Zpráva o činnosti odbojových skupin a partyzánských oddílů „Generála Orlova“ byla sepsána nejužším vedením skupiny, aby osvětlila a zmapovala celou její aktivní činnost v letech 1939 – 1945, včetně uvedení všech osob, které se na akcích podíleli, či skupinu jinak podporovali. Byla vydána pouze v počtu 25 ks, které byly určeny pro MNO a pro vnitřní potřebu příslušníků této skupiny. Jeden exemplář je doposud uložen v Expozici města Bzence (HB 340 92/06) jehož přepis je uveden níže.

Zpráva o činnosti odbojových skupin a partyzánských oddílů „Generála Orlova“

Velitelský štáb

• – zakladatel a velitel všech odbojových skupin a oddílů: Kozák Jindřich
• – 1. zástupce velitele: Fiamoli Oldřich
• – 2. zástupce velitele: Kovář František
• – velitel pro město Bzenec: Souček František
• – politický komisař: Krásný Tomáš
• – tiskový zpravodaj: Novosad Alexej
• – členové štábu: Rachvala Mojmír, Pavlíček Ladislav, Bek Josef, Bezchleba Jarolím
• – tisková skupina: Kozák Jindřich, Fiamoli Oldřich, Souček František, Krásný Tomáš, Novosad Alexej
• – spojky: Rachvala Mojmír, Kozák Vojtěch, Kovář František, Hostýnek Antonín
• – ubytovatelé odbojových pracovníků, partyzánů a zajatců: Kozák Jan a Filomena, Novosad Karel a Pelagea, Kovář Jan a Božena

Velitelé partyzánských oddílů „Generála Orlova“

Oddíl I. Bzenec: velitel – Kozák Jindřich, zástupce – Jelínek Pavel.
Oddíl II. Moravský Písek: velitel – Šaněk Petr, zástupce neuveden.
Oddíl III. Holešov: velitel – Svačina František, zástupce – Hlavica František.
Oddíl IV. Kostelec u Holešova: velitel – Drcmánek František, zástupce – Novák František.

Vznik odbojové skupiny „Generál Orlov“

Bzenecká odbojová skupina vznikla hned v první den německé okupace, tj. 15. března 1939 a v pozdější době přijala název „Odbojová skupina Generála Orlova“.

Zakladatel a velitel

Zakladatelem a velitelem byl Jindřich Kozák, narozený 8. září 1914 v Domaníně, bytem v Bzenci, Baráky, člen ilegální KSČ, čs. interbrigadista ve Španělsku.

Politický komisař

Politickým komisařem byl František Souček, nar. 1900, bytem v Bzenci, Babí, člen ilegální KSČ, čs. interbrigadista ve Španělsku, který byl napojen na členy krajského vedení KSČ v Hodoníně.

První členové odbojové skupiny

Byli: Daněček Josef, holič ze Bzence, Fiamoli Oldřich ze Bzence, Formánek Josef ze Bzence, Kozák Jindřich ze Bzence, Kozák Vojtěch ze Bzence, Luňák Josef ze Bzence a Souček František ze Bzence.

Poslání odbojové skupiny

1. napojit se na vyšší odbojové orgány a ilegální KSČ, přebírat od nich pokyny a příkazy pro ilegální práci a předávat jim zprávy, týkající se okupačních vojsk, poněmčených občanů i o plánovaných a provedených akcích zdejší skupiny;
2. použít všech možných a dostupných prostředků k boji proti okupantům a jejich pomahačům, zejména prostřednictvím vydávaného ilegálního časopisu a jiných tiskovin;
3. povzbuzovat obyvatelstvo ve víře ve svobodný zítřek a narušovat všechny akce, které připravovaly a pořádaly nacistické organizace (Vlajka, Svaz pro spolupráci s Němci, Kuratorium pro výchovu mládeže, Česká liga proti bolševismu a jiné aktivistické organizace);
4. nabádat obyvatele k provádění sabotáží na všech úsecích hospodářského i společenského života a sami tyto sabotáže organizovat a provádět;
5. odhalovat a sledovat přisluhovače Němců a konfidenty gestapa a varovat před nimi obyvatelstvo;
6. aktivizovat spolehlivé a vlasti oddané muže a mládež a vést je k aktivnímu odboji proti okupantům;
7. připravovat úkryty pro pronásledované občany, prchající zajatce a politické vězně;
8. organizovat pro ně všestrannou materiální pomoc;
9. organizovat a provádět destrukční práce a tak narušovat německé hospodářství, dopravu, spoje a dodávku elektrického proudu;
10. shromažďovat zbraně všeho druhu pro jejich použití v případném ozbrojeném odporu proti okupantům;
11. navázat spojení s oddanými Slováky a za jejich aktivní pomoci organizovat přechod odbojových pracovníků za hranice.

Prostor činnosti odbojové skupiny

Nebyl soustředěn jen na město Bzenec a jeho nejbližší okolí, ale na všechna místa, v nichž příslušníci odbojové skupiny postupně nacházeli spolehlivé a odboji oddané spolupracovníky.

Zvláštní pozornost

Byla věnována kasárnám, v nichž bylo ubytováno vládní nebo německé vojsko, četnickým stanicím, jejich personálnímu obsazení a vybavení, poštám, nádražím a podnikům, které sloužily válečným účelům.

Způsob odbojové práce

• – Příslušníci odbojové skupiny pracovali v přísné konspiraci, zpočátku ve dvou, později ve třech mužích; někteří však pracovali zcela samostatně. Tak byla zajištěna bezpečnost ostatních v případě zatčení některého člena odbojové skupiny. Často se stávalo, že ani ti největší kamarádi nevěděli o tom, že oba pracují v jedné a téže odbojové skupině.
• – Mrtvé schránky byly zpočátku jediným pojítkem mezi odbojovými pracovníky. Tam se ukládaly zprávy, příkazy nebo informace, mající vztah k odbojové práci či jednotlivým členům.
• – Členové odbojové skupiny v letech 1939 – 1943 všechny akce připravovali a uskutečňovali v době svého pracovního volna, především v noci anebo v časných ranních hodinách. Teprve od roku 1943, kdy se množily případy útěků odbojových pracovníků z totálního nasazení v říši, přešli někteří do ilegality.
• – Každý nový příslušník odbojové skupiny byl všestranně prověřen a hlavně bylo dbáno na jeho mlčenlivost a osobní statečnost.

Vydávání ilegálních tiskovin

Od dubna 1939 až do konce ledna 1945 vydávala odbojová skupina „Generála Orlova“ ve velkém rozsahu ilegální tiskoviny, jejichž posláním bylo:

1. povzbuzovat spoluobčany v těžkých chvílích národní tragedie a utvrzovat jejich víru ve vítězství Sovětského svazu;
2. vybízet k provádění sabotáží na všech úsecích hospodářské, průmyslové i společenské činnosti a tak nepostižitelným odporem narušovat nařízení okupačních i protektorátních úřadů;
3. pravdivě a včas informovat o situaci na frontách;
4. odhalovat pomahače nacistických protektorátních organizací (Vlajky, České pracovní fronty, Svazu pro spolupráci s Němci, Kuratoria pro výchovu mládeže, České ligy proti bolševismu aj.) a varovat před konfidenty gestapa;
5. ideologicky působit na čtenáře, aby pochopili, že v čele odbojového hnutí je ilegální Komunistická strana Československa.

První ilegální tiskoviny

Byly vydány v dubnu 1939 Jindřichem a Vojtěchem Kozákovými, kteří je zhotovili pomocí ruční dětské tiskárničky. I když šlo o tiskovinu nedokonalou a v malém množství vydanou, splnila svůj účel: upozornila na skutečnost, že zde existuje odbojová skupina, která bude proti německým okupantům bojovat jakýmkoliv způsobem.

V pozdější době tj. od května 1939 do února 1942 byly ilegální tiskoviny vydávány průpisem na psacím stroji. Šlo opět o vydávání jen krátkých, heslovitých výzev k obyvatelstvu, někdy také k delšímu komentáři. Vzhledem k malému počtu vydávaných exemplářů, byl závěrem čtenář požádán, aby tiskovinu sám na stroji několikráte přepsal a dal jiným spolehlivým občanům.

V únoru 1942 pověřil velitel Jindřich Kozák svého spolupracovníka Alexeje Novosada ze Bzence, aby redakčně připravoval texty letáků a ilegálního časopisu „Pravda“, které odbojová skupina vydávala. Protože snahou odbojové skupiny bylo, aby se ilegální tiskoviny dostaly do nejširších řad obyvatelstva, byl požádán stolař Oldřich Fiamoli (zástupce velitele odbojové skupiny), aby podle náčrtu zhotovil ruční válečkový rozmnožovač, na kterém pak byly ilegální tiskoviny rozmnožovány až do března 1943, kdy se Jindřichu Kozákovi podařilo získat starší, značně poškozený cyklostil.

Potřebné součástky sehnal a celou opravu provedl František Kovář a tak od března 1943 mohly být ilegální tiskoviny všeho druhu vydávány ve velkém množství a co bylo nejdůležitější, rychleji. Oproti dřívějšímu ručnímu rozmnožovači však měl nevýhodu, která spočívala v tom, že byl velký, těžký a nesnadno přenosný. Jeho skladování bylo taktéž problematické, a proto tento cyklostil doslova putoval po vhodných domech našich odbojových spolupracovníků, protože na jednom místě nemohl být uschován. Jeho převážení se dělo vždy ve večerních nebo nočních hodinách. U přechovávatelů byl uschován v šopě pod uhlím, na půdě pod senem nebo slámou, ve sklepech mezi bramborami apod.

Tisková skupina

Tiskovou skupinu tvořili: velitel Jindřich Kozák, František Souček, politický komisař Tomáš Krásný, člen ilegální KSČ, zástupce velitele Oldřich Fiamoli a Alexej Novosad, schvalovala připravené texty a rozhodla také o výši nákladu, v jakém měla být ilegální tiskovina vydána.

Schválené texty pak na blány přepisoval Alexej Novosad.

Výše nákladu

Byla závislá nejen na závažnosti obsahu ilegální tiskoviny a časopisu Pravda, ale především na zásobě potřebného materiálu: papíru, blan a barvy.

Ilegální časopis Pravda později Za vlast byl vydáván v nákladu od 600 do 3 000 výtisků. Menší náklad byl vydáván v době, kdy bylo k tisku používáno ručního rozmnožovače, na němž práce byla značně zdlouhavá. Ve velkém nákladu pak bylo rozmnožováno po získání cyklostilu.

Ilegální tiskoviny jiného rázu než byl časopis Pravda a Za vlast, ponejvíce letáky, provolání, zahraniční zprávy, byly vydávány v 1 – 2 stránkovém rozsahu nákladem 1 000 až 5 000 kusů.

V době od dubna 1939 až do konce ledna 1945 vydala odbojová skupina „Generála Orlova“ celkem:

• – 60 000 kusů letáků a ilegálních časopisů Pravda a Za vlast
• – 12 000 kusů různých provolání k obyvatelstvu
• – 5 000 kusů zahraničních zpráv.

Ilegální tiskoviny byly vydávány: pravidelně – každý měsíc Pravda, později Za vlast, nárazově, ale nejméně jednou do měsíce ostatní tiskoviny.

Kromě vlastních ilegálních tiskovin byly (cca od února 1943) přetiskovány a vydávány i jiné, zejména výtahy z ilegální „MORAVSKÉ ROVNOSTI“, kterou dostával František Souček, Ladislav Pavlíček a Antonín Hostýnek. Z ní byly přetiskovány především ideově závažné články a aktuální zprávy.

Ke každým válečným vánocům či Novému roku bylo vydáváno zvláštní, zpravidla šesti stránkové číslo ilegálního časopisu PRAVDA, později ZA VLAST, které bylo doplněno i kresbami (Oskar Sýkora).

V říjnu 1943 byl na návrh politického komisaře Tomáše Krásného, zpracován „Výbor dějin VKSB“, který redakčně s kolektivem spolupracovníků připravil a pak rozmnožil Alexej Novosad. Tento „Výbor“ byl asi dvaceti pěti stránkový a byl vydán nákladem 250 výtisků.

Vybavení ilegální tiskárny

Vybavení ilegální tiskárny naší odbojové skupiny bylo skrovné. Tvořily ji 2 psací stroje (jeden předán po osvobození sekretariátu KSČ v Bzenci), 1 ruční rozmnožovač, 1 cyklostil (po osvobození předán sekretariátu KSČ v Bzenci), 1 sada rydel na blány, zásoby papíru, rozmnožovací barvy a zásoby blan.

Zajišťování materiálu pro tisk

Jednotliví členové tiskové skupiny i ostatní spolupracovníci zajišťovali na různých místech, v podnicích i v papírnictvích v Bzenci a okolí, potřebný tiskařský materiál. V době nouze pomáhal i majitel bzenecké tiskárny František Tomeček.

Největším dodavatelem rozmnožovacího papíru a blan byla paní Marie Mähringová, papírnictví v Praze, Kaprová ulice, která nám nejednou prodala až 10 000 kusů papíru a velké množství blan.

