Uvedený článek od Vojtěcha Holcmana byl publikován v periodiku Lidová demokracie v roce 1984.

Jaké bývaly v Bzenci daně

Majitel bzeneckého panství před třicetiletou válkou Jan Krištof Pruskovský z Pruskova dal v roce 1604 sepsat na svém panství urbář, v němž vyčíslil podrobně všechny povinnosti bzeneckých občanů jednotlivě, ale i sumárně, jak od řemeslníků, tak i od držitelů půdy.

Je pravda, že veliké panské hospodářství mělo velikou režii, ale musíme si uvědomit, že pracovní sílu měli zdarma a mimo to brali od poddaných naturální robotu, která jim stačila, takže výnosy vlastních hospodářství mohli prodávat.

K panství patřily tehdy 4 dvory: jeden přímo ve Bzenci u zámku, druhý ve Vracově, třetí novokřtěnský ve Vacenovicích (s dílnou na nože, srpy a kosy) a dvůr na Rúdníku, kde se pěstovalo jen žito (rýž) a chovalo 160 dojných krav. K panství dále patřili poddaní z obcí Bzenec, Vracov, Syrovín, Hostějov, Olšovec a několik sedláků z Vlkoše a Vacenovic.

Všichni poddaní museli odvádět ze sklizeného obilí snopný desátek, který tak vrchnosti vynášel 1 000 kop snopů pšenice, což je 4 000 mandelů. Při tehdejším nízkém výnosu maximálně 25 kg z mandelu je to zhruba 10 vagonů zrna, dále to bylo 20 vagonů rži a 8 vagonů ječmene a ovsa, tzv. „jaře“. Bohatý naturální zisk měla vrchnost z uvedených obcí z vinohradů, neboť odváděný desátek vína činil na 3 tisíce věder, tj. téměř 1700 hektolitrů.

Usedlí z Vracovské a Bzinské ulice byli zatíženi zvláštní naturální dávkou, tzv. cibulovým platem, takže někteří dávali vrchnosti do kuchyně měřici cibule (1 měř. — 45 kg), jiní totéž množství dávali faře. Polní roboty nebyly ve Bzenci nijak vysoké: s párem koní robotovali pouze 2 dny v týdnu, ale hofeři a bezzemci podle potřeby museli jít pomáhat kdykoliv na rybolovy, hony, házení sněhu, na opravu cest. Majitelé gruntů platili z lánu při sv. Jiří a při sv. Václavu vždy 16 grošů. Masaři, tj. řezníci, kterých bylo ve městě celkem 8 (!), dávali dohromady do zámecké kuchyně týdně 40 funtů masa zdarma, tedy asi 22 kg.

Všichni usedlí platili za hlásku, tj. za hlídání města panskými ponocnými 2 groše ročně, dále platili za praní svých ovcí v rybníku, rybáři za chytání ryb, za pastvu dobytka na panském a obchodníci za pepř a jiná koření, dovezená na lodích z africké země. Hodnota naturálií činila téměř 6 000 zl., odvedená manuální práce zdarma další tisíce zlatých. Na hotových penězích dostala vrchnost jenom od samých Bzenčanů 376 zlatých, takže suma sumárum si pan Pruskovský vyčíslil své příjmy ze bzeneckého panství na 27 000 zlatých ročně, což byla suma ohromná.

Je známo, že po třicetileté válce, a ještě později, byly robotní povinnosti poddaných dále zvedány a utahovány, takže se lidé bouřili. Z uvedeného přehledu vidíme, jak vrchnosti skutečně poddané trápily a vykořisťovaly, zatímco lidé museli žít velmi skromně, ba často i v bídě.

V. HOLCMAN