Kniha „KRONIKA ČI PAMÁTNOSTI NÁRODNÍ ŠKOLY VE BZENCI“ se začala psát v roce 1880 a pojednává o dění na bzenecké národní škole v letech 1880 – 1898. Po roce 1898 kdy došlo k rozdělení školy dle pohlaví na chlapeckou a dívčí se do této kroniky zapisovaly pouze události týkající se dívčí obecné a měšťanské školy do roku 1932 (obecná a měšťanská škola chlapecká si již vedla kroniku vlastní). Originál knihy je uložen ve Státním okresním archivu v Hodoníně (název fondu: NSŠ – Bz, inv. číslo 1.). Do knihy zapisovali v průběhu času téměř všichni učitelé, proto se styl a rozsah zápisů často mění. Zde je uveden kompletní přepis, který jsme ponechali pro větší autentičnost pokud možno v původní formě bez zbytečných zásahů do uvedených zápisů. Pro větší přehlednost a velké kvantum zápisů jsme knihu rozdělili do několika kapitol, které mapují dění na škole vždy po určitých časových úsecích.

KRONIKA ČI PAMÁTNOSTI NÁRODNÍ ŠKOLY VE BZENCI

Založena r. 1880

Úvod

Kroniku tuto započal již v r. 1880 vésti nadučitel František Odstrčil. Nížepsaný z pramenů jeho a jiných sestavil, pokud možno bylo, děje školy bzenecké. Knihu tuto k témuž účelu věnovala místní rada školní za předsednictví Františka Beránka, nadučitele na odpočinku.

Památky tyto mají býti nástupcům našim vodítkem a zároveň dokladem o stavu školy roku každého. Kronika obsahovati bude kromě památek, inspekcí, počtu žactva, též životopisy působících sil učitelských a ku milé vzpomínce nejpilnější žáky jednotlivých tříd.

Jest žádoucno, by soudruhové moji a budoucí nástupcové též s podobnou chutí věrně poznámky činili jako to v úmyslu má

Fr. Odstrčil a Ing. M. Nesrsta

Ve Bzenci v den všech věrných dušiček léta Páně 1886.

V jižní zdi kaple na Starém Hradě ve spodní (původní) vrstvě omítky, vyryto bylo jméno:

JOHANNES (vyškrábáno příjmení)

PRECEPTOR HVSTOPECKI, 1740

a opodál:

JOSEPHVS W. PARTISH, MLÁDENEC BZENECKI, 1739

Učitelští pomocníci rádi se kochávali pěkným pohledem z Hradu do okolí. Partish byl by z nejstarších známých jmen učitelů bzeneckých.

A nedaleko těchto snad nejstarších zde známých učitelských jmen je v původní solidní omítce kaple vyryt Danteho žalující verš z Božské komedie.

Památky nejstarší

Dle listin, jichž však po skrovnu, učiněna první zmínka o učitelích a škole bzenecké až r. 1785, kdy rektor Antonín Gruss zemřel. Jak dlouho zde působil a jaký byl stav školy za něho, nebylo lze vypátrati (Ve výkaze z r. 1766 jest jmenován rektor Matiáš Havnovecz, kterýž dlužil 1 zl. 12 kr. daně. Týž měl praeceptora Josefa Šulistu, jemuž ročně 10 zl. platil. O málo roků později byl krátkou dobu rektorem Michael Gruss, nepochybně otec z vrchu uvedeného).

Na místo jeho nastoupil dne 17. dubna 1785 Antonín Kraus. Dekret jeho vystaven a podepsán byl od hraběnky Arnošty Salm rozené Proskau. Času toho zastával rektor nejen služby kostelní, ale též i písařství u vrchnostenského úřadu, kteréžto vedlejší zaměstnaní značnější sumu jemu vynášelo, než-li vyučování. Proto také Kraus měl dva praeceptory, jednoho si platil ze svého, dávalť mu 20 zl. ročně. Sám pak vyučoval žáky toliko v „extraštundě“, což byla toliko jakási příprava žáků, kteří měli jíti na studie.

Dle listiny datované z r. 1788 a podepsané vrchnostenským správcem Papíkem, děkanem Heinrichem a zástupci obce měl tehdy rektor služného:

Od dítek vybíral si týdně sám po 3, 4, 5 a 6 krejcarech.

Od vrchnosti dostával deputátu:

25 měřic rži,
8 měřic žita,
4 měřice ječmene,
2 měřice hrachu,
4 bečky piva,
16 sáhů dříví.

Mělť celkem 584 zl. 48 kr. buď v naturáliích, nebo hotových penězích služného. Kromě toho měl od města jako varhaník 30 zl.

Deputát vrchnostenský byl v r. 1851 vykoupen 1 200 zl. a úroky z tohoto kapitálu dosud řídící kůru a nadučitel dostává.

Za Krause byla již škola dvojtřídní a měla 264 žáků. Praeceptory byli Hynek Vojáček a Fr. Martinovský. Po odchodu těchto Balcárek a Rozsypálek.

Přece však musely býti zásluhy rektora Krause nenepatrnými, neboť záslužným zlatým křížem vyznamenán byl, působiv zde 45 roků.

Na místo jeho dosazen 6. prosince 1830 Antonín Šmíd, rodilý Němec. Za jeho času stála již budova školní na tamtéž místě, kde nyní jest, byla však šindelem kryta a měla na střeše zvonici, kteráž k tomu sloužila, by dítky do školy svolávány byly. Zvoníkem býval praeceptor neb některý z odrostlejších žáků.

Šmíd stěžuje si ve svém „Haus – Protokolu“, který úplně zachovalý jest, že velmi špatně byl vyplácen. Tak musel odpustiti v r. 1831 75 zl., v roce 1832 79 zl. a v r. 1833 86 zl. chudým školného.

I založena nepochybně již dříve Františkem Somrem nadace 200 zl., kteráž později zredukována byla na 135 zl. 50 3/5 kr. a úroky z této dostával náhradou za vyučování chudobných. Kam se tato nadace poděla, není známo. (Jinou rukou připsána poznámka – Nadace Frant. Somra vypátrána a jest v záložně v Uh. Hradišti uložena.)

V r. 1831 bylo 366 dětí. Roku 1835 škola vyhořela. I vyučováno nyní na obecním domě na dolním náměstí. Místnosti tyto byly velmi malé, takže dítky státi a seděti na zemi a na stupni musely. Rektor bydlel po celý ten čas v zámku.

V r. 1837 byla nová škola dostavěna. Šmíd býval zachvácen padoucnicí, na kterouž to nemoc, přišed dne 26. dubna 1840 ze školy i zemřel. Za něho byli praeceptory Jak. Pospíšil a Frant. Beránek. Prvý obdržel r. 1839 místo ve Vracově. Po úmrtí rektora Šmída byl František Beránek provizorem zde ustanoven.

Dne 23. března 1842 dosazen byl nadučitel Antonín Svoboda, narozený dne 24. dubna 1816. Beránek byl povýšen za nadučitele do Uherského Ostrohu – předměstí, kdež 43 působil a byl zlatým záslužným křížem vyznamenán. Prvým podučitelem Svobodovým byl J. Vicenec.

Děje novější

Až do roku 1856 byla škola bzenecká dvojtřídní. Od téhož roku až do r. 1874 pak trojtřídní. Rokem 1874 stala se školou pětitřídní. O rok později začalo se vyučovati ženským ručním pracím. První učitelkou byla Filipína Kottková.

Antonín Svoboda účinkoval jako řídící učitel až do r. 1880. V roce tom šel na odpočinek, z něhož se však dlouho netěšil, neb v krátkém čase na to zemřel; dne 9. července 1884.

Staré školní katalogy řídící učitel Fr. Odstrčil, jakmile nastoupil po Ant. Svobodovi, odstěhoval na půdu staré školní budovy mezi prázdné bedny a veteš. Tam prach a myši tyto úřední spisy kazily. Potřeboval totiž místa pro kostelní hudebniny. Přišed do Bzence 1. října 1883 – jsem se jako mladý podučitel někdy v oněch písemnostech zaobíral. Při boření staré školy v srpnu r. 1897 přišly tyto papíry vesměs na zmar.

Poznámka – Jan Gartner

Podučitelé Svobodovy

Od r. 1842 do r. 1849 podučitel J. Vicenec.

Od r. 1844 do r. 1847 podučitel Anděl.

Od r. 1845 do r. 1847 podučitel Fr. Chytil.

Od r. 1847 do r. 1855 podučitel Hynek Šmíd.

Od r. 1855 do r. 1857 podučitel Ferd. Vincenec.

Od r. 1857 do r. 1858 podučitel Ant. Šatný.

Od r. 1857 do r. 1858 podučitel Flor. Svoboda.

Od r. 1859 do r. 1860 podučitel Fr. Barvíř.

Od r. 1860 do r. 1864 podučitel Jos. Patočka.

Od r. 1864 do r. 1865 podučitel Fr. Kouřil.

Od r. 1865 do r. 1866 podučitel Jos. Šáf.

Od r. 1865 do r. 1866 podučitel Ant. Hlišťák.

Od r. 1866 do r. 1870 podučitelé Ign. Kment a Vend. Verner.

Od r. 1870 do r. 1873 podučitel Frant. Stupal.

Od r. 1872 do r. 1873 podučitel Vend. Kuchař.

Od r. 1873 do r. 1874 podučitel Jos. Krátký.

Od r. 1874 do r. 1875 podučitel Frant. Šidlík.

Od r. 1874 do r. 1880 učitel Bohumír Obrátil.

Od r. 1874 učitel Jos. Novotný.

Od r. 1874 do r. 1876 podučitel Ed. Šťastný.

Od r. 1874 do r. 1875 podučitel Ant. Merta.

Od r. 1875 do r. 1879 podučitelka Filipína Kottková.

Od r. 1876 do r. 1879 podučitel Jan Hleděk.

Od r. 1879 podučitel And. Indra.

Od r. 1879 podučitel Pavel Kučera.

Od r. 1879 podučitelka Maria Marešová.

Od r. 1880 jest řídícím učitelem František Odstrčil.

Téhož roku rozšířena škola čtyřtřídní na pětitřídní. Z bytu nadučitele učiněny dvě učírny, neb až dosud jedna třída byla vyučována na obecním domě na dolním náměstí a od této doby jsou všecky třídy v jedné budově. Nadučitel bydlí zvlášť a dostává 120 zl. bytného. Záchody a drvárna byly nově přistavěny. Dosavadní nadučitel býval i ředitelem kůru přičemž i spojena byla štola v Písku. Ježto však služba tato vyučování na újmu byla, odstoupil tutéž tamějšímu nadučiteli Šimonu Jančovi.

Při nastoupení Odstrčilovu bylo vyučovacích prostředků velmi poskrovnu a ty, které byly – ve velmi smutném stavu. Pročež usilovně o to se zasazoval, jak později v jednotlivých rocích se dočteme, by škola přátel nabyla. A podařilo se mu a sboru učitelskému přátel takových nalézti. Nejprvnějšími byli:

– Přírodozpytecký spolek v Brně zaslal sbírku nerostů, brouků, motýlů a herbář.

– Dip. Dr. Jan Pospíšil, zdejší děkan a arcikněz, věnoval dva obrazy „Přehled císařů a králů z rodu Habsbursko – Lothrinského“. Obrazy tyto sestavil R. Přenchtěl.

– Lékárník Erzleben v Landškrouně zaslal též sbírku nerostů.

– Zdejší čtenářský spolek „Hrad“ za předsednictví Jana Šebesty dar peněžitý ve výši 7 zl. 60 kr.

– Obchodník se dřívím Drahokoupil krásný přehled hub jedovatých i jedlých.

– Tajemník obce Leopold Skála průřezy dřev.

Životopis Františka Odstrčila

Narodil se 19. prosince 1845 v Hulíně, kdež jeho otec rektorem byl. Navštěvoval hlavní školu a bydlel v „pěveckém semináři“ založeném knížetem Lichtensteinem jako fundatista, začež zdarma byt a celé zaopatření měl. Jelikož v r. 1859 se mu hlas změnil, vystoupil odtud a navštěvoval reálku v Uničově. Odbyv kroměřížskou „hlavní“ a tři třídy reálné, šel na ústav učitelský do Olomouce, kdež tehda Engelmann ředitelem byl. František Šmíd byl prvním jeho vzdělavatelem.

Dne 5. srpna 1865 opustil ústav učitelský uschopněn byv jako samostatný učitel pro národní české i německé školy a hned 25. října téhož roku jmenován podučitelem v Hulíně. Dne 15. května 1867 stal se prozatímním správcem tamtéž (tak zvaným provizorem). V r. 1868 ucházel se o místo ve Fryčovicích, avšak zaměnil raději, jsa výborným varhaníkem, místo toto s kolegou Zedníkem, kterýž v Hranicích ředitelem kůru byl. A tak octnul se v Hranicích. Měl tehdy 60 zl. ročně a štolu roční služby. Odtud ale v krátké době dostal se za nadučitele na čtyřtřídní školu do Zábřehu.

R. 1869 obdržel ustanovovací dekret od nejdůstojnější konsistoře. Služby měl 420 zl. S místem tímto spojeno bylo i varhanictví. Největší dávka poskytována knížetem Lichtenštejnem v naturáliích nebo penězích. Obnášela asi 300 zl. Ale stal se brzy převrat. Přišly nové školské zákony. Všeobecně známý „Germán“ továrník Brass (Prušák) započal ihned spojenými silami pracovati na poněmčení školy a města celého. Škola v pravém slova smyslu od kostela odtržena a z návodu Brassova byl nadučitel varhanictví a ředitele kůru ihned zproštěn.

Národní škola rozšířena v měšťanskou a přetvořena v utraquistickou, avšak tak, že toliko v první a druhé třídě vyučováno česky i německy, kdežto v ostatních třídách výhradně jen německy. Nastala doba trampot.

Ač ze všech předmětů chvalitebné známky měl, přece musel se doplňovací zkoušce, kteráž zemským sněmem moravským ustanovena byla podvoliti, ač jiní tak uschopnění dispens obdrželi. Zkouškou, neb dispensí takovou, dosáhl každý zákonitého platu, v té které třídě služebné se nacházel. Zkoušce této podrobil se dne 30. června 1871 a obdržel vysvědčení stupně druhého.

V Zábřehu působil 4 roky jako správce školy; když na zřízené měšťanské škole ustanoven ředitel jiný, postaven Odstrčil na roveň s ostatními mladšími kolegy, kteří téhož roku vyšli z běhu a tam ustanoveni byli. V r. 1874 odbyl běh tělocvičný v Brně.

Dne 2. června 1880 jmenován nadučitelem na pětitřídní národní škole v Bzenci. Dne 1. září téhož roku nastoupil místo toto.

Má pochvalné uznání z Hulína, Hranic, Zábřehu. Zvláště ale vyznamenán pochvalným dekretem c. k. zemské rady školní ze dne 19. května 1873 č. 10495. Když přišel do Bzence, byli tu kolegové:

Bohumír Obrátil, Josef Novotný, Andělín Indra, Pavel Kučera a Maria Marešová (ind. učitelka).

Bohumír Obrátil – v r. 1880 jmenován nadučitelem v Uherském Ostrohu – Předměstí.

Josef A. Novotný (autobiografie)

Průpravu jsem navštěvoval od r. 1869 až do r. 1872 – tedy 3 léta v Brně. Zkoušku zralosti v r. 1872. Učitelskou jsem složil r. 1874 z jara v Brně. Sloužil jsem od r. 1872 – 1874 jako podučitel v Předklášteří u Tišnova a od té doby jako učitel v Bzenci.

Zápis pro rok 1881

Dne 10. května oslavila školní mládež sňatek J. J. V. V. korunního prince Rudolfa a Štěpánky. Dítky shromáždily se v 1 6 hod. ráno ve školní budově, která již zevnějškem svým památnost dne jevila. V nástřešních oknách byly praporky, dvéře pak chvojím ověnčené. Dítky v průvodu učitelů vedeny do chrámu, kdež byly slavné služby Boží.

Po těchto uvedeni žáci do dvorku okrášleného, kdež správce školy o významu dnešního dne promluvil. Po té následovaly písně a deklamace.

Dne 15. června navštívil ústav c. k. okresní dozorce školní p. Val. Kukiena.

Dne 18. června koncert sboru učitelského, z něhož čistý výnos 33 zl. r. č. věnován na zakoupení fyzikálních pomůcek.

Dne 12. září byly tři nové kříže pro školu zakoupeny, posvěceny a slavnostně do tříd – ve kterých se dosud postrádaly – zavěšeny.

Stav školy:

Tohoto roku bylo 156 chlapců ve věku 6 – 12 let, 146 děvčat 6 – 12 let, 54 chlapců 12 – 14 let, 71 děvčat 12 – 14 let. Úhrnem tedy 427 žáků.

Zápis pro rok 1881 – 1882

Počet žáků škole povinných: chlapců 210, děvčat 193 – úhrnem tedy 403 žáků.

Dne 9. července odbýván výlet školní mládeže za krásného počasí do „Bzinku“. Skvěle dopadl. Deklamace, zpěvy a hry se opakovaly a střídaly. Rodiče a všichni hosté byli mile dojati. Večer uspořádána malá zábava pro dospělé, z kteréž čistý výnos 18 zl. věnován ku zakoupení fyzikálních přístrojů.

Dne 15. července byla zařízena výstava pomůcek a prací žáků. Školní rok výstavou touto slavnostně ukončen.

Dne 23. prosince 1882 oslavila škola naše památný den 600 let založení moci nejvyššího panovnického rodu v Rakousích. Slavnosti zúčastnila se místní rada školní a zastupitelstvo obce.

Učitelem ustanoven Antonín Novák.

Zápis pro rok 1882 – 1883

Roku tohoto bylo škole povinných 424 dětí.

Dne 1. října 1883 ustanoven podučitelem: Jan Gartner

Narozen 18. prosince 1864 v Jemnici – Podolí (Morava), studoval 3 třídy vyšší zemské reálky v Telči, na to v létech 1879 – 1883 průpravnu učitelskou v Brně. Zkoušku dospělosti odbyl tamtéž r. 1883 v měsíci červenci. V měsíci dubnu 1886 odbyl zkoušku způsobilosti u c. k. zkušební komise v Praze. V měsíci listopadu 1891 složil zkoušku způsobilosti pro školy měšťanské z oboru gramatického a historického před c. k. zkušební komisí v Praze.

27. prosince 1882 podučitel Pavel Kučera jmenován učitelem v Bojanovicích a na místo jeho ustanoven kandidát František Myklík výpomocně.

Týž maturoval v r. 1875 v Olomouci, načež absolvoval trienium filozofické fakulty ve Vídni. Obdržel od c. k. ministerstva osvěty povolení ku zkoušce učitelské, jíž 30. dubna 1886 před pražskou c. k. komisí zkušebnou vykonal. Odtud se dostal za učitele obecné školy ve Starém Městě u Uherského Hradiště 1888 až 1895.

V měsíci srpnu 1883 odbýván byl koncert; z čistého výtěžku 13 zl. zakoupeny 2 série Leutemannových obrazů k názornému vyučování.

Učitelka Marie Marešová tohoto roku ustanovená měla ročního služného (ad personam) 360 zl. r. č.

Výnosem ze dne 21. listopadu 1883 doznáno c. k. okresní radou školní, že podučitelé bzenečtí mají nároky na svobodný byt.

Zápis pro rok 1883 – 1884

Škole povinných: 220 chlapců a 217 děvčat – úhrnem tedy 437 žáků.

Dne 23. února byl maškarní ples v „Měšťanské besedě“, z něhož čistý výnos 10 zl. škole naší věnován byl, začež zakoupeny byly jiné dvě série obrazů Leutemannových.

Podučitel Andělín Indra ustanoven správcem školy ve Starých Hutích.

Zápis pro rok 1884 – 1885

Žáků bylo:

V první třídě 45 chlapců a 48 děvčat. Celkem 93 žáků.

V druhé třídě 49 chlapců a 51 děvčat. Celkem 100 žáků.

V třetí třídě 50 chlapců a 48 děvčat. Celkem 98 žáků.

V čtvrté třídě 45 chlapců a 33 děvčat. Celkem 78 žáků.

V páté třídě 40 chlapců a 40 děvčat. Celkem 80 žáků.

Úhrnem tedy školu navštěvovalo 449 dětí.

Učitel Antonín Novák ustanoven správcem školy v Domaníně a na jeho místo nastoupil v září učitel Ing. Al. Nesrsta. Ten se narodil 18. května 1859 v Napajedlích. Prvého vzdělání nabyl v národních školách v Tlumačově a v Přerově, načež studoval 4 třídy reálného gymnázia tamtéž. Tenkráte byl záhy zvěčnělý výtečný pedagog a spisovatel Jakub Škoda ředitelem ústavu a učitelem jeho. Na to odbyl jeden rok německého ústavu učitelského v Olomouci a 3 ročníky slovanského v Příboře, kdež v roce 1878 maturoval. Ustanoven pak téhož roku ve svém rodišti podučitelem, kdež sedm roků působil. Od září 1885 jest ve Bzenci.

Průměrný počet žáků v posledním tříletí, totiž od r. 1882 – 1885 byl 436 žáků.

Zápis pro rok 1885 – 1886

Počet žactva:

První třída má 46 chlapců a 59 děvčat – celkem 105 žáků.

Druhá třída má 37 chlapců a 35 děvčat – celkem 72 žáků.

Třetí třída má 59 chlapců a 49 děvčat – celkem 108 žáků.

Čtvrtá třída má 39 chlapců a 43 děvčat – celkem 82 žáků.

Pátá třída má 48 chlapců a 40 děvčat – celkem 88 žáků.

Úhrnem tedy 455 žáků.

Dne 2. a 3. května 1886 navštívil ústav náš c. k. zemský školní dozorce p. V. Royt.

Zápis pro rok 1886 – 1887

Škola rozšířena z pěti na šestitřídní. Učitelkou jmenována od 1. března r. 1887 Antonína Běhúnková (autobiografie).

Narozena dne 11. června 1861 v Uherském Hradišti, navštěvovala průpravnu učitelskou v Olomouci od r. 1877 – 1880. Složila zkoušku zralosti v r. 1880 a učitelské způsobilosti v r. 1883. Od r. 1880 do r. 1882 byla podučitelkou v Topolné, odkud se odebrala na Velehrad do r. 1887, a od 1. března 1887 jest učitelkou na šestitřídní škole národní v Bzenci.

Dne 6. června 1887 provedl inspekci na škole naší c. k. okresní školní dozorce pan Josef Strommer.

Industriální učitelka paní Maria Myklíková roz. Marešová o prázdninách zemřela a na místo její ustanovena Antonie Kremserová (autobiografie).

Narozena dne 20. dubna 1864 v Uherském Brodě. Měšťanskou školu navštěvovala v Uherském Hradišti. Běh industriální vykonala v Olomouci r. 1884/5. Potom ustanovena byla na industriální učitelku v Havřicích od 30. listopadu 1886. Dne 29. října 1887 ustanovena za učitelku ručních prací v Bzenci.

Dne 14. července roku 1887 odbýván výlet školní mládeže. Po odpoledních službách božích odebrala se tato v slavnostním průvodu a svými učiteli vedena ku radnici městské. Když obvyklým způsobem pan nadučitel vstoupil do sálu městské radnice, by shromážděnou zde místní školní radu, sbor a obecní zastupitelstvo obce vybídnul, aby se radostného výletu zdejší milé mládeže zúčastnili, byl panu nadučiteli důstojným panem arciknězem – zdejším farářem Dr. J. Pospíšilem slavnostním oslovením pochvalný dekret od veledůstojné olomoucké knížecí – arcibiskupské konsistoře čten a doručen. Dekret zní doslovně:

Č. 7025

Olomoucká knížecí arcibiskupská konsistoř

Kníže-arcibiskupské konsistoři bylo důstojným úřadem děkanátním mnoho šlechetných činů, zvláště však velké zásluhy, jež o vychování dítek a zvelebení zpěvu a hudby církevní Vaše Blahorodí získalo – oznámeno.

Milerádi používáme této příležitosti, bychom Vám, ctěný pane nadučiteli, jenž jako pravý učitel dítky nejen učíte, nýbrž i vychováváte, vzdali chválu zaslouženou, poněvadž jen ten, jenž vychován jest, by – dal co Božího jest Bohu, – dá i císaři co císařovo jest.

Vzdávajíce Vám též díky za lásku, již chováte ku církvi svaté katolické vůbec a její bohoslužbě zvláště, prosíme Boha, aby na přímluvu svatých našich apoštolů moravských Vám žehnati a Vaše milé chrániti ráčil.

Dáno ve kníž. arcib. konsistoři v Olomouci dne 5. července 1887

Emanuel hrabě Pötting – Generální vikář

Ctěný pán František Odstrčil – nadučitel v Bzenci

Dobrodinci a podporovatelé školy:

– 16 zl. 40 kr. – výnos ze zábavy v únoru (hotel).

– 13 zl. 51 kr. z hasičské zábavy (pivovar).

– 10 zl. z trestní rozepře Jelínka a Somra zaslal Dr. Januška z Uh. Ostrohu.

– 5 zl. z trestní rozepře Komárka a Kastingerové zaslal Dr. Januška z Uh. Ostrohu.

– 6 zl. vybral Fr. Odstrčil pro chudé žáky při zábavě v zámku.

Úhrnem 50 zl. 91 kr.

Zápis pro rok 1887 – 1888

Dne 9. března 1888 inspicíroval všechny třídy c. k. okresní školní dozorce p. Josef Strommer.

Počet žáků:

První třída má 47 chlapců a 53 děvčat – celkem 100 žáků.

Druhá třída má 48 chlapců a 42 děvčat – celkem 90 žáků.

Třetí třída má 43 chlapců a 42 děvčat – celkem 85 žáků.

Čtvrtá třída má 43 chlapců a 42 děvčat – celkem 85 žáků.

Pátá třída má 44 chlapců a 48 děvčat – celkem 92 žáků.

Šestá třída má 20 chlapců a 21 děvčat – celkem 41 žáků.

Úhrnem tedy 493 žáků.

Tři žáci nemohli školu navštěvovati pro vadu tělesnou neb duševní. Normálně vyvinutých, avšak školu nedbale navštěvujících bylo ve všech šesti třídách deset.

Nejpilnější a nejmravnější žáci ve školním roku tomto byli:

První třída – chlapci:

Gazda Jan, Geher Josef, Goldmann Karel, Hušek Antonín, Křivánek Josef, Masopust Štěpán, Navrátil František, Novák Josef, Odstrčil Andělín, Růčka František z Olšovce, Sýkora Josef, Vaněk Josef, Zelinka František.

První třída – děvčata:

Adamčíková Marie, Adamcová Marie, Brázdová Marie, Bukvaldová Františka, Černínová Božena, Daněčková Františka, Edlerová Marie, Goldmannová Marie, Herinková Františka, Janoušková Marie, Jelínková Ludmila, Jehlíková Františka, Klučková Cecilie, Kozáková Josefa, Kučerová Marie, Macháčková Růženka, Pinterová Bohumila, Rychmanová Milena, Rölingová Žofie, Šimíková Terezka, Vincová Marie, Zábelková Marie, Žitná Anna.

Antonína Běhúnková – třídní učitelka.

Druhá třída – chlapci:

Bunža František, Goldmann Vladimír, Odstrčil František, Steindorf František, Sýkora Antonín, Žitný Josef.

Druhá třída – děvčata:

Čapková Eleonora, Daněčková Eleonora, Gazdová Maria, Jakobová Ludmila, Koutná Eleonora, Novotná Božena, Ottová Emma.

Nesrsta – třídní učitel.

Třetí třída – chlapci:

Goldmann Antonín, Kolúch Jan, Křivánek Josef, Marčík Jan, Šebesta Bohumil, Stehlík Antonín, Vince Josef.

Třetí třída – děvčata:

Absolonová Filoména, Jurečková Maria, Odstrčilová Adéla, Rychmanová Věra, Sásová Ludmila, Žádníková Františka.

František Myklík – až do 1. března 1889 třídním učitelem.

Čtvrtá třída – chlapci:

Homola Vilém, Jakša František st., Jáhlík Antonín, Kastinger František, Kučera Pavel, Matoušek Josef, Novák Jan, Novák Pavel, Novotný Boleslav, Pekárek Vilém.

Čtvrtá třída – děvčata:

Brázdilová Josefa, Bunžová Terezie, Černínová Antonie, Daněčková Berta, Kuchařová Barbora, Matúšková Aloise, Říkovská Marie, Vincová Františka, Langová Terezie.

Josef A. Novotný – učitel.

Pátá třída – chlapci:

Bunža Bohumír, Dufalík Stanislav, Jakša Vincenc, Francl František, Osterezý Stanislav, Zelinka Jan.

Pátá třída – děvčata:

Goldmannová Marie, Zelinková Antonie, Herinková Františka, Odstrčilová Perchta, Šebestová Ludvíka, Kutná Anna, Goliášová Františka, Pořtová Hedvika.

Gartner Jan – třídní učitel.

Šestá třída – chlapci:

Bunža Josef, Holas Ignát, Martinák Josef, Vašík Jan, Voleník Amil, Tvarůžek Josef.

Šestá třída – děvčata:

Daněčková Filomena, Malotová Jenovéfa, Novotná Ludmila, Přerovská Růžena, Sásová Marie.

František Odstrčil – třídní učitel.

Dne 8. července uspořádal učitelský sbor v místnosti páté třídy výstavu učebních pomůcek a prací žáků. Byly tu vyloženy v pořádku dle tříd písma, výkresy, jednací listiny, ženské ruční práce, přístroje fyzikální, sbírky brouků a motýlů, obrazy k názornému vyučování atd. Výstava byla od rána až do večera otevřena a trvala tři dny. Byla přečetným obecenstvem navštívena.

Na památku oslavy čtyřicetiletého panování J. V. císaře Františka Josefa I. byla pojata myšlenka, by zbudován byl nový školní prapor, ježto dosud škola žádného slušného neměla. Za tím účelem uspořádal sbor učitelský téhož dne (8. července) večer koncert v sále v pivovaře. Obecenstva, zvláště z kruhu měšťanského, sešlo se značný počet. Pánové Novotný a Odstrčil zahráli čtyřručně ouverturu „Němá z Portici“. Do té p. Novák z Domanína sólo na housle s doprovodem piána, kteréž přítomným velmi se líbilo. Načež přednesl pan nadučitel svou volnou fantazii na piáno. Pánové Novák, Poláček (ředitel hospodářské školy), účetní Novák a Lakosil sehráli kvintet op. 114 od Schuberta, kterýž doplňoval na piáno opět p. Odstrčil. Krásným hlasem basovým zazpíval týž Almamena z opery Leila od Bendla.

Na to následovalo císařské kvarteto od Heidena. Když pak ještě náš oblíbený pěvec zazpíval ze slavnostního alba Umělecké besedy „O vzrůstej mladá lásko Tvá…“ od Pivody a slovanskou „Anička maličká, kde si bola…“ od Chvály, zahrál ještě p. Novák dvě sóla na housle. Zvláště pěkné byly a líbily se „Cikánské melodie“. Na zakončení zahrál p. nadučitel některé vlastenecké písně a všichni přítomní zpívali. Zábava se rozproudila a dostoupila vrcholu, když pánové František Otto, mlynář a Jan Šebesta, měšťan zdejší ve prospěch praporu vylicitovali od pisatele těchto řádků darovanou „špecialitu“.

Čistý výnos z této zábavy úplně stačil, že mohl prapor školní za padesát pět zlatých r. č. zakoupen býti.

Dne 15. července nový prapor posvěcen. Téhož dne po odpoledních službách božích uspořádán výlet mládeže školní do „Háje“. Ku výletu darovali různé dárky a maličkosti pro žáky: Jan a Robert Kolúch, František Jehlík, Antonín Hušek, Ant. Pfürsst (mimoto 5 zl. na hotovosti), Jan Tvrdý, Šimon Berger. Nájemce pivovaru p. František Karhan hektolitr piva.

