Připomínka výročí 90 let T. J. Sokol Bzenec v roce 1972

V letošním roce vzpomíná T. J. Sokol ve Bzenci 90 let své činnosti. Byla založena v roce prvního sokolského sletu r. 1882, který Dr. Miroslav Tyrš se svými spolupracovníky připravil na památku 20. výročí trvání Sokola. Jeho pokroková a demokratická idea nadchla tenkrát mnohé české vlastence, a tak i ve Bzenci bratři Búbela, Drahokoupil a Rychman ustavili 11. dubna toho roku „Tělocvično-hasičskou jednotu Sokol ve Bzenci“, jak svědčí stanovy i s řádem hasičským pro hasičský odbor při tělocvičné jednotě Sokol.

Zájem o jednotu byl za tehdejších poměrů dosti dobrý, neboť na dvoře br. Rychmana cvičilo někdy až 40 členů. Po odchodu br. Drahokoupila a Búbely ze Bzence však zájem upadl a jednota byla pak vlastně vedena jen na papíře. Tato stagnace trvala do r. 1887, kdy se stal náčelníkem nadšený Robert Kolúch, obchodník se semeny.

Skutečný obrat k lepšímu nastal až v roce 1891, v roce II. sokolského sletu v Praze, konaném u příležitosti Jubilejní výstavy. Na valnou hromadu Sokola byl tehdy pozván br. Ploskal, náčelník Sokola v Hodoníně, který podle zápisu „dojemnou řečí povzbudil přítomné bratry k větší ještě činnosti a nabádal k hojné účasti na sletu pražském“. Na této valné hromadě konané v zasedací síni městské radnice byl zvolen starostou Sokola br. Leopold Skála, náčelníkem MUDr. Rudolf Polášek, jednatelem Robert Kolúch. Začalo se horlivě cvičit, členstva hojně přibývalo. Cvičívalo se nejvíce na volném prostranství, většinou na dvoře starosty Skály, výborové schůze byly konávány v místnostech obecního hostince. Kromě pravidelných cvičení byly konávány přednášky a vlastivědné výlety do okolí, byl pěstován čilý styk s jednotami okolními. Sokol se stal ve Bzenci významnou a důležitou složkou tělovýchovnou, vzdělávací i osvětovou. Do Prahy na II. slet se vypravilo 13 členů v kroji a s praporem, z nichž 5 cvičilo prostná, 2 v družstvech, 1 závodil. Toho roku dne 30. srpna měla jednota první veřejné cvičení na prostranství před školou na Horním náměstí. Cvičení se skvěle podařilo a podnítilo členstvo k další osvětové práci.

Cvičící členové nelibě nesli, že se musilo cvičit na dvoře, v hostinci nebo také ve sklepě. Proto na valné schůzi 28. října 1894 byl zvolen stavební odbor, na jehož popud byl v r. 1895 zakoupen dům č. p. 302 za 800 zlatých, který však za několik let jako malý a nevyhovující byl zase prodán za 1 007 zlatých. Od r. 1898 se cvičilo v tělocvičně nové měšťanské školy. Sokolský život se stával rok od roku rušnější a mnohotvárnější, členstva přibývalo, v dubnu r. 1904 byl ustaven dámský odbor. Bzenecká jednota se stala mateřskou jednotou Sokola ve Vracově, která byla založena v r. 1893 a v Uh. Ostrohu, která byla založena v r. 1896.

Za I. světové války byla sokolská činnost podlomena odchodem mnohých bratří na frontu, doma převzaly vedení sestry se stařešinou br. Rychmanem. Po skončení války se v nové republice dali všichni do nové nadšené práce. Značně přibylo členstva, byla chuť ke kulturní práci, takže školní tělocvična nestačila a divadelního sálu a jeviště nebylo. Proto na jaře r. 1921 zakoupen za 186 000 Kč starý pivovar, který neúnavnou obětavou prací a za finanční podpory všeho členstva byl v dnes neuvěřitelně krátké době upraven na sokolovnu, která na podzim téhož roku byla slavnostně odevzdána svému účelu. Jednota měla konečně vše, čeho si přála a co potřebovala: tělocvičný a divadelní sál, bylo zřízeno kino, letní cvičiště i restaurace s pěknou stinnou zahradou a kuželnou, kulturní a tělovýchovný život měl všechny možnosti k plnému rozvinutí.

A těchto možností také plně využil. Stovky mužů a žen, dorostu a žactva – poslední statistika před II. světovou válkou hovoří o 650 členech – nalézaly v sokolovně druhý domov a rozvíjeli zde své schopnosti tělesné i duševní v duchu nejpokrokovějších tradic našeho národa, prožívali zde chvíle, na které se nezapomíná, ať už to byly hodiny společného cvičení, akademií, veřejných cvičení, župního sletu r. 1932 či hodnotných přednášek, besed, divadelních představení a plesů. Jak nevzpomenout i na tu připravenost k obraně vlasti, jak se projevila v době mobilizace v r. 1938 i v době německé okupace. Němci dobře věděli, proč Sokol hned na počátku okupace zakázali a zrušili.

Sémě, které mělo tak hluboké a zdravé kořeny, však nebylo možné zničit a po osvobození naší vlasti v r. 1945 znovu ožilo a přihlásilo se k jejímu budování. Již na svém VIII. valném sjezdu 28. 10. 1947 se Sokol přihlásil bezvýhradně k socialismu a humanitě a tomuto programu chtěl poctivě a věrně sloužit. I ve Bzenci. Zde však byl v padesátých letech sloučen s TJ Slovan, který se věnoval jen kopané a sokolská tělocvična a hřiště u sokolovny se vyprázdnily, sokolský ruch ustal.

Po letech stagnace bzenecké tělovýchovy byl v roce 1969 T.J. Sokol znovu obnoven. TJ Slovan si ponechal kopanou, T.J. Sokol základní tělesnou výchovu a všechny sporty. Dnes má už T.J. Sokol na 300 členů, z toho 50 cvičících dospělých a přes 125 žactva, kteří po celý týden naplňují oba sály radostným ruchem. Kromě ZTV má jednota velmi úspěšný oddíl odbíjené, stolního tenisu, turistický a šachový. Zásluhou obětavého výboru za značného přispění OV ČTO byla provedena generální oprava střechy sokolovny, elektroinstalace, vymalovány oba sály, opraveny parkety, doplněno tělocvičné nářadí. Na letošní rok je plánována oprava vnějších omítek a dokončení antukového hřiště pro odbíjenou – vše se snahou, aby sokolovna byla důstojným stánkem bzenecké tělovýchovy a mohla co nejlépe plnit své poslání, pro které s takovou láskou a obětavostí byla zbudována.

U příležitosti 90. výročí svého založení zve T.J. Sokol do svých řad a tělocvičen všechny, jimž jde o zdravého ducha ve zdravém těle.

Jan Štefánek