Jak na rodokmen

Řihánek Milan

 

V poslední době zažívá velký rozmach pátrání po rodinné minulosti, jak vlastními silami, tak prostřednictvím profesionálních genealogů, ale z vlastní zkušenosti vím, že radost z nalezení dalšího předka v matrice, ve které bych to vůbec nečekal, se nedá přirovnat k radosti při převzetí již hotového rodokmenu zpracovaného profesionálem. Chápu samozřejmě, že ne každý má čas a trpělivost se starými texty prokousávat a rodokmen zhotovený odborníkem bude mít určitě vysokou úroveň a špičkové grafické zpracování, ale já se Vám pokusím z vlastních zkušeností poradit jak se podívat do doby (jak napsal Eduard Bass) „kdy prabáby našich pradědů byly ještě dětmi“ a když budete mít štěstí, tak ještě kousek dál.

První osoba, kterou do rodokmenu napíšete, je jasná. Je to Vaše maličkost, od které můžete doplňovat rozrod, to budou děti, vnuci a pravnuci, anebo naopak vývod, kdy půjdete na druhou stranu časové osy směrem ke svému otci, dědovi, pradědovi. Jedním z nejzákladnějších pravidel je si všechno dohledané řádně zapisovat i s odkazy, kde jste informace našli, pak se Vám k tomu bude o mnoho lépe vracet.

Nejdůležitějším na začátku pátrání je vyzpovídat žijící příbuzenstvo. Babička nebo prababička s dobrou pamětí je k nezaplacení, ovšem potom je nezbytné veškeré údaje ověřit v oficiálních dokumentech, protože lidská paměť je jednoduše ovlivnitelná, a pokud se hned v počátku hledání dostanete na falešnou stopu, tak veškerá práce s tím spojená přijde diplomaticky řečeno vniveč.

Posbírejte křestní, oddací a úmrtní listy, které u příbuzných najdete, a začněte si dělat jednoduchý strom. Já osobně používám počítačovou aplikaci Ancestry, která je zdarma ke stažení na adrese http://ancestry.nethar.cz/. Většina údajů za posledních přibližně 120 let, které v těchto dokumentech nedohledáte, se nachází v tzv. živých matrikách, které jsou uloženy na příslušných matričních úřadech.

Každý občan má právo nahlédnout do knih na údaje o sobě, svém otci, dědovi a pradědovi, to stejné samozřejmě platí i o ženské linii. Pokud přijdete na matriku s plnou mocí podepsanou řekněme Vaší prababičkou, údaje o výše zmíněných lidech Vám musí ukázat od její osoby směrem do minulosti, a to už je slušný generační skok. Všechno je to samozřejmě otázka přístupu, zkušenosti s matrikářkami mám diametrálně odlišné: jak velmi dobré, tak naopak velmi špatné. Matriční knihy menších vesnic jsou na úřadech logicky déle než na větších obcích a městech z důvodů menší četnosti zápisů a povinnosti dané zákonem o matrikách.

Pokud jste se úspěšně prokousali těmito „hůře“ dostupnými, ale o to čitelnějšími údaji, Vaše pátrání bude v 90 procentech pokračovat v teple domova u počítače a internetu, kde je dneska naprostá většina českých, moravských a slovenských matrik. Stojí za to se porozhlédnout po internetu, kde se dá dohledat již hodně rodokmenů zpracovaných.

Jednodušší varianta nastává, pokud se Vaši předci drželi v jedné vesnici, na jednom baráku, svatby se konaly v místě, odkud byla nevěsta, a poté, co jim děti odrostly, zůstali na výminku až do smrti ve svém rodném domě.

Nepoměrně složitější to budete mít, pokud Vaši předci byli například mlynáři nebo učitelé a putovali po kraji nebo dokonce někde po cizích zemích. Svatbu měli v nějakém větším městě, ke kterému logicky neměli žádný vztah, a zemřeli u své vnučky kdoví kde. To už je potom solidní detektivka a dost záleží i na štěstí.

Je uváděno, že se dají na Moravě dohledat prapředci do období kolem roku 1660, což je asi 13 generací. V Čechách se dá dojít ještě o něco dál díky rozdílné agendě. Každopádně takové pátrání přináší spoustu zajímavostí a překvapení a je potom krásné, když dohledané věci ukážete třeba babičce nebo naopak dětem.

Záleží na každém z Vás, jak moc obšírně chce mít rodokmen vypracovaný, někomu stačí jít po otcovské linii, někdo přidá i matčinu stranu a další bude chtít mít kompletní rodový vývod a ještě k tomu mít uvedené sourozence u otcových a matčiných přímých předků. Někdo se spokojí se strohou tabulkou jméno, narození, svatba a úmrtí. Další bude chtít k předkům dohledat co nejvíce údajů. Školní prospěch, majetek, záznamy o jeho bydlišti nebo vojenské službě. Většinu z toho lze dohledat v příslušném okresním archívu, solidní informace lze najít ve vojenském ústředním archívu v Praze, kde se badatel dozví často překvapivé informace například o svém pradědovi a jeho válečných strastech někde v daleké cizině, o kterých doma nikdy nepadlo ani slovo.

V okresních archívech jsou k dispozici sčítací operáty, kde jsou zapsány údaje o sčítání obyvatel a u každého domu najdete údaje, kdo v něm bydlel v roce sčítání. Pokud budu vědět, rád poradím s dalším postupem, a možná najdeme ve Bzenci a okolí nějaké společné příbuzné.

Moje dohledané prapředky najdete na adrese http://www.naskyjov.estranky.cz/clanky/rodokmen/pomoc-s-tvorbou-rodokmenu.html, a možná se údaje mnou dohledané stanou základem nebo lépe pokračováním Vaší rodinné minulosti.

 

Hodně štěstí!

 

Odkazy na matriky v elektronické podobě:

http://actapublica.eu – matriky jihomoravské a pražské

http://www.archives.cz/zao/index.php – matriky severomoravské

http://vychodoceskearchivy.cz/zamrsk/ – matriky východočeské

http://digi.ceskearchivy.cz/index_main.php?lang=cs – matriky jihočeské

http://www.soalitomerice.cz/ – matriky severočeské

http://www.soaplzen.cz/zapadoceske-archivy – matriky západočeské