Zápis pro rok 1888 – 1889

Podučitelem místo Františka Myklíka jmenován:

Tomáš Brázda.

(Autobiografie) – Narodil jsem se v Bzenci 12. února 1866, kdež jsem chodil též do školy za nadučitele p. A. Svobody. Třídním učitelem byl mi po čtyři léta p. B. Obrátil, nyní nadučitel v Hulíně. Vybyd zde pět tříd, odebral jsem se do Přerova, kdež jsem studoval čtyři třídy na gymnáziu. Zvoliv si úřad učitelský, vstoupil jsem do pedagogia v Brně. Tam jsem po čtyřech letech vykonal zkoušku dospělosti. Téhož roku jmenován jsem byl podučitelem v Kunovicích za nadučitele p. T. Kuciána. Odtamtud byl jsem ku svému přání přesazen do svého rodiště.

Po dvouleté praxi vykonal jsem před c. k. zkušební komisí pražskou zkoušku učitelské způsobilosti, následkem čehož jsem byl v dubnu 1890 jmenován definitivním podučitelem.

Učitel Josef Novotný jmenován v září nadučitelem ve Velké Blatnici a na místo jeho provizorně dosazen:

František Kouba.

(Autobiografie) – Narozen dne 24. ledna 1868 v Jihlávce na Moravě. Školu obecnou navštěvoval v Mladěnovicích po šest roků, načež dán na studia do Telče, kdež složil také zkoušku maturitní na tamější zemské vyšší reálce. Odhodlán oddati se stavu učitelskému vstoupil do IV. ročníku c. k. učitelského ústavu v Brně, odkudž ale vystoupil a stal se výpomocným podučitelem ve Velkém Oujezdě na Moravě (okres Znojmo) dnem 8. ledna 1888. Podrobiv se zkoušce dospělosti na c. k. učitelském ústavu v Hoře Kutné, ustanoven prozatímním podučitelem na šestitřídní škole obecné v Bzenci dne 12. září 1888.

Poznámka – Stará radnice městská před r. 1869 s věžkou a nečistým járkem vytékajícím z vrat byla vystavěna r. 1778 po ohni židovském. Zvonek s českým nápisem (jméno primátora a rychtáře) v letech devadesátých zavěšen na sanktusovou vížku na kostele, když dosavadní sanktusový zvoneček pukl.

Počet žáků:

První třída má 45 chlapců a 49 děvčat – celkem 94 žáků.

Druhá třída má 55 chlapců a 43 děvčat – celkem 98 žáků.

Třetí třída má 36 chlapců a 43 děvčat – celkem 79 žáků.

Čtvrtá třída má 31 chlapců a 38 děvčat – celkem 85 žáků.

Pátá třída má 45 chlapců a 53 děvčat – celkem 98 žáků.

Šestá třída má 24 chlapců a 23 děvčat – celkem 47 žáků.

Úhrnem tedy 485 žáků.

Dne 3. prosince oslavila škola naše památku čtyřicetiletého panování J. V. císaře a krále Františka Josefa I.

Byly slavné služby Boží, na to v místnosti V. třídy:

– Otče náš.

– Proslov (přednesl žák 6. třídy J. Dufalík).

– Dvojhlasná píseň „Nové slunce“ s průvodem harmonia.

– Slavnostní řeč promluvil ku žákům pisatel těchto památek.

– Jubilejní hymna.

– Nadučitel poděkoval vel. duchovenstvu, zastupitelstvu obce, místní radě školní a hostům.

– Modlitba; načež rozdány „školní zprávy“.

Dne 31. prosince o zábavě silvestrovské daroval pernikář p. Jan Tomčala „dort“, kterýž vylicitován od společnosti v hostinci „U Hroznu“ ve prospěch chudých žáků za 3 zl. 70 kr.

Zdejší záložna rolnická věnovala na zakoupení knih pro žáky obnos 20 zlatých r. č.

Visitaci na škole naší provedl dne 29. a 30. ledna c. k. okresní školdozorce František Perútka. S výsledkem byl spokojen, viz protokol v archivu konferenčním.

Jeho Výsost korunní princ Rudolf, následník trůnu, zesnul dne 30. ledna v bujaré síle a stáří 30 let v Meidlinku u Badenu.

Dne 5. února 1889 odbýván ve Vídni pohřeb korunního prince arciknížete Rudolfa – naděje to národů rakousko-uherských, chlouby a pýchy císařského otce svého.

Národy veliké říše naší pozdvihují smutně zraků svých ke králi všech králů modlíce se, aby útěchy popřál těžce zkoušené rodině císařské.

Téhož dne zúčastnili se naši žáci zádušní mše svaté, načež pak na základě výnosu ministerstva vyučování bylo prázdno.

Výnosem veleslavné c. k. zemské rady školní ze dne 14. února 1889 číslo 1008 ustanoven pan František Odstrčil zdejší nadučitel – správcem opatrovny Ústřední Matice školské zde založené.

Dne 11. března daroval zdejší lékař p. Theller naší škole „Názorné tělosloví“ od profesora Jana Hanuše i s atlasem. Cena 5 zl. 60 kr.

Místnost pro dětskou opatrovnu, kterouž zařídil zdejší odbor „Ústřední Matice školské“ a jíž hmotně podporovati bude „Matice“ se sídlem v Praze, byla dne 31. března po odpoledních službách božích za velmi četného účastenství obecenstva slavnostně posvěcena. Slavnostní řeč promluvil dp. arcikněz Dr. Jan Pospíšil, úřední vysvětlivky podal c. k. školdozorce dp. Fr. Perútka. Pěstounkou jest sl. Marie Ottová.

Návštěva opatrovny započala dne 1. dubna.

Dosavadní definitivní podučitel Jan Gartner, jmenován učitelem dekretem c. k. zemské školní rady ze dne 23. dubna 1889. Přísahu služební vykonal dne 12. května; v nové vlastnosti trvá od 1. června tohoto roku.

Roku tohoto byli nejpilnější a nejmravnější následující žáci:

První třída – chlapci:

Křivánek Vojtěch, Ježek Heřman, Novák Melichar, Měsíček František, Sýkora Klement.

První třída – děvčata:

Šebestová Františka, Sekánková Marie, Otová Žofie, Tomčalová Pavlína, Jakšová Marie.

Gartner Jan – třídní učitel.

Druhá třída – chlapci:

Gabriel Otokar, Gazda Jan, Gehér Josef, Hanáček Alois, Křivánek Václav, Navrátil František, Sýkora Josef, Zelinka František č. 374.

Druhá třída – děvčata:

Adamčíková Marie, Daněčková Františka, Herinková Františka, Goldmannová Marie, Klnčková Cecilie, Kučerová Marie, Měsíčková Emerencie, Rychmanová Milena, Šimíková Terezie, Pinterová Bohumila.

Antonína Běhúnková – třídní učitelka.

Třetí třída – chlapci:

Bunža František, Goldmann Vladimír, Steindorf František, Sýkora Antonín, Tomčala Jan, Žitný Josef.

Třetí třída – děvčata:

Čapková Eleonora, Daněčková Klementina, Gazdová Marie, Jakobová Ludmila, Jarošová Barbora, Kočí Josefa, Koutná Eleonora, Ottová Emma, Řezníčková Josefa, Šťastná Růžena, Těšínská Františka.

František Kouba – třídní učitel.

Čtvrtá třída – chlapci:

Goldmann Antonín, Křivánek Josef, Kolúch Jan, Stehlík Anton, Vince Josef, Šebesta Bohumil.

Čtvrtá třída – děvčata:

Brázdová Aloisie, Sásová Ludmila, Jurečková Marie, Absolonová Filoména.

Tomáš Brázda – třídní učitel.

Pátá třída – chlapci:

Biča Vincenc, Ostrezý Stanislav.

Pátá třída – děvčata:

Daněčková Berta, Goliášová Františka, Koutná Anna, Rychmanová Libuše, Sýkorová Maria, Šebestová Ludmila, Vincová Františka, Zelinková Antonia.

Nesrsta – třídní učitel.

Zápis pro rok 1889 – 1890

Dle matriky:

Od 6 do 7 roků 36 chlapců a 34 děvčat – celkem 70 žáků.

Od 7 do 12 roků 169 chlapců a 169 děvčat – celkem 338 žáků.

Od 12 do 13 roků 29 chlapců a 28 děvčat – celkem 57 žáků.

Od 13 roků výše 22 chlapců a 24 děvčat – celkem 46 žáků.

Úhrnem tedy 256 chlapců a 255 děvčat – celkem 511 žáků.

Žáci, kteří dle § 23 říšského zákona zproštěni jsou návštěvy školní – 19 chlapců a 11 děvčat – celkem tedy 30.

Pro těžký neduh tělesný zproštěni dva chlapci.

Dle třídních knih:

První třída má 39 chlapců a 48 děvčat – celkem 87 žáků.

Druhá třída má 52 chlapců a 44 děvčat – celkem 96 žáků.

Třetí třída má 48 chlapců a 46 děvčat – celkem 94 žáků.

Čtvrtá třída má 34 chlapců a 41 děvčat – celkem 75 žáků.

Pátá třída má 38 chlapců a 37 děvčat – celkem 75 žáků.

Šestá třída má 24 chlapců a 28 děvčat – celkem 52 žáků.

Úhrnem tedy 479 žáků.

Dle věku:

Od 6 do 7 roků 27 chlapců a 31 děvčat – celkem 58 žáků.

Od 7 do 12 roků 155 chlapců a 150 děvčat – celkem 306 žáků.

Od 12 do 13 roků 35 chlapců a 37 děvčat – celkem 73 žáků.

Od 13 roků výše 18 chlapců a 16 děvčat – celkem 34 žáků.

Úhrnem tedy 235 chlapců a 244 děvčat – celkem 479 žáků.

Dle náboženství:

Římsko katolického, obřadu latinského: 235 chlapců a 243 děvčat = 478 žáků.

Vyznání mosaického: 0 chlapců a 1 děvče = 1 žák.

Všechny dítky mluví toliko česky.

Úlevu osobní od navštěvování školy v době letní, a sice ve třináctém roce životním: mají dva chlapci a jedenáct děvčat. Ve čtrnáctém roce životním pak jeden chlapec a deset děvčat.

Povšechných úlev navštěvování školy veškerým dětem nejvyššího stupně životního se nestává.

Zápis pro rok 1890 – 1891

Zapsáno jest žáků:

Do první třídy 46 chlapců a 58 děvčat – celkem 104 žáků.

Do druhé třídy 46 chlapců a 42 děvčat – celkem 88 žáků.

Do třetí třídy 47 chlapců a 40 děvčat – celkem 87 žáků.

Do čtvrté třídy 45 chlapců a 49 děvčat – celkem 94 žáků.

Do páté třídy 26 chlapců a 41 děvčat – celkem 67 žáků.

Do šesté třídy 24 chlapců a 24 děvčat – celkem 48 žáků.

Úhrnem tedy 488 žáků.

Dějiny města Bzence

Kdy a jak položeny byly základy města, neví se s určitostí. Palacký dovozuje se, že Bzenec jest původu byzantského. Pohled na mapu ze století 10. a 11. přesvědčí nás, že vedla tehdy kolem Bzence hlavní obchodní cesta. Jest možno tedy, že již dobou tehdejší osada nějaká se zde nacházela. Poprvé v historickém světle spatřili jsme Bzenec v základní listině ze dne 3. ledna 1214 – vydanou v Olomouci a podepsanou markrabím Vladislavem Jindřichem a králem Přemyslem Otakarem. Bzenec byl založen na právu německém jako Hodonín, Bruntál, Uničov a jiná města moravská. Zvláštní listinou dovolovalo se obyvatelům, aby směli si hradby založiti, aby mohli vykonávati nižší soudnictví dle vzoru břeclavského a dostali též právo k nadání vlastního faráře.

V listině oné praví se: „Voleus villam forensem Bisince muno forti construere et ita ampliare, et honore et praevogativa caoteravum nostrarum civitatum congauderet relaxamus eto…“. Což zní: „Chtějíce osadu venkovskou Bzenec pevnou zdí opatřiti a tak rozšířiti, aby se ctí a předností ostatních našich měst těšilo, povolujeme…“.

Účel tento rovněž vytknut jest v Codexi diplom: et epist: Moravie díl II. čl. 75 – kdež doslovně stojí: „Principalis profecto gloria, esccellentia claviori effulgere solet lumine, etc.“ Což zní: „Knížecí opravdě – sláva a výtečnost jasnějším se zaskví světlem, když rozsáhlých měst značným počtem obklopenu se spatřuje…“.

Bzenec patřil tehdy pod správu knížete břeclavského a kněžnou byla Konstancie, sestra krále uherského Emericha, druhá manželka krále Přemysla Otakara I. – kteréžto Bzenčané odváděti musili jistý poplatek na přírodninách a pak platili takzvaný „čtrnáctý denár“. Aby snad jim usnadněno bylo dávky tyto odváděti, dána byla jim tehdy zalesněná Dúbrava se všemi právy – i se svolením, že ji mohli vykáceti. Mimo to dostali od Konstancie hory viničné, které sama byla zařídila a které u samého města ležely – ku věčnému užívání Bzenčanů (r. 1223).

Téhož roku obdrželi Bzenčané od Konstancie svobodný mlýn a dva mansy pole (po 60 korcích) pro městského faráře.

Město, které dříve zapáleno a vydrancováno bylo, přišlo ohněm o svá privilegia. Roku 1223 opět práva Bzenčanů byla obnovena. Obyvatelé směli se říditi dle městských obyčejů Břeclavských a mohli ku zvelebení města požívati užitků plynoucích z mýta bzeneckého po dobu deseti let.

Jinou rukou zde učiněna poznámka k výše zmíněné Konstancii:

První manželka Přemyslova byla Adleta. Po osmnácti letech v manželství zapuzena byvši uchýlila se ke svému bratru do Míšně. Ze tří dcer byla jedna Drahomíra (Dagmar), která se stala královnou Dánskou.

Druhá manželka Přemysla Otakara I. byla Konstancie. Z manželství tohoto byla vedle synů Václava, Vladislava a Přemysla též dcera Anežka. Tato zemřela r. 1282 v klášteře a to po 48-letém životě klášterním ve věku 76 let. Papež Pius IX. prohlásil ji v roce 1872 za blahoslavenou a ustanovil ji za orodovnici země české a tak potvrdil úctu, kterou národ český byl po tolik set let zachoval ke ctnostné Přemyslovně. Viz. str. 125 – „Kronika českomoravská“ – Hlavinka

V měsíci březnu roku 1223 dosáhli Bzenčané všechny statky a milosti, kterých dříve byli již dosáhli. Desátek ale, jenž tehdy náležel jeptišskému klášteru u sv. Jakuba v Olomouci musili Bzenčané odváděti.

Bzenec byl založen, jak jiná některá města moravská, na právu německém, by vše do těchto kolonisté z Němec, z Francouzska a z Vlach uváděni.

Již král Přemysl všelijak nedbal práv a zvyků českých a liboval si ve způsobech německých. Syna svého Václava dal od mala vychovávati po Německu, tak že i on, jako otec, usazoval Němce v Čechách a na Moravě a nadržoval jim.

Byl to přirozený následek té okolnosti, že říše česká stála v bezprostřední blízkosti říše německé, ve stálých s ní stycích, jednak i, že Přemyslovci rádi za manželky brali si princezny německé, které nikdy do Čech nepřicházely samotny. S nimi táhli do Čech dvořané, rytíři a též němečtí obchodníci – a tak již záhy se ozývala němčina po dvoře královském. K tomu ještě domácí lid náš, řemeslníky naše a kupce přechytrávali židé, nadskakovali jim a uměli se lépe lichotiti u pánův i u samého dvoru knížecího. Vymohli sobě, jelikož se jim dobře dařilo, od knížete dovolení, že smějí se usaditi v zemi.

Kolonisté tito dovážejíce nejen majetek, ale i obchodnickou umělost, zakupovali se v pozemek i ve zvláštní práva a výsady na újmu slovanského práva i domácího lidu. Tak se počali víc a více Němci usazovati i také uprostřed země české.

Obávaje se Přemysl král, aby po jeho smrti nestrhly se zase rozbroje o královský trůn – jak to bylo hned na počátku jeho nastoupení (r. 1197), dal syna svého Václava, jinocha teprve jedenáctiletého, na sněmu zemském zvoliti čili vyhlásiti za budoucího svého nástupce. Roku 1230, když byl 33 let panoval, zemřel Přemysl – a dán byl kraj břeclavský – a s ním i Bzenec za výbavu a věčné věno Konstancii, jak to dosvědčuje breve papeže Řehoře IX. ze dne 10. dubna 1231. Konstancie nabyla tehdy těchto statků: Břeclav, Bzenec, Hodonín, Kunovice, kteréžto tvořily souvislé území, dále nabyla Přibyslav a Budějovice. Území toto držela královna až do r. 1237, kdy je odevzdala vnuku svému Oldřichovi Korutanskému.

Oldřich hned toho roku samého 14. června „aby nikdo více dle své libosti, neb ze zloby a jízlivosti neutiskoval sobě rovného, neb i také poddaného a podřízeného obou pohlaví“ s přivolením Václava krále udělil kraji břeclavskému – ku kterému i Bzenec patřil – taková práva, jaká roku 1229 dána byla Brnu.

Po smrti Oldřichově, r. 1269, 27. října území toto přiřknuto – dle závěti Oldřichovy – ze dne 4. 12. 1268 v Poděbradech učiněné – Přemyslu II.

Listina citovaná vydána byla na hradě bzeneckém. Okolnost ta svědčí o tom, že Bzenec už v dobu tehdejší byl hradem důležitým – a že už tehdy vedle cúdy byly zde i nějaké úřady župní, ačkoliv župa bzenecká proslula teprve ve století čtrnáctém. Z doby té znám je úředník hradský – jakýsi Absolon „copellanus curiae regiae, plebanus in Bisenze“ – „dvorní kaplan v Bzenci“.

V dobách pozdějších obrácen byl zřetel knížat proti Mongolům, a proto málo zmínek v oné době o Bzenci se nalézá. Teprve r. 1311 – za panování krále Jana Lucemburského víme o Bzenci, že dán byl hejtmanu zemskému – Janu Wartenberkovi – místo služného do zástavy zároveň s hrady Veveří a Hrádek u Opavy.

K Janu Wartenberkovi učiněna mimo záznam následující poznámka:

Král Jan měl po boku vícero německých hrabat a pánů za své rádce. Jan se ucházel v Německu o císařské důstojenství – ale marně. Mezi tím vladařili v Čechách němečtí pánové a vládcové Janovi. Jakmile král z Němec se vrátil, donutili ho své rádce propustiti a ustanovili mu dva plnomocné spoluvladaře – pana Jindřicha z Lipé v Čechách a Jana Wartenberka na Moravě.

Hrady ty se Wartenberkovi tak zalíbily, že ani na opětovné vyzvání krále Jana je vydati nechtěl, ba raději postavil se v čele koalice šlechtické proti králi.

Zde učiněna mimo záznam následující poznámka:

Důchody krále byly jen slabé, neboť nedobrým hospodářstvím za krále Václava III. a Jindřicha korutanského bylo mnoho korunních statků zadluženo, a jiné si opět panstvo osobovalo, ač neprávem. Králi se nedostávalo ani na výdaje královského dvoru. Král byl ponejvíce odvislým od jemu ustanovených vladařů pana Jindřicha z Lipé v Čechách a pana Jana z Wartenberka na Moravě. Mladý král těžce to snášel, a zvláště královna Eliška cítila toto ponížení královského důstojenství. I počal král o zemi válku s pány. Nasbírav si žoldnéřů z Němec, počal pleniti statky panské a dobývati jejich hradů.

Cúda ponechána v Bzenci až do roku 1363, kdy byla přeložena do Uherského Hradiště. Vyskytuje se zpráva v listinách, dle které „lidé kláštera velehradského z pravomoci beneficiariu královských a soudců byli vyjmuti a sice tak, že nesměli býti před soud pohnáni ani do Bzence, ani do Brna, ani do Přerova, ani do Opavy.“

Tím zajisté nemálo zmenšena důležitost cúdy bzenecké, povážíme-li, jak ohromné byly statky kláštera velehradského – a ty všechny vybaveny z pravomoci úřadu bzeneckého. Statky velehradské byly: Velehrad, Mařatice, Jarošov, Kněžpole, Popovice dolní, Tištěnovice, Babice, Traplice, Zážlabany, Boršice, Újezd, Vážany, Polešovice, Kostelany, Domanín, Nedakonice, Mistřice, Vacenovice, Kunovice. Ještě později zmenšovány opět privileje bzenecké.

Karel IV. syn Jana Lucemburského, ještě jako markrabě moravský – 19. srpna 1335 vydal v Uherském Brodu listinu, na jejímž základě osvobozeni byli zase obyvatelé statku kláštera velehradského od cla a mýta na stanicích: Bzenec, Vracov, Přerov a Hulín. Roku 1336 král Jan i poddané kláštera Luckého (u Znojma) vybavil z moci soudu bzeneckého. Tak klesala moc Bzence a pozbýval pomalu důležitosti – avšak nadobro jí posud ještě neztratil, těšil se dále přízni některých panovníků, jako například markraběte Jošta, bratrance krále Václava IV., r. 1384, jenž nadal tehdy město Bzenec právem várečným a výčepním, kteréžto právo málokteré město v tehdejší dobu mělo. Týž Jošt zbavil Bzenčany od povinnosti nápadní, kterému rozuměti sluší se tak, že majetek po odúmrtí toho kterého poddaného nepřipadl dle tehdejšího práva vrchnosti, nýbrž zůstal majetkem městským.

Dokonalý úpadek města datuje se teprve od vpádu Štěpána Bočkaje na Moravu. Zástupy jeho několikráte navštívily i Bzenec. Zvláště zhoubným byl jeho nájezd dne 2. května roku 1605. Hrad, kostel i město byly úplně vyloupeny a vypáleny.

Zvony se roztavily. Zhouba města byla úplná. Obyvatelstvo zmizelo, domy ležely ve zříceninách. Zajímavo jest, že pověsti o této zkáze města dosud v tradicích našeho lidu jsou zachovány.

V originále od A. – hraběti Jiřímu Kryštofu z Proskovy, jenž tehdejší dobu byl držitelem panství – praví se v krátkosti že: „Na základě velikého utrpení obyvatelstva města Bzence, poplatky odváděti se nemusí…“. A aby obyvatelstvo opět přivábili – oznamuje se, že se jim všechny poplatky na „špitál“ a „kostel“ odpouští a že tyto vrchnost převezme.

Vystavěn byl poté roku 1696 – 1702 kostel a zároveň kaple sv. Floriána na Starém hradě.

Od Karla VI. (1735) obdrželo město privilej na odbývání čtyř hlavních dobytčích trhů.

Od té doby nikdy nezmohl se Bzenec ku své bývalé důležitosti. Význam jeho mizí, důležitost jeho jest již jen podřízená.

Konečně zmiňuji se ještě o dokladech, kde zmínka se činí o víně bzeneckém, které vždy slulo svou výbornou jakostí.

Máme bezpečné doklady toho, že ve Bzenci býval královský sklep vinný, ve kterém víno racionelně se chovalo a užitek velký neslo.

Čteme v listině krále Václava:

„Vini preterea australici optimi viginta vasa ante exaltationem sancta crucis proximam nobis dabit, et in Bzenec, castro nostro, deponere tenebitur…“

(Česky) „Mimo to dá nám nejlepšího rakouského vína 20 nádob před povýšením sv. kříže nejblíže nastávajícím a na našem hradě Bzeneckém bude zavázán je uložiti.

Že i vrchnost sama dbala o to, aby pověst dobrého vína bzeneckého se udržela, toho důkazem jest výnos gubernia ze dne 3. září r. 1776, kterým se zakazovalo cizí víno do Bzence přivážeti a tam ho prodávati. Kdo příkazu nedbal, podlehl pokutě přísné.

Nyní se vyrábí v zámeckém sklepě i víno šampaňské – ve velkém – které při výstavě ve Vídni r. 1890 pořádané první cenou vyznamenáno bylo. Při výstavě zastoupeno Rakousko-Uhersko.

Ve Bzenci 5. srpna 1891.

Na základě nařízení c. k. okr. škol. rady pod č. 565 sestavil a napsal František Odstrčil.

Školní úřady:

Místní školní rada v místě skládá se z následujících členů:

Veledůstojný pán arcikněz a farář bzenecký Dr. Jan Pospíšil.
Zástupce velkostatku pan Fr. Schwarzman.
Správce školy p. František Odstrčil.
Pan Pavel Goliáš, měšťan v Bzenci.
Pan Jan Šebesta, měšťan v Bzenci.
Pan Jan Jurečka, měšťan v Bzenci.
Pan Cyril Repík, měšťan v Bzenci.
Pan Alois Voleník, měšťan v Bzenci.
Pan František Horký, měšťan v Bzenci.

Tato místní rada byla roku 1891 nově zákonitě sestavena a úředně potvrzena.

Počet žactva:

První třída má 47 chlapců a 49 děvčat – celkem 96 žáků.

Druhá třída má 41 chlapců a 52 děvčat – celkem 93 žáků.

Třetí třída má 39 chlapců a 40 děvčat – celkem 79 žáků.

Čtvrtá třída má 45 chlapců a 36 děvčat – celkem 81 žáků.

Pátá třída má 33 chlapců a 40 děvčat – celkem 73 žáků.

Šestá třída má 26 chlapců a 24 děvčat – celkem 50 žáků.

Úhrnem tedy 472 žáků.

Obyvatelstvo města Bzence

Výsledek sčítání lidu (stav ze dne 31. prosince 1890).

Křesťanská obec:

Má 532 čísel domovních, z nichž 30 neobydlených se 724 rodinami.

V oněch bydlí 2 976 duší.

Pohlaví mužského – 737 svobodných, 537 ženatých, 33 vdovců – úhrnem 1 307 mužských.

Pohlaví ženského – 934 svobodných, 538 vdaných, 197 vdov – úhrnem 1 669 ženských.

Náboženství – 2 743 římsko-katolického vyznání, 212 izraelitů, 20 evangelíků, 1 bez vyznání.

Národnost – 2806 česká, 170 německá.

Vzdělání – umí číst a psát 2 517 lidí, jen číst 17 lidí, ničeho (vč. dětí) 442 lidí.

Příslušnost – 2 069 do Bzence, 264 v jiné obci okresu, 481 v jiném okresu Moravy, 109 v jiné zemi předlitavské, 46 v Uhrách, 7 v Prusku.

Postižení – 2 slepí, 3 hluchoněmí a 3 blbí.

Nejstarší muž má 88 let, nejstarší žena 91 let.

Olšovec:

Má 75 domů, z nichž 1 neobydlený s 93 rodinami.

Čítá 425 duší.

Pohlaví mužského – 105 svobodných, 78 ženatých, 5 vdovců – úhrnem 188 mužských.

Pohlaví ženského – 138 svobodných, 78 vdaných, 21 vdov – úhrnem 237 ženských.

Náboženství – 404 římsko-katolického vyznání, 15 izraelitů, 4 evangelíci, 2 bez vyznání.

Národnost – 417 česká, 8 německá.

Vzdělání – umí číst a psát 343 lidí, jen číst 3 lidé, ničeho (vč. dětí) 79 lidí.

Příslušnost – 318 v Olšovci, 27 v jiné obci okresu, 53 v jiném okresu Moravy, 23 v jiné zemi předlitavské, 4 v Uhrách.

Židovská obec:

Má 482 duší.

Pohlaví mužského – 117 svobodných, 78 ženatých, 6 vdovců – úhrnem 201 mužských.

Pohlaví ženského – 167 svobodných, 82 vdaných, 30 vdov, 2 soudně rozvedené – úhrnem 281 ženských.

Náboženství – 166 římsko-katolického vyznání, 5 evangelíků, 311 židů.

Národnost – 138 česká, 344 německá.

Vzdělání – umí číst a psát 409 lidí, jen číst 4 lidé, ničeho (vč. dětí) 69 lidí.

Postižení – 2 slepí, 1 blbý.

Kasárna (jen vojsko):

Má 342 mužů.

Dle náboženství – 330 římsko-katolického vyznání, 11 evangelíků, 1 žid.

Dle národnosti – 161 česká, 156 německá, 25 polská.

Přehled:

Křesťanská obec 2976 obyvatel.
Olšovec 425 obyvatel.
Židovská obec 482 obyvatel.
Vojsko stálé 342 obyvatel.

Úhrnem tedy 4225 obyvatel. V roce 1880 bylo 3769 duší, jeví se tudíž přírůstek během deseti roků 456 obyvatel.

Ježto v popisujících arších i dobytek se počítal, nebude snad na škodu, pak-li i výsledek tento nástupcům svým sdělím.

Dohromady – 453 koní (z nichž 336 v kasárnách), 541 kusů hovězího dobytka, 2 osli, 125 koz, 1 ovce, 534 prasat, 192 oulů (úlů – pozn. přepisovatele).

V Bzenci, 7. srpna 1891. Ign. Al. Nesrsta – t. č. komisař popisující.

Životopis Bzenčanů

Kdo by ve větší části vlasti naší neviděl a neznal Bzenčanek neb Bzenčanů? Na žádném městském trhu nescházejí, ano v každé větší vsi, v každou roční dobu, ve vozech železničních, povozech, na cestách a pěšinkách s trakači neb noškami na zádech, v pátek i ve svátek, shledáváme se s těmito čilými maloobchodníky.

Velmi charakteristická jest satyra , jíž si Bzenčany po vším světě roztroušené dobírají, že soudný den bude, až všichni Bzenčané budou doma. – A ptáme-li se odkud? Aneb kam pak? Jistě tedy čekejme odpověď: „z trhu“ nebo „na trh“. Bzenčané jsou tedy trhovníci. A co pak tedy stále prodávají? Odpoví: „Zeleninu a jen zeleninu.“ – Jest tedy pěstování zeleniny pramen výživy Bzenčanů.

Pěstují se hlavně: cibule (odtud Bzenčanům přezdívají cibuláři), česnek, petržel, mrkev, celer, pórek, zelí, kapusta (kel), karfiol, brukev (kedlůb), salát (odtud přezdívka salátníci), špenát, ředkev, okurky, melouny, dýně, některé rostliny průmyslové a kořenité, jako konopí, paprika, kopr, kmín, křen, zvláště však majoránka (mariánka, mariánek), a pak květiny (voničky). Z luštěnin: nejvíce fazole bílé – jiných pak na 30 druhů, čočka, hrách, bob, vikev. Obilí a brambor jen pro vlastní spotřebu.

Obdělávání zmíněných druhů od semene až ke způsobilosti trhové vyžaduje práce a namáhání bezpříkladného.

Bez přetržení kvapí život ve stálém klopocení a spěchu. Kdo by toho nepozoroval například při chystání na trh (a to se děje pravidelně po celý rok); o obědu ani řeči – ten nahrazuje kus chleba s hotovým zákuskem. Když vše schystáno, nastává největší oběť, a to dostati zboží na trh. – Obyčejně se děje, že naloživ zboží na trakač, uhání nocí s napjetím té poslední síly a nasazením vlastního života přes vrchy a doly, při vší nepohodě ke svému cíli. Nedivíme se pak všední diagnóze: „Trakače ho ztrhaly.“ (Velmi příhodná jest píseň Bzenčanů o „trakači“.) Jindy nakládá se zboží najatým vozkům a doprovází se pěšky. Železnice pro spletitou kancelářskou manipulaci, časté překládání a hlavně vysokou cenu Bzenčané dosud málo používají.

Ocitnuvše se na trhu, jsou teprve odvislí od nesčetných okolností, vždy méně příznivých než opačně. Od práce se po celý rok neustává. Co pak asi v zimě mají na práci? Myslí si mnohý. Jsou práce, jako čištění semen, přebírání cibule, fazole, obírání česneku a podobně.

