Prvopis stanov Vinařského družstva

Ohlášeno 10. března 1921 pov. p. č. 593

Společenská smlova Vinařsko-ovocnického družstva v Hodoníně zapsaného společenstva s obmezeným ručením

Účel.

§1. Účelem společenstva jest:

1. společný nákup, zpracování a odbyt všech vinařských a ovocnických plodů, výrobků a potřeb, jakož i výroba i prodej štěpovaných a jiných révových sazenic a ovocného stromoví.
2. udržování styků s kruhy hospodářsky spřízněnými za účelem rozvoje vinařství a ovocnictví.
3. zřizování podniků na společné zpracování hroznů, ovoce a vedlejších výrobků z nich – a to vše činiti ku zvelebení hospodářství i ku zvýšení výnosu hospodářského s obmezením na své členy.

Hospodářský účel společenstva.

§2. Společenstvo toto klade si za účel na účet společný ve prospěch svých členů a jejich živností a domácností zejména obstarávati společný nákup a prodej, nakupovati a prodávati veškerých plodin a výrobky vinařské a ovocnické a prodávati je zase, udržovati styky s kruhy hospodářsky spřízněnými, za účelem rozvoje vinařství a ovocnictví zřizovati a vésti skladiště, sušírny, lihovary, zprostředkovat i dodávky, nakupovati i prodávati svým členům umělá hnojiva, stroje, nářadí, náčiní a různé jiné hospodářské a domácí potřeby a pomůcky.

Hospodářská a právní samostatnost společenstva.

§3. Firma společenstva zní: „Vinařsko-ovocnické družstvo v Hodoníně, zapsané společenstvo s obmezeným ručením“. Sídlo společenstva jest v Hodoníně. Působnost společenstva vztahuje se na celé území republiky Československé a Podkarpatské Rusi.

§4. Pod touto firmou společenstvo může nabývati práv a podstupovati závazky, nabývati vlastnictví a jiných věcných práv, také na pozemcích, domech, na soudě žalovati a žalováno býti.

§5. Společenstvo jest samostatnou hospodářskou a právní osobností a jmění jeho jest přísně odděleno od soukromého jmění jednotlivých jeho členů, tak že se věřitelé jejich nemohou k němu pod žádnou podmínkou ani v celku ani v části táhnouti. /§56. zák. ze dne 9. dubna 1873, č. 70 ř. z./

Peněžní základ a ručení společenstva.

§6. Jmění společenstva rozpadá se na dvě části:

a/ v základní jmění, kteréž náleží celku a slouží závodu na zálohu;

b/ v závodních podílech členů, jež jsou měřítkem účastenství a tudíž i povinností i práv členů v závodě. Jak se tvoří jmění základní, jak závodní podíly členů a jaký jest právní poměr mezi oběma, o tom ustanoví další články.

§7. Společenstvo ručí za svého trvání za všechny škody a ztráty, jež je stihnou, tímto svým jměním. Když však nastane při dobrovolném neb nařízeném rozchodu společenstva /§36. zák./ vypořádání /likvidace/, aneb když byl na jmění společenstva prohlášen konkurs, pak ručí členové za schodky z řádně prokázaných pohledávek věřitelských, kteréž jměním společenským nedošly uhražení /dle §76. zák. ze dne 9. dubna 1873 č. 70 ř. z./, další peněžní dvojnásobnou částkou, kteráž se závodním jejich podílům rovná, přičemž dle §85. téhož zákona má místo repartiční řízení, jak jest ustanoveno §62. – 65. téhož zákona.

Složení společenstva.

§8. Společenstvo skládá se z neuzavřeného počtu členů, kteří splnivše podmínky níže položené, mohou z něho volně vystupovati.

Jak se dosahuje členství.

§9. Členství se dosahuje písemným osvědčením a přijmutím ze strany ředitelstva.

Jak se ztrácí členství.

§10. Členství ztrácí se:

1. smrtí, avšak vdova, syn neb dcera po zemřelém jsou oprávněni přistoupením ku společenstvu uvázati se v práva a povinnosti zemřelého;
2. vyloučením, které se děje usnesením valné hromady pro neplnění povinností členských a pro skutky nečestné;
3. dobrovolným vystoupením:

Vystupující člen ručí dle §78. zákona o společenstvech podpůrně ještě celý rok po skončení roku, v němž byl vystoupil.