Taktéž prostřednictvím ředitele tiskového družstva Blahoslav v Praze, Krakovská ulice, pana Míška, jsme získali množství papíru a barvy na rozmnožování.

Tuto akci zajišťoval v Praze A. Novosad, který pak získaný papír, blány a barvu odesílal v několika balících z různých pražských pošt na adresy známých odbojových pracovníků ve Bzenci, kteří tiskařský materiál uschovávali pro další použití. Bezpečné a nenápadné odesílání balíků z různých pražských pošt trvalo někdy i dva až tři dny.

Veškerý materiál pro tisk ilegálních tiskovin financoval velitel Jindřich Kozák.

Tiskařský materiál zajišťovali nebo ve svém domě ukrývali: Kozák Jindřich, Kovář František, Fiamoli Oldřich, Bek Josef, Pavlíček Ladislav, Souček František, Krásný Tomáš, Bezchleba Jarolím, Novosad Karel, Rachvala Mojmír.

Kde se tisklo

Protože jsme nemohli tisknout na jednom místě, stěhovali jsme se s naší „technikou“ doslova po celém Bzenci a tiskli v bytech našich spolupracovníků: Součka Františka, Beka Josefa, Kozáka Jindřicha, Fiamoli Oldřicha, Novosada Alexeje, Kováře Františka, Bezchleby Jarolíma, Pavlíčka Ladislava i ve vinných sklepech v Bzenci. Tisklo se také v bytě Jindřicha Kozáka v Kostelci u Holešova, ve Velkých Karlovicích a v červnu 1943 v Praze u profesora Choce, kde ilegální časopis PRAVDA dostal nový název ZA VLAST.

Bezpečnostní zajištění při tisku

Bylo naprosto samozřejmé a nezbytné. V době, kdy se tisklo, byl příslušný dům či byt hlídán členy odbojové skupiny, jejichž úkolem bylo v případě nebezpečí vhodným způsobem varovat a snažit se odlákat nepovolanou osobu od místa akce. Tyto hlídky prováděli různí členové odbojové skupiny, především však ti, kteří se u tisku a na přípravě k rozšiřování střídali.

Na tisku ilegálních tiskovin odbojové skupiny „Generál Orlov“ se podíleli:

Kozák Jindřich, Kozák Vojtěch, Souček František, Krásný Tomáš, Fiamoli Oldřich, Bek Josef, Bezchleba Jarolím, Novosad Alexej, Kovář František, Rachvala Mojmír, Pavlíček Ladislav.

Dokumentační tisky

Jednotlivé výtisky vydaných ilegálních tiskovin byly uschovávány v bytě velitele Jindřicha Kozáka, Součka Františka, Novosada Alexeje, Kováře Františka. Jelikož v těchto bytech byly v pozdější době, po zatčení gestapem, prováděny prohlídky, byly tyto dokumentační materiály zničeny, aby zatčeného neusvědčily.

Jen část tiskovin, obzvláště z konce války, byla nalezena, ale ve velmi chatrném stavu. Tyto tiskoviny a „Výbor z dějin VKSB“ byly odevzdány generálu Dr. J. Koutňákovi k archivnímu uložení.

V roce 1977 nalezeny výtisky PRAVDY z března 1942.

Rozšiřování ilegálních tiskovin

Vydaných odbojovou skupinou „Generál Orlov“.

Vydané ilegální tiskoviny byly rozšiřovány několika způsoby:

1. byly rozhazovány po ulicích, obzvláště ve večerních hodinách na místech, kudy procházelo mnoho lidí (z kina apod.);
2. byly vkládány do domovních dopisních schránek;
3. roznášeli je místní pošťáci (Tvarůžek, Lintner, Janoušek), nebo je místní prodavači novin vkládali spolehlivým občanům do novin;
4. byly posílány poštou na adresy známých anebo na vybrané z telefonního seznamu. Při tom, ale tyto dopisy byly posílány tak, že do Čech šly z moravských pošt, na Moravu z pošt v Čechách a na příslušné německé úřady a organizace přímo z říše. Tímto způsobem bylo pátrání gestapa po vydavateli i rozšiřovateli naprosto dezorientováno.

   Po vytisknutí ilegální tiskoviny byla tato vložena do obálky, řádně ofrankována a pověření rozšiřovatelé je pak vhazovali na větších nádražích do poštovních schránek nebo do vagónů vlakové pošty.

   Ilegální tiskoviny byly posílány i gestapu v Kyjově, Hodoníně, Uherském Hradišti, Zlíně, Brně a Praze i jiným státním úřadům a organizacím, dokonce i na pražský hrad.

   Dopisy s ilegálními tiskovinami z říše odesílali naši odbojoví spolupracovníci, kteří tam byli totálně nasazeni. Dopisy jim byly posílány buď v balících jako potraviny, anebo je při návštěvě domova přebírali a sami převáželi;

5. byly předávány pověřeným spojkám, jejichž úkolem bylo rozšířiti je v oblasti své odbojové činnosti.

Rozšiřování jiných ilegálních tiskovin

Tj. těch, které vydávala jiná odbojová skupina, především ilegální skupina KSČ „MORAVSKÁ ROVNOST“. Byly rozšiřovány především: Součkem Františkem, Rachvalou Mojmírem, Hostýnkem Antonínem, kteří byli na tuto ilegální organizaci prostřednictvím jejich členů napojeni, spolu s Ladislavem Pavlíčkem.

Jak již bylo uvedeno, byla některá čísla přetiskována naší odbojovou skupinou a pak ve velkém rozsahu dále rozšiřována.

Rozšiřovatelé ilegálních tiskovin

Kozák Jindřich – od r. 1939 doma

Kozák Vojtěch – od r. 1939 doma

Rachvala Mojmír – od r. 1939 doma + Mor. Rovnost, od r. 1943 z říše

Souček František – od r. 1939 doma + Mor. Rovnost

Daněček Josef (holič) – od r. 1939 doma

Formánek Josef – od r. 1939 doma

Fiamoli Oldřich – od r. 1940 doma

Fiamoli Rosalie – od r. 1940 doma

Ventrča Jaroslav – od r. 1940 doma

Raiskup Josef – od r. 1940 doma

Paní Balounová – od r. 1940 doma

Bek Josef – od r. 1941 doma

Jurka Karel (za plat) – od r. 1941 z Lince a Vídně

Hostýnek Antonín – od r. 1941 doma + Mor. Rovnost

Pavlíček Ladislav – od r. 1942 doma + Mor. Rovnost

Kovář František – od r. 1942 doma i z Rakouska

Novosad Alexej – od r. 1942 na Zlínsku

Varadínek Jindřich – od r. 1942 vsetínská zbrojovka

Barták Miroslav – od r. 1942 doma a na dolech

Gec Adolf – od r. 1942 mrtvé schránky, doma

Novosad Karel – od r. 1942 bzenecký důl

Bělík František – od r. 1942 bzenecký důl

Chytil Josef, Vlkoš – od r. 1942 doma

Chytil Václav, Vlkoš – od r. 1942 doma

Vávra Lubomír – od r. 1943 doma

 

Poznámka: rozšiřování „doma“ znamená, že tiskoviny byly rozšiřovány na našem území buď osobně, nebo byly převáženy do jiných měst, odkud byly odesílány na předem určené adresy.

 

DODATEK ke zprávě o vydávání ilegálních tiskovin:

V únoru 1977 bylo v pozůstalosti člena odbojové skupiny Karla Novosada v Bzenci, Vracovská č. 794 nalezeno 5 výtisků ilegálního časopisu „PRAVDA“ označeného jako „list komunistů věrným Čechům a Moravanům“ s vydavatelským označením III/1942.

• – 2 originály výtisku byly předány Okresnímu archivu v Hodoníně,
• – 1 originál výtisku byl předán „Síni tradic Jana Černého“ v Hodoníně,
• – 1 originál výtisku má v držení František Kovář v Bzenci,
• – 1 originál výtisku má v držení Oldřich Fiamoli, zástupce odbojových skupin a zmocněnec oddílu, Bzenec.

Podle originálu bylo zhotoveno 6 fotokopií, které mají:

• – 2 kusy Fiamoli Oldřich, Bzenec
• – 1 kus Kovář František, Bzenec
• – 1 kus Rachvala Mojmír, Bzenec
• – 1 kus Bek Josef, Bzenec
• – 1 kus Gec Pavel, Praha 8 Ďáblice
• – negativ fotokopie má Alexej Novosad, Hodonín, Engelsova 11.

Je zjištěno, že v Ústavu marxismu-leninismu v Praze jsou archivovány dva ilegální časopisy PRAVDA, vycházející v době okupace na Bzenecku. O potvrzení, resp. fotokopie uvedených tiskovin, bude požádán ÚML v Praze.

Výpis z knihy „KSČ proti nacismu“

Autorů: Oldřicha Nováka, Oldřicha Sládka a Jaroslava Žižky.

Vydalo nakladatelství Naše vojsko n. p. Praha v roce 1971

 

Na straně 284 – 285:

 

Dokument č. 20

Tajná státní policie
Řídící úřadovna státní policie Praha

Situační zpráva
za měsíc březen 1944

A. Komunistické hnutí
(poslední odstavec)
Letáky

Ve sledovaném měsíci byly opět zachyceny některé již známé letáky „Hlas českých partyzánů“ s obvyklými štvavými a sabotážními výzvami. Dále byly neznámými osobami zaslány poštou vedoucím německým a českým osobnostem četné strojopisně množené štvavé dopisy, hanobící Říši a její vedení.

(další text)

Poznámka:
Dokument uložen SÚA, 110-5-31, kopie, text německý.

Chronologický popis akcí odbojových skupin „Generála Orlova“ v Bzenci od 15. března 1939 do 31. ledna 1945

15. března 1939

Zahájila v Bzenci činnost ilegální odbojová skupina, která později dostala název „Odbojová skupina generála Orlova“

V tento den byly zhotoveny dokumentární fotografie z příjezdu německých okupačních vojsk do Bzence. Pozornost byla věnována jejich výstroji a výzbroji. Fotografie byly pak odeslány na několik adres bývalých interbrigadistů do Francie, aby se jejich prostřednictvím dostaly do rukou čs. zástupců v exilu.

Účastníci akce: Kozák Jindřich a Sazma Antonín.

V dubnu 1939

Bylo mezi obyvatelstvem rozšířeno první provolání odbojové skupiny proti okupantům. Bylo vytisknuto pomocí dětské tiskárničky a mezi obyvatelstvem vzbudilo značný ohlas.

Účastníci akce: Daněček Josef, Kozák Jindřich, Kozák Vojtěch, Luňák Josef a Souček František.

Od května 1939

Byla nepravidelně vydávána ilegální tiskovina PRAVDA, která byla rozmnožována průklepy na psacím stroji a předávána spolehlivým občanům k přečtení a dalšímu rozšiřování. Je zjištěno, že tato ilegální tiskovina byla některými občany opsána v několika exemplářích a rozšiřována dál. Tak se počet každé ilegální tiskoviny PRAVDA, zásluhou jejich čtenářů, značně zvyšoval.

Účastníci akce: Daněček Josef, Formánek Josef, Kozák Jindřich, Kozák Vojtěch, Luňák Josef a Souček František.

Od září 1939

Zhotovoval Oldřich Fiamoli pro židovské občany transportní bedny. Tito bzenečtí občané hodlali v důsledku německé okupace opustit republiku, aby unikli Němcům. Jmenovitě pomáhal rodině Dr. Blumky, rodině Somrově a Reichově. Akci prováděl s vědomím a souhlasem velitele Jindřicha Kozáka bez nároku na odměnu.

Svědci: Daněček Josef, Kozák Jindřich, Luňák Josef, Souček František.

V listopadu 1939

Bylo přes odbojové pracovníky v Květné a ve Velké nad Veličkou navázáno spojení s JUDr. Hynkem Hromadou, rodákem ze Bzence a bydlícím toho času v Bratislavě, za jehož organizačního přispění byly vytvořeny podmínky pro přechod našich občanů a vojáků do zahraničí přes moravsko-slovenské pomezí.

Účastníci akce: Hromada Hynek JUDr., Kozák Jindřich, Souček František.

V roce 1939

Byli mezi obyvatelstvem vyhledáváni spolehliví občané, zejména mladí lidé, u nichž byl předpoklad účasti na odbojovém hnutí. Pro tuto činnost, kromě již shora jmenovaných, byl získán i Fiamoli Oldřich, který se stal zástupcem velitele odbojové skupiny „Generál Orlov“.

2. ledna 1940

Přešel za spolupráce odbojářů v Květné a Velké nad Veličkou do zahraničí přes slovenské hranice Karel Hostýnek ze Bzence, který se pak zúčastnil osvobozovacích bojů ve svazku zahraniční armády.

Účastníci akce: Hromada Hynek JUDr., Kozák Jindřich, Souček František.

V únoru 1940

Se Jindřich Kozák zúčastnil první bojové akce ve Wessenmünde u Bremmen, kde zabil německého četaře od Kriegsmarinenpropag-abteilung kompanie.