Nejúmornější práce jest rytí. Děsíme se vidouce ohromné rýče a za malé rýče se Bzenčané stydí. Sotva zmizel sníh, vidíme Bzenčany s hejny nádeníků (rypáčů) po polích. Se zimničním chvatem se půda připravuje. Každý chce míti, co nejdříve zaseto.

Půda pro většinu zeleniny se ryje; mnozí vše ryjí – majíť Bzenčané poměrně půdy velmi málo, a musejí ji tím důkladněji opracovati, aby se vyplácela. Sotva seménka sklíčila, toť se ví, že plevel je daleko předčí, nastávají plevačky, přetrhávky, okopávky, práce velmi zdlouhavé, tudíž drahé; za počasí deštivého bývají postrachem. Proto také Bzenčané nikdy o déšť nestojí, říkajíce: „Nikdy se nemodlete za déšť, raději za sucho.“ Suchý rok bývá dobrý.

Že každý druh zeleniny vyžaduje zvláštního pozoru, a jinak se obdělává, netřeba podotýkat. Sklizeň trvá až do zimy. Zboží za zbožím sváží se domů a dle své povahy se ukládá na půdu, do komor, na bidla, do sklepa, do zavřených jam (celer), aneb se zakládá do země a před zimou ochraňuje slámou.

Zásoba tato je celoročním zdrojem ne sice velkých kapitálů, ale poskytuje aspoň tolik, že ten groš po celý rok mezi lidmi se třepe, jak říkají okolní rolníci. Je zvykem udržovati si zeleninu až do jara, až hodně zdraží – ale není to radno, neboť velmi často se stává, že zelenina, aniž pozorovati jest, počne hníti a veškerý užitek tedy obrácen pak vniveč.

Bohužel doznati dlužno, že s Bzenčany, přes všechnu mravenčí píli, jde to z kopce – nemohou z většiny soupeřiti s rychlým dovozem rané zeleniny a podnikavějšími obchodníky židy soutěžiti. Žasneme slyšíce vyprávěti od osob nejstarších o bývalém odbytu a poptávkách na zeleninu bzeneckou. Doby ty se sotva vrátí. Sluší se poznamenati okolnost, že sousední osady jako Vracov, Těmice, Domanín, Žeravice, nynější doby zásobují trh bzenecký. Byvše najímáni do prací bzeneckých a majíce příležitost poznati veškerou machinaci, počali zkoušeti na vlastních pozemcích až naznali výhodnějším pěstovati zeleninu, zvláště okurky a cibuli místo obilí. Zvláště poli bohatý Vracov úplně se Bzenci vyrovná, ba i nad něj kvantitou zboží předčí, ale do kvality se bzenecké zelenině nevyrovná. Z té příčiny obrací se mnoho Bzenčanů k jinému zaměstnání, a to do služeb, na řemeslo, na studia.

Severně Bzence rozkládají se na návrších vinohrady, poskytující vína, jež k nejlepším se čítá. Víno si většinou lisují a uschovávají ve vinných sklepech, jakožto jedinou posilu a náhradu za lopocení své a jímž, ač sílu jeho znají, rádi zapuzují aspoň na čas obtíže a trampoty příštích dnů.

Mravy, zvyky a způsoby mají ráz Slováků vůbec. Kroj mužský jest téměř městský. Ženský podobá se dosti hanáckému. Hlavu kryje červený turecký šátek uvázaný na talíř, přes ten v létě bavlněný šáteček, v zimě vlňák. Živoť opíná kordulka; na ní jest jubka z barevné látky, velmi často z černého aksamitu. Sukeň nosí mnoho a hodně škrobených, svrchní bílé o svátcích, jindy rozličné, jednobarevné. Na nohou střevíce většinou brynellové. Kroj vdaných od svobodných valně se neliší.

Strava zdá se býti pro rozmanitost příkrmů bohatou okolním lidem. Převládá zelenina, ač zemáky, knedle (šišky) s omáčkou velmi často vyplňují jídelní lístek.

Řádky tyto možno úplně vztahovati na blízký přidružený Olšovec, jehož obyvatelé ve světě za Bzenčany platí.

Končím, přeje si, aby tyto řádky náčrtkem jsouce za týž považovány byly a pro národopis důležity jsouce, důkladného zpracování se dočkaly.

24. VIII. 1891 – Tom. Brázda, učitel, Bzenčan

Sbor učitelský r. 1891 – 1892

Nadučitel František Odstrčil.
Učitel Ignát Nesrsta.
Učitel Jan Gartner.
Učitelka Antonie Běhúnková.
Definitivní podučitel Tomáš Brázda.
Prozatímní podučitel František Kouba.
Industriální učitelka Antonie Kremserová.

Dne 18. března roku 1891 ustanoven co kaplan bzenecký pan důstojný Pater Dominik Doležel, narozený v Majetíně na Moravě – okres olomoucký dne 22. srpna 1860. Působí na ústavě zdejším jako katecheta přináležíce duchovní správě.

Dne 23. února roku 1892 inspiciroval náš ústav důstojný pán P. Perútka c. k. školdozorce.

Při škole naší zřízena průmyslová škola pokračovací. Od října se vyučuje. Prvým rokem otevřena přípravka a první třída. Nadučitel je správcem téže školy. Všichni učitelé vyučují.

Zápis pro rok 1892 – 1893

Na začátku roku školního bylo zapsáno:

Do první třídy 42 chlapců a 58 děvčat – celkem 100 žáků.

Do druhé třídy 46 chlapců a 53 děvčat – celkem 99 žáků.

Do třetí třídy 40 chlapců a 45 děvčat – celkem 85 žáků.

Do čtvrté třídy 39 chlapců a 33 děvčat – celkem 72 žáků.

Do páté třídy 41 chlapců a 43 děvčat – celkem 84 žáků.

Do šesté třídy 26 chlapců a 25 děvčat – celkem 51 žáků.

Úhrnem tedy 491 žáků.

Roku tohoto zařízena a otevřena při škole naší průmyslová škola pokračovací pro učně. Bližší zprávy o tom hledej v protokolu téže školy.

V měsíci lednu zemřel všeobecně vážený a svědomitý člen místní rady školní, zastupitelstva obecního a úd jiných spolků p. Jan Jurečka, měšťan a na místo jeho vstoupil náhradník p. Jan Rychman, stavitel.

Dne 1. března odešel Tomáš Brázda – jmenován byv učitelem v Uherském Brodu a teprve po prázdninách nastoupil na místo jeho:

Vladimír Sahánek (autobiografie)

Narodil se v Příboře na Moravě dne 10. června 1867. Navštěvoval tamtéž školu chlapeckou, a sice jen krátký čas, jelikož náhle nebezpečně onemocněl zánětem plic. Sotvaže poněkud pookřál na cestě do školy, roznemohl se nanovo a to tak, že nebylo již naděje na jeho uzdravení. Přece však vyvázl i z této nemoci, ale do školy choditi nemohl a navštěvoval školu dívčí v domě, kdež jeho otec ředitelem byl. Teprve v Brušperku účastnil se řádného vyučování na čtyřtřídní škole, kamž jeho otec za řídícího se byl dostal; čítaje již 8 let svého stáří, počal zmíněný se teprve učiti. Po dvou letech navštěvoval obecnou školu u svého otce v Nezamyslicích, kdež pobyl až do roku 1880. V tomto roce byl zapsán a přijat na českou zemskou reálnou školu v Prostějově, kdež vystudoval čtyři nižší třídy reálné. Na to odebral se znovu do svého rodiště Příbora, aby tam ústav učitelský studoval. V roce 1889 podrobil se všeobecné zkoušce dospělosti za předsednictví c. k. zemského inspektora p. V. Royta. Ihned ustanoven byl na základě vysvědčení podučitelem ve Střílkách – okres kroměřížský. Zde připravoval se ku zkoušce způsobilosti po tři léta. Zdržel se tím, že po dvoje prázdniny vždy po měsíc musel jíti ku výcviku vojenskému. Na to ustanoven podučitelem ve Zlámance u Jarohňovice taktéž okresu kroměřížského, odkudž v roce 1892 v listopadu odebral se do Prahy, kdež před zkušební komisí podrobil se zkoušce učitelské způsobilosti. Dekretem zemské školní rady ze dne 13. února 1893 ustanoven definitivně podučitelem na zdejší škole bzenecké. Však nebyl ihned propuštěn, takže až po prázdninách, kteréž opět strávil na vojenském výcviku v Kroměříži a sv. Hypolitě za Vídní, odebral se na své nové působiště, kdež až do dnešního dne působí.

Jinou rukou později připsána poznámka:

K vlastní žádosti zaměnil místo s učitelem Juliem Palečkem z Pozlovic, kamž se dne 1. března r. 1908 přestěhoval. Než nebylo mu popřáno dlouhého působení v novém místě, kamž zavedla jej, mezi jinými, naděje po nabytí ztraceného zdraví; jeho organismus zdánlivě ocelový, sžírán byl plicní chorobou, jíž podlehl 12. února r. 1909. Pochován jest v Pozlovicích.

Zápis pro rok 1893 – 1894

Místní školní rada podala v srpnu 1893 žádost ku veleslavné c. k. zemské radě školní, by žáci ve vyšších ročnících dle pohlaví odděleni byli.

Ku žádosti této bylo výnosem téže rady ze dne 27. srpna 1894 č. 7900 nařízeno, by škola rozdělena byla ve čtyřtřídní chlapeckou a čtyřtřídní dívčí a místní školní rada, by co nejdříve o přiměřené místnosti a potřeby vyučovací se postarala.

Výkaz o věku a počtu dětí školních dle pohlaví pro školní rok 1893 – 94 v jednotlivých třídách:

V první třídě je 52 chlapců a 51 děvčat – celkem 103 žáků. Třída má 56,5 m2, 169,4 m3 se čtrnácti lavicemi, z nichž každá má délku 2,83 m a je v ní umístěno 7 až 8 žáků. Přitom by ku přiměřenému vyučování mělo v každé lavici býti 6 žáků a vzhledem k velikosti plochy třídy zde umístěno pouze 84 žáků.

V druhé třídě je 43 chlapců a 53 děvčat – celkem 96 žáků. Třída má 61,6 m2, 184,8 m3 s šestnácti lavicemi, z nichž každá má délku 2,8 m a je v ní umístěno 6 žáků. Vzhledem ku přiměřenému vyučování má býti v každé lavici 6 žáků a vzhledem k velikosti plochy třídy zde umístěno 96 žáků – čehož tato třída splňuje.

V třetí třídě je 53 chlapců a 53 děvčat ve věku od šesti do 12 let a 5 chlapců a 4 děvčata ve věku od 12 do 14 let – celkem 115 žáků. Třída má 30,24 m2, 93,74 m3 se čtrnácti lavicemi, z nichž každá má délku 2,5 m a je v ní umístěno 8 až 9 žáků. Přitom by ku přiměřenému vyučování mělo v každé lavici býti 5 žáků a vzhledem k velikosti plochy třídy zde umístěno pouze 70 žáků.

V čtvrté třídě je 27 chlapců a 36 děvčat ve věku od šesti do 12 let a 9 chlapců a 5 děvčat ve věku od 12 do 14 let – celkem 77 žáků. Třída má 40,06 m2, 124,2 m3 se třinácti lavicemi, z nichž každá má délku 2,5 m a je v ní umístěno 6 žáků. Přitom by ku přiměřenému vyučování mělo v každé lavici býti 5 žáků a vzhledem k velikosti plochy třídy zde umístěno pouze 66 žáků.

V páté třídě je 14 chlapců a 16 děvčat ve věku od šesti do 12 let a 29 chlapců a 23 děvčat ve věku od 12 do 14 let – celkem 82 žáků. Třída má 60 m2, 180 m3 se deseti lavicemi, z nichž každá má délku 3,75 m a je v ní umístěno 8 až 9 žáků. Přitom by ku přiměřenému vyučování mělo v každé lavici býti 6 žáků a vzhledem k velikosti plochy třídy zde umístěno pouze 60 žáků.

V šesté třídě je 12 chlapců a 6 děvčat ve věku od šesti do 12 let a 16 chlapců a 22 děvčat ve věku od 12 do 14 let – celkem 56 žáků. Třída má 31,8 m2, 95,4 m3 s osmi lavicemi, z nichž každá má délku 2,5 m a je v ní umístěno 7 žáků. Přitom by ku přiměřenému vyučování mělo v každé lavici býti 5 žáků a vzhledem k velikosti plochy třídy zde umístěno pouze 40 žáků.

Zápis pro rok 1894 – 1895

č. 371 okr. r. šk.

Výsledek visitace školní v uplynulém roce školním jest „při dobré kázni uspokojivý, toliko ve čtvrté třídě celkem uspokojivý“.

Rozdělení tříd:

První třída – učitel Nesrsta.

Druhá třída – učitel Gartner.

Třetí třída – učitelka Běhúnková.

Čtvrtá třída – učitel Kouba.

Pátá třída – učitel Sahánek.

Šestá třída – správce školy Odstrčil.

Počet žáků:

První třída má 39 chlapců a 51 děvčat – celkem 90 žáků.

Druhá třída má 45 chlapců a 47 děvčat – celkem 92 žáků.

Třetí třída má 52 chlapců a 52 děvčat – celkem 104 žáků.

Čtvrtá třída má 41 chlapců a 45 děvčat – celkem 86 žáků.

Pátá třída má 54 chlapců a 51 děvčat – celkem 105 žáků.

Šestá třída má 30 chlapců a 28 děvčat – celkem 58 žáků.

Úhrnem tedy 535 žáků.

Z těchto žáků studují dva na střední škole a sedm navštěvuje zdejší průmyslovou školu.

Zápis pro rok 1895 – 1896

Koncem toho právě uplynulého roku školního 1894 – 1895 byl pan učitel Ignát Nesrsta výnosem veleslavné c. k. zemské školní rady ze dne 22. 7. toho roku č. 6117 přeložen ze Bzence do Paskova a tímže výnosem dosazen na jeho místo dle vlastní žádosti pan učitel ze Starého Města František Myklík. Týž, který na naší škole již působil jako podučitel, pak od 1. března resp. 1. dubna 1888, byv jmenován učitelem, na škole ve Starém Městě učiteloval a dne 1. září 1895 učitelskou službu opět u nás nastoupil.

František Myklík narozen jest v Chylicích dne 14. září 1853. Studoval nižší gymnázium reálné v Uherském Hradišti (německé) a vyšší české v Olomouci. Ve Vídni vykonal studia moderní filologie na filozofické fakultě avšak bez místa jsa, dal se na hofmisterství zde ve Bzenci, vyučovav privátně předmětům gymnaziálním od roku 1879 až do roku 1883 kdy byl ustanoven napřed jako výpomocný, pak prozatímní a konečně definitivní podučitel, od nynějška pak jako učitel.

Jinou rukou připojena z doby pozdější poznámka:

Působil jako řídící učitel obecné školy v Nové Vsi blíže Uh. Ostrohu. R. 1922 odešel na odpočinek, jejž od 1. ledna 1923 trávil v Bzenci. Skonal záchvatem mrtvice dne 19. srpna 1923 večer o osmé hodině s časopisem Matice moravské v rukou.

Počet žáků na začátku školního roku 1895/96 (dle katalogu):

První třída má 39 chlapců a 42 děvčat – celkem 81 žáků.

Druhá třída má 42 chlapců a 45 děvčat – celkem 87 žáků.

Třetí třída má 49 chlapců a 52 děvčat – celkem 101 žáků.

Čtvrtá třída má 46 chlapců a 42 děvčat – celkem 88 žáků.

Pátá třída má 62 chlapců a 58 děvčat – celkem 120 žáků.

Šestá třída má 26 chlapců a 19 děvčat – celkem 45 žáků.

Úhrnem tedy 522 žáků.

Rozdělení tříd:

První třída – slečna Ant. Běhúnková.

Druhá třída – pan Fr. Myklík.

Třetí třída – pan Jan Gartner.

Čtvrtá třída – pan Fr. Kouba.

Pátá třída – pan Vlad. Sahánek.

Šestá třída – správce školy Odstrčil.

Z těchto v katalogu zaznamenaných žáků studuje: 4 žáci na středních školách a 6 navštěvuje hospodářskou školu.

Zápis pro rok 1896 – 1897

Počet žáků na začátku školního roku:

První třída má 39 chlapců a 44 děvčat – celkem 83 žáků.

Druhá třída má 42 chlapců a 45 děvčat – celkem 87 žáků.

Třetí třída má 44 chlapců a 44 děvčat – celkem 88 žáků.

Čtvrtá třída má 40 chlapců a 45 děvčat – celkem 85 žáků.

Pátá třída má 54 chlapců a 50 děvčat – celkem 104 žáků.

Šestá třída má 30 chlapců a 26 děvčat – celkem 56 žáků.

Úhrnem tedy 508 žáků.

V sezení konaném dne 15. června 1897 za předsedání pana c. k. dvorního rady Roberta svobodného pána Heina, usneseno veleslavnou c. k. zemskou školní radou slečnu Antonii Běhúnkovou na její žádost dáti na trvalý odpočinek. Na místo její dosazena prozatímně výnosem sl. c. k. okresní školní rady č. 815 ze dne 25. července 1897 slečna Berta Legartová.

Zápisy pro rok 1897 – 1898, 1898 – 1899, 1899 – 1900

Berta Legartová (autobiografie)

Narodila se dne 8. měsíce února r. 1876 v Praze. Vzdělávala se v školních letech 1882/3 – 1888/9 na obecné škole u sv. Anny v Praze; v školních letech 1889/90 – 1891/2 na obecné škole Voršilek v Praze, v školním roce 1892/3 opět na obecné škole u sv. Anny v Praze; od roku 1893/4 – 1896/7 na českém soukromém ústavě ku vzdělání učitelek s právem veřejnosti u sv. Anny v Praze a podrobila se 21. června r. 1897 zkoušce dospělosti učitelské za předsednictví c. k. zemského inspektora pana Dr. Františka Hejzlara na témže ústavě. Na základě vysvědčení dospělosti učitelské ustanovena byla výnosem slavné c. k. okresní školní rady zatímní podučitelkou při zdejší škole a nastoupila tady službu počátkem školního roku 1897 – 1898.

Počet dítek na začátku školního roku 1897 – 1898:

První třída má 27 chlapců a 48 děvčat – celkem 75 žáků.

Druhá třída má 38 chlapců a 54 děvčat – celkem 92 žáků.

Třetí třída má 43 chlapců a 40 děvčat – celkem 83 žáků.

Čtvrtá třída má 39 chlapců a 41 děvčat – celkem 80 žáků.

Pátá třída má 44 chlapců a 47 děvčat – celkem 91 žáků.

Šestá třída má 38 chlapců a 29 děvčat – celkem 67 žáků.

Úhrnem tedy 488 žáků.

Výnosem c. k. zemské školní rady ze dne 22. 6. 1897 č. 6071 povoleno v zásadě zřízení měšťanské školy chlapecké v Bzenci.

Důležité události ve školním roce 1897 – 1898:

Důležitostí vyniká školní rok tento z důvodů těch, že konečně budova stará pro obecnou šestitřídní školu stávající proměněna má býti v novou školní budovu – totiž obecnou dívčí a chlapeckou měšťanskou. 1. září započato se stavbou nové budovy. 4. října odbývala se velkolepá slavnost položení základního kamene. Do 5. prosince byla budova již pod střechou. Kladení podlah, omítka a veškeré zevnější práce, jakož i vnitřní zařízení jednotlivých učíren odloženo na dobu jarní. Odevzdána musí býti škola koncem června 1898.

Další podrobnosti o schválení měšťanské školy chlapecké a o nové stavbě budovy školní podávám následovně:

Místní školní rada dne 12. 8. 1893 na základě daného jí nařízení sl. c. k. okr. šk. rady ze dne 4. 4. 1892 – aby totiž opatřila veškeré třídy novými lavicemi – usnesla se podati žádost ku veleslavné c. k. zemské školní radě, aby na základě zjištěného počtu žáků (viz. školní rok 1893) povoleny byly paralelky – aneb rozdělení žactva podle pohlaví – a sice ve třídě 4., 5., 6. – případně aspoň v třídě 5. a 6.

Na základě této podané žádosti obdržela místní školní rada od sl. c. k. školní rady č. 1257 – (1893) vyřízení, aby totiž náležitě vyhotoven byl výkaz o věku a počtu dětí školních dle pohlaví pro školní rok 1893 – 94 v jednotlivých třídách mimo vedlejšího udání.

Jaký jest výměr plochový v každé stávající učírně.
Krychlový obsah učíren.
Počet a délka lavic každé učírny zvlášť.
Kolik žáků jest nyní v každé učírně umístěno a kolik by žáků, dle zákona, mělo patřičně umístěno býti.
Kolik žáků nyní sedí v každé lavici a kolik by mělo, dle zákonitého místa pro každého žáka určeného, v každé lavici seděti.

Výkazy tyto byly zaslány dne 3. září 1893.

Dne 27. 3. 1894 č. 371 obdržela místní školní rada opět nařízení, aby bezodkladně postarala se o nové lavice jednotlivých tříd a o tělocvičiště.

Na nařízení toto žádala opět místní rada školní o schválení zřízení paralelek 5. a 6. třídy v tom znění, by 5. a 6. třída dle pohlaví oddělena byla. Na žádost onu, ve které místní školní rada uvádí, že v případě schválení žádaného rozšíření školy by místní rada školní ochotna byla vedlejší dům čp. 124 k účelu onomu zakoupiti.

Na to nařídila vys. c. k. zemská školní rada by zápis školních dítek konal se hned po ukončení šk. roku 1894. Po onom zápisu se má nový výkaz o počtu žactva dle tříd, pohlaví a stáří zhotoviti.

Na podání toto přišlo vyřízení velesl. c. k. zemské školní rady č. 7900 – že poukazujíc na §11 zákona ze dne 2. května 1883 – říšský zák. č. 53 – a na základě zákona §4 ze dne 4. ledna 1870 a ze zákona č. 17 rozdělena byla škola na 4 třídy chlapecké a 4 třídy dívčí.

Místní školní rada nejsouc uspokojena s výnosem tímto usnesla se při svém zasedání ze dne 23. září 1894, aby deputace vyslána byla ku velesl. c. k. zemské školní radě.

Hlavní důvody, které uvedeny měly býti závažnými – že naše škola by byla téměř degradována a na úroveň postavena se zdejší školou židovskou, která čítá 200 dítek a jest též čtyřtřídní.

Podána tedy žádost o zřízení školy měšťanské.

Dne 30. září 1895 č. 1031 obdržela místní školní rada na základě přípisu ze dne 18. 7. 1895 č. 303 a zdejšího obecního zastupitelstva ze dne 14. 8. 1895 č. 1392 ohledně rozšíření zdejší školní budovy místní ohledání na den 8. října 1895 o 3. hod. odpolední, ku které se všichni členové místní školní rady dostaviti mají. Místní školní rada při této konané komisi se o následujícím vyjádřila:

Podání ze dne 13. ledna č. 362 béře místní školní rada zpět, a sice z těch důvodů, že se v záležitosti stavby a zřízení měšťanské školy s obecním zastupitelstvem města Bzence dohodla v ten způsob, aby na místě pro novou školní budovou schváleným byla vystavena nová budova pro obecnou a měšťanskou školu. Ohledně této nové záležitosti podá místní školní rada v dorozumění s obecním výborem sl. c. k. okr. školní radě dotyčnou žádost a předloží k tomu cíli nové plány pro zařízení obecné a měšťanské školy.

Proti zřízení školy měšťanské hlasoval zástupce velkostatku. Náčrty a plány pro novou školu občanskou a měšťanskou zaslány dne 25. 3. 1895 a vyřízení přišlo následující:

„Co podklad pro vypracování definitivních stavebních nové školní budovy jeví se přiložený náčrtek sestavený architektem Feyem Dominikem z Uherského Hradiště co vhodný a vybízí se místní školní rada, by plán ku definitivní stavbě akceptovala a ku dalšímu schválení co nejdříve sl. c. k. okr. šk. radě předložila. Ostatní plány se zamítají z těch důležitých příčin, že nevyhovují ministerskému nařízení ze dne 17. července 1875 a též že nevyhovují §3 naduvedenému ministerskému nařízení.

Při dalším zaslání ze dne 6. 5. 1897 schváleny plány p. Feyem podané.

Plány a rozpočet schváleny.

Při schůzi místní školní rady konané dne 5. července 1897 byl čten výnos vys. c. k. zemské šk. rady ze dne 22. 6. 1897 č. 6071, ve kterém se místní školní radě oznamuje, že v zásadě povoleno zřízení české měšťanské školy chlapecké v Bzenci. O stavební komisi žádáno. Dne 27. července 1897 jednáno o stavbě nové školní budovy obecné a měšťanské školy a stalo se dohodnutí, by na místě stavební parcely č. 123 a 124 vystavena byla nová budova. Zároveň předloženy býti mají plány p. architektem Feyem sestavené i s rozpočtem ku sl. c. k. okr. hejtmanství – což se stalo 27. 7. 1897. Na žádost tuto podanou, došlo vyřízení od sl. c. k. okr. hejtmanství ze dne 14. srpna 1897 č. 985, že na základě výsledků ze dne 9. srpna 1897 konané stavební komisí uděluje se místní školní radě povolení ku stavbě nové budovy na stavebních plochách č. 123 a č. 124 ve Bzenci pod následujícími podmínkami:

Stavba nové školní budovy budiž úplně dle předlohy dotyčných schválených plánů a šetření předpisů stavebního řádu a školního zákona provedena.
Školní budova budiž postavena tak, by ulice školní – totiž mezi plochou před kostelem a starou budovou školní se šířky nejméně pět metrů dostalo.
Budova budiž ve dvou stavebních obdobách postavena, a sice v prvním období jen po střechu, by takto přezimovati a v druhém období nejdéle do konce června 1898 dokončena býti mohla.
Vytýčení stavby budiž sl. c. k. okr. hejtmanství účelem revize oznámeno.
Po ukončení stavby budiž o přijmutí sl. c. k. okr. hejtmanství zakročeno.
Nábytek školní budiž výhradně jen pro třídy obecné dívčí a měšťanské chlapecké dodán.
Co se týká žádosti zástupce velkostatku ohledně jednoduššího upravení fasády školní budovy, jakož ohledně vyloučení příspěvku velkostatkáře na náklad pro měšťanskou dívčí školu, pokud tato povolena nebude, nelze této vyhověti, jelikož ničím odůvodněna není.

Po přečtení výnosu uvedeného při zasedání místní školní rady ze dne 17. srpna 1897 usnesla se místní školní rada ihned ustanoviti tři učební síně, ve kterých by se po celý školní rok 1897/8 polodenně vyučovati mohlo.

Stanoveno:

– Jedna vyučovací síň budiž umístěna v zasedací síni obecního zastupitelstva – na radnici.

– Druhá vyučovací síň budiž stanovena v budově zdejší hospodářské školy.

– Třetí síň vyučovací v mateřské školce – dítky mateřské školce přináležející odstěhovány do obecního domu č. 325.

– Všechny skříně chovající v sobě pomůcky ku vyučování – jakož i úřední knihy, přeloženy buďtež do bytu nadučitelova.

Následovala nyní dražba bourání staré budovy školní. Z licitantů pro bourání toto dostavil se jen pan Holomek, zednický mistr, který obdržel za veškeré bourání 500 zl.

Dne 17. srpna 1897 zažádala místní školní rada o schválení polodenního vyučování. Dále přikročeno ku otevření offertů zadaných od pánů stavitelů.

V rozpočtu panem Feyem podaným činí hlavní obnos 76 300 zl. Na další vyjednávání slevil p. architekt Fey 10% – a jemu stavba školní budovy odevzdána.

Podučitel Vladimír Sahánek obdržel bytného 48 zl.

Při zasedání místní školní rady ze dne 9. září 1897 svěřen dozor technickému znalci p. Rychmanovi, staviteli a členu místní školní rady.

Dne 16. 9. 1897 usneseno položení základního kamene nové školní budovy na den 4. října 1897. Do vytesané prohlubiny kamene toho uloženy dějiny města Bzence psané tajemníkem zdejším p. Karáskem a dějiny školy bzenecké psané správcem školy v Bzenci Fr. Odstrčilem. Slavnostní řeč pronesena p. Leopoldem Skálou, členem místní školní rady.

Církevní obřad, který ponejvíce slavnost tuto zvýšil – provedl veledůstojný pán, arcikněz a farář v Bzenci Dr. Jan Pospíšil. Ku slavnosti této dostavili se četní páni učitelé z okolí a poctili tuto i naši poslanci páni Stauel z Uherského Hradiště a Kulp z Kroměříže.

Náš milovaný školní inspektor – důstojný pán František Perútka, nemoha se dostaviti ku slavnosti této zaslal dopis:

„Dobrotivý Bůh žehnej novému ústavu dnes a po všechnu budoucnost.“

Jinou rukou je zde připsána červeným inkoustem poznámka: Sloužiž Bohu ku slávě a národu ku blahu.

O velkých bojích a rekursech pro zřízení školy měšťanské v Bzenci, zmínky nečiním, jelikož se vše časem vyjasnilo a v pořádek se uvedlo – ale podotýkám, že to bylo kruté – než lid nahlédl.

František Odstrčil – správce školy

Marie Zdobinská

Narozena 11. června 1870 v Plzni v Čechách, kde pobyla jen tři čtvrtě roku a odtud přišla do Prahy, kam se rodiče její vrátili. Prvního vychování dostalo se jí v Praze, kde navštěvovala I. třídu českou za působení p. řídícího Schvaystilla, skladatele školního zpěvníku. Otec přesazen do Českých Budějovic, tu navštěvovala školu německou obecnou i měšťanskou. České veřejné tenkráte zde nebylo. Charakteristické je, že při této německé škole katolické vyučovaly dvě izraelitky, z nichž jedna právě 2 roky vyučovala pisatelku těchto řádků. Po ukončení II. měšťanské německé navštěvovala dívčí II. (matičnou). Pak pokračovala soukromě v privátních hodinách ve vyučování, majíc touhu oddati se školství. Roku 1885 přijata na veřejný český učitelský ústav v Praze, kam rodiče se toho roku přestěhovali. Při ústavě tom působil p. V. D. Bíba, zakladatel školy Budečské a jeden z prvních křisitelů národa českého. Učil též jejího otce jako chlapce školáka. Roku 1889 po zkoušce maturitní učila na soukromé škole v Řepčíně, by nemusela čekat na místo. Pak působila v Předměřicích, v K. Řečici, Nové Vsi a V. Blatnici, kde r. 1894 byla definitivně ustanovena podučitelkou po vykonané zkoušce způsobilosti téhož roku. Přípisem ustanovovacím ze dne 1. 1. 1898 ustanovena definitivně učitelkou v Bzenci, kde téhož roku od 1. března působí.

Dne 21. a 22. března tohoto roku inspicíroval zdejší šestitřídní školu obecnou pan c. k. zemský inspektor škol F. Lošťák.

Svěcení školy

Konalo se 18. srpna r. 1898. Při této slavnosti obdržely školní dítky obraz Jeho Veličenstva. Na zadní straně tohoto obrazu stojí následující:

NA PAMÁTKU svěcení nové budovy obecných a měšťanských škol ve Bzenci vystavené na oslavu 50-letého jubilea panování J. V. císaře a krále Františka Josefa I. Zřízení měšťanské školy ve Bzenci povoleno výnosem c. k. zemské školní rady ze dne 22. června 1897 č. 6071. Základní kámen, obsahující dějiny města a školy, položen 4. října 1897, na den jmenin J. V., načež stavba do 5. prosince 1897 přivedena až pod střechu. Budova školní ukončena úplně dne 6. VIII. 1898 a tatáž 18. 8. 1898 v den 68. narozenin našeho nejjasnějšího císaře a krále vysvěcena.