Závodní podíly.

§11. Každý člen musí míti aspoň jeden závodní podíl, jehož výška činí 100 K čsl.

§12. Při vstoupení svém, má člen složiti svůj podíl 100 K, popřípadě tolikrát 100 K, kolik podílů upsal a zápisné zatím na 10 K pro každého člena stanovené, bez ohledu na počet podílů jeho.

§13. Podíly závodní při skončení členství dle §10. odst. 1. /nevstoupí-li pozůstalí na místo zemřelého/, pak odstavec 2. a 3. vyplatí se dle §79. zákona ze dne 9. dubna 1873 č. 70 ř. z. rok po skončeném roku, v němž se stalo vyhostění člena ze spolku.

Jestliže ředitelstvo a výbor svolí, mohou se dědicům po zemřelém členu podíly jejich závodní ihned vyplatiti.

§14. Člen za svého členství, pokud má všechny podíly splaceny, může některé podíly závodní vypověděti a s jinými ve společenstvu zůstati; k tomu cíli má člen dáti výpověď dle §77. zákona svrchu uvedeného alespoň čtyři neděle před skončením roku spolkového, kterážto tím dnem nabude účinku.

Vypovězené podíly vyplatí se mu teprv po uplynutí celého roku následujícího.

Ředitelstvo jest povinno, aby takové výpovědi zapisovalo do rejstříku členů, jejž má při spolku dle §14. citovaného zákona vésti.

§15. Závodní podíly zůstávají majetkem člena, avšak vázanými povinnostmi společenskými a nemohou se členu dříve vyplatiti, dokud na nich lpí tyto povinnosti. Žádný soukromý věřitel člena nemá právo, aby se k nim táhl aneb právo na ně vedl, nýbrž náleží mu jen, aby po marném provedení exekuce na soukromé jmění členovo, vymohl si právo na to, co členovi po vystoupení jeho náleží, načež potom může dáti za člena samého výpověď na jeho vyhostění ze společenstva. Potom se věřiteli vyplatí podíl člena dle §§ 13. a 14. této společenské smlouvy.

Základní jmění společenstva.

§16. K uhrazení možných ztrát v závodě slouží základní jmění čili reservní fond. Jmění toto tvoří se přístupným poplatkem členů a podílem ve správním přebytku a má se do něho ukládati tak dlouho, až dospěje na výši 50 000 K, na kteréž nejnižší hranici má býti udržováno.

§17. Každý člen při svém vstoupení v tomto správním roce jest povinen přístupný poplatek obnosem 10 K složiti. Výši tohoto příspěvku od později přistouplých členů ustanoví každoročně valná hromada.

§18. Naskytnou-li se ztráty v závodě, mají se uhraditi nejprve ze správního přebytku tohoto roku, pakliže padají zcela na účet toho roku. Kdyby však padaly buď zcela, nebo zčásti na dřívější léta, mají se uhraditi z reservního fondu, o čemž má valná hromada po návrhu ředitelstva rozhodnouti.

Kdyby reservní fond nestačil k uhražení ztrát, mají se rozvrhnouti na členy v poměry k tomu, co za společenstvem mají.

Reservního fondu užívá se v závodě týmž způsobem, jako jiných peněz; on udržuje se až do rozchodu společenstva. Členové, kteří jsou dříve vyhoštěni, nemají práva žádati z něho podílu.

Správní rok.

§19. Správní rok počíná dnem 1. ledna a končí 31. prosince.

Vypočítávání výtěžku.

§20. Bilance čili rozvážný účet má se zdělati na základě kupeckého účetnictví. Na stránce povinnosti společenstva mají se tedy zapsati dluhy a závazky jakéhokoliv druhu, závodní podíly členů, úroky a reservní fond.

Na stránce majetnosti má se zapsati:

Hodnota nářadí, strojů atd. po srážce nejméně 12% ročně za upotřebování, cena při inventuře shledaného zboží, nemovitosti, hotovost pokladní, pohledávky nezaplacené, přičemž nejisté mají se uvésti jen dle jejich ceny pravděpodobné, nedobytné mají se však docela odepsat. Přebytek majetnosti nad povinnostmi činí čistý výtěžek. K prozkoumání bilance zvolí valná hromada napřed přehlížitele účtu, kteří mají zprávu svou dříve dáti na vědomí výboru.

Rozdělování čistého výtěžku.

