn. Spolky, deputace, hojně obecenstva, hudba, střelba, prapory, všechno to samo sebou naznačuje slavnostní ráz. Slavné služby Boží v kostele měl za přísluhy 4 kněží dp. Dr. Jan Pospíšil, arcikněz a farář Bzenecký, v kostele kázal jednatel hosp. spolku vp. Jan Vychodil a po službách Božích promluvil k obecenstvu venku před městským domem dp. děkan Jos. Vykydal, ředitel Josef Poláček a ředitel J. B. Uhlíř.

Nebylo dopřáno hosp. spolku Velehradskému, aby na památku dvacetiletí měl 9. listopadu 1884 hospodářskou školu pro Slovácko ve Bzenci, měl tuto hosp. školu 1. prosince 1885 na památku jubilea Svato-Metodějského, kteréž na Velehradě i jinde v krajinách slovanských slaveno bylo po celý rok 1885, jako památka tisíciletá.

Vyučování na zimní škole počalo, ale škola finančně nebyla zabezpečena nikterak. Tu nastaly hosp. spolku pravé všední starosti a mozolné práce pro hosp. školu, aby se udržela.

Petice, která podána byla 1. prosince 1885, jakož i druhá petice napsaná v Brně 12. prosince, jíž žádáno 500 zl. na zařízení školy a 500 zl. na její udržování r. 1886 padla. Zpravodaj odboru finančního Dr. Fux, učinil sněmu návrh: „Slavný sněme ráčiž se usnésti“: Petice spolku Velehradského za subvenci pro hosp. zimní školu ve Bzenci odstupuje se výboru zemskému, aby zavedl vyšetřování a podal v příštím zasedání o tom zprávu.“

Hospodářský spolek Velehradský měl tedy zase hosp. školu ve Bzenci na starosti sám a sám.

Ve výborové schůzi 28. prosince 1885 zvolil výbor 5členné kuratorium, jemuž připadla vrchní zpráva školy Bzenecké a hlavní péče o ní.

Zvoleni byli: Předseda spolkový Jos. Vykydal, děkan a farář na Velehradě, jednatel spolkový Jan Vychodil, kaplan na Velehradě, členové výboru: Jan Huttula, měšťan z Uh. Ostrohu, Jan Rychman, stavitel ve Bzenci a mimo to Jos. Poláček, ředitel hosp. školy.

Dne 10. ledna 1886 rozesláno záložnám, kontribučenským fondům a všem obcím Uh. Hradišťského i mnohým na Kyjovsku, Uh. Ostrožsku a Strážnicku, aby něčím přispěli na hosp. školu ve Bzenci. Prosba nebyla marnou, ale výsledek nebyl dosti vydatný.

Dle usnesení výborové schůze 3. února 1886 obcházela trojčlenná deputace: Jednatel Vychodil, Jan Rychman, Jos. Poláček dne 13. února Brnem. Deputaci přijal velmi laskavě nejen zemský p. hejtamn hr. Vetter z Lilie a hr. Belrupt, nýbrž i jeho Exel. pan místodržitel hr. Schönborn. Deputaci bezpečně slibována podpora zemská i státní po 2 000 zl. na stavbu nové školy. Výbor hosp. spolku usnesl se v sezení svém 3. března, aby nová budova pro školu se zřídila na prostoře domu č. 323. Již v této schůzi předložil p. stavitel Rychman hotový nákres na stavbu nové školy, kteráž měla státi 8 až 10 000 zl.

Mezitím se vyučovalo pilně na škole. Mimo ředitele Poláčka, který učil pěstování rostlin, chovu dobytka, správě statků, zdravovědě dobytka, štěpařství, zelinářství, vinařství, lučbě a zákonům hospodářským – vyučovali také pomocní učitelé, totiž vdp. arcikněz Dr. Jan Pospíšil náboženství, p. naduč. F. Odstrčil písemnostem, p. učitel Ig. Nesrsta počtům, měřictví a krasopisu, p. učitel Jan Gartner učil naukám přírodopisným, zeměpisu a silozpytu. Vyučování skončeno veřejnou zkouškou 20. dubna 1886. Při zkoušce bylo velmi mnoho hostů z rolnictva, duchovenstva, učitelstva, obecního zastupitelstva města Bzence, říšský a zemský poslanec farář F. Weber, zástupcové hospodářského spolku Kyjovského Fr. Chytil a Dr. Galusek a spolku Napajedelského Fila, pak okresní hejtman p. K. Kramerius, jako zástupce výboru zemského a c. k. místodržitelství. Zkouška trvala od 9. hod. ráno do 2 ½ hod. odpoledne. Z celého průběhu zkoušky bylo zjevno, že žáci velmi mnohému se naučili v tak krátké době a přítomní hosté vyjadřovali se velmi pochvalně o prospěchu žáků.

Mezitím podal hosp. spolek Velehradský zastupitelstvu města Bzence žádost, aby na prostoře starého obecního domu čís. 323 směl vystavět i novou školní budovu a ponechal tuto novou budovu škole hospodářské zcela zdarma tak dlouho, dokud škola bude trvati. Jelikož obecní zastupitelstvo kladlo takové podmínky, na které hosp. spolek Velehradský vejíti nemohl, z vyjednávání sešlo. Šťastná náhoda pomohla. Ve Bzenci byl na prodej dům čís. 53 na kopečku hned vedle fary.

Výbor hosp. spolku svěřil řediteli Poláčkovi a p. staviteli Janu Rychmanovi, aby vyjednávali pro spolek o koupi domu tohoto. A již 15. června 1886 uložil výbor pp. Poláčkovi a Rychmanovi, aby do příští schůze pořídili výkresy a rozpočty k úpravě domu čís. 53. Nákres i rozpočty byly předloženy skutečně ve schůzi dne 25. srpna. Poněvadž koupě domu i přístavba jeho pro školu vypočteny asi na 9 500 zl. usnesl se výbor v zásadě, aby dům čís. 53 byl koupen, ale stavěti, aby se začalo, až slíbené podpory se dostanou.

Dne 10. března podána rolnické záložně v Uh. Hradišti před její valnou hromadou žádost, aby rolnická záložna poskytla z výtěžku svého hosp. škole 1 000 zl. na stavbu nové budovy. Dala pouze 500 zl.

Zatím provedeno zemským výborem úřední vyšetření. Dopadlo dobře.

Dne 28. srpna  psáno zemskému výboru, nejen že hosp. škola zařízena jest a dosud že 2 100 zl. na ni vynaloženo  hosp. spolkem, nýbrž i že hosp. spolek Velehradský chce zakoupiti dům pro školu a dle plánů přiložených upravit dům tento v novou příhodnou budovu školní, obé nákladem 9 547 zl. 86 kr. i zavazuje se vydržovati školu dále ze svého. Předložené plány schválil zemský úřad stavitelský 9. září 1886, č. 1 249.

Konečně po velké námaze přijal zemský sněm bez debaty návrhy, jež o hosp. škole zemskému sněmu byl učinil zemský výbor a sněmovní odbor finanční. Úřední dopis o tom zní:

„Moravský sněm zemský přidělil zprávu zemského výboru o žádosti hosp. spolku Velehradského, aby dostalo se podpory hosp. škole ve Bzenci, odboru finančnímu a v sezení svém 20. prosince 1886 usnesl se dle návrhu odboru finančního:

1. Schvaluje se, aby hosp. škola zimní ve Bzenci zřízena byla dle organizačního plánu III., platného pro hosp. zimní školy na Moravě;
2. Povoluje se Hosp. spolku Velehradskému na zařízení této hosp. zimní školy subvence 2 000 zl. s tou podmínkou, dá-li na týž účel i vysoká c. k. vláda stejně veliký příspěvek ze státních peněz, a tato subvence 2 000 zl. vřazena budiž do rozpočtu zemského fondu;
3. Přijímá se, aby řádný první učitel a spolu ředitel hosp. zimní školy ve Bzenci přijat byl na útraty zemské začátkem školního roku 1887/88, pod tou podmínkou, když hosp. spolek Velehradský zaváže se smlouvou uzavřenou s výborem zemským, že předepsanou organisaci této hosp. školy zimní správně provede, věcné potřeby obstará i výpomocné učitele zaplatí.

V Brně, 30. prosince 1888. 

Zemský hejtman Felix hrabě Vetter.

Abychom udrželi hosp. školu, než podmínka se náplní, žádali jsme na radu pp. poslanců K. Bubely a Jos. Štancla od zemského sněmu, aby na vydržování hosp. školy r. 1887 poskytl Hosp. spolku Velehradskému 800 zl. Žádost odůvodněná poslána 8. ledna 1887 p. poslanci Štanclovi, a ten již 15. ledna telegrafoval jednateli: „žádaných 800 zl. povoleno“. Radostnou pravdu této zvěsti potvrdil úředním dopisem 24. ledna zemský hejtman Felix hr. Vetter.

Není nezajímavo věděti, že subvence 800 zl. jako „dodatečný úvěr“ do zemského rozpočtu na r. 1887 vřazena byla.

Hlavní příčinou toho úspěchu bylo, že nepřestával hosp. spolek tlouci na všech stranách a získával si nové příznivce. Pak byla to deputace vyslaná hosp. spolkem do Brna 11. ledna 1887, aby jednak poděkovala se za subvenci zemskou, dvoutisícovou, jednak aby vymohla ještě subvenci hořejších 800 zl. na vydržování školy. Tenkráte byl zpravodajem odboru finančního bar. Hopfen, kterého těšilo, že deputace přijela se poděkovat i naklonil se ku příznivému doporučení druhé žádosti naší, týkající se 800 zl. Dostál věrně slibu svému.

Poslanec Dr. Fandrlík otevřel deputaci cestu k J. Ex. p. ministru orby, k němuž radili nám jeti jak p. hr. Belrupt tak i p. místodržitelský rada Reiner, když deputace jim přednesla díky za podporu zemskou. Tou deputací v Brně a ve Vídni byl spolkový jednatel Jan Vychodil a stavitel Jan Rychman.

Za podporu sestavena žádost a zaslána dne 20. dubna 1887 ministerstvu orby prostřednictvím poslance p. Dr. Fandrlika. Vys. c k. ministerstvo povolilo žádané 2 000 zl. splatné ve dvou ročních lhůtách, jak oznámeno bylo z ministerstva 24. února 1887 č. 574 a povolení toto vys. výborem zemským oznámeno bylo hosp. spolku 11. května 1885 č. 8 219 s podmínkami, jímžto při stavbě školy dle možnosti vyhověno býti má.

Škola hosp. byla zcela samostatným, soukromým ústavem Hospodářského spolku Velehradského, proto nechtěl zemský výbor jmenovati vyslance do kuratoria, aniž ustanoven jaký dozorce. Sám hosp. spolek měl vrchní dozor, vlastně kuratorium ustanovené hosp. spolkem, sám hosp. spolek o potřeby se staral, tudíž i sám platil. Nelitoval peněz, jen když škola prospívala. Pro nepříhodnost dosavadní budovy konala se výroční zkouška 28. dubna v místnostech obecné školy. Vyučování mělo úspěch velmi dobrý. Zapsáno bylo 18 žáků, dokončilo 9, jednak vinou nepříznivých poměrů hospodářských, jednak nedostatečností budovy školní. I v druhém roce bylo při zkoušce četně obecenstva ze všech stavů. Zástupcem vys. c. k. místodržitelství byl při zkoušce zase pan okr. hejtman K. Kramerius a zástupcem vys. výboru zemského pan ředitel J. B. Uhlíř.