Pojď sem dítě, uč se moudrým býti. – J. A. Komenský

Úřední dokument č. 1295 c. k. okresní školní rady ze dne 13. září 1898 uvádí na vědomí, že vys. c. k. zemská školní rada výnosem ze dne 9. září 1898 č. 9776 povolila rozdělení zdejší šestitřídní školy národní dle pohlaví na dvě čtyřtřídní školy od otevření jedné třídy nově zřízené chlapecké měšťanské školy a nařídila, by čtyřtřídní chlapecká škola obecná zahrnujíc prvních pět stupňů stáří s měšťanskou školou chlapeckou se spojila a jak obecná i měšťanská škola chlapecká pod společnou správou ředitele školy měšťanské byla postavena, naproti tomu má čtyřtřídní dívčí škola obecná pro žákyně 1. až 8. stupně stáří jako samostatná škola s vlastní správou se zříditi. Dle toho systemizuje se stav osobní při čtyřtřídní chlapecké škole obecné s dvěma učiteli a dvěma podučiteli, pak pro čtyřtřídní dívčí školu s nadučitelkou, popřípadě s nadučitelem, s učitelkou a dvěma podučitelkami. Za nadučitele při škole dívčí ustanoven František Odstrčil bývalý správce šestitřídní školy obecné. Za učitelku ustanovena slečna Zdobinská.

Její Veličenstvo císařovna Alžběta zemřela.

V Brně, 10 září. Všecky národy rakouské zdrcující zpráva dnes došla: Její Veličenstvo císařovna Alžběta zprovedena byla vražednou rukou ze světa. Naše předrahá, přemilá mocnářka, pýcha domu rakouského a rakousko-uherského mocnářství více není!

Následující telegramy došly:

Ze Ženevy 3 hod. 40 minut odpoledne. Její Veličenstvo císařovna Alžběta opustila o 12 hod. 40 minut hotel „Beaurivage“ a odebrala se k přístavu parníku. Na cestě vrhl se jakýsi člověk na Její Veličenstvo a hroznou ránu císařovně zasadil. Její Veličenstvo klesla k zemi, zvedla se opět a došla k parníku, kde omdlela. Kapitán lodě nechtěl odplouti, ale později na prosby průvodčích J. V. dal znamení k odplutí.

Loď opustivší přístav záhy se vrátila. J. V. císařovna nepřišla více k sobě a na nosítkách donesena byla do hotelu „B“. Šaty J. V. byly krví potřísněny. Útočník polapen.

O 3 hod. 50 min.: J. V. několik minut po návratu skonala. Bylo zjištěno, že J. V. obdržela ránu dýkou blíže srdce. Vrah J. V. císařovny Alžběty jest vlašský anarchista Succheni, v Paříži narozený.

J. V. císařovna Alžběta (Amalie Evženie), dcera J. k. Výsosti vévody Maxa Bavorského, nejvyšší ochranitelka řádu hvězdového kříže, nejvyšší ochranitelka a nejvyšší ředitelka c. k. světského šlechtického ústavu „Marie školské“ v Brně atd., narodila se v Possenhofenu dne 24. prosince 1837, dosáhla tedy věku 61 r.; sezdána byla ve Vídni dne 24. 4. 1854; korunována za královnu uherskou dne 8. června 1867 v Budíně.

Na základě výnosu vysokého ministerstva kultury a vyučování ze dne 15. 9. č. 1308 zúčastnilo se učitelstvo i žactvo dne 17. září 1898 v sobotu jako v den pohřbu Jejího Veličenstva císařovny Alžběty zádušním službám Božím.

Slavná c. k. okresní školní rada jmenovala pod č. 1159 ze dne 13. září 1898 sl. Veroniku Kytlicovou prozatímní podučitelkou při zdejší čtyřtřídní české dívčí obecné škole.

Slavná c. k. okresní školní rada jmenovala pod č. 1297 ze dne 13. září 1898 sl. Marii Šebíkovou prozatímní podučitelkou při zdejší čtyřtřídní české dívčí obecné škole.

Na podanou žádost místní školní rady ze dne 4. září 1898 č. 73 o povolení otevření paralelky pro 4. třídu školy dívčí obecné se veleslavenou c. k. zemskou školní radou povolení ku otevření odbočky při 4. třídě dává výnosem ze dne 20. září t. r. č. 11656.

Výnosem c. k. zemské školní rady č. 1343 jmenována Klementina Bartošová co podučitelka při zdejší odbočce čtyřtřídní obecné školy dívčí – počínajíc 1. listopadu 1898.

Marie Šebíková

Narozena dne 1. prosince 1874 ve Fryštáku na Moravě, kdež navštěvovala pětitřídní obecnou školu. Pak navštěvovala pokračovací školu spolku „Vesny“ v Brně. Roku 1891 přijata byla na c. k. český ústav ku vzdělání učitelek v Brně, kdež se také r. 1895 podrobila zkoušce dospělosti za předsednictví c. k. zemského inspektora pana Václava Royta. Na to ustanovena byla prozatímní podučitelkou při pětitřídní obecné škole v Hluku, kde působila od 1. IX. 1895 do 14. IX. 1898. V době té v období listopadovém r. 1897 podrobila se zkoušce učitelské způsobilosti před c. k. zkušební komisí v Praze. Dne 15. září r. 1898 nastoupila službu jako prozatímní podučitelka při čtyřtřídní obecné dívčí škole v Bzenci.

Veronika Kytlicová

Narodila se dne 16. října r. 1878 v Měrovicích, kdež navštěvovala dvoutřídní školu obecnou. Ve dvanáctém roce vstoupila do školy měšťanské v Kojetíně a zde chodila do I. a II. třídy měšťanské; III. třídu měšťanskou navštěvovala v klášteře ct. sester Františkánek v Přerově. V roce 1894 vstoupila na český soukromý ústav ku vzdělání učitelek u ct. sester Dominikánek v Řepčíně. V roce 1898 dne 7. července podrobila se zkoušce dospělosti učitelské, za předsednictví člena c. k. zemské školní rady Prokopa Procházky, v Praze. Na základě vysvědčení dospělosti ustanovena byla dne 13. září zatímní podučitelkou na zdejší škole.

Klementina Bartošová

Narodila se dne 23. srpna 1875 ve Vyzovicích na Moravě. Vzdělávala se na čtyřtřídní obyčejné škole obecné ve Vyzovicích a Valašském Meziříčí, šestitřídní v Přerově a ve třetí třídě školy měšťanské v Kroměříži. Roku 1891 byla přijata do c. k. českého ústavu ku vzdělání učitelek v Brně, kdež také r. 1895 podnikla zkoušku dospělosti za předsednictví c. k. zemského inspektora pana Václava Royta. Ustanovena byla prozatímní podučitelkou na trojtřídní škole obecné v Šumicích, kdež působila od 16. září 1895 do 31. července 1897. Od 1. září 1897 do 31. října 1898 působila na dvojtřídní škole obecné ve Velké Lhotě. V květnu roku 1898 podrobila se zkoušce učitelské způsobilosti před c. k. zkušební komisí v Příboře. Dne 1. listopadu 1898 ustanovena prozatímní podučitelkou při čtyřtřídní dívčí obecné škole v Bzenci.

Dne 17. března visitoval zdejší obecnou dívčí školu pan zemský školní inspektor Josef Loštčík.

Dotazník o stavu veřejných škol ze dne 15. května 1900

Stanoviště školy: město Bzenec

Země: Morava

Školní okres: Uh. Hradiště

Městský okres, ulice a číslo domu: Horní náměstí č. 55

První část – Jakého způsobu je škola vůbec.

Zdali je škola všeobecnou obecnou školou? Jest školou obecnou.
a) Zdali škola jest školou dívčí? Jest školou dívčí.
b) Zdali tato dívčí škola je s chlapeckou školou pod týmž správcem? Není.
Zdali je škola smíšenou? Není.
a) Zdali se za vyučování vybírá školné? Ano.
b) Kolik činí ročně školné na školní dítě? 7 K 60h.
a) Kolik postupných tříd má škola? Čtyři postupné třídy.
b) Pro které postupné třídy zřízeny jsou paralelky? Pro čtvrtou třídu zřízena paralelka.
Podle které kategorie učebního plánu jest škola zřízena? Pro pětitřídní školy.
Zdali se vyučuje ve všech třídách celodenně? Vyučuje se celodenně.
Kolik týdnů ve školním roce chodily do školy dítky, které neobdržely úlev při návštěvě školní? 40 týdnů.
Kdy se počíná školní rok na této škole? Počátek školního roku je 1. září.
Kterého jazyka, vztažmo kterých jazyků užívá se za řeč vyučovací? Mateřský jazyk je český; vyučuje se však nevázaně i jazyku německému.
Zdali je zavedeno opakovací vyučování? Není.

Druhá část – Jak jest škola zařízena a rozsah vyučování.

a) Zdali tu jest pro školu budova schválně k vyučovacím účelům ustanovena (či aspoň samostatná část budovy)? Ano, pro školu dívčí ustanovena polovice školní budovy.
b) Zdali jest v této budově (části budovy) ještě jiná škola a to která? Není.
c) Zdali této školní budovy (části budovy) užívá se také k jiným účelům nežli vyučovacím, a to ke kterým? Neužívá.
Zdali část této školy jest umístěna ještě v jiné budově, a to s koliko třídními světnicemi, a s kterými jinakými vyučovacími místnostmi? Není.
V kolika místnostech se vyučuje, a to jest tu:
a) Kolik třídních světnic? Vyučuje se v pěti třídách.
b) Tělocvična? Ano; pro oba ústavy společná.
c) Volné tělocvičiště? Ano.
d) Školní dílna? Není.
e) Jinakých místností (fyzikální světnice, chemické laboratoře, hudební světnice a podobné)? Úřadovna pro správce školy a jedna světnice pro učební pomůcky.
Zdali jest ve školní budově byt služební?
a) Pro správce školy? Není.
b) Pro jiného učitele? Není.
Zdali jest při škole knihovna?
a) Pro učitele? Ano, obsahuje 42 svazků
b) Pro žáky? Ano, obsahuje 121 svazků.
Zdali jest tu pro vyučovací účely zahrada školní (pokusné pole, školka stromková)? Jest tu pro dítky zvláštní zahrada.
Zdali se vyučuje tělocviku, a to výkonem:
a) prostocviků a pořadových cvičení? Ano.
b) cvičení na nářadí? Ano.
Zdali se vyučuje tělocviku s použitím:
a) tělocvičny? Ano.
b) volného tělocvičiště? Ano.
Zdali se žáci od školy k tomu vedou, aby konali jinaká tělesná cvičení, vztažmo hry mládeže? I rozličné hry se v jednotlivých třídách provádí.
Zdali jest se školou spojena:
a) zahrádka? Není
b) opatrovna? Není.
Zdali škola má vlastního školního lékaře? Nemá.
Zdali se vyučuje ženským ručním pracím? Ano, počíná vyučování toto II. třídou.
Zdali kromě vyučovací řeči, vztažmo vyučovacích řečí, se vyučuje ještě jinému zemskému jazyku – a kterému? 143 dívek se vyučuje jazyku německému.
Zdali jest se školou spojen zvláštní učebný běh pro mužskou a ženskou mládež škole odrostlou? Není.
Zdali při škole jest učebný běh pro všeobecné pokračovací vzdělání děvčat, které školní povinnosti odrostla? Není.

Třetí část – Stav učitelstva dne 15. května 1900.

Odstrčil František

– služební hodnost: řídící učitel
– den a rok narození: 15. prosince 1845
– stav: ženatý
– vyznání náboženské: římsko-katolické
– vojenský poměr: nenáleží svazkům vojenským
– vysvědčení o způsobilosti vyučovati na měšťanských školách: ne
– vysvědčení o způsobilosti vyučovati na všeobecných školách obecných: ano
– odsloužený služební čas: 34 let
– příjem: 3 080 K

Zdobinská Marie

– služební hodnost: učitelka
– den a rok narození: 11. června 1870
– stav: svobodná
– vyznání náboženské: římsko-katolické
– vojenský poměr: nenáleží svazkům vojenským
– vysvědčení o způsobilosti vyučovati na měšťanských školách: ne
– vysvědčení o způsobilosti vyučovati na všeobecných školách obecných: ano
– odsloužený služební čas: 11 let
– příjem: 1 200 K

Šebíková Marie

– služební hodnost: podučitelka
– den a rok narození: 1. července 1874
– stav: svobodná
– vyznání náboženské: římsko-katolické
– vojenský poměr: nenáleží svazkům vojenským
– vysvědčení o způsobilosti vyučovati na měšťanských školách: ne
– vysvědčení o způsobilosti vyučovati na všeobecných školách obecných: ano
– odsloužený služební čas: 5 let
– příjem: 1 000 K

Bartošová Klementina

– služební hodnost: podučitelka
– den a rok narození: 23. srpna 1875
– stav: svobodná
– vyznání náboženské: římsko-katolické
– vojenský poměr: nenáleží svazkům vojenským
– vysvědčení o způsobilosti vyučovati na měšťanských školách: ne
– vysvědčení o způsobilosti vyučovati na všeobecných školách obecných: ano
– odsloužený služební čas: 5 let
– příjem: 1 000 K

Kytlicová Veronika

– služební hodnost: prozatímní podučitelka
– den a rok narození: 16. října 1878
– stav: svobodná
– vyznání náboženské: římsko-katolické
– vojenský poměr: nenáleží svazkům vojenským
– vysvědčení o způsobilosti vyučovati na měšťanských školách: ne
– vysvědčení o způsobilosti vyučovati na všeobecných školách obecných: ano
– odsloužený služební čas: 1 rok 8 měsíců
– příjem: 900 K

Kremserová Antonie

– služební hodnost: učitelka ženských ručních prací
– den a rok narození: 20. dubna 1864
– stav: svobodná
– vyznání náboženské: římsko-katolické
– vojenský poměr: nenáleží svazkům vojenským
– vysvědčení o způsobilosti vyučovati na měšťanských školách: ne
– vysvědčení o způsobilosti vyučovati na všeobecných školách obecných: ano
– odsloužený služební čas: 15 let
– příjem: 600 K

František Pohanka

– služební hodnost: náleží ke správě duchovní
– den a rok narození: 19. května 1865
– stav: –
– vyznání náboženské: římsko-katolické
– vojenský poměr: nenáleží svazkům vojenským
– vysvědčení o způsobilosti vyučovati na měšťanských školách: –
– vysvědčení o způsobilosti vyučovati na všeobecných školách obecných: –
– odsloužený služební čas: –
– příjem: –

František Králík

– služební hodnost: náleží ke správě duchovní
– den a rok narození: 2. dubna 1876
– stav: –
– vyznání náboženské: římsko-katolické
– vojenský poměr: nenáleží svazkům vojenským
– vysvědčení o způsobilosti vyučovati na měšťanských školách: –
– vysvědčení o způsobilosti vyučovati na všeobecných školách obecných: –
– odsloužený služební čas: –
– příjem: 700 K

Čtvrtá část – Návštěva školní.

Kolik dětí jest podle školního seznamu vykázáno do školy chodících (s vyloučením opakovací školy), a to:
a) podle tříd (vztažmo skupin s časově odděleným vyučováním)? I. třída 64 dívek; II. třída 52 dívek; III. třída 53 dívek; IV.A třída 53 dívek; IV.B třída 50 dívek; dohromady 272 dívek.
b) podle věku? 39 dívek od dokonaného 6 až do dokonaného 7 roku věku; 177 dívek od dokonaného 7 až do dokonaného 12 roku věku; 31 dívek od dokonaného 12 až do dokonaného 13 roku věku; 25 dívek od dokonaného 13 až do dokonaného 14 roku věku; dohromady 272 dívek.

c) podle vyznání náboženského? Všechny dívky jsou vyznání římsko-katolického.

Kolik dětí jest od placení školného:
a) zcela osvobozeno? 82 dívek.
b) částečně osvobozeno? 0 dívek
c) neosvobozeno? 190 dívek.
a) Kolik dětí mluví toliko jednou řečí, a to kterou? 267 česky, 1 německy.
b) Kolik dětí mluví dvěma, nebo více řečmi, a to kterými? 4 dívky mluví česky i německy.
Kolik z dětí pod číslem 31 vykázaných bydlí mimo obvod školní, nebo v městech, jejichž obecní území jest rozděleno na několik školních obvodů, mimo území obecní? 0 dívek.
Kolik školních dítek má stipendia a jak velký jest úhrnný obnos stipendií ve školním roce 1899/1900 rozdělených? 0 dívek, 0 K.
Kolik dětí bylo ve školním roce 1899/1900 poděleno:
a) oděvem? 34 dívek.
b)potravinami? 73 dívek?
c) učebními prostředky? 119 dívek.
Kolik dětí bylo v běžném školním roce mimo školní čas upotřebeno ku pracím živnostenským, nebo za odměnu k rolnickým, nebo jiným pracím? 0 dívek.
Kolik dítek chodí do opakovací školy? 0 dívek.
Kolik dítek podle seznamu ve školním roce před popisným dnem uplynulém mělo obdržeti:
a) propouštěcí vysvědčení? 13 dívek.
b) vysvědčení na odchodnou? 0 dívek.
Zdali jsou na škole zavedeny všeobecné úlevy návštěvy školní pro veškeré dítky obou nejvyšších stupňů věku? Nejsou.
Bylo-li k otázce číslo 40. odpověděno záporně – kolika dětem v obou nejvyšších stupních věku byly dány osobní úlevy v návštěvě školní? 5 dívkám.

Zápis pro školní rok 1900 – 1901

V matrice školní zapsáno 312 žákyň – školu navštěvuje 252 žákyň; 60 žákyň navštěvuje jednak školu měšťanskou (I. tř.) zatímně otevřenou – jinak zdejší školu německou (židovskou). Školní rok započal dnem 1. září 1900 slavnými službami Božími.

Dne 15. září 1900 ustanovená podučitelka M. Šebíková odstěhovala se do Loštic – na nové působiště své co odborná učitelka na měšťanskou školu. Na místo její ustanovena Ter. Hýblová.

Terezie Hýblová

Narozena dne 1. listopadu r. 1879 v Pačově na Moravě. Předběžného vzdělání dostalo se jí na dvojtřídní škole obecné ve Lhotě Vranové. Ve školních letech 1890/1 – 1892/3 navštěvovala německou školu měšťanskou v Mohelnici.

V roce 1894 vstoupila do I. ročníku soukromého českého ústavu ku vzdělání učitelek v Řepčíně u Olomouce. Jelikož pro nedostatečné stáří v roce 1898 ku zkoušce nemohla býti připuštěna připravovala se v roce 1898 – 1899 na témže ústavě soukromě.

V roce 1899 dne 7. července podrobila se zkoušce dospělosti na c. k. českém ústavu učitelek v Brně za předsednictví c. k. zemského inspektora p. Václava Royta.

Dekretem ze dne 24. 8. 1899 ustanovena byla prozatímní podučitelkou na dvojtřídní škole obecné v Temnicích, kdež působila od 1. 9. 1899 do 13. 9. 1900.

Od 13. 9. 1900 ustanovena jest zatímní podučitelkou na zdejší škole.

Jmenování:

Výnosem c. k. ministerstva kultu a vyučování ze dne 1. října 1900 č. 20.833, jmenován byl pro šesté období funkční c. k. okresním inspektorem pro okres Uh. Hradišťský pan Josef Jedlička, cvičný učitel při c. k. ústavu ku vzdělání učitelů v Kroměříži.

Výnosem c. k. okr. školní rady ze dne 26. června 1901 č. 1155 udělena Veronice Kytlicové, zde ustanovené prozatímní podučitelce, z příčin zdravotních ku žádosti její bezplatná dovolená od 1. září 1901 až do konce měsíce února 1902 s vyzváním, aby do 15. února 1902 podala slavné c. k. okresní šk. radě v Uh. Hradišti zprávu o zdravotním svém stavu.

Výnosem sl. c. k. okresní školní rady v Uh. Hradišti č. 505 z 26. června 1901 na místo slečny Veroniky Kytlicové ustanovena prozatímně slečna Anna Navrátilová s vyzváním, by 1. září 1901 místo své nastoupila.

Anna Navrátilová

(Autobiografie) Narozena dne 10. prosince 1881 v Nemojanech na Moravě. Navštěvovala dvojtřídní školu obecnou v Holubicích po 6 let a dvě léta trojtřídní školu klášterní ve Slavkově, pak konečně II. třídy měšťanské školy při c. k. ústavu učitelek v Brně.

Roku 1896 přijata byla do I. ročníku jmenovaného ústavu kde také dne 13. července 1900 podnikla zkoušku dospělosti za předsednictví c. k. zemského inspektora pana Václava Royta. Na základě vysvědčení dospělosti ustanovena byla zatímní podučitelkou při trojtřídní škole obecné v Lačnově na okrese Uh. Brodském, kde působila od 1. října 1905 do 1. srpna 1901. Dekretem ze dne 26. června 1901 ustanovena zatímní podučitelkou při zdejší škole, kdež působí od 1. září běžícího roku.

Veleslavná c. k. zemská školní rada majíc dle výnosu ze dne 22. listopadu 1901 č. 19555 v úmyslu přesaditi slečnu Antonii Kresnnerovou z příčin služebních na školu obecnou v Hluku, přidělila slečnu Aloisii Kesslerovou industriální učitelku v Hluku ku konání služby na dívčí škole obecné prozatímně. 24. listopad 1901

Aloisie Kesslerová

(Autobiografie) Narozena dne 21. června r. 1874 v Sarovicích na Moravě. Navštěvovala dvojtřídní školu obecnou v Otrokovicích, pak toho času čtyřtřídní školu v Hluku. 2 třídy školy měšťanské v Olomouci. Později stala se vychovatelkou ve Vídni, odkudě ale, brala se v roce 1892/3 do Brna na dívčí ústav „Vesny“, kdež připravovala se v ročníku učitelek ženských ručních prací ku zkoušce pro ruční práce. V měsíci červnu r. 1893 podnikla na c. k. ústavu učitelek zkoušku způsobilosti před c. k. zkušební komisí, vyučovati ručním pracím na školách obecných a měšťanských. Dekretem veleslavné c. k. zemské školní rady jmenována dne 16. dubna r. 1894 učitelkou ručních prací při pětitřídní škole obecné v Hluku; dne 17. května r. 1901 ustanovena tamtéž definitivně. Ku své žádosti byla dne 22. listopadu r. 1901 c. k. zemskou školní radou přidělena do Bzence ku vyučování ručních prací na čtyřtřídní škole obecné dívčí a na německé škole židovské tamtéž. Službu svou nastoupila dne 4. prosince 1901.

č. 107 Slečnu Veroniku Kytlicovou, zatímní podučitelku zde ustanovenou uvědomila slavná c. k. zemská školní rada, že vyhověla žádosti její ze dne 18. ledna 1902 zaslané a zprošťuje ji koncem měsíce února 1902 povinnosti zatímní podučitelky při dívčí škole obecné v Bzenci, dosvědčujíc, že celkové působení její v úřadě učitelském bylo uspokojivé a chování mimo školu správné.

č. 611 Uh. Hradiště 31. března 1902.

Správa dívčí školy se vyzývá, aby dekret od c. k. okresní školní rady z Brna paní Terezii Krejčové doručila a jí oznámila, že se ze služeb na zdejší škole dnem 31. března 1902 propouští – a se poukazuje, aby dne 1. dubna 1902 na novém působišti ku konání služby (Haluzice) se přihlásila. Zároveň se správě školy nařizuje, aby od 1. dubna tohoto roku obě čtvrté třídy v jednu sloučila.

Výnosem sl. c. k. okresní školní rady ze dne 12. srpna 1902 č. 1678 bylo správě školy oznámeno, že počátkem školního roku 1902 – 1903 dívčí škola obecná, tak jako obecná škola chlapecká organizována býti musí a protož třída pátá odpadá.

Pan c. k. ministr kultu a vyučování jmenoval výnosy ze dne 2. září 1902 č. 18824 a č. 24076 hlavního učitele na ústavu ku vzdělání učitelů v Kroměříži, Josefa Jedličku, okresním školdozorcem pro školy venkovského školního okresu Kroměřížského a cvičného učitele na jmenovaném ústavu, Aloisa Boudu, okresním školdozorcem pro české školy venkovské školního okresu Uh. Hradišťského se sídlem v Uh. Hradišti na zbývající čas běžícího funkčního období.

Zápis pro rok 1902 – 1903 a 1903 – 1904

Výnosem ze dne 14. listopadu 1902 č. 19940 systematizovala c. k. zemská školní rada na měšťanskou školu dívčí v Bzenci místo definitivní učitelky ženských ručních prací.

Táž je povinna vyučovati bezplatně ženským ručním pracím též na dívčí škole obecné v Bzenci až do nejvyššího počtu hodin za koncem předepsaných.

Definitivně ustanovená učitelka ženských ručních prací – dosud na škole obecné v Bzenci (sl. Kesslerová) přiděluje se službou až do definitivního obsazení nově systematizovaného místa dívčí škole měšťanské s povinností vyučovati ženským ručním pracím na škole měšťanské – 14, na škole dívčí obecné – 6 týdenních hodin.

Ostatní hodiny ručních prací na škole dívčí obecné jest přiděleno literárním učitelkám. Zároveň zprošťuje se učitelka ručních ženských prací sl. Al. Kesslerová vyučování na německé škole obecné v Bzenci.

Výnosem sl. c. k. okresní školní rady ze dne 29. 1. 1903 č. 212 – udělila se industriální učitelce sl. Al. Kesslerové ze zdravotních příčin dovolená až do konce školního roku. Vyučování ženským ručním pracím přiděleno literárním učitelkám obecné školy.

Výnosem sl. c. k. okresní školní rady v Uherském Hradišti ze dne 16. února 1903 č. 394 sděleno, že slečna Anna Navrátilová zatímně v Bzenci ustanovená jmenována zatímně v Topolné a má se dnem 28. února 1903 ze služby při zdejší škole vyvázati.

Výnosem c. k. zemské školní rady č. 363 jmenována slečna Legartová podučitelkou při čtyřtřídní dívčí obecné škole v Bzenci – a vyzvána, aby do služby této 1. března 1903 nastoupila.

Berta Legartová – jejíž autobiografie nachází se již v záznamech kroniky školy Bzenecké v r. 1897/98, působila jako zatímní podučitelka při šestitřídní obecné škole v Bzenci do 1. března 1898, kdy nastoupila službu prov. podučitelky při pětitřídní obecné škole ve Vel. Blatnici dle výnosu sl. c. k. školní rady v Uh. Hradišti ze dne 30. ledna 1898 č. 129. V Blatnici působila zatímně do 5. října 1900, kdy ustanovena byla na základě rozhodnutí sl. c. k. školní rady v Uh. Hradišti výnosem velesl. c. k. zemské školní rady v Brně def. podučitelkou při téže škole. Zkoušce způsobilosti učitelské podrobila se před zkušební komisí pro obyčejné školy obecné i měšťanské v Praze v měsíci květnu r. 1900. Ve Velké Blatnici působila celkem 5 roků. Na základě prezentace slav. c. k. okresní školní rady v Uherském Hradišti jmenována byla výnosem velesl. c. k. zemské školní rady v Brně definitivní podučitelkou při čtyřtřídní obecné škole dívčí v Bzenci, kdež dne 1. března 1903 službu nastoupila.

Školní rok 1902 – 1903 zakončen byl výstavou ženských ručních prací žákyň obecné dívčí školy v Bzenci, kterážto výstavka byla hojnou návštěvou obecenstva poctěna; a dne 15. července slavnými službami Božími.

Papež Lev XIII.

Dokonal život svůj v pondělí 20. července r. 1903. Jáchym Vincenc Pecci (tak nazýval se dříve Lev XIII.) narodil se dne 2. března 1810 v Karpinetu jako syn napoleonského důstojníka Dominika Pecciho, kterýž později povýšen byl do stavu hraběcího. Prvního vzdělání nabyl na gymnáziu jezovitském ve Viterbu, navštěvoval pak jezovitskou kolej v Římě. R. 1837 vysvěcen byl na kněze. V r. 1843 povolán z Perugie, kde byl papežským legátem a ustanoven nunciem pro Brusel; krátce na to jmenován biskupem. Jako nuncius rozvíjel horlivou činnost pro oživení katolického života v Belgii a získal si zvláštní přízně krále Leopolda I. R. 1846 jmenován Pecci arcibiskupem v Perugii, v které době dosedl po Řehoři XVI. na stolec papežský Pius IX. R. 1853 jmenován byl kardinálem a žil po 30 let v ústraní. R. 1876 jmenován „kamerlengem“ – nejvyšším úředníkem při dvoře papežském, kterýž po smrti papežově přejímá zatímní vládu a řízení volby papeže. Papežem zvolen byl 20. února 1878 a dle obyčeje přijal nové jméno: Lev XIII. Kdežto předchůdce jeho Pius IX. byl názorů staré doby a pojímal postavení papeže jako zástupce Boha na zemi doslovně (za něho prohlášeno dogma o neomylnosti papežské), byl Lev XIII. mírnější a modernější. Vatikán za krátko byl v dobrém poměru se všemi panovníky. Podivení způsobilo, že nový papež navázal styky s císařem Vilémem I. s nímž Pius IX. nemohl vyjíti a že Bismarcka nejvyšším řádem vyznamenal. Žádný z papežů nevydal tolik encyklik (okružní list biskupům) jako Lev XIII. V nich zaujal stanovisko ve vážných a důležitých zjevech poslední doby. Církev katolická ztratila v něm mnoho, neboť Lev XIII. byl jedním z nejctihodnějších papežů. (Psáno dle zprávy „Moravský Kraj“)

Sv. otec Pius X.

Za nástupce Lva XIII. zvolen dne 4. srpna 1903 patriarcha benátský, kardinál Josef Sarto. Jméno jeho papežské jest Pius X. Narodil se r. 1835 v Benátské osadě Riese, a ježto tehdy patřilo Benátsko Rakousku, jest tedy vlastně rodilý Rakušan. Otec jeho byl krejčím a majitelem domku a pole v téže osadě. Jsa zrozen v chaloupce venkovské znal všeliké útrapy a svízele, tudíž prokázal lidu mnohá dobrodiní jakožto biskup v Mantově a pak i patriarcha v Benátkách. Všude jest veleben pro svou dobročinnost, skromnost, učenost a zbožnost. Byv zvolen, pravil dojat, že není hoden toliké důstojnosti, doufá však v pomoc Boha, jenž způsobil, že ho sv. Sbor zvolil.

Bože, Pia X. žehnej a nám zachovej. (Výňatek z „Anděl Strážný“.)

Výnosem sl. c. k. okresního hejtmanství v Uh. Hradišti ze dne 16. září 1903 č. 2182 oznámeno, že sl. c. k. okresní školní rada k návrhu nejdůstojnější knížecí arcib. konsistoře v Olomouci jmenovala důstojného pana P. Josefa Hanáka zatímním učitelem náboženství při zdejších školách v míře vyměřené výnosem c. k. zemské školní rady ze dne 21. února 1902 č. 2512. Týž nastoupil službu dne 1. října 1903. Dříve prozatímně ustanovený katecheta P. Šolek přesazen za kaplana do Ježova.

V době nedlouhé podruhé povyšuje léta Páně 1904 papež Pius X. na trůn arcibiskupský neúnavného, laskavého a spravedlivého biskupa Jeho Excellenci nd. p. Dr. Fr. Sal. Bauera. Dvaadvacet let řídil tento jako biskup diecézi brněnskou. Biskupem brněnským se stal Jeho Milost nd. p. dr. Pavel hrabě Huyn.

Zápis pro školní rok 1904 – 1905

Dne 5. října r. 1904 č. 2182 byla správa školy c. k. okresní školní radou uvědoměna, že sl. Apollonia Kosinová ustanovena byla provisorní podučitelkou na zdejší čtyřtřídní obecné dívčí škole. Táž má dne 1. listopadu 1904 službu svou nastoupiti.