V dubnu 1940

Byl Jindřich Kozák při pokusu o zapálení ponorky v suchém doku na Weseře těžce zraněn, při čemž utrpěl trvalou ztrátu stehenního svalu.

V červnu 1940

Bylo navázáno prostřednictvím V. Kozáka spojení s vedoucím odboje na Brněnsku profesorem Dr. Grňou. Toto spojení bylo udržováno po celou válku.

V září 1940

Byla zahájena sabotážní činnost, která spočívala v kladení hřebíkových překážek na cestu, kudy projížděly kolony německého vojska.

Účastníci akce: Bek Josef, Daněček Josef, Fiamoli Oldřich, Kozák Jindřich, Kozák Vojtěch, Luňák Josef, Souček František.

V průběhu roku 1940

Až do roku 1942, kdy byli ze Bzence odsunuti všichni místní občané židovského původu, organizoval pro ně Oldřich Fiamoli se svou manželkou Růženou materiální pomoc, která měla alespoň částečně zmírnit jejich nedostatečné zásobování potravinami.

S vědomím velitele Jindřicha Kozáka a Františka Součka celou akci vedl sám Oldřich Fiamoli a podíleli se na ní i někteří tehdejší odbojoví pracovníci.

V roce 1940

Bylo vydáno několik, na stroji rozmnožených, ilegálních tiskovin a časopis PRAVDA, který byl občany pak dále rozmnožován opisováním a předáván dalším spolehlivým lidem.

Účastníci akce: Bek Josef, Fiamoli Oldřich, Formánek Josef, Daněček Josef, Kozák Jindřich, Kozák Vojtěch, Luňák Josef a Souček František.

V roce 1940

Byli do odbojové skupiny přijati Josef a František Jurigovi ze Bzence, Olšovce, zaměstnaní na dráze.

Začátkem roku 1941

Bylo v plzeňské Škodovce provedeno několik sabotáží a byla připravena destrukce plynárny. K této však nedošlo, protože velitel akce Jindřich Kozák byl vyzrazen SD a podanou mu stravou v hotelu Slavia otráven. V ilegálním bytě byl zachráněn svou pozdější manželkou Boženou, MUDr. Votlučkou, MUDr. Kovařovičem a ještě jedním plzeňským lékařem, jehož jméno bylo zapomenuto.

V květnu 1941

Byly zjištěny finanční zdroje Vlajky a mnoho závažných osobních údajů o vedoucích této fašistické organizace. Poznatky byly předány profesoru Grňovi v Brně a po dohodě s ním pak zveřejněny v ilegálním časopise PRAVDA. Touto publicitou ztratila Vlajka své mecenáše, mezi nimiž byl předseda bývalé agrární strany Stoupal, Uhelná společnost v Ostravě a četní význační bzenečtí občané.

V tomto časopise bylo též uveřejněno senzační odhalení o přípravách převzetí moci v Čechách a na Moravě Vlajkaři. Do této akce měli být zapojeni i pražští občané, hlásící se k Němcům. Tento výtisk PRAVDY byl rozeslán na všechny protektorátní úřady a významné civilní osoby. Tímto zásahem pozbylo vedení Vlajky důvěru říšských úřadů, které ji v červnu tohoto roku nedodaly dříve slíbené posily, a osamocení Vlajkaři nakonec od této akce musili upustit.

Účastníci akce: Krásný Tomáš, Kozák Jindřich, Souček František.

22. června 1941

Byl zákeřně napaden německou armádou Sovětský svaz. Tento válečný konflikt byl popudem k zaktivizování činnosti odbojové skupiny a vyhledávání spolehlivých osob pro odbojovou práci.

Koncem června 1941

Byl na trati mezi stanicemi Lidéřovice – Rohatec učiněn pokus o vykolejení vlaku bez použití výbušnin. Poškození kolejí bylo však pochůzkářem zjištěno a pracovní četou opraveno. Místo vykolejení vlaku způsobila tato akce jen několikahodinové zpoždění v dopravě.

Účastníci akce: Juriga Josef, Kozák Jindřich, Kozák Vojtěch, Krásný Tomáš a Souček František.

V říjnu 1941

Bylo navázáno spojení s ilegální odbojovou skupinou KSČ „MORAVSKÁ ROVNOST“ v Hodoníně a to prostřednictvím Antonína Hostýnka ze Bzence, který měl v Hodoníně kloboučnickou provozovnu. Antonín Hostýnek pak jako spojka „MORAVSKÉ ROVNOSTI“ přinášel zprávy a ilegální tiskoviny „MORAVSKÉ ROVNOSTI“ Oldřichu Fiamoli, který je předával Františku Součkovi a od něho přebíral odbojové materiály skupiny „Generál Orlov“, zejména ilegální tiskoviny, časopis PRAVDA, později ZA VLAST, které odbojová skupina „Generál Orlov“ vydávala.

V době, kdy nebyl Fiamoli doma, přebírala a předávala ilegální materiály a zprávy jeho manželka Růžena.

Spojení s ilegální „MORAVSKOU ROVNOSTÍ“ bylo udržováno Antonínem Hostýnkem po celou dobu války a věděl o ní z „MORAVSKÉ ROVNOSTI“ Augustin Pospíchal, člen ilegální KSČ, Antonín Bortl a Metoděj Churý.

Spojení s ilegální „MORAVSKOU ROVNOSTÍ“ udržoval i člen štábu odbojové skupiny „Generála Orlova“ Mojmír Rachvala.

V průběhu roku 1941

A poté až do konce války byla mezi odbojovými pracovníky „Generála Orlova“ v Bzenci a okolí organizována materiální pomoc pro vězněné vlastence v koncentračním táboře ve Svatobořicích, kam byly prostřednictvím spolehlivých českých četníků dodávány různé potraviny, šatstvo a léky.

Účastníci akce: Bek Josef, Bezchleba Jarolím, Fiamoli Oldřich, Fiamoli Růžena, Kozák Jindřich, Krásný Tomáš, Rachvala Mojmír, Souček František.

V roce 1941

Byli do odbojové skupiny „Generál Orlov“ přijati noví členové: Krásný Tomáš, bývalý předseda KSČ v Bzenci a Rachvala Mojmír ze Bzence.

V lednu 1942

Byla zahájena destrukční činnost poškozováním vojenských nebo vojsku sloužících transportních vlaků. Na trati Břeclav – Přerov bylo zapáleno 6 – 8 vagonů sena, slámy a jiného materiálu. Přesný počet nemohl být zjištěn, protože poškozené vagony byly odpojovány mimo okruh činnosti odbojové skupiny, tj. ve stanicích v blízkosti Hulína, Hodonína apod.

Účastníci akce: Daněček Josef, Juriga Josef, Luňák Josef.

V lednu 1942

Byl velitelem Jindřichem Kozákem získán pro odbojovou práci Alexej Novosad, který byl pověřen redakčním zpracováváním ilegálních tiskovin a časopisu PRAVDA a ZA VLAST, které odbojová skupina vydávala, a také jejich tiskem.

Svědci: Bek Josef, Bezchleba Jarolím, Fiamoli Oldřich, Kovář František, Kozák Jindřich, Krásný Tomáš, Rachvala Mojmír, Souček František.

Oldřich Fiamoli zhotovil ruční válečkový rozmnožovač, na kterém pak byly ilegální tiskoviny a časopis PRAVDA a ZA VLAST rozmnožovány ve větším nákladu.

Svědci: Bek Josef, Bezchleba Jarolím, Kovář František, Kozák Jindřich, Krásný Tomáš, Novosad Alexej, Rachvala Mojmír, Souček František.

Byla ustavena tisková skupina, která redakčně připravené texty schvalovala a rozhodovala o výši nákladu příslušné tiskoviny.

Jejími členy byli: Fiamoli Oldřich, Kozák Jindřich, Krásný Tomáš, Novosad Alexej a Souček František.

V březnu 1942

Byl napaden za účelem destrukce transformátor v Bzenci – Olšovské ulici. Poškození, pro nedostatečné vybavení, bylo minimální. Lehce byl poraněn Juriga Josef a popálen Kozák Vojtěch.

Na opravě pak několik hodin pracoval elektrikář František Mrazík. Cílem akce bylo přerušení dodávky elektrického proudu do kasáren vládního vojska v Bzenci.

Účastníci akce: Daněček Josef, Fiamoli Oldřich, Kovář František, Kozák Jindřich, Kozák Vojtěch, Juriga Josef, Novosad Alexej a Rachvala Mojmír.

V dubnu 1942

Na trati Lidéřovice – Moravský Písek, v úseku Dúbrava, byly „zápalkami“ vlastní výroby prokazatelně zapáleny 4 vagony slámy a sena. O osudu dalších vagonů, na něž byly „zápalky“ vhozeny, jsme se nedozvěděli.

Účastníci akce: Luňák Josef a Novosad Alexej.

Duben – květen 1942

Na silnice, kudy pravidelně projížděly kolony německých nákladních aut, byly vhazovány hřebíkové bodce, které, když se zapíchly do pneumatiky, auta vyřadily aspoň dočasně z provozu a tak pozdržely průjezd nebo akci vojsk. Mezi vojáky často vznikala panika. Akce byly prováděny na nejrůznějších úsecích silnic.

Účastníci akce: Bek Josef, Bezchleba Jarolím, Daněček Josef, Fiamoli Oldřich, Kozák Jindřich, Krásný Tomáš, Luňák Josef, Novosad Alexej, Souček František.

Odbojová skupina začala přísně dodržovat konspiraci, vzhledem k velkému zatýkání českých lidí gestapem po atentátu na Heydricha.

V červnu 1942

Byla na pokyn velitele Jindřicha Kozáka na dole v Bzenci založena odbojová buňka, kterou vedl bývalý poručík Miroslav Barták a jejímiž členy byli: Gec Adolf, Bělík František a Novosad Karel.

Úkolem této odbojové buňky bylo provádět na dole sabotáže a získávat střelivo pro použití odbojové skupiny „Generála Orlova“. Buňka na dole prováděla až do konce války tyto akce:

• a) sypání písku do ložisek na třídičce a hlavním vrátku, takže velmi často docházelo k poruchám a zastavení těžby;
• b) poškozování čerpacích pump mělo za následek zatopení některých štol a tím zastavení těžby v zatopeném úseku;
• c) uvolňováním šroubů na úzkokolejné dráze docházelo na různých místech k vykolejení vlaku s uhlím a několikahodinovému přerušení těžby.

6. července 1942

Byl při rozvozu ilegálního tisku zatčen gestapem v Hodoníně Alexej Novosad, který redakčně připravoval a rozmnožoval ilegální tiskoviny odbojové organizace. Z vězení se vrátil až v polovině října 1942 a jelikož ze strany gestapa nedošlo k dalšímu zatýkání, bylo zřejmé, že nikoho nezradil. Odbojová skupina v době jeho věznění vydala několik ilegálních tiskovin a jeden časopis PRAVDA, jehož hlavičku jmenovaný ještě před zatčením připravil, aby zmátlo gestapo, které jmenovaného obviňovalo z vydávání ilegálních tiskovin. V té době se tisklo v bytě Jindřicha Kozáka v Kostelci u Holešova.

Svědci: Bek Josef, Fiamoli Oldřich, Kovář František, Kozák Jindřich, Krásný Tomáš, Rachvala Mojmír, Souček František.

V září 1942

Při řezání vzduchových hadic u nákladních vagonů byl při náhlém osvětlení železniční stanice Bzenec poznán Kozák Vojtěch a to železničním zaměstnancem Ludvíkem Kuchařem, který však o akci při vyšetřování nic neprozradil. Těchto akcí bylo pak ještě několik.

Účastníci akce: Daněček Josef, Fiamoli Oldřich, Juriga Josef, Kozák Jindřich, Kozák Vojtěch, Luňák Josef, Pavlíček Ladislav, Rachvala Mojmír, Souček František.

V říjnu 1942

Byl na trati Přerov – Hodonín zapálen sanitní vagon s raněnými Němci. Tento vagon byl prokazatelně od vlakové soupravy odpojen mezi stanicemi Hodonín – Břeclav.

Účastníci akce: Juriga Josef nebo Luňák Josef.

 

V polovině měsíce se vrátil z vězení gestapa Alexej Novosad, zatčený 6. 7. 1942. Nějaký čas byl od aktivní práce izolován. Jen redakčně připravoval ilegální tiskoviny a PRAVDU.

Svědci: Bek Josef, Bezchleba Jarolím, Fiamoli Oldřich, Kozák Jindřich, Krásný Tomáš, Pavlíček Ladislav, Rachvala Mojmír, Souček František.

V listopadu 1942

Byla na bzeneckém dole úmyslně zavalena štola č. 10 v takovém rozsahu, že do ní nebyl ani přístup a těžební práce musily být na několik dní zastaveny. Při této akci bylo zavaleno 70 párů 6ti metrových kolejnic a jiný těžební materiál. Akci vyšetřovalo gestapo, ale k zatčení nedošlo.