§21. Nejprve obdrží členové představenstva, výboru a úředníci podíly své v čistém výtěžku na základě označených smluv neb usnesení valných hromad. Pak s usnesením valné hromady uloží se díl k reservnímu fondu. Z ostatní částky může valná hromada uděliti podíly k účelům obecně prospěšným, zbytek pak se rozdělí dle plných korun na podíly členské, jak se jevily v předcházejícím čtvrtletí.

Ztráty.

§22. Kdyby následkem ztrát po strávení reservního fondu bylo třeba táhnouti se na členské podíly, má se to státi v poměru k plným korunám částek na ty podíly splacených.

Správa představenstva.

§23. Společenstvo pořádá záležitosti své za účastenství všech členů.

Zřízencové jsou:

1. valná hromada;
2. výbor /dozorčí rada ve smyslu §24. zák. ze dne 9. dubna 1873 č. 70 ř. z./;
3. ředitelstvo /představenstvo ve smyslu §15. téhož zák./.

Jak se svolává valná hromada.

§24. Valná hromada svolává se ředitelstvem neb výborem, vyvěšením pozvání v místnostech společenstva a uveřejněním ve Vinařském Obzoru; kdyby časopisu „Vinařský Obzor“ nestávalo, tedy uveřejněním v některém denním listu – jehož volba zůstavena jest úplně ředitelstvu. Určí-li však valná hromada i pro takové vyhlášky podle §39 těchto stanov časopis určitý, je arciť ředitelství vázáno tímto usnesením valné hromady pro pozdější případy uveřejňování těchto vyhlášek svolávacích.

Výboru a ředitelstvu ponecháno jest právo určiti způsob, kterým členové o svolání valné hromady uvědoměni býti mají, např. dopisy, dopisnicemi, oběžníky atd.

Vyvěšení v místnostech společenstva musí se státi nejméně 8 dní přede dnem schůze.

Platnosti valné hromady není to nikterak na újmu, jestliže vyhlášky vyvěšené byly předčasně sejmuty, aneb byly-li strhnuty aneb přišly-li ve ztrátu. Řádné valné hromady buďtež svolány starostou výboru ve dvou měsících po uplynutí každého roku. Mimořádné valné hromady mohou v důležitých časech povždy svolány býti od ředitelstva, neb od výboru aneb od obou dohromady. Výbor musí takovou hromadu svolati, jakmile žádá za to písemně 20 členů s udáním věci, o níž má se jednati.

Denní pořádek valné hromady, jenž musí býti uveřejněn v pozvání, ustanovuje výbor; avšak musí býti do něho pojaty všechny návrhy, které byly včas před vyhlášením pozvání od ředitelstva aneb od 20 členů podány.

Hlasovací právo.

§25. Každý člen, nechať má podílů kolikkoliv, má pouze jeden hlas. Právo hlasovací při volbách vykonává se osobně ústně, zdvižením ruky neb lístky. Když se volí lístky, musí hlasovací lístek býti od člena vlastnoručně odevzdán. Nevyplněné lístky volební jsou neplatné.

Starosta a zapisovatel.

§26. Starosta výboru řídí valnou hromadu; ona však má právo k návrhům výboru neb 20 členů přenésti řízení na kteréhokoliv člena. Předseda valné hromady ustanoví zapisovatele, který píše protokol.

Způsobilost k usnášení.

§27. Valná hromada je způsobilá k usnášení, je-li přítomna neb zastoupena alespoň pátá část členů, kteráž chová nejméně pátou část podílů.

Kdyby se tento počet v určitou hodinu nesešel, odbývá se o hodinu později druhá valná hromada, kteráž všude může činiti usnesení bez ohledu na počet přítomných a zastoupených členů. Usnesení činí se nadpoloviční většinou odevzdaných hlasů; jedině při usnesení o změně stanov a rozchodu společenstva jest zapotřebí většiny dvou třetin odevzdaných hlasů.

Při volbách a vylučování členů hlasuje se odevzdáním lístků, nebo ústně, tak zvanou aklamací, nebo pozvednutím ruky; při jiného druhu hlasováních projevují členové své mínění pozvednutím ruky.

Při pochybnostech o výsledku hlasování vždy má se učiniti opravná zkouška.