Téhož dne – pod č. 2724 zprošťuje sl. c. k. okresní školní rada dosud zde ustanovenou podučitelku Bertu Legartovou na její žádost na základě výnosu c. k. zemské školní rady ze dne 20. září 1904 č. 16236 koncem měsíce října 1904 do služby s dosvědčením, že ve službě při obecných školách zdejšího okresu zcela uspokojivě působila.

Apollonie Kosinová (autobiografie) – Narozená 22. prosince 1883 v Bzenci. Navštěvovala čtyři třídy obecné školy ve Velkých Prosenicích u Přerova a pátou třídu obecné školy v Brně. Vzdělávala se ve škole měšťanské při c. k. ústavu učitelek v Brně, v pátém literním ročníku školy Vesniny, ve školních letech 1900/1 do 1903/4 ve čtyřech ročnících c. k. ústavu ku vzdělání učitelek v Brně a podnikla dne 7. července 1904 zkoušku dospělosti za předsednictví c. k. zemského inspektora pana Antonína Krondla. Dekretem ze dne 5. října ustanovena prozatímní podučitelkou při zdejší škole, kdež působí od 1. listopadu 1904.

Bohuslava Červenková (autobiografie) – Narozená 11. února 1880 v Příboře na Moravě. Navštěvovala dvě třídy cvičné školy v Příboře, ostatní tři třídy obecné, jakož i školu měšťanskou navštěvovala v Napajedlech. V měsíci červnu r. 1901 podnikla způsobilosti na c. k. ústavu učitelek v Brně před c. k. zkušební komisí, vyučovati ručním pracím na školách obecných a měšťanských. Dekretem veleslavné c. k. zemské školní rady jmenována dne 25. května 1904 učitelkou ručních prací při trojtřídních školách obecných v Babicích a Spytinově. Dekretem ze dne 1. března 1905 ustanovena prozatímní učitelkou ženských ručních prací na škole měšťanské a obecné v Bzenci.

Marie Minaříková (autobiografie) – Narozená 6. října 1882 v Blatnici na Moravě. Navštěvovala pětitřídní obecnou školu v Blatnici po 5 let. Pak vzdělávala se po čtyři léta na měšťanské škole v Uh. Ostrohu a od školního roku 1897/8 až do 1900/1 ve čtyřech ročnících c. k. ústav ku vzdělání učitelek v Brně. Tam podnikla 9. července 1901 zkoušku dospělosti za předsednictví c. k. zemského inspektora p. Antonína Krondla. Dekretem ze dne 28. září 1901 ustanovena prozatímní podučitelkou při pětitřídní obecné škole v Buchlovicích, kdež působila od 1. října 1901 do 16. května 1905. V listopadovém období r. 1903 podrobila se zkoušce učitelské způsobilosti před c. k. zkušební komisí v Brně. Dekretem sl. c. k. okresní školní rady ze dne 4. května 1905 ustanovena proz. učitelkou při čtyřtřídní obecné dívčí škole v Bzenci, kdež od 16. května r. 1905 působí.

Výnosem c. k. zemské školní rady – v sezení dne 26. května 1905 za předsednictví Jeho Excellence pana c. k. místodržitele Karla hraběte Žerotína, oznámeno na vlastní žádost dáti na trvalý odpočinek nadučitele p. Františka Odstrčila při dívčí škole obecné v Bzenci, přičemž slavná c. k. okresní školní rada v Uherském Hradišti zmocněna vysloviti za jeho dlouholetou a úspěšnou činnost ve službách školských uznání c. k. zemské školní rady.

C. k. okresní školní rada v Uherském Hradišti (venkov).

V Uherském Hradišti dne 14. července 1905.

Čís. 1555.

Panu Františku Odstrčilovi, nadučiteli dívčí školy obecné v Bzenci.

Výnosem ze dne 26. května 1905, číslo 9598 dala Vás c. k. zemská školní rada k Vaší odůvodněné žádosti koncem školního roku 1904 – 1905 na trvalý odpočinek a započítávajíc Vám s ohledem na ustanovení §63 zákona ze dne 26. září 1884 z. z. č. 77 čtyřicet let služebních povolila Vám výslužné ve výši posledního vypočitatelného ročního platu v obnosu ročních 3 300 K tj. tří tisíc tří set korun z učitelského fondu pensijního.

Zároveň vyslovuje Vám c. k. okresní školní rada na základě zmocnění uděleného shora citovaným výnosem uznání c. k. zemské školní rady za Vaše horlivé a dlouholeté působení.

Dávajíc Vám o tom příjemnou vědomost c. k. okresní školní rada zprošťuje Vás koncem srpna 1905 služby při dívčí škole obecné v Bzenci přejíc Vám zároveň byste zaslouženého odpočinku ještě dlouhá léta ve zdraví a spokojenosti užíval.

O svém budoucím bydlišti podejtež sem za účelem poukázání výslužného do konce července 1905 zprávu.

Zápisy pro školní roky 1905 – 1906 až 1908 – 1909

Následkem podřízení obecné školy dívčí ředitelství obecné a měšťanské školy chlapecké záznamy od 1. září 1905 do 31. července 1909 jsou zapsány v kronice obecné a měšťanské školy chlapecké.

Zápis pro rok 1909 – 1910

Stav žactva obecné a měšťanské školy dívčí:

Stav počátkem školního roku:

První třída obecná má celkem 40 dívek, z nichž je: 40 katolického vyznání; 40 národnosti české; 37 spadá do domácího školního obvodu a 3 do cizího.

Druhá třída obecná má celkem 46 dívek, z nichž je: 46 katolického vyznání; 46 národnosti české; 45 spadá do domácího školního obvodu a 1 do cizího.

Třetí třída obecná má celkem 46 dívek, z nichž je: 46 katolického vyznání; 46 národnosti české; 42 spadá do domácího školního obvodu a 4 do cizího.

Čtvrtá A. třída obecná má celkem 45 dívek, z nichž je: 45 katolického vyznání; 45 národnosti české; 43 spadá do domácího školního obvodu a 2 do cizího.

Čtvrtá B. třída obecná má celkem 46 dívek, z nichž je: 46 katolického vyznání; 46 národnosti české; 45 spadá do domácího školního obvodu a 1 do cizího.

První třída měšťanská má celkem 48 dívek, z nichž je: 48 katolického vyznání; 48 národnosti české; 37 spadá do domácího školního obvodu a 11 do cizího.

Druhá třída měšťanská má celkem 31 dívek, z nichž je: 31 katolického vyznání; 31 národnosti české; 22 spadá do domácího školního obvodu a 9 do cizího.

Třetí třída měšťanská má celkem 28 dívek, z nichž je: 28 katolického vyznání; 28 národnosti české; 23 spadá do domácího školního obvodu a 5 do cizího.

Stav koncem školního roku:

První třída obecná má celkem 39 dívek, z nichž je: 39 katolického vyznání; 39 národnosti české; 36 spadá do domácího školního obvodu a 3 do cizího.

Druhá třída obecná má celkem 44 dívek, z nichž je: 44 katolického vyznání; 44 národnosti české; 43 spadá do domácího školního obvodu a 1 do cizího.

Třetí třída obecná má celkem 45 dívek, z nichž je: 45 katolického vyznání; 45 národnosti české; 43 spadá do domácího školního obvodu a 2 do cizího.

Čtvrtá A. třída obecná má celkem 45 dívek, z nichž je: 45 katolického vyznání; 45 národnosti české; 43 spadá do domácího školního obvodu a 2 do cizího.

Čtvrtá B. třída obecná má celkem 43 dívek, z nichž je: 43 katolického vyznání; 43 národnosti české; 42 spadá do domácího školního obvodu a 1 do cizího.

První třída měšťanská má celkem 46 dívek, z nichž je: 46 katolického vyznání; 46 národnosti české; 36 spadá do domácího školního obvodu a 10 do cizího.

Druhá třída měšťanská má celkem 29 dívek, z nichž je: 29 katolického vyznání; 29 národnosti české; 21 spadá do domácího školního obvodu a 8 do cizího.

Třetí třída měšťanská má celkem 19 dívek, z nichž je: 19 katolického vyznání; 19 národnosti české; 15 spadá do domácího školního obvodu a 4 do cizího.

Měšťanská škola

Učitelstvo:

Ředitel a toho času okresní dozorce školní: Josef Okoun (I. odb.).

Učitel náboženství: P. Josef Hanák (zatímní).

Odborní učitelé, případně odborné učitelky: František Kouba (III. odb.), Marie Vojtecká (I. odb.), Olga Dokoupilová (II. odb.).

Osobní učitel: Oldřich Otáhal (I. odb.).

Industriální učitelka: Matylda Böhmová.

Obecná škola

Učitelstvo:

Učitelka 1. tř.: Ludmila Racková.

Učitelka 2 tř.: Marie Fibichová.

Zatímní učitelky: Marie Vojtková, Marie Hiklová, Ludmila Fritzová.

Zatímní industriální učitelka: Pavla Zimprichová.

(Životopisy uvedených osob učitelských jsou napsány v kronice školy chlapecké.)

Pobočka při 4 tř.

Výnosem zemské školní rady ze dne 6. září 1909, č. 22.720, intim. výnosem okresní školní rady ze dne 14. září 1909, č. 3.532, povoleno ponechati pobočku při 4. třídě obecné školy dívčí.

Okresní konference učitelské

Dne 29. září konala se okresní konference učitelská pro školy obecné a měšťanské; dne 6. října zvláštní konference pro školy měšťanské. Při poradě posléze jmenované přednášeli: ředitel obecné a měšťanské školy chlapecké ve Bzenci: Petr Hyvnar: Jak řešiti nejnovější problémy psychopedagogické; odborná učitelka zdejší měšťanské školy Marie Vojtecká: O reformě vyučování dějepisu ve školách měšťanských.

Vojtková Marie – dovolená

Zatímní učitelce Marii Vojtkové byla povolena dovolená pro nemoc od 3. 11. do 20. 11. 1909.

Hra „Sněhurka“

Dne 12. a 13. února 1910 žákyně i žáci zdejších škol s úspěchem sehráli „Sněhurku“ Vojtěšky Plumlovské. Čistý výtěžek 127 K 27 h věnovali fondu školnímu.

Besídka rodičů s učiteli

Dne 6. 3. 1910 se konala besídka rodičů s učiteli, v níž učitelka I. tř. Ludmila Racková pojednala o důležitosti pravidelné návštěvy školní. Návštěva byla hojná a zájem přítomných o věc živý.

Zemřel nadučitel František Odstrčil

Dne 26. 3. 1910 zemřel v Bystřici pod Hostýnem František Odstrčil, jenž v letech 1880 – 1905 byl nadučitelem zdejší obecné školy.

Osnova učebná

Osnova učebná pro zdejší měšťanskou školu dívčí byla schválena výnosem zemské rady školní ze dne 4. března 1910, č. 4342.

Školní spořitelna

Školní spořitelna pro zdejší obecnou i měšťanskou školu dívčí schválena byla zemskou radou školní ze dne 21. 3. 1910, č. 7922.

Otáhal Oldřich – zatímní odborný učitel v Uh. Ostrohu

Otáhal Oldřich, osobní učitel, ustanoven byl výnosem okresní školní rady ze dne 9. 4. 1910 č. 1564 zatímním odborným učitelem při měšťanských školách v Uherském Ostrohu a službu nastoupil dne 1. 5. 1910.

Heroldová Adolfa – osobní učitelka

Heroldová Adolfa zatímní učitelka byla ustanovena osobní učitelkou výnosem okresní školní rady ze dne 9. 4. 1910, č. 1570 a službu nastoupila 1. 5. 1910.

Autobiografie – Narozena 13. června 1874 v Hradčovicích u Uh. Brodu na Moravě. Navštěvovala obecnou a měšťanskou školu v Prostějově do roku 1888, načež studovala na soukromém ústavu sester Dominikánek v Řepčíně u Olomouce od r. 1889/90 do r. 1892/3. Zkoušce dospělosti podrobila se na c. k. státním ústavu učitelském v Praze za předsednictví p. Dr. Hejzlara dne 7. července r. 1893.

Dekretem c. k. okresní školní rady v Prostějově, ze dne 9. října 1893, č. 1247 ustanovena byla zatímní podučitelkou tamtéž. V listopadovém období r. 1895 složila zkoušku dospělosti na c. k. státním ústavu v Příboře a dne 26. května 1896 ustanovena definitivní učitelkou v Prostějově. Tam působila od 18. března 1904 (dekret c. k. zemské školní rady č. 4396) do 31. března 1906 jako učitelka I. tř. Od 1. dubna 1906 (dekret c. k. zemské školní rady ze dne 9. března 1906 č. 4415) působila v Kyjově až do 1. července 1907. Po přerušené službě učitelské povoleno jí bylo znovu o místo se ucházeti (výnos c. k. zemské školní rady ze dne 30. listopadu 1908). Dekretem c. k. okresní školní rady v Uh. Hradišti ze dne 23. října 1909 č. 4316 ustanovena byla zatímní učitelkou v Boršicích u Buchlovic a 8. dubna 1910 (dekret téže školní rady č. 1570) osobní učitelkou v Bzenci, kdež dosud působí.

Zřízení míst učitelských

Výnosem c. k. zemské školní rady ze dne 2. května 1910, č. 11.194 povoleno zříditi při obecné škole dívčí 2 místa učitelek I. tř., a 2 místa učitelek II. tř. (č. 2185, okresní školní rada).

Zkouška z náboženství

Dne 31. května se konala kanovnická visitace – zkouška z náboženství, kteréž obcoval kapitulní děkan Dr. Jan Schneider z Kroměříže.

Výstavka grafických prací

Dne 26. června se pořádala zdařilá výstavka grafických a ženských ručních prací obecenstvem hojně navštívená.

Slavnost školní

Téhož dne odpoledne se pořádala slavnost školní na zahrádce, na jejímž programu byly deklamace a zpěvy, přednesené žactvem. Účastenství bylo valné, avšak okolo šesté hodiny večer se snesla nad krajinou veliká bouře, pročež slavnost se musela ukončiti předčasně. Výtěžek ze slavnosti činil 284 K.

Zakončení školního roku 1909/10

Dne 30. června se zakončil školní rok slavnými službami Božími, po nichž žactvu po přiměřeném proslovu ředitelově se rozdaly školní zprávy, pokud se týče vysvědčení.

Dary dobrodinců školy

Prodlením školního roku 1909/10 mnozí dobrodinci věnovali na zbudování potřeb školních a šatstva i obuvi chudým dětem částky peněžité; z nich buďte jmenováni zvláště: Občanská záložna v Bzenci 50 K, p. starosta Josef Orlický 25 K a zemřelá paní Marie Přerovská jako odkaz v poslední vůli 30 K.

Polévkový ústav v r. 1909/10

Polévkový ústav i ve školním roce 1909/10 blahodárně působil; v době od 1. prosince 1909 do 31. března 1910 se rozdalo úhrnem 4 751 porcí polévky.

Příznivci školy přispěli jednak peněžitými částkami, jednak dodáním potravin řečenému ústavu. Větší peněžitou částku věnovala Občanská záložna v Bzenci.

Oslavy dynastické

Učitelský sbor i žactvo osvědčovalo jako jiná léta i v uplynulém školním roce 1909/10 své dynastické i vlastenecké smýšlení při různých příležitostech, zvláště však ve významném dni Jmenin Jeho Veličenstva císaře a krále a zemřelé císařovny Alžběty.

Školní rada

V běžícím školním roce po uplynulém šestiletí vystoupili z místní školní rady Dr. R. Polášek a Josef Koutný, kteří byli při doplňovací volbě opět zvoleni.

Sbírky pro ochranu dítěte a péči o mládež

Českému odboru Zemského komitétu pro ochranu dítěte a péči o mládež opuštěnou bylo dětmi sebráno ve školním roce 1909/10 úhrnem 13 K 63 h, kteréž zaslány byly vzpomenutému odboru.

Přírodní povaha roku 1910

Zakončujíc kroniku školního roku 1909/10 nelze se nezmíniti o tom, že v měsících jarních a letních r. 1909 byly nadmíru hojné pršky, což nebylo beze škodlivého vlivu na špatnou a nepatrnou úrodu vína, které Bzenec nepamatuje odedávna.

Zápis pro rok 1910 – 1911

Stav žactva obecné i měšťanské školy dívčí:

Stav počátkem školního roku:

První třída obecná má celkem 32 dívek, z nichž je: 32 katolického vyznání; 32 národnosti české; 29 spadá do domácího školního obvodu a 3 do cizího.

Druhá třída obecná má celkem 38 dívek, z nichž je: 38 katolického vyznání; 38 národnosti české; 35 spadá do domácího školního obvodu a 3 do cizího.

Třetí třída obecná má celkem 45 dívek, z nichž je: 45 katolického vyznání; 45 národnosti české; 41 spadá do domácího školního obvodu a 4 do cizího.

Čtvrtá A. třída obecná má celkem 48 dívek, z nichž je: 48 katolického vyznání; 48 národnosti české; 46 spadá do domácího školního obvodu a 2 do cizího.

Čtvrtá B. třída obecná má celkem 51 dívek, z nichž je: 51 katolického vyznání; 51 národnosti české; 43 spadá do domácího školního obvodu a 8 do cizího.

První třída měšťanská má celkem 51 dívek, z nichž je: 51 katolického vyznání; 51 národnosti české; 35 spadá do domácího školního obvodu a 16 do cizího.

Druhá třída měšťanská má celkem 31 dívek, z nichž je: 30 katolického vyznání, 1 židovského vyznání; 30 národnosti české, 1 národnosti německé; 19 spadá do domácího školního obvodu a 12 do cizího.

Třetí třída měšťanská má celkem 26 dívek, z nichž je: 26 katolického vyznání; 26 národnosti české; 19 spadá do domácího školního obvodu a 7 do cizího.

Stav koncem školního roku:

První třída obecná má celkem 32 dívek, z nichž je: 32 katolického vyznání; 32 národnosti české; všech 32 dívek spadá do domácího školního obvodu.

Druhá třída obecná má celkem 39 dívek, z nichž je: 39 katolického vyznání; 39 národnosti české; všech 39 dívek spadá do domácího školního obvodu.

Třetí třída obecná má celkem 47 dívek, z nichž je: 47 katolického vyznání; 47 národnosti české; všech 47 dívek spadá do domácího školního obvodu.

Čtvrtá A. třída obecná má celkem 48 dívek, z nichž je: 48 katolického vyznání; 48 národnosti české; všech 48 dívek spadá do domácího školního obvodu.

Čtvrtá B. třída obecná má celkem 51 dívek, z nichž je: 51 katolického vyznání; 51 národnosti české; všech 51 dívek spadá do domácího školního obvodu.

První třída měšťanská má celkem 50 dívek, z nichž je: 50 katolického vyznání; 50 národnosti české; všech 50 dívek spadá do domácího školního obvodu.

Druhá třída měšťanská má celkem 27 dívek, z nichž je: 26 katolického vyznání, 1 židovského vyznání; 27 národnosti české; 17 spadá do domácího školního obvodu a 10 do cizího.

Třetí třída měšťanská má celkem 15 dívek, z nichž je: 15 katolického vyznání; 15 národnosti české; 9 spadá do domácího školního obvodu a 6 do cizího.

Zahájení školního roku

Školní rok 1910/11 se zahájil slavnými službami Božími dne 1. září 1910.

Změny ve stavu učitelstva

Záměnou míst, povolenou výnosem zemské školní rady ze dne 25. srpna 1910, č. 12214, odborná učitelka Marie Vojtecká ustanovena při měšťanské škole dívčí v Místku a Eliška Havlíková odbornou učitelkou při měšťanské škole dívčí v Bzenci.

Odborná učitelka Olga Dokoupilová ustanovena odbornou učitelkou při měšťanské škole dívčí v Žabovřeskách a na místě jejím ustanovena výpomocnou učitelkou při měšťanské škole dívčí Anežka Preisová, zatímní učitelka v Kunovicích (výnos okresní školní rady ze dne 1. 9. 1910, č. 3585).

Zatímní učitelka Marie Hicklová výnosem okresní školní rady v Kyjově ze dne 23. srpna 1910, č. 1404, ustanovena zatímní učitelkou při obecné škole dívčí v Koryčanech, a čekatelka učitelství Olga Okounová výnosem okresní školní rady v Uh. Hradišti ze dne 24. srpna 1910, č. 3506, zatímní učitelkou při obecné škole dívčí v Bzenci.

Ponechání pobočky při 4. třídě

Výnosem zemské školní rady ze dne 22. srpna 1910, č. 20.551, povoleno ponechati pobočku při 4 tř. obecné školy dívčí.

Změny ve stavu učitelstva

Jelikož učitelka II. třídy Marie Vojtková pro nemoc požádala o dovolenou, přikázána výpomocně a dočasně službou obecné školy dívčí učitelka II. tř. Anežka Pečinková ze Zlechova (výnos okr. šk. r. 1. 9. 1910, č. 3573) a po jejím odchodu zpět do Zlechova učitelka II. tř. Emilie Zafouková z Uh. Ostrohu (výnos okr. šk. r. ze dne 15. 9. 1910, č. 3573).

Zimprichová Pavla zatímní industriální učitelka ustanovena definitivní učitelkou ženských ručních prací při české obecné škole dívčí v Bzenci a německé obecné škole v izraelitské obci Bzenecké (výnos zemské šk. r. ze dne 8. 8. 1910, č. 22141).

Kreslící kurz

Zatímní učitelce Olze Okounové povoleno zúčastňovati se kurzu pro kreslení pořádaného v Uh. Hradišti ve šk. r. 1910/11; za tím účelem se svolením okresní školní rady přeloženo vyučování ve druhé třídě obecné školy dívčí ze středy na čtvrtek (výnos okresní školní rady ze dne 26. 9. 1910, č. 4017).

Změny ve stavu učitelstva

Učitelce druhé třídy Marii Vojtkové povolena dovolená do konce ledna 1911 (výnos zemské školní rady 19. 10. 1910, č. 27185) a na místě jejím výnosem okresní školní rady ze dne 20. 10. 1910, č. 4563, ustanovena výpomocnou učitelkou čekatelka učitelství Lidmila Hüblerová z Uh. Hradiště.

Fibichová Marie, uč. 2. tř. ustanovena učitelkou 1. tř. při obecné škole dívčí ve Bzenci (výnosem zemské školní rady 31. 10. 1910, č. 30911).

Učitelce 1. tř. Marii Fibichové výnosem zemské školní rady ze dne 16. 11. 1910, č. 29884 povolena dovolená pro nemoc do konce prosince 1910 a na místě jejím ustanovena výpomocnou učitelkou čekatelka učitelství Marie Vrbová, jež nastoupila službu dne 6. 12. 1910 (výnosem okr. školní rady ze dne 1. 12. 1910, č. 5300).

Olga Okounová

(Autobiografie) – Narodila se 27. června 1891 ve Frenštátě pod Radhoštěm. Školu obecnou vychodila dílem ve Frenštátě, dílem v Bzenci, kde též vybyla tři třídy měšťanské školy. R. 1904/5 studovala soukromě čtvrtou třídu lycea Vesny v Brně, pátou a šestou na řečeném ústavě, kde dne 2. července 1908 vykonala zkoušku dospělosti.

Ve školním roce 1908/9 byla mimořádnou žákyní lycea Marie Listové ve Vídni.

Po soukromé přípravě vykonala dne 4. července 1910 zkoušku dospělosti na c. k. českém ústavě ku vzdělávání učitelů v Kroměříži.

Výnosem c. k. okresní školní rady v Uh. Hradišti (venkov) ze dne 24. srpna 1910, číslo 3506, ustanovena byla zatímní učitelkou při dívčí škole obecné v Bzenci.

Lidmila Hüblerová

(Autobiografie) – Narodila se dne 21. února 1891 v Uh. Hradišti na Moravě. Školu obecnou a tři třídy měšťanské školy vychodila tamtéž.

Od r. 1906/7 do r. 1909/10 studovala na kníž. arcib. soukromé vzdělavatelně ku vzdělání učitelek s právem veřejnosti v Olomouci. Dne 16. července 1910 vykonala na témže ústavě zkoušku dospělosti.

Výnosem c. k. okresní školní rady v Uh. Hradišti (venkov) ze dne 20. října 1910, č. 4563, ustanovena byla výpomocnou učitelkou při dívčí škole obecné v Bzenci do konce června 1911.

Marie Vrbová

(Autobiografie) – Narodila se 26. března r. 1890 v Chrudimi. Školu obecnou i měšťanskou vychodila v Mnichově Hradišti.

Od r. 1906/7 do r. 1909/10 navštěvovala soukromý pedagogický ústav ku vzdělání učitelek s právem veřejnosti v Kladně. Dne 5. července vykonala na témže ústavě zkoušku dospělosti.

Výnosem c. k. okresní školní rady v Uh. Hradišti (venkov) ze dne 1. prosince 1910, č. 5300, ustanovena byla výpomocnou učitelkou při dívčí obecné škole v Bzenci a výnosem ze dne 24. srpna 1911 č. 3300, zatímní učitelkou při téže škole.

Anežka Preisová

(Vlastní životopis) – Narodila se dne 9. března 1887 v Polici na Moravě, chodila do tamější obecné školy a dosáhnuvše 12 roku vstoupila do měšťanské školy v Lošticích.

Odtud po vybytí III. třídy vstoupila do IV. třídy dívčího lycea „Vesny“ v Brně, tamtéž ve studiích pokračovala a nabyla dne 7. července 1905 vysvědčení dospělosti.

Hodlajíc věnovati se povolání učitelskému hospitovala s povolením c. k. zemské školní rady na pětitřídní obecné škole v Litovli ve školním roce 1905/6. téhož roku podnikla doplňovací zkoušku maturitní na c. k. ústavě ku vzdělání učitelek a nabyla vysvědčení dospělosti pro školy obecné. Dne 6. ledna 1907 byla ustanovena výpomocnou učitelkou na obecné dívčí škole v Bzenci až do konce srpna 1907. Od 1. září 1907 do konce srpna 1910 byla ustanovena zatímní učitelkou při obecné škole dívčí v Kunovicích.

Zkoušku učitelské způsobilosti pro obecné školy vykonala v Brně dne 22. května 1909.

Oslava osmdesátých narozenin Jeho Veličenstva

V den jmenin Jeho Veličenstva, dne 4. října 1910 se konala dodatečně slavnost Jeho osmdesátých narozenin. Žactvo s veškerým sborem učitelským obcovalo slavným službám Božím a potom se shromáždilo v tělocvičně přiměřeně ozdobené, kde učitel náboženství P. Josef Hanák promluvil o významu té slavnosti, dotýkaje se hlavně dvou ctností vznešeného mocnáře – jeho zbožnosti a lásky k národům.

Poté žákyně a žáci přednesli deklamace nesoucí se k této slavnosti, která zakončena zapěním rakouské národní hymny.

Zemská učitelská konference

Dne 29. a 30. září a 1. října 1910 konala se za předsednictví c. k. zemského inspektora školního pana Eduarda Ouředníčka v posluchárnách c. k. české vysoké školy technické v Brně osmá zemská konference učitelstva obecných a měšťanských škol.

Na pořádku byly mimo jiné referáty:

– Revise učebných osnov pro školy obecné.

– Péče o mládež.

– O právních a hmotných poměrech učitelstva.

– Škola měšťanská jako škola lidová; zařízení; vybudování a zdokonalení její.

Jmeniny Jejího Veličenstva zemřelé císařovny Alžběty

Dne 19. listopadu, žactvo se sborem učitelským obcovalo službám Božím, slouženým za Její Veličenstvo zemřelou císařovnu Alžbětu.

Počet obyvatel v Bzenci podle posledního sčítání

Podle sčítání lidu ze dne 31. prosince 1910 město Bzenec čítá 3 791 obyvatel a vojska 319 mužů – úhrnem 4 110 obyvatel a to Čechů a Němců. Židovská obec čítá 368 obyvatel.

Nadání zemřelého Antonína Růžice

Dne 27. ledna 1911 zemřel v Arku Antonín Růžica, odborný učitel v Uh. Ostrohu, rodák zdejší, jenž v závěti své 6 000 K věnoval na založení nadání pro žáky i žákyně měšťanských škol chlapecké i dívčí v Bzenci, by z úroků toho nadání buď žák, nebo žákyně po absolvování měšťanské školy mohli se dále vzdělávati na vyšších školách.

Dovolená

Odborné učitelce Elišce Havlíkové dovolená pro nemoc povolena do konce ledna 1911 výnosem z. š. r. 31. 1. 1911 č. 2681, int. o. š. r. 10. 2. 1911 č. 531.

Učitelce 2. tř. Marii Vojtkové dovolená pro nemoc prodloužena do konce března 1911, výnosem z. š. r. 1. 2. 1911 č. 2326, int. o. š. r. 14. 2. 1911 č. 596 a potom dále do konce školního roku výnosem z. š. r. 12. 4. 1911 č. 9494, int. o. š. r. 30. 4. 1911 č. 1677.

Učitelce 1. tř. Marii Fibichové dovolená pro nemoc prodloužena do konce dubna výnosem z. š. r. 14. 3. 1911 č. 6456, int. o. š. r. 4. 4. 1911 č. 1283.

Polévkový ústav v r. 1910/11

Polévkový ústav v době od 1. 12. 1910 do 31. 3. 1911 rozdal 5 154 porcí polévky. K udržování toho ústavu Občanská záložna přispěla 200 K na r. 1911, mnozí dobrodinci menšími částkami peněz a jako jiná léta darovanými potravinami.

Paleček Julius zástupcem v místní školní radě

Ježto v dubnu 1911 vypršelo šestileté období členství ředitele Petra Hyvnara jako zástupce učitelstva v místní radě školní – zvolen při volbě dne 21. února 1911, druhým zástupcem školy učitel I. třídy obecné školy chlapecké Julius Paleček.

Změny ve stavu učitelstva

Učitelka I. tř. Marie Fibichová dána na dočasný odpočinek výnosem zemské školní rady 29. 5. 1911 č. 11942, int. o. š. r. 12. 6. 1911 č. 2330 a vyvázána ze služby koncem června 1911.

Odborná učitelka Eliška Havlíková ustanovena odbornou učitelkou při dívčí škole měšťanské v Prostějově výnosem z. š. r. ze dne 12. 6. 1911 č. 4046, int. o. š. r. 30. 6. 1911 č. 21613 a vyvázána ze služby při zdejší škole koncem srpna 1911.

Divadelní hra „Krakonoš“

Dne 17. a 18. června sehráli žáci a žákyně zdejších škol divadelní hru „Krakonoš“ od J. B. Plumlovské s povolením okresní školní rady ze dne 13. 4. 1911, č. 1467. Úhrnný příjem činil 228 K 80 h, vydání 137 K 60 h, pro fond chudých žákyň bylo odvedeno 45 K 60 h.

Stabilizování pobočky při IV. tř.

Pobočka při IV.B třídě stabilizována výnosem c. k. zemské rady školní ze dne 10. června 1911, č. 16374, int. výnosem o. š. r. zřízeno další místo učitelky I. tř. a vyučování na této škole zařízeno podle osnovy škol pětitřídních připojených ke školám měšťanským.

Okoun Josef – úřední posudek učebnic

Okresní dozorce škol a ředitel Josef Okoun byl výnosem c. k. zemské rady školní ze dne 20. června 1911, č. 15476 vyzván podati posudek o II. díle Učební knihy jazyka německého, sepsané Tomášem Bízkem a potom výnosem téhož úřadu ze dne 11. července 1911, č. 16359, o Šejnochově poučení o pití lihovin, určeném k nalepení do knižnic žákovských.

Výstavka grafických prací

Dne 25. června se pořádala výstavka grafických prací žákyň, hojně navštívená obecenstvem.

Růžicův fond

Růžicův fond 60 K určený jmenovaným jako základ spořitelny školní, jest uložen ve Spořitelně města Bzence jako vklad, jehož úroky se připisují k dobru chudých žákyň, které jsou členkami spořitelny školní.

Školní spořitelna vykazuje koncem června 1911 vkladů 699 K 20 h.

