Zpracování historie bzenecké lékárny „U Marie Pomocné“ se věnovali v průběhu doby jednotliví správci této lékárny. Zde uvedený článek je přepisem těchto záznamů, do kterých námi nebylo zasahováno, pouze jsme pod text přiložili slovníček použitých výrazů a zkratek, které se v článku objevují. Za poskytnuté materiály děkujeme Mgr. Zdence Varjanové.

Dějiny lékárny „U Marie Pomocné“ v letech 1842 – 1988

O udělení osobní koncese pro zřízení nové lékárny ve Bzenci zažádal v roce 1842 pravděpodobně PhMr. Tomáš Novotný, který studoval na univerzitě ve Vídni, kde dosáhl v r. 1820 titulu PhMr.

Lékárna „U Marie Pomocné“ byla založena v letech 1842 – 1843, což dokládají i přístupné prameny, i když v nich není uvedeno, kdo o zřízení lékárny žádal.

Proti zřízení nové lékárny ve Bzenci podali rekurs majitelé lékáren v Kyjově, ve Veselí a ve Strážnici. Krajský úřad v Uherském Hradišti oznamoval v r. 1843 PhMr. F. Zugschardtovi ve Veselí, že jeho rekurs proti zřízení nové lékárny v Bzenci ze 7. 4. 1843 byl zamítnut dekretem č. 32 577 ze dne 26. 7. 1843. Rekursy všech tří majitelů okolních lékáren zamítla i dvorská kancelář dekretem č. 21 037 ze dne 14. 8. 1843.

Prvním známým majitelem lékárny „U Marie Pomocné“ byl PhMr. T. Novotný, který byl imatrikulován u LGB 10. 5. 1845, kdy zaplatil i „inkorporační“ poplatek 15 zl. PhMr. T. Novotný byl uváděn jako majitel lékárny ve Bzenci i v literatuře z r. 1846.

Lékárna „U Marie Pomocné“ byla umístěna v přízemní budově nynější č. 442.

Dalším majitelem lékárny byl v r. 1847 (snad i v roce 1846) PhMr. J. Planer, bývalý lékárník ve Strážnici. PhMr. J. Planer byl v r. 1850 již v Bzenci dobře znám, když 23. 9. 1850 byl ručitelem ranhojiči Karlu Bergovi při koupi vinohradu.

Ve visitačním protokolu o stavu veřejných lékáren bývalého uherskohradišťského kraje zapsal MUDr. Engel, že dne 17. 7. 1851 navštívil ve Bzenci lékárnu „U Marie Pomocné“, jejímž majitelem byl PhMr. J. Planer.

V lékárně pracoval ještě „Lehrling“ Karel Zimmermann. MUDr. Engel shledal provozní místnosti lékárny bez závad. Když pak visitoval lékárnu k 5. 10. 1852 MUDr. J. Katzer, uvedl opět jako majitele lékárny PhMr. J. Planera, kterému pomáhal „zkoušený pomocník“ R. Zimmermann a „praktikant“ František Weiner. MUDr. J. Katzer zaznamenal i polohu lékárny, která se nacházela přibližně ve středu severní strany náměstí a měla suchou polohu.

V roce 1853 byl majitelem lékárny „U Marie Pomocné“ ve Bzenci PhMr. František Fluger, který obdržel osobní koncesní listinu pod č. 697 dne 21. 1. 1853 od okresního hejtmanství v Uherském Hradišti. PhMr. F. Fluger se narodil v r. 1824 v Opavě. Po tyrociniu 25. 9. 1843 u LG v Přerově studoval na univerzitě ve Vídni, kde dosáhl v roce 1848 titulu PhMr. Jeho otec byl obuvníkem v Opavě. PhMr. F. Fluger měl za manželku Františku Brigitu, dceru Františka Erbana, bažantníka ve Bzenci.

Při visitaci 9. 9. 1853 uváděl MUDr. J. Katzer jako majitele lékárny „U Marie Pomocné“ PhMr. F. Flugera, kterému pomáhal v lékárně Jakub Linhart. Když pak visitoval lékárnu 25. 7. 1854, poznamenal, že se lékárna nacházela na severní straně náměstí s vysokou polední polohou. PhMr. pracoval v lékárně bez pomocné síly. LČ a LP byly v lékárně připraveny v dobré jakosti podle PhA z r. 1834; novější LČ a LP byly v lékárně v dostatečném množství. MUDr. J. Katzer označil oficínu jako místnost značně těsnou a pochybně osvětlenou „faul licht“, avšak suchou. Stojatky v lékárně, sloužící k uchovávání LČ, nalezl v lékárně již opotřebované a poškozené. Ostatní nádoby a zařízení jako moždíře, misky, závaží, váhy apod. shledal v pořádku. Materiálka se nacházela v zadní části domu, v postranním traktu a byla prostorná, světlá a suchá. Laboratoř měla několik oddělení a byla vybavena potřebnými přístroji, které byly udržovány v čistotě podobně jako jiné nádobí. Sklep na vody byl prostorný, suchý, studený se stálou teplotou. Půda na léčivé rostliny byla prostorná a opatřena naproti sobě umístěnými větracími okny. S provozem lékárny byla vyslovena všeobecná spokojenost.

Když byl zjišťován po reorganizaci v r. 1855 stav veřejných lékáren v uherskohradišťském kraji a také lékárny „U Marie Pomocné“ ve Bzenci, uvedl PhMr. F. Fluger, že lékárna byla zřízena asi před 12 lety a byla víckrát uvolněna a vystřídalo se i více majitelů, z nichž uváděl jen sebe. Tedy asi po 12 letech zřízení lékárny ve Bzenci nemohl PhMr. F. Fluger udat přesné datum založení lékárny a ani neznal zakladatele lékárny, což souviselo s tím, že lékárna byla původně v pronajatých místnostech.

Při visitaci 2. 8. 1856 označil MUDr. Otto přípravu LP, skladování LČ a LP a jejich uchovávání za přiměřeně vyhovující. Provozní lékárenské místnosti byly vyhovující. V poznámce uvedl, že v lékárně scházel areometr na tekutiny, které měly větší specifickou váhu než voda. Ani při této visitaci a ani při visitaci 10. 9. 1865 neuváděl v lékárně MUDr. Otto dalšího pracovníka mimo majitele PhMr. F. Flugera. V r. 1870 uváděl MUDr. Otto při visitaci lékárny tyrona Ernesta Gillara, který se nacházel v lékárně již od r. 1869.

Dne. 1. 12. 1871 zapsal o visitaci lékárny „U Marie Pomocné“ nově visitující okresní lékař MUDr. Alois Smita, že oficína byla dobře umístěna a že byla suchá, světlá a dobře udržovaná s potřebným zařízením. „Simplicia“ a „Composita“ zjistil čerstvě připravená a v dobré jakosti i v přiměřeném množství. Potřebné nářadí, přístroje a nádobí i destilační přístroje byly v dobrém stavu. Měděné nádobí bylo řádně pocínováno. Laboratoř byly čistá a měla být v příštím roce (1872) nově upravena. „Heroica“ a „Venena“ se nacházela sice ve zvláštní skříni, avšak nebyla uzamčena. Proti provozu lékárny nebylo stížností. Dále MUDr. A. Smita poznamenal – „Zu Bemerken ist, dass der Apotheker allein in der Apotheke beschäftigt trotzdem – das Amt eines K. K. Postmeisters und Telegraphisten verseht, was leicht zu Störungen im Betriebe Anlass geben kann, jedoch bis nun nicht Anlass gegeben hat.“ PhMr. F. Fluger tedy zastával mimo povolání lékárníka i úřad poštmistra a telegrafisty. MUDr. A. Smita však upozorňoval nadřízený úřad v Brně, že zastávání tolika zaměstnání by mohlo snadno vést k poruchám v provozu lékárny. Jinak byla v lékárně k dispozici PhA, taxa léčiv, gremiální řád a gremiální instrukce.

Při visitaci 11. 9. 1872 zapsal MUDr. A. Smita, že PhMr. F. Fluger byl v práci podporován tyronem Františkem Mlčochem a že s provozem lékárny byl vysloven souhlas a také byla vyslovena všeobecná spokojenost.

V r. 1872 vlastnil PhMr. F. Fluger obytný dům č. 442, pole a vinohrady podle knihovní vložky 446 – 45. Dům měl číslo stavební parcely 118. K domu náleželo 5 rolí a 4 vinohrady. Dále vlastnil spolu se svou manželkou na stejné díly dům č. 453 se stavební parcelou 201/2 a dům č. 297 se stavební parcelou 202 s bytem, hospodářskými budovami včetně polí o 4 dílech, s loukou a zahradou. PhMr. F. Fluger vlastnil i vinný sklep s boudou č. 62 (29 x 2,5 m) zapsaný pod č. knihovní vložka 453 – 7096/5. V zápise byl zapsán „Franz Fluger, Curand in Bisenz“.

Dle stavu v r. 1827 byl dům č. 442 zapsán na parcele č. 80 b/18, D 10 – stabilní katastr.

Když visitoval lékárnu „U Marie Pomocné“ 11. 9. 1875 MUDr. A. Smita uvedl jako tyrona v lékárně Františka Flugera, syna majitele lékárny PhMr. F. Flugera. Dále pracoval v lékárně nediplomovaný asistent František Mlčoch, který byl přítomen v lékárně při visitaci 10. 8. 1876. MUDr. A. Smita uvedl v zápise při visitaci lékárny 19. 8. 1877, že majitel lékárny PhMr. F. Fluger se nacházel od března 1876 v zemském ústavu pro choromyslné v Brně. Provisorem lékárny byl PhMr. Ernest Gillar, který se narodil v r. 1853 a získal 21. 7. 1877 titul PhMr. na univerzitě ve Vídni.

Při visitaci lékárny „U Marie Pomocné“ 29. 8. 1878 byl v lékárně stále jako provisor E. Gillar a Fr. Fluger ml. pracoval jako nediplomovaný asistent.

V r. 1885 byl provisorem v lékárně PhMr. František Schusta. V r. 1885 se stal PhMr. F. Fluger ml. majitelem domu č. 316. Tento dům se nacházel na protější straně náměstí a měl stavební a parcelní č. 179/1 s knihovní vložkou 4007.

Od 1. 4. 1886 pracoval v lékárně jako nediplomovaný asistent Jindřich Fetter, narozený 1. 7. 1865 v Německém Brodu.

Od 1. 8. 1887 převzal otcovu lékárnu „U Marie Pomocné“ PhMr. F. Fluger ml., když mu udělilo osobní koncesi okresní hejtmanství v Uherském Hradišti. PhMr. F. Fluger ml. se narodil 23. 7. 1859 ve Bzenci na č. 80. Po tyrociniu v r. 1878 u LGO studoval na univerzitě ve Vídni, kde dosáhnul 22. 7. 1881 titulu PhMr.

Od 12. 9. 1887 byl v lékárně zaměstnán nediplomovaný asistent Josef Kusala, narozený r. 1868 v Bilanech.

Od 3. 3. 1891 pracoval v lékárně PhMr. J. Fettar (jako provisor), který po tyrociniu 16. 9. 1884 u LOB studoval na univerzitě v Praze, kde dosáhnul 18. 7. 1888 titulu PhMr. Byl vyučen i poštmistrem. Za svého působení ve Bzenci přepsal „Seznam purkmistrů bzeneckých, dále pánů a držitelů Bzence“, sestavený PhMr. F. Flugerem ml., jak uvedeno na originále, uloženém na MěNV ve Bzenci.

V r. 1893 přestěhoval PhMr. F. Fluger ml. lékárnu „U Marie Pomocné“ z č. 442 do přízemí nově upravené budovy na protější straně náměstí č. 316, kde provozní lékárenské místnosti byly vhodnější.

Od 15. 5. 1898 byl v lékárně zaměstnán nediplomovaný asistent František Vybíral, narozený 15. 7. 1873 v Kozlově.

Od 12. 1. 1901 pracoval v lékárně jako asistent PhMr. František Šejvl, narozený v r. 1877 v Lysé nad Labem, který studoval na univerzitě v Praze, kde získal 3. 11. 1901 titul PhMr.

Do 15. 2. 1906 byl v lékárně zaměstnán jako nediplomovaný asistent Gustav Hajger. Při visitaci lékárny v r. 1906 pracoval v lékárně jako adjunkt PhMr. Leo Elleder, narozený 9. 4. 1871 v Horním Těšově v Čechách, který získal na univerzitě v Praze v r. 1893 titul PhMr. V lékárně bral měsíčně platu 120 K. Lékárna byla otevřena denně od 6:30 ráno do 8:30 večer. Lékárna vyexpedovala v r. 1905 LP na 8 000 rp, z čehož polovina připadala na nemocenské pojišťovny.

PhMr. F. Fluger ml. měl za manželku Marii Liškovou, dceru Karla Lišky, polesného ve Strážnici. Dne 28. 10. 1889 se jim narodila dcera Aloisie Marie a 24. 7. 1892 se narodil syn F. X. Karel, který studoval později lékařství na univerzitě ve Vídni, kde se v r. 1914 zastřelil. Druhý syn Karel Rudolf se narodil 21. 2. 1897 a v r. 1942 žil ve Vídni VIII. PhMr. F. Fluger byl činný i veřejně v zastupitelstvu města Bzence. Zabýval se muzejnictvím a historií. Sestavil „Seznam purkmistrů bzeneckých, dále pánů a držitelů Bzence“. Byl v osobním styku s kustodem moravského muzea v Brně Mořicem Trappem, s nímž si dopisoval.

Dne 6. 4. 1908 vyměnil PhMr. F. Fluger ml. lékárnu „U Marie Pomocné“ ve Bzenci za lékárnu v Brně na Veveří č. 26, jejímž majitelem byl PhMr. Karel Krásný.

PhMr. K. Krásný, narozený 3. 3. 1876 v Plzni, který dosáhl titulu PhMr. 18. 7. 1898 na univerzitě v Praze, se stal majitelem lékárny v Bzenci, avšak ne nadlouho. Již 1. 8. 1908 oznamovalo okresní hejtmanství v Uherském Hradišti LGO k přípisu ze dne 24. 7. 1908 č. 324, že místodržitelství v Brně udělilo PhMr. K. Krásnému osobní koncesi k provozování veřejné lékárny ve Bzenci na domě č. 316. Dále bylo poznamenáno – „listina koncesní nebyla vystavena, protože PhMr. K. Krásný předepsanou taxu 580 K přes několikeré vyzvání a konečně pohrožení exekucí dosud nezapravil“. Okresní hejtmanství v Uherském Hradišti opět oznamovalo LGO 30. 11. 1908, že PhMr. K. Krásný obdržel výnosem místodržitelství ze dne 17. 11. 1908 č. 67 881 koncesní listinu pro lékárnu v Bzenci. PhMr. K. Krásný byl pak zároveň vyzván, aby pod hrozbou exekuce zaplatil předepsané poplatky a přihlásil se u LGO.

LGO odpovědělo okresnímu hejtmanství v Uherském Hradišti 7. 5. 1909 pod č. 327: „podepsané představenstvo žádá slušně o sdělení, kdo vlastně lékárnu v Bzenci co zodpovědný správce vede, poněvadž doposud se zde nikdo ani přímo ani nepřímo nepřihlásil. V odvolání se na výnos c. k. místodržitelství ze dne 4. 2. 1909 č. 4 373 doufá podepsané představenstvo, že nařízením § 32 a § 41 gremiálního řádu bude vyhověno“.

PhMr. K. Krásný se pravděpodobně chtěl zbavit lékárny ve Bzenci, snad i z finančních důvodů, žádal proto okresní hejtmanství v Uh. Hradišti o schválení PhMr. Karla Fuhricha provisorem. Okresní hejtmanství sdělilo pak 11. 5. 1909 pod č. 9 869 PhMr. K. Krásnému, že vyhovělo jeho žádosti z 9. 5. 1909 o ustanovení PhMr. K. Fuhricha provisorem jeho lékárny od 9. 5. 1909. Zároveň ho vyzvalo, aby se provisor ihned přihlásil u LGO a též Výboru kondicinujících farmaceutů.

Okresní hejtmanství v Uherském Hradišti oznámilo 9. 8. 1909 PhMr. J. Harnovi, starostovi LGO pod č. 15 248 – „dle sdělení c. k. okresního soudu v Uherském ostrohu byla veřejná lékárna ve Bzenci dne 28. 6. 1909 PhMr. K. Fuhrichovi v exekuci nuceně pronajata a jmenovaný c. k. okresní soud požádal zdejší politický úřad prostřednictvím c. k. místodržitelství o schválení nájemce“. Dále sdělováno, že lékárna ve Bzenci se nacházela téměř od převzetí PhMr. K. Krásného v exekuci. I předepsaná taxa 500 K musela být exekučně vymáhána. Musel pak být i odeslán přípis představenstvu města Bzence s vyzváním, zda to vše bude mít úspěch. Obavy okresního hejtmanství se splnily, a proto musela být vydána „Exekutiva Zwangsverpachtung der Apotheke in Bisenz“.

PhMr. K. Fuhrich zažádal v lednu 1912 o udělení osobní koncese pro veřejnou lékárnu „U Marie Pomocné“ ve Bzenci, poněvadž chtěl lékárnu koupit. Místodržitelství v Brně oznamovalo 31. 1. 1912 pod č. 7 728 PhMr. J. Harnovi, starostovi LGO „svrchu řečený žadatel, nájemce lékárny Karla Krásného ve Bzenci, v nuceném nájmu se nalézající, domáhá se, aby mu koncese pro lékárnu tuto byla v zásadě a pod tou podmínkou udělena, že vyrovnání s věřiteli řečeného dosavadního majitele se zdaří a exekuční právo na koncesi váznoucí bude zrušeno. Doklady o způsobilosti své k zřízení veřejné lékárny, dále legislativní prohlášení lékárníka Krásného ze dne 25. 1. 1912, jimiž se tento vzdává koncese svoji ve prospěch žadatelův, jakožto kupitele lékárny, jakmile veškerá exekuční práva na živnosti lékárnické a koncesi váznoucí budou zrušena. Dále je v zájmu provisora i lékárny samé, aby byla vymaněna z poměru nájemního.“

PhMr. K. Fuhrich se narodil 28. 10. 1873 v Bučovicích. Po vychození 6 tříd gymnázia nastoupil tyrocionální praxi 18. 9. 1889 v lékárně PhMr. Svobody v Tišnově. Po tyrociniu 23. 9. 1892 u LOB studoval na univerzitě v Praze, kde získal 23. 2. 1897 titul PhMr. Do lékárny v Bzenci přišel v r. 1909 z Městské lékárny ve Foči. PhMr. K. Fuhrich byl všestranně nadaný člověk. Mimo lékárenství se věnoval hudbě a zpěvu. Sám často vystupoval při společenských příležitostech, jako zpěvák – sólista. Měl i dobré znalosti botanické. Pěstoval i květiny a to nejlepší odrůdy v poměrně rozlehlé zahradě, která se brzy proměnila „v botanickou zahradu“ při lékárně v Bzenci. Za svého působení ve Bzenci byl i veřejně činný. Byl předsedou „Klubu lidové strany pokrokové“. V zápise rady obecního zastupitelstva ve Bzenci z 25. 6. 1910 bylo zapsáno: „V neděli dne 12. 6. 1910 se sešli zástupci všech zdejších spolků a korporací, aby uvažovali o tom, jakým způsobem by se dala organizovat a provádět práce, sledující další vzdělávání nejširších vrstev místních obyvatel a především naší dorůstající mládeže.“ Rozhodnutí rady mělo být zasláno na adresu starosty „Klubu lidové strany pokrokové“ ve Bzenci PhMr. K. Fuhricha.

Od 7. 7. 1912 nastoupila v lékárně jako aspirantka Anna Polášková, kterou vystřídala od 1. 2. 1915 Anna Skálová, dcera starosty města Bzence.

Jak byla lékárna „U Marie Pomocné“ uspořádána a zařízena v r. 1916, nás informuje visitační zápis z 18. 9. 1916. Oficína byla velmi prostorná, vzdušná a dobře osvětlená. LČ byla uchovávána ve stojatkách většinou skleněných se zabroušenými zátkami. Označení na stojatkách bylo podle předpisu. Venena a separanda byla uchovávána ve stojatkách v oddělených skříních, které byly uzamčeny. Skleněné stojatky pak měly zabroušené křížové zátky. Na recepturním a dispensačním stole stály dvě lékárenské váhy se sadami závaží, cejchovaných v r. 1914. Menší závaží než 1 g byla v plíšcích předepsaných tvarů. Stroj na prášky a na pilulky, šálky a misky byly čisté a použitelné. Dále byl v oficíně psací stůl a židle. Laboratoř přiléhala k oficíně a byla vybavena destilačním aparátem, kotlíky, lisem, přístrojem na odvary aj. v čistém stavu. Reagenční aparát byl úplný s dostatečným množstvím reagencií. Zásobní místnosti (materiálka a půda na léčivé rostliny) byly prostorné a suché. LČ a LP byly uchovávány podle předpisů. Sklep byl oddělený, suchý, prostorný a vzdušný. LČ a LP byly v lékárně řádně a bezpečně označeny a byly uloženy v dřevěných regálech, nahoře police a v dolní části opatřené dřevěnými zásuvkami k uskladnění LČ a LP. Inspekční pokoj odpovídal stavebnímu řádu. V lékárně byla zaměstnána jako aspirantka Ida Šichová, která pracovala pod dozorem lékárníka. Při visitaci byly odebrány následující vzorky LČ a LP: Aqua destillata, Aqua Laurecerasi, Bismuthum subnitricum, Natrium salicylicum, Solutio arsenicalis Fowleri, Flos chamomillae vulgaris a Folium uvae ursi.

Podle zkušebního protokolu „Chemicko – farmaceutického centrálního výzkumného ústavu“ c. k. ministerstva vnitra z 23. 6. 1917 byly zjištěny u odebraných vzorků tyto závady:

Aqua destillata obsahovala čpavek a byly v ní přítomny látky edukující KMnO. Bylo proto doporučeno dodržovat při přípravě patřičnou pečlivost.
Flos chamomillae vulgaris – droga byla velmi „obežrána“ a bylo nařízeno vyloučit ji z použití na základě ustanovení § 13 odstavec 3 nařízení ministra vnitra z 24. 2. 1912 ř. z. č. 46.

V r. 1919 koupil lékárnu „U Marie Pomocné“ v Bzenci PhMr. Rudolf Šenk, narozený 26. 8. 1885 v Hodolanech, který získal titul PhMr. 17. 7. 1909 na univerzitě v Praze. Osobní koncesi mu udělilo místodržitelství v Brně 16. 3. 1919. V literatuře jsem našel z té doby tento inzerát: „Lékárna „U Marie Pomocné“ ve Bzenci – PhMr. Rudolf Šenk. Doporučuji svůj sklad všeho druhu léčivých vín a jiných specialit, obvazových látek apod. a jako vlastní specialitu Šalvějové kapky proti křečím a Mariánské kapky žaludeční, dále Linemetum Capsici menthol proti rheumatickým bolestem atd.“ Byla to v té době běžně používaná reklama, upozorňující na bohatý výběr volně prodejných LP.

Dne 28. 12. 1923 koupil lékárnu „U Marie Pomocné“ i s domem za 490 000 K PhMr. Ferdinand Puchta, narozený 12. 1. 1893 v Neveklově (okr. Benešov), který dosáhl titulu PhMr. 21. 7. 1914 na univerzitě v Praze. Do Bzence přišel z Val. Meziříčí, kde byl zaměstnán v lékárně PhMr. Štěpána. Poněvadž nebyla lékárna delší dobu opravována, byl nucen PhMr. F. Puchta opravit jak exteriér, tak i interiér lékárny. Lékárna totiž sloužila jeho předchůdcům jen jako „přestupní stanice“ na lepší lékárnu.

PhMr. F. Puchta se bránil v r. 1935 zřízení domácí lékárny ve Vracově a uváděl celkový roční obrat lékárny za r. 1934, který činil za celý rok 154 392,45 Kč, z čehož příjem od pojišťovny byl 68 205,80 Kč.

Od 15. 11. 1935 pracovala v lékárně „U Marie Pomocné“ ve Bzenci PhMr. Marie Kučerová, narozená 7. 3. 1912 v Poličce, která získala titul PhMr. 25. 6. 1935 na univerzitě v Praze. Od 20. 4. 1936 byla zaměstnána v lékárně PhMr. Věra Neudörflová, narozená 25. 8. 1910 v Chotěboři, která dosáhla titulu PhMr. 5. 3. 1935 na univerzitě v Praze.

Dne 1. 10. 1936 koupil lékárnu „U Marie Pomocné“ i s domem PhMr. Karel Čížek, narozený 25. 7. 1897 v Rychnově nad Kněžnou, který získal titul PhMr. 12. 7. 1920 na univerzitě v Praze. Budovu i s lékárnou opravil na nynější vzhled. Provozní lékárenské místnosti však zůstaly v dřívějším uspořádání. Oficínu vybavil novým nábytkovým zařízením a novými stojatkami.

Od 1. 10. 1936 pracoval v lékárně jako asistent PhMr. Jiří Babíček, narozený 3. 12. 1909 v Miloticích (okr. Hodonín), který dosáhl titulu PhMr. 25. 6. 1936 na univerzitě v Praze.

PhMr. K. Čížek se bránil v r. 1937 proti zřízení domácí lékárny ve Vracově.

Od 1. 8. 1938 byla zaměstnána v lékárně jako sustentantka Věra Hübnerová, narozená 2. 1. 1917 v Brně. Od 1. 11. 1939 pracoval v lékárně jako sustentant Karel Hagel, narozený 26. 4. 1916 v Jičíně (Čechy) – synovec PhMr. K. Čížka.

Od 1. 11. 1944 byl zaměstnán v lékárně jako adjunkt PhMr. František Ženata, narozený 10. 12. 1912 v Šebetově, který dosáhl titulu PhMr. 24. 6. 1936 na univerzitě v Praze.

Od 1. 9. 1947 nastoupil do lékárny jako aspirant František Tomeček, narozený 19. 8. 1928 v Olomouci.

Socializace lékárny „U Marie Pomocné“ ve Bzenci byla provedena 22. 10. 1950 a lékárna obdržela označení L 976. Odpovědným správcem se stal PhMr. K. Čížek. V lékárně pracoval i nadále PhMr F. Ženata.

Od 1. 1. 1959 byla L 976 začleněna do LS OÚNZ Veselí nad Moravou a dostala označení L 1210-02. Do té doby se v lékárně udržel stav ve vybavení provozních místností z r. 1936.

Dnem 30. 6. 1959 odešel PhMr. K. Čížek do důchodu.

Aspirant F. Tomeček po absolvování studia na PF – MU v Brně (27. 6. 1951) nastoupil jako magistr – asistent do lékárny v Kyjově od 15. 7. 1951 do 31. 10. 1951, kdy odchází k výkonu vojenské prezenční služby. 1. 11. 1953 se vrací do lékárny v Kyjově a od 15. 1. 1954 přichází do lékárny v Bzenci. Po odchodu PhMr. K. Čížka do důchodu byl ustanoven do funkce vedoucího lékárníka dnem 1. 7. 1959. Atestoval z ústavního lékárenství I. stupně 6. 11. 1964 v Brně.

Dne 1. 8. 1959 nastoupil p. f. Milan Foltýn a odešel 1. 9. 1959 k výkonu vojenské prezenční služby.

Od 1. 10. 1959 pracovala v lékárně PhMr. L. Steinerová ve funkci asistentky. Přestěhovala se do Bzence z Bardějova a působila v lékárně od 31. 7. 1966, kdy se vrátila domů do lékárny v Litovli.

Od. 1. 8. 1966 do 15. 12. 1966 ji vystřídala absolventka FAFUK v Bratislavě Helena Daňková (Červeňanová) z Kyjova. Odešla za manželem do Bratislavy do funkce asistentky PFUK.

Od 1. 8. 1969 do 15. 7. 1971 pracovala v lékárně absolventka FAFUK v Bratislavě Ludmila Havigerová, vrátila se do Brna, kde nejdřív pracovala v n. p. LACHEMA.

Od 1. 8. 1971 s přerušením (mateřská dovolená) byla u nás do 28. 2. 1975 absolventka FAFUK Bratislava Hana Valčíková (Vajsová) z Gottwaldova (Zlína). Odešla za manželem do Humenného.

Absolventka farmacie Helena Červeňanová i absolventka farmacie Hana Vajsová se během praxe v naší lékárně připravovaly na disertační práci k dosažení titulu doktora přírodních věd (RNDr.), který po rigorózním řízení získaly.

Po dobu mateřské dovolené absolventky farmacie Vajsové ji zastupoval od 21. 5. do 24. 8. 1973 p. f. Alexandr Tomeček, synovec vedoucího lékárníka ze Bzence a od 1. 8. 1973 absolventka farmacie Zdenka Orlická (Varjanová), která dvakrát nastoupila mateřskou dovolenou.

Od 21. 8. 1978 do 1. 11. 1979 ji zastupovala absolventka FAFUK Bratislava Marie Pavlíková a od 5. 11. 1979 do 31. 1. 1980 abs. FAFUK Bratislava Jaromír Chromeček.

K historické události patří nástup první kvalifikované laborantky. Far. laborantka Blažena Režňáková (SZŠ Brno) nastoupila do praxe dnem 1. 8. 1979.

V letech 1970 – 1971 byla provedena generální oprava budovy lékárny nákladem cca 750 000 Kčs. V prvním poschodí budovy byl přebudován byt na dvě obvodní zdravotnické střediska – OSZ Bzenec I. a II.

V lékárně došlo k zlepšení provozu přestavěním místností a vznikla tak čekárna, kancelář, expediční prostor, laboratoř a sklady. V expedičním prostoru byl oddělen výdej na recepty od výdeje volně prodejných léčiv a vytvořeno zázemí pro přípravu magistraliter léčiv. Lékárna byla vybavena novým nábytkem dle ON a postupně i přístroji. Po dobu generální opravy byla lékárna přemístěna do náhradních místností na OZS místo poradny ženského oddělení. Sklad surovin byl přemístěn do místností MěstNV.

V roce 1977 došlo k přestavbě ústředního topení z pevných paliv na tekutá (nafta) čímž bylo docíleno bezprašného a hygienického otápění celé budovy včetně OZS Bzenec I. a II.

Pro ilustraci uvádím některé pracovní ukazatele z období po socializaci zdravotnictví promítnuté v práci naší lékárny. Jako základ beru údaje za rok 1954, kdy jsem nastoupil po absolvování vojenské prezenční služby:

Rok 1954 – počet rp. 45 000 – tržby 134 000 Kčs – obrat 485 000 Kčs.

Rok 1984 – počet rp. 74 150 – tržby 326 000 Kčs – obrat 2 084 000 Kčs.

Za období 30 let došlo ve spádovém území lékárny k rozšíření zdravotnické péče o obyvatelstvo a sice: nové OZS v Moravském Písku, SZS Sloko n. p. Bzenec, OZS Vracov II. a posílení OZS Bzenec II. ve stomatologické péči výměnnou dentisty lékařem a rozšíření dětské péče o síť poraden a ordinací v Žeravicích a Moravském Písku.

Rok 1987

Po dlouhodobé nemoci odešel PhMr. František Tomeček v srpnu ve svých 59 letech do invalidního důchodu.

Vedoucím lékárníkem byla k 1. 9. tohoto roku jmenována absolventka FaFUK (Bratislava 1973) Zdenka Varjanová, nar. 15. 6. 1950.

Nemocí PhMr. Tomečka se lékárna ocitla ve špatné personální situaci. Nebyl jmenován pravidelný zástup a tak se např. koncem roku 1986 vystřídalo na zástupech 7 různých magistrů.

Teprve od ledna 1987 začal v lékárně pravidelně pracovat PhMr. František Ženata na půl pracovního úvazku.

Kromě výše zmíněných magistrů má lékárna ještě tyto zaměstnance: farmaceutickou laborantku Blaženu Režňákovou, sanitární pracovnici Marii Sukupovou a pomocnici Jaromíru Nevřivou.

Velmi špatná je už delší dobu situace zásobovací. Chybí stále průměrně 50 druhů přípravků.

V tomto roce bylo honorováno 67 917 receptů s poplatkem, za tržby odvedeno 317 985,05 Kčs a celkový obrat lékárny byl 2 184 219,65 Kčs.

Rok 1988

Dne 23. 6. tohoto roku se konal čtvrtý celookresní seminář lékárenské služby. Zúčastnily se B. Režňáková a Mr. Varjanová. Seminář tentokrát zabezpečila lékárna 606-01 Kyjov.

V dubnu onemocněl MUDr. Suchovský z OZS Bzenec II. Na zástupech se vystřídalo několik lékařů, což se projevilo změnami v preskripci a tím zvýšenými nároky na zajištění některých léků. Zásobovací situace je stále stejně špatná. V polovině roku došlo ke zhoršení situace v zásobení zdravotnickým materiálem (zcela chybí obvazová vata).

PhMr. Tomeček, který dosáhnul v srpnu šedesáti let, začal od 1. 9. 1988 pro OÚNZ Hodonín retaxovat recepty v plném pracovním úvazku. Pracuje doma, recepty jsou mu dováženy.

Lékárna letos honorovala 70 707 receptů s poplatkem, za tržby odvedla 329 000 Kčs a celkový obrat byl cca 2,4 mil. Kčs.

Bzenec – měšťanský dům č. 316 a jeho majitelé:

1665 – Pavel Šubrt koupil dům za 450 zlatých moravských
1669 – Ferdinand Weisberger vyženil
1683 – Kašpar Švydrgol koupil dům za 450 zlatých od vdovy předešlého
1703 – Karel Weisberger koupil dům za 200 zlatých od Kašpara Švydrgola
1730 – Fridrich Čumr v licitaci za 350 zlatých
1748 – Josef Strážnický za 300 zlatých
1775 – Josef Strážnický
1805 – Václav Strážnický
1829 – Karel Poduška
1885 – PhMr. František Fluger ml.
1893 – přestěhována lékárna z domu č. 442 (r. 1892 přistavěno I. patro)
1908 – PhMr. Karel Krásný
1910 – Občanská záložna města Bzence
1913 – PhMr. K. Fuhrich
1919 – PhMr. R. Šenk
1923 – PhMr. F. Puchta
1936 – PhMr. K. Čížek (r. 1939 adaptace budovy)
1950 – socializace – L-976 Medika (vedoucí lékárník PhMr. K. Čížek)
1959 – LS – OÚNZ Veselí nad Moravou (vedoucí lékárník PhMr. F. Tomeček)
1960 – LS – OÚNZ Hodonín (vedoucí lékárník PhMr. F. Tomeček)
1971 – LS – OÚNZ Hodonín (generální oprava budovy)

Bzenec – Lékárna „U Marie Pomocné“, dům č. 442 a jeho majitelé:

1842/43 – PhMr. Tomáš Novotný
1846/47 – PhMr. J. Planer
1853 – PhMr. F. Fluger starší
1877 – PhMr. Ernest Gillar – provisor
1885 – PhMr. F. Schusta – provisor
1887 – PhMr. F. Fluger mladší
1891 – J. Fettar – provisor
1893 – lékárna přestěhována PhMr. F. Flugerem ml. do přízemí nově upravené budovy č. 316
1983 – dům č. 442 demolován

Slovníček použitých výrazů:

aqua destillata – destilovaná voda
aqua laurecerasi – tzv. „bobková vodička“ vyrobená destilací z roztoku střemchy bobkové, vody a líhu
areometr – hustoměr
bismuthum subnitricum – zásaditý dusičnan vizmutitý
flos chamomillae vulgaris – heřmánkový květ
folium uvae ursi – medvědicový list
inkorporační – včleňující
imatrikulace – zápis do určitého seznamu
kondicinující farmaceut – v lékárně sloužící
lehrling – učeň, nováček
materiálka – místnost určená k uskladnění zásob „léčivých surovin“, léčiv – LČ, z nichž se v laboratoři dle receptářů nebo lékopisů a v lékárenské oficíně dle lékařského předpisu – tzv. magistraliter způsobem – vyráběly léčivé přípravky – LP, určené pak k vydání pacientovi; ten je užil dle návodu – signatury – a působily pak v jeho organizmu jako léky – L
natrium salicylicum – používáno při revmatických onemocněních
oficína – místnost, kde probíhá samotný výdej LP, to jest místnost, kterou vidí pacient
provisor – zastupující správce lékárny
rekurs – stížnost, odvolání
separandum – silně účinná léčiva a žíraviny, která se v lékárnách uchovávají odděleně od ostatních léčiv a označují se štítky s červeným písmem na bílém podkladu
solutio arsenicalis fowleri – tzv. fowlerův roztok, jehož vliv na průběh choroby byl minimální nebo žádný.
stojatka – keramická nebo skleněná nádoba s uzávěrem sloužící k uchovávání léčivých a pomocných látek
tyrocinium – zkouška lékárenského učně před lékárenským grémiem, po jejímž absolvování získal zkoušený tyrocinální vysvědčení a byl prohlášen lékárnickým tovaryšem. Učně (tyrona) nesměl lékárník přijmout přímo, ale přijetí muselo být provedeno v grémiu. Učeň musel mít nejméně 14 let, přirozené vlohy a schopnosti a dobré vysvědčení ve škole. Lékárník měl učedníka naučit nejen praktickým věcem, ale také jej vést k teoretickému studiu v rozsahu nejméně 2 hodiny denně. V každé lékárně byly k dispozici učebnice a lékárník byl povinen učně průběžně přezkušovat. Teprve po nabytí předepsaných znalostí mohl učeň absolvovat výše uvedenou zkoušku.
tyron – lékárenský učeň – viz. zápis tyrocinium
venena – velmi silně účinkující oficinální léčiva

Slovníček použitých zkratek:

FAFUK – Farmaceutická fakulta Univerzity Komenského v Bratislavě
LČ – léčiva
LG – lékárenské grémium
LGB – lékárenské grémium Brno
LGO – lékárenské grémium Olomouc
LP – léčivé přípravky
MěNV, MěstNV – Městský národní výbor
PhMr – magistr farmacie, dnes již neudělovaný akademický titul uváděný před jménem
rp – recept s poplatkem