Jelikož Hosp. spolek Velehradský měl zcela jistou podporu zemskou 2 000 zl. a podporu statní 2 000 zl. ustanovil ve schůzi 28. dubna 1887, aby pp. J. Rychman a Poláček upravili podmínky a smlouvu kupní pro nejbližší schůzi kuratoria hosp. školy, aby kuratorium pak učinilo své návrhy výboru Hosp. spolku Velehradského.

O koupi a přestavbě rozhodnuto a zapsáno jest v protokolu výborové schůze hosp. spolku 17. srpna takto:

„Aby hosp. škola ve Bzenci konečné tak stála, jak státi má, přikročeno na základě dosavadních úhrad ku závěrečnému rozhodnutí a sice po souhlasu všech přítomných:

a) Koupen od Marie Kristkové dům č. 53 ve Bzenci v obci křesťanské vedle fary a to nejen stavení parc. č. 105 nýbrž i kolna, sklep i zahrada parc. č. 145/1 a 145/2 a vinohrad parc. č. 146. tudíž i se stavební plochou, původně vymíněnou mezi farou a stavením, od kteréžto plochy výbor upustiti nechtěje, dal k návrhu p. Jana Lopaty za to za všechno 4 000 zl. píši 4 000 zlatých za plochu více než 600 m² .

Na tyto 4 000 zl. dá Hospod. spolek Velehradský ze svého 1 000 zl. a z rolnické záložny věnovaných 1 000 zl. hned po uzavření kupní smlouvy, potom během jednoho roku splatí 2 000 zl., dohromady 4 000 zl., nebo je po roce bude úrokovati 6 %.

b) schváleno, aby hned vyzváni byli stavitelé, by na úpravu či přestavbu koupené budovy pro hosp. školu podali své offerty do 25. srpna do 3. hod. odpoledne.

Vyzvání staniž se rekomandovanými dopisy bez odkladu, aby hosp. škola do 15. října zcela upravena byla. Vyhlášky rozešle pan ředitel Poláček. Podmínky stavební, rozpočet a plány budou vyloženy u p. předsedy na Velehradě. O došlých offertech rozhodnou a stavbu zadají při schůzi na Velehradě 26. srpna odpoledne o 3. hod, ustanovení zástupcové spolku z Velehradu a z okolí nejbližšího. Na přestavbu platí se:

1. když upraví se do střechy z rolnické záložny – 1 000 zl.;
2. až dojde zemská podpora – 2000 zl.;
3. až bude vyplacena státní podpora – 2 000 zl.;

• úhrnem 5 000 zl.

Ostatek vyplatí se během prvního roku nebo zúrokuje se 6 %.

Kupní smlouva podepsána 24. srpna 1887 a na základě výměru c. k. okr. soudu v Uh. Ostrohu ze dne 29. srpna 1887 č. 10 847 vložilo se do knih právo vlastnické ve prospěch hosp. spolku Velehradského.

Z pozvaných 5 stavitelů podali offerty dva, totiž stavitel Josef Doležal a Jan Rychman. Nabídka páně Rychmanova jakožto nižší jednohlasně byla přijata ve schůzi 26. srpna odpoledne na Velehradě. Staviteli J. Rychmanovi svěřena byla přestavba za obnos 5 987 zl. 39 kr.

Výbor také hned ustanovil, aby na stavbu dohlíželi: Jos. Poláček, ředitel, Jan Huttula, měšťanosta v Uh. Ostrohu, člen kuratoria a Jos. Urbanec, mlynář na Velehradě, pokladník hosp. spolku. Stavba pokračovala velmi rychle, takže požádán byl zemský výbor, by někoho vyslal na úřední prohlídku nové školní budovy na den 2. listopadu. Úřední prohlídka vykonána 2. listopadu zemským inženýrem p. Ježem, která dopadla velmi příznivě.

Dne 3. listopadu 1887 bylo svěcení nové budovy školní, svěcení velmi slavné. Samo počasí toho dne bylo v pravdě jarní. Lidu hojně, spolky s prapory a hudbou, vznešení hosté, sváteční výzdoba všude i sváteční nálada. O 9 hod. kázal v kostele naplněném velehradský dp. děkan Josef Vykydal, předseda hosp. spolku. Slavné služby Boží za asistence 7 kněží, měl potom dp. arcikněz bzenecký Dr. Jan Pospíšil, kterýž i školu posvětil. U školy promluvili k zástupům pp. ředitel Poláček, pak ředitel J. B. Uhlíř a na závěr  jednatel hosp. spolku, vzdávaje díky všem, kdož sobě získali zásluhy o hosp. školu.

Po slavném svěcení byla ve škole hospodářské výroční valná hromada spolku Velehradského. V ní oznámil jednatel, mnoho – li škola stojí.

Dům č. 53, koupem se zahradou, sklepem a kolnou za 4 000 zl. a přestavba jeho činila 5 987 zl. 38 kr. Na dodatečné zlepšování povoleno 100 zl. Stojí tudíž hosp. škola úhrnem nákladu 10 087 zl. 38 kr.

Valná hromada schválila celou zprávu beze změny a vyslovila jednateli díky.

Aby hosp. spolek Velehradský dostáti mohl platebním podmínkám, musel jako každý jiný dlužník, si vypůjčiti.

Vypůjčil sobě tedy hosp. spolek Velehradský 4 000 zl. na dům č. 53 ve Bzenci. Ve schůzi dne 14. prosince 1887 schválil výbor půjčku, jsa té naděje, že záložna bode po něčem odpisovati kapitál i s úroky. Nestalo se. Proto ve schůzi 9. ledna 1888 výbor odhodlal se k obyčejné půjčce a provedl jí téhož dne, aby vyhověl závazkům naléhavým.

Mezi tím naléháno, aby zemský výbor uzavřel s hosp. spolkem smlouvu, kterou se stanoví poměr mezi zemským výborem a hosp. spolkem ohledně školy. Pomocí a vlivem Dr. Šroma byl hosp. spolku návrh oné smlouvy poslán, ve schůzi výborové 14. prosince 1887 přečten a schválen. Smlouva, podepsána předsedou Jos. Vykydalem a jednatelem Janem Vychodilem, poslána dne 21. prosince 1887 do Brna, kdež ji podepsali 7. ledna 1888 zemský hejtman Felix hrabě Vetter, Dr. K. Frendl a Jindř. hr. Belrupt, členové zemského výboru. Na základě této smlouvy (výnos 7. ledna 1888, č. 40 766) přijat prozatímní ředitel Jos. Poláček za ředitele a služné mu vykázáno od 1. října 1887 i výslužné z fondu zemského (dopis 31. ledna 1888 č. 3 963). Jako ředitel složil Jos. Poláček 8. února přísahu v ruce p. starosty bzeneckého Pavla Goliáše a již 10. února (č. 4 763) vydán od zem. výboru rozkaz bernímu úřadu v Uh. Ostrohu, aby p. řediteli vyplácel ročně 1 100 zl.

Dopisem c. k. okr. hejtmanství v Uh. Hradišti ze dne 9. února 1888 č. 541 oznámeno, že od vys. c. k. ministerstva orby jmenován (19. prosince 1887. č. 16 987) dozorcem nižších hospodářských škol v záp. Moravě a mezi nimi také hosp. školy zimní ve Bzenci důstojný pán P. Bonifác Vajda, vrchní dozorce klášterních statků rajhradských, odborný znalec hospodářský a velký přítel rolnictva, jemuž i hosp. spolek Velehradský mnohým díkem zavázán jest za mnohé dobré rady. První jeho inspekce byla 9. dubna, trvala 3 dni a dopadla k úplné spokojenosti páně inspektorově.

Také závěrečná zkouška 26. dubna potěšila výsledkem velmi radostným. O zkoušce této, kterouž ukončen 3. běh školní, psáno v Mor. Orlici 1888, č. 129: Opouštěje krásné místnosti hosp. školy, myslil jsem si: „Ty mládeži rolnická, která často zimní dobu doma více nebo méně prozahálíš, probouříš, neužitečně prohraješ, přijď sem a nauč se moudřejším býti“.

Slušno též, abychom doložili, že již v lednu r. 1888 byl od vys. ministerstva orby vyslán baron Schwarz, inspektor zemědělství při ministerstvu, aby se přesvědčil o zařízení hosp. školy bzenecké. Vyjádřil se velmi příznivě.

Nyní, když o zařízení zimní hosp. školy bylo postaráno, neutuchá činnost hosp. spolku a pečuje všemožně, aby závazkům naproti výboru zemskému zadost učinil. Výňatek této smlouvy jest:

Za prvé: Hospodářský spolek Velehradský zavazuje se, že uhradí veškeré věcné potřeby hosp. zimní školy ve Bzenci ze svých příjmů, z příjmů školy, v něž počítati dlužno též školné, konečně ze subvencí od státu neb od soukromníkův obdržených. Ku věcným potřebám hosp. školy zimní ve Bzenci patří zvláště místnosti ku vyučování a jich zařízení, osvětlení, vytápění, čištění a udržování jich v dobrém stavu, dále školní a kancelářské potřeby; pak přiměřený naturální byt pro řádného učitele a zároveň ředitele této hosp. zimní školy co možná ve školní budově samé; konečné také plat školního sluhy.

Za druhé: Místnosti pro vyučování, jež má hosp. spolek Velehradský v dostatečné velikosti zjednati a v dobrém stavu udržovati, pozůstávati mají nejméně:

a) z 2 učebních světnic v dostatečném rozměru, každá pro 20 žáků, jsou-li 2 vyučovací běhy zimní;

b) z 1 světnice pro přednášky z lučby (lučebna);

c) z ředitelské kanceláře;

d) z 1 aneb 2 místností pro fysikální a přírodopisné sbírky;

e) z příbytku řádného učitele a ředitele školy;

f) z příbytku pro školního sluhu.

Za třetí: Zjednati má hosp. spolek následující nezbytné pomůcky učební:

a) zkušební pole a i snad štěpnou školku, bez čehož se však obejíti může škola, spojí-li se s některým selským hospodářstvím;

b) sbírka nejpotřebnějších fysikálních a lučebních pomůcek pro zkušební přednášky;

c) nejnutnější nástroje pro zeměměřičství;

d) dobrá vyobrazení rostlin a živočichů pro hospodářství důležitých;

e) sbírku hmyzu, zejména polnímu a lesnímu hospodářství škodlivého a v okolí se vyskytujícího;

f) sbírku nerostů a kamení, pak vzorků půdy obzvláště v okolí se nacházející;

g) sbírku hospodářského nářadí pro okolí nejdůležitějšího, jakož i modelů (vzorků) k vyučování o pěstování rostlin a o chovu dobytka podle poměrů místních se zvláštním zřetelem ku štěpařství, mlékařství a p.;

h) hospodářské tabulky pro názorné vyučování zeměpisné, visací mapy rakousko-uherského mocnářství a knihovnu.

Za čtvrté: Hospodářský spolek Velehradský zavazuje se však také, že odmění na hosp. zimní škole ve Bzenci pomocné učitele, jakož i hospodáře nebo zahradníka.

