Článek o chovu koně kladrubského v Bzenci byl uveřejněn v tisku v roce 1986, přepis je převzat z příloh kroniky města Bzence za rok 1986.

O bzeneckých chovatelích kladrubáků

V JZD Svornost se sídlem v Bzenci již několik let provádějí ve spolupráci s Výzkumným ústavem ve Slatiňanech chov koní starokladrubského plemene – v černé formě. Na farmě mají několik chovných klisen, hřebce a úspěšný chov. Zdárně se rozvíjí i činnost jezdeckého oddílu s mladými lidmi.

Bzenčané dobře znají spřežení černých koní v nablýskaných postrojích zapřažených v modrém valníku s červenými koly, když čas od času vyjedou při slavnostní příležitosti. Ale znají je také, když vozí fůry sena či slámy. Vždy nesou vysoko krásně klenutý krk a pohyb jejich předních končetin připomíná spíš tanec než koňský klus. Nejsou to totiž obyčejní koně. Jde o jediné české historické plemeno, jde o koně kladrubského.

Úvodem trochu historie: plemeno je staré 400 let a bylo přivezeno v 16. století z Andaluzie. V oboře na pernštejnském panství v Kladrubech žili „andaluzané“ od roku 1552. Ve třicátých letech našeho století byl kladrubský chov téměř zlikvidován, renesanční proces začal v roce 1945 v hřebčíně ve Slatiňanech, kde je nyní výzkumná stanice pro chov koní. Ale to se již dostáváme do bzenecké současnosti. Po dohodě vedení stanice a generálního ředitelství Plemenářských podniků a vedení JZD Svornost bylo ve Bzenci vytvořeno druhé stádo kladrubských vraníků.

Nyní přicházejí do naší reportáže lidé. Především zootechnik Josef Iž. Do družstva nastoupil v roce 1979 a stál u začátku chovu. Je moc zajímavé poslouchat vyznání tohoto nadšeného chovatele. Se zájmem si prohlížím tzv. knihu hříbat, plemennou knihu pro kobyly i knihu o výhodnosti chovu. Čísla nahrazují matriku, ale hovoří i o výhodnosti chovu. Od roku 1979 se narodilo dvaapadesát hříbat, o hřebečky má zájem i plemenářský podnik Tlumačov. A ekonomika? V roce 1985 je částka za prodej přes 700 tisíc, v letošním 1. pololetí zatím 260 tisíc korun.

S koňmi pracuje celá řada odborníků a nadšenců. Jmenuji například Petra Píšťka na farmě v Těmicích. Všichni mu říkají „strýčku“, všichni ho ctí jako starého „koňáka“, který svým svěřencům dokonale rozumí. A další? Na farmě v Bažantnici je to Jura Halada, v Syrovíně Ladislav Půček, úspěchy ve vozatajských soutěží má rok co rok Petr Ventrča, na farmě na Dúbravě je ošetřovatelkou Olga Goliášová, která po maturitě na ekonomické škole přešla do JZD Svornost ke hříbatům. Do party nadšenců patří i Josef Exel, sedlář z Vracova. Velmi úzce spolupracuje se bzeneckými chovateli ředitel výzkumné stanice ve Slatiňanech doc. Ing. J. Dušek, CSc., o chov kladrubáků má vřelý zájem předseda MNV v Hodoníně ing. Fr. Řehánek.

Před několika týdny se podrobilo šest chovných kobyl zkouškám výkonnosti. Je chválou bzeneckých chovatelů, že všechny byly hodnoceny ve třídě „elita“. Je to další krok k tomu, aby JZD Svornost, jehož předseda ing. J. Studnička chovu kladrubáků velice fandí, získalo statut rozmnožovacího chovu. Tak by byl zaručen přechod hřebečků do plemenářského podniku a tak by se i po ekonomické stránce příjmy neustále zvyšovaly. Přitom klisny používají v JZD k běžným pracím při navážení krmiva, při přepravě materiálu, při kultivační práci ve vinohradech i při svozu hroznů nebo při sklizni sena z těžko dostupných ploch či při obdělávání záhumenků. A tak koně pomáhají při úspoře pohonných hmot a stávají se nejen rentabilním, ale i ziskovým odvětvím živočišné výroby.