Opis pamětní knihy železniční stanice Bzenec, který v roce 1946 zpracoval dlouholetý železniční zaměstnanec Kolář Miroslav, pojednává o dění na této stanici, situaci na železnici v nejbližším okolí a částečně také i v městě Bzenci v letech 1923 až 1945. Pan Kolář tyto záznamy přepsal podle původní pamětní knihy založené v roce 1923 a po válce na ni navázal již aktuálními záznamy. Originál je nyní uložen v Národním archívu v Praze. Zde Vám uvádíme kompletní přepis záznamů až do roku 1949, který jsme se snažili ponechat v původním znění, pouze jsme jej pro lepší porozumění textu opatřili u některých odborných výrazů vysvětlivkami a některé nesrozumitelné zkratky převedli zpět do plného tvaru slova. Text je pro město Bzenec a jeho obyvatele významným obrazem své doby a také zajímavý zvláště podrobným popisem událostí z doby osvobození Bzence v roce 1945, o kterém například Kronika města Bzence nepojednává vůbec.

Pamětní kniha stanice Bzenec ČSD

Rok 1923 – 1945 /9. květen/

Založeno a zpracováno podle opisu dne 31. května 1946

ÚVOD

Popis stanice resp. města Bzence

Úvodní část pamětní knihy stanice Bzenec, zpracovaná podle rozkazu č. 751 ze dne 29. 10. 1923.

Stanice Bzenec – Město (výšky nad mořem 187 m), leží na trati Brno – Vlárský průsmyk, původně trati Kyjov – Bzenec – Písek, která byla vystavěna v roce 1882 a to soukromou společností. Původní stanicí byl dřevěný pavilonek, dosud zachovalý a sloužící nyní jako příruční skladiště hmotin.

Trať Bzenec – Písek byla otevřena 10. 7. 1884, trať Bzenec – Kunovice pak 1. 6. 1887. Nynější stanice a poloha kolejiště byla postavena v r. 1887 (celkem 5 kolejí).

Stanice Bzenec Město patří k městu Bzenci, politický okres a župa Uherské Hradiště, mající přes 4 000 obyvatel, z nichž část se živí obchodem a část polním hospodářstvím, zejména pěstováním zeleniny a světoznámých bzeneckých okurek, které se nakládané vyvážejí daleko za hranice. Pokud se týká zeleniny, rozprodává se jednak na místních trzích a také vyváží do všech končin země a tak tomu bylo také za starých časů, kdy Bzenčanky se svými nesmrtelnými tragači jezdily do okolních, mnohdy desítky km vzdálených dědin. Styk se světem udržoval se povozy, které jezdily až do Vídně.

Jako předchůdce železnice z Kyjova do M. Písku fungoval poštovní dostavník, který navazoval na spojení silnice vedoucí již v dobách císařů římských západně od Bzence z Vídně k Baltu, později pak na dráhu císaře Ferdinanda.

Bzenčané také pěstují vinnou révu a bzenecké víno je známé v širokém okolí. Mimo škol obecných a měšťanských, je zde ještě škola vinařsko – rolnická, ze státních úřadů je tu jen poštovní a telegrafní úřad, ze soukromých pak spořitelna města Bzence, raifeisenka, rafinérie lihu a octárna. Vojenská posádka je ubytována v kasárnách (část dragounského pluku č. 6) a v zámku (zdravotní skladiště č. 3). Zámek v poslední době utrpěl tím, že v něm bylo z nouze ubytováno vojsko.

Zámek byl vystavěn v roce 1856 hrabětem Vilémem z Reichenbachu-Lesonic ve slohu anglicko-gotickém. V zámeckém parku jsou dvě prastaré lípy a o větší je zmínka již v roce 1604 jako o velké lípě v rozkošné zahradě a to byla tehdy již 500 let stará.

Její kmen má v obvodu 12 m 85 cm a její větve spočívají na lešení o 70 sloupcích, které jsou až 19 m dlouhé.

Farní chrám, postavený v letech 1696 – 1702 ve slohu raného baroka, má pěkný kamenný portál s erbem Jiřího Kryštofa z Proskova a jeho manželky. Zvon na věži 16 q těžký byl ulit z roztavených zvonů po požáru, kterým bylo zničeno město dne 2. května 1605 po vpádu Bočkajovců.

Bzenec leží na úpatí pahorku, nazývajícím se Starý hrad, dle hradu, který tu v druhé polovici XII. století postavila údělná knížata z rodu přemyslovského a jenž zanikl za válek husitských.

Na město byl Bzenec povýšen r. 1214 markrabětem Vladislavem a r. 1312 stal se hlavou župy. Na Starém hradě je kaple sv. Floriána, pěkná památka barokního slohu s oválovou klenbou. Byla postavena r. 1703 hrabětem Kryštofem z Proskova. R. 1915 zasáhl kapli blesk, úplně vyhořela a dosud se neopravuje.

Jak z historie v podání pátera Hanáka vysvítá, vyrostlo město Bzenec na močálu, který byl i podle údajů dosud žijících občanů rozprostřen ještě v 19. století kolem nádraží. Město samo bylo silně pod vlivem židovským a jejich vlivem bylo také poněmčováno a téměř veškerý obchod byl v rukou židovských. Rivalita mezi židovským dílem města, jež zahrnoval v sobě Horní náměstí, východní část města a východní ulici k Vracovu a ostatní částí byla velmi značná a vysvítá to zejména z toho, že ani část náměstí náležející židovské obci nebyla vydlážděna. Pozvolna však jejich vliv ustupuje do pozadí a dostává se vlády zdejším občanům.

 

Přednostové

Od roku 1887 do roku 1923 vystřídali se ve stanici Bzenec tito přednostové:

Lucký od r. 1887 – 1893

Müller od r. 1893 – 1895

Hausler od r. 1895 – 1900

Müller L. od r. 1900 – 1905

Bohata od r. 1905 – 1908

Stárek od r. 1908 – 1915

Nývalt od r. 1915 – 1918

Šmejkal S. od r. 1918 – 1922

Viterna K. od r. 1922 – 1931

 

Živelná pohroma

Dne 2. července 1919 rozlila se Syrovínka (potok protékající Bzencem) a zaplavila též stanici. Voda stála na kolejích 30 – 40 cm vysoko. Vlaky mohly jezditi jen po koleji č. 4 a do vlaku se nastupovalo po prknech. Též na jiných úsecích dráhy byly značné povodně a následkem záplavy byla přerušena také doprava na trati Kunovice – Bojkovice.

 

Vykolejení vlaku 2042

Dne 23. prosince 1922 po 6. hodině ráno vykolejil na vjezdové výměně stroj a poštovní vůz vlaku 2042. Raněn nebyl nikdo a doprava byla udržována přestupováním. Na místo nehody přijel v 7 hodin stroj z Veselí nad Moravou a závada byla ve 13. hodin odstraněna.

 

Adaptace skladiště

Dne 1. prosince byla ve skladišti postavena zděná kancelář pro skladníka.

 

Zavedení elektrického osvětlení

Dne 17. prosince 1923 bylo v celé stanici aktivováno elektrické osvětlení.

 

1923

Vykolejení

Dne 10. května 1923 při vlaku 791 vykolejil prázdný uhlák jednou osou nárazem kladených vozů. Doprava byla přerušena na 30 minut.

 

Přejetí vlakem

Dne 23. května byl přejet vlakem 721 v km 78.5/6 Bedřich Novotný, stolařský učeň ze Bzence, syn výhybkáře ve výslužbě, při tomto neštěstí utrpěl úraz a to ujetí pravé nohy nad kotníkem, prstů na pravé ruce a pohmoždění pravého ramene.

 

Započato s rekonstrukcí

Dne 20. srpna byla výměna číslo jedna nahrazena pérovou a zároveň bylo započato s pokládkou (novou) směrem k Veselí nad Moravou. Rovněž bylo započato se stavbou vjezdových návěstidel.

 

1924

Průjezd pana prezidenta T. G. Masaryka

Dne 27. července 1924 projížděl na zpáteční cestě z Újezda u L. do Lán pan prezident republiky T. G. Masaryk rychlíkem č. 701. Ačkoli měl ve Bzenci průjezd, musel ve stanici zastaviti, poněvadž jeden Slovák a jedna Slovačka v nadšení vyskočili na stupátko vozu.

 

V textu uvedené pojmy Slovák a Slovačka neodkazují na občany Slovenské republiky, jak by se mohlo zdát, ale jde o obyvatele Moravského Slovácka, které bylo dříve označováno jako Moravské Slovensko – poznámka přepisovatele.

 

1925

Prodloužení stanice k Vracovu

Dne 26. května 1925 započato bylo s prodloužením stanice směrem k Vracovu a tato práce byla dokončena dne 10. června téhož roku.

