Uvedený článek byl otisknut v periodiku „Časopis turistů“ v roce 1941 – ročník LIII, číslo 10, str. 130, 131.

Volá vás Bzenec a okolí

Prof. Alfa Musiol

Fotografie na titulní straně časopisu – foceno na náměstí před bzeneckou radnicí.

Začínáme pěkným názvem, který dostala naše chystaná propagační brožurka. Pěkná děvčica našeho titulního obrázku kyne vám na uvítanou! Bzenec se Vám zjevuje za oponou na obrázku malíře A. Pojety a ve skutečnosti, když přijíždíte vlakem od Brna, objeví se malebný vršek s tímto kostelíkem svatého Floriána.

Říkají tomuto vršku Starý hrad. A skutečně býval tu hrádek údělných knížat moravských. Byl rozbořen Janem Žižkou při jeho tažení do Uher. R. 1510 byl prodán jako „pustý hrad“. Na jeho místě byla postavena r. 1703 kaple sv. Floriána.

Dnes putují místní i cizí na malebný tento vršek, aby se pokochali krásným rozhledem po městě a jeho okolí. A jdete-li po celém hřebenu vinných hor, poznáte, jak vypadají bzenecké vinice. Všimnete si, jak pracně se tu rodí víno! Co dá práce vinička, nežli se zajiskří ve sklence voňavá bzenecká „Lipka“.

Ale i pohled na další okolí je malebný. Před vámi se táhnou rozlehlé roviny lesů a polí, mírně zvlněné – to hledíte na bývalé dno předvěkého moře! V dáli lemují obzor moravské pohraniční Karpaty. Vidíte město Veselí, za lesy vyčnívají věže Strážnice. A jdete-li dále po hřebenu, uvidíte také hrad Buchlov. Směrem ke Kyjovu upoutá rozlehlý stražovský zalesněný kopec.

Plni pěkných dojmů vcházíme opět do města Bzence. Máme tu zámek ve slohu anglické gotiky z r. 1850. V něm je nyní umístěno zámecké vinařství Vinařského družstva. K zámku přiléhá dobře udržovaný park se vzácnou lípou, jež dovršuje 800 let věku. Nedaleko ní je mladší její sestra, 500 let stará, a pod ní se táhnou starodávné vinné sklepy. Poblíže těchto starých lip býval v letech 1710 až 1849 starý zámek ve slohu barokovém, stavěný do čtverce se 4 věžemi.

Na rozlehlém bzeneckém náměstí se konávají veliké proslulé trhy na zeleninu a ovoce. Sem se sjížděli kupci z daleka a odtud se rozvážela zelenina a ovoce po celé Moravě. V době novější nákladními auty, ale dříve to šlo jen na vozech, ba i na trakaři, jak pěje stará písnička: „Bzenčan má mrkvičku, cibuli a ředkvičku, tragač před sebú, zpívá veselú, až k Hradišču …“

Bzenecké okolí je stvořeno odedávna svou lehkou půdou i svým podnebím k tomu, aby zde rostla na svazích réva a v rovině vyhlášená jemná zelenina. Na malých políčcích uvidíte pilné Bzenčany i jejich ženy, babičky i děvčata, pracovat od rána do noci. Zelenina vynáší, ale lidé zde nemládnou. Je to práce těžká a nekonečná.

Abyste poznali Bzenec dokonale, musíte projíti i úzkými uličkami našich „baráků a vinných sklepů“. Sklepy pro víno a zeleninu táhnou se hluboko do země a svými větracími komíny neboli sopouchy zabíhají daleko do vinic. A v těchto sklepech je často milé posezení při skleničce dobrého vína. A rád pak dáte za pravdu veršům bzeneckého rodáka, básníka a šermíře Roberta Tvarůžka: „Zklamán rád bys pravé víno? Tož si vzpomeň na Bzenec! Okusiv je, budeš po něm toužit jako milenec!“

Bzenec je však také východiskem pro turistiku. Máme čilý odbor KČT. Značkovaných cest je 80 km. Za hodinu jste ze Bzence u řeky Moravy. Jsou tam malebné louky, velebná řeka Morava se zvolna valí uprostřed zeleně lesů a luk. V rozkošném Pomoraví uvidíte mnoho krotké zvěře: srnčí, bažanty, také četné čápy, lovící na občasných močálech. Na jinou stranu ze Bzence dostaneme se za 2 hodiny na úpatí Chřibů. Hrad Buchlov, památný Velehrad, chata KČT na Bunči, Kudlovská dolina, to jsou lákavé výlety ze Bzence. Koncem června vyjedete si ze Bzence ke svatému Antoníčku na slavnou pouť, kde krásou zahoří slovácké kroje z blízké Blatnice a okolí. Dne 10. srpna koná se ve Bzenci Vavřinecká slavnost, při níž je „uzavírání viničných hor“. Posledně byla konána r. 1936 ve větším měřítku.

Bzenec není jen starobylým městem vína a zeleniny, ale také nejmladším hornickým městem na Moravě. Máme nablízku pod pískem borových lesů velké zásoby hnědého uhlí.

Bzenci kyne veliká budoucnost. Je třeba, aby občané to správně pochopili a přebudovali svou velkou vesnici na moderní venkovské město, vydlážděné, čisté a přívětivé. Přebytky vína proměňujme na podniky hospodářské, svépomocné, kulturní a nepoznáte pak Bzenec za 20 let!

Přijďte, máme tu také turistickou noclehárnu! Kdo přijde do Bzence jednou, rád se vrátí sem častěji.