Účastníci akce: Bělík František, Gec Adolf, Novosad Karel.

 

František Kovář, toho času totálně nasazený v říši, informoval některé odbojové pracovníky o poměrech, v nichž žijí sovětští i jiní zajatci v říši. Žádal přítomné, aby zajišťováním potravin pomohli zmírnit jejich bídu. Vznikla akce, kterou vedl Jarolím Bezchleba až do roku 1944 a jejím posláním bylo: u spolehlivých občanů zajišťovat potravinové lístky a peníze, za něž se nakupovaly potraviny, které byly odesílány na adresu Františka Kováře nebo jeho kamarádů, pracujících s ním. Tyto potraviny byly vhodným způsobem předávány zajatcům.

Jarolím Bezchleba, jako pekař, mnohokráte za celou dobu své činnosti na tuto akci i na akci pomoci vězňům v koncentračním táboře ve Svatobořicích dodával chleba bez potravinových lístků a bez nároku na finanční úhradu dodaných potravin.

Při této akci aktivně pomáhala Růžena Fiamoli.

Svědci: Bek Josef, Fiamoli Oldřich, Kovář František, Kozák Jindřich, Krásný Tomáš, Novosad Alexej, Souček František.

 

V tomto období bylo podniknuto několik akcí na trhání elektrického a telefonního vedení mezi obcemi Bzenec – Vracov – Vlkoš – Kyjov – Moravský Písek – Uh. Hradiště. Opravy trvaly několik dní. Telefonické spojení bylo přerušováno i na tratích.

Účastníci akce: Daněček Josef, Fiamoli Oldřich, Juriga Josef, Kovář František, Kozák Jindřich, Kozák Vojtěch, Krásný Tomáš, Luňák Josef, Novosad Alexej, Pavlíček Ladislav, Rachvala Mojmír, Souček František.

Od listopadu 1942

Byly ilegální tiskoviny a časopis PRAVDA, které vydávala odbojová skupina, převáženy i do Rakouska a tam kolportována mezi českými dělníky, kteří zde byli totálně nasazeni. Tiskoviny převážel mimo jiné i František Kovář nebo byly posílány v balících s potravinami na adresu jeho nebo jeho blízkých spolupracovníků.

Svědci: Bek Josef, Bezchleba Jarolím, Fiamoli Oldřich, Kozák Jindřich, Novosad Alexej, Pavlíček Ladislav, Rachvala Mojmír a Souček František.

Od prosince 1942

Byla za pomoci spolehlivých obyvatel organizována pomoc vězňům, kteří byli na trati Břeclav – Přerov transportováni do koncentračních táborů v otevřených vagonech nákladních vlaků. Do vagonů byly vhazovány balíčky s potravinami a cukrem.

Účastníci akce: Bek Josef, Bezchleba Jarolím, Fiamoli Oldřich, Fiamoli Růžena, Kovářová Božena, Kozák Jindřich, Kozáková Božena, Rachvala Mojmír a Souček František.

V roce 1942

Byli do odbojové skupiny „Generála Orlova“ přijati:

Barták Miroslav, Bek Josef, Bezchleba Bedřich, Bezchleba Jarolím, Bělík František, Daněček Štěpán, Fiamoli Rosalie, Gec Adolf, Kovářová Božena, Kozák Jan a Filomena, Lán Ferdinand, Novosad Alexej, Novosad Karel, Pavlíček Ladislav, Staněk Jan, Varadínek Jindřich, Vávra Lubomír, Zamazal Karel a Žádník Josef.

Počátkem roku 1943

Byla pro krytí výdajů odbojové organizace „Generál Orlov“ zřízena v Bzenci architektem Rudolfem Kopečným dřevovýroba, jejíž výrobky ve velkém množství prodával Jindřich Kozák a tak byla činnost odbojové skupiny finančně zajištěna. Do konce války bylo z této činnosti pro odbojové hnutí použito asi jeden a půl milionu korun, které v roce 1945 Jindřich Kozák daroval novému československému státu.

Od února 1943

Byly mezi horníky a pracovníky bzeneckého dolu rozšiřovány členy tamní odbojové buňky ilegální tiskoviny a časopis PRAVDA, vydávané naší odbojovou skupinou.

Účastníci akce: Barták Miroslav, Bělík František, Gec Adolf, Novosad Karel.

 

Na Ukrajině byla provedena velkosabotáž říšského zásobování německých armád a to tím, že pro osev asi 300 ha bylo úmyslně dodáno místo semene petržele semeno póru. Přišlo se na to, až byl osev v plném vzrůstu. Zprostředkovatel Janetzek byl volán k odpovědnosti až k říšskému protektorovi a od trestu smrti byl zachráněn pouze zásahem vysokého nacistického funkcionáře. Zápis o této sabotáži byl učiněn v přítomnosti říšského protektora.

Účastníci akce: Kozák Jindřich, Kozák Vojtěch, Kroll František.

 

František Kovář zničil v továrně, kde byl totálně nasazen, soustruh v hodnotě 30 000 RM. Zatčen nebyl, protože se dovedl obhájit a vinu svalit na špatný materiál. Svědectví o této jeho sabotáži vydal jeho spolupracovník Emil Benda ze Bzence, který pracoval v téže továrně.

V březnu 1943

Získala naše odbojová organizace starší cyklostil, který opravil a potřebné součástky k němu sehnal František Kovář.

Na tomto cyklostilu byly ilegální tiskoviny rozmnožovány až do konce války a pak byl předán sekretariátu KSČ v Bzenci.

Svědci: Bek Josef, Fiamoli Oldřich, Kozák Jindřich, Krásný Tomáš, Novosad Alexej, Rachvala Mojmír a Souček František.

V dubnu 1943

Bylo prostřednictvím Marie Pálkové z Březnice u Zlína získáno Alexejem Novosadem 10 Arbeitsbuchů (pracovních knížek), které byly dokonce orazítkovány tamním Úřadem práce. Tyto knížky pak sloužily členům odbojové skupiny, kteří utekli z totálního nasazení v říši. 8 kusů převzal Jindřich Kozák, 2 generál Koutňák.

Svědci: Bek Josef, Fiamoli Oldřich, Kovář František, Kozák Jindřich, generál Koutňák, Krásný Tomáš, Rachvala Mojmír, Souček František.

V květnu 1943

Bylo na náměstí a přilehlých ulicích v Holešově poškozeno asi 20 vojenských nákladních aut, které byly odvzdušněny a pneumatiky přesekány. Tak se staly zcela nepojízdná. Navíc byl do nádrží na benzín vsypán cukr.

Účastníci akce: Kovář František, Kozák Jindřich, Kozák Vojtěch, Novosad Alexej a tři kostelečtí odbojáři.

V červnu 1943

Přivezl František Kovář otisky razítek některých německých, válečně důležitých podniků, podle nichž pak byla v tehdejším Zlíně, Školní ulici, zhotovena razítka, která sloužila odbojové skupině „k potvrzování zaměstnání“ těch odbojových pracovníků, kteří utekli z totálního nasazení.

Fotografie razítek, podle nichž byly zhotoveny štočky, pořídil Ferdinand Vratislavský, fotoateliér v Bzenci bez nároku na odměnu.

Účastníci akce: Barták Miroslav, Kovář František, Novosad Alexej, Vratislavský Ferdinand.

Svědci: Bek Josef, Fiamoli Oldřich, Kozák Jindřich, Krásný Tomáš, Souček František.

 

V tomto měsíci byl Josef Bek udán svou bytnou M. Sedlákovou gestapu, že v jejím domě uschovává podezřelé materiály. O této skutečnosti byl Bek předem informován a proto za pomoci Fiamoli Oldřicha a Novosada Alexeje v době, kdy bytná Sedláková nebyla doma, odstěhovali cyklostil a značnou část ilegálních tiskovin, které zde byly uschovány. Cyklostil i ilegální tiskoviny byly převezeny na Babí k Oldřichu Fiamoli a pak do Olšovce k Floriánu Jelínkovi.

Účastníci akce: Bek Josef, Fiamoli Oldřich, Novosad Alexej.

Svědci: Kovář František, Kozák Jindřich, Krásný Tomáš, Rachvala Mojmír, Souček František, Vávra Luboš.

V červenci 1943

Byl na doporučení soudruha Leibnera, člena ilegální KSČ z Prahy, přibrán ke spolupráci profesor Choc z Prahy, u něhož se v této době tiskly ilegální tiskoviny naší odbojové skupiny a odtud pak byly kolportovány na předem určená místa.

Časopis také dostává nový název ZA VLAST a nahrazuje dosavadní PRAVDU, vydávanou odbojovou organizací „Generál Orlov“ od dubna 1939.

Svědci: Bek Josef, Fiamoli Oldřich, Kovář František, Kozák Jindřich, Kozák Vojtěch, Krásný Tomáš, Novosad Alexej, Rachvala Mojmír, Souček František, Vávra Lubomír.

V červenci 1943

Začal také Mojmír Rachvala odesílat ilegální tiskoviny přímo z říše a připojil se tak k činnosti Františka Kováře a Karla Jurky, který ilegální tiskoviny odesílal z Vídně a Lince na Moravu a do Čech.

Svědci: Bek Josef, Fiamoli Oldřich, Kovář František, Kozák Jindřich, Kozák Vojtěch, Krásný Tomáš, Novosad Alexej, Souček František.

V srpnu 1943

Byla zorganizována druhá velká sabotáž německého zásobování. Do státního nakladatelství Orbis v Praze byl odeslán vagon nakládané zeleniny, která však byla promíchána s pískem a kamením, čímž se stala celá zásilka nepoživatelná. Vyšetření tohoto případu předal redaktor Árijského boje gestapu ve Zlíně a vedoucímu národní obce fašistické v Uherském Hradišti, Františku Jarošovi. Pachatelé však zůstali nevypátráni.

Účastníci akce: Kozák Jindřich, Kozák Vojtěch, Kroll František.

V září 1943

Byly na trati Bzenec – Vracov – Vlkoš – Kyjov poškozeny všechny železniční semafory v takovém rozsahu, že jejich oprava trvala téměř týden. Tím byla ztížena doprava na této důležité trati.

Účastníci akce: Bek Josef, Fiamoli Oldřich, Chytil Václav, Kovář František, Kozák Jindřich, Novosad Alexej, Pavlíček Ladislav, Souček František, Vávra Lubomír.

V říjnu 1943

Byl vydán jako ilegální tiskovina „VÝBOR Z DĚJIN VŠESVAZOVÉ KOMUNISTICKÉ STRANY BOLŠEVIKŮ“, který za spolupráce Krásného Tomáše redakčně k vydání připravil Alexej Novosad. Byl vydán ve 250ti výtiscích a měl 25 tiskových stran. Texty na blány přepsal Alexej Novosad, na rozmnožování se podíleli: Bek Josef, Fiamoli Oldřich, Kovář František, Krásný Tomáš, Pavlíček Ladislav, Souček František a Vávra Lubomír.

 

Od odbojové skupiny ve Zlíně byly prostřednictvím odbojáře Bělíka (Bílka?) převzaty chemikálie a zápalné náložky, které Jindřich Kozák pak předal dalším odbojovým pracovníkům k použití při destrukčních akcích na trati Olomouc – Zábřeh, Přerov – Hodonín.

Účastníci akce: Kovář František, Kozák Jindřich, Novosad Alexej.

 

Bylo navázáno spojení s parašutistou Antonínem Bartošem. Toto spojení obstarával muž z Kostic nebo z Tvrdonic, který padl při přestřelce s gestapem a jehož jméno znal jen Ladislav Pavlíček.

 

Při vytyčování ochranného pilíře v šachtě pro úzkokolejnou dráhu, byl tento pilíř úmyslně chybně vytýčen, takže byl způsoben zával pod tratí a jeho silné poškození. Oprava trvala několik dnů a těžba tím byla značně narušena.

Účastníci akce: Barták Miroslav, Bělík František, Gec Adolf, Novosad Karel.

V listopadu 1943

Dal velitel Jindřich Kozák příkaz Karlu Zamazalovi, aby zajistil pro odbojovou skupinu různé potřebné léky a též sanitní materiál, který byl uskladněn v zámku ve Vsetíně. Svěřený úkol Zamazal splnil v samostatné akci, z níž přinesl pro potřeby odbojové skupiny: léky, obvazy a jiné sanitní potřeby. Mimo ně získal při této akci i mikroskop.

Svědci: Kozák Jindřich a Souček František.

V průběhu roku 1943

Bylo navázáno spojení s generálem Dr. Josefem Koutňákem. Na schůzce velitele odbojové skupiny „Generál Orlov“ s generálem Dr. Koutňákem bylo dohodnuto sloučit všechny odbojové skupiny „Generála Orlova“ a „VELY“ v jeden celek, který ponese název: VELA (vojska lidové armády). Současně byly projednávány i organizační záležitosti a plány odbojových a ozbrojených akcí jednotlivých skupin a oddílů pro celou východní Moravu.

