Historie zemědělské školy v Bzenci (do roku 1965)

Ing. František Konůpka

Bzenec byl odedávna významným zemědělským střediskem Moravského Slovácka. Celá tato oblast vynikala vinařstvím a zelinářstvím. V roce 1883 navrhl stavitel Jan Rychman ze Bzence výboru Hospodářského spolku velehradského, zřídit hospodářskou školu ve Bzenci. Obecní výbor města Bzence ve svém sezení dne 20. ledna 1884, za předsednictví starosty Pavla Goliáše přijal s radostí návrh založit v obci hospodářsko-vinařskou školu. Prozatímně povolil na její vydržování roční příspěvek 200 zlatých. To byl ovšem příspěvek nedostačující a proto ještě téhož roku zaslal Hospodářský spolek velehradský petici zemskému sněmu s žádostí, „aby na Slovácku moravském, dosud úplně zanedbaném, zřízena byla co nejdříve hospodářská zimní škola na útraty zemské“. Tato petice však byla zamítnuta z důvodů, že v ní nebylo udáno, kde by škola měla být zřízena.

Bylo proto nutno vyhlédnout vhodnou budovu. Po delším jednání se městské zastupitelstvo bzenecké dne 18. ledna 1885 usneslo, „že propůjčí pro potřeby a místnosti hospodářské školy obecní dům č. 323 ve Bzenci na náměstí, na dobu desíti let bezplatně k užívání.“ A tak po vyřízení formalit byla hospodářská škola v Bzenci slavnostně otevřena 1. prosince 1885. Celý Bzenec byl touto událostí rozradostněn. Veliká účast obyvatelstva, spolky a deputace, hudba, střelba a záplavy praporů – to všechno vyjadřovalo nadšení a slavnostní řád této velké události.

Prvním ředitelem školy byl zvolen neúnavný podporovatel Hospodářského spolku velehradského Josef Poláček, tehdejší profesor Zemské vyšší hospodářské školy v Přerově. „K jeho pochvale budiž poznamenáno“ – čteme v protokolu jedné výborové schůze Hospodářského spolku – „že nepřijal od spolku nabízených 1000 zl., nýbrž obětavě spokojil se s 800 zl. ročního platu mimo svobodný byt.“
Svou skromností stal se nový ředitel Josef Poláček jedním z největších dobrodinců bzenecké hospodářské školy. Na škole vyučoval všechny odborné předměty, a to: pěstování rostlin, štěpařství, vinařství a zelinářství, chov dobytka, správovědu, lučbu a nerostopis, zoologii, rostlinopis, kreslení a praktická cvičení. Všeobecným předmětům vyučovali nadučitel František Odstrčil, učitel Ing. Nesrsta a učitel Jan Gartner.

Nová hospodářská škola v Bzenci byla zpočátku jednoletou zimní školou. Hned v prvním školním roce měla 33 žáků. Ze Bzence to byli: Goliáš František, Jakša Josef, Jeníček Jan, Junek Vít, Jurečka Jan, Koutný Filip, Koutný František, Koutný Pavel, Procházka Filip, Vašík František, Repík Filip a Zábelka František. Ostatní žáci byli z okolních obcí. První školní rok byl zakončen 20. dubna 1886 veřejnou zkouškou, při níž tři žáci prospěli s vyznamenáním.

V dalších letech byly v získávání žáků do školy dosti velké potíže, což se projevovalo i v počtu studujících. Tak například hned ve druhém školním roce ukončilo studium jen 9 žáků, ve školním roce 1904/05 měl první ročník pouze 7 žáků a ve školním roce 1908/09 absolvovalo školu dokonce jen 6 žáků. Návštěva školy se zlepšila až po první světové válce. Podle záznamů bylo v období let 1918 – 1938 přijímáno na školu každoročně průměrně 18 žáků.

Zimní hospodářská škola v Bzenci neměla zpočátku vlastní školní statek. Praktické zaměstnání konali žáci převážně ve škole a k doplnění výuky podnikali vycházky do okolních dvorů Háje, do Vracova a do vinic místního velkostatku hraběnky z Reichenbachu.

V budově č. 323 na náměstí v Bzenci se vyučovalo jen do roku 1887. Protože tato budova byla značně sešlá a vyžadovala nákladnou přestavbu, byl pro školu zakoupen dům č. 53 vedle fary. V této budově se vyučuje dodnes. Za tento dům, k němuž patřila i kolna, sklep, zahrada a vinohrad, bylo zaplaceno paní Marii Krystkové 4000 zl. a na přestavbu domu bylo pak ještě dojednáno vynaložit přes 6000 zl.

Náklady na vydržování hospodářské zimní školy v Bzenci byly uhrazovány hlavně Hospodářským spolkem velehradským a částečně i příspěvky slováckých spolků a záložen. Koncem roku 1886 povolil Zemský moravský sněm škole roční subvenci 2000 zlatých a v příštím roce byla kromě dodatku 800 zlatých škole povolena ještě státní podpora rovněž v částce 2000 zlatých. I když se tím finanční situace s vydržováním školy značně zlepšila, naléhal Hospodářský spolek velehradský na zemský výbor, aby se hospodářská škola stala ústavem zemským. Toho bylo dosaženo počátkem roku 1888. Od té doby poskytoval zemský výbor škole každoročně 3 stipendia po 30 zlatých pro nemajetné žáky. Kromě toho bylo možno z příspěvků různých spolků, záložen a příznivců školy každoročně poskytovat několika dalším žákům stipendia po 20 a 10 zlatých.

Velkou změnu v dějinách a ve vývoji školy přinesl rok 1899, kdy podle usnesení Zemského moravského sněmu ze dne 27. března 1899 byla původní zimní hospodářská škola ve Bzenci zrušena a na jejím místě zřízena dvouletá Zemská rolnická a vinařská škola.

Byla slavnostně otevřena dne 4. října 1899. O den později zde začalo pravidelné vyučování podle organizačního plánu pro rolnické školy.

Ve výroční zprávě školy z roku 1901 se dovídáme o podmínkách přijímaní žáků toto:

V roce 1901 měla škola již své školní hospodářství, jehož větší část pozemků byla pronajata od místního velkostatku. Původní hospodářství o výměře asi 17 ha bylo později rozšířeno až na 32 ha včetně školních vinic o výměře 6,5 ha.

Škola se školním statkem přečkala potom téměř v nezměněné podobě nejen první světovou válku, ale i několik dalších desetiletí, i když školní budova svému účelu již plně nevyhovovala. Na počátku druhé světové války, ve výroční zprávě školy z roku 1940 čteme doslovně:

„V dohledné době vybuduje se ve Bzenci nový moderní ústav, jenž jak po stránce rolnické, vinařské, sklepně hospodářské, tak i po stránce zelinářské bude odchovávat vzdělaný dorost, jehož pro tuto dobu tak nutně potřebujeme.“

Tohoto moderního ústavu se však ani v dalších dvou desetiletích Bzenec nedočkal. Po skončení druhé světové války, a zvláště po roce 1960, byly na školní budově provedeny pouze některé menší stavební úpravy a rozšířena byla výměra školního statku a školních vinic. Přitom však až do letošního roku, kdy vzpomínáme 80. výročí založení školy, zůstaly ve školní budově jen dvě původní učebny s naprostým nedostatkem dalších potřebných místností a objektů, a to i přes to, že rozvoj zemědělských škol v Bzenci by měl s rozvojem poválečné zemědělské velkovýroby úměrně pokračovat.

zdroje:
• 950 let města Bzence, Městská osvětová beseda v Bzenci, Grafia n.p. Kyjov 1965