Kdyby při volbách nedosáhlo se při některých neb při všech členech hned ponejprv nadpoloviční většiny, zavede se užší volba, při níž volí se scházející členové tím způsobem, že členové mohou voliti pouze ty, kdož při volbě dostali největší počet hlasů, jichž se dá dvojnásobně tolik do volby, mnoho-li členů má ještě voliti. Tak se pokračuje, až jsou všichni nadpoloviční většinou zvoleni.

Co náleží výhradně valné hromadě.

§28. Valné hromadě náleží nejvyšší rozhodování ve všech záležitostech spolku. Zejména náleží ji usnášeti se o těchto věcech:

1. O stížnostech na ředitelstvo a výbor;
2. o změně této společenské smlouvy;
3. o mimořádných vydáních, mimoobchodních když převyšují obnos 4 000 K;
4. o smlouvách, z nichž pro společenstvo vyplývají opakující se závazky a to takové, jež se nemohou později výpovědí ne na déle, než na tři měsíce danou rozvázati;
5. o ukládání společenských peněz mimo závod a mimo plnění úkolů družstevních v §1. stanov těchto vytčených;
6. o nabývání a zbavování se nemovitostí;
7. o ustanovení největší výše půjček, kteréž se mají do nejblíže příští účetní závěrky přijmouti a o ustanovení podmínek, přijímání takových půjček vkládáním úspor;
8. o náhradách členům ředitelstva a případně výboru za jejich práce;
9. o rozdělení čistého výtěžku a propuštění ředitelstva a výboru z odpovědnosti ku zprávě přehlížitelů účtů;
10. o vedení soudu s členy ředitelstva a výboru;
11. o vylučování členů;
12. o připojování se k společenským svazkům a vystupování z nich;
13. voliti ředitelstvo, členy výboru, přehlížitele účtu a členy smírčího soudu a důvěrníky obcí;
14. usnášeti se o dobrovolném rozchodu společenstva, při čemž však potřebí jest přítomnosti jedné čtvrtiny členů, z nichž nejméně dvě třetiny pro rozchod hlasovati musí.

Složení ředitelstva, výborů, přehlížitelů účtů a smírčího soudu.

A. ŘEDITELSTVO.

Ředitelstvo záleží ze čtyř členů:

a/ z ředitele,

b/ z náměstka jeho,

c/ ze dvou přísedících a volí se ve třech oddělených volbách /a, b, c/ na dobu tří roků.

B. VÝBOR.

Výbor skládá se z 12 členů a sice:

a/ ze starosty,

b/ z jeho náměstka,

c/ z 10 přísedících,

volí se jednou volbou na dobu kalendářního roku. Výbor volí pak ze sebe ve dvou oddělených volbách starostu a jeho náměstka.

C. PŘEHLÍŽITELE ÚČTŮ.

Přehlížitelé účtu skládají se ze tří členů a volí se jednou volbou na dobu kalendářního roku.

D. SMÍRČÍ SOUD.

Smírčí soud skládá se z 5 členů a volí se jednou volbou na dobu kalendářního roku.

E. DŮVĚRNÍCI OBCÍ.

Volba důvěrníků obcí jednotlivých děje se na ústní návrh domácích členů pozdvižením ruky. V případech pochybných rozhoduje hlasování dle jmen. Důvěrníci volí se na dobu kalendářního roku. Z každé obce, kde jsou členové tohoto společenstva, volí se alespoň jeden důvěrník.

Podpisování společenstva.

§30. Ředitelstvo podpisuje právoplatně za společenstvo tím způsobem, že ředitel a náměstek jeho aneb jeden z nich a jeden z přísedících připojí k firmě společenstva, která může býti tištěna neb kýmkoliv psána, své podpisy.

Povinnosti ředitelstva.

§31. Ředitelstvo spravuje závod ve smyslu této společenské smlouvy, usnesení valných hromad a instrukcí ve společných schůzích ředitelstva a výboru sdělaných.

Schází se nejméně dvakrát měsíčně ve schůzi, při čemž je způsobilé k usnášení, když jsou alespoň tři členové přítomni. Usnesení činí se nadpoloviční většinou hlasů,

Společné schůze ředitelstva a výboru.

§32. Ředitelstvo a výbor scházejí se ke společným schůzím, jež svolává starosta výboru neb náměstek jeho dle potřeby a vždy, když toho tři členové kteréhokoliv sboru žádají. Usnášení činí se nadpoloviční většinou hlasů přítomných. Shromáždění to jest způsobilé k usnášení, když jest alespoň pět členů dohromady přítomno.