 

Snesení pavilonu

Dne 16. září 1925 odstraněn pavilonek, původní to staniční budova.

 

Vykolejení na trati

Dne 8. října 1925 vykolejil stroj 413.070 a dva ložené vozy od vlaku 3810 na odbočce trati Bzenec – Moravský Písek v km 0,5. Doprava přerušena nebyla, k úrazu nepřišel nikdo.

 

1926

Změna názvu stanice

Se zavedením nového jízdního řádu od 15. května 1926 bylo změněno jméno stanice Bzenec město na Bzenec, což místní obec ještě dnes v r. 1946, kdy jsou tyto zápisy prováděny podle strohých opisů, těžce nese, poněvadž tímtéž okamžikem byl změněn také název Bzenec – Moravský Písek na pouhý Moravský Písek, a tím se cítili poškozeni, poněvadž jedna část nádraží (za mostem směrem k Lidéřovicím), stejně jako cukrovar ležela na bzeneckém katastru.

Kronika města Bzence uvádí jako rok změny názvu nádraží Bzenec – Písek na Moravský Písek rok 1936 – zde se tedy oba záznamy liší o deset let – pozn. přepisovatele.

 

Zřízení hlásky na odbočce

V červenci byla uvedena činnost hláska na odbočce do Moravského Písku pro trať Bzenec – Veselí nad Moravou ve vzdálenosti oznamovací.

 

Hláska je dopravna na železniční trati bez kolejového rozvětvení. Je vybavena oddílovými návěstidly (převážně pro každý směr jedno), která na základě telefonických hlášení z okolních dopraven ovládá hláskař. V mezistaničním úseku rozděleném hláskou (hláskami) se jízda vlaku zabezpečuje telefonickým dorozumíváním. Návěstidla jsou bez závislostí na zabezpečovacím zařízení. S rostoucí modernizací železničních drah však počet hlásek rychle klesá – pozn. přepisovatele.

 

Vinařská výstava

Dne 4. – 9. října byla uspořádána v zámeckých sklepích vinařská výstava.

 

Zřízení osobní pokladny

V prosinci byla zřízena osobní pokladna. Vznikla přepažením vestibulu. Vchod do čekárny přes vestibul a dále na nástupiště, východ jako dosud brankou. Tím zároveň provedena uzávěra nástupiště.

 

Dláždění vojenské rampy

V prosinci bylo započato se svážením materiálu na vojenskou rampu.

 

1927

Návštěva pana ministra

Dne 7. května 1927 navštívil zdejší stanici ministr železnic J. V. Najman a to při příležitosti otevření komárovské spojky. Byl k tomu účelu vypraven také zvláštní rychlík a jízdy se zúčastnili také zdejší starosta Kučera se svým náměstkem Přerovským.

 

Vykolejení vlaku 752

Dne 28. října při posunu vlaku 752 vykolejil jeden vůz před výměnou č. 1 poblíž sýpky. Krátce na to vjel vlak 708 na zastavenou kolej č. 2, zůstal však státi těsně před vlakem 752. Výpravčí vlaku adjuntant Franěk, staniční pomocník Iž jako výměnář, oba substituováni.

 

Vykolejení vlaku 787

Dne 23. listopadu vykolejil na témže místě jeden prázdný vůz. Stalo se tak při posunu vlaku 787 na zhlaví směrem k Veselí nad Moravou. Vlak 787 byl následkem toho 70 minut, vlak 134 25 minut opožděn.

 

Poškození 2 vozů při posunu

Téhož dne při posunu místním strojem byl rozbit 1 vůz s cihlami a jeden těžce poškozen v důsledku špatné návěsti dané průvodčím vlaku Ventrčou. K úrazu skládajících nedošlo, neboť včas z vozů seskočili.

 

1928

Zabezpečovací zařízení

Dne 22. března přijela do Bzence komise za účelem aktivování zabezpečovacího zařízení.

 

Vykolejení stroje

Dne 4. dubna vykolejil stroj vlaku 3805 na stanovišti dvě. Výměnář Kuchař František obrátil výměnu pod strojem.

 

Vykolejení vlaku 757

Dne 29. června vykolejil vlak 757 na trati Vlkoš Kelčany – Kyjov. Příčina – lom kolejnice. Doprava v pozdních hodinách v noci byla udržována přestupováním.

 

Zabezpečovací zařízení

V červenci bylo započato s pracemi se zabezpečovacím zařízením.

 

Úraz Fr. Basse

Dne 29. září byl při svěšování vozů u vlaku 757 zmáčknut mezi nárazníky Bass František z Veselí nad Moravou a následkem úrazu byla mu amputována levá ruka.

 

Zabezpečovací zařízení

Dne 7. listopadu bylo dáno do provozu zabezpečovací zařízení a současně zrušeno strážní stanoviště č. 27 a obsluha závor převedena na stanoviště č. II.

 

Vykolejení

Dne 10. listopadu vykolejily u vlaku 765 dva vozy. Výměnář Kováč Josef obrátil výměnu pod vozy. Doprava přerušena nebyla.

 

Vykolejení

Dne 20. listopadu vykolejil u vlaku 781 služební vůz při posunu mezi stanicí a vjezdovým návěstidlem z neznámé příčiny.

 

Nová odstavná kolej

V prosinci dostala stanice novou odstavnou kolej č. 7 za vojenskou rampou, dosud však aktivována nebyla.

 

1929

Vykolejení vlaku 133

Tuhá zima, která začala již v roce 1928, pokračovala s neztenčenou měrou i v letošním roce. Dne 3. února vykolejil mezi stanicemi Bzenec – Vlkoš Kelčany rychlík 133. K úrazu nepřišel nikdo. Žádán pomocný vlak z Veselí nad Moravou.

 

Poruchy v dopravě

Dne 10. února v noci klesla teplota na mínus dvacet stupňů. Dne 12. února zuří sněhové vánice. Dne 15. února byly následkem prudkých mrazů a sněhových vánic odřeknuty rychlíky 133, 134, osobní vlaky 716, 711 a vlaky 708 a 701 vedeny jen z a do Veselí nad Moravou.

Dnem 18. 2. odřeknuty další rychlíky 55 a 56. Nákladní doprava značně vázne, vlaky vykazují několikahodinové zpoždění. 28. 2. opět prudké vánice. Trať zaváta závějemi až do výše 1 ½ metru a v šířce 200 – 300 m.

Vlak 3805 uvázl v závěji u oddílového návěstidla odbočky. Vlastní stroj 311122 vytáhl za značných potíží jeden osobní vůz, do kterého nastoupili cestující. Ostatní vozy zůstaly na trati. Zavedena pomocná jízda, která po jednom voze přemístila všechny zbývající vozy na hlavní trať a v 8:48 přijela do stanice. Trať zařízení pomocných prací přednostou stanice byla v devět hodin uvolněna. Současně jsou hlášeny závěje mezi Kyjovem a Vlkoš Kelčany. Vlak 702 odřeknut z Kyjova, později též odřeknut vlak 712. Večer jedoucí vlak 751 uvázl v závěji na „Babí“ a byl po dlouhé a usilovné práci rozdělen a jedna polovina byla stažena do Bzence, druhá pak jela do Vlkoše Kelčan. Tuto noc jelo 12 pomocných jízd, dne předtím 5. Tato svízelná situace trvala nepřetržitě dva dny, což je vidno z toho, že souprava s cestujícími stála ve stanici od 19 hodin dne 28. února do 14 hodin dne 1. března. Trať byla neustále projížděna sněhovým pluhem. V tomto roce byla zaznamenána nejnižší teplota -31 stupňů.

 

„Babí“ byl používaný název pro část Bzence ve směru Vracov – zhruba v místech dnešní ulice Úkolky – pozn. přepisovatele.

 

Vykolejení u vlaku 788

Dne 13. listopadu vykolejily na výměně č. 1 3 vozy u vlaku 788. Doprava přerušena nebyla.

 

1930

Požár skladiště firmy Švéda

Dne 2. července vypukl požár v obilním skladišti firmy Švéda, jež stálo v požárním rajonu stanice. Požárem byl ohrožen naturální byt č. 508.

V troskách nalezeny byly dvě zuhelnatěné mrtvoly, podle soudního zjištění strůjci požáru, kteří obětovali žhářství svoje životy, když se jim nepodařilo včas utéci. V jednom zjištěn vlastní syn majitele, v druhém průvodčí vlaků Hošek z domácí stanice Šumperk.