Dary dobrodinců

Z dobrodinců, kteří fondu školnímu na podporování chudobných školních dětí věnovali ve školním roce 1910/11 peněžité částky, sluší se jmenovati: Občanská záložna (100 K) a starosta Josef Orlický (25 K).

Nekonání okresní konference učitelské

Okresní konference učitelské pro obecné i měšťanské školy se za školní rok 1910/11 nekonaly na Moravě.

Zakončení školního roku 1910/11

Školní rok 1910/11 se zakončil 30. června slavnými službami Božími a potom rozdány byly žákyním školní zprávy a vysvědčení.

Přírodní povaha roku 1911

Měsíce letní roku 1911 byly neobyčejně suché, což nebylo beze vlivu na jakost vína, kterého bylo sice méně, ale jakost jeho byla průměrem velmi dobrá.

Eliška Havlíková

(Autobiografie) – Narodila se dne 29. října v Chrudimi v Čechách. Školu obecnou vychodila v Prostějově, školu měšťanskou v Chrudimi. Od roku 1899 do roku 1903 studovala na pedagogiu císaře a krále Františka Josefa I. v Chrudimi, kdež vykonala dne 29. června 1903 zkoušku dospělosti.

Dekretem c. k. o. š. r. v Uh. Hradišti ze dne 4. prosince 1903, č. 3046 ustanovena zatímní podučitelkou v Topolné. Dekretem c. k. o. š. r. v Hranicích ze dne 24. září 1904, č. 1517 ustanovena zatímní učitelkou v Kelči. Dekretem téhož úřadu ze dne 18. listopadu 1905, č. 1823 zatímní učitelkou ve Velkém Újezdě.

V dubnu 1906 vykonala zkoušku učitelské způsobilosti na c. k. ústavě v Hradci Králové.

Dekretem c. k. o. š. r. v Místku ze dne 11. března 1908, č. 224 ustanovena byla výpomocnou učitelkou při měšťanské škole v Místku, kdež po vykonané zkoušce pro školy měšťanské (I. odb.) ustanovena dne 19. října 1908 (č. 27154, z. š. r. v Brně) definitivní odbornou učitelkou. Dekretem c. k. o. š. r. v Uh. Hradišti ze dne 26. července 1910, č. 7 ustanovena definitivní odbornou učitelkou v Bzenci.

Zápis pro rok 1911 – 1912

Stav žactva obecné i měšťanské školy dívčí:

Stav počátkem školního roku:

První třída obecná má celkem 42 dívek, z nichž je: 42 katolického vyznání; 42 národnosti české; 40 spadá do domácího školního obvodu a 2 do cizího.

Druhá třída obecná má celkem 34 dívek, z nichž je: 34 katolického vyznání; 34 národnosti české; 31 spadá do domácího školního obvodu a 3 do cizího.

Třetí třída obecná má celkem 35 dívek, z nichž je: 35 katolického vyznání; 35 národnosti české; 31 spadá do domácího školního obvodu a 4 do cizího.

Čtvrtá A. třída obecná má celkem 50 dívek, z nichž je: 50 katolického vyznání; 50 národnosti české; 43 spadá do domácího školního obvodu a 7 do cizího.

Čtvrtá B. třída obecná má celkem 63 dívek, z nichž je: 63 katolického vyznání; 63 národnosti české; 56 spadá do domácího školního obvodu a 7 do cizího.

První třída měšťanská má celkem 52 dívek, z nichž je: 52 katolického vyznání; 52 národnosti české; 32 spadá do domácího školního obvodu a 20 do cizího.

Druhá třída měšťanská má celkem 41 dívek, z nichž je: 41 katolického vyznání; 41 národnosti české; 28 spadá do domácího školního obvodu a 13 do cizího.

Třetí třída měšťanská má celkem 22 dívek, z nichž je: 21 katolického vyznání, 1 židovského vyznání; 22 národnosti české; 12 spadá do domácího školního obvodu a 10 do cizího.

Stav koncem školního roku:

První třída obecná má celkem 42 dívek, z nichž je: 42 katolického vyznání; 42 národnosti české; 40 spadá do domácího školního obvodu a 2 do cizího.

Druhá třída obecná má celkem 32 dívek, z nichž je: 32 katolického vyznání; 32 národnosti české; 31 spadá do domácího školního obvodu a 1 do cizího.

Třetí třída obecná má celkem 34 dívek, z nichž je: 34 katolického vyznání; 34 národnosti české; 31 spadá do domácího školního obvodu a 3 do cizího.

Čtvrtá A. třída obecná má celkem 50 dívek, z nichž je: 50 katolického vyznání; 50 národnosti české; 43 spadá do domácího školního obvodu a 7 do cizího.

Čtvrtá B. třída obecná má celkem 63 dívek, z nichž je: 63 katolického vyznání; 63 národnosti české; 56 spadá do domácího školního obvodu a 7 do cizího.

První třída měšťanská má celkem 50 dívek, z nichž je: 50 katolického vyznání; 50 národnosti české; 32 spadá do domácího školního obvodu a 18 do cizího.

Druhá třída měšťanská má celkem 40 dívek, z nichž je: 40 katolického vyznání; 40 národnosti české; všech 40 dívek spadá do domácího školního obvodu.

Třetí třída měšťanská má celkem 14 dívek, z nichž je: 13 katolického vyznání, 1 židovského vyznání; 14 národnosti české; 10 spadá do domácího školního obvodu a 4 do cizího.

Zahájení školního roku

Školní rok 1911 – 1912 se zahájil slavnými službami Božími dne 1. září 1911.

Stav sboru učitelského

A. Škola měšťanská:

Josef Okoun, okresní dozorce školní a ředitel
František Kouba, odborný učitel
Vlasta Burjanková, odborná učitelka
Žofie Mlýnská, odborná učitelka
Adolfa Heroldová, osobní učitelka
Matylda Böhmová, industriální učitelka
P. Josef Hanák, učitel náboženství

B. Škola obecná:

Ludmila Racková, učitelka I. tř.
Marie Vojtková, učitelka II. tř.
Ludmila Fritzová, zatímní učitelka
Olga Okounová, zatímní učitelka
Marie Vrbová, zatímní učitelka
Pavla Zimprichová, definitivní industriální učitelka
P. Antonín Sedláček, učitel náboženství
P. František Böse, učitel náboženství

Mlýnská Žofie, zatímní učitelka v Přívoze, ustanovena odbornou učitelkou při dívčí škole měšťanské výnosem zemské školní rady ze dne 24. 4. 1911, č. 9764, int. o. š. r. 31. 8. 1911, č. 1697 a nastoupila službu dne 1. září 1911.

Žofie Mlýnská

(Autobiografie) – Narodila se dne 9. května 1884 v Šubířově na Moravě, kdež vychodila školu obecnou. Tři třídy školy měšťanské navštěvovala v Kroměříži. Od roku 1900 do roku 1904 vzdělávala se na soukromém ústavě s právem veřejnosti v Řepčíně. Dne 28. července 1904 vykonala na témže ústavě zkoušku učitelské dospělosti.

Výnosem c. k. okresní školní rady v Mor. Třebové ze dne 8. října 1904, č. 1768 ustanovena výpomocnou učitelkou na utrakvistické škole v Trnávce. Dekretem c. k. okresní školní rady v Mor. Ostravě ze dne 31. ledna 1906, č. 49 ustanovena zatímní učitelkou na obecné škole v Přívoze.

V měsíci listopadu r. 1906 vykonala zkoušku učitelské způsobilosti na c. k. ústavě ku vzdělání učitelů v Příboře.

V měsíci listopadu r. 1910 podnikla zkoušku učitelské způsobilosti pro školy měšťanské z II. odboru na c. k. ústavě ku vzdělání učitelů v Pol. Ostravě.

Dekretem c. k. zemské školní rady v Brně ze dne 24. dubna 1911, č. 9764 ustanovena definitivní odbornou učitelkou při měšťanské škole dívčí v Bzenci.

Burjanková Vlasta, učitelka II. tř. v Bohuslavicích (školní okres Kyjovský) ustanovena výnosem z. šk. r. 21. 8. 1911, č. 22544 odbornou učitelkou při zdejší dívčí škole měšťanské a nastoupila službu dne 1. září 1911.

Burjanková Vlasta

(Autobiografie) – Narodila se dne 18. listopadu 1880 v Uherském Ostrohu na Moravě. Školu obecnou i měšťanskou navštěvovala v Přerově. Od r. 1896 do r. 1900 studovala na c. k. ústavu ku vzdělání učitelek v Brně, kdež nabyla vysvědčení dospělosti učitelské dne 9. července 1900, č. 10.

Výnosem c. k. okresní rady školní v Kyjově ze dne 7. října 1900, č. 1156, ustanovena byla zatímní podučitelkou při pětitřídní škole obecné ve Vracově. Vysvědčení způsobilosti učitelské nabyla na c. k. ústavu ku vzdělání učitelů v Brně dne 8. listopadu r. 1902, č. 9.

Výnosem ze dne 9. prosince 1906 přeložena byla do Bohuslavic u Kyjova, kdež jmenována byla dekretem c. k. zemské rady školní ze dne 1. července 1907, č. 13012, definitivní učitelkou II. třídy.

V období listopadovém r. 1910 podrobila se zkoušce učitelské způsobilosti pro školy měšťanské před c. k. zkušební komisí v Příboře a nabyla vysvědčení pro vyučování předmětům I. odboru dne 26. listopadu 1910, č. 4.

Na základě toho ustanovena dekretem c. k. zemské rady školní ze dne 21. srpna 1911, č. 22544 definitivní odbornou učitelkou při dívčí škole měšťanské v Bzenci.

Změny stavu učitelstva

Výpomocná učitelka při dívčí škole měšťanské Anna Preisová ustanovena zatímní učitelkou při dívčí škole obecné v Kyjově výnosem o. š. r. v Kyjově dne 19. 8. 1911, č. 1399 a vyvázána ze služby při zdejší škole koncem srpna 1911, výnosem o. š. r. Uh. Hradiště (venkov) 24. 3. 1911, č. 3240.

Marie Vrbová ustanovena zatímní učitelkou výnosem c. k. o. š. r. ze dne 28. 8. 1911, č. 3380 a nastoupila službu dne 1. září 1911.

Z ústavu odešla výpomocná učitelka Ludmila Hüblerová.

Zatímní učitelka na Velehradě Františka Vaculíková, která v roce 1908 byla výpomocnou učitelkou při zdejší obecné škole dívčí, zemřela dne 19. října 1911. Sbor učitelský při pohřbu, jenž se konal v Malenovicích, zastupovala učitelka M. Vojtková.

Industriální učitelce Matyldě Böhmové povolena dovolená ze zdravotních příčin výnosem c. k. z. rady školní ze dne 24. 11. 1911, č. 31632, int. o. š. r. ze dne 19. 11. 1911, č. 11741, do konce ledna 1912.

Čekatelka na učitelství Bohumila Železníková ustanovena výpomocnou učitelkou ženských ručních prací výnosem c. k. o. š. r. ze dne 19. 11. 1911, č. 4768.

Bohumila Železníková

(Autobiografie) – Narodila se dne 21. června 1887 v Topolné na Moravě. Do jejího desátého roku vyučoval ji otec soukromě, potom chodila do školy obecné v Bílovicích u Uh. Hradiště. Školu měšťanskou absolvovala v Uh. Hradišti.

Ve školním roce 1909/10 byla chovankou kurzu spolku Vesny v Brně, v měsíci červnu 1910 podrobila se zkoušce učitelské způsobilosti z vyučování industriálního pro školy obecné a měšťanské.

Dekretem c. k. o. š. r. v Uh. Hradišti ze dne 19. 11. 1911 č. 4768 ustanovena výpomocnou učitelkou ženských ručních prací na škole obecné a měšťanské v Bzenci.

První „Dětský den“

Dne 2. prosince konána slavnost „Dětského dne“. Program té slavnosti byl:

a) Proslov P. Josefa Hanáka

b) Písně: Přání; Modlitba ze vlast; Ukolébavka; Husy, husy; Na zahrádce (přednesou žákyně II., III. třídy měšťanské školy); Volám Tě v stinný, tmavý les (přednesou žákyně I. tř. měšťanské); Burlacká (přednesou žákyně IV.B třídy obecné).

c) Deklamace: Císaři Pánu (žákyně III. třídy měšťanské); Ze života císaře Pána (žákyně II. třídy měšťanské); Toník a Kačka (žákyně III. třídy obecné); Otázky (žákyně II. třídy obecné).

Dne 17. prosince konala se slavnost „Dětského dne“ spojená se slavností „Vánočního stromku“. Program této slavnosti byl:

Koleda: „Nesem vám noviny“ (zapějí všechny žákyně).
Proslov: P. Josef Hanák.
Koleda: „Ejhle chasa naša“ (zapějí žákyně IV.A třídy).
Deklamace: „Psaní Ježíškovi“ (žákyně z I. třídy).
U stromečku (žákyně z I. třídy); koleda: „Já bych rád k Betlému“ (žákyně III. tř.).
Deklamace: „Sv. Mikuláš“ (žákyně III. tř. ob.), „Zvířátka u jesliček“ (žákyně III. tř.).
Píseň „Zdrávas Maria“ (žákyně IV.B tř.).
Deklamace: „Valašská koleda“ (žákyně IV.A tř.), „V noci svaté“ (žákyně II. tř. měšťanské), „Stín“ (žákyně I. tř. měšťanské).
Koleda: „Ježíšku zlatý“ (zapějí žákyně I. tř. měšťanské).
Deklamace: „Vánoční povídka“ (žákyně I. tř. měšťanské), „Vánoce“ (žákyně II. tř. měšť.), „Vánoční“ (žákyně II. tř. měšť.).
Zpěv: „Volám Tě v stinný, tmavý les“ (žákyně I. tř. měšť.).
„V noci svaté“ (prostomluvou přednese žákyně III. tř. měšť.).
Zpěvy: „Modlitba za vlast“; „Ukolébavka“; „Přání“; „Husičky“ (žákyně II. a III. tř. měšť.).
Poděkování (žákyně I. tř. obecné).

Účastenství obecenstva bylo hojné. Komitétu pro ochranu a péči o mládež zasláno 25 K, které za žákyně zaplatila místní školní rada. Rovněž k tomu účelu věnovala místní školní rada 50 K, ježto přístup obecenstva k oběma slavnostem byl volný.

Změna ve stavu učitelstva

Učitelka II. tř. Marie Vojtková pro nemoc dostala dovolenou, od pátého do konce prosince 1911 (výnos o. š. r. 13. 12. 1911 č. 5089).

Učitelka zatímní při zdejší obecné škole dívčí Ludmila Fritzová ustanovena učitelkou 1. třídy při téže škole (výnos z. š. r. z 11. 12. 1911 č. 35587).

Industriální učitelce Matyldě Böhmové, dovolená pro nemoc prodloužena do konce školního roku 1911/12 (výnos z. š. r. z 14. 2. 1912 č. 3321) a na jejím místě ustanovena výpomocně industriální učitelka Bohumila Železníková.

Učitelka 2. třídy Marie Vojtková přidělena zatímně službou obecné škole dívčí v Kunovicích od 1. března 1912 (výnosem z. š. r. z 27. 12. 1911 č. 36702).

Zatímní učitelka Anežka Brožová v Kunovicích ustanovena zatímně při zdejší obecné škole dívčí od 1. března 1912 (výnosem o. š. r. z 2. 2. 1912 č. 619).

Anežka Brožová

(Autobiografie) – Narodila se 11. prosince 1885 v Horní Libochové na Moravě, kde vychodila jednotřídní školu obecnou. Po dokonané povinnosti školní se připravovala do 3. třídy měšťanské školy, do které chodila v roce 1900 – 1901 ve Velkém Meziříčí.

V následujících čtyřech letech se vzdělávala na c. k. ústavě učitelek v Brně. Tam 6. července 1905 dostala vysvědčení učitelské dospělosti, načež ustanovena byla zatímní učitelkou při trojtřídní škole v Mařaticích. Dekretem ze dne 23. srpna 1906 č. 2424 ustanovena zatímní učitelkou při šestitřídní škole v Kunovicích, kde působila téměř 6 roků. V listopadovém období, dne 11. listopadu 1907 vykonala zkoušku způsobilosti učitelské.

Zpráva o polévkovém ústavu

V období od 1. 12. 1911 do 31. 3. 1912 se rozdalo 4 561 porcí polévky – náklad činil 121 K.

Dovolená

Industriální učitelce Pavle Zimprichové, povolena dovolená pro nemoc od 15. 4. 1912 do konce května 1912 (výnosem o. š. r. ze dne 17. 4. 1912 č. 1803).

Vyučování ženských ručních prací převzala ve IV.A třídě učitelka Ludmila Fritzová a Ludmila Racková, ve IV.B třídě Anežka Brožová.

Zkouška z náboženství

Zkouška z náboženství se vykonala dne 4. června 1912 pod vedením Monsignora Dr. Jana Schneidera z Kroměříže.

Poučná vycházka

Dne 13. června 1912 žákyně měšťanské školy vykonaly poučnou vycházku do Brna, pod vedením odborného učitele Františka Kouby.

Dovolená

Industriální učitelce Pavle Zimprichové prodloužena dovolená do konce školního roku 1911/12 (výnosem z. š. r. ze dne 10. 7. 1912 č. 17428).

Drahotní přídavek za rok 1912

Drahotní přídavek byl učitelstvu obecných a měšťanských škol povolen vedle usnesení sněmovního na rok 1912 ve dvou částkách splatných v dubnu a v říjnu 1912, jako částečná náhrada v neutěšených drahotních poměrech nynějších, přičemž pro výši jeho byly rozhodnuty rodinné poměry každé učitelské osoby.

Zakončení školního roku 1911 – 1912

Školní rok 1911/12 se zakončil dne 28. června 1912 slavnými službami Božími.

Povaha roku 1912

Rok 1912 byl neobyčejně mokrý a studený, což pro zdejší kraj zavinilo hlavně neúrodu vína, které vrstevníci nepamatují skoro. Nepatrné množství vína, které se urodilo, jest nad obyčej kyselé; nelze ho téměř požívati. Úroda zeleniny rovněž neobyčejně byla nízká. Vůbec rok 1912 vlivem války balkánské ve směru národohospodářském byl velmi kritický.

Úřední recenze učebnic ředitele J. Okouna

Ve školním roce shora vzpomenutém, ředitel a okresní dozorce školní Josef Okoun na vyzvání zemské rady školní podal dobré zdání o dvou učebnicích jazyka německého pro školy obecné i měšťanské.

Zápis pro školní rok 1912 – 1913

Stav žactva obecné i měšťanské školy dívčí:

První třída obecná měla úhrnem na počátku školního roku 49 žákyň, z nichž 46 spadalo do domácího školního obvodu a 3 do cizího. Celkový počet žákyň na konci školního roku činil 49 dívek.

Druhá třída obecná měla úhrnem na počátku školního roku 35 žákyň, z nichž 33 spadalo do domácího školního obvodu a 2 do cizího. Celkový počet žákyň na konci školního roku činil 36 dívek.

Třetí třída obecná měla úhrnem na počátku školního roku 32 žákyň, z nichž 29 spadalo do domácího školního obvodu a 3 do cizího. Celkový počet žákyň na konci školního roku činil 33 dívek.

Čtvrtá A. třída obecná měla úhrnem na počátku školního roku 36 žákyň, z nichž 32 spadalo do domácího školního obvodu a 4 do cizího. Celkový počet žákyň na konci školního roku činil 37 dívek.

Čtvrtá B. třída obecná měla úhrnem na počátku školního roku 61 žákyň, z nichž 56 spadalo do domácího školního obvodu a 5 do cizího. Celkový počet žákyň na konci školního roku činil 56 dívek.

První třída měšťanská měla úhrnem na počátku školního roku 52 žákyň, z nichž 36 spadalo do domácího školního obvodu a 16 do cizího. Celkový počet žákyň na konci školního roku činil 50 dívek.

Druhá třída měšťanská měla úhrnem na počátku školního roku 39 žákyň, z nichž 23 spadalo do domácího školního obvodu a 16 do cizího. Celkový počet žákyň na konci školního roku činil 37 dívek.

Třetí třída měšťanská měla úhrnem na počátku školního roku 35 žákyň, z nichž 25 spadalo do domácího školního obvodu a 10 do cizího. Celkový počet žákyň na konci školního roku činil 27 dívek.

Zahájení školního roku

Školní rok 1912/13 se zahájil slavnými službami Božími dne 2. září 1912.

Sbor učitelský

Josef Okoun, okresní dozorce školní a ředitel
P. Josef Hanák, zatímní učitel náboženství
František Kouba, odborný učitel
Vlasta Burjanková, odborná učitelka
Žofie Mlýnská, odborná učitelka
Adolfa Heroldová, osobní učitelka
Matylda Böhmová, definitivní učitelka ručních prací

P. Antonín Sedláček, učitel náboženství
P. František Böse, učitel náboženství
Lidmila Racková, učitelka I. třídy
Lidmila Fritzová, učitelka I. třídy
Anna Jirásková, zatímní učitelka
Olga Okounová, zatímní učitelka
Marie Vrbová, zatímní učitelka
Pavla Zimprichová, definitivní industriální učitelka

Změna ve stavu učitelstva

Výpomocná industriální učitelka Bohumila Železníková byla ustanovena dále na obecné škole od 1. 9. do 30. 11. 1912 (o. š. r. 5. 9. 1912, č. 4218) na místě definitivní industriální učitelky Pavly Zimprichové, které se prodloužila dovolená pro nemoc do 30. 11. 1912 (z. š. r. 5. 9. 1912 č. 25419, int. o. š. r. 17. 9. 1912 č. 4570).

Odborné učitelce Žofii Mlýnské byla udělena dovolená pro nemoc od 1. 9. do 30. 11. 1912 a na místě jejím výpomocně ustanoven učitel 2. tř. ve Žlutavě Methoděj Dostál (z. š. r. 11. 9. 1912, č 26240, int o. š. r. 4. 10. 1912, č. 4564).

Drahotní přídavek

Drahotní přídavek za druhý půlrok 1912 členům sboru učitelského byl poukázán (int. o. š. r. 21. 10. 1912, č. 5248). A to řediteli Josefu Okounovi 120 K, P. Josefu Hanákovi 90 K, odbornému učiteli Františku Koubovi 170 K, odborné učitelce Vlastě Burjankové 90 K, osobní učitelce Adolfě Heroldové 90 K, industriální učitelce Matyldě Böhmové 60 K, výpomocné učitelce industriální Bohumile Železníkové 50 K, učitelkám I. tř. Ludmile Rackové a Ludmile Fritzové po 90 K, zatímní učitelce Anně Jiráskové 90 K, zatímním učitelkám Olze Okounové a Marii Vrbové po 50 K a industriální učitelce Pavle Zimprichové 60 K.

Methoděj Dostál

(Autobiografie) – Narodil se dne 8. července 1887 v Napajedlích. Vybyv tam školu měšťanskou a v letech 1902 – 1906 ústav učitelský v Kroměříži s vysvědčením dospělosti ze dne 12. července 1906, č. 12, byl učitelem zatímním v Karolínově ve šk. roce 1906/7, potom od počátku šk. roku 1907/8 ve Žlutavé, kde po vykonané zkoušce učitelské způsobilosti (9/11 1908, č. 72) byl ustanoven definitivním učitelem 2 tř. (z. š. r. 17/5 1910, č. 13.047). Vysvědčení způsobilosti učitelské pro druhý odbor předmětů nabyl v Kroměříži (28/5 1910, č. 63).

Ve školním roce 1910/11 byl výpomocně přidělen měšťanské škole ve Zlíně a počátkem školního roku 1912/13 měšťanské škole v Bzenci.

Záležitosti učitelské

Olga Okounová, zatímní učitelka, onemocněla růží a nevyučovala od 19/10 do 3/11 1912.

Olga Okounová, zatímní učitelka, vykonala zkoušku učitelské způsobilosti pro školy obecné před c. k. zkušební komisí v Brně v období listopadovém 1912 s vyznamenáním, nabyvší zároveň způsobilosti s vyznamenáním výpomocně vyučovati náboženství a dále způsobilosti k vyučování němčině na obecných školách (Brno, 25/11 1912, č. 72)

Olga Okounová, zatímní učitelka, onemocněla růží a nevyučovala od 25/11 do 10/12 1912.

Heroldová Adolfa, osobní učitelka, neučila pro nemoc od 25/11 1912 do 28/2 1913.

Druhý Dětský den

Druhý Dětský den oslavil se dne 2. prosince s tímto programem:

O 8. hodině mše svatá. Na to v tělocvičně:

„Modlitba za vlast“ (Píseň, měšťanská škola chlapecká).

„Požehnány buďte milosrdné duše“, přednesla M. Dufalíková, žákyně III. tř. měšť. školy.

Proslov: P. J. Hanák.

„Vnuk a děd“, přednesl Pospěch Petr, žák III. tř. měšť. školy.

„Lepá naše domovina“ (Píseň, 4.B třída dívčí).

„Tři jezdci“, přednesl M. Suttner, žák III. třídy.

„Cestou“, přednesla L. Hrbáčková, žákyně II. třídy.

„Bohatství“, báseň, přednesl Josef Klinkovský, žák I. tř. měšť. školy.

Zpěvy dívčí měšťanské školy:

„Bříza“, I. třída.

„Stojí borověnka“, II. třída.

„Já bita nebudu“, II. třída.

„Paste se“, II. třída.

„Čí to koníčky“, III. třída.

„Oj, vyjdu já“, III. třída.

„Prší“, III. třída.

„Sloužilo děvčátko“, III. třída.

„Kde domov můj“, škola chlapecká.

„Hymna rakouská“, společně.

Dovolená

Zimprichové Pavle, industriální učitelce, dovolená pro nemoc prodloužena do 31/12 1913 a výpomocná industriální učitelka Bohumila Železníková ponechána na jejím místě (z. š. r. 7/1 1913, č. 39.377, int. o. š. r. 14/1 1913, č. 187).

Dar F. Perútky

Konsistorní rada P. František Perútka daroval zdejšímu ústavu polévkovému 7 K.

Besídka s rodiči

Besídka s rodiči se zdařilým výsledkem se konala dne 2. února 1913, v ní promluvila učitelka Lidmila Racková o alkoholismu a jeho vlivu na výchovu a zdraví mládeže.

Změny ve stavu učitelstva

Heroldová Adolfa, osobní učitelka, ustanovena zatímní učitelkou v Nové Vsi od 1. března 1913 (o. š. r. 14/2 1913, č. 814).

Zapletalová Celestina, zatímní učitelka v Nové Vsi, ustanovena osobní učitelkou při obecné i měšťanské škole dívčí v Bzenci od 1/3 1913 (o. š. r. 11/2 1913, č. 726).

Jirásková Anna, zatímní učitelka nevyučovala pro nemoc od 24. února do 10. března 1913.

Jirásková Anna ustanovena definitivní učitelkou 2. tř. při obecné škole dívčí v Bzenci ( z. š. r. 26/3 1913, č. 7261, int. o. š. r. 7/4 1913, č. 1653).

Polévkový ústav

Polévkový ústav rozdal v době od 1. 12. 1912 do 31. 3. 1913 4 600 porcí polévky – průměrně denně 67 porcí. Potraviny darovali dobrodinci školy, topivo místní školní rada. Stav jmění ústavu koncem r. 1912 činí 1 413,66 K.

Doplňovací volba do místní školní rady

Při doplňovací volbě do místní rady školní konané dne 6. února 1913, byli za vystoupilého Jana Rychmana, Jana Goldmana a Josefa Orlického zvoleni obecním výborem nový členové: starosta Leopold Skála, lékárník Karel Fuhrich a obchodník Jan Bunža. Předsedou zvolen Leopold Skála, náměstkem jeho Karel Fuhrich v sedění místní rady školní dne 22. února 1913.

Besídka s rodiči

Učitelka Lidmila Racková promluvila v besídce s rodiči dne 29. března o účelu sirotčích rad.

Oslava 200. výročí pragmatické sankce

Dne 19. dubna se oslavilo dvousté výročí pragmatické sankce výkladem o významu tohoto aktu žákyním vyšších tříd obecné školy třídními učitelkami a žákyním všech tříd školy měšťanské ředitelem.

Drahotní přídavek

Drahotní přídavek za první půlrok roku 1913 poukázán učitelským osobám (o. r. š. 3. 4. 1913, č. 1837).

Zkouška způsobilosti

Vrbová Marie, zatímní učitelka vykonala zkoušku způsobilosti učitelské pro školy obecné v Příbrami v období květnovém (Příbram, 18/5 1913, č. 90).

Zapletalová Celestýna, osobní učitelka vykonala zkoušku učitelské způsobilosti pro školy obecné v Kroměříži v období květnovém (Kroměříž, 20/5 1913, č. 18).

Zapletalová Celestýna

(Životopis) – Narodila se v Břestě dne 25. února 1891. Vybyvši I. a II. třídu měšťanské školy ve Zlíně a přípravný ročník při ústavě pro vzdělávání učitelek na Kladně (soukrom.), vzdělávala se potom v letech 1906/7 – 1909/10 na knížecím arcib. ústavě ku vzdělávání učitelek v Olomouci a nabyla tam vysvědčení dospělosti dne 14. července 1910, č. 42. Působila potom jako zatímní učitelka v Kněžpoli, v Bílovicích, v Súchově, v Hluku, v Nové Vsi a posléze v Bzenci, jakožto učitelka osobní.

Definitivní přidělení M. Vojtkové do Kunovic

Vojtková Marie, učitelka II. tř., přidělená službou zatímně obecné škole dívčí v Kunovicích, ustanovena při této škole učitelkou I. tř. (z. r. š. 16/6 1913, č. 15 361).

Výlet do Lednice

Žákyně měšťanské školy vykonaly za průvodu třídních učitelů výlet do Lednice dne 12. června 1913.

Okresní konference učitelské

Dne 27. června se konala zvláštní okresní porada učitelstva škol měšťanských v Uherském Hradišti, v níž přednášel odborný učitel František Kouba „O vyučování měřictví a rýsování na dívčích školách měšťanských“ (dle učební osnovy z r. 1907).

Dne 28. června se konala společná okresní porada učitelstva škol obecných a měšťanských v Uherském Hradišti, ve které přednášel nadučitel Eduard Hrubeš „O reformě normální osnovy učebné pro školy obecné zdejšího okresu“ (s požadavkem vyučování rukodělného).

Výstavka

Dne 29. června se pořádala hojně navštívená výstavka ženských ručních prací žákyň obecné i měšťanské školy dívčí a výkresů žactva škol měšťanských.

Dar A. Repíka

Pan Antonín Repík, obchodník ve Vídni, daroval na uctění památky svého zemřelého otce Cyrila Repíka, pro chudé školní děti obou škol, chlapecké i dívčí, částku 100 K.

Dar J. Přerovského

Nadučitel Jakub Přerovský z Břesovic daroval naší škole sbírku vzácných mořských ulit.

Školní spořitelna

Stav školní spořitelny činí koncem června 1 377,16 K.

L. Racková – účastenství při kurzu

Učitelka Lidmila Racková se zúčastnila r. 1912 prázdninového kurzu kreslířského v Boskovicích.

Úřední posudek J. Okouna

Okresní dozorce školní Josef Okoun – prodlením školního roku 1912 – 1913 podal na vyzvání úřadů dobré zdání o dvou učebnicích jazyka německého.

Chování učitelstva

Prodlením školního roku 1912 – 1913 učitelský sbor osvědčoval své smýšlení dynastické a loajální při vhodných příležitostech, zvláště v den jmenin Jeho Veličenstva dne 4/10 a zemřelého Jejího Veličenstva dne 19/11.

Zakončení školního roku

Běžící školní rok byl zakončen dne 30. června slavnými Službami Božími, po kterých žákyním školy měšťanské shromážděným v tělocvičně a žákyním školy obecné, shromážděným ve třídách, po přiměřeném proslovu ředitele a třídních učitelek se rozdala vysvědčení, pokud se týče, školní zprávy.

