PRVNÍ PÍSEMNÁ ZPRÁVA O BZENCI

PhDr. Marie Vajdíková

Archeologické nálezy umožnily poznat osídlení Bzenecka od nejstarších dob. Pokud se týká písemných historických památek, známe pro Bzenec jednu z nejstarších písemných zpráv na Moravě.

Již historikové na začátku tohoto věku – například B. Bretholz a V. Prasek, zdůrazňovali, že jméno hradu Bzence se v písemných pramenech objevuje k roku 1015. Také autor první větší historické práce o Bzenci, J. Hanák v knize Paměti města Bzence, se zmiňuje o tomto datu. Teprve však historická studie J. Dřímala „Připojení Moravy k českému státu za knížete Oldřicha“, uveřejněná v Časopise Matice moravské, ročníku 64/1948, str. 241 – 247, přináší přesvědčivý historický i jazykový výklad problému nejstaršího zápisu.

J. Dřímal podrobně rozebírá historickou situaci na Moravě na začátku 11. století, kdy o Moravě máme až nápadně málo zpráv. Známé prameny nedovolují ani přesné určení, kdy byla Morava opanována Poláky. Také opětné dobytí Moravy na Polsku a připojení k českému státu bylo dlouho spornou otázkou. Nám však zde nezáleží tak na zjištění roku připojení Moravy k Čechám, jak na okolnostech, za kterých k tomu došlo.

Z tehdejších letopisců přináší některé zprávy k této době kronikář D. Meziborský. Jeho latinská kronika nás zajímá proto, že právě v ní najdeme první písemnou zmínku o hradě Bzenci. Dětmar popisuje, jak český kníže Oldřich vystihl příznivou situaci politickou a v srpnu v roce 1015 zaútočil na mocný hrad jménem Businc (qaundam urbem magnam Businc dictam), dobyl ho, spálil a zajal v něm neméně než tisíc mužů kromě žen a dětí. Protože však Poláci zvítězili v důležitých bitvách na Labi a na Odře nad Oldřichovým spojencem Jindřichem II., skončilo tažení Oldřichovo jen vítězným dobytím hradu bez územního zisku. Morava byla k Čechám připojena až později.

Je nasnadě, že název hradu Businc přímo svádí, aby byl ztotožněn s hradem Bzencem, tím spíše, víme-li, že v dalších českých historických pramenech se pak Bzenec jmenuje ve tvaru Bisenz, Bisenece, Bizince, Bisencz a podobně. Nutno se ovšem zmínit, že někteří historikové nesouhlasili a nesouhlasí s touto lokalizací hradu Businz do Bzence. Je ale jisto, že ze všech tehdejších známých velkých hradů na jižní Moravě lze nejlépe srovnat jméno Businc s dávným názvem Bzence. V podobě Businc se totiž zřetelně značí původní fonetické znění jména bzeneckého hradu, bznc – beznec z přídavného jména bezný (od podstatného jména bez – šeřík) příponou c.

Je to zároveň první jméno, které je na Moravě doloženo po 10. století – po zániku Velkomoravské říše.

Po roce 1015 nemáme dlouho o Bzenci žádných dokladů. V moravském diplomatáři je sice otištěna listina markraběte Vladislava Jindřicha z roku 1214, jíž Vladislav Jindřich uděluje tržní osadě Bzenci právo hradební a soudní, ale listina je bohužel novodobý padělek a pro dějiny Bzence nemá žádného významu. Stejně jsou padělky i další listiny: listina královny Konstancie údajně z roku 1223 a listina Přemysla Otakara I., taktéž k roku 1223 se falešně hlásící.

Tolik je jen jisto, že se Bzenec po roce 1015 nestal střediskem hradského kraje, jak bychom očekávali. Nabyl významu teprve později, ale to je obsahem další kapitoly minulosti města a hradu Bzence.

Příloha k textu:

Fotografie zprávy o dobytí hradu Bzence v roce 1015 z Pitterova opisu (18. století) historické práce Bohuslava Balbína: Rationarium temporum, hlava 2., str. 47, řádek 24 a další:

.. tus et Bohemorum praelia racensens, pro suo nostram in gentem affectu transiliit, ubi id, quod non placebat, scribendum foret, silentis historicum agere contentus.

Annus 1015 bellum Henrici in Polonos habuit triplici exercitu (quorum unus Bohemiae dux Udalricus ducebat) Poloniam ingressus est, principia belli loto fuerunt, exitus non vero ignominio signatus (f). Udalricus Businc urbe grandi et populosa cremata, occisis amplius mille viris, abacto ingenti captivorum grege, incolumen exercitum reduxit. In his omnibus bellis Moravi Polonos adversus Henricum imperatorem et Bohemos adjuvere.

Anno 1016. Pestis tota Evropa grassata vix decimam mortalium partem reliquit viventium (g). Udalricus…

Překlad:

…a bitvy Čechů, veden jsa náklonností k svému národu, přešel mlčením, a to, co se mu nelíbilo, i když bylo třeba vypsati, usiloval zamlčeti.

V roce 1015 byla válka s Polskem. Jindřich napadl Polsko trojím vojskem (jedno z nich vedl Oldřich, kníže český). Začátky války byly rozsáhlé, výsledek ne vpravdě poznamenán hanbou. Oldřich spáliv mocný a četně obydlený hrad Businc, zabil více než tisíc mužů, získal nesmírný počet zajatců a odvedl bez úrazu vojsko zpět. Ve všech těchto bojích podporovali Moravané Poláky proti císaři Jindřichovi a proti Čechům.

Roku 1016 zuřil po celé Evropě mor a stěží desátou část smrtelníků zanechal na živu. Oldřich…

Rukopis E6, H d 34, fol. 47. Státní archív v Brně.

950 let města Bzence, Městská osvětová beseda v Bzenci, Grafia n.p. Kyjov 1965