Mapy
Na této stránce se nachází kopie starých map, které zachycují Bzenec nebo alespoň část jeho katastru. Kliknutím na obrázek otevřete mapu ve vyšším rozlišení v novém okně. Pokud je pod mapou odkaz, kliknutím na něj otevřete (rovněž v novém okně) interaktivní prohlížeč Zoomify s danou mapou.
- Děkujeme organizacím, které umožnily prezentaci historických map:
- 1st (2nd) Military Survey, Section No. xy, Austrian State Archive/Military Archive, Vienna
- Laboratoř geoinformatiky Univerzita J.E. Purkyně – http://www.geolab.cz
- Ministerstvo životního prostředí ČR – http://www.env.cz
- Historický ústav AV ČR – http://www.hiu.cas.cz
I. vojenské mapování – josefské
Mapování probíhalo v letech 1764-1768 a 1780-1783 (rektifikace).
list č. 105
– oblast na sever od Bzence
Otevřít mapu na serveru http://oldmaps.geolab.cz
list č. 115
– oblast na jih od Bzence
Otevřít mapu na serveru http://oldmaps.geolab.cz
II. vojenské mapování – josefské
Mapování probíhalo v letech 1836-1852.
list O-11-V
– Bzenec a oblast na sever od města, r. 1836-1837
Otevřít mapu na serveru http://oldmaps.geolab.cz
Mapa Bzence z roku 1728
– zdroj: Hanák J., Paměti města Bzence, přetisk Adamov 1999
Vysvětlivky
Mapa města Bzence a zámku, náležejícího jeho vysoké říšské hraběcí excelenci hraběti z Pruskova, s okolím, ttiž s jeh a jeho poddaných domy, vinicemi, rolemi, lukami, rybníky, s panskou bažantnicí a oborou, geometricky přesně vyměřená a nakreslená od Josefa Antonína Pernlohnera, inženýra hraběte Khevenhillera.
A. | Město Bzenec | 15. | Horní Doubrava |
B. | Farní chrám | 16. | Dlouhá alej |
C. | Nadační kaple | 17. | Cesta k Miloticím |
D. | Fara | 18. | Cesta k Vracovu |
E. | Horní náměstí | 19. | Cesta k Hodonínu |
F. | Dolní náměstí | 20. | Cesta k Vídni |
G. | Pivovar | 21. | Cesta k Přívozu |
H. | Dvorec | 22. | Dolní Doubrava |
J. | Zámek | 23. | Cesta k Přívozu |
K. | Zámecká kaple | 24. | Louky u Olšov. rybníka |
L. | Park | 25. | Vesnice Olšovec |
M. | Zahrada kuchyňská | 26. | Mlýn u Olšovce |
N. | Zahrada ne chřest | 27. | Rybníček na násadu |
O. | Dvůr | 28. | Ovčírna |
P. | Štěpnice | 29. | Na Fabiáně |
Q. | Stará bažantnice | 30. | Bzenecké vinice |
R. | Zvl. zahrada na zeleninu | 31. | Židovský hřbitov |
S. | Pastvina za dvorcem | 32. | Židovské domy |
T. | Pastvina u myslivny | 33. | Židovská škola (templ) |
U. | Myslivna | 34. | Cesta do Syrovína |
V. | Nová bažantnice | 35. | Cesta do Domanína |
W. | Zelin. zahr. poddaných | 36. | Cesta do vinohradů |
X. | Uliční rybník | 37. | Boudy |
Y. | Kaple sv. Floriána | 38. | Jezuitská bouda |
Z1. | Panské vinice | 39. | Jezuitská vinice |
Z2. | Šibeniční pastvina | 40. | Olšovské pole |
41. | Cesta k Hradišti | ||
1. | Horní rybník | 42. | Cesta k Veselí |
2. | Mlýn | 43. | Cesta k Veselí |
3. | Panské louky | 44. | Olšovská role |
4. | Pastvina na Nivce | 45. | Bzenecké zelin. zahr. |
5. | Uliční louky | 46. | Panské louky |
6. | Nová obora | 47. | Louky poddaných |
7. | Hlavní alej | 48. | Vracovksý potok |
8. | Křížová alej | 49. | Bzenecký potok |
9. | Postranní alej | 50. | Olšovský rybník |
10, | Louky poddaných | 51. | Olšovský lesík |
11. | Pole | 52. | Olšov. zelin. zahrady |
12. | Malé louky | ||
13. | Malé louky | Domy křesťanů jsou označeny červeně, domy židů černě |
|
14. | Obv. obory 3.250 sáhů |
Mapa popraviště
– zdroj: Hanák J., Dějiny vinařství v Bzenci, vydáno r. 1922
– mapa pochází z první poloviny 18. století
Náčrt bzeneckého tržiště z první poloviny 19. století
Nedatovaný náčrt bzeneckého tržiště, který dle uvedených vlastníků domů pochází z první poloviny 19. století. Dle pestrého zastoupení různých profesí a živností se jedná o některý z výkladních trhů na zboží, které na Dolním náměstí (dnes náměstí Svobody) pravidelně probíhaly. Náčrt zhotovil zřejmě některý z městských úředníků, jako pomůcku pro rozmístění a přidělení prodejních míst jednotlivým obchodníkům a řemeslníkům. Že šlo pouze o pracovní záležitost a ne oficiální dokument, dokládá také fakt, že jednotlivé popisky jsou kusé, zkratkovité a často zkomolené. Přesto se jedná o krásný dobový doklad týkající se bzeneckých trhů, a proto jej zde uveřejňujeme. Všem zájemcům také doporučujeme článek bývalého bzeneckého ředitele Jana Gartnera z roku 1925, kde jsou bzenecké trhy popsány blíže (www.starybzenec.cz/listiny-a-regule/bzenecke-trhy/).