Výňatek této smlouvy postačí, aby poznal každý zcela jasně, kolikerou starost o hosp. školu bzeneckou má ještě nyní hosp. spolek Velehradský a kterak nanejvýš potřeba jest, aby hospodáři podporovali spolek stávajíce se jeho údy, údové pak, aby své roční příspěvky platili ochotně a rádi vždy začátkem roku. Takto jenom dostáti může pak hosp. spolek Velehradský mnohočetným povinnostem svým ku škole hospodářské, zařízené ve prospěch lidu slováckého.

Hospodářský spolek Velehradský rozeslal návěstí všem obcím v obvodu hosp. spolku, všem záložnám a peněžním ústavům na Slovácku, také sousedním hosp. spolkům Uh. Brodskému a Kyjovskému žádaje, aby pamatovaly svými dary na zimní hosp. školu Bzeneckou. Doložili třeba, že na toto návěstí došlo více darů pro hospodářskou školu. Když toto vše při valné hromadě dne 7. října 1888 v Uh. Ostrohu jednatel oznamoval a obecenstvo slyšíc, že škola hospodářská jest zabezpečena, obecenstvo jásalo nad zdarem těžké práce hosp. spolku Velehradského.

Za týden po valné hromadě byla na Velehradě 14. října významná oslava 40letého jubilea panovnického, Jeho Veličenstva císaře rakouského Františka Josefa I. Zařízena byla hosp. spolkem Velehradským za pomoci velehradské obce a velehradských spolků, čtenářského a veteránského. Vydařila se velmi krásně. Po známém úmyslu Jeho Veličenstva, aby místo nákladných a hlučných oslav raději dbáno bylo dobročinnosti, dostala hosp. škola bzenecká zvláštní „Velehradský dar od oslavy Jeho Veličenstva císaře Františka Josefa I. na Velehradě“, dar 50 zl. od jednoho dobrodince.

Dne 5. března 1888 ve výborové schůzi byla vykonána volba vyslance hosp. spolku do kuratoria hosp. školy. Zvolen jednomyslně předseda hosp. spolku monsignore Jos. Vykydal, děkan a farář Velehradský. Vyslancem do téhož kuratoria nám oznámen p. Fr. Schwarzmann, správce panství bzeneckého, jako zástupce výboru zemského a vyslancem vysoké c. k. vlády jmenován p. K. Kramerius, c. k. okr. hejtman v Uh. Hradišti. Tito tři vyslancové zvolili 8. dubna p. správce Schwarzmanna předsedou kuratoria. Když msgr. Vykydal brzy potom stal se farářem v Cholině, zvolen na jeho místo do kuratoria 19. května 1889 p. Huttula Jan, starosta města Uh. Ostrohu. Tomuto trojčlennému kuratoriu přísluší nyní dle organizačního plánu, schváleného (10. prosince 1885 mor. sněmem zemským) pro zimní školy hospodářské, jakož i dle smlouvy naši uzavřené se zemským výborem — vrchní řízení hosp. školy ve Bzenci. Tím ukončeno jest úplné zařízení hosp. školy bzenecké. Díky Bohu!

Tak stala se zimní hospodářská škola ve Bzenci základem pro zřízení zemské rolnické a vinařské školy ve Bzenci. Dějiny této školy následovati budou v příští zprávě.

II. Výtah organizačního plánu zemské rolnické a vinařské školy ve Bzenci

1) Účel školy. Zemská rolnická a vinařská škola ve Bzenci s dvouročním během vyučovacím na Moravě má za účel, na základě předběžného vzdělání, jakéhož poskytují národní školy, chovance své tak dalece vzdělati, aby tito mohli samostatně selský neb menší statek rozumně spravovati.

2) Prostředky k dosažení tohoto účelu. Při ustavičném pěstování všeobecného, odborného a mravného vzdělání třeba o dosažení tohoto účelu zvláště se zasaditi:

a) Účelným vyučováním všem předmětům, které pojišťují zdárné provozování hospodářství v té které krajině;

b) poučným užíváním s ústavem spojených předmětů hospodářských, demonstracemi a výlety takovým způsobem, aby každý chovanec osvojil si úplnou zručnost v bezvadném provádění oněch obratů ručních, které se v příštím oboru jeho působnosti (odst 1.) naskytují a kterých sobě dosud nebyl osvojil, dále v jejich posuzování, pak v přidělování a řízení dělnictva.

3) Trvaní běhu vyučovacího. Úplný běh vyučovací sestává ze dvou ročníků, v kterých se vyučuje ustanoveným předmětům.

4) Rozvržení látky učebné. Vyučování vztahuje se k těmto učebným předmětům:

a) Obligátní předměty:

• Všeobecně vzdělávací předměty: Náboženství, jazyk vyučovací, počty, měřictví i se zeměměřictvím, kreslení a zeměpis.
• Dovozovací předměty: Nerostopis, rostlinoznalství, živočichozpyt, silozpyt s naukou o podnebí, lučba.
• Předměty odborné:

a) Hlavní předměty. Rostlinářství (čítaje v to i vinařství, ovocnictví, zelinářství, chmelařství a lnářství), chov dobytka, nauka o provozování hospodářství, vedení knih, hospodářsko-lučební technologie.

b) Vedlejší předměty: Lesnictví, výklad zákonů.

c) Neobligátní předmět: Němčina, druhá řeč zemská.

5) Vyměření hodin pro teoretické a praktické vyučování:

			I.		II.
			ročník
			v zimě:	v létě:	v zimě:	v létě:
			počet hodin v týdnu:
Všeobecné vzdělávací předměty	Náboženství		1	1	1	1
	Jazyk vyučovací		4	2	2	2
	Počty		4	2	1	1
	Měřictví a kreslení		3	2	2	2
	Zeměpis		2	2	0	0
Přírodověda	Přírodopis	Nerostopis	2	0	0	0
		Rostlinoznalství	0	4	0	0
		Živočichozpyt	2	2	0	0
	Přírodozpyt	Silozpyt s naukou o podnebí	6	1	0	0
		Lučba	6	1	0	0
Nauka o hospodářství	Rostlinářství, a sice všeobecné rostlinářství, vzdělávání polí a luk		0	4	4	2
	Vinařství i s naukou o sklepech		0	3	4	2
	Ovocnictví a zelinářství		0	0	2	2
	Chov dobytka		0	0	6	4
	Nauka o provozování		0	0	3	3
	Vedení knih		0	0	1	1
	Hospodářsko-lučební technologie		0	0	2	2
	Lesnictví		0	0	1	1
	Výklad zákonů		0	0	1	1
celkem:			30	24	30	24
Němčina – druhá řeč zemská (neobl.)			[2]	[2]	[2]	[2]
Praktická cvičení při hospodářství, vinařství a ve sklepech, vyučování ručním pracím atd.			12	18	12	18
Veškerý počet hodin týdně:			42	42	42	42

6) Rozvržení školního roku a prázdnin. Školní rok trvá 10 měsíců. Dobu, kdy má školní rok započíti a kdy se skončí, ustanovuje mor. zemský výbor. Hlavní prázdniny trvají po dva měsíce.

Po dobu školního roku nevyučuje se mimo neděle a svátky v následujících dnech:

V den Jmenin Jeho Veličenstva císaře a Jejího Veličenstva císařovny.

Na Vánoce od 24. prosince až včetně do 1. ledna.

Na velikonoce od středy před až včetně do úterka po velikonoční neděli.

Na svatodušní svátky v sobotu před a v pondělí po svatodušním hodě Božím.

Ve dva jednotlivé dny, které ustanoviti mohou ředitelé ze zvláštních příčin, avšak nikdy ku prodloužení zmíněných již prázdnin.

7) Ustanovení v příčině přijímání žáků. Do rolnických škol přijímají se žáci zpravidla jen na začátku školního roku, a sice od ředitelstva ústavu na základě v čas podaných, potřebnými doklady opatřených ohlášení.

Od toho, kdo jakožto žák na rolnickou školu přijat býti chce, se požaduje:

a) Stáří nejméně 14 a nejvýše 20 let.

b) Zdravá a silná soustava tělesná.

c) Propouštěcí vysvědčení některé veřejné národní školy a důkaz, že si osvojil dostatečné předběžné vzdělání na škole národní.

d) List křestní (výtah z matriky) a očkovací.

e) Svolení od rodičů neb poručníků a průkaz, že bude vydržován po celý čas, co bude ústav navštěvovati.

Z prvního do druhého ročníku této rolnické školy postupují jen ti žáci, kteří odbyli první ročník alespoň s dostatečným prospěchem.

Chce-li žák některé dvouroční rolnické školy moravské přestoupiti na jinou rolnickou školu tuzemskou, musí své vysvědčení dáti opatřiti potvrzením, že proti jeho přijetí do jiného ústavu není žádné překážky.

K přestoupení z rolnických škol jiných zemí, do rolnických škol moravských, jakož i k přijímání žáků mezi školním rokem, zapotřebí jest souhlasu učitelského sboru. Též v tomto případě musí vysvědčení žákovo býti opatřeno svrchu dotčeným potvrzením.

Počet žáků, kteří se přijmou, jest obmezen a nesmí z ohledů didaktických převyšovati 20 žáků pro každý ročník.

Při přijímání mají přednost synkové malých statkářů z té které krajiny.

8) Povinnosti žáků. Každý žák se vstoupením na rolnickou školu zavazuje, že vždy a svědomité zachovávati bude disciplinární předpisy, a že se, jak vyučování, tak i demonstrací, praktických cvičení a výletů pravidelně zúčastní.

9) Poplatky. Každý žák musí do pokladny ústavu zapraviti následující poplatky:

a) Při přijímání do rolnické školy přijímací poplatek 6 K.

b) Školné ročně 30 K, a sice poloročně po 15 K napřed.

c) Roční příspěvek 6 K na učební pomůcky.

V případech, které zasluhují zvláštního ohledu, může zemský výbor k návrhu učitelského sboru povoliti úplné neb částečné osvobození od školného.

10) Zkoušky a vysvědčení. Aby posouditi mohli pokrok žáků, mají učitelé pravidelně v každé vyučovací hodině přednesenou učební látku kladením vhodných otázek s žáky krátce zopakovati, v šesti nedělích všechny žáky alespoň jednou vyzkoušeti a výsledek zkoušky do školních katalogů zanésti. Při ukončení každého předmětu buďtež odbývány zkoušky opakovací a na konci každého školního roku zkoušky závěrečné, aby se zjistilo, zdali si žáci naučené tak osvojili, jak toho ve skutečnosti při svém povolání potřebují.

Známky, které ve školním roce zaneseny byly do školních katalogů, nelze při ustanovování konečné známky bráti v ten smysl, jakoby sloužily za základ pro ustanovení průměrné známky, nýbrž odporučuje se, aby žákům, kteří se v roce stále lepšili, na konci roku lepší známka v plné platnosti ponechána byla, v opačném případu však konečná známka snížena byla.

Vysvědčení, která rolnické školy vydávají, jsou:

Výtahy z klasifikace a vysvědčení roční a odchodní.

Výtahy z klasifikace vydají se na základě výsledků zkoušek, zanešených ve školních katalozích těm žákům, kteří mezi školním rokem ústav opouštějí.

