Uvedený článek od pana Josefa Pelíška byl publikován 1. 6. 1987.
V oblasti Moravské Sahary
Josef Pelíšek
V oblasti Hodonín—Bzenec se nalézá rozsáhlá oblast písečných přesypů, která je dnes z převážné části kryta borovým lesem. Tato rozsáhlá území jsou pokryta labyrintem malých i větších pískových kopečků kruhovitého nebo elipsovitého půdorysu a valového rázu.
Relativní výška přesypů je až třináct metrů. Místy jsou uspořádány ve směru severozápad-jihovýchod, uloženy jsou v třetihorním jílu, který je pro vodu nepropustný.
Písky zde byly naváty hlavně z písečných náplavů řeky Moravy zejména v ledových dobách. Tato rozsáhlá oblast má výrazné klima charakterizované nedostatkem ročních dešťových srážek, vysokými teplotami a vysokým výparem.
Název Moravská Sahara pochází z 18. století, kdy byly v této oblasti vykáceny souvislé dubové lesy, které pokrývaly celé území. Nedostatek lesního krytu, pastva dobytka a polaření podmínily odkrytí písků a vznik jihomoravské písčité pouště. Také jihovýchodní větry z dunajské nížiny začaly obnažené písky převívat a vytvářely holé pískové přesypy.
Počátkem 19. století došlo v této oblasti k pronikavým změnám. V roce 1825 nastoupil na bzenecké panství nadlesní Jan Bedřich Bechtel, který se začal zabývat otázkou zalesnění tohoto písečného území. Volil pro zalesnění borovici, která mohla snést na písečných půdách nedostatek živin a vláhy. Pro výsadbu používal nejdříve semene a později pak jednoleté semenáčky. Od roku 1825 byly tak zalesněny rozsáhlé písčité plochy v pásmu vátých písků od Bzence až po Malacky na Slovensku, i když místy se dosud zachovaly plochy holých vátých písků s výrazným vlnovitým povrchem. V severní a střední části této oblasti se nalézají malá jezírka, kde se udržuje voda na nepropustném jílovitém podloží. Také se tu objevují malé ostrůvky rašelin slatinného charakteru. Bechtelova metoda zalesňování písků borovicovými sazenicemi se stala světoznámou a byla použita k zalesňování i jiných písčitých oblastí u nás i v zahraničí. V blízkosti hájenky Strážnice-Přívoz se nachází pomník, který byl J. B. Bechtelovi postaven péčí Spolku moravskoslezských lesníků při příležitosti jejich sjezdu v Hodoníně 30. srpna 1906.
Název Moravská Sahara je dnes již méně používán a do značné míry zapomenut, protože zásluhou J. B. Bechtela ztratil do jisté míry své opodstatnění.