 

Průtrž mračen a bouře

Dne 18. 7. postiženo bylo zdejší okolí průtrží mračen a krupobitím, jímž byla úroda zničena místy až na 50 % a při odtoku vody z kopcovitých polí byla východní část města zanesena bahnem a vodou a tím způsobena značná škoda na hospodářském zařízení.

 

Vinařské slavnosti

Dne 9. a 10. září uspořádala místní odbočka svazu čsl. důstojníků za předsednictví přednosty stanice K. Viterny vinařské slavnosti v místních vinařských sklepích v zámku spojené se slavností alegorického průvodu a předvedení ceremonií při zavírání vinných hor ve středověku.

 

Usmrcení J. Repíka

Dne 1. prosince přejet byl místním vlakem v km 7.00 na trati Bzenec – Moravský Písek sml. dělník Repík Jan, který cestou do práce nezpozoroval v husté mlze přijíždějící vlak a byl na místě usmrcen.

 

1931

Průjezd pana prezidenta

Dne 5. srpna 1931 projížděl na své cestě z Hrušovan do Turč. sv. Martina pan prezident T. G. Masaryk zvláštním rychlíkem 7458 s průjezdem ve Bzenci v 14:14 hod. Nástupiště bylo přeplněno lidmi dychtícími shlédnouti milovanou tvář pana prezidenta a dalo se předpokládati, že rychlík buď zastaví, nebo alespoň pomalu projede. Avšak naděje všech byla zklamána, neboť rychlík projel stanicí takovou rychlostí, že nám upomínkou zůstala jenom mračna zvířeného prachu.

 

Kolejová váha

Koncem měsíce bylo započato s budováním elektrické kolejové váhy na koleji č. 4 a práce byla ukončena v kampaňové době.

 

Vykolejení

Dne 16. října říznuta při posunu výměna č. 13 vl. 773, přičemž vykolejily dva vozy a byl zatarasen vjezd i výjezd směrem k Brnu. Mimo zpoždění vlaků 707, 716, 773 a 784 nebyla způsobena žádná škoda ani nikdo nepřišel k úrazu.

 

1932

Přeložení a změna přednosty

Dne 10. dubna byl přeložen k dú. Břeclav přednosta stanice inspektor K. Viterna, který již dne 16. prosince 1931 předal přednostenský úřad ředitelstvím určenému inspektoru K. Foltýnovi od dú. Brno.

 

Kolejová váha

Dne 18. ledna byla dána do provozu nově vybudovaná kolejová váha s elektrickým pohonem.

 

Změna přednosty

Dne 28. června převzal vedení stanice inspektor Gustav Sturz, dosavadní přednosta v Napajedlích.

 

Zrušení buffetu

1. října byl změněn respektive zrušen nádražní buffet, umístěný v čekárně 3. třídy.

 

Kolaudace vlečky

Dne 15. prosince byla provedena kolaudace nově zřízené vlečky firmy: Bzenecká rafinerie lihu, Ed. Fürst. Prováděcí ustanovení však toho roku již nedošlo.

 

Úmrtí výpravčího vlaků Matušky

Dne 24. prosince 1932 odešel ze středu železniční rodiny výpravčí vlaků adj. Ondřej Matuška ve věku 23 let a byl pohřben v Milokošti.

 

1933

Požár rafinerie lihu

Dne 8. dubna 1933 o druhé hodině ranní vznikl z neznámé příčiny ve zdejší rafinerii lihu požár, který se však po nejtěžší námaze podařilo místnímu hasičskému sboru lokalisovati o páté hodině ranní. Byla učiněna všechna opatření pro případ, že by nádrž s lihem vybuchla. Rodiny byly z nádraží vystěhovány a všechny vozy, které byly ohroženy, byly včas dopraveny do prostoru, který nebyl ohrožen. Dík včasnému zákroku nebylo těchto opatření třeba.

 

Zvláštní rychlík s panem prezidentem

Dne 15. července 1933 bylo zdejší nádraží slavnostně vyzdobeno a na nástupišti tísnily se všechny místní korporace, před průjezdem pana prezidenta T. G. Masaryka. Byli zde přítomni: Městská rada se starostou v čele, tělocvičná jednota „Sokol“, „Orel“, sbor dobrovolných hasičů, důstojnictvo a gážisté děl. pluku 125, žactvo všech tříd obecných a měšťanských škol s učitelským sborem a obyvatelstvo jak zdejší, tak i ze širokého okolí.

Rychlík vezoucí naši nejmilejší osobnost jel krokem a hudba hrála státní hymnu.

Vzácná tvář našeho pana prezidenta se objevila v okně vozu a za hřímajícícho jásotu všech přítomných šátkem mával pan prezident všem těm, kteří s pocitem opravdové lásky ho přišli pozdraviti na cestě do Topolčianek. Trvalo to však jen krátce a davy se opět vraceli v hloučcích do svých domovů, ale s pocitem uspokojení, že viděli toho, kterého jsme měli všichni skutečně rádi.

 

1936

Průjezd pana prezidenta republiky Dr. Beneše

Dne 19. června 1936 v 17 hodin 42 minut projel naší stanicí zvláštním rychlíkem čís. 7281 pan prezident republiky Dr. Edvard Beneš s chotí a doprovodem.

K jeho pozdravení dostavilo se na zdejší nádraží obyvatelstvo ve velkém počtu z širokého okolí, všechny spolky a korporace i žactvo všech místních i okolních škol.

 

Cvičení CPO

Dne 28. a 29. června 1936 konalo se poplachové cvičení CPO od 22:50 hodin do 2 hodin.

 

CPO – civilní protiletecká ochrana, která byla zřízena v roce 1935 přijetím zákona č. 82 Sb. o ochraně a obraně proti leteckým útokům. Jejím řízením bylo pověřeno ministerstvo vnitra – pozn. přepisovatele.

 

Vavřinecké slavnosti

Dne 15. a 16. srpna konala se ve zdejším městě starodávná Vavřinecká vinařská slavnost za obrovské účasti obyvatelstva z širokého okolí. Slavnost byla vysílána rozhlasem a část i filmována.

 

Úraz pom. z. Cahlíka Fr.

Dne 8. listopadu v 21 hodin 30 minut utrpěl pom. zam. Cahlík Fr. od stú. Bzenec při posunu v Moravském Písku u vl. 3816 úraz a byl odvezen záchrannou stanicí do zemské nemocnice v Uherském Hradišti, kde zjištěn silný otřes mozku, tržná rána na hlavě a vnitřní zranění.

 

1937

Investiční práce v r. 1937 – stavba druhé koleje vlárské dráhy

Počátkem roku 1937 bylo pokračováno v investičních pracích spojených s výstavbou druhé koleje trati Veselí nad Moravou – Brno. Spodní stavba pro druhou kolej započatá v roce 1936, byla koncem roku 1937 dokončena. Od km 80.2 odbočka – Mor. Písek do Bzence byla vyhotovena spodní stavba pro novou dvoukolejnou trať, ježto místní dráha Bzenec – Mor. Písek, která používá až k odbočce společné trati vlárské, bude míti při zahájení provozu po dvoukolejné dráze mezi Veselím nad Moravou a Bzencem samostatnou trať. Pozemní práce pro druhou kolej dospěly koncem roku až k Vracovu. Železniční most přes řeku Moravu pro druhou kolej byl ke konci roku 1937 zhruba dohotoven.

 

Přestavba stanice

Na jaře téhož roku bylo přikročeno k pozemním pracím ve stanici, která bude rozšířena.

Za tím účelem byla zbourána čelní rampa u skladiště a nakládací rampa (kudy povede nová staniční kolej č. 3), výtopenská remise pro stroje a obytný dům (traťmistrův). Do konce roku bylo započato se stavbou nové nakládací rampy, byly dokončeny pozemní práce ve stanici, připravené pro rozšíření stanice o nové koleje.

Spodní stavbu pro druhou kolej a pozemní práce pro přestavbu stanice prováděla firma: Ing. Jan Bandhauer, Brno, Klácelova č. 1a.

 

Padesátileté jubileum vlárské dráhy, oslava

18. července tohoto roku oslavilo obyvatelstvo krajů, kudy procházela vlárská dráha, padesátileté jubileum zahájení veřejného provozu na úseku vlárské dráhy Nemotice – Kyjov, ke kterémužto úseku byl převzat státem a včleněn do nové dráhy úsek soukromé dráhy M. Písek – Kyjov.

V tento den shromáždilo se obyvatelstvo zdejšího města v hojném počtu s hudbou na vyzdobeném nádraží, aby vzdalo hold dráze, která má nemalý podíl na rozmachu zdejšího města a okolí za posledních 50 let na poli kulturním, průmyslovém a hospodářském.