O této dohodě informoval Jindřich Kozák nejbližší spolupracovníky, kteří se sloučení bránili, ale byli informováni o tom, že toto sloučení bylo nařízeno písemným příkazem vyšších odbojových orgánů.

Byl vytvořen a ustaven

Bzenecký štáb odbojových skupin VELA

, který je uveden v zápisu později.

 

Byl přes les Bzenec – Milotice – Ratíškovice převeden Oldřichem Fiamoli parašutista, o jehož převedení požádal údajně poručík Antonín Bartoš Ladislava Pavlíčka; přechod se zdařil.

Před tím v noci byly u Ferdinanda Vratislavského, fotoateliér v Bzenci, zhotoveny fotografie obou parašutistů. Později po osvobození se Oldřich Fiamoli s převáděným mužem znovu setkal. Byl to major Bogataj, který mu za prokázanou službu poděkoval a vysvětlil všechny okolnosti jeho příchodu a přechodu.

Účastníci akce: Fiamoli Oldřich, Pavlíček Ladislav, Vratislavský Ferdinand.

 

Byl z důlního skladiště bzeneckého dolu postupně zcizován dynamon, který Barták Miroslav předával Františku Součkovi pro další uschování a použití při destrukčních akcích.

Účastníci akce: Barták Miroslav, Bělík František, Gec Adolf, Novosad Karel a Souček František.

 

Při schůzkách odbojářů, velitelů, spojek, při schůzkách tiskové komise a při rozmnožování ilegálních tiskovin, byly v okolí schůzky nebo domu, kde se tisklo, rozestavěny hlídky, jejichž úkolem bylo zajistit bezpečnost akce nebo schůzky a v případě nebezpečí okamžitě varovat a současně se snažit odlákat pozornost nepovolané osoby.

Hlídkování se účastnili různí členové odbojové skupiny.

 

Byly vydávány ilegální tiskoviny a časopis PRAVDA a ZA VLAST za redakčního zpracování Alexeje Novosada, který schválené texty přepisoval na blány a rozmnožoval. Podrobná zpráva je uvedena na předchozích stranách.

V průběhu roku 1943

Vznikla v Moravském Písku odbojová skupina, která později nesla název „2. partyzánský oddíl Generála Orlova“. Velitelem byl Petr Šaněk. Podrobnosti ve zprávě o Moravském Písku na následujících stranách.

 

Taktéž v Kostelci u Holešova byla ustavena odbojová skupina, která později dostala název „4. partyzánský oddíl Generála Orlova“. Jejím velitelem byl František Drcmánek. Podrobnosti ve zprávě na následujících stranách.

 

Členové naší odbojové skupiny se podíleli na narušování různých akcí a přednášek, které pořádaly nacistické organizace Vlajka, Česká pracovní fronta, Kuratorium pro výchovu mládeže, Liga proti bolševismu aj. Strhávali plakáty, přepisovali data a hodiny konání a prováděli elektrické zkraty v obvodu konání akce, které zpravidla končívaly krachem a fiaskem.

Účastníci akcí: členové odbojové skupiny.

 

Do odbojové skupiny „Generál Orlov“ byli přijati: Lubomír Vávra, Oldřich Novosad, Ferdinand Vratislavský, všichni ze Bzence.

V lednu 1944

Provedl Karel Zamazal na příkaz velitele Jindřicha Kozáka destrukci jednoho skladištního polního stanu, v němž byl sanitní materiál pro německé vojsko. Tento stan zapálil a všechen, v něm uskladněný materiál, při požáru shořel.

Účastník akce: Zamazal Karel.

Svědci: Kozák Jindřich a Souček František.

 

Zorganizovala a provedla odbojová buňka na bzeneckém dole velkou sabotáž a to zavalení několika štol. Při vyšetřování udal vlajkař Evžen Šrámek některé pracovníky gestapu: Bělíka Františka, Novosada Karla a Gece Adolfa. Přivolané gestapo však jmenované, na záruku vedoucího dolu Němce Brzka, nezatklo. Dostali jen od vedení dolu písemnou důtku s výstrahou.

Dokument Karla Novosada a zpráva o odsouzení udavače Evžena Šrámka existují v originále.

Účastníci akce: Barták Miroslav, Bělík František, Gec Adolf a Novosad Karel.

Od února 1944

Byli v lesním bunkru v bzeneckém lese přechováváni Františkem Součkem a Oldřichem Fiamoli 2 sovětští, 2 belgičtí a 1 francouzský zajatec. Ve 2 – 3 denních intervalech jim shora jmenovaní přinášeli potraviny, léky a jiné potřeby, jakož i oděv a prádlo. Tato akce trvala 455 dnů a při osvobození Bzence ukrývané zajatce převzala osvobozenecká armáda.

Na materiální pomoci ukrývaným zajatcům se podíleli i členové odbojové buňky bzeneckého dolu, kteří mezi spolupracovníky organizovali získávání potravinových lístků a peněz, které byly předávány Františku Součkovi.

Účastníci akce: Barták Miroslav, Bělík František, Fiamoli Oldřich, Fiamoli Rosalie, Gec Adolf, Novosad Karel, Souček František.

V dubnu 1944

Bylo od železničáře Čestmíra Urbana z Morkovic získáno a za jeho osobní pomoci vlakem do Bzence převezeno: 10 granátů a několik set nábojů do pušek a pistolí. Zbraně byly ukryty v domě Kováře Jana, Novosada Karla, Beka Josefa a Fiamoli Oldřicha.

Účastníci akce: Kovář František, Novosad Alexej, Urban Čestmír.

Svědci: Bek Josef, Fiamoli Oldřich, Kozák Jindřich, Souček František, Vávra Lubomír a shora uvedení.

 

Na trati Přerov – Hodonín vypustili příslušníci naší odbojové skupiny několik cisteren pohonných látek, určených pro frontu.

Účastníci akce: Juriga Josef, Kozák Jindřich, Luňák Josef, Rachvala Mojmír.

V květnu 1944

Zaútočili příslušníci oddílu Bzenec na kolejnice dráhy u viaduktu v blízkosti Lidéřovic. Skupina však byla překvapena německou strážní hlídkou a byla nucena pod palbou nepřítele ustoupit. Vlakový provoz na trati však byl přesto na několik hodin zastaven.

Účastníci akce: Juriga Josef, Juriga František, Kozák Jindřich, Kozák Vojtěch, Vávra Lubomír.

 

Bylo v bzeneckých vinohradech zahájeno budování bunkru, jehož mělo být použito jednak k ukrytí získaných zbraní a munice, jednak pro odbojové pracovníky, pronásledované gestapem.

Účastníci akce: Kovář František, Novosad Alexej, Reizenthaler František.

16. června 1944

Byl generálem Dr. Josefem Koutňákem doručen veliteli Jindřichu Kozákovi rozkaz londýnské vlády, jímž byl jmenován velitelem I. vojenského okruhu na Moravě (Haná).

Současně byl velitel Jindřich Kozák pověřen vypracováním plánu a organizace povstání na Moravě, které mělo vzplanout paralelně s povstáním na Slovensku.

Příkaz přišel Jindřichu Kozákovi od čs. londýnské vlády a to přes VÚV v Praze. Byl potvrzen radiogramem přes Antonína Bartoše, který se o tom zmiňuje i ve své knize „Clay Eva volá Londýn“.

Směrnice pro povstání vypracoval Jindřich Kozák za spolupráce Františka Kováře a Alexeje Novosada. Část byla v původním znění zachována.

V srpnu 1944

Byly poškozeny všechny semafory na trati Veselí nad Moravou – Kyjov. Akce byla prováděna současně na třech úsecích.

Účastníci akce: Juriga Josef, Juriga František, Kozák Jindřich, Luňák Josef, Raiskup Josef, Vávra Lubomír, Ventrča Jaroslav.

V září 1944

Začal v odbojové skupině aktivně pracovat Pavel Jelínek, který přešel do ilegality a později byl jmenován zástupcem velitele partyzánského oddílu I. Bzenec.

 

Na Kyjovsku začal s naší odbojovou skupinou spolupracovat František Dočekal, Marie Zatloukalová a Ladislav Ištok.

 

Bylo navázáno spojení na Českomoravskou vysočinu na odbojovou skupinu generála LUŽI a IVANA. Spojení udržovala ústřední spojka Marie Sedláčková.

 

Ke spolupráci přibyl Karel Procházka z Vyškova, pplk. Kašík, npor. letectva Knoll z Prostějova a skupina na Vsetíně a v Mor. Ostravě.

 

František Kovář utekl z totálního nasazení v říši, odešel do úplné ilegality a vykonával funkci spojky. Byl napojen na Marii Sedláčkovou a Mojmíra Rachvalu.

 

Miroslav Barták, velitel odbojové buňky na bzeneckém dole předal odbojové skupině 10 ručních granátů, které do té doby ukrýval ve svém bytě.

Svědci: Fiamoli Oldřich, Kovář František, Novosad Alexej, Kozák Jindřich a Vávra Lubomír.

 

Koncem měsíce bylo z Morkovic, od železničáře Čestmíra Urbana, pro potřeby naší odbojové skupiny převezeno: 10 granátů, 1 samopal a 3 plné zásobníky. Zbraně byly ukryty u Jana Kováře, Beka Josefa, Fiamoli Oldřicha a Novosada Karla a pak přeneseny do dobudovaného bunkru v bzeneckých vinohradech. V únoru 1945 byly převzaty partyzánským oddílem „Generála Orlova“.

Účastníci akce: Kovář František, Novosad Alexej, Urban Čestmír.

Svědci: Bek Josef, Fiamoli Oldřich, Kozák Jindřich, Souček František, Vávra Lubomír a shora jmenovaní.

V prosinci 1944

Byl zajištěn pro zdejší partyzánský oddíl pobyt v bunkru v osvětimanských horách, který byl v držení kyjovských odbojářů. Zde se také po předchozím jednání Františka Kováře s odbojovými pracovníky z Kyjova, uskutečnilo setkání generála Koutňáka s kyjovskými odbojáři.

V říjnu 1944

Byli pro spolupráci s odbojovou skupinou získáni místní autodopravci Rosa Karel a Rygár, kteří převáželi odbojové pracovníky a později i potřebný materiál a zbraně do partyzánského bunkru.

Svědci: Bek Josef, Fiamoli Oldřich, Kovář František, Kozák Jindřich, Novosad Alexej, Rachvala Mojmír, Souček František.

 

Josef Knoll v Prostějově vyrobil za jednu noční směnu se svými spolupracovníky a ze závodu pak vynesl 400 kovových kapslí na nálože.

Svědci: Kozák Jindřich, Rachvala Mojmír, Souček František.

V listopadu 1944

Převážel autodopravce Rygár ze Bzence do partyzánského bunkru v osvětimanských horách různý materiál: pokrývky, potraviny, sanitní potřeby, které byly získány při akci Karla Zamazala a od MUDr. Antonína Macháčka, obvodního lékaře v Bzenci.

Účastníci akce: Bek Josef, Fiamoli Oldřich, Kovář František, Rachvala Mojmír, Rygár, Souček František, Vávra Lubomír.

 

Byl proveden přepad německého skladiště ve Vyškově, kde byly ukořistěny uniformy a látky na uniformy, které byly použity pro partyzánský oddíl.

Účastníci akce: Procházka Karel s příslušníky oddílu IVAN.

Koncem roku 1944

Navázala na žádost generála Dr. Koutňáka Marie Sedláčková spojení na HK 17 a jak se později ukázalo, šlo o agenty brněnského gestapa Františka Šmída (Velký Franta), Aloise Malinu a Březíka. Toto spojení bylo později pro skupinu tragické.

 

Velitel Jindřich Kozák navázal přímé spojení s velitelem partyzánské brigády „Jana Žižky“ majorem Dajanem Bajanovičem Murzinem.

 

Před Lidéřovicemi byly rozšroubovány kolejnice, zničeno elektrické kabelové vedení pro německou armádu, přepadena a zabita německá motospojka a zabit jeden maďarský důstojník.

Účastníci akce: členové odbojové skupiny pod vedením Jindřicha Kozáka.

V průběhu roku 1944

Byli do odbojové skupiny „Generál Orlov“ přijati: Dočekal František, Ištok Ladislav, npor. Knoll, Novosadová Pelagea, Procházka Karel, pplk. Kašík, Rosa Karel, Rygár, Zatloukalová Marie, Jelínek Pavel.

V lednu 1945

Byly od Václava Ludvy z Těmic převedeny se souhlasem velitele Jindřicha Kozáka a ve spolupráci s Františkem Součkem, do ilegálního bytu Karla Novosada v Bzenci, Vracovská ulice č. 12, dvě sovětské dívky, které uprchly z německého zajateckého tábora: Duňa Osypčukovová a Marusja Bukiovová. Byt u Karla Novosada byl vybrán záměrně, protože jak on, tak jeho manželka Pelagea, hovořili plynně rusky. V této rodině byly ubytovány několik týdnů; byly pro ně připravovány příslušné doklady i jejich přechod k partyzánskému oddílu. Fotografie pro ně pořídil Ferdinand Vratislavský, fotoateliér v Bzenci. Organizaci potravin kromě ubytovatelů, opatřoval František Souček se spolupracovníky. Později byly obě dívky převedeny do bytu Zacharije Mazničenka v Bzenci, Nádražní ulici a odtud měly být převedeny k partyzánskému oddílu.