Roční vysvědčení se vyhotoví žákům na konci toho kterého roku. Odchodní vysvědčení mohou vydána býti jen těm žákům, kteří si úplný dvouroční běh učební odbyli a veškerým předepsaným zkouškám se podrobili.

Pro klasifikaci platí následující známky:

a) Pro zachovávání disciplinárních předpisů:

Úplně příslušné; 2. příslušné; 3. méně příslušné; 4. nepříslušné (vyloučení).

b) Pro pilnost: 1. Vytrvalá; 2. uspokojivá; 3. dostatečná; 4. nestejná; 6. skrovná.

c) Pro prospěch: 1. Výborný; 2. velmi dobrý; 3. dobrý; 4. dostatečný; 5 nedostatečný.

III. Osnova vyučovací

Rozsah látky učebné.

Všeobecné vzdělávací předměty:

a) Náboženství. (Povinnosti člověka k Bohu, k sobě samému a k bližnímu).

b) Jazyk vyučovací. Mluvnice: Zběhlé čtení a rozumění tomu, co se čte o látkách náležejících do oboru vyučování na škole rolnické, písemností, obzvláště z oboru zkušeností a činností, které žáci později voliti míní; cvičení ve volném přednášení.

c) Počty: Čtvero početních druhů obyčejnými a desetinnými zlomky. Nauka o proporcích. Počet trojčlenový. Počet úrokový. Zmocňování, odmocňování. Nauka o mírách, váhách a mincích.

Příklady cvičebné nechť se převahou vztahují k hospodářství.

d) Měřictví (i se zeměměřictvím) a kreslení. Nauka o čarách a úhlech. Shodnost trojúhelníků. O čtyř a mnohoúhelníkách. Vypočtení obsahu ploch a jednoduchých těles, měření polí. Při kreslení, hlavně kreslení dle pravítka a zhotovení jednoduchých plánů jakož i nárysů, které se pojí k příslušné části nauky o termínu z vyučování zeměpisného. Kreslení volnou rukou, hlavně předmětů hospodářských.

e) Zeměpis: Hlavní zásady všeobecného zeměpisu se zřetelem k nauce o termínu a k správnému čtení z map. Zeměpis Rakouska a zvláště markrabství Moravského s ohledem na obchodní cesty.

Dovozovací předměty.

a) Nerostopis: Popsání a rozeznání nejdůležitějších jednoduchých a oněch složených nerostů, které v útvaru půdy mají největší důležitost. Pak hlavní skupinu půdy, povstalé zvětráním neb zničením kamení.

b) Rostlinoznalství: Znalost nejdůležitějších orgánů rostlinných. Popsání a znalost rostlin pro rolníka důležitějších (užitečných i škodlivých) se zřetelem k místním poměrům.

c) Živočichozpyt: Popsání a znalost oněch zvířat, která k hospodářství mají vztah buď jako užitečná aneb škodlivá.

d) Silozpyt a nauka o podnebí. Všeobecné vlastnosti pevných, tekutých a plynotvorných těles. Nauka o teple. Vzduchosloví a nauka o podnebí, berouc zřetel k příslušné nauce o teple, plynech a zhušťování, jakož i k zemězpytu. Hlavní zásady o rovnováze a pohybu jednoduchého stroje.

e) Lučba: Znalost oněch jednoduchých a složených látek, jichž lučebně správné posouzení jest nutno, aby důležitějším úkazům pří provozování hospodářství se vyskytujícím potud bylo porozuměno, pokud to bez vyššího vzdělání přípravného jest možno.

Věci, jichž znalost vyučováním lučby má býti podporována a k nimž tedy při probírání předmětu sluší zřetel bráti, jsou tyto:

Složení nejdůležitějších kamenů, způsob jejich zvětrávání, nejdůležitější druhy půdy zvětráváním povstávající. Živné látky rostlinné v půdě a ve vzduchu. Hoření a popel. Potřeba náhrady a hnojení. Důležitější požitečné částky v plodinách rostlinných, pro které rolník užitečné rostliny pěstuje (plod, semeno, kořeny, bambuliny atd.). Důležitější postupy proměn, které se surovými látkami mohou býti provedeny k tomu konci, aby cena jejich se zvýšila (při tom zejména nauka o kvašení.) Prvky zvířecího těla a jeho výživa. Složení a hospodářské zužitkování důležitějších výrobků lučebných.

Odborné předměty.

a) Rostlinářství: Hospodářské vlastnosti půdy, při čemž třeba poukázati k tomu, co bylo řečeno při silozpytu a lučbě; prsť a podroli a ostatní hospodářské rozdělení druhů půdy. Účel a způsob obdělávání půdy se zřetelem k potřebám rostlin. Zlepšování půdy prohlubováním, drenáží atd. Účel a způsob takzvaného přirozeného a umělého hnojení. Setí, pěstování a sklízení rostlin stéblovitých, luskovin, rostlin pícních a průmyslových, které zejména pro dotyčnou krajinu mají důležitost. Přičemž třeba vytknouti vyskytující se vady. Opatrování luk a pastvin.

Tam, kde při pěstování rostlin se užívá nářadí a strojů, budiž o nich jednáno ihned při příslušné kapitole rostlinářství a sluší při tom zejména bráti zřetel k onomu nářadí a strojům, které máji důležitost pro malého hospodáře.

K vinařství, ovocnictví, zelinářství, chmelařství a Inářství dlužno podle místních poměrů vzíti zřetel.

Na zemské rolnické a vinařské škole ve Bzenci má se jako zvláštním předmětům vyučovati ovocnictví a zelinářství, jakož i vinařství a nauce o vinných sklepech, a sice následujícím způsobem:

Ovocnictví a zelinářství.

1. Ovocnictví: Užitečnost ovocnictví vůbec a jeho zvláštní důležitost pro jižní část Moravy. Základní podmínky výnosného ovocnictví se zvláštním ohledem na různé druhy a polohy. Zacházení se šlechtěnými stromky ve školce. Přesazování ovocných stromků do širého pole. Pěstování stromů vysokokmenných a zákrsků. Různé podoby a způsoby pěstování ovocných stromů. Nepřátelé a nemoci ovocných stromů. Nauka o druzích se zvláštním zřetelem k druhům pro Moravu nejlépe se hodícím. Sklizeň, uschování, upotřebení a zasílání ovoce.
2. Zelinářství: Důležitost zelinářství: Základní podmínky výnosného pěstování zeleniny v zahradě a na poli. Polní zelinářství v okolí Bzence.

Vinařství a nauka o vinných sklepech

Podmínky vzrůstu révy. Nauka o druzích se zvláštním zřetelem na druhy pro Moravu nejvhodnější. Volba obdělání a hnojení půdy. Způsoby o rozmnožování vinného keře. Zakládání révových školek semenných a kořenných. Pěstování a šlechtění amerikánských rév. Zakládání nových a opatrování starších vinohradů. Práce v révové školce a vinohradech. Řezání révy a způsoby pěstování vinného keře. Nemoci a nepřátelé vinného keře, jakož i ochrana a prostředky proti nim. Vinobraní, lisování, zacházení s vínem ve sklepě, lučba vinná, zkoušení vína, nemoci vína, vedlejší výrobky vinařství a příprava vína. Obchod s vínem.

Chov dobytka

Všeobecné zásady chovu dobytka se zřetelem ku zřízení těla hospodářských savců domácích. Chov, krmení a opatrování hospodářských zvířat domácích, poslednější spolu se zdravovědou. Nejdůležitější způsoby užívání hospodářských zvířat domácích, výrobky tím nabyté a upotřebení těchto výrobků. O jednotlivých odvětvích chovu hospodářských zvířat (chov hovězího dobytka, koní, prasat, ovcí, drůbeže, včel, ryb) budiž jednáno dle toho, jakou mají pro dotčenou krajinu důležitost a buďtež vyskytující se vady vytknuty, jakož i udány prostředky k odstranění těchto vad.

Především má se hleděti k chovu hovězího dobytka a při tom opět zejména k opatrování dobytčete a k mlékařství. Při chovu koní budiž obzvláště podrobněji jednáno o volbě vhodného plemene, volbě plemenných zvířat, chovu, krmení a opatrování; při chovu prasat v stejném směru. O chovu ovcí, drůbeže, včel a ryb budiž jednáno v onom rozsahu, jak to jest pro provozování v malém v oné krajině důležito.

Prostředky k zamezení nemocí, posouzení vznikajících nemocí a potřeba zvěrolékařské pomoci. V této příčině dlužno hleděti k tomu, aby žáci nabyli potřebných vědomostí, aby byli s to, v nutných případech první pomoci poskytnouti, obzvláště ale poznati, zdali a kdy jest zvěrolékaře zapotřebí.

Poučení o kování.

K tomu konci, aby učebná látka z obou předmětů hospodářských, výrobcích rostlinářství a chovu dobytka, v jejich jednotlivých odvětvích se zřetelem na jejich místní důležitost pro jednotlivé rolnické školy zevrubněji byla vymezena, než to jest možno normálním plánem, pouze všeobecná pravidla podávajícím, májí ony rolnické školy, u kterých se ukáže toho potřeba, vypracovati podrobný učební plán, který byv schválen mor. zemským výborem, při dotyčných školách má platiti jako závazné pravidlo pro vyučování.

Nauka o provozování

Krátký nástin nauky o národním hospodářství se stručným vylíčením o obchodu, o hospodářských společnostech, o úvěru, účelu a druzích úvěrních ústavů, pro rolníka důležitých, jakož i o povaze a druzích daní a cel, jež se týkají provozování hospodářství malého rolníka. Nauka o hospodářském kapitálu a hlavním jeho rozdělení. Obšírné pojednání o kapitálu provozovnám a jeho rozdělení; náklad, hrubý a čistý výtěžek. lnventarizace a nejdůležitější o ceně nejhlavnějších částí různých druhů kapitálu, pokud se týkají hospodářství. Objasnění hospodářských poměrů příslušné krajiny se zřetelem k základnímu a provozovacímu kapitálu, dále k poměrům pracovním, obchodu a odbytu. Přehledné pojednání o obvyklých polních systémech se zvláštním zřetelem k onomu, jenž jest pro tu kterou krajinu nejvhodnější. Důležitost jednotlivých druhů hospodářství se zřetelem k poměrům příslušné krajiny. Sestavení hospodářských plánů pro selské statky, objasněno příklady na hospodářství ústavu nebo na sousedních hospodářstvích.

Vedení knih

Vedení knih účetních, pokud tyto pro držitele selského statku jsou potřebny, podle systému jednoduchého vedení knih.

Hospodářsko-lučební technologie

Nejdůležitější o vyrábění cukru, piva a lihovarství. O ostatních druzích hospodářsko-lučební technologie, jako vyrábění škrobu, příprava vína a octa, chleba atd., budiž jednáno jen tehdy, máj-li pro příslušnou krajinu zvláštní důležitost.

Lesnictví

Všeobecné zásady pro spravování selských lesů.

Výklad zákonů

Objasnění zákona obecního a důležitých zemských zákonů k hospodářství se vztahujících, jako: zákonů na ochranu polí a ptactva, zákona ku zvelebení chovu hovězího dobytka, řádu čeledního atd.

Neobligátní předmět

Němčina, druhá řeč zemská: Látka mluvnická budiž volena z oboru hospodářství a probírána pokud možno elementárním způsobem, hlavní pak důraz budiž kladen na zběhlost v mluvení.