V 10 hod. 44 minut krokem projel za zvuku hudby a bouřlivého jásotu stanicí nejrychlejší československý vlak „Slovenská strela“. V 11 hodin přijel do stanice historický vlak pozůstávající ze staré lokomotivy a tří oddílových vozů s bočnými dveřmi. Vlakový personál byl ustrojen do starých železničních stejnokrojů a maskován.

Protektorem slavností byl ředitel státních drah v Brně Karel Sekyra, jemuž se hlásil zástupce stanice vrchní adj. Karlík Vojtěch, za obyvatelstvo bzenecké oslovil ho náměstek starosty Kuchař František, který ve svém proslovu vyzdvihnul důležitost drah a plně ocenil práci železničních zaměstnanců pro veřejnost. Malým slováčkem a slovačkou byly podány do vlaku kytice, košík s ovocem a známé bzenecké víno „Lipka“. Historický vlak pokračoval v jízdě v 11 hodin 47 minut za zvuků hudby a za neutuchajícího provolávání slávy shromážděného občanstva.

 

Statistická práce o provozu stanice

Rok 1937 znamená průlom do hospodářské krize, které nebyla ušetřena ani naše železnice. V témže roce začíná oživovati průmysl, nezaměstnanost rapidně klesá, poptávka po zboží na domácím trhu i v cizině stoupá, což se jeví blahodárně v přepravě po železnici. Jen dobrý pozorovatel ví, že je to v důsledku blížící se světové katastrofy. Oproti roku minulému jest ve zdejší stanici po celý rok vzestupná tendence, a to jak v přepravě osob, tak i v přepravě zboží. K snazšímu přehledu budiž zde zaznamenáno několik dat z roku 1937 k porovnání k roku minulému a jejich početní rozdíl:

 

Počet zaměstnanců: 1936/27, 1937/27, vzestup o/0

Počet vlaků: 1936/17861, 1937/18295, vzestup o/634

Počet prodaných jízdenek:1936/88865, 1937/95575, vzestup o/6710

Počet podaných zásilek: 1936/33512, 1937/35408, vzestup o/1896

Počet došlých zásilek: 1936/16984, 1937/19415, vzestup o/2431

Počet naložených vozů stranou: 1936/403, 1937/514, vzestup o/111

Počet vyložených vozů stranou: 1936/1273, 1937/1992, vzestup o/719

Zpracováno ve skladišti tun kusového zboží došlého: 1936/2143, 1937/2249, vzestup o/106

Zpracováno ve skladišti tun kus. zboží podaného: 1936/5050, 1937/5677, vzestup o/627

 

Velký vzestup jeví se u počtu vyložených vozových zásilek stranami, do kteréhožto počtu jsou pojaty došlé vozy s materiálem pro přestavbu stanice.

 

1938

Změna ve vedení stanice

V květnu 1938 přebírá vedení stanice vrch. adj. st. drah Šostý Karel na rozkaz ředitelství po inspektoru Gustavu Sturzovi, který byl zatvrzelý rakouský patriot mající německé nápisy na dveřích svého naturálního bytu v prvním poschodí. Pro naprostý nezájem o službu a zvláště o její zapojení do státního aparátu z hlediska vojenského byl z trestu přeložen do Babic Huštěnovic a na podzim téhož roku vyhoštěn do Říše. Smutný úkaz svědčící o jeho charakteru (německé nápisy) a nedává ani dobré vysvědčení těm železničářům po stránce národnostní, kteří o nich věděli a o nápravu se nepostarali.

 

Stavba druhé koleje v úseku Veselí nad Moravou – Bzenec a přestavba stanice

Koncem měsíce února započala železniční stavební správa Brno II s kladením výhybek a křižovatek na veselském zhlaví zdejší stanice, jakož s pokládkou pro pravou kolej budoucí dvoukolejné trati. Všeobecnou snahou bylo, aby co nejdříve byla osamostatněna trať Bzenec – Moravský Písek, která odbočovala v km 80.2 z hlavní tratě do Moravského Písku. Stavba druhé koleje mezi Bzencem a odbočkou byla v km 80.2 dokončena začátkem měsíce května.

 

Zhlaví je část dopravny s kolejovým rozvětvením, ve které se traťová kolej rozvětvuje do dalších kolejí. Obvod tohoto zhlaví začíná první krajní výhybkou a končí buď poslední výhybkou téhož zhlaví, nebo posledním námezníkem (nepřenosným návěstidlem, které upozorňuje na nejzazší vzdálenost, ve které mohou vozidla stát, aby nedošlo k ohrožení jízdy vozidel po sousední koleji) téhož zhlaví. Prostoru mezi vjezdovým návěstidlem a zhlavím se pak říká záhlaví – pozn. přepisovatele.

 

Osamostatnění trati Bzenec – M. Písek

Dne 13. května 1938 byla osamostatněna trať Bzenec – M. Písek. Dosavadní vlárská trať ze Bzence do km 80.2 byla vypnuta a zapojena přímo do trati Bzenec – M. Písek a pro trať Bzenec – Veselí nad Moravou bylo použito nově položené druhé koleje.

 

Vypnutí zabezpečovacího zařízení

Dne 19. 5. 1938 bylo vypnuto zabezpečovací zařízení na veselské straně stanice, výměny zařízeny na místní stavění a zavedena služba dozorců výměn.

 

 

Vyhlášení branné pohotovosti státu

Dne 21. 5. 1938 byla vyhlášena branná pohotovost státu. V 0:45 minut bylo nařízeno zdejšímu úřadu, aby naložil transport. Ve 2:45 byla souprava připravena k nakládání a transport odjel v 7:30.

 

Zapojení veselského a píseckého zhlaví

Dne 22. června 1938 bylo nové staniční zhlaví na veselské straně dokončeno a zapojeno do trati Bzenec – Veselí nad Moravou a Bzenec – M. Písek, jakož i ostatních kolejí.

 

Jubilejní fond na obranu

Na jubilejní fond na obranu státu darovali staniční zaměstnanci dne 15. 6. 1938 335 Kč a později splátkovou akcí 2565 Kč – celkem 2900 Kč.

 

Narozeniny prezidenta Dr. E. Beneše

K narozeninám prezidenta československé republiky Dr. Edvarda Beneše zaslali zdejší zaměstnanci blahopřejný telegram. Kanceláří p. prezidenta bylo jim poděkováno.

 

Vypnutí zabezpečovacího zařízení na brněnské straně

Dne 2. září 1938 bylo vypnuto zabezpečovací zařízení na brněnské straně stanice, výměny zařízeny na místní stavění a zavedena služba dozorců výměn. Odjezdová návěstidla k Brnu byla snesena prozatím bez náhrady.

 

Vyhlášení mobilizace

Dne 23. září 1938 byla vyhlášena všeobecná mobilizace. Nástup záložníků byl zdolán ve zdejší stanici velmi hladce za normálního jízdního řádu. Maximální jízdní řád (válečný) vstoupil v platnost dne 25. září a platil do 14. 11. 1938. Po zabrání našeho pohraničí Němci na základě Mnichovského diktátu, byly některé naše tratě přerušeny, takže doprava do Čech a na Slovensko byla převedena na vlárskou trať. Jednokolejná doprava byla dopravou tak přetížena, takže nebylo divu, že v některých úsecích dosti vázla. Avšak s největším vypětím sil všech zaměstnanců byla doprava zdolána bez nehody.

 

Zahájení dvoukolejného provozu

Dne 28. října 1938 byla zahájena dvoukolejná doprava mezi stanicemi Bzenec – Veselí nad Moravou v 9:10 hodin. Současně bylo provedeno přečíslování kolejí a výměn podle číslovacího systému u dvoukolejných tratí.

 

Střetnutí vlaku 3815 se dvěma vozy

Dne 6. listopadu 1938 vjel vlak 3815 na zastavenou kolej č. 6 a při odjezdu do Vlkoše Kelčany střetl se dvěma vozy stojícími na brněnském zhlaví. Srážka stala se ve 20:20 hodin, přičemž stroj byl učiněn neschopným jízdy a souprava silně poškozena. Náhradní stroj přistaven od vl. 776 a mimo zpoždění 30 minut nepřišel k úrazu nikdo.

 

Dokončení přestavby stanice

Dne 12. 12. 1938 byla dokončena přestavba kolejiště stanice zapojením staničních kolejí do brněnského zhlaví pro dvoukolejný provoz.

 

Smrtelný úraz pom. zam. Hutína Fr.

Dne 13. 12. v 18:30 hod, krátce po nástupu do služby zmáčknut byl mezi nárazníky při posunu vlaku 782 na skladištní koleji č. 8 pom. zam. Hutín František, zaměstnanec odboru pro udržování dráhy Uh. Hradiště I. Jmenovaný byl převezen po lékařském ošetření domů do Vracova, kde ve 22:30 hod téhož dne zemřel.