V té době někteří z organizátorů jejich přechodu byli zatčeni gestapem a tak se akce oddálila. Dívky pak odešly s osvobozovacími vojsky.

Účastníci akce: Mazničenková Anna, Mazničenko Zacharij, Novosad Karel, Novosadová Pelagea, Novosad Alexej, Ludva Václav, Souček František, Vratislavský Ferdinand.

Svědci: Barták Miroslav, Fiamoli Oldřich, Vávra Lubomír.

 

Velitel Jindřich Kozák vypracoval plán na likvidaci agentů brněnského gestapa Františka Šmída, Aloise Maliny a Březíka. Akci však osobním zakročením překazil generál Dr. Koutňák. Přes jeho zákaz, jako zmocněnce VÚV, dal však velitel Jindřich Kozák příkaz k likvidaci těchto konfidentů. Po dohodě s vedením brigády „Jana Žižky“, její člen Čestmír Podzemný likvidaci Františka Šmída provedl.

 

Se zákopníky, kteří byli ubytováni v židovské škole v Bzenci, bylo jednáno, aby všichni i s celou výzbrojí a výstrojí přešli k partyzánskému oddílu. Připravovaná akce byla ale zásahem gestapa, které počátkem února 1945 zatklo několik odbojových pracovníků, neuskutečněna.

Účastníci akce: Barták Miroslav, Brhel Jan z Hovoran, Fiamoli Oldřich, Kovář František, Novosad Alexej, Souček František a Vávra Lubomír.

Koncem ledna 1945

Bylo vydáno asi 5 000 kusů protievakuačních letáků a 3 000 kusů „Provolání Vely“ k obyvatelstvu.

To byly poslední tiskoviny, které odbojová skupina „Generála Orlova“ vydala.

Účastníci akce: Bek Josef, Bezchleba Jarolím, Fiamoli Oldřich, Kovář František, Kozák Jindřich, Kozák Vojtěch, Novosad Alexej, Rachvala Mojmír, Souček František, Vávra Lubomír.

Bzenecký štáb odbojových skupin „VELA“

po sloučení s odbojovými skupinami „Generála Orlova“ v r. 1944

• – Vrchní velitel: generál Dr. Josef Koutňák
• – Vrchní politický komisař: Leibner
• – Politický komisař: Souček František
• – Tiskový zpravodaj: Novosad Alexej
• – Členové štábu: Šostý Josef, Šostý Karel, Procházka Karel, Vahala Josef
• – Spojky: Sedláčková Marie, Rachvala Mojmír, Kovář František
• – Velitel hanáckého úseku: Kozák Jindřich
• – Velitel slováckého úseku: pplk. Budík Dimitrij
• – Velitelé oddílů – Bzenec: Pojeta Antonín; Moravský Písek: Šaněk Petr; Holešov: Máteček Antonín; Kostelec u Holešova: Kozák Jindřich; Osvětimany: Němec Antonín; Kyjov: Ištok Vladimír; Lanžhot, Tvrdonice, Kostice: Fiala Vlastimil; Vlkoš: Chytil Václav

Spojení odbojové skupiny „Generál Orlov“

s jinými odbojovými skupinami:

• – Souček František s krajským vedením KSČ v Hodoníně
• – Hostýnek Antonín s odbojovou skupinou „Moravská Rovnost“
• – Rachvala Mojmír s odbojovou skupinou „Moravská Rovnost“ a odbojovou skupinou „Carbon“
• – Kozák Vojtěch s profesorem Grňou, vedoucím odboje Brno
• – Pavlíček Ladislav s odbojovou skupinou „Eva Clay“ přes Antonína Bartoše
• – Sedláčková Marie s generálem Lužou a oddílem „Ivan“ na Českomoravské vysočině
• – Kozák Jindřich s partyzánskou brigádou „Jana Žižky“ a jejím velitelem majorem Murzinem
• – Generál Dr. Koutňák s VÚV Praha (od r. 1943)

Chronologický popis akcí partyzánského oddílu „Generála Orlova“ v Bzenci od 1. února 1945 do osvobození v květnu 1945

Počátkem února 1945

Byla neopatrností generála Dr. Josefa Koutňáka vyzrazena odbojová skupina v Bzenci gestapu, které pak začalo se zatýkáním. Synovec generála Koutňáka Josef Šostý, vyzradil při výslechu gestapu úkryt generála Koutňáka, který byl ještě týž den v noci zatčen.

V tentýž den byl na přímou žádost českého vrchního strážmistra Šišáka zatčen Vojtěch Kozák, když gestapo nemohlo zatknout jeho bratra Jindřicha Kozáka, velitele odbojové skupiny „Generál Orlov“, který se o zatýkání dozvěděl a ukrýval se u holiče Josefa Daněčka.

V noci pak odešel s Mojmírem Rachvalou a Františkem Součkem do plné ilegality, do připraveného partyzánského bunkru v osvětimanských horách.

Gestapo pokračovalo v zatýkání dalších odbojových pracovníků. Zatčeni byli: Eimuth František, Joch Jan, Kovářová Božena, Kovář Jan, Němec Antonín, Ing. Němec Jan, Novosad Alexej, Šostý Karel, Šostá Irena, Tomeček František a Vyžďura Václav.

Tímto dnem se začíná aktivní bojová činnost partyzánského oddílu „Generál Orlov“, jehož velitelem byl Jindřich Kozák.

Během dalších dnů

Se k partyzánskému oddílu připojili odbojoví pracovníci, dosud žijící v ilegalitě a uprchlí sovětští zajatci:

Gazda František, Mikulka Rudolf, Novosad Oldřich, Raiskup Josef, Somr Antonín, Vach Václav, Belgičané – Gaston Engels a Francois Dessame a 13 sovětských zajatců – Alezejev I. J., Baljuk Michal B., Jurjev Ivan J., Kasparjan S. M., Križkov Nikolaj, Ožogin S. Trofim, Radčenko N. J., Rjabov Andrej, Rumlicev P. M., Slimkin A. N., Šavdia A., Taděvosian Vartan, Usatov Petr Nikolaj.

10. února 1945

Přepadlo gestapo byt Jindřicha Kozáka v Kostelci u Holešova, který úplně vyrabovalo. Škoda, odhadnutá četnictvem, asi 45 000 K pouze ve věcech, nepočítaje částku 500 000 K na hotovosti, která byla připravena pro potřeby odbojové skupiny „Generál Orlov“.

12. února 1945

Předala odbojová organizace Carbon prostřednictvím Oldřicha Kučery a Stanislava Blateckého partyzánskému oddílu 4 automatické zbraně a několik stovek nábojů.

15. února 1945

Získává v Dubňanech Jindřich Kozák a Rudolf Mikulka 2 pušky, které byly uschovány v domě, který jmenovaní přepadli.

16. února 1945

Odchází od partyzánského oddílu v osvětimanských horách František Souček, který se pak ukrýval v Bzenci, v domě Fiamoli Oldřicha až do konce války.

18. února 1945

Odnesla Marie Zatloukalová v samostatné akci z kyjovské nemocnice velké množství sanitního materiálu a přešla do partyzánského oddílu.

V březnu 1945

Byla v Nětčicích u Kyjova přepadena ubytovna německých vojáků a při této akci bylo ukořistěno: 47 pušek, 1 kulomet, 9 revolverů, 21 granátů, 40 uniforem, rádio a asi 200 kg zásob.

Plán útoku připravil velitel Jindřich Kozák.

Přepad vedl Pavel Jelínek, zástupce velitele.

Akce se zúčastnili pouze dobrovolníci: Pavel Jelínek, Juriga Josef, Luňák Josef, Gazda František, Mikulka Rudolf, Vach Václav, Dočekal František, Raiskup Josef, Belgičané: Francois Dessame a Gaston Engels a 7 sovětů.

Zbytek oddílu pod vedením Jindřicha Kozáka zajišťoval akci útočné jednotky s těmito partyzány: Novosadem Oldřichem, Zatloukalovou Marií a 6 sověty.

31. března 1945

Byli v Bzenci zajati agenti gestapa: Rudolf Novák a Karel Gamberský a přivedeni do bunkru, kde byl nad nimi vynesen rozsudek smrti.

Účastníci akce: Gazda František, Jelínek Pavel, Mikulka Rudolf, Rachvala Mojmír, Vach Václav, Žůrek Jakub a tři sovětští partyzáni s několika pomocníky.

1. dubna 1945

Byl partyzánský oddíl „Generála Orlova“ obklíčen německým stíhacím oddílem a přivolanou posilou Wehrmachtu. Velitel oddílu nařídil a provedl ústup celého oddílu beze ztrát. Přesila byla ve prospěch nepřítele 1:20. Němci zaútočili na bunkr všemi pěchotními zbraněmi. František Gazda a Josef Luňák ustupovali odděleně a na severní straně Kameňáku při přestřelce zabili 6 Němců.

2. dubna 1945

Byl pro zbabělost z partyzánského oddílu vyloučen Antonín Somr ze Bzence.

10. dubna 1945

Měl oddíl, vedený Jindřichem Kozákem, přestřelku s hlídkou na železničním mostě do Veselí nad Moravou. Výsledek nebylo možno zjistit.

Účastníci akce: Gazda František, Juriga Josef, Kozák Jindřich, Rachvala Mojmír, Raiskup Josef, Luňák Josef, Vach Václav a Žůrek Jakub.

V dubnu 1945

Na silnici Kroměříž – Koryčany byla ostřelována projíždějící německá auta. Škoda nemohla být zjištěna. Bylo však dosaženo účelu: znepokojování nepřítele.

Účastníci akce: Mikulka Rudolf, Juriga Josef, Luňák Josef, Gazda František A 2 sovětští partyzáni.

 

Byl v Bzenci – Olšovci vytvořen pomocný oddíl, vedený Floriánem Jelínkem, který zajišťoval potraviny a informace pro základní partyzánský oddíl.

Pracovali v něm: Jelínek Florián, Staněk Antonín, Formánek Josef, Valštýn, Vaďura Kristián, Repík František, Zikmund Metoděj, Höhn Antonín, Blažek Jan, Balounová Marie, Rachvalová Barbora, Kozáková Filomena, Daněčková Anna, Daněčková Marie, Stehlík Jaroslav.

 

Byl proveden přepad nádraží v Moravském Písku. Při této akci byl odnesen a zničen jeden vagón výbušnin, které byly určeny k vyhození všech mostů. Touto akcí byly zachráněny dva mosty, železniční viadukt a železniční most v Moravském Písku. Byl zajat strážný, přepadena německá staniční hlídka, jejíž tři členové byli zastřeleni. Ústup byl proveden beze ztrát pod palbou nepřítele, který byl telefonicky povolán na pomoc. Čeští četníci, bydlící ve stanici, se boje proti Němcům nezúčastnili. Útok provedl celý oddíl „Generála Orlova“ I. pod vedením Jindřicha Kozáka a oddíl II. pod vedením Petra Šaňka za pomoci několika pomocníků.

 

Byl přepaden bzenecký důl za účelem získání dynamitu. Akci vedl Josef Juriga za účasti deseti příslušníků oddílu I. Při akci účinně pomáhali členové odbojové buňky na dolech: Barták Miroslav, Bělík František, Gec Adolf a Novosad Karel.

15. dubna 1945

Byl oddílem I. rozehnán v Osvětimanech německý rekviziční oddíl.

Několik dnů poté, byl zastřelen poddůstojník německého rekvizičního oddílu v Ježově, v hostinci u Krojzlů, kde měl ubytovnu. Zároveň bylo zničeno i telefonní vedení.

Účastníci akce: velitel akce Pavel Jelínek, partyzáni: Juriga Josef, Luňák Josef, Rachvala Mojmír a jejich družstva.

16. dubna 1945

Byl oddíl v Bzenci – Olšovci zrazen stíhacímu protipartyzánskému komandu Vlasovců. Při této akci byli zastřeleni dva sovětští partyzáni: Slimkin A. M. a Kasparjan S. M. a ubit Antonín Höhn. Zajati a pak v Kyjově umučeni byli: Florián Jelínek, František Juriga, Marie Staňková, P. N. Usatov, I. J. Jurjev, jeden zajatý rakouský Čech a František Dočekal.

V dubnu 1945

Se I. oddíl „Generála Orlova“ zúčastnil bojů o město Bzenec. Velitel Jindřich Kozák navázal spojení se sovětským a rumunským generálním štábem. Oddíl zmobilizoval dobrovolníky z řad občanů a zařídil strážní službu.

Při bojích o Bzenec byli těžce raněni: Rachvala Mojmír, Lubomír Vávra, Stanislav Blatecký a jeden cizí účastník boje.

Velitel Jindřich Kozák řídil palbu rumunských dělostřelců na jemu známé německé dělostřelecké pozice, nechal postavit provizorní mosty pro přejezd rumunských armádních jednotek, vynesl z minových polí raněné a zařídil jejich převoz do nemocnice.