V těchto společných schůzích ustanovují se zásady, kterých má se šetřiti při řízení a správě závodu a sice děje se to ve způsobu usnesení, instrukcí a pořádku.

Zejména rozhoduje se o těchto věcech:

1/ O mimořádných s obchodem nesouvisejících vydáních do 4 000 K;

2/ o smlouvách, z nichž plynou pro společenstvo opětující se závazky, pokud není usnášení o nich vyhrazeno valné hromadě;

3/ o koupích, za více než 4 000 K;

4/ o zásadách účetnictví;

5/ o ukládání dočasně ladem ležících peněz;

6/ o přijímání půjček v mezích valnou hromadou ustanovených.

Schůze výboru.

§33. Výbor vede dozor nad ředitelstvem, jest k usnášení způsobilý u přítomnosti polovice svých členů a usnáší se nadpoloviční většinou hlasů ve schůzích, jež má starosta neb náměstek jeho zvláště tehdá svolati, když za to tři členové žádají. Výbor rozhoduje o stížnostech na ředitelstvo a náleží mu vůbec působnost, kterou ustanovuje dozorčí radě §24. zák. ze dne 9. dubna 1873, č. 70 ř. z.

Když výbor si toho přeje, musí k pozvání starosty dáti se ve schůzi jeho vynajíti buď všichni neb určití členové ředitelstva.

Schůze důvěrníků v obci.

§34. Důvěrníci obcí schází se každoročně alespoň čtyřikráte a svolává je ředitelstvo. V těchto schůzích podává se zpráva o činnosti družstva a usnáší se o tom, co by se na denní pořádek valné hromady dáti mělo.

Zástupcové.

§35. Kdyby některý člen ředitelstva sešel smrtí, anebo kdyby pro naskytlé se mu překážky úřad svůj zastávati nemohl, nahradí ho výbor členem spolku, co zástupcem, kterýž při volbě tohoto člena ředitelstva obdržel po zvoleném nejvíce hlasů, může však k řádnému doplnění takovému ihned svolati mimořádnou valnou hromadu, v níž pak dlužno doplniti i výbor, pakliže by v něm byly nastaly mezery.

Takové řádné doplnění musí nastati, když ředitelstvo neb výbor smrtí neb vystoupením členů ztenčeny jsou o tři členy.

Protokoly.

§36. Protokoly valných hromad zapisují se hned na místě do zvláštních knih. Předseda hromady, zapisovatel a přítomní členové ředitelstva je podpisují.

Podobné knihy slouží za protokoly schůzí ředitelstva, výboru a společných schůzí obou.

Každý takový protokol podepíšou všichni přítomní.

Jestliže se ve schůzi výboru volí náhradníci členů ředitelstva, buďtež protokoly o volbě té zapsány do knihy protokolů valné hromady.

Průkaz.

§37. Průkaz členů ředitelstva neb zástupců jejich záleží v protokolu o jejich volbě.

O rozchodu společenstva.

§38. O rozchodu, likvidaci a případně konkursu platí ustanovení dané v zákoně ze dne 9. dubna 1873 č. 70 říš. zák.

Vyhlášky spolkové.

§39. Veškeré vyhlášky ze spolku vycházející vydávají se pod firmou spolkovou, přičemž o podpisování firmy platí totéž, co udáno v §30.

Které vyhlášky společenstva uveřejní se též v časopisech, určí valná hromada a ta ustanoví též časopis.

Ustanovení toto arciť nevztahuje se na takové vyhlášky, které dle stávajících zákonitých předpisů uveřejněny býti musí v úředních novinách.

Spory.

§40. Veškeré spory týkající se společenstva s členy ředitelstva, výboru pak s členy společenstva, rozhoduje smírčí soud. /§29. odst. 4./

Konečná ustanovení.

§41. Zápis těchto změněných stanov do rejstříků společenstev opatřiti, ukládá se členům do ředitelstva volbou vyslaným a to:

1/ řediteli, p. Františku Ploskalovi z Hodonína

2/ náměstku, p. Rudolfu Fenclu z Hodonína

3/ přísedícímu, p. Františku Dohnálkovi č. 539 z Mutěnic

4/ přísedícímu, p. Miroslavu Skálovi ze Bzence

V Hodoníně, dne 13. února 1921