 

Pokles v dopravě

Vlivem nadcházejících událostí byl provoz v celé stanici značně zeslaben a to z toho důvodu, že okleštěním našeho území ztratil Bzenec většinu svých odbytišť a hospodářsky velmi utrpěl.

 

Všeobecné

Přestavba kolejiště a rampy a vydláždění příjezdných cest k rampě a skládkové koleji byla dokončena úplně v roce 1938.

Svršek druhé koleje mezi stanicemi Bzenec – Vlkoš Kelčany byl položen. Dvoukolejný provoz mezi těmito stanicemi nebyl zahájen, ježto zhlaví ve Vlkoši nebylo položeno. Ke konci roku 1938 byla převedena doprava v úseku Bzenec – Vracov na novou budoucí levou traťovou kolej, pro nutné stavební práce na staré koleji v tomto úseku.

 

1939

15. březen

Dne 15. března 1939 došla v 7:30 tato telefonní zpráva z ředitelství Brno:

Všem služebnám ředitelství státních drah Brno – z Brna číslo 820

Z ministerstva dopravy došel tento telegram:

„Dnes ráno podle učiněné dohody obsadí německé vojsko přechodně naše území. Zařiďte, aby všichni zaměstnanci a za všech okolností konali bezvadně službu. Dráha i pošta musí fungovati. Vojenským orgánům je nutno vycházeti v každém směru vstříc. Zařiďte, aby zejména u pohraničních služeben výkon služby byl bezvadný. Dr. Všetečka.

Zpravte o tom všechny zaměstnance. Další dispozice následují.

Ředitel Mráz

 

Střetnutí vlaku 8614 za vjezdu do stanice

Dne 17. dubna 1939 ve 2 hodiny 57 minut vjel vlak 8614 na kolej první zastavenou loženým vozem, který tam nechal stát vlak 3872. Stroj vlaku 8614 byl poškozen, k další jízdě neschopen. Vlak 8614 odvezl pomocný stroj z Veselí nad Moravou. Zraněn nebyl nikdo.

 

Technicko-policejní zkouška trati Vlkoš Kelčany – Veselí nad Moravou

Dne 12. května 1939 byla provedena technicko-policejní zkouška trati Vlkoš Kelčany – Veselí nad Moravou. Po nové koleji správně dojel z Vlkoše Kelčany zkušební vlak jako druhý díl vlaku 704 v 11 hodin 31 minut a odjel pod týmž číslem po správné koleji do Veselí nad Moravou v 11:53 hod. Z Veselí nad Moravou dojel zkušební vlak jako 753 po správné koleji do Bzence ve 12:15 hod. a pokračoval v jízdě do Vlkoše Kelčany jako zvláštní vlak bez čísla ve 12 hodin 20 minut. Z Vlkoše Kelčany vrátil se do Bzence, kde ukončil jízdu jako vlak 730 ve 12 hodin 45 minut. Zkušební vlak sestával ze stroje 354.1, 1D a 1Bce. Po provedené zkušební jízdě bylo povoleno projížděti trať Vlkoš Kelčany – Veselí nad Moravou po obou kolejích rychlostí 90 km/hod.

 

Zahájení dvoukolejného provozu Bzenec – Vlkoš Kelčany

Dne 14. května 1939 vlakem 713 – odjezd ze Bzence v 15 hodin 48 minut – a vlakem 754 – příjezd do Bzence v 16 hodin 43 minut – byl zahájen dvoukolejný provoz mezi stanicemi Bzenec – Vlkoš Kelčany.

 

Zapnutí zabezpečovacího zařízení

Dne 14. května 1939 bylo dáno do provozu rekonstruované zabezpečovací zařízení ve stavědle číslo jedna. Dne 11. července pak ve stavědle číslo dvě.

 

Střetnutí osobního auta s vlakem 3811

Dne 9. září 1939 v 21 hodin 20 minut bylo na staničním přejezdu v km 77.933 (u stavědla č. 1) zachyceno vlakem 3811 osobní auto M. 23994, které řídil sám majitel Kočiš Karel, řezník ve Bzenci č. 1003. Auto bylo poškozeno, majitel vyvázl bez zranění. Nehodu zavinil sám řidič, ježto ve vnějším zatemnění auta nevěnoval pozornost závorám, které třebas byly zavřeny, podjel svým autem.

 

Smrtelný úraz cestujícího při seskakování z vlaku

Dne 20. prosince 1939 v 1 hodinu 33 minut vyskočil z odjíždějícího vlaku 716 cestující František Smejkal, bytem Ráječko 142, okres Blansko. Cestující nastoupil v Brně omylem místo vlaku směr Blansko do vlaku 716 a svůj omyl zpozoroval teprve, když odjížděl vlak již ze Bzence. Z obavy, aby nezajel dále, odhodlal se z vlaku seskočiti. Jeho úmysl se mu stal osudným, neboť při seskoku narazil na stožár odjezdového návěstidla a utrpěl smrtelné zranění. Po ošetření železničním lékařem, byl dopraven do nemocnice v Uherském Hradišti, kde po několika dnech svému zranění podlehl.

 

Statistika v přepravě osob a zboží

Rok 1939 vyznačoval se vzestupnou tendencí jak v přepravě osob, tak v přepravě zboží. Bylo-li stěžováno v minulém roce, že Bzenec, středisko zelinářství, ztratil svá odbytiště, a to v krajích mimoprotektorátních, v roce 1939 začal obchod zemskými plodinami rapidně stoupati. Obchodovalo se nejen v tuzemsku, nýbrž i se zahraničím. Nemalou zásluhu za zvýšený obchod zemskými plodinami a tím též pro vzestup přepravy zboží po železnici má zdejší družstvo „Kvalita“, založené v tomto roce.

 

1940 a další

A tak od roku 1939, kdy jsou provedeny poslední záznamy v pamětní knize a to jen v opisech, je třeba shrnouti všechny poznatky až do doby osvobození, ovšem jen víceméně na podkladě paměti, ale ne zkreslené perspektivy, a to formou více vyprávěcí, ve volném slohu.

Postoj všech zaměstnanců po příchodu Němců byl až na velmi nepatrné výjimky skálopevný. Každý byl natolik uvědomělý, až na nepatrné výjimky, aby poznal rejdy, které proklamoval Beran, Vlajka a konečně i příslušníci tzv. Národního souručenství, kteří nemohou býti nikdy svobodným vyjádřením smýšlení dobrého Čecha. Jisto je, že osobností tehdejšího přednosty stanice insp. K. Šostého byl dáván zaměstnancům osobní vzor toho, jak si mají počínati.

Nebylo jednoho dne a to ať ráno, v poledne i večer, aby určitý hlouček lidí nebyl pohromadě a nedebatoval o vojenské situaci. Zachycoval se kdejaký zlomek zpráv, ať již byly z rozhlasu zahraničního nebo šířené šeptandou, protože jimi se dodávala důvěra. Velmi pozorně byly sledovány zprávy z Londýna a později ze Švýcar, Ameriky a Moskvy. Mnohdy přišlo po těchto zprávách rozčarování, poněvadž všichni bychom byli chtěli míti nejraději konec co nejrychlejší. Ale posilovali jsme se navzájem a v tom tkví právě ten morální význam. Potřebovali jsme se skutečně opírati jeden o druhého, poněvadž jed nacistické propagandy byl velmi silný. Po zklamání, která jsme prožívali po pádu Polska, Francie, po vypovězení války Sovětskému svazu, postup Němců až k Suezu, těžké rány v ponorkové válce Spojencům a to nejhorší – perzekuce našich nejlepších lidí – ozval se vždy v pravý čas hlas našeho milého pana prezidenta, který svými prorockými slovy, kterým se Němci vysmívali, a rozborem nacistického učení nám dokazoval, že mravní bída a násilí postavené na základech podvodu musí vzíti jednou za své. Byl to balzám na naši duši.

Každý z nás prožíval otřesy, které byly nejhorší po příchodu Heydricha a v době jeho běsnění. Nebyl si nikdo jist, přijde-li na řadu nebo ne. Ale i tento vrah dočkal se svého konce, avšak dva dny po jeho smrti, resp. po atentátu dne 24. května 1942, zatčen je při výkonu služby pro jeho schvalování elév František Mach, odvlečen do Kounicových kolejí a pak do Breslau, odtud do Rakouska a vrací se teprve po skončení války. To byly doby pro nás všechny nejtěžší – stále ještě trvající úspěchy Němců na frontě a otravný český tisk pod patronátem Moravce a pak jazykové kurzy němčiny, které měly otřásti našim sebevědomím. Docílen byl však pravý opak a změna vojenské situace na východní frontě po osvobození Stalingradu jde všem zaměstnancům znamenitě k duhu. Mezitím však není jednoho týdne, co by nebyly vyslýchány vlakové čety a staniční zaměstnanci v souvislosti s řezáním hadic. Čím větší neúspěchy Němců, tím služba horší.