Antonín Hostýnek se při osvobozování osady Olšovec v Bzenci napojil na družstvo rumunské armády, které mělo v držení kraj lesa směrem na Olšovec. Pod jeho vedením bylo jednotlivě, přískoky dosaženo přes silnou kulometnou a minometnou palbu okraje Olšovce. Při přechodu vozovky uvnitř osady byl střelou vážně zraněn vojín osvobozovací armády. Společně s Miroslavem Kováčem raněného zanesli na obvaziště, kde mu byla poskytnuta první pomoc.

 

Při odsunu Němců ze Bzence, bylo k ovlivnění Vlasovce, který s vojáky hnal stádo krav směrem na Brno, použito alkoholu – vína. Ve chvíli, kdy jedna skupina zavdávala těm, kteří krávy hnaly, alkohol, druhá skupina odtáhla ze stáda jednu krávu, která byla zavedena do domu Oldřicha Fiamoli, kde byla hned poražena. Maso bylo použito pro partyzánský oddíl „Generála Orlova“ a část rozdána občanům.

Účastníci akce: Bohuš, řeznický učeň, Fiamoli Oldřich, Fiamoli Rosalie, Havala Antonín, Souček František, Štěrba Josef.

 

Při ústupu německé armády přes Bzenec bylo vyhlášeno stanné právo pro zastřelení německého vojáka. V této době oddíl, vedený Františkem Součkem, dostal zprávu, že ustupující Němci v Uh. Ostrohu rozřezali ve mlýně všechny kožené řemeny a sebrali se i se zásobami obilí a mouky.

Dostali jsme zprávu, že tento osud čeká i bzenecký mlýn. Ihned na noc byla zorganizována šestnácti členná skupina, která řemeny zajistila a tak zachránila obilí a mouku, které byly ve mlýně. Při tom bylo zajímavé, že dvoučlenná německá hlídka, která naše obsazování mlýna musela zpozorovat, se ve vzdálenosti asi 25 – 30 metrů náhle obrátila a vracela se zpět. Jelikož bylo stanné právo, počítali jsme s jejich zásahem. Naše akce se plně zdařila bez obětí na životech. Všechny hlavní řemeny byly rozřezány a schovány u Františka Študenta ve sklepě pod bramborami. Jejich odnesením byl znemožněn odběr zásob ze sil, neboť tyto zásoby nebylo možné strojním zařízením dostat a ručně taktéž. Uvedenou noc pršelo, takže šetření, které bylo příští den, i s policejním psem, bylo bezvýsledné. Po osvobození města se mlýn dal v brzké době do původního stavu a sloužil osvobozující armádě i občanům.

Účastníci akce: Souček František, Souček Miloš, Štěrba Josef, Tvarůžek František, Fiamoli Oldřich, Novotný Jindřich, Študent František, Študent Vlastimil, Kumpán Břetislav, Novotný Jaroslav a další.

V dubnu 1945

Partyzánský oddíl „Generála Orlova“ zajistil pro Bzenec a obyvatele okolních obcí: 12 vagonů cukru, 95 vagonů pšenice, 6 vagonů soli, 2 vagony papíru, 20 q máku, 500 000 kusů pytlů, 120 q melasy a několik vagonů zeleninových konzerv.

Konzervárna Kvalita byla dána do provozu ještě v době, kdy nepřítel odstřeloval město.

19. DUBNA 1945 BYLO MĚSTO BZENEC OSVOBOZENO.

14. května 1945

Poděkoval Revoluční národní výbor v Bzenci partyzánskému oddílu za jeho bojový podíl na osvobození města i za spoluúčast při osvobozování celé naší republiky.

15. května 1945

Odešel partyzánský oddíl „Generála Orlova“ vykonávat strážní službu do bývalého koncentračního tábora ve Svatobořicích, kde byli internováni Němci a kolaboranti.

Vyznamenání za odbojovou a partyzánskou činnost

• – 6 členů obdrželo „Řád rudé hvězdy“
• – 30 členů obdrželo velký odznak „Čs. partyzán“
• – 32 členů obdrželo „Čs. válečný kříž 1939“
• – 142 členů obdrželo jiná vyznamenání

2. partyzánský oddíl „Generála Orlova“ – Moravský Písek

Začátkem roku 1943

Byla Jindřichem Kozákem zorganizována z jednotlivců, kteří přepadávali nákladní vlaky na trati Břeclav – Přerov, odbojová skupina – oddíl Moravský Písek – který později dostal název: „2. partyzánský oddíl „Generála Orlova“.

Velitelem byl ustanoven Petr Šaněk a tuto funkci zastával až do osvobození v květnu 1945.

Prvními příslušníky této odbojové skupiny a později partyzánského oddílu byli: Benedík František, Červený, Finfera Miroslav, Ryšavý Jan, Šaněk Petr a Táborský František.

Akce této odbojové skupiny spočívaly především v přepadávání nákladních vagonů za jízdy a ničení jejich obsahu, především vývozního kamenného uhlí, které denně zničili nebo znehodnotili nejméně 10 tun. Tuto akci prováděl oddíl až do konce války.

Skupina prováděla i destrukční činnost na vagonech, u nichž přeřezávala vzduchové hadice, sypala do ložisek písek a to v železničních stanicích Moravský Písek, Lidéřovice a Polešovice.

V únoru 1944

Byl oddíl rozšířen o nové odbojové pracovníky, jimiž byli: Drlík Jan, Kér Alois, Ryba Antonín, Ryba Zdeněk, Šaněk Ladislav a Vlach Jarmil.

Od února do srpna 1944

Získal oddíl vlastními akcemi výzbroj pro všechny příslušníky a to při přepadové činnosti vlaků mezi stanicemi Moravský Písek – Lidéřovice – Rohatec – Polešovice.

Oddíl ukořistil: 12 pušek, množství nábojů a několik ručních granátů.

V květnu 1944

Byl přepaden cisternový vlak a jedna cisterna s benzínem byla vypuštěna. Hlášení o tom bylo podáno pochůzkářem z Nedakonic.

Účastníci akce: Benedík František, Červený, Finfera Miroslav, Ryšavý Jan, Šaněk Petr a Táborský František.

V létě 1944

Příslušníci oddílu vypustili úplně nebo částečně 4 – 6 cisteren s benzínem. Tyto cisterny byly odpojovány ve stanicích Polešovice – Nedakonice – Napajedla.

Účastníci akce: všichni členové oddílu pod vedením Petra Šaňka.

V září 1944

Při přepadové akci vlaku, získala odbojová skupina plány německého turbínového letadla, které mělo být jednou z německých tajných zbraní. Ukořistěné plány byly ihned doručeny generálu Dr. Josefu Koutňákovi, aby je prostřednictvím VÚV předal sovětskému průmyslu (Tvrdil, že mají přímé spojení).

Účastníci akce: všichni členové oddílu pod vedením P. Šaňka.

V roce 1945

Se všichni členové oddílu aktivně zúčastnili s oddílem I. Bzenec, přepadu nádraží v Moravském Písku, kde byla odcizena ekrazitová nálož na dva mosty o váze mnoha metrických centů a jiné výbušniny, připravené k destrukčním akcím. Tím byly mosty zachráněny. Při této akci byl zajat jeden Rakušan a tři němečtí vojáci zastřeleni. Oddíly ustoupily beze ztrát, ačkoliv byly proti nim vyslány silně ozbrojené oddíly Němců.

Účastníci akce: členové oddílu II. Mor. Písek s velitelem Petrem Šaňkem, členové oddílu I. Bzenec s velitelem Jindřichem Kozákem.

V dubnu 1945

Se oddíl aktivně zúčastnil osvobozovacích bojů v Moravském Písku, kde se fronta dvakrát vrátila. Když rumunská armáda ustoupila, oddíl II. bojoval na vlastní pěst.

V bojích si velmi statečně vedl Ladislav Šaněk.

Jan Ryšavý pomocí ručních granátů zničil sám nepřátelské dělo i s jeho obsluhou.

Bratři Antonín a Zdeněk Rybovi zneškodnili obsluhu kulometu, který pak sami obsluhovali proti Němcům.

František Benedík a Miroslav Finfera zničili za palby nepřítele a za podpory rumunských střelců kulometné hnízdo u cukrovaru.

Osvobozovacích bojů se aktivně zúčastnili všichni členové partyzánského oddílu II. „Generála Orlova“.

3. partyzánský oddíl „Generála Orlova“ – Holešov

V dubnu 1942

Byla v Holešově zorganizována odbojová skupina, která později nesla název „3. partyzánský oddíl Generála Orlova“.

V této skupině pracovali bývalí španělští interbrigadisté: Hlavica František, Svačina František a Svačina Rudolf a příslušníci ilegální Komunistické strany Československa: Balga Jan, Čižmář Rudolf, Holeček, Koplík Rudolf, Svačina Jaroslav, Svačina Stanislav, Svačinová Vlasta.

Odbojová skupina v průběhu své činnosti přepadávala vlaky jedoucí na trati Přerov – Břeclav a znehodnocovala přepravovaný válečně důležitý materiál.

Dva členové této skupiny přišli při akcích o život:

Koplík Rudolf při zatčení gestapem spáchal sebevraždu skokem pod vlak, Čižmář Rudolf byl zastřelen.

Zatčeni byli: Balga Jan a Hlavica František.

V roce 1944

V samostatné akci ukořistili členové oddílu: 1 kulomet, 12 pušek, 1 pancéřovou pěst, několik revolverů a náboje.

V srpnu až září 1944

Byly na trati Hulín – Bystřice poškozeny všechny železniční semafory.

Účastníci akce: Hlavica František, Holeček, Svačina František, Svačina Jaroslav a Svačina Rudolf.

V roce 1945

V Žopech u Holešova byla zajata maďarská dělostřelecká baterie. Při této akci bylo ukořistěno: 100 pušek a munice, 4 děla.

Účastníci akce: Holeček se spolupracovníky.

 

Oddíl se aktivně zúčastnil osvobozovacích bojů, z nichž vyšel beze ztrát na životech.

4. partyzánský oddíl „Generála Orlova“ – Kostelec u Holešova

V březnu 1943

Byla v Kostelci u Holešova ustavena Vojtěchem Kozákem odbojová skupina, která později nesla název: „4. partyzánský oddíl Generála Orlova“.

Velitelem oddílu byl František Drcmánek, topič ČSD.

Členy oddílu byli: Kozáková Božena, Mlčák Alois, Novák František a Novák Jaroslav.

 

Oddíl prováděl sabotáže na trati Přerov – Olomouc – Hulín. Mimo tuto činnost podporovala skupina prchající zajatce spřátelených armád: Rusy, Poláky, Jihoslovany, Francouze a to nejen jídlem a penězi, ale poskytovala jim i prádlo a civilní oděv. V naléhavých případech zajistila jejich ubytování.

Tuto akci řídila Božena Kozáková, manželka velitele „Generála Orlova“, která opatřovala pro materiální zajištění i finanční krytí.

V roce 1945

Odzbrojil v Kostelci u Holešova František Drcmánek za pomoci ostatních členů svého oddílu i členů oddílu NIKOLAJ, německé četníky a při této akci získal zbraně a náboje.

 

Kostelecký oddíl se aktivně zúčastnil osvobozovacích bojů, při nichž padli 3 členové odbojové skupiny: Hlobil Jaroslav, Ponížil Metoděj, Zámečník Antonín Severin.

Zbraně partyzánského oddílu 

Zbraně, které byly získány od:

• – Akce Dubňany – 2 pušky
• – Akce Holešov – 12 pušek, 1 kulomet, 1 pancéřová pěst, 2 balení nábojů
• – Akce Kostelec u Holešova – 2 pušky
• – Akce Mor. Písek nádraží – 15 pušek, 2 pistole, 4 balení nábojů
• – Akce Nětčice – 47 pušek, 9 pistolí, 21 granátů, 1 kulomet, 2 balení nábojů
• – Barták Miroslav – 1 puška, 10 granátů
• – Carbon Bzenec – 4 samopaly
• – Dělostřelecká baterie zničená v Moravském Písku – 100 pušek, 9 granátů, 1 kulomet, 1 samopal a 4 děla.
• – Hlavica František – 1 pistole
• – Hostýnek Antonín – 1 pistole
• – Kovář František – 1 pistole
• – Kozák Jindřich – 1 puška
• – Luňák Josef – 1 pistole
• – Novák František – 1 pistole
• – Novosad Alexej – 1 pistole
• – Novosad + Kovář od Č. Urbana z Morkovic – 20 granátů a 1 samopal
• – Souček František – 1 pistole
• – Svačina František – 1 puška
• – Šaněk Petr – 1 pistole
• – Wagnera, zajatce – 2 pušky

Celkem tedy 183 pušek, 19 pistolí, 60 granátů, 3 kulomety, 6 samopalů, 4 děla a 1 pancéřová pěst. Počty nábojů nejsou až na výjimky uváděny.

