Věstník Sokolské župy Komenského

V této rubrice naleznete nekompletní soubor čísel uvedeného periodika z let 1920 až 1935, jejichž originály jsou uloženy v Expozici města Bzence. Původně jsme zde chtěli uveřejnit pouze články týkající se činnosti bzenecké jednoty, nicméně vzhledem k podrobným informacím o činnosti jednotlivých jednot v župě Komenského a také tomu, že uvedené periodikum je současné veřejnosti téměř neznámé, uveřejňujeme kompletní scany dochovaných čísel. Snad pomohou všem zájemcům rozšířit si povědomí o neskutečně bohaté sportovní, kulturní a vzdělávací činnosti všech jednot Sokolské župy Komenského v období první republiky.

Župa Komenského vznikla 7. srpna 1892. V té době ji tvořily sokolské jednoty Bzenec, Uh. Brod, Uh. Hradiště, Kyjov, Malenovice, Napajedla, Hodonín, Holešov, Kroměříž a Morkovice. Roku 1894 přistoupily nově založené jednoty Lechotice, Tlumačov, Zborovice. Naopak toho roku vystoupil Kroměříž. Následujícího roku přistoupily jednoty Břeclav, Hulín, Kunovice, Strážnice. Celkový součet župy tvořilo tedy 16 jednot se 435 členy. Roku 1897 přibyl Uh. Ostroh s odborem ve Veselí nad Moravou a Zlín jako odbor Malenovic. V roce 1898 přestoupily jednoty Hulín, Holešov, Morkovice, Tlumačov a Zborovice k Sokolské župě Hanácké, v roce 1903 k nim přibyla ještě jednota ve Zlíně. V roce 1905 se k župě Komenského připojily jednoty Bojkovice, Dubňany a z odboru ve Veselí nad Moravou se stala také jednota. V roce 1908 se k župě opět připojily Kunovice, kde roku 1901 sokolská jednota na čas zanikla. Kromě ní se v témže roce připojily jednoty Lužice, Ždánice – celkem tedy v tomto roce tvořilo župu 16 jednot ve čtyřech okrscích. V roce 1910 přibyly Luhačovice a Ratíškovice, následujícího roku pak odbory Bzová, Komňa, Lovčice, Slavičín a Vlčnov. V roce 1912 pak Moravská Nová Ves, Moravský Písek, Rohatec, Těšice – Mikulčice. Za jednoty byly prohlášeny Lovčice a Slavičín. Lovčice a Ždánice pak v tomto roce přestoupily do Sokolské župy Rostislavovy. V roce 1914 přistoupila jednota ve Starém Hrozenkově, která však spolu s Ratíškovicemi v roce 1915 ztrátou činovníků zanikla. Ve válečných letech byly místodržitelským nařízením rozpuštěny jednoty v Kosticích a Lanžhotu.

Konec I. světové války a vznik nově utvořené republiky znamenal prudký rozmach Sokolské župy Komenského. V roce 1919 přistoupily jednoty z Koryčan, Lipova, Hrušek, Nedakonic, Bzové, Poštorné, Velké, Buchlovic, Dolních Bojanovic, Velké Blatnice, Újezdu, Nivnice, Halenkovic, Záhorovic, Vracova, Milotic, Svatobořic, Vlkoše, Temnic (Těmic), Kožušic, Týnce, Střílek a poboček v Tvrdonicích, Žádovicích, Kelčanech, Bohuslavicích, Hluku, Babicích a Prušánkách.

Roku 1920 rozdělila se župa Komenského tak, že její jižní část připadla nově utvořené župě Břeclavské. V župě zůstalo 21 jednot a 35 poboček. V roce 1921 se počet navýšil na 29 jednot a 52 poboček s celkovým počtem přes 8 200 členů.