Praktická cvičení a vyučování ručním pracím řemeslným.

Cvičení žáků v praktických pracích hospodářských májí býti konána v takovém rozsahu, aby každý žák si osvojil dokonalou zručnost ve všech praktických pracích, které pro selské hospodářství mají důležitost. Za tím účelem, aby každý jednotlivý z praktického vyučování měl prospěch, jest vhodno, aby žáci byli rozděleni na části, z nichž každá střídavě při všech pracích přijde na řadu. Praktická práce na dvoře, ve stáji, na poli, v zahradě atd. buďte podle místních poměrů dle programu ustanoveny a uvnitř mezi tím vytknutých provedeny.

Naukou o ručních pracích řemeslných má žákům býti podán návod ke zhotovení různých jednoduchých, při venkovském hospodářství se vyskytujících užitečných předmětů a nářadí. Nauka tato má se z pravidla obmeziti na zpracování dřeva a má tedy dle možnosti zahrnovati v sobě tyto práce: Cvičení s pořízem (zhotoveni tyčí ku květinám, forem na máslo apod. Užívání sekery obyčejné a sekery kolářské (zašpičaťování kolů a tyčí, přizpůsobení dřeva k násadám u lopat, seker, k bidlům na nošení, ruchadlům apod.), užívání nebozezu (zhotovení žebříků, jednoduchých lešení apod.), užívání pily (kolmé řezání pilou, řezání v pravém úhlu, obrubování prken, užívání vykruhovačky k vyřezávání otvorů v prkně, jednoduchých okras apod.), užívání různých hoblíků (tvoření hladkých ploch, hotovení měřítek, beden, truhel na píci, budek pro ptáky, rámců na plásty apod.), užívání dlát (vydlabování a začepování, hotovení nosidel na hnůj, koleček, skříní na nástroje, začepovaných a vydlabaných zábradlí a jednoduchých lešení, lavic, podnožek a stoliček pro dojeni atd.), hotovení prací košíkářských apod.).

Vyučování ručním pracím řemeslným budiž považováno za neobligátní a čítáno ku praktickým cvičením. Hodiny mu věnované mají hlavně soustřediti se na zimní pololetí.

Určiti počet hodin pro vyučování ručním pracím řemeslným řídí se místními poměry a zůstaveno jest ředitelstvu ústavu.

Výlety

Za účelem hledání rostlin, hmyzu a nerostů jakož i prohlídky statků, hospodářsko-lučebných závodů a melioraci buďtež pod vedením příslušných učitelů a na základě programu k tomu konci ustanoveného konány výlety, o kterých pak žáci mají podávati zprávu.

Rozhovory

Rozhovory mají ten účel, cvičiti žáky v důmyslu a ve zběhlosti v mluvení a mohou pod řízením učitele vztahovati se jen k otázkám z oboru vyučování a nauky o provozování hospodářství.

K takovým rozhovorům buďtež volena taková odpoledne v zimním běhu II. ročníku, kdy nemohou se konati žádné praktické práce nebo cvičení.

IV. Učební pomůcky

Učební pomůcky jsou k tomu, aby vyučování ve škole bylo názorným a pochopitelným. Škola jest opatřena hojnými pomůckami a každoročně se rozmnožují. Pomůcky tyto se rozdělují na pomůcky ve škole, polní hospodářství, vzorný vinohrad, ovocná školka, zkušební pole.

A) Pomůcky ve škole

Na rozmnožení těchto pomůcek věnuje výbor zemský každoročně 400 K. Pomůcky tyto rozdělují se takto:

1. Pomůcky hospodářské

Sbírka nářadí a strojů hospodářských jednak v modelech, jednak ve skutečné velikosti; sbírka hospodářských semen, sbírka umělých hnojiv, tabele pícních travin, zelin; tabele znázorňující nemoci a poškození obilnin; tabele plemen koňských a hovězího dobytka; zahradnické tabulky, české ovoce, jablka, modely ku šlechtění, přístroje ku šlechtění; hojná sbírka nářadí vinařského, diagramy vinařské.

Hospodářských pomůcek bylo ku konci školního roku 1899-1900;

1. hospodářství – 13 čísel v ceně 224 K 46 h,
2. chov dobytka – 4 čísla v ceně 72 K 80 h,
3. ovocnictví a štěpařství – 4 čísla v ceně 51 K 40 h,
4. vinařství – 19 čísel v ceně 122 K,
5. zvěrolékařství – 11 čísel v ceně 181 K 60 h,

Součet celkem za 652 K 26 h.

2. Chemická laboratoř

Chemická laboratoř, čili lučebna, opatřena jest hojnými lučebními přístroji a tak mohou se žákům všechny lučebné pokusy ukázali.

Úhrnem vykazuje 67 inventárních čísel v ceně 91 K 04 h.

3. Sbírky přírodnické

Sbírky přírodnické skládají se ze všech tři říší; Zvířat, rostlin a hornin.

a) Zoologie čítá vcelku 54 kusů v ceně 155 K 20 h. Sbírka obsahuje 1 savce, 50 vycpaných ptáků, 3 skříně brouků, sbírku ptačích vajec a 8 obrazů hmyzu.

b) Rostlinopis obsahuje jednu centurii sušených rostlin, modely rostlin, rostlinopis v obrazech, anatomické obrazy. Inventárních čísel jest 56 v ceně 78 K.

c) Nerostopis. Sbírka nerostopisná obsahuje 52 kusů hornin v ceně 12 K.

4. Sbírka fyzikální a pro měřictví

Sbírka fyzikální obsahuje hojnost strojů pro rovnováhu hmot pevných, hmot kapalných, vzdušin, pro nauku o teple, nástroje meteorologické, stroje pro nauku o magnetičnosti a elektřině. Sbírka obsahuje 74 inventárních čísel v ceně 565 K 30 h.

Sbírka pro měřictví a kreslení obsahuje 18 inventárních čísel v ceně 81 K 28 h.

5. Sbírka pro zeměpis

Sbírka tato obsahuje nástěnné mapy Moravy, Rakousko-Uherska, Evropy, mapu polokoule zemské, reliéfní mapu okresu Uhersko-Ostrožského, globus, tellerium a Iunarium, knihu: Letem světem. Sbírka ta obsahuje 10 inventárních čísel v ceně 263 K.

6. Knihovna

Knihovna obsahuje 98 inventárních čísel v ceně 112 K 80 h.

B) Školní hospodářství

Školní hospodářství jest nejdůležitější pomůckou učebnou, která má účel, aby jednak sloužila k tomu, aby se žactvu podaly praktické doklady k naukám hospodářským, jednak má se žákům poskytnouti příležitost, aby se jednotlivým pracím v hospodářství přiučili a takto se pro své budoucí povolání patřičně připravili. Mimo to vedou se žáci též k rozličným praktickým výkonům se správou statku spojeným. Tak zejména svěřuje se jim dozor při mlékařství, vydávání krmiv, pak rozličné práce kancelářské a sestavování rozličných výkazů. Tím si má každý chovanec, než ústav opustí, osvojiti jistou potřebnou způsobilost praktickou.

Výměra celého hospodářství má representovati prostřední statek selský.

Výměra všech pozemků obnáší… 17 ha 53 a 95 m².

Z nich připadá:

Na hospodářství – 14 ha 62 a 37 m².

Na vzorný vinohrad – 1 ha 25 a 70 m².

Na ovocnou školku – 1 ha 1 a 61 m².

Na révovou školku – 25 a 72 m².

Na pokusné pole – 38 a 55 m²

Hospodářství. Pozemky, náležející ku hospodářství, jsou od velkostatku bzeneckého za 80 K a od p. Jos. Orlického za 84 K za jitro ročně najaty.

Půda jest mladších náplav, hlinitá, pozemky od velkostatku najaté jsou nízko položeny, slatinaté a vlhké. Na všech pozemcích možno všechny plodiny pěstovati. Pozemky mají také tu špatnou vlastnost, že jsou vzdáleny.

Z pozemků těchto připadá:

Na ornou půdu – 12 ha 76 a.

Na louky – 1 ha 86 a 37 m².

Celkem 14 ha 62 a 37 m².

Louky obnášejí 12,74 % všech pozemků ku hospodářství náležejících.

Soustava hospodářská jest intenzivní. Pěstují se okopaniny, tržní plodiny, jakož i rostliny pícní. Přihlíží se k dokonalé práci a dostatečnému hnojení. Chová se prozatím dobytek obecný, prozrazující velkou dojnost. Provozuje se hospodářství mléčné.

Postup osevní jest volný, hledí se však co nejvíce zachovávati zásady střídavého postupu. Pěstují se hlavně řepa cukrová, zemáky, cibule, pšenice, žito, oves; z pícních plodin vojtěška, směska, krmná řepa, bob.

Jelikož při převzetí pozemků od velkostatku na pozemku „Chrast“ na výměře 6 ha 31 a 73 m² zaseta byla jetelová směska, ponechala se, a tak poměr mezi jednotlivými plodinami není ustálen.

Roku 1901 byl poměr tento: obilnin 32,67%, okopanin 19,8 %, pícních rostlin 46,52 %.

Hnojení. Hlavní snahou jest, udržeti pozemky v náležité úrodnosti. Jelikož chlév nebyl dosud náležitě zařízen a v místě chlévský hnůj jest drahý, vypomáhalo se umělými hnojivy. Kromě toho sváží se rum, hlína z cest a příkopů, lidské výměty, hnojůvka ku zakládání kompostů. Z umělých hnojiv upotřebí se superfosfát, chilský ledek, kainit a Thomasova struska. Poslední dvě hnojiva na louku a jetelovou směsku.

Práce. O dokonalý výkon veškerých prací při hospodářství se pilně dbá, čemuž dostatek dobrého nářadí a strojů hospodářských napomáhá. Jmenovitě jsou to dobré pluhy (Sackův), brány, válec, secí stroj, mlátící stroj žentourový, čistící stroje a jiné.

Chov dobytka. K výkonu veškerých prací potažních drží se jeden pár silných koní.

Dojného dobytka chovají se dosud 4 krávy, plemene obecného. Chovu hovězího dobytka věnuje se všemožná péče a pozornost. Krávy připouštějí se k býkům obecním, neboť zdejší obec vynasnažuje se ku zušlechtění dobytka dokonalé býky kupovati. Hlavní účel jest mlékařství a v druhé řadě odprodej k chovu a na maso. Čerstvé mléko se přímo z chléva jednotlivým odběratelům prodává 1 litr po 14 hal. Jelikož krávy koupeny byly 9. srpna 1901, nemožno udati průměrnou dojnost.

Louka jest dvojsečná, nezavlažuje se, pohnojí se však dle potřeby hnojůvkou a kainitem se struskou Thomasovou.

Statistika hospodářská. Rovnováha mezi vyčerpáním a náhradou živin v půdě se zachovává, jelikož se značné množství jadrné píce, pícních surogátů a každoročně značné množství umělých hnojiv přikupuje a má též hojnost odpadků z městské porážky k ruce.

Odvodňování pozemků. Pole pod „Lipkami“, parc. čís. 1 267 ve výměře 4 ha 78 a 35 m², jest nízko položeno a vlhké. Podnájem tohoto pole končí dnem 31. prosince 1906. Zajistí-li se další nájem přímo od velkostatku bzeneckého, bylo by záhodno pole odvodniti.