Verbováni na práci do Německa odešli ze stanice: Šostý Josef, Ježek Milan, Čížkovský Bohumír, Kuchař Ludvík, Skřivánek Antonín a Karnůfek František. Připomíná nám to doby nevolnictví. Všichni se však šťastně vrátili.

Stejně povzbudivě působí na nás obrat na africkém bojišti a každý úspěch spojenců na frontě je sledován s největším zájmem. Rozebírání situace v dopravní kanceláři je na denním pořádku, až se najde jeden dobrodinec, který anonymním dopisem udává přednostu stanice Šostého, traťmistra Matušku, prův. vl. Březinu a výhybkáře Skřivánka Josefa, z nepřátelské činnosti k říši. Dopis je však zachycen a všichni včas varováni, kdyby se stalo a došlo k zatčení, aby na to byli připraveni. Skřivánek Josef odchází předčasně do penze, ale původce dopisu je po válce zjištěn, údajně Zálešák František od dú Veselí.

A tak nadchází rok 1944, plný dramatických událostí na poli vojenském. I ten se přehnal a vojska Rudé armády blíží se k našemu kraji. Nervózní utíkající Němci dávají železničářům cítiti svůj bezmezný vztek.

Rok 1945 je konečně ten šťastný rok, na který jsme tak dlouho čekali, ale také nejhorší pro stanici.

Dne 2. února 1945 je zatčen přednosta stanice Šostý Karel, jeho manželka a syn Josef, mající službu výpravčího vlaků a v souvislosti s činností generála Koutňáka jsou odvlečeni do Kounicových kolejí a pak do Mirošova u Rokycan, kde je osvobozuje americká armáda.

Na rozkaz gestapa přebírá vedení stanice vrchní adjutant Klím Ladislav, avšak za 12 hodin je vystřídán vrch. adj. Vránou Miloslavem na rozkaz provozního úřadu v Uh. Hradišti.

V celé stanici se rozhostilo tíživé ticho a jen to, co se stane zítra, nás zajímá. Fronta se stále blíží a ustupující Němci zastavují dopravní koleje ve stanici a na trati, z dvoukolejných tratí dělají tak jednokolejné a služba je velmi ztížena.

Dne 22. února 1945 jel vlakem průvodčí vlaků Frýbort František do Veselí nad Moravou a právě ty odstavené vozy na trati staly se původcem jeho smrti. V Hajnisku tj. na místě kde je hláskařovo stanoviště byly otevřeny jedny dveře vozu, které zasahovaly daleko do profilu a Frýbort při vyhlídkovém okně stojící byl jimi tak udeřen, že za čtyři hodiny svému těžkému zranění podlehl.

Fronta se stále blíží a po pádu Bratislavy nastávají ty nejdramatičtější okamžiky na železnici. Utíkající Němci, Slováci a Maďaři od Myjavy, Kútů, Trenč. Teplé do Veselí a dále na Brno, doslova ucpávají každou stanici. Na strojích je všechen personál jen nečeský, a když, tak jen pod dozorem gestapáků.

V neděli 10. dubna a den předtím, obsazeny jsou stanice a vlaková správa Němci, pod jejichž rozkazy se provádí bezhlavý útěk Němců. To nejsou rozkazy, to je řvaní podložené strachem z blížících se ruských vojáků. Maďaři nabízí víno, tabák, rýži a vše co jenom mají, aby se co nejrychleji dostali co možná nejdále od fronty. Ale ani to nepomáhá a tak 14. dubna v 11:30 hodin odjíždí poslední vlak s municí směrem na Brno a jemu je na postrk zařazen stroj místní dráhy 344.1 se strojvedoucím Frühaufem Emanuelem, jemuž je však stroj v Kyjově odebrán a on nucen jíti 16 km pěšky do Bzence. Definitivně končí služba ve stanici v 16 hodin a personálu nařízeno, aby se rozešel. Hned po skončení služby Němci krumpáči demolují zabezpečovací zařízení v obou stavědlech a v dopravní kanceláři.

V úterý 17. dubna jsou vyhazovány výhybky a rampy a kameny lítají až do sousedních dvorů.

Ve středu časně ráno za deště vyhazovány jsou spojovací mosty z města na nádraží a k lesu.

Předtím v neděli 15. dubna zatím co nádraží je položeno jakoby ve spánek a občané západní a střední části města pozorují z vinohradů postupující frontu k Ratíškovicím a na Brno, odbývá se ve východní části města „Olšovci“ tragédie. Tři muži a jedna žena (Florián Jelínek, František Juriga, Marie Staňková a jeden občan z Mor. Ostravy) jsou ztýráni a odvlečeni do Kyjova, kde byli dne 18. dubna po strašlivém mučení usmrceni. Spousta občanů v Olšovci byla do krve ztlučena a jeden občan (Höhn) na místě zastřelen a zahrabán. Připomenouti se sluší, že Juriga František byl železničář, od dopravního úřadu ve Veselí nad Moravou. V Olšovci vyhlášeno bylo stanné právo s pohružkou, že při sebemenší závadě bude každý desátý muž zastřelen a Olšovec vypálen.

Tíseň dostupuje vrcholu a 18. dubna opakuje se stejný obraz v Nádražní ulici, kde byl zastřelen jeden německý voják. Essesáci v autě objíždějí bzenecké ulice a bez vyzvání se střílí. V Mlýnské ulici byl jednomu občanu (Cyprovi) ustřelen ret a roztříštěna horní čelist. Vše to bylo jen záměrné strašení občanstva, aby vůbec nevycházelo ven z domů, poněvadž Germáni potřebovali klid pro příští noc, kdy ustoupili do předem připravených pozic, stejně jako noc předtím, kdy zaminovávali vinohrady.

18. dubna večer se Němci stáhli za potok Syrovínku a ve 22:30 silná palba z kulometů, automatů a pušek je neklamným důkazem, že boj se chýlí ke svému vyvrcholení.

Týž den tj. 18. dubna byli již někteří Němci ve vinohradech a v poledne vyhodili také do povětří památnou kapličku sv. Floriánka na Starém hradě.

Souboj Germánů s blížícími se rumunskými hlídkami vyvrcholuje a je to právě nádražní budova s přilehlými objekty, která kryje postup rumunských vojáků. Ještě třeba se zmíniti o tom, že 18. dubna odpoledne v 18 hodin zapálili Němci skladiště německé firmy Sükind, naproti nádraží.

Za svítání dne 19. dubna 1945 od nádraží postupují první rumunské hlídky, přecházejí potok Syrovínku a vstupují – lépe řečeno se plíží – do Tyršovy ulice před nádražím a obyvatelé města začínají prožívati ty slastné chvíle osvobození, na které jsme čekali plných šest let.

Vítáme rumunské vojáky, jejichž špičaté čepice z naší paměti nikdy nevymizí. Snesli bychom jim vše, co by jen chtěli. Jsou však opatrní a naznačují, že musí, jak sami říkají do „posícií“.

Naše radost má však býti rázem umlčena dopady devíti německých granátů, které demolují pět domů. Naštěstí tato dávka nevyžádala si obětí na životech. Občanstvo se ihned vydává s rumunskými vojáky, aby je vedlo do míst, kde ví, že jsou usazeni Germáni, jiní pak se pouštějí alespoň do provizorní opravy mostu a zase dopady granátů, které si vyžádají tentokráte dvě oběti na životech a to manželů Plzákových.

Vedení ujímá se v obci Revoluční národní výbor, který zbavuje vedení stanice vrch. adj. Vránu Miloslava a pověřuje jím vrch. adj. Klíma Ladislava.

Zatímco výbor pracuje na plnou páru, boj ve vinohradech pokračuje a brzy ozývají se výkřiky a ranění rumunští vojáci spolu s civilisty klesají po došlapu na miny. Úraz stíhá úraz a všechny jsou víceméně smrtelné, poněvadž není okamžité pomoci a otrava se rychle šíří do krve. Mimoto padají stateční osvoboditelé pod kulkami z kulometných hnízd, dobře rozdělených po kopcích. A tak za několik dnů jsme svědky smutné bilance: 57 mrtvých osvoboditelů a 32 úrazů našich lidí, z nichž 17 skončilo smrtí. Statečným rumunským vojákům pochovaným před katolickým kostelem, je dne 30. května postaven kamenný pomník a obyvatelstvo svým pohnutím vyjadřuje vděčnost osvoboditelům a zároveň truchlí nad ztrátou životů.