Vysvětlivky:
- Kastingerův dům (Gastinger) – dům čp. 70 patřící Johannu Gastingerovi (Kastingerovi) – dnes roh parkoviště u prodejny COOP a ulice K. H. Borovského. Nápis na pravé straně fleischbak (správně fleischbank neboli masné krámy) značí, že zde řezníci prodávali čerstvé maso.
- Gasse – ulička. Dnes ulice K. H. Borovského.
- Pressův dům (Press sein haus) – dům čp. 72 patřící rodině Pressových. Zde myšlena obytná část jejich domu. Nápis vpravo Press Gewelb (gewelb – krám) označuje, že v této části domu měl pan Press svůj obchod.
- Radnice (Rathaus zimmer) – dům čp. 73 ve kterém se stejně jako dnes nacházela radnice. Na plánku je radnice zakreslena ještě s věžičkou se zvonem, který oznamoval zahájení trhů. O věžičku přišla radnice při rekonstrukci započaté v roce 1869. Vpravo je opět nápis Gewelb, tudíž přímo v radniční budově nebo mezi ní a domem čp. 74 se nacházel krámek.
- Dům vdovy Vojtěchové (Vittib Wogtiech) – dům čp. 74 patřící podle popisu vdově Vojtěchové.
- Hostinec (Wirthaus) – dům čp. 75. Hostinec – později zde svou restauraci a hotel provozoval Leopold Skála. Dnes městské infocentrum a prodejna pekařství Bachan.
- Jančího dům (Janthssÿ) – zkomolenina bzeneckého příjmení Jančí. Jedná se o dům čp. 76, který vlastnil Josef Jančí.
- Sýkorův dům (Sykora) – dům čp. 77 Šimona Sýkory – dnes obchod s hračkami a papírem.
- Žižíkův dům (Žižik) – dům čp. 78 Františka Žižíka – dnes dům s pečovatelskou službou.
- Varhaníkův dům (Organist) – dům čp. 79/a ve kterém bydlel místní varhaník – dnes čp. 79/26.
- Židovské krámky (Erenzweich Gwölb – Ehrenzweigův krámek) – židovské krámky a nálevny kořalky. Stály na náměstí až do 90. let 19. století, kdy byly odstraněny. Krámek vlevo provozoval dle uvedeného nápisu židovský obchodník Ehrenzweig.
- Masné krámky (Gemein fleissbank) – dle popisu zde byly umístěny obecní masné krámy a krámky židovských obchodníků Ehrenzweiga a Bunera (zřejmě Brunera).
- Zastřešená prodejní místa (mit hauben) – popřípadě se také může jednat o místa vyhrazená pro prodejce čepců, klobouků atd.
- Studna (Brun – správně Brunnen).
- Kramáři – místo vyhrazené při trzích pro kramáře. Na plánku i se jmény těch, kteří zde měli vyhrazena místa.
- Kaplička – stála na náměstí až do roku 1913, kdy musela být odstraněna v důsledku rozšiřování hlavní komunikace.
- Stolař (Tischler) – místo vyhrazené při trzích pro stolaře.
- Chudobinec neboli špitál (Spital) – přízemní domek s doškovou střechou pro šest chudých osob (tři muže a tři ženy). Šlo o vrchnostenský špitál či útulek pro žebráky a staré, k práci neschopné občany. Postaven byl ve 40. letech 18. století.
- Stuhař a niťař – nápis je špatně čitelný a zkomolený, zřejmě se však jedná o místo, které měli vyhrazeni obchodníci s tkanicemi, pentlemi, stuhami a nitmi (Bände und Zwirnhändler).
- Železář (Eisenhändler) – místo vyhrazené na trzích pro železáře.
- Bednář – místo vyhrazené pro bednáře.
- Nádrž na dešťovou vodu – nacházela se zde až do počátku 20. století.
- Klempíř (Klampfer) – místo vyhrazené pro klempíře.
- Hřebíkář (Nagelschmied) – místo vyhrazené pro hřebíkáře.
- Mýdlář (zkomolený název povolání seifensieder) – místo vyhrazené pro mýdláře.
- Perníkář (Lebzelter) – místo vyhrazené pro perníkáře.
- Prodejci sukna a látek (Tuchhändler) – místo vyhrazené pro prodejce látek, rozdělené dle jejich příslušnosti – ze Skalice, Strážnice, Veselí atd.
- Jirchář (Weissgerber) – místo vyhrazené pro jircháře.
- Socha Nejsvětější Trojice z roku 1764. V roce 1937 byla socha přesunuta z náměstí před kostel sv. Jana Křtitele.
- Halenkáři – místo vyhrazené pro halenkáře.
- Šlechtův dům.
- Drbálkův dům.
- Fialkův dům.
- Truchlíkův dům.
- Hlavní komunikace přes náměstí – u každého vjezdu na náměstí byly od prodejců vybírány poplatky.
- Mědikovec (Kupferschmied) – místo vyhrazené mědikovcům a kovotepcům.
- Hrnčíř (Döpf – Döpfer) – místo vyhrazené hrnčířům a podobným profesím.
- Dům hospodářského úředníka – nápis Pulgraf je zřejmě zkomoleninou slova Burggraf neboli hospodářského úředníka zdejší vrchnosti. Vzhledem k tomu, že v době pořízení náčrtu tržiště vlastnil tento dům rod Goldmannů, nelze vyloučit, že pisatel mohl mít na mysli výraz Burgmeister neboli purkmistr.
- Tesař (Zimmer) – místo vyhrazené pro tesaře.