C) Vzorný vinohrad

Školní vinohrad zařízen jest na pozemku „Maršálky“, jejž sl. obec Bzenecká k používání škole bezplatně propůjčila, ve výměře 1 ¼ ha. Vinohrad tento rozdělen jest ve 3 oddíly, z nichž první ve výměře 1 500 m², posázen jest 1 000 matečnými keři rév amerických, druhů: Riparia Rupestris, Aromon Rupestris, Gamay Couderc, Solonis, Monticola var. Salomon, Portális.

Tyto mateční keře slouží k tomu, aby réví jejich upravené v řízky a zakořenění, za podložku rév evropských ku zušlechtění sloužily.

Druhý oddíl ve výměře as 1 000 m², posázen jest sortimentem rév evropských. Sortiment tento sestaven jest ze 64 druhů, které sázeny jsou za tím účelem, aby jednak žactvo ampolografická studia konati mohlo a za druhé za účelem vyzkoušení vhodných druhů ku širšímu pěstování.

Druhy tyto rozděleny jsou na druhy: sudové, tabulové a druhy cizí, teprve k nám zavedené. Jsou to:

Inkoustník, Frankovka, Portugalské modré, Svatovavřinecké, Merlot, Moučník, Burgundské modré, Jakubské, Cabernet franc., Cabernet Souvignon, Malbeck, Gamay de Liverdun, Muscát modrý, červený, růžový, žlutý a ušlechtilé muškátové.

Ryzlink rýnský, Tramín kořenný, Sylvánské zelené, Burgundské bílé, Rulandské, Seimlon bílý, Veltlínské zelené a červené, Elblink, Ortliber, Kamenorůžák, Zierfahndler, Ušlechtilé bílé a červené, petrželové, Rakouské bílé, Mosler, Heunisch zelený, červený a tříbarvý, Velké a malé Korintské, Vernáč šedý, Žaludové modré a zelené, Foster white sedling, Madlenka ranná, Malvazier, Moragrün, Isabella, York-Madeira, Kozí cecek bílý, modrý, Gelbhölzer, Teroldico, Kadarka, Bakador, Poverrela. Nosiola, Tolcedo, Affenthaler, Wildbacher, Oberfelder, Negrad, Gropello a Marseil.

Na zbytku vysázen jest vinohrad na amerických podložkách šlechtěný na tabulkách průměrně asi 680 m², vždy s čistou sadbou.

Sadba je jedno, dvou a tříletá.

Takto pěstěny jsou následující druhy:

Portugalské modré na Portális a Monticola, Ušlechtilé červené na Riparii Rup, a Riparii Gygantea, Zierfahndler na Portális, Monticole a Solonis, Tramín, Rulandské na Monticole. Portális, Sv. Vavřinecké na Monticole, Ušlechtilé bílé na Riparii Rup., Riparii Gygantea, Portális, Vlašský ryzlink Portális, Monticole, Aramon Rup., Gamay Condere, Rýnský ryzlink na Portális, Sylvánské na Portális, Monticole, Ortliber na Monticole a Portális a Veltlinské zelené na Portális.

Vzrůst závisící více méně na podložce jest bujný. Jen sadba z letošního roku poněkud byla slabší utrpěvši suchem. Keře dvouleté ačkoliv byly seřezány pouze za účelem získání tvaru, poskytly již letošního roku pěkné užitky.

Veškeré lehčí práce na vinohradě provádí žáci, ostatní dělnictvo za dohledu odborného učitele vinařství.

Kromě vinohradu zařízena jest při škole školka pro množení a pěstováni sazenic révových na pozemku „Nechvalín“ ve výměře 257 m² od obce Bzenecké.

Školka ta rozdělena jest na 4 pole. Na jednom z nich pěstovány, jsou pravokořenné révy evropské, na druhém sází se řízky americké za účelem zakořenění, na třetí tabuli zakládány jsou šlechtěné americké révy a na čtvrtém zasazeny jsou americké révy ponechané na šlechtění za zelena. Úhrnem zasázeno jest ve školce té asi 35 000 sazenic.

Z evropských druhů pravokořenných letošního roku množeny jsou: Portugalské modré, Sylvánské zelené, Vlašský ryzlink, Ušlechtilé bílé, Rýnský ryzlink, velký Colman.

Z amerických druhů zaškoleny jsou: Riparia Rupestris, Aromou Rup. a Portális, Sylvánské na Monticole a Portális, Portugalské modré na Portális, Solunis. Cabernet na Rip. Rup., Ušlechtilé bílé na Rip. Rup. a Portális, Velký Colman na Monticole, Ortliber na Monticole a Portális, Sv. Vavřinecké na Monticole.

Za zelena šlechtěny byly pouze dva druhy evropských rév: na Portális, Solonis a Monticole a sice: Sylvánské a Ortliber.

Vzrůst veškerých rév šlechtěných, amerických i evropských vzdor letošnímu suchu je uspokojující. Též i procento ujatých šlechtěnců amerických za zelena je dosti značné.

Veškeré práce, jak šlechtěni rév, ošetřování a zakládáni jich do země, vyplívání, odstraňováni kořínků, plevelení atd. vykonávají žáci.

D) Školka

Školka ovocná zařízena jest na školním pozemku na takzvaných „Greftách“ ve výměře 1 ha a 1 a. Ovocným stromovím posázeny jsou ⅔ a ⅓, osázena jest starým vinohradem a na zbytku jsou pěstěny okurky. Dvoutřetinová část kultuře stromků až dosud věnovaná rozdělena jest na 17 tabulí, z nichž 1 je semeniště, jedna věnována na pěstování stromků tvarových a zákrsků a ostatní běžnému ovocnému stromoví.

Na rabatech nasázeno jest za účelem získání roubů ušlechtilých 60 druhů různých stromků a ovocných křovin.

Z jabloní zavedeny jsou: Štětínské červené, Jadrnáč Londýnský, Kaselská reneta, Parména zlatá, zimní, Malináč z Holovous, Míšeň česká, Ribstonův jadrnáč, Lord Sufield, Baumanova reneta, Kmínová reneta, Calvil bílý a imperiál, Car Alexander a Citrónové zimní.

Z hrušní: Klárinka Frijzova, Angoulemská, Hájenka, Máslovka Napoleonova, Diehlova máslovka, Vánocenka, Colmarská zlatá, Kirtlandova, Křivice.

Mimo to různé broskve, třešně, višně, slívy, švestky, meruňky, maliny, oříšky, gdoule a jiné.

Většina ovocného stromoví ve školce pěstovaného jest jaderné: hrušky a jablka a z peckovitých, třešně a meruňky. Doposud nachází se ve školce asi 25 000 stromků různého stáří, kromě semenáčů školou vypěstěných.

Žactvo vykonává ve školce té veškeré práce jak sázení, tak roubování, očkování, hnojení, plevelení atd.

F) Zkušebné pole

Zkušebné pole ve výměře 38 arů 55 m² jest škole od zastupitelstva města Bzence dáno bezplatně do užívání a slouží ku pěstování hospodářských rostlin a jich rozličných druhů, o kterých se ve vyučování jedná. Slouží také k tomu, aby se na plodinách hospodářských srovnával a demonstroval účinek hnojiv, způsob pěstění a porovnávaly odrůdy. Má také účel, aby chovanci naučili se znáti veškeré hospodářské plodiny a se cvičili je pěstovati. Toho se hledí dosáhnouti, že chovanci jsou nuceni pod dozorem a za výkladu dotyčného učitele pro pěstování rostlin práce vykonávati.

V. Školní zprávy za rok 1900—1901

I. Sbor učitelský

a) Členové sboru.

Josef Poláček, ředitel ústavu a hospodářství, zkoušen pro rolnické školy, vyučoval v I. ročníku češtině, zoologii, v II. ročníku češtině, správovědě, účetnictví, lesnictví a výkladu zákonů.

Ladislav Čech, odborný učitel, zkoušen pro školy zahradnické a vinařské, třídní II. ročníku, vyučoval v I. ročníku měřictví, kreslení, nerostopisu, lučbě, rostlinopisu, vinařství a nauce o sklepech, v II. ročníku kreslení, vinařství, nauce o sklepech, ovocnictví, zelinářství, technologii. Řídil praktické práce vinařské a štěpařské.

Ladislav Dedek, prov. odborný učitel, třídní I. roč., vyučoval v I. ročníku počtům, zeměpisu, silozpytu a nauce o podnebí, rostlinářství, v II. roč. počtům, rostlinářství, chovu dobytka. Řídil práce hospodářské.

P. Frant. Pohanka, kaplan, výpomocný učitel, vyučoval náboženství v obou ročnících.

Jan Gartner, odb. učitel měšť. škol, výpomocný učitel, vyučoval němčině v I. a II. ročníku.

Hubert Žalud, městský zvěrolékař, výpomocný učitel, vyučoval v II. ročníku zdravovědě dobytka.

b) Dílovedoucí

Josef Kořalka, mistr kolářský, dohlížel ku pracím řemeslným v zimním běhu v obou ročnících.

II. Inspekce školy

Inspektorem školy jest pan Jan Adamec, diplomovaný agronom, ředitel zemské střední hospodářské školy v Přerově, statní inspektor českých hospodářských škol na Moravě, odborný znalec při zemědělské radě markrabství moravského atd.

III. Učební knihy

Při vyučování užívá se těchto knih:

Jan Tomeš, Čítanka pro školy rolnické.

Jos. Old. Bartoň, Hospodářské písemnosti.

Gustav Kobliha, Fysika ku potřebě nižších a pokračovacích škol hospodářských.

Kozenn Jar., Rukověť zeměpisu pro hospodářské školy.

Alois Zdráhal, Počtářství pro školy rolnické a zimní hospodářské.

Gustav Burghauser, Měřictví pro školy rolnické a zimní hospodářské.

František Bauer, Nauka o pěstování rostlin hospodářských. I. Část všeobecná, II. Část podrobná.

Alois J. Mollenda, Hospodářská technologie.