V důsledku zaminovaných kopců trval boj o osvobození Bzence a jeho výšin až do 29. května, tedy plných deset dnů od doby, kdy vkročili první vojáci na půdu našeho města. V tomto dnu odcházejí civilní občané na pomoc spojenecké armádě rumunské při stavění cest a pro přísun materiálu. Avšak to je jenom jeden nebo dva dny, a pak se pouští s plnou vervou do práce na opravě těžce poškozené stanice a výhybek. Zde nachází všichni železničáři bez rozdílu kategorie široké pole působnosti a to jak z vlastní stanice, tak i přespolní, kteří pro těžce poškozené dráhy nemohou dostati styk se svými domovskými služebnami a přicházejí i obětaví penzisté, hlavně zámečníci, aby dali do pořádku všechny zámky u dveří, které byly vesměs utrhány. Ostatní zaměstnanci pak se pouští v prvé řadě do výměn špičin a opornic, které snad až na jednu byly všechny poškozeny. Tak se dík té nejusilovnější práci podaří zaměstnancům staničním i odborovým umožniti vjezd do Moravského Písku a Veselí nad Moravou na tři koleje, z nichž šestá zůstává dočasně kusou, aby později na její místo nastoupila kolej čtvrtá. Ale tímto řešením je umožněn přesun na trati stojících vozů z trati do stanice, ale vše se přesunuje ručně. A je to řádka asi jen 90 vagonů a to jednak s kořistním materiálem, jednak chořelých, které musely býti přeloženy, aby se jako prázdné mohly přesunouti později do správky nebo na koleje kde by byly delší dobu odstavené. Velkou pomoc nám při těchto pracích prokázaly kyjovské mlýny, kde jsme docílili elektrickým svařováním opravu většího množství špičin a tím nám byl umožněn rychlejší postup opravných prací. Plným tempem se pracovalo až do 9. května a to již byly práce tak daleko, že mohl vjeti do stanice první stroj po válce a to slovenský řady 434.1 s ruskými vojáky na něm, který přijel právě na vyhlášení světového míru v 12:36 do stanice směrem od Kyjova a dovezl dva vozy pražců. Tím se tedy úvodní část končí a podrobné pokračování bude vylíčeno za běžný rok 1945.

 

V textu zmiňované „špičiny“ jsou slangovým výrazem pro koncovou část (jazyk) výhybkových výměn, „opornice“ pak výraz pro oporovou kolejnici což je část kolejnice ve výhybce – pozn. přepisovatele.

 

1945

Zahájení dopravy dne 2. července 1945

Intenzivní práce pokračují nepřetržitě celé tři týdny. S pomocí zaměstnanců TSS v Kyjově a zaměstnanců traťmistra v Moravském Písku byl dán do provozu v krátké době most přes potok Syrovínku a tím umožněno přímé spojení s Moravským Pískem a se severní tratí. Zatím se na opravě staničních kolejí pracovalo velmi pěkně, odstraněny byly trosky nakládací rampy a dne 2. července byl zahájen s malou cukrovarskou lokomotivou z Mor. Písku provoz na trati Bzenec – Mor. Písek, který obstarával také dopravu na trati Bzenec – Kyjov – Veselí a umožňoval hlavně včasný nástup pracujících. Později byl provoz na trati Bzenec – Mor. Písek prodloužen zase s pomocí stroje z cukrovaru ve Starém Městě Velehradě až do Napajedel. Doprava děla se sice jen v otevřených vozech, ale jaký výkon se na této trati z těch minimálních prostředků dokázal, je zjevné z toho, že při přerušení trati Brno – Přerov a Přerov – Břeclav, museli desetitisíce repatriantů přejeti přes Bzenec, aby se pak těmi nejskrovnějšími prostředky dostali dále k Přerovu, k M. Ostravě a do Polska, jakož i na východní Slovensko.

 

TSS – traťová strojní společnost – pozn. přepisovatele.

 

Zahájení dopravy Brno – Veselí

Dnem 18. června 1945 zahájena byla osobní doprava na trati Brno Černovice – Veselí nad Moravou. Jezdily prozatím dva páry osobních vlaků a navazovaly ve Bzenci spoje na Mor. Písek.

 

Návrat přednosty stanice

Dne 14. května vrátil se z koncentračního tábora v Mirošově přednosta stanice Šostý Karel, který však hned dne 16. května převzal vedení stanice od vrchního adj. Klíma Ladislava.

 

Přechod zátěže

Jak důležitou roli hrála v osvobození vlasti trať Bzenec – Mor. Písek pro celou jižní Moravu a hlavně pro výtopny železniční a město Brno, ukazuje nejlépe přechod vozových zásilek uhlí a koksu jak pro výtopny Brno, Jihlavu, Veselí nad Moravou, Horní Heršpice, elektrárnu a teplárnu v Brně, tak z menší části i pro civilní potřebu. Již v měsíci červnu činil měsíční přechod vozů 3224, v červenci stoupl na 5887 a v měsíci srpnu dokonce na 6532 vozů, což činilo přibližný průměr 217 vozů denně, což při tak zbědované trati byl jistě výkon slušný. Zde nutno vyzdvihnouti výkon všech zaměstnanců stanice, kteří se svého úkolu zhostili skutečně bezvadně.

 

Předávka stanice

Dne 2. srpna odchází ze Bzence přednosta stanice Šostý Karel, který byl pověřen vedením stanice ve Znojmě a stanici přebírá dočasně adj. Kolář Miroslav.

 

Podemletí tratě v km 0.23

Dne 14. srpna byla podemleta trať Bzenec – Moravský Písek právě v místech kde byl postaven provizorní most přes potok Syrovínku v km 0.23 trati Bzenec – Moravský Písek, následkem prudkých dešťů a doprava musela býti přerušena na 24 hodin.

 

Vykolejení tendru stroje řady 413.0

Dne 16. srpna 1945 vykolejil na výměně číslo tři tendr stroje 413.0 jednou osou. Dozorce výměn Kyjovský Jan, pomocný výhybkář Somr Tomáš, strojvedoucí Hanák Metoděj od dú Veselí. K nehodě došlo technickou poruchou. Stalo se tak při objíždění stroje od vlaku 3819 a doprava byla přerušena na veselském zhlaví na 1 ½ hodiny.

 

Střetnutí povozu s vlakem 3806

Dne 10. srpna 1945 došlo v km 79.4 vlárské trati na koleji M. Písek – Bzenec ke střetnutí vlaku 3806 s ruským povozem. Povoz byl úplně rozbit, 2 koně a ruský vojín byli na místě mrtvi. Nehodu zavinil sám ruský vojín, který chtěl před blížícím se vlakem přejeti v poslední chvíli přejezd, který byl sice střežen, ale závory se obsluhovati nedaly. Nic nepomohlo ani varování strážníkem trati na přejezdu.

 

Přestavba záchodu

Dne 10. července 1945 bylo započato s přestavbou záchodu ve stanici, když zde před tím došlo k nehodě, která postihla kapelníka brněnského divadla F. Skopala, který se ve starém záchodě propadl po kolena. Na opravu nebylo vůbec pomyšlení v době války, ježto Germáni nepovažovali ani opravu záchodu za válečně důležitou a prostě ji nepovolili.

 

Usmrcení prův. vlaků

Dne 19. září byl ve stanici Bzenec usmrcen vlastní neopatrností průvodčí vlaků Kolář Josef od dú Veselí nad Moravou ve 22:05 hodin.

 

Vykolejení stroje ve Vracově

Dne 1. října došlo k vykolejení stroje 524.0, který jel jako strojní vlak 91436 ve Vracově v km 74.6 na vyloučené koleji. Stroj vykolejil všemi nápravami. Nehodu zavinil výhybkář Borovec František, který pustil stroj na vyloučenou kolej a výpravčímu hlásil, že má postavenou jízdní cestu na kolej správnou. Zabezpečovací zařízení bylo dosud vypnuto, respektive poroucháno od té doby, co ho okupanti učinili neschopným provozu.

 

Do konce roku již při pilné práci na obnově stanice k žádným zvláštním událostem nedošlo.

 

1946

Otevření autolinky Lidéřovice – Domanín

Dne 21. ledna byl znovuzahájen autobusový provoz na lince 5360 Lidéřovice – Domanín nákladním autem, která byla dne 19. srpna rozšířena až do Moravského Písku.

 

Úprava zabezpečovacího zařízení Bzenec – Vlkoš pro dvoukolejný provoz

Dne 2. května 1946 bylo upraveno zabezpečovací zařízení ve stavědle č. dvě pro dvoukolejný provoz v trati Bzenec – Vlkoš Kelčany, který byl zahájen téhož dne vlakem 509. Zabezpečovací zařízení zůstává vypnuto.

