Dražební podmínky k pronájmu mýta bzeneckého

Přepis dokumentu s ofertní nabídkou k pronájmu bzeneckého mýta z roku 1885.

Dražební podmínky k pronájmu mýta bzeneckého

Pronajímá okresní silniční výbor Uh. Ostrožský příjem mýta na okresní silnici z Hradiště do Kyjova vedoucí na základě vysokého dvorního kanc. dekretu od 9. září 1847 čís. 29 399 na šraňcích[1] u vjezdu a výjezdu ve Bzenci, výhradou potvrzení c. k. politického úřadu na čas od 1. ledna 1886 až do 31. prosince 1888 řízením offertním[2].
Každý nájmuchtivý nechť podá písemnou zapečetěnou a s desetiprocentním vádiem[3] podací ceny, buď v hotovosti aneb v státních obligacích dle kurzu vypočítaných, doloženou offertu k rukou předsedy silničního výboru, nejdéle do 30. října 1885 do 9. hodin před polednem. Na později podaný offert nebude ohled brán.
Plat z mýta musí měsíčně vždy napřed u silničního výboru v Uh. Ostroze odveden býti.
K jistotě úmluvy musí nájemník hotovost neb jistinu kaucí čtvrtého dílu jednoroční činže stojící složiti, která hned na útraty nájemníka v gruntovní knize[4] pojištěna bude.
Dle vysokého dvorského dekretu od 9. září 1847 čís. 29 399 vyneseného tarifu a s ohledem na změny časové, nařízením změny peněz, jest nájemník oprávněn za každý kus tažného dobytka 3 krejcary, za každý kus hnaného těžkého dobytka 2 krejcary a za každý kus hnaného lehkého dobytka 1 krejcar vybírati.
Osvobozeni od záplaty[5] mýta mají požívati ti, kteří na čes. kr. silnicích státních osvobozeni jsou.
Všichni, kteří jedou pod mýto ve Bzenci při vjezdu k nim a zaplatí za vjezdné, jsou oprávněni v místě tom na jiném šraňku neplatiti, když se boletou[6] vykáží. Též jsou cestující osvobození od mýta zpátečního ve Bzenci, kteří takové při vjezdu zaplatili a z toho místa ještě toho samého dne a těmi samými šraňky odjíždějí.
Poněvadž na základě výnosu bývalého c. k. krajského úřadu v Hradišti od 18. března 1848 čís. 1 161 oznámeného, vybírání a příjem mýta na silnicích z Koryčan, z Kostelce, z Milotic a Svatobořic na třetím a čtvrtém šraňku v Kyjově – městu Kyjovu samému patří, tak mají ti, kteří na těch silnicích přijdou, když na jmenovaných silnicích městské mýto zapravili a z Kyjova na uvedených mýtech do Hradiště neb do Bzence jedou, na ukázku bolety, že zaplatili městské mýto, od mýta osvobozeni býti mají.
Když by nájemník měsíčně neplatil, tak strana oprávněná může kauci použít, jakož i na mýto bez ohledu na útraty na újmu nájemníka, mýto dát veřejně do pronájmu neb ustanovit sekvestra[7], který by důchod mýta tak dlouho k rukám svým bral pod kontrolu nájemníka, až by činže zapravena byla. Nechtěl-li by nájemník kontrolu přijat, má sekvestr právo i bez něj mýto vybírat až se dluh zapraví.
Úmluva pronajímací vyhotoví se dvojnásobně na základě těchto výminek, však ale kolky k tomu i k protokolu má nájemník zapravit.
Jest pevně uzavřena, že se nájemník z činže nesleví, ať důchod mýta jakákoliv nehoda potká.
Nájmuchtivému správnému vydražiteli doručen bude tarif mýta.
Kdyby nájemník se zdráhal dokonalou úmluvu podepsat, zastoupí místo ní zhotovený protokol licitační a oprávněná strana mýta má na vůli pachtýře přinutiti k držení aneb na útraty pachtýře znovu dát mýto do pronájmu, jeho kauci vzít za rukojemství na nedostatek činže znovu pronajaté podržet a kdyby se zase tolik utržilo, má kauce prvního pachtýře propadnout.
Mýtní bolety, ať si mýtný sám ze svého zaopatří.
Mají obyvatelé města Bzence a obce židovské se svými hospodářskými a obchodními povozy dle rozhodnutí c. k. okresního hejtmanství v Uh. Hradišti ze dne 10. prosince 1876 čís. 9 998 a c. k. vysokého místodržitelství 12. července 1877 č. 14 165 a vysokého moravského zemského výboru ze dne 6. listopadu 1880 č. 26 115, osvobození od mýta požívat, bez ohledu odkud potah ve vozu jest.
Nájemník se zavazuje oba šraňky bzeneckého mýta i s domky mýtnými, které obec bzenecká postavila, od obce vzíti do nájmu, za činži domluvenou s obcí a pachtýřem na čas trvání pachtu mýta. Činže nesmí ale 80 zl. za oba domky přesáhnouti.
Silniční výbor přidržuje sobě lhůtu čtrnáctidenní k potvrzení nájmu a může nejvíce podávajícího i bez udání důvodu odmítnouti; nájemník obdrží vádium nazpět a musí bez náhrady odstoupiti.
Když by v běhu nájmu tyto nájemní výminky skrze všeobecné regulování mýt neb jen mýta tohoto aneb náhodou nějakou skrz osvobození od mýta vyzdvihnuté byly, přestane nájem tento a nájemník nemá právo náhradu za odstoupení žádati.

V Uherském Ostroze dne 5. října 1885.

[1] Závorách – zde myšleno místo pro výběr mýta.

[2] Podáním nabídek.

[3] Zálohou.

[4] Pozemková kniha.

[5] Zaplacení.

[6] Dokladem o zaplacení.

[7] Ustanovit vnucenou správu.