VI. Rozvrh hodin pro zimní půlletí 1900 – 1901

Dny:	Ročník:	Dopoledne:
		8 – 9	9 – 10	10 – 11	11 – 12
Pondělí	I.	Mineralogie	Chemie		Čeština
	II.	Správověda	Lesnictví	Chov dobytka	Rostlinářství
Úterý	I.	Počty	Zoologie	Zeměpis	Čeština
	II.	Účetnictví	Chov dobytka	Ovocnictví a zel.	Chov dobytka
Středa	I.	Počty	Zoologie	Fyzika
	II.	Správověda	Chov dobytka	Vinařství	Technologie
Čtvrtek	I.	Čeština	Měřičství	Mineralogie	Zeměpis
	II.	Chov dobytka	Rostlinářství	Chov dobytka	Zákony
Pátek	I.	Počty	Fyzika	Chemie	Náboženství
	II.	Technologie	Vinařství	Rostlinářství	Náboženství
Sobota	I.	Počty	Chemie	Fyzika	Čeština
	II.	Správověda	Počty	Vinařství	Ovocnictví a zel.
		Odpoledne:
		13 – 14	14 – 15	15 – 16	16 – 17
Pondělí	I.	Fyzika		Praxe
	II.	Vinařství	Čeština	Praxe
Úterý	I.	Chemie		Praxe	–
	II.	Němčina	Praxe		–
Středa	I.	Kreslení		Praxe
	II.	Čeština	Praxe
Čtvrtek	I.	Němčina	Praxe		–
	II.	Kreslení		Praxe	–
Pátek	I.	Praxe			–
	II.	Němčina	Praxe		–
Sobota	I.	Němčina	Práce řemeslné		–
	II.	Rostlinářství	Práce řemeslné		–

Rozvrh předmětů dle učitelských sil:

Učitel:	Předmět:	Zimní běh		Souhrn
		I. ročník	II. ročník
		hodin týdně
P. František Pohanka kaplan	Náboženství	1	1	2
Josef Poláček ředitel	Čeština	4	2	14
	Zoologie	2	0
	Správověda	0	3
	Účetnictví	0	1
	Lesnictví	0	1
	Výklad zákonů	0	1
Ladislav Čech odborný učitel	Měřictví	1	0	19
	Nerostopis	2	0
	Chemie	6	0
	Kreslení	2	2
	Vinařství a nauka o sklepech	0	4
	Ovocnictví a zelinářství	0	2
	Technologie	0	2
Ladislav Dedek odborný učitel	Počty	2	1	23
	Zeměpis	2	0
	Silozpyt a nauka o podnebí	4	0
	Rostlinářství	0	4
	Chov dobytka	0	6
Jan Gartner odborný učitel měšťanské školy	Němčina	2	2	4
Josef Kořalka mistr kolářský	Práce řemeslné	2	2	4
	Praxe	10	10	20
	Součet	40	44

Rozvrh hodin pro letní půlletí 1900 – 1901

Dny:	Ročník:	Dopoledne:					Odpoledne:
		7 – 8	8 – 9	9 – 10	10 – 11	11 – 12	13 – 16
Pondělí	I.		Vinařství	Rostlinářství	Zoologie	Čeština	Praxe
	II.		Správověda	Čeština	Ovocnictví	Vinařství	Praxe
Úterý	I.	Zeměpis	Němčina	Vinařství	Kreslení		Praxe
	II.		Technologie	Chov dobytka	Němčina	Čeština	Praxe
Středa	I.		Rostlinářství	Rostlinopis	Počty	Zoologie	Praxe
	II.	Rostlinářství	Správověda	Počty	Kreslení		Praxe
Čtvrtek	I.	Rostlinářství	Němčina	Vinařství	Rostlinopis	Lučba	Praxe
	II.	Technologie	Lesnictví	Němčina	Chov dobytka	Zdravověda	Praxe
Pátek	I.		Počty	Rostlinářství	Čeština	Náboženství	Praxe
	II.		Správověda	Účetnictví	Rostlinářství		Praxe
Sobota	I.		Rostlinářství	Zeměpis	Rostlinopis	Fyzika	Praxe
	II.		Zdravověda	Vinařství	Zákony	Ovocnictví	Praxe

Rozvrh předmětů dle učitelských sil:

Učitel:	Předmět:	Zimní běh		Souhrn
		I. ročník	II. ročník
		hodin týdně
P. František Pohanka kaplan	Náboženství	1	1	2
Josef Poláček ředitel	Čeština	2	2	12
	Zoologie	2	0
	Správověda	0	3
	Účetnictví	0	1
	Lesnictví	0	1
	Výklad zákonů	0	1
Ladislav Čech odborný učitel	Rostlinopis	4	0	18
	Lučba	1	0
	Kreslení	2	2
	Vinařství a nauka o sklepech	3	2
	Ovocnictví a zelinářství	0	2
	Technologie	0	2
Ladislav Dedek odborný učitel	Počty	2	1	14
	Zeměpis	2	0
	Silozpyt a nauka o podnebí	1	0
	Rostlinářství	4	2
	Chov dobytka	0	2
Jan Gartner odborný učitel měšťanské školy	Němčina	2	2	4
H. Žalud zvěrolékař	Zdravověda dobytka	0	2	2
	Praxe	18	18	36
	Součet	44	44

VII. Statistické zprávy

1. Seznam žáků na počátku školního roku 1900/1

I. ročník

1. Berka Josef ze Žeravic na Moravě.
2. Jandásek František z Temnic (Těmice – pozn. přepisovatele) na Moravě.
3. Křížek Jan ze Bzence na Moravě.
4. Kusák Jan z Nové Vsi na Moravě.
5. Marek Jan z Nové Vsi na Moravě.
6. Polášek František ze Syrovína na Moravě.
7. Škrabal František z Babic na Moravě.
8. Vojtěch Jan ze Bzence na Moravě.

II. ročník

1. Čech Rochus ze Žeravic na Moravě.
2. Dufalík Antonín ze Bzence na Moravě.
3. Goliáš Pavel ze Bzence na Moravě.
4. Chorvat Martin ze St. Břeclavi na Moravě.
5. Hadač Josef z Ratíškovic na Moravě.
6. Hrkalík František ze Žeravic na Moravě.
7. Jandásek Josef ze Žeravic na Moravě.
8. Jaroš Alexius ze Syrovína na Moravě.
9. Jurák Augustin ze Štramberka na Moravě.
10. Juřík František z Písku na Moravě.
11. Kostílek Tomáš z Domanína na Moravě.
12. Procházka Antonín z Vracova na Moravě.
13. Sedláček Ignác ze Žeravic na Moravě.
14. Skřivánek František z Vracova na Moravě.
15. Šantavý Antonín z Hroznové Lhoty na Moravě.
16. Vyroubal Rudolf z Hněvotína na Moravě.
17. Zemánek Augustin ze Žeravic na Moravě.
18. Žůrek Dominik ze Žeravic na Moravě.

Proloženým písmem naznačeni chovanci, jež obdrželi vysvědčení s vyznamenáním.

2. Změny v návštěvě školní během školního roku

Školu navštěvovalo na počátku školního roku 8 studentů I. ročníku, 18 II. ročníku (celkem 26). Na konci školního roku 7 studentů I. ročníku, 17 II. ročníku (celkem 24).

3. Vlast

Z chovanců, kteří na počátku školního roku školu navštěvovali, pocházelo z Moravy 26 chovanců, z nichž jich příslušelo do okresu Kyjovského 11, Uh. Ostrožského 9, Uh. Hradišťského 1, Strážnického 1, Hodonínského 1, Břeclavského 1, N. Jičínského 1 a Olomouckého 1.

4. Národnost

Česká – 26 chovanců.

5. Náboženství

Římsko-katolická – 26 chovanců.

6. Stáří na počátku školního roku

• 14 letých 6 chovanců,
• 15 letých 6 chovanců,
• 16 letých 3 chovanci,
• 17 letých 3 chovanci,
• 18 letých 3 chovanci,
• 19 letých 2 chovanci,
• 20 letých 2 chovanci,
• 21 letých 1 chovanec.

Průměrně stáří činilo v I. ročníku 15 roků, v II. ročníku 16 roků.

7. Předběžné vzdělání

Obecná škola 17 chovanců.

Obecná škola a zimní hospodářská škola 5 chovanců.

Jedna třída měšťanské školy 1 chovanec.

Jedna třída gymnasiální 1 chovanec.

Měšťanská škola 1 chovanec.

Tři třídy reálné školy 1 chovanec.

8. Povolání rodičů

Rolníci – 13.

Úředníci soukromí – 1.

Živnostníci – 8.

Jiného povolání – 4.

9. Výsledek zkoušek

Na konci školního roku 1900/1 obdrželo:

Vysvědčení 1.  třídy s vyznamenáním – 3 žáci I. ročníku, 7 žáků II. ročníku.

Vysvědčení 1.  třídy – 4 žáci I. ročníku, 10 žáků II. ročníku.

Vysvědčení 2.  třídy – 0 žáků I. ročníku, 0 žáků II. ročníku.

Celkem tedy 7 žáků I. ročníku a 17 žáků II. ročníku.

10. Příští povolání

Z 18. chovanců II. ročníku vrátí se k rodičům 6 chovanců a 12 chovanců hledá úředního postavení.

VIII. Speciální kurzy

V uplynulém školním roce uspořádány byly p. odb. učitelem Ladislavem Čechem tyto speciální kurzy:

1. Ve Bzenci od 5. – 10. února 1900 vinařský kurz, jehož se zúčastnilo 80 osob stavu rolnického, 9 kněží a 1 dáma.
2. V Kyjově od 28. – 31. března 1901 kurz vinařský, jehož se zúčastnilo 80 osob stavu rolnického.
3. V Kloboucích u Brna od 25. – 28. července 1901 kurz ovocnický, jehož se zúčastnilo 150 osob stavu rolnického a žáci měšťanské školy.

IX. Působení učitelského sboru mimo ústav

Členové sboru učitelského snažili se i mimo školu přispívati ku zvelebení hospodářství:

Ředitel J. Poláček a odb. učitelé Lad. Čech a Lad. Dedek jsou polními kazateli a konají přednášky v přidělených jim obvodech.

Ředitel J. Poláček jest členem výboru hospodářského spolku Velehradského a zároveň jeho čestným členem; jest též zpravodajem o stavu osení a sklizně pro c k. ministerstvo orby.

Odb. učitel Lad. Čech zúčastnil se schůze zemské komise pro hubení révokazu.

V minulém školním roce byly tyto hospodářské přednášky vykonány:

Dne 20. ledna 1901 v Derfli. Ředitel: O odvodňování pozemků. O zakládání vinic.

Dne 10. února 1901 v Žeravicích. Odborný učitel Lad Čech: O obilních skladištích.

Dne 24. února 1901 ve Vacenovicích. Odb. učitel Lad. Čech: O obilních skladištích.

Dne 10. března 1901 v Mistříně. Odb. učitel Ladislav Čech: O obilních skladištích.

Dne 17. března 1901 ve Vracově. Odb. učitel Ladislav Čech: O zakládání vinic a řezu révy.

Dne 28. dubna 1901 ve St. Městě. Odborný učitel Ladislav Dedek : O chovu hovězího dobytka.

Dne 28. dubna 1901 ve Stavěšicích. Odb. učitel Ladislav Čech: O zakládání vinic a řezu révy.

Dne 12. května 1901 v Derfli. Ředitel: O odvodňování pozemků. O zakládání vinic.

Dne 9. června 1901 v Boršicích u Hluku. Ředitel: O pojišťování dobytka. O umělých hnojivech.

Dne 23. června 1901 v Kněžpoli. Odb. učitel Ladislav Dedek: O umělých hnojivech.

Dne 30. června 1901 v Babicích. Ředitel: O výchově rolnické mládeže. O odvodňování mokrých pozemků.

Dne 30. června 1901 ve Skoronicích. Odb. učitel Lad. Čech: O obilních skladištích.

Dne 5. července 1901 v Rakvicích. Odb. učitel Ladislav Čech: O zakládání a ošetřování vinic.

Dne 7. července 1901 ve Znorovách. Odb. učitel Ladislav Čech: O vinařství a ovocnictví.

X. Stipendia a osvobození od školného

Ve školním roce 1900/1 obdrželi stipendia po 100 K tito chovanci:

V I. ročníku: Josef Berka a Frant. Polášek.

V II. ročníku: Rochus Čech, Ant. Dufalík, Jos. Hadač, Augustin Jurák, Frant. Juřík, Frant. Skřivánek, Aug. Zemánek, Dominik Žůrek.

Od školného mimo uvedené stipendisty osvobozeni byli:

V I. ročníku: Jan Vojtěch a Jan Křížek.

V II. ročníku: Ant. Šantavý, Fr. Hrkalík, Ant. Procházka, Rudolf Vyroubal, Tomáš Kostílek, Josef Jandásek, Ignác Sedláček, Pavel Goliáš a Alexej Jaroš.

XI. Poučné vycházky

Dne 25. října 1900 vykonána za vedení odb. učitele Ladislava Čecha vycházka do vinných sklepů vysokorodé p. hraběnky Reichenbachové, kde žákům nadsklepní pan Jiroudek podával náležitá vysvětlení a p. Bystřický vysvětloval výrobu šumivých vin.

Dne 21. listopadu 1900 navštívili chovanci pod vedením odb. učitele p. Lad. Čecha bzenecký cukrovar, náležející p. Auspitzovi, kdež jim ochotně technický adjunkt p. Kohn podával případná vysvětlení.

Dne 27. března 1901 podniknuta byla celodenní vycházka pod vedením ředitele a odb. učitele Lad. Dedka do výstavy plemenného dobytka v Uh. Hradišti.

Dne 20. dubna 1901 vycházka do městské porážky pod vedením p. zvěrolékaře Poštolky, kdež chovancům vysvětloval a ukazoval vnitřní ústroje poraženého dobytčete.

Dne 15. května 1901 podniknuta s chovanci I. ročníku do okolí bzeneckého botanická vycházka pod vedením p. Lad. Čecha.

Dne 25. května 1901 podniknuta vycházka pod vedením odb. uč, p. Lad. Čecha do vinic vysokorodé pí. hraběnky Reichenbachové.

Dne 4. července 1901 podniknuta polodenní vycházka pod vedením odb. uč. p. Lad. Dedka do dvora „Háje“, kdež se chovancům od pana správce Scheide a jeho příručího p. Valštýna případného vysvětlení a poučení dostalo.

Dne 10. července 1901 byla celodenní vycházka do dvora Vracovského a Domanínského pod vedením Lad. Dedka, kdež si chovanci prohlédli stáje, mléčné nádoby, sýpky, hospodářské stroje a polnosti poblíž dvorů. Vysvětlení podávali páni správcové Habrovec a Grossschmied velmi ochotně a případně.

Dne 12. července 1901 podniknuta celodenní vycházka s chovanci obou ročníků do rolnických mlékáren ve Znorovách, Zarazících a Nové Vsi pod vedením ředitele a odb. uč. Lad. Dedka. Ve všech těchto závodech byli chovanci mile přijati a všude se jim dostalo případného vysvětlení.

Dne 17. a 18. července 1901 podniknuta dvoudenní vycházka pod vedením ředitele, odb. učitele Lad. Čecha a Lad. Dedka do Valčic (lidový název pro Valtice), Lednice a Poštorné.

Ve Valčicích byli chovanci laskavé přijati ředitelem zem. rolnické, ovocnické a vinařské školy p. Kožešníkem a učitelem vinařství panem Kinstelem. Tento prováděl chovance révovou školkou, dávaje jim patřičná vysvětlení. Šlechtěné révy rostly velmi pěkně.

Pak následovala prohlídka ústavu.

Odpoledne přijati byli chovanci od pana knížecího důchodního ve vinném sklepě knížete Jana Lichtensteina. Ohromný to sklep, stavěný do kříže. Sklep byl osvětlen, což poskytovalo velkolepého pohledu. Na konci sklepu jest nádoba 1 000 hl. velká, plná vína. I zde se dostalo chovancům vysvětlení náležitého.

Po přehlídce nastoupena cesta do Lednice. Ještě téhož dne prohlédli si chovanci z části velkolepou ozdobnou zahradu Lednickou. Druhého dne pak vedením ředitele vyšší zahradnické školy panem Lauchem a pak p. Rausem, zahradnickým příručím, prohlédli si chovanci velkolepé skleníky, zelinářskou zahradu, v niž byly provedeny pokusy s umělými hnojivy a pak obrovskou školku ovocnou ve výměře 25 ha.

Po jedenácté hodině odebrali se chovanci na povozích, jež jim p. ředitel Lauche propůjčil, do Poštorné. Zde prohlédli si chovanci továrnu na hliněné zboží, vedeni jsouce p. ředitelem továrny. O všem se dostalo patřičného vysvětlení.

Odtud odebrali se chovanci do nedaleké továrny p. A. Schrama na umělá hnojiva. Zde vysvětlena chovancům výroba kyseliny sírové a umělých hnojiv se vší ochotou.

Na všech těchto vycházkách dostalo se chovancům netoliko vlídného přijetí a ochotného vysvětlení, ale i štědrého pohoštění, začež buďte zde všem příznivcům rolnické a vinařské školy vzdány nejvřelejší díky.

XII. Dary

Ve školních letech 1899-1900 a 1900-1901

Od vys. c. k. ministerstva orby: Dr. Gustav Jahn. Ku ječmenné otázce.

Basil Macalík, Hanácký ječmen, jeho odrůdy a způsob pěstování na Hané.

Statistisches Jahrbuch des k. k. Ackerbau Ministerium für das Jahr 1899.

Statistisches Jahrbuch des k. k. Ackerbau- Ministeriums für das Jalir 1900.

Demonstration-Düngungsversuche, nástěnná mapa.

Erntevergebnisse der wichtigsten Körnerfrüchte im Jahre 1900.

Statistische Nachrichten aus dem Gesammtgebiete der Landwirthschaft.

Über die Bedeutung u. Nothwendigkeit der Kalkszufuhr von dr. Jos. Hanamann.

Volksbiennenzucht  von W. Skorytka.

Zuchtbuchfürhrung in den bauerlichen Stammzuchten vou H. Gierth.

Od vysokého výboru zemského: Geschichte den oesterreichischen Land- und Forstwirtschaft, svazek I. a IV.

Od sl. zemědělské rady pro markrabství mor.: Dr. G. Jahn, Ku ječmenné otázce.

Řezníček, Ivančický špargl.

Burian, Zvelebujme ovocnictví.

První zpráva o činnosti českého odboru zemědělské rady.

Dva exempláře nástěnné mapy Mšice krvavá.

Stručné dějiny ovocnictví moravského.

Vyobrazení strojů firmy Sack.

Unsere künftige Handelspolitik.

Moravské mlékárny.

Prof. Basil Macalík, Hanácký ječmen.

Charousek, Otázka mlékařská.

Dr. Roháček, Letošní vyhlídky na úrodu.

Prof. Domluvil, Obrazy ze života rolnického na Valašsku.

Vodní družstva.

Racionelní hnojení.

Mapa s přehledem hospodářských škol.

Prof. Demel, Rolníci a rolnice!

Kapesní kalendář Moravského Hospodáře.

Devět exemplářů kalendáře 1901 Moravského Hospodáře pro žáky.

Zpráva o veget. pokusech zemské výzkumné stanice.

O Moravě.

Zpráva o činnosti českého odboru zemědělské rady.

Výroční zpráva zemské výzkumné stanice pro pěstování rostlin.

Leitfaden für Sehweinezüchter.

Od hospodářsko-botanické zkušební a výzkumné stanice v Táboře: Zpráva o srovnávacích pokusech s brambory.

Zpráva o pokusech s ječmeny.

Dárcům těmto buďtež zde vysloveny nejvroucnější díky.

XIII. Kronika ústavu

Nový školní rok 1900—1901, započal dne 1. října mši svatou. Téhož dne přečten chovancům disciplinární řád. Dne 2. října počalo pravidelné vyučování.

Moravský výbor zemský jmenoval výnosem ze dne 16. září 1899 č. 51 330 dosavadního ředitele zimní hospodářské školy Josefa Poláčka, ředitelem zemské rolnické a vinařské školy ve Bzenci. Služební přísahu složil dne 23. září 1899 do rukou pana J. U. Dr. Hugona Fuxa, přísedícího zemského výboru jakožto náměstka zemského hejtmana.

Zemský výbor markrabství moravského jmenoval výnosem ze dne 19. listopadu 1899 čís. 62 976 Ladislava Čecha odborným učitelem, a sice provisorně. Služební přísahu složil dne 25. listopadu 1899 do rukou ředitele.

Jelikož školním rokem 1900 – 1901, otevřen byl II. ročník, jmenován zemským výborem markrabství moravského výnosem ze dne 19. prosince 1900 čís. 65 096 Ladislav Dedek prozatímním odborným učitelem pro předměty hospodářské. Služební přísahu složil dne 5. ledna 1901 do rukou ředitele.

Dne 4. října zúčastnil se učitelský sbor s chovanci slavných služeb Božích za příčinou jmenin Jeho Veličenstva císaře pána.

Dne 19 listopadu zúčastnil se sbor učitelský s chovanci smutečných služeb Božích za příčinou jmenin zemřelé Její Veličenstva císařovny.

Zimní semestr skončen dne 28. února a letní počal 1. března.

Dne 15. a 16. října předsevzata neočekávaná revise pokladny, účtů a inventářů školních a hospodářských za přítomnosti zemského rady p. Šebesty a vrchního revidenta J. Uhra.

Pan Poštolka, městský zvěrolékař nastoupil dne 15. května nové místo. Vyučování převzal p. H. Žalud.

Dne 12. května zúčastnil se odb. uč. L. Čech konference kočujících učitelů v Brně, při níž podával zprávu o studijní cestě na světovou výstavu v Paříži.

Dne 8. června 1900 navštívili a prohlédli školu a vinohrady chovanci zem. rolnické, ovocnické a vinařské školy ve Valčicích (Valticích) za vedení ředitele p Kožešníka a dvou odb. učitelů.

Dne 19. a 20. července předsevzata byla inspekce školy panem inspektorem J. Adamcem, při níž přítomen byl též pan zemský rada T. Šebesta.

Školní rok ukončen dne 27. července službami Božími a po nich rozdána byla vysvědčení.

Zemský výbor markrabství moravského jmenoval odb. učitele pana Ladislava Čecha dne 27. července definitivním odb. učitelem.

XIV. Návěští

Na zemské rolnické a vlnařské škole ve Bzenci počne nový školní rok dne 1. října 1901. Přihlášky k zápisu přijímají se do konce září. Kdo za chovance přijat býti chce, musí prokázati:

a) Stáří nejméně 14 a nejvýše 20 let.

b) Zdravou a silnou soustavu tělesnou.

c) Propouštěcí vysvědčení z národní školy a důkaz, že si osvojil dostatečné vzdělání na škole obecné.

d) List křestní (výtah z matriky) a očkovací.

e) Svolení rodičů neb poručníka, že bude vydržován po celý čas, co ustav navštěvovati bude.

Celoroční školné obnáší 30 K a platí se půlletně napřed po 15 K. Zápisné obnáší 6 K a příspěvek na vyučovací pomůcky 6 K a zapravují se při zápisu. Nemajetní a pilní chovanci mohou býti od školného osvobozeni.

Žákům pilným uděluje zemský výbor stipendia po 100 K. Vzdálenější žáci bydlí v soukromých bytech a platí se za stravu a byt 24 až 28 K měsíčně.

Bližší vysvětlení podává kdykoli ředitelství.