 

Zborovské oslavy a odhalení pamětní desky J. Kubíkovi

Dne 7. července uspořádala zdejší obec legionářská „Zborovské oslavy“ v zahradě zdejší Sokolovny. Při této příležitosti byla odhalena pamětní deska na staniční budově úpravčímu trati Janu Kubíkovi, popravenému Němci dne 14. října 1943 pro ukrývání učitele Žižlavského, hledaného gestapem. Průvod, který vedly dvě hudby, šel z náměstí k nádražní budově, kde byla slavnost zahájena přednostou stanice insp. Vojtěchem Karlíkem.

Poté promluvili za ředitelství státních drah v Brně v. i. Blažek, za Svaz osvobozených politických vězňů p. řed. Konečný z Uh. Hradiště, za zaměstnance pak úpravčí trati v. v. J. Hubr. Po skončených proslovech byla zahrána státní hymna a po jejím ukončení převzal jménem stanice pamětní desku v opatrování přednosta stanice, který slavnost také zakončil.

 

Elektrická část zab. zařízení ve stav. č. I.

Dne 30. července byla dána do provozu elektrická část zabezpečovacího zařízení ve stavědle č. I., na veselské straně stanice.

 

Dtto ve stavědle č. II.

Dne 9. srpna byla dána do provozu elektrická část zabezpečovacího zařízení ve stavědle č. II., na brněnské straně stanice a tím odstraněny poslední stopy zhoubného německého řádění před zhroucením fronty.

 

Pietní vzpomínka výročí smrti T. G. Masaryka

Dne 13. září 1936 vzpomněl přednosta stanice i. V. Karlík za účasti všech zaměstnanců výročí smrti prezidenta Osvoboditele T. G. Masaryka a přečten výtah z knihy „T. G. Masaryk zasloužil se o stát“, který vyslechli všichni zaměstnanci s nevšední pozorností.

 

Obnovení hradlové linky Bzenec – Vlkoš Kelčany

Dne 10. října 1946 bylo dáno do provozu hradlové vedení Bzenec – Vlkoš Kelčany a zabezpečovací zařízení v zastávce Vracov, přizpůsobené dvoukolejnému provozu.

 

Do konce roku nedošlo k pamětihodným událostem.

 

1947

Průjezd pana ministra

Dne 1. května 1947 projížděl zdejší stanicí ministr dopravy pan armádní generál Hasal, aby se zúčastnil znovuotevření lipovského železničního mostu, který byl za války odstupujícími Němci zničen. Tím bylo znovu otevřeno spojení z Veselí nad Moravou do Nového Města n. Váhom.

 

Úprava silnice k nádraží

V červenci přikročil okres spolu s MNV v Bzenci k úpravě silnice vedoucí z města k nádraží a to nejen směrem ke stanici, ale i směrem k vykládací koleji na opačné straně nádraží, která bude celá vykostkována a získá se nejen na lepším příjezdu, nýbrž i celkový vzhled před nádražím získá.

 

Přeprava

Přeprava kusového zboží stoupla proti roku 1946 asi o 10%. Nákladní doprava stoupla jen velmi nepatrně a to následkem katastrofálního sucha, které v tomto roce postihlo naši republiku a bylo zvlášť citelné na jižní Moravě a kraje písečné, jako je kraj zdejší, utrpěly poměrně nejvíce. V zimních měsících udržela se nákladní doprava poměrně na vysokém stupni v důsledku přepravy obilí z bratrského SSSR, která se přenesla i do prvních měsíců r. 1948.

 

Odchod zasloužilých zaměstnanců

Dne 8. července odchází ze zdejší stanice velmi dobrý pracovník insp. Vlha Ferdinand, který do posledního dne vedl zdejší nákladovou pokladnu ve vzorném pořádku a to do Uh. Brodu a na jeho místo přichází adj. Hrabal Karel.

Dne 1. října odchází na zasloužilý odpočinek dlouholetý spolehlivý pracovník nákladní pokladny vrch. asist. Osyčka Hynek a 1. prosince pak vzorný administrativní pracovník Martiš Karel ze zdravotních důvodů.

 

Jinak během roku nedošlo k žádným jiným pamětihodným událostem.

 

1948

Únorové události

Dne 28. února 1948 po zrodu vítězství pracujícího lidu, byl ve zdejší stanici ustaven akční výbor, jehož předsedou byl zvolen jednohlasně hradlař Skřivánek Josef, který tuto funkci zastával až do konce měsíce března, kdy byly akční výbory z nařízení akčního výboru železničního v Brně zrušeny. Po jeho zrušení byl jmenovaný kooptován jako další člen do místní závodní rady. V téže době byl také ustaven u služebny provozní výbor, jehož předsedou byl zvolen v. a. Kolář Miroslav.

Akční výbor ujímá se ihned svojí činnosti a vzhledem k tomu, že politické provinění na nikoho z řad zaměstnanců vzneseno nebylo, přenesl akční výbor svoji činnost na upevnění pracovní disciplíny a dobrého pracovního společenství. Tuto činnost buduje v ruku v ruce se závodní skupinou ROH, která záhy dostává diplom za 100% organizovanost a přičiňuje se tak o zdárný výsledek dvouletého budovatelského plánu.

 

Doprava a přeprava

Kolejová doprava vykázala během roku 1948 značný vzestup, což je nejlépe viděti z těchto údajů:

Denní průměr vlaků oproti roku 1947 vzrostl o 11, počet odstavených vozů průměrně o 6, počet přivěšených vozů průměrně o 24.

Přeprava nákladního kusového zboží jeví naopak určitý poklesek, který lze přičísti nové organizaci distribuční sítě. Naopak osobní doprava v důsledku XI sletu všesokolského, kroměřížských oslav a poutě u sv. Antoníčka a národopisných slavností ve Strážnici vykazuje vzrůst o 19 170 prodaných jízdenek, proti roku 1947.

Rovněž zavazadla zaznamenávají vzestup odeslaných o 1699 a došlých o 840 výprav proti roku 1947.

Dne 15. května 1948 byla zavedena nová autobusová linka a to na trati Bzenec – Osvětimany č. 5361 a v důsledku toho stoupl příjem autobusové pokladny o 267 319 Kčs.

 

Během zbývající části roku nedošlo k jiným událostem, které by mohly, anebo měly býti zaznamenány v pamětní knize.

 

1949

V roce 1949 zaměřeno bylo úsilí všech zdejších zaměstnanců na využití všech zkušeností z dvouletého budovatelského plánu pro první rok plánu pětiletého.

Osazenstvo pochopilo význam tohoto velkého budovatelského úsilí a plně se zapojilo podle výzev svého prvního dělnického prezidenta republiky Klementa Gottwalda a předsedy vlády soudruha Zápotockého vlastním vstřícným plánem, který vynesl znárodněným železnicím značný prospěch.

Rušivých událostí v roce 1949 nebylo.

Změna ve vedení služebny: V září tohoto roku opustil pro nemoc přednosta stanice Karlík Vojtěch své vedoucí místo a odešel 1. prosince do penze. Vedením stanice pověřen prozatím dlouholetý staniční úředník Kolář Miroslav.

Úředním listem č. 52 byl ředitelstvím drah ustanoven novým přednostou bzenecké stanice revident Kolář Josef, dosavadní přednosta z Býlnice.

 

 

Příloha k textu:

Zpráva stanice pro ředitelství drah o událostech z roku 1945

 

Stanice: Staniční úřad Bzenec čj. 585

 

Pro: Ředitelství státních drah oddělení II v Brně

 

K rozkazu č. 172

 

Železniční služba ve stanici Bzenec za bývalého protektorátu byla ukončena dne 14. dubna 1945 v 16 hodin 15 minut, kdy odjel ze Bzence do Moravského Písku poslední vlak s dozorčími německými orgány.

Dne 18. dubna 1945 ve večerních hodinách odsunula se německá branná moc přes stanici a město jsouc pronásledována oddíly spojeneckých vojsk.

Dne 19. dubna 1945 ve 4 hodiny 30 minut vniklo spojenecké vojsko – Rumunské oddíly – přes stanici Tyršovou ulicí do města, čímž stanice Bzenec i s městem přešla do rukou spojeneckých vojsk a tak osvobozena.

Dne 12. května 1945 byl zahájen železniční provoz na trati Veselí nad Moravou – Brno za dozoru ruských výpravčích vlaků.

Dne 18. května 1945 byla odevzdána místní železniční zařízení a provoz ruskými železničními zaměstnanci do rukou ČSD zaměstnanců.

 

Ve Bzenci dne 27. července 1945