 

Při destrukčních akcích byly používány zápalné „bomby“ vlastní výroby (kámen, obalený vatou a koudelí, které byly napuštěny lihem nebo petrolejem) a nahazovákem vhozeny na objekt.

 

Chemikálie, zápalné náložky byly získávány od odbojové skupiny Bělík (Bílek?).

 

Úplně přesný počet zbraní nelze zjistit, taktéž množství střeliva. Oboje získávali členové odbojové a partyzánské skupiny vlastními akcemi: při přepadech anebo měli zbraně a střelivo uschovány během války a teprve v průběhu bojových akcí je použili.

 

Seznam příslušníků odbojové skupiny a partyzánského oddílu „Generál Orlov“ Bzenec

1. Balounová Marie – od roku 1939
2. Barták Miroslav (nar. 1917) – od června 1942
3. Bek Josef (nar. 1916) – od dubna 1942
4. Bezchleba Bedřich (nar. 1910) – od roku 1942
5. Bezchleba Jarolím (nar. 1913) – od roku 1941
6. Bělík František – od června 1942
7. Boudiš Miroslav – od roku 1941 (padl)
8. Daněček Josef – od 15. 3. 1939
9. Daněček Štěpán (nar. 1920) – od roku 1942
10. Dočekal František (nar. 1919)  – od roku 1944 do 1. 2. 1945 (padl)
11. Fiamoli Oldřich (nar. 1913) – od 15. 3. 1939 do 1. 2. 1945
12. Fiamoli Rosalie (nar. 1913) – od roku 1942 (pomocník)
13. Formánek Josef (nar. 1907) – od 15. 3. 1939
14. Gazda František (nar. 1925) – od roku 1944 do 1. 2. 1945
15. Gec Adolf – od června 1942
16. Höhn Antonín (nar. 1909) – od roku 1944 do 1. 2. 1945 (padl)
17. Höhnová Růžena (Drlíková, nar. 1911) – od 10. 2. 1945
18. Hostýnek Antonín (nar. 1913) – od 1. 10. 1941
19. Chytil Václav – od září 1943
20. Jelínek Pavel (nar. 1922) – od roku 1944 do 1. 2. 1945
21. Jelínek Florián (nar. 1897) – od roku 1944 do 1. 2. 1945 (padl)
22. Juriga František (nar. 1920) – od roku 1940 do 1. 2. 1945 (padl)
23. Juriga Josef (nar. 1926) – od roku 1940 do 1. 2. 1945
24. Kozák Jindřich (nar. 1914) – od 15. 3. 1939 do 1. 2. 1945
25. Kozák Jan (nar. 1891) – od roku 1942
26. Kozáková Filomena (nar. 1894) – od roku 1942
27. Kozák Vojtěch (nar. 1918) – od 15. 3. 1939
28. Kovář František (nar. 1919) – od března 1942 do 1. 2. 1945
29. Kovářová Božena (nar. 1921) – od roku 1943
30. Kovář Jan (nar. 1887) – od prosince 1942
31. Knoll Josef – od října 1944
32. Krásný Tomáš – od ledna 1941
33. Lán Ferdinand – od roku 1942
34. Luňák Josef (nar. 1917) – od 15. 3. 1939 do 1. 2. 1945
35. Mikulka Rudolf – od r. 1945 do 1. 2. 1945
36. Novosad Oldřich (nar. 1921) – od roku 1943 do 1. 2. 1945
37. Novosad Alexej (nar. 1924) – od února 1942
38. Novosad Karel (nar. 1891) – od června 1942 (pomocník)
39. Novosadová Pelagea (nar. 1892) – od června 1944 (pomocník)
40. Pavlíček Ladislav – od září 1942
41. Rachvala Mojmír (nar. 1923) – od 20. 9. 1941 do 1. 2. 1945
42. Rachvalová Barbora – od roku 1941 (pomocník)
43. Raiskup Josef (nar. 1919) – od září 1944 do 1. 2. 1945
44. Staněk Jan – od roku 1942
45. Staňková Marie – od roku 1944 (padla)
46. Stehlík Jaroslav (nar. 1917) – od roku 1944 do 1. 2. 1945
47. Souček František (nar. 1900) – od 15. 3. 1939 do 1. 2. 1945
48. Vach Václav (nar. 1924) – do 1. 2. 1945
49. Varadínek Jindřich (nar. 1919) – od ledna 1942
50. Vávra Lubomír (nar. 1924) – od 20. 10. 1943 do 1. 2. 1945
51. Ventrča Jaroslav – od září 1944 do 1. 2. 1945
52. Vratislavský Ferdinand (nar. 1909) – od června 1943
53. Zamazal Karel (nar. 1908) – od roku 1942
54. Zatloukalová Marie (nar. 1922) – od roku 1944 do 1. 2. 1945
55. Zigmund Metoděj – od roku 1944
56. Žádník Josef (nar. 1905) – od roku 1944 (pomocník)
57. Žůrek Jakub – od roku 1945 do 1. 2. 1945
58. Dessame Francois (Belgie) – do 1. 2. 1945
59. Engels Gaston (Belgie) – do 1. 2. 1945
60. Wagner Franz (Vídeň) – do 1. 2. 1945
61. Alezejev Ivan Jegorovič (SSSR) – do 1. 2. 1945
62. Baljuk Michal B. (SSSR) – do 1. 2. 1945
63. Jurjev Ivan J. (SSSR) – do 1. 3. 1945 (padl)
64. Kasparjan Sergej Mezakovič (SSSR) – do 1. 3. 1945
65. Križkov Nikolaj (SSSR) – do 1. 3. 1945
66. Ožogin Sergej Trofimovič (SSSR) – do 1. 3. 1945
67. Radčenko Nikolaj Jegorovič (SSSR) – do 1. 3. 1945
68. Rjabov Andrej (SSSR) – do 1. 3. 1945
69. Rumlicev P. M. (SSSR) – do 1. 3. 1945
70. Slimkin Alexej Nik. (SSSR) – do 1. 3. 1945 (padl)
71. Šavdia Alexandr (SSSR) – do 1. 3. 1945 (padl)
72. Taděvosian Vartan (SSSR) – do 1. 3. 1945
73. Usatov Petr Nikolaj (SSSR) – do 1. 3. 1945 (padl)

Seznam příslušníků odbojových skupin a partyzánských oddílů „Generála Orlova“

Moravský Písek

1. Benedík František (nar. 1926) – od ledna 1943 do 1. 2. 1945
2. Blažek Jan – od roku 1945
3. Červený – od ledna 1943 do 1. 2. 1945
4. Drlík Jan (nar. 1895) – od února 1944
5. Finfera Miroslav (nar. 1924) – od ledna 1943 do 1. 2. 1945
6. Kér Alois (nar. 1926) – od února 1944
7. Ryšavý Jan (nar. 1924) – od ledna 1943 do 1. 2. 1945
8. Ryba Antonín (nar. 1919) – od února 1944 do 1. 2. 1945
9. Ryba Zdeněk (nar. 1925) – od února 1944 do 1. 2. 1945
10. Salčák František (nar. 1924) – od února 1944 do 1. 2. 1945
11. Šaněk Petr (nar. 1920) – od ledna 1943 do 1. 2. 1945
12. Šaněk Ladislav (nar. 1929) – od února 1944 do 1. 2. 1945
13. Táborský František (nar. 1915) – od ledna 1943 do 1. 2. 1945
14. Vlach Jarmil (nar. 1923) – od února 1944 do 1. 2. 1945

Holešov

1. Čižmář Rudolf (nar. 1908) – od dubna 1942
2. Hlavica František – od dubna 1942
3. Koplík Rudolf (nar. 1913) – od dubna 1942
4. Sekanina Rudolf – od dubna 1942
5. Svačina František – od dubna 1942
6. Svačina Rudolf – od dubna 1942
7. Svačina Jaroslav – od dubna 1942
8. Svačina Stanislav – od dubna 1942
9. Svačinová Vlasta – od dubna 1942
10. Sedláček Jaroslav, Pravčice – od dubna 1942

Kostelec u Holešova

1. Balga Jan (nar. 1913) – od dubna 1942
2. Drcmánek František – od března 1943
3. Hlobil Jaroslav – od března 1943 (padl)
4. Holeček, Žopy u Holešova – od dubna 1942
5. Klesnil Svatopluk MUDr. – od března 1943
6. Kozáková Božena (1905) – od března 1941
7. Mlčák Alois – od března 1943
8. Novák František – od března 1943
9. Novák Jaroslav – od března 1943
10. Ponížil Metoděj (padl)
11. Zámečník Antonín Severin (nar. 1917, padl)

Zatčení a věznění

příslušníci odbojové skupiny „Generála Orlova“

• – Balga Jan, Tvrdonice – duben 1942
• – Hlavica František, Holešov – duben 1942
• – Höhnová Růžena, Bzenec – duben 1945
• – Koutňák Josef, generál – 2. 2. 1945 – 5. 5. 1945
• – Kovář Jan, Bzenec – 2. 2. 1945 – 5. 5. 1945
• – Kovářová Božena, Bzenec – 2. 2. 1945 – 5. 5. 1945
• – Kozák Vojtěch, Bzenec – 2. 2. 1945 – 5. 5. 1945
• – Němec Antonín, Osvětimany – 2. 2. 1945 – 5. 5. 1945
• – Novosad Alexej, Bzenec – 6. 7. 1942 – 15. 10. 1942; 2. 2. 1945 – 5. 5. 1945
• – Sedláčková Marie – 10. 3. 1945 – umučena
• – Šostý Josef, Bzenec – 2. 2. 1945 – 5. 5. 1945
• – Šostý Karel, Bzenec – 2. 2. 1945 – 5. 5. 1945

Zranění příslušníci partyzánského oddílu „Generál Orlov“

• – Blatecký Stanislav, Bzenec – v boji v dubnu 1945
• – Juriga Josef, Bzenec – v akci v březnu 1942
• – Kozák Jindřich, Bzenec – v akci 1940, 1941
• – Novosad Alexej, Bzenec – při zatýkání gestapem v únoru 1945
• – Novosad Oldřich, Bzenec – v boji v dubnu 1945
• – Rachvala Mojmír, Bzenec – v boji v dubnu 1945
• – Vávra Lubomír, Bzenec – v boji v dubnu 1945

Padlí a umučení

příslušníci odbojových skupin a partyzánských oddílů „Generála Orlova“

• – Boudiš Miroslav, Kostelec – padl v dubnu 1945 v Kostelci
• – Čižmář Rudolf, Holešov – padl v dubnu 1942 v Holešově
• – Dočekal František, Nětčice – umučen v dubnu 1945 v Kyjově
• – Hlobil Jaroslav, Kostelec – padl v dubnu 1945 v Kostelci
• – Höhn Antonín, Bzenec – padl v dubnu 1945 v Bzenci
• – Jelínek Florián, Bzenec – umučen v dubnu 1945 v Kyjově
• – Juriga František, Bzenec – umučen v dubnu 1945 v Kyjově
• – Jurjev Ivan J., SSSR – umučen v dubnu 1945 v Kyjově
• – Kasparjan Sergej Mezakovič, SSSR – padl v dubnu 1945 v Bzenci
• – Koplík Rudolf, Němčice – padl v dubnu 1942 v Kostelci
• – Ponížil Metoděj, Kostelec – padl v dubnu 1945 v Kostelci
• – Rakouský partyzán, z oddílu Mor. Písek – umučen v dubnu 1945 v Kyjově
• – Sedláčková Marie, Sloupnice – umučena v březnu 1945 na gestapu v Brně
• – Slimkin Alexej Nikolaj, SSSR – padl v dubnu 1945 v Bzenci
• – Staňková Marie, Bzenec – umučena v dubnu 1945 v Kyjově
• – Šavdia Alexandr, SSSR – padl v dubnu 1945 v Bzenci
• – Usatov Petr Nikolaj, SSSR – umučen v dubnu 1945 v Kyjově
• – Zámečník Antonín Severin, Kostelec – padl v dubnu 1945 v Kostelci

„ČEST JEJICH PAMÁTCE“

 

Zprávu o činnosti odbojových skupin a partyzánských oddílů „Generála Orlova“ zpracovali na podkladě původní zprávy velitele Jindřicha Kozáka ze dne 29. 6. 1967 a svědeckých prohlášení členů odbojové skupiny „Generál Orlov“:

• – Kozák Jindřich, velitel odbojových skupin a partyzánských oddílů
• – Souček František, politický komisař
• – Fiamoli Oldřich, 1. zástupce velitele a zmocněnec odbojové skupiny
• – Kovář František, 2. zástupce velitele
• – Rachvala Mojmír, člen štábu odbojové skupiny a nejbližší spolupracovník velitele
• – Bek Josef, člen štábu odbojové skupiny
• – Bezchleba Jarolím, člen štábu odbojové skupiny
• – Novosad Alexej, tiskový zpravodaj odbojové skupiny a člen štábu

Zpráva byla vydána v počtu 25 výtisků jen pro vnitřní potřebu odbojové skupiny. Vydané výtisky jsou evidovány u Františka Kováře.