Zápis pro školní rok 1913 – 1914

Stav žactva obecné i měšťanské školy dívčí:

První třída obecná měla úhrnem na počátku školního roku 37 žákyň, z nichž 32 spadalo do domácího školního obvodu a 5 do cizího. Celkový počet žákyň na konci školního roku činil 37 dívek.

Druhá třída obecná měla úhrnem na počátku školního roku 48 žákyň, z nichž 40 spadalo do domácího školního obvodu a 8 do cizího. Celkový počet žákyň na konci školního roku činil 48 dívek.

Třetí třída obecná měla úhrnem na počátku školního roku 30 žákyň, z nichž 25 spadalo do domácího školního obvodu a 5 do cizího. Celkový počet žákyň na konci školního roku činil 31 dívek.

Čtvrtá A. třída obecná měla úhrnem na počátku školního roku 36 žákyň, z nichž 34 spadalo do domácího školního obvodu a 2 do cizího. Celkový počet žákyň na konci školního roku činil 35 dívek.

Čtvrtá B. třída obecná měla úhrnem na počátku školního roku 46 žákyň, z nichž 40 spadalo do domácího školního obvodu a 6 do cizího. Celkový počet žákyň na konci školního roku činil 45 dívek.

První třída měšťanská měla úhrnem na počátku školního roku 51 žákyň, z nichž 43 spadalo do domácího školního obvodu a 8 do cizího. Celkový počet žákyň na konci školního roku činil 48 dívek.

Druhá třída měšťanská měla úhrnem na počátku školního roku 42 žákyň, z nichž 28 spadalo do domácího školního obvodu a 14 do cizího. Celkový počet žákyň na konci školního roku činil 40 dívek.

Třetí třída měšťanská měla úhrnem na počátku školního roku 30 žákyň, z nichž 17 spadalo do domácího školního obvodu a 13 do cizího. Celkový počet žákyň na konci školního roku činil 23 dívek.

Školní rok 1913/14 se zahájil dne 1. září 1913 slavnými službami Božími.

Sbor učitelský

Ve stavu učitelstva obecné i měšťanské školy naproti stavu ze školního roku 1912/13 nastala změna potud, že odešel učitel náboženství a duchovní správy zdejší P. František Böse, na jehož místo nastoupil P. Alois Volný.

Třetí Dětský den

III. Dětský den oslavil se dne 2. prosince 1913 službami Božími, proslovem ředitele a přiměřeným programem. Vybralo se úhrnem 29 K 45 h, které se zaslaly České komisi pro ochranu dětí a péči o mládež v Brně.

Změna ve stavu učitelském

Dvořáková Marie, učitelka II. tř. v Topolné ustanovena učitelkou I. tř. při obecné škole dívčí v Bzenci výnosem c. k. zemské školní rady ze 12/12 1913, č. 6164, nastoupila službu dne 1. března 1912.

Okounová Olga, zatímní učitelka při obecné škole dívčí v Bzenci, ustanovena učitelkou II. tř. při této škole výnosem c. k. zemské školní rady ze dne 15/12 1913, č. 37329, int. výnosem o. š. r. z 31/12 1913, č. 6261.

Fritzová Lidmila, učitelka I. tř., nabyla před zkušební komisí v Polské Ostravě vysvědčení z předmětů II. odboru pro školy měšťanské dne 11. listopadu 1913, č. 110/1913.

Drahotní přídavek

Drahotní přídavek za druhý půlrok r. 1913 byl členům sboru učitelského poukázán přípisem moravského zemského výboru, int. výnosem o. š. r. ze dne 23. 9. 1913, č. 4651.

Okoun J. jmenován okresním školním dozorcem

Ředitel Josef Okoun byl vynesením c. k. ministerstvem kultu a vyučování ze dne 26. listopadu 1913, č. 33231, int. předsednictvím c. k. moravské zemské školní rady ze dne 14. prosince 1913, č. 162 jmenován okresním dozorcem školním českých obecných a měšťanských škol okresu Kyjovského pro další šestileté období funkční.

Změna ve stavu učitelském

Zimprichová Pavla, definitivní industriální učitelka byla výnosem c. k. zemské školní rady ze dne 12. ledna 1914, č. 38 882, int. výn. o. š. rady ze dne 21. ledna 1914, č. 319, zproštěna vyučování na německé škole v Bzenci (v židovské obci) a přiděleno jí 19 hodin týdně na obecné škole dívčí; zároveň industriální učitelka Matylda Böhmová byla zproštěna vyučování na obecné škole dívčí.

Jiráskové Anně učitelce 2. třídy udělena byla dovolená pro nemoc výnosem c. k. okresní školní rady ze dne 21. ledna 1914, č. 161, od počátku ledna do konce února 1914 a potom další dovolená do 15. dubna výnosem c. k. zemské rady školní ze dne 19. března 1914, č. 8 276 a posléze dokonce června 1914 výnosem c. k. zemské školní rady ze dne 30. dubna 1914 č. 11 138. Do 25. března se vyučovalo náhradně spojením III. a IV.A třídy. Od 26. března 1914 zastupovala ji výpomocná učitelka Marie Koubová.

Vrbová Marie ustanovena zatímní učitelkou v Topolné a nastoupila službu dne 1. března 1914 (výnosem okr. šk. r. ze dne 21/12 1914, č. 6 172).

Dvořáková Marie nastoupila službu při obecné škole dívčí v Bzenci, dne 1. března 1914.

Dvořáková Marie

Narodila se ve Slatěnicích dne 11. října 1883. Vybyvši I. II. a III. třídu české měšťanské školy soukromé s právem veřejnosti v Přerově a III. třídu německé měšťanské školy v Olomouci, vzdělávala se potom v letech 1899/1900 až 1903/1904 na kníž. arc. ústavě pro vzdělávání učitelek v Olomouci a nabyla tam vysvědčení dospělosti dne 19. července 1904, č. 20. Působila potom jako zatímní učitelka v Přerově, Uh. Hradišti, Topolné a Kvítkovicích. Po vykonané zkoušce učitelské způsobilosti v Opavě dne 17. května 1907, č. 11 ustanovena byla zatímní a potom definitivní učitelkou II. tř. v Topolné dekretem c. k. zemské školní rady ze dne 9. ledna 1911, č. 38 544, a poté definitivní učitelkou I. tř. v Bzenci dekretem c. k. zemské rady školní ze dne 15. prosince 1913, č. 37 330.

Polévkový ústav

Koncem února 1914 se ukončilo období podělování žactva polévkou. Rozdalo se 4 388 porcí polévky, průměrem 82 porcí denně.

Změna ve stavu učitelském

Fritzové Ludmile učitelce I. tř. udělena dovolená pro nemoc do 30. června 1914, a povoleno, aby ustanovena byla za účelem zastupování jmenované u vyučování výpomocná osoba učitelská (výn. zemské školní rady ex. 25/3 1914, č. 7 782, int. výnosem okr. šk. rady ex. 31/3 1915, č. 1 294).

Koubová Marie, čekatelka učitelství ustanovena výpomocnou učitelkou na místě onemocnělé učitelky II. tř. Anny Jiráskové a nastoupila službu dne 26. března 1914 (výnos okr. šk. rady ex. 26/3 1914, č. 1 247).

Koubová Marie

Narodila se dne 5. července 1893 v Bzenci. Vychodivše obecnou a měšťanskou školu dívčí v Bzenci, vzdělávala se na soukromém ústavě pro vzdělávání učitelek s právem veřejnosti v Přerově od r. 1909 do r. 1913 a nabyla tam vysvědčení dospělosti dne 15. července 1913, č. 9.

Nopová Anna, zatímní učitelka v Ostrožské Lhotě, ustanovena výpomocnou učitelkou na místě onemocnělé učitelky Lidmily Fritzové a nastoupila službu dne 1. dubna 1914 (výnosem okr. šk. rady ex. 1. dubna 1914, č. 1 334).

Nopová Anna

Narodila se dne 5. prosince 1894 v Morkovicích. Vybivše II. a III. třídu měšťanské školy dívčí v Kojetíně, vzdělávala se v letech 1909 – 1913 na soukromém ústavě ku vzdělávání učitelek s právem veřejnosti v Přerově a potom ve Val. Meziříčí na soukromém městském ústavě ku vzdělávání učitelek, kdež nabyla vysvědčení dospělosti dne 15. července 1913, č. 41. Dekretem c. k. okresní školní rady v Uh. Hradišti (venkov) ze dne 28. října 1913, č. 5 337, ustanovena byla zatímní učitelkou v Ostrožské Lhotě.

Zkouška na rychlé vyklizení budovy školní

Dne 31. března se vykonala zkouška na rychlé a spořádané vyklizení budovy školní za nebezpečenství požáru.

Besídka s rodiči

Besídka s rodiči se konala dne 5. dubna 1914; přednášela za velkého účastenství hlavně matek učitelka Lidmila Racková o některých kapitolách ze zdravotnictví.

Učebné vycházky

Učebné vycházky žákyně měšťanské školy vykonaly 16. října za vedení učitelek do cukrovaru a dne 16. června na Přívoz.

Výstavka školní

Dne 21. června 1914 konala se výstavka prací grafických a ženských ručních prací žákyň školy měšťanské, kterou obecenstvo navštívilo hojně.

Změna ve stavu učitelském

Zoufalá Božena, zatímní učitelka v Nové Vsi, ustanovena zatímní učitelkou při obecné škole dívčí v Bzenci a nastoupila službu při té škole dne 1. září 1914 (výnosem okr. šk. rady ex. 27. června 1914, č. 2834).

Zoufalá Božena

Narodila se v Kyjově dne 29. listopadu 1891. Vychodivše měšťanskou školu při českém ústavě učitelek v Brně, vzdělávala se na témže učitelském ústavě v letech 1907 – 1911 a nabyla tam vysvědčení učitelské dospělosti dne 8. července 1911, č. 44.

Byla ustanovena zatímní učitelkou v Stříbrnicích (výn. okr. šk. rady v Uh. Hradišti ex. 24/8 1911, č. 3 273), ve Zlíně (výn. okr. šk. rady ex. 2/3 1912, č. 1 116), v Nové Vsi (výn. okr. šk. rady ex. 9/6 1914, č. 2 480) a ve Bzenci (výn. okr. šk. rady ex. 27/6 1914, č. 2 834).

Vysvědčení učitelské způsobilosti nabyla v Brně dne 26. listopadu 1913, č. 104).

Jirásková Anna ustanovena učitelkou II. třídy při dívčí obecné škole v Nové Vsi (výn. z. šk. rady ex. 8. června 1914, č. 15 643, int. okr. šk. rady ex. 27. června 1914, č. 2 762). Službu nastoupila při řečené škole dne 1. září 1914.

Zakončení školního roku

Školní rok se zakončil dne 27. června slavnými službami Božími, po kterých žákyním po proslovu ředitelově se vydaly školní zprávy a vysvědčení.

Zavraždění c. a k. Výsosti arcivévody Františka Ferdinanda a jeho choti v Sarajevě

Dne 28. června 1914 se stali v Sarajevě obětí atentátu Jeho c. a k. Výsost arcivévoda František Ferdinand a jeho vznešená choť Žofie, vévodkyně z Hohenbergu. Vyšetřováním se zjistilo, že vrahové byli nástrojem osnovatelů a šiřitelů velkosrbského hnutí, majícího původ v Bělehradě a čelícího proti celistvosti mocnářství našeho.

P. Josef Hanák definitivní učitel náboženství

P. Josef Hanák, zatímní učitel náboženství při obecných a měšťanských školách chlapecké a dívčí ve Bzenci, byl vynesením c. k. zemské rady školní ze dne 15. července 1914, č. 19 411, ustanoven definitivním učitelem při těch školách.

Školní spořitelna

Stav školní spořitelny činil koncem června 1914 1502 K 64 h.

Vlastenecké a dynastické působení učitelstva

Vlastenecké a dynastické smýšlení učitelský sbor dosvědčoval při každé vhodné příležitosti, zejména ve dnech 18. srpna, 4. října a 19. listopadu účastenstvím při službách Božích, konaných v ty dny.

Zákon o nové úpravě platů učitelských

Zákon o nové úpravě platů učitelských došel nejvyššího schválení dne 15. července 1914 (z. z. č. 48 a 52). Rozmnožením zvýšení služného literním osobám učitelským a industriálním učitelkám a povolením příbytečného literním osobám učitelským služební příjmy jejich se zlepšují.

Počátek světové války

Rakousko – Uhersko důrazně žádalo v Bělehradě o potlačení zločinného protirakouského hnutí v Srbsku. Ježto Srbsko podmínek daných nesplnilo, Rakousko – Uhersko vyhlásilo Srbsku válku.

Nepoddajností Srbska vznícen požár válečný, který postupem času nabyl rázu války světové. Na straně Rakousko – Uherska stojí věrný jeho spojenec Německo, proti oběma Srbsko, Rusko, Černá Hora, Francie, Anglie, Belgie a Japonsko.

Jeho Veličenstvo císař František Josef I. vydal dne 28. 7. 1914 manifest: „Mým národům“.

Ve čtvrtek dne 20. 8. 1914 zemřel sv. Otec papež Pius X.

Zápis pro školní rok 1914 – 1915

Stav žactva obecné i měšťanské školy dívčí:

První třída obecná měla úhrnem na počátku školního roku 39 žákyň, z nichž 36 spadalo do domácího školního obvodu a 3 do cizího. Celkový počet žákyň na konci školního roku činil 37 dívek.

Druhá třída obecná měla úhrnem na počátku školního roku 34 žákyň, z nichž 30 spadalo do domácího školního obvodu a 4 do cizího. Celkový počet žákyň na konci školního roku činil 35 dívek.

Třetí třída obecná měla úhrnem na počátku školního roku 46 žákyň, z nichž 42 spadalo do domácího školního obvodu a 4 do cizího. Celkový počet žákyň na konci školního roku činil 45 dívek.

Čtvrtá A. třída obecná měla úhrnem na počátku školního roku 33 žákyň, z nichž 26 spadalo do domácího školního obvodu a 7 do cizího. Celkový počet žákyň na konci školního roku činil 33 dívek.

Čtvrtá B. třída obecná měla úhrnem na počátku školního roku 40 žákyň, z nichž 36 spadalo do domácího školního obvodu a 4 do cizího. Celkový počet žákyň na konci školního roku činil 38 dívek.

První třída měšťanská měla úhrnem na počátku školního roku 43 žákyň, z nichž 39 spadalo do domácího školního obvodu a 4 do cizího. Celkový počet žákyň na konci školního roku činil 39 dívek.

Druhá třída měšťanská měla úhrnem na počátku školního roku 32 žákyň, z nichž 28 spadalo do domácího školního obvodu a 4 do cizího. Celkový počet žákyň na konci školního roku činil 28 dívek.

Třetí třída měšťanská měla úhrnem na počátku školního roku 29 žákyň, z nichž 22 spadalo do domácího školního obvodu a 7 do cizího. Celkový počet žákyň na konci školního roku činil 26 dívek.

Školní rok 1914/15 se zahájil slavnými službami Božími dne 1. září 1914.

Dne 2. září obcovaly žákyně obecné i měšťanské školy dívčí se sbory učitelskými zádušní mši sv., která se konala za zemřelého arcivévodu Františka Ferdinanda a jeho choť Žofii z Hohenbergu.

Sbor učitelský

Ve stavu učitelstva obecné i měšťanské školy dívčí naproti stavu ze školního roku 1913/14 nastala změna potud, že odešla výpomocná učitelka Anna Nopová a na jejím místě ustanovena zatímní učitelka Božena Zoufalá.

Odborná učitelka Vlasta Burjanková požádala o dovolenou pro nemoc, předměty její převzala osobní učitelka Celestýna Zapletalová.

Změna ve správě okresního hejtmanství

Místodržitelský rada Vilém Šťastný v Uherském Hradišti jmenován byl dvorním radou a přeložen na trvalý odpočinek, správou okresního hejtmanství a předsednictvím c. k. okresní školní rady pověřen c. k. okresní komisař Dr. Josef Januštík.

Sestavení zemské školní rady

Členové českého odboru c. k. zemské školní rady moravské:

Předseda: Jeho Excelence pan c. k. místodržitel Dr. Oktavián svobodný pan Regner z Bleylebenu.

Členové: Kuneš Sonntag, člen zemského výboru; Josef Kadlčák, zemský a říšský poslanec; František Svoboda, zemský a říšský poslanec; Šimon Vacula, zemský poslanec; Josef Havlík, zemský poslanec.

Za Brno: Dr. Karel Engliš, zemský poslanec.

Referenti: František Navrátil, c. k. dvorní rada; Josef Svitanský, c. k. místodržitelský rada.

C. k. zemští dozorcové: Antonín Krondl, Alois Vlk, Edvard Ouředníček, Dr. Jan Meyer.

Zástupcové náboženského vyznání: Dr. Josef Pospíšil, prelát; Dr. František Ehrmann, prelát; Ferdinand Císař, superintendant; Dr. Hugo Traub, profesor.

Členové stavu učitelského: vládní rada Antonín Kunz, ředitel; vládní rada Adolf Erhart, ředitel; vládní rada Dr. František Kameníček, ředitel.

Ředitel Antonín Kunz zemským školním inspektorem

Ředitel českého ústavu ku vzdělání učitelů v Brně, vládní rada Antonín Kunz byl pověřen funkcí zemského inspektora školního pro agendu, která dosud dle výnosu předsednictva zemské školní rady ze dne 27. listopadu 1907, č. 286 přidělena byla školnímu inspektoru dvornímu radovi Antonínu Krondlovi, jenž odešel na odpočinek.

Změna ve stavu učitelském

Burjankové Vlastě, odborné učitelce při měšťanské škole dívčí udělena byla dovolená pro nemoc vynesením c. k. zemské rady školní ze dne 19. září 1914, č. 27 103, intim. okr. šk. rady ze dne 24. září 1914, č. 3 894, a potom další dovolená do konce února 1915 vynesením c. k. zemské školní rady ze dne 21. prosince 1914, č. 38 225, intim. c. k. okresní školní rady ze dne 8. ledna 1915, č. 22, načež prodloužena dovolená do konce školního roku vynesením c. k. zemské školní rady ze dne 9. dubna 1915, č. 6 552, intim c. k. okresní rady školní ze dne 14. dubna 1915, č. 1 420.

Okounové Olze, definitivní učitelce obecné školy, povolena byla úleva ve vyučování za účelem pomocných služeb v c. k. záložní nemocnici vojenské na žádost velitele nemocnice Dr. J. Tobiše výnosem c. k. okresní školní rady ze dne 24. září 1914, č. 3 857.

Volba papeže

Ve čtvrtek dne 3. září zvolen byl papežem Giacomo della Chiesa, kardinál v Bologni a přijal jméno Benedikt XV. Narodil se dne 21. listopadu 1854 v Janově.

Oslava jmenin Jeho Veličenstva

Dne 4. října oslavili žáci i učitelé jmeniny Jeho Veličenstva císaře a krále Františka Josefa I. zúčastněním se slavných služeb Božích, načež o významu dne promluvil k žákyním ředitel.

Zádušní slavnost za císařovnu Alžbětu

Dne 19. listopadu se zúčastnily žákyně obecné a měšťanské školy se sbory učitelskými zádušních služeb Božích za zemřelou císařovnu Alžbětu.

První válečná půjčka

První válečná půjčka vydána byla v listopadu 1914. Byla emitována v 5 ½% v pěti letech splatných pokladních poukázkách při kurzu 97 1. Celkem bylo na tuto půjčku upsáno 2 135,5 mil. K.

Čtvrtý Dětský den

Dne 2. prosince oslavil se čtvrtý Dětský den. Žáci zdejší školy dívčí i chlapecké se zúčastnili slavných služeb Božích se svými učitelskými sbory, načež se konala další slavnost ve školní tělocvičně s proslovem o významu dne, který zvláště letošního roku má velkou důležitost pro všechny národy naší říše, a potom dalším přiměřeným programem.

Po slavnosti vybralo se od žáků 20 K, které se zaslaly do Brna České zemské komisi pro ochranu a péči o mládež.

Program:

V 8. hodin dopoledne konány slavné služby Boží, jichž se zúčastnilo veškeré žactvo se sbory učitelskými.
Po službách Božích v tělocvičně školní slavnost, které bylo přítomno též farní duchovenstvo.
1. Proslov o významu dne 2. prosince. Promluvil učitel náboženství P. J. Hanák.
2. Modlitba za vlast. Zazpívala dívčí měšťanská škola.
3. Rodné zemi. Báseň od A. Heyduka přednesl F. Fridrich, žák III. třídy měšťanské školy.
4. Mocnáři. Přednesla žákyně měšťanské školy dívčí.
5. Rolnická. Zazpívala měšťanská škola dívčí.
6. Co vypravoval vysloužilec ve „Stínu lípy“ od Sv. Čecha. Přednesla žákyně měšťanské školy dívčí.
7. Říše rakouská nepomine. Přednesl Jan Kyler, žák II. třídy měšťanské školy.
8. Vlast. Báseň od A. Heyduka přednesla žákyně měšťanské školy dívčí.
9. Zachovej nám Hospodine. Přednesla žákyně měšťanské školy dívčí.
10. Rakouská národní hymna.

Koncem měsíce prosince 1914 se učitelka Olga Okounová vzdala pomocné služby ošetřovatelské ve zdejší záložní nemocnici vojenské a nastalo proto ve třídě IV.B pravidelné vyučování.

Za tuto výpomoc, jež záležela v přisluhování při operacích raněných vojínů hlavně ruských, dostalo se jmenované uznání okresní školní rady vynesením ze dne 18. ledna 1915, č. 85.

Dodatek z doby poválečné: Činnost z milosrdenství k bližnímu konaná se někde posuzovala nepříznivě a pokládala se za „rakušáctví“.

Vedle vynesení zemské školní rady ze dne 26. prosince 1914, č. 38 617, zaslán byl zdejšímu ředitelství školy platební rozkaz, týkající se ročních příjmů zdejších osob učitelských ustanovených podle zákona ze dne 15. července 1914, z. z. č. 48 a 52, kteréžto příjmy vypláceny budou okresní školní pokladnou od 1. ledna 1915.

Ve smyslu vynesení ministerstva kultu a vyučování má také ženská školní mládež přidržována býti k tomu, aby svůj patriotismus prakticky osvědčovala.

Za tím účelem mají po čas války v hodinách ženských ručních prací pracovati žákyně pro vojíny v poli vlněné ponožky, nákoleníky, břišní pásy, ochranné kukly, nátepníčky, šály, onuce, ponožky a cupovati charpii.

Výnosu tomuto se dostálo; žákyně měšťanské školy IV.B třídy obecné pilně pracovaly o různých částech teplého oděvu pro vojíny v poli. Darováno bylo dne 15. ledna 1915 39 kusů kukel zdejším domobrancům.

Kromě toho zhotovily žákyně obecné a měšťanské školy dívčí tyto druhy teplého oděvu a prádla:

– vlněných kazajek 53 kusy
– sněhových kukel 50 kusů
– papírových podešví 2 600 párů
– kapesníků 12 tuctů.

Tyto milodary se zaslaly ústavu pro válečnou péči ve Vídni. Záložní nemocnici v Bzenci odevzdány byly 4 kg cupaniny a 70 kusů opravených a obecenstvem darovaných povlaků.

Ministerstvo kultu a vyučování vydalo výnosem ze dne 28. prosince 1914, č. 3 741, poučení mládeži školní, kterak třeba v době válečné šetřiti potravinami. Žákyně si je opsaly a předložily k podpisu rodičům.

Ministerstvo kultu a vyučování ze dne 23. února 1915, č. 1 784, nařizuje, aby se školy, kde toho poměry dovolují, postavily zcela do služeb polního hospodářství.

Místní školní radě bude tudíž dovoleno na dobu potřeby osvobozovati školní děti, kterých bude použito při hospodářských pracích od návštěvy školní k odůvodněným žádostem rodičů, případně žňových komisí.

Zároveň se ředitelství a správa škol poukazují, aby přibírání dětí školou povinných k hospodářským pracím se pokládalo za omlouvací důvod zameškání školy.

Obchodník Antonín Terman daroval škole v měsíci březnu 1915 680 sešitů, začež mu ředitelství vzdalo povinný dík.

Dne 28. února konal se soupis potravin, který prováděli členové učitelských sborů s obecním zastupitelstvem. Pro město Bzenec do komise soupisné okresním hejtmanem v Uherském Hradišti byli z učitelstva jmenováni důvěrníky dva členové učitelského sboru školy chlapecké.

Sbírka na protézy

Zemská rada školní vynesením ze dne 15. února 1915, č. 3 079, nařídila, aby mezi žactvem učiněna byla sbírka pro fond, z něhož by vojínům ve válce raněným, ztrativším některý úd, dostalo se umělé náhrady ve formě protéz.

Na zdejší škole konala se sbírka za tímto účelem a vynesla 13 K 24 h, které se zaslaly předsednictvu spolku Červeného kříže v Brně. Zároveň každého měsíce se konaly sbírky peněžité ve prospěch spolku Červeného kříže.

Polévkový ústav

Pro polévkový ústav v roce 1914/15 darovali různí dobrodinci tyto peněžité částky:

– neznámý dobrodinec 10 K
– paní Valdštýnová 4 K
– pan Dykast 2 K
– učitelka slečna Lidmila Racková 6 K
– pekař pan J. Křížek 5 K.

Koncem měsíce března 1915 se ukončilo období podělování žactva polévkou. Rozdalo se 5 050 porcí polévky, průměrem 58 porcí denně. Hotovost polévkového ústavu byla 1 371 K 89 h, výlohy 169 K 66 h. Zbývá pro příští rok 1 202 K 23 h.

Změna ve stavu učitelském

Zoufalá Božena, zatímní učitelka obecné školy dívčí, byla přidělena výpomocně obecné škole chlapecké v Bzenci do 15. dubna 1915 vynesením c. k. okresní rady školní ze dne 20. března 1915, č. 878. Dočasným přidělením jmenované učitelky sloučily se třídy IV.A a IV.B ve třídu společnou o dvou odděleních, jež vyučovala učitelka Olga Okounová, kdežto III. třída přidělila se učitelce Marii Dvořákové.

Dne 16. dubna počala opět vyučovati ve III. třídě dívčí školy učitelka Zoufalá Božena, která na dobu jednoho měsíce byla výpomocně přidělena obecné škole chlapecké v Bzenci.

Sbírka kovů

Dne 25. dubna sbírali žáci školy chlapecké kovy k účelům válečným dům od domu a nasbírali celkem 80 kg mosazi, 10 kg zinku, 14 kg mědi, 14 kg olova a 8 kg cínu. Kovy tyto se zaslaly c. k. dělostřeleckému skladišti do Vídně.

Prodej válečných odznaků

Dne 25. dubna prodávaly žákyně dům od domu válečné kokardy ve prospěch pomocného válečného fondu ve Vídni.

Zemská inspekce školy

Ve dnech 26. až 28. dubna byla vykonána zemská inspekce, při které zemský inspektor pan Edvard Ouředníček vyslovil úplnou spokojenost s výsledky shledanými a zvláště řediteli Josefu Okounovi.

Itálie vyhlásila válku

Dne 23. května vypověděl král italský nám válku. Jeho Veličenstvo císař a král František Josef I. vydal národům manifest, v němž se jmenovitě poukazuje na věrolomnost Itálie našeho spojence.

Sbírka na vdovský a sirotčí fond

V měsíci květnu se konala sbírka ve prospěch vdovského a sirotčího fondu veškeré ozbrojené moci a vynesla 8 K. Obnos byl zaslán předsednictvu vdovského a sirotčího fondu ve Vídni.

Sbírka na Červený kříž

Měsíční sbírka za květen pro rakouský Červený kříž činila 10 K, jež se odevzdaly příslušnému úřadu.

Druhá válečná půjčka

Druhá válečná půjčka následovala v květnu 1915; záležela opět z 5 ½% v roce 1922 splatných pokladních poukázek, jež nabídnuty byly při kurzu 95 ½%. Upsáno bylo 2 360 mil. korun.

Oslava dobytí Přemyšlu

K oslavě znovudobytí pevnosti Přemyšlu dne 21. června 1915 ozdobena byla škola praporem v říšských barvách.

Osvobození Lvova

Na oslavu osvobození a dobytí Lvova našimi vítěznými vojsky byla školní budova od 24. do 28. června ozdobena praporem říšských barev. Žákyním byl význam této události vysvětlen a dáno jim celý den 26. června prázdno.

Dne 27. června zúčastnilo se žactvo obou škol chlapecké i dívčí se sbory učitelskými polní mše svaté, která se sloužila na náměstí císaře Františka Josefa I. na oslavu dobytí Lvova a večer se konal pochodňový průvod.

Pamětní listy

Žákyně, které nějakým dárkem přispěly Pomocnému válečnému fondu, obdržely od válečného úřadu Pamětní listy. Na výrobní úhradu tohoto listu měla každá žákyně přispěti částkou 8 h. Na zmíněnou úhradu vybral se obnos 14 K a rozdalo se 175 Pamětních listů.

Rovněž žákyním, které nějakým dárkem přispěly Vdovskému a sirotčímu fondu, dostalo se Pamětních listů, vydaných řečeným fondem.

Zakončení školního roku

Školní rok 1914 – 1915 se zakončil dne 30. června slavnými službami Božími, při kterých se zapěla rakouská národní hymna.

Potom se vrátily žákyně do svých tříd, kde jim byly vydány školní zprávy a vysvědčení s ponaučením, kterak se mají chovati o prázdninách.

Stav spořitelny

Stav školní spořitelny na konci školního roku 1914/15 činil 524 K 14 h bez úroků, jež připsány budou k jistině dne 1. července 1915.

Oslavy

Dne 18. srpna 1915 za příčinou 85 výročí narozenin císařových konány byly slavné služby Boží, jichž se zúčastnila školní mládež se sbory učitelskými.

Vojenské úspěchy

Dobytí Varšavy a Ivangorodu hrdinnými našimi a spojeneckými vojsky bylo podle nařízení úředního oslaveno dne 6. srpna pochodňovým průvodem.

Světová válka

Světová válka měla veliký vliv na život a zaměstnání občanů. Mnoho mužů odešlo do pole bitevního, neboť odvod od 20 do 42 roků byl několikráte proveden.

Práce polní svěřena proto ponejvíce starším mužům, ženám a dětem. Z toho důvodu byla mládeži vyšších školních ročníků povolována úleva v docházce školní, aby vypomáhala při pracích hospodářských.

Počasí bylo celkem dosti příznivé, takže všechny práce byly v čas dokončeny.

Válečný stav působil též na dovoz a výživu obyvatelstva. Spojení železniční pro dopravu civilních osob a dopravu zboží bylo omezeno, neboť po dráze se dopravovalo vojsko a vojenské potřeby. Ceny plodin, jmenovitě zrní a mouky značně stouply, odbyt na ně byl hojný, ježto vše bylo zkupováno státem pro zásobování vojska. Také potraviny a věci, jež se přivážely z ciziny značně podražily, neboť nepřátelé dovoz z ciziny zamezili.

Vláda pomýšlejíc na to, aby potraviny vystačily pro obyvatelstvo do příštích žní, nařídila, aby mouka pšeničná a žitná se míchala s ječnou a kukuřičnou, aby veškeré zrní bylo zužitkováno. Také se zakázalo zrním krmiti drůbež a dobytek, aby zásoby domácí vystačily do příštích žní. Aby byla zjištěna zásoba obilí v říši, proveden byl soupis. I ve Bzenci konal se soupis obilí a potravin dne 28. února 1915, kteréhož úkolu se zúčastnilo též učitelstvo.

Zároveň bylo nařízeno, že osoba smí týdně spotřebovati 1,63 kg chleba neb 0,95 kg mouky. Z té příčiny zavedeny byly lístky chlebové.

Ceny masa a tím též ceny dobytka valně se zvýšily. Proto bylo nařízeno omezení v požívání masa ve dva dny v týdnu. Aby chov hovězího dobytka příliš neutrpěl, bylo nařízeno, že dobytče k chovu způsobilé nesmí se zabíti a kdo chce hovězí dobytek prodávati na zabití, musí si vyžádati povolení od c. k. okresního hejtmanství.

Léto r. 1915 bylo příznivé našim válečným zbraním. Dobyt byl Přemyšl, Lvov, Varšava, Ivangorod a mnoho jiných pevností v ruském Polsku, jmenovitě Brest-Litevský. Radost z tohoto vítězství byla v říši naší veliká. Také boje v Itálii byly pro nás příznivé, neboť Italům pro silné opevnění na hranicích nepodařilo se do říše naší vniknouti.

Úroda v roce 1915

Úroda v roce 1915 byla prostřední, poněvadž léto bylo dosti deštivé. Veškerou úrodu převzal stát. Pěstiteli bylo ponecháno obilí na výživu a příští setbu, ostatní muselo se odevzdat státu.

Stavba sochy na náměstí

Nejdůstojnější pan prelát Dr. Jan Pospíšil, kanovník v Olomouci, dal postaviti sochu Panny Marie na náměstí císaře Františka Josefa I. a vysvětil ji o pouti bzenecké dne 15. srpna 1915. Cena sochy obnášela 15 000 K.

Zápis pro školní rok 1915 – 1916

Stav žactva obecné i měšťanské školy dívčí:

První třída obecná měla úhrnem na počátku školního roku 38 žákyň. Celkový počet žákyň na konci školního roku činil 39 dívek, z nichž 35 spadalo do domácího školního obvodu a 4 do cizího.

Druhá třída obecná měla úhrnem na počátku školního roku 40 žákyň. Celkový počet žákyň na konci školního roku činil 39 dívek, z nichž 36 spadalo do domácího školního obvodu a 3 do cizího.

Třetí třída obecná měla úhrnem na počátku školního roku 35 žákyň. Celkový počet žákyň na konci školního roku činil 37 dívek, z nichž 32 spadalo do domácího školního obvodu a 5 do cizího.

Čtvrtá A. třída obecná měla úhrnem na počátku školního roku 43 žákyň. Celkový počet žákyň na konci školního roku činil 43 dívek, z nichž 40 spadalo do domácího školního obvodu a 3 do cizího.

Čtvrtá B. třída obecná měla úhrnem na počátku školního roku 35 žákyň. Celkový počet žákyň na konci školního roku činil 33 dívek, z nichž 28 spadalo do domácího školního obvodu a 5 do cizího.

První třída měšťanská měla úhrnem na počátku školního roku 44 žákyň. Celkový počet žákyň na konci školního roku činil 40 dívek, z nichž 36 spadalo do domácího školního obvodu a 4 do cizího.

Druhá třída měšťanská měla úhrnem na počátku školního roku 29 žákyň. Celkový počet žákyň na konci školního roku činil 25 dívek, z nichž 21 spadalo do domácího školního obvodu a 4 do cizího.

Třetí třída měšťanská měla úhrnem na počátku školního roku 24 žákyň. Celkový počet žákyň na konci školního roku činil 20 dívek, z nichž 16 spadalo do domácího školního obvodu a 4 do cizího.

Školní rok 1915/16 zahájil se dne 1. září 1915 slavnými službami Božími.

Sbor učitelský

Ve sboru učitelském obecné a měšťanské školy dívčí nastala ve školním roce 1915/16 změna potud, že učitelka měšťanské školy Vlasta Burjanková požádala o další dovolenou pro nemoc; předměty její převzala jako roku předchozího osobní učitelka Celestýna Zapletalová.

Katecheta P. Josef Hanák vyznamenán byl J. E. kardinálem olomouckým Dr. Františkem S. Bauerem právem nositi synodalie.

Dne 15. září 1915 večer o 7. hod. se rozpoutala nad Bzencem prudká bouře; pojednou třeskla ostrá hromová rána a v několika minutách stále kaple sv. Floriána na Starém hradě v plamenech, záříc do kraje, ponořeného ve tmu jako obrovská pochodeň. Lidé vybíhali z domů a pozorovali se vzrušením hrůzokrásný zjev; rozzuřený živel strávil nejdříve šindelovou střechu, jejíž dubová vazba se rýsovala ve tmě, jako by byla z rozžhaveného kovu. Nejdéle vzdorovala věž, až konečně se také zřítila k zemi za příšerného rachotu, sloup jisker jako ohromný ohňostroj tryskl do výše a rozptýlil se na vše strany, ohrožuje i domky stojící pod Starým hradem. Jen déšť zabránil větší pohromě.

Více než 200 let patřila kaple sv. Floriána z vínorodé hory do kraje, jsouc jednou z nejkrásnějších ozdob Bzence a celého Slovácka. Zbudoval ji na počátku 18. století Erdmann Kryštof hrabě z Proskova ve slohu barokovém. Zvláště je pěkná oválová klenba, která nespočívá na hlavních zdech, ale je dovnitř vestavena. Na věži, jejíž kostra kvůli vichru nebyla vyplněna krytbou, jest zvon s latinským nápisem: „Erdmann Krištof S. R. Ř. hrabě z Proskova, J. C. M. komoří, této budovy zakladatel r. 1703. Sv. Florián a Šebestián, patroni bzenečtí.“

Vynesením zemské rady školní ze dne 16. září 1915, č. 17 762, int. okresní rady školní ze dne 27. září 1915, č. 3 696, byla udělena další dovolená pro nemoc učitelce měšťanské školy Vlastě Burjankové.

Dne 29. září 1915 sbírali žáci a žákyně školy měšťanské odpadky vlněné a kaučukové za dozoru učitelů a učitelek zdejších chlapeckých a dívčích škol; akce konána podle nařízení výnosu zemské rady školní ze dne 31. srpna 1915, č. 22 435, ve Vl. Věst. č. XVI. Sebralo se 7 q odpadků vlněných a 20 kg kaučuku; sbírka se zaslala obecním zastupitelstvem na příslušné místo.

Dne 4. října byly oslaveny jmeniny císařovy slavnými službami Božími, jichž se zúčastnili žáci a žákyně škol chlapecké a dívčí za dozoru sboru učitelského.

Podle vynesení okresní rady školní ze dne 6. října 1915, č. 7 772 zúčastnily se učitelské osoby zdejších obecných a měšťanských škol dívčí a chlapecké s obecním zastupitelstvem dne 15. října soupisu zásob obilí a mlýnských výrobků.

Jako ve školním roce 1914/15 tak i v roce 1915/16 povolena byla mládeži vyšších tříd vynesením okresní školní rady ze dne 10. října 1915, č. 4 047, úleva ve vyučování, aby mohla býti přibírána k pracím polním a hospodářským.

Připomíná se, aby tělesné výchově i při omezeném snad vyučování se věnovala i na dívčích školách, náležitá péče.

Bulharsko vypovědělo dne 13. října 1915 dohodovým velmocím válku. Dne 5. října bylo dobyto Bělehradu.

Vynesením zemské školní rady ze dne 29. září 1915, č. 13 955 (int. okr. šk. rady ze dne 10. října 1915, č. 3 955) byla ustanovena učitelka zdejší měšťanské školy dívčí Žofie Mlýnská učitelkou při měšťanské škole dívčí v Kojetíně a službu při té škole nastoupila dne 1. listopadu 1915. Zemřela však již v lednu 1918 následkem rodinných útrap, která způsobila válečná léta ve svém rodišti v Šubířově.

Vynesením okresní rady školní ze dne 10. října 1915, č. 3 972, přidělena byla definitivní učitelka obecné školy Lidmila Fritzová zdejší dívčí škole měšťanské počínajíc dnem 1. listopadu 1915.

Ve Vládním Věstníku č. XVII c. k. zemská rada školní vynesením ze dne 15. září 1915, č. 24 239, upozornila na vydání válečných manifestů J. V. císaře tiskem; c. k. okresní školní rada vynesením ze dne 28. listopadu 1915, č. 4 586, zaslala výtisk zdejší škole darem. Manifest byl dán do rámu a na vhodném místě na chodbě vyvěšen.

Vynesením ze dne 26. října 1915, č. 28 114, nařídila zemská rada školní revizi knihoven žákovských a vyloučení knih, které by se shledaly býti závadnými ve směru dynastickém, mravněnáboženském nebo státoobčanském.

Třetí válečná půjčka byla k upisování vyložena na podzim v měsíci říjnu 1915. Byla opětně v 5 ½% pokladních poukázkách na 15 roků při 93,6% emitována. Touto válečnou půjčkou dosáhlo Rakousko ohromného finančního vítězství, neboť jen v naší polovici říše se upsalo 4 015 mil. korun.

Uhry rovněž vydaly tři válečné půjčky. Na první uherskou půjčku válečnou se upsalo 1 170, na druhou 1 120 a na třetí 2 000 mil. korun.

Členové učitelského sboru zdejší obecné a měšťanské školy upsali na III. válečnou půjčku 3 700 K a svým vlivem na obecenstvo snažili se vzbuditi porozumění pro hojné upisování půjček válečných.

Dne 19. listopadu žactvo se sbory učitelskými se zúčastnilo služeb Božích konaných za zvěčnělou císařovnu Alžbětu.

Dne 30. listopadu 1915 byl přítomen sbor učitelský zádušní mši svaté, která se sloužila za zemřelého J. E. kardinála Dr. Františka Bauera, jenž zemřel ve čtvrtek dne 25. listopadu 1915 večer o 7. hod. Na jmenované smuteční bohoslužby pozván byl sbor učitelský přípisem zdejšího farního úřadu ze dne 28. listopadu 1915, č. 304.

Dne 2. prosince 1915 se konala společně s obecnou a měšťanskou školou chlapeckou patriotická slavnost 67. výročí nastoupení J. V. císaře Františka Josefa I. na trůn, s kterou spojena byla slavnost „Pátého dětského dne“ o tomto programu:

Slavná mše svatá v 8. hod., které obcovalo žactvo se sbory učitelskými.
Návrat do tělocvičny.
Modlitba za vlast (dívčí sbor).
Vlastenecký proslov ředitele Petra Hyvnara o významu dne.
Jubilejní hymna (chlapecký sbor).
Vše pro dítě (báseň, kterou přednesla žákyně měšťanské školy).
V památný den (báseň, kterou přednesl žák měšťanské školy).
Probuzení (dívčí sbor).
Tam, kde věnčí modré hory (chlapecký sbor).
Tatíček psal nám (báseň, kterou přednesla žákyně měšťanské školy).
Mocnáři (báseň, kterou přednesla žákyně měšťanské školy).
Naše písně (dívčí sbor).
Buď vůle Tvá (báseň, jež přednesl žák měšťanské školy).
Slavnostní sbor (chlapecký sbor).
Manifesty J. Veličenstva. Jejich význam potom vyložil ředitel Josef Okoun.
Rakouská národní hymna (zapělo všechno žactvo).

Výsledek sbírky „Pátého dětského dne“ obnášel 29 K 40 h; řečený obnos se odeslal České zemské komisi pro ochranu dítek a péči o mládež v Brně.

Jeho c. k. Apoštolské Veličenstvo ráčil Nejvyšším rozhodnutím ze dne 28. listopadu místodržitele, tajného radu Dr. Oktaviána svobodného pána Regnera z Bleylebenu nejmilostivěji jmenovati místodržitelem v arcivévodství Rakousích pod Enží.

J. E. Dr. Karel svobodný pán Heinold jmenován byl Nejvyšším rozhodnutím místodržitelem v markrabství moravském.

Viceprezident u místodržitelství v Brně Dr. Viktor Houdek Nejvyšším rozhodnutím po vlastní žádosti přeložen byl na odpočinek.

Dvorní rada při c. k. místodržitelství v Brně Karel Spengler byl Nejvyšším rozhodnutím jmenován viceprezidentem u c. k. místodržitelství v Brně.

Referent pro administrativní a hospodářské záležitosti u c. k. zemské školní rady pro Moravu – dvorní rada František Navrátil byl Nejvyšším rozhodnutím jmenován viceprezidentem zemské školní rady pro Čechy.

Ministerský sekretář u ministerstva kultu a vyučování Felix Vobr Nejvyšším rozhodnutím jmenován byl místodržitelským radou a referentem pro administrativní a hospodářské záležitosti c. k. zemské školní rady na Moravě.

Vynesením c. k. zemské rady školní ze dne 9. prosince 1915, č. 31 551, int. c. k. okr. šk. rady ze dne 12. prosince 1915, č. 2 056 byl c. k. berní úřad poukázán, aby vyplatil učitelstvu doplatek služného za rok 1915 a to první polovici ihned, druhou dne 1. února 1916. Při výplatě bylo učitelstvo vyzváno k upisování pro třetí válečnou půjčku, na kterouž ze zdejšího sboru upsali:

– ředitel Josef Okoun 500 K,
– odborný učitel František Kouba 400 K,
– výpomocná odborná učitelka Lidmila Fritzová 200 K,
– def. učitelka obecné školy Lidmila Racková 200 K,
– def. učitelka obecné školy Olga Okounová 200 K,
– def. učitelka obecné školy Marie Dvořáková 100 K.

V měsíci prosinci založil starosta města Bzence p. Leopold Skála nadání 500 K, z jehož úroků budou podporováni pilní žáci a žákyně.

Dne 19. prosince zúčastnili se učitelské osoby sbírky dům od domu ve prospěch darů vojínům v poli „Vánoce v poli“.

Dne 6. a 9. ledna vždy odpoledne a potom večer žákyně a žáci škol měšťanských a obecných provedly divadelní představení „Sen vánoční“ od B. Plumlovské s úspěchem velikým. Čistý výtěžek hry činil 560 K, které se rozdělily mezi školu chlapeckou a dívčí na opatření obuvi chudým.

Dne 18. ledna 1916 sbor kanovníků u sv. Václava, velechrámu olomouckého vyvolil Moravě nového velepastýře a na stolec sv. Methoděje, apoštola Slovanů povolal primasa království Českého kardinála Lva Skrbenského, svobodného pána z Hříště, rodem Moravana.

Kníže arcibiskup kardinál Lev Skrbenský z Hříště pochází z prastaré šlechtické rodiny moravské sídlem ve Skrbeni a Dřevohosticích. Narodil se roku 1863 v Hukovicích u Nového Jičína. Studie konal u Piaristů v Kroměříži, bohosloví v Olomouci, vyšší studium v Římě, kdež se stal doktorem bohosloví, načež byl kaplanem na Slovácku v Uherském Ostrohu a na Hané v Dubě u Olomouce, potom farářem v Melči, načež se stal kanovníkem v Olomouci a proboštem u sv. Mořice v Kroměříži. R. 1899 byl zvolen za kníže arcibiskupa v Praze a dne 2. července 1916 nastolen jako velepastýř arcidiecéze olomoucké.

Vládu při volbě jeho zastupoval ministr vyučování Hussarek.

Vynesením zemské rady školní ze dne 21. ledna 1916, č. 119 (int. okr. šk. rady ze dne 26. února 1916, č. 383) vysloven byl Nejvyšší dík pana ministra kultu a vyučování řediteli zdejší obecné a měšťanské školy dívčí Josefu Okounovi, dále industriální učitelce Matyldě Böhmové, potom Nejvyšší dík pana předsedy zemské rady školní odbornému učiteli Františku Koubovi, učitelce obecné školy Lidmile Rackové a industriální učitelce Pavle Zimprichové za vlasteneckou činnost, kterou osvědčovali při hotovení částí teplého oděvu pro vojíny.

Dne 29. ledna 1916 z nařízení ministerstva se promluvilo o „pokoření“ Černé Hory, jakož i o významu události té k žákyním, shromážděným za tím účelem v tělocvičně zdejší školy.

V měsíci lednu poděleny byly žákyně zdejší školy, které peněžitými dárky přispěly sbírkou ve prospěch Vdovského a sirotčího fondu veškeré ozbrojené moci Pamětními listy. Sbírka jmenovaná povolena vynesením zemské rady školní ze dne 12. listopadu 1915, č. 1 548.

Koncem měsíce ledna 1916 vyvázána byla ze služby školní učitelka zdejší měšťanské školy Vlasta Burjanková vynesením zemské rady školní ze dne 8. listopadu 1915, č. 27 428 (int. okr. šk. rady ze dne 5. ledna 1916, č. 4 422) byvše přeložena na dočasný odpočinek ze zdravotních příčin.

V měsících prosinci a lednu hotovily žákyně zdejší školy v ženských ručních pracích ochranné části teplého oděvu pro vojíny v poli, jak nařízeno bylo vynesením okresní školní rady ze dne 18. listopadu 1915, č. 4 420.

Úřadu pro válečnou péči se odevzdalo:

– nákoleníků 30 párů,
– kukel 13 kusů,
– nátepníků 15 párů,
– ponožek 14 párů,
– onucí 8 párů,
– spodků 11 kusů,
– kapesníků 22 kusů.

Dne 1. února 1916 nastoupil službu při zdejší měšťanské škole dívčí výpomocně odborný učitel Bedřich Beneš na místě uprázdněném odchodem odborné učitelky Vlasty Burjankové na dočasný odpočinek byv přidělen této škole vynesením okresní školní rady v Uh. Hradišti ze dne 10. února 1916, č. 428.

Bedřich Beneš

Narodil se v Tučapech (okr. Uh. Hradiště) dne 21. dubna 1885. V roce 1896 – 1900 studoval na c. k. českém vyšším gymnáziu v Uh. Hradišti, 1901 – 1906 na c. k. ústavě ku vzdělávání učitelů v Kroměříži, kdež vykonal zkoušku dospělosti dne 12. července 1906.

Dekretem c. k. okresní školní rady v Uh. Hradišti ze dne 7. srpna 1906, č. 2 152 byl ustanoven na dvojtřídní obecné škole v Břestku od 1. září 1906, po dvou letech na čtyřtřídní obecné škole ve Zlechově. Zkoušku učitelské způsobilosti pro školy obecné vykonal v Kroměříži dne 21. listopadu 1908 a dekretem c. k. zemské školní rady ze dne 1. července 1909, č. 15 258, byl definitivně ustanoven učitelem II. třídy ve Zlechově.

Ve školním roce 1910/11 navštěvoval celoroční kurz k dalšímu vzdělávání učitelů škol obecných v kreslení, zřízený při c. k. českém gymnáziu v Uh. Hradišti, téhož roku spolupůsobil při IX. kurzu modelování a připojeném kurzu rukodělných prací c. k. škol. insp. a prof. uč. ústavu v Kroměříži p. Roušara přednáškou a výstavkou moderního kreslení na škole obecné, pořádaném v Buchlovicích.

Vynesením c. k. zemské rady školní ze dne 1. prosince 1913, č. 32 745, jmenován byl definitivním učitelem I. třídy při pětitřídní škole obecné v Buchlovicích.

Dne 13. listopadu 1915 vykonal zkoušku způsobilosti pro školy měšťanské z odboru gramaticko-historického v Polské Ostravě a výnosem c. k. okresní školní rady v Uh. Hradišti ze dne 10. února 1916, č. 428, přidělen zatímně na dobu nutné potřeby dívčí škole měšťanské v Bzenci.

Vypracoval referáty o Rozumovém životě a Pohlavní otázce v šetření o slováckém dítěti, jež přednesl na okresní poradě učitelské r. 1909, byl členem komise pro doplnění osnov ručními pracemi a na okresní poradě r. 1913 referoval o poměru ručních prací k jazyku vyučovacímu na škole obecné. Jest činným členem „Moravského Kola spisovatelů“ a „Svatoboru“ v Praze.

Vynesením c. k. okresní školní rady ze dne 17. února 1916, č. 483, byla definitivní učitelka zdejší obecné školy dívčí Marie Dvořáková přidělena od 1. března 1916 jako osobní učitelka téže obecné a měšťanské škole dívčí.

Na místě definitivní učitelky obecné školy Marie Dvořákové, jež od 1. března přidělena byla jako osobní učitelka zdejší obecné a měšťanské škole dívčí, ustanovena byla výpomocně na obecné škole čekatelka ind. učitelství Eva Přichystalová a přidělena jí 2. třída. Dosavadní učitelce posléze jmenované třídy Lidmile Rackové přidělena třída 4.B.

Eva Přichystalová

Narodila se v Drnovicích u Vyškova dne 6. března 1896, kdež vychodila pětitřídní školu obecnou. Vybyvše trojtřídní školu měšťanskou ve Vyškově a dvě třídy měšťanské školy německé v Šternberku, vzdělávala se v letech 1912/13 a 1913/14 v industriálním kurzu sester Křížových v Napajedlech, načež nabyla vysvědčení způsobilosti z vyučování industriálního pro školy obecné a měšťanské v Brně dne 30. dubna 1914, č. 21.

Ustanovena byla na dobu nejnutnější potřeby výpomocnou učitelkou pro vyučování předmětům literním při čtyřtřídní obecné škole v Bzenci dekretem c. k. okresní školní rady v Uh. Hradišti ze dne 1. března 1916 do 30. června 1916.

V březnu konal se za veliké účasti obecenstva místního i z okolí pohřeb p. Oskara Okouna. Sbor učitelský projevil hlubokou soustrast v těžké ztrátě, jež postihla ředitele dívčí obecné a měšťanské školy úmrtím nadějného syna, pro milou povahu všeobecně oblíbeného a váženého, jenž bezúhonným chováním byl vzorem studující mládeži. Žactvo i se sbory učitelskými obcovalo smutečním obřadům i slavným smutečním službám Božím dne následujícího za zemřelého konaným.

Jest Boží pole svět, a v zem co uloženo
pro lidi zašlo, ne však pro vesmíru tep,
toť hořký úděl náš – a také sladké věno.
B. M. Beneš

Školní polévkový ústav ukončil období své činnosti koncem března; počet dnů, kdy se polévka rozdávala, činil 93 se 6 865 porcemi. Průměrem denně se rozdalo 74 porcí. Vydání činí 408 K 89 h a uhrazeno jest částečně z fondu „Polévkového ústavu“ uloženého v Občanské záložně, který po zaplacení výloh činí 934 K 12 h.

Obecní výbor města Bzence ve schůzi konané dne 2. dubna 1916 jmenoval ředitele zdejší obecné a měšťanské školy dívčí p. Josefa Okouna v uznání vynikajícího působení odborného, zvláště ale pro skutečně získané zásluhy o rozkvět zdejších škol čestným občanem města Bzence.

Pořadatelky Sokolské akademie, konané dne 4. dubna tohoto roku odevzdaly ředitelství zdejších škol 146 K na opatření nutných částí oděvu pro chudou mládež školní, kterýžto obnos rozdělen byl stejnými částmi mezi školu chlapeckou a dívčí.

Přípisem c. k. záložní nemocnice vojenské v Bzenci ze dne 6. dubna 1916 vysloven byl ředitelství dívčí obecné a měšťanské školy zdejší dík za darované části teplého oděvu pro vojíny v poli zhotovené žákyněmi v měsících prosinci a lednu.

Sbírkou „Zlata za železo“ jež byla na zdejší škole konána dle přípisu Úřadu pro válečnou péči ze dne 30. dubna 1916, č. 1 009/3 pověřen byl výpomocný odborný učitel Bedřich Beneš.

Dne 17. a 20. března, pokud se týče 30. dubna, spolupůsobili všichni členové učitelského sboru při soupisu obilí, luštěnin a mlýnských výrobků.

Od 17. dubna do 15. května byla vypsána čtvrtá válečná půjčka a splatná jest do konce září 1916. Členové učitelského sboru horlivě působili mezi obecenstvem ve prospěch upisovací akce.

Dnem 1. měsíce května započalo se na zdejších školách vyučovati dle letního času.

Dne 2. května dobylo naše a spojenecké vojsko skvělého vítězství u Gorlice. O významu tohoto vítězství promluvili třídní učitelé a učitelky v nejvyšších třídách obecné a měšťanské školy dívčí způsobem chápavosti žákyň přiměřeným, přičemž byl zdůrazněn dynastický a vlastenecký moment.

Od 1. do 6. května konal se „Týden Červeného kříže“ za účelem peněžitých sbírek a získání nových členů Červenému kříži. Za tím účelem žákyně po skupinách za dozoru osob učitelských roznášely dne 1. května provolání a dne 6. května prodávaly odznaky a sbíraly dary a příspěvky členské Červenému kříži. Přihlásilo se 49 členů k tomuto spolku; za odznaky se sebralo 63 K 80 h, darů 835 K 24 h, členských příspěvků 134 K, úhrnem 1 033 K 04 h.

Dne 27. května se vykonala zkouška na rychlé a spořádané vyklizení budovy školní při nebezpečenství požáru.

Vynesením c. k. okresní rady školní ze dne 26. května 1916, č. 1 693 bylo nařízeno školám, aby žáci se zúčastnili sbírání chroustů, jichž se mělo užíti jako krmiva pro dobytek. Od akce této muselo se však upustit, protože v okolí Bzence chroustů takřka ani nebylo pro chladné počasí ke konci měsíce dubna.

V měsíci květnu se vykonala žákyněmi sbírka cínu a olova. Sebralo se 10 kg dotčených kovů a odeslaly se na určené místo.

Vynesením c. k. okresní školní rady ze dne 10. května 1916, č. 1 628, bylo povoleno udělovati mládeži školní úlevy za účelem přibírání k pracím hospodářským, zvláště ke sbírání krmiva. Ve všech třídách se oznámil chronologický přehled sběracích a hospodářských prací pro děti.

V měsíci květnu vykonala se dle vynesení c. k. okresní rady školní ze dne 22. března 1916, č. 989, sbírka na ponorku (U-Boot – Aktion) která vynesla 8 K 20 h, jež se zaslala příslušnému úřadu.

Školní rok 1915/16 zakončil se dne 30. června slavnými službami Božími, při kterých se zapěly všechny čtyři sloky Rakouské národní hymny. Potom se vrátily žákyně do svých tříd, kde jim třídní učitelé a učitelky vydali školní zprávy a vysvědčení s poučením, kterak se mají chovati o prázdninách. Žákyně školu opouštějící se shromáždily v tělocvičně, kde po proslovu ředitele obdržely vysvědčení propouštěcí.

Stav školní spořitelny žákovské činil koncem června 1916 – 671,62 K.

Na Červený kříž sebralo se žákyněmi v měsíci červnu 6 K 40 h, které se odeslaly příslušnému úřadu.

V měsíci červnu pořádala se sbírka vlny a kaučuku. Sebralo se 237,9 kg vlny a 10 kg kaučuku, jež se odeslaly na příslušné místo.

Dne 30. července odevzdal p. Antonín Repík, obchodník ve Vídni, při sňatku své dcery 100 K pro zdejší chudé školní děti.

Ježto členové sboru učitelského v čase mimoškolním bývají zaměstnáni různými pracemi souvisejícími s různými akcemi péče válečné, nemohlo se přezkoumání knih knižnice žákovské ukončiti, i bude se v něm postupovati v době hlavních prázdnin a zpráva o výsledku revize se podá počátkem školního roku 1916/17.

V neděli dne 13. srpna konala se za velmi hojné účasti obyvatelstva a za přítomnosti vzácných hostí, jako preláta Dr. Jana Pospíšila z Olomouce, plukovníka Neumanna v zastoupení c. k. ministra války, podplukovníka Karenoviese v zastoupení c. k. velitelství ve Vídni, c. k. okresního hejtmana Dr. Januštíka, štábního lékaře Dürra slavnost posvěcení a odevzdání válečného pomníku padlým ve válce vojínům.

Po mši sv., která se konala na náměstí císaře Františka Josefa, odebral se průvod na hřbitov, kde na rovech vojínů tyčí se syenitový obelisk ozdobený dvojhlavým orlem z bronzu. Pomník posvětil v zastoupení polního superiora místní c. k. polní kurát Jindrák, načež měl vlastenecky procítěnou řeč. Při tom plukovník Neumann jménem c. k. ministerstva války položil na rovy vavřínový věnec. Poté poděkoval p. starosta L. Skála přítomným hostům a p. c. k. okresní hejtman povzbudil účastníky k obětavému plnění jejich vlasteneckých povinností. Na konci dp. J. Hanák měl srdečnou řeč k lidu. Trojím provoláním slávy J. V. císaři a císařskou hymnou slavnost důstojně skončila.

Pomník zbudován byl péčí místního komitétu, jehož předsedou je katecheta P. J. Hanák. Zbudování pomníku stalo se nákladem 3 000 K.

Slavnosti zúčastnila se školní mládež s přítomnými osobami učitelskými. Školní budova v ten den byla ozdobena praporem říšských barev.

Dne 18. srpna byly o 8. hod. za příčinou 86-letých Nejvyšších narozenin Jeho c. k. Apoštolského Veličenstva našeho Nejmilostivějšího Císaře a Pána Františka Josefa I. konány slavné služby Boží, jichž se zúčastnili žáci i se členy učitelských sborů. Školní budova byla toho dne ozdobena praporem říšských barev.

Zápis pro rok 1921 – 1922

Obecnou školu zdejší opustila definitivní učitelka Božena Zoufalá a odešla do Babic. na její místo dnem 1. září 1921 nastoupila Jana Jarkovská.

Jana Jarkovská

Dosud definitivní učitelka v Babicích u Uherského Hradiště. Narodila se ve Vysokém Mýtě dne 27. prosince 1889, kdež v letech 1895 – 1900 vychodila pět tříd obecné školy a 1900 – 1903 tři třídy školy měšťanské, též roku 1903 – 1904 jednu třídu pokračovací školy pro dívky. Na to vzdělávala se 1905 – 1909 na ústavě učitelek v Litomyšli, kdež obdržela vysvědčení dospělosti dne 13. července 1909. Vyučovala v Otinovsi 1909 – 1916, v Jalubí 1916 – 1919, v Babicích 1919 – 1921. Vysvědčení způsobilosti nabyla v Brně dne 17. května 1912. Hudební vzdělání činí ji platným členem Sboru učitelek moravských; odjíždívá časem ke zkouškám a pěveckým produkcím tohoto sdružení.

Na místo učitelky I. odboru na měšťanské škole od 1. září 1921 výpomocně dosazena Františka Králová.

Františka Králová

Dosud zatímní učitelka v Traplicích. Narodila se dne 19. října 1886 v Mladé Važici v Čechách. V letech 1892 – 1900 vychodila pět tříd obecné školy tamtéž. Roku 1908 – 1909 vzdělávala se v přípravné třídě při ústavě učitelek v Chrudimi, kterou nato v letech 1909 – 1913 vystudovala. Vysvědčení dospělosti obdržela tam dne 8. července 1913. Vyučovala pak v letech 1914 – 1915 na české veřejné škole obecné v Trnovanech u Teplic a ve Velké Senici u Olomouce, 1915 – 1920 v Březolupech, 1920 – 1921 v Traplicích. Zkoušku způsobilosti učitelské složila v Poličce dne 28. listopadu 1916.

Léto bylo suché a horké, „sicilské“; studně vysychaly. Zelenina tuze podražila: hlávka celeru 6 K, kořen petržele 1 K, 1 kg cibule 4 – 5 K. Hrozny se krásně vyvinuly a daly dosti hojnou úrodu dobroty výjimečné, 20° – 22° cukernatosti dle Klosterneuburské váhy. Vědro vína na městě prodáváno za 650 K. Obilí hojně sypalo a 1 q jakéhokoliv druhu zde bylo za 350 K, 1 kg bílé mouky pšeničné za 7,50 K. V létě marně potírán zavíječ pelyňkový, jenž napadl cukrovku. Ovoce peckovité suchem opadalo. Sena i pícniny pochybily – 1 q sena stál 280 – 300 K a pro ten nedostatek se hospodáři zbavovali dobytka, jenž tak zlaciněl – 1 kg živé váhy stál 7 K. Vepři hynuli červinkou a zpuchřelostí kostí; v zimě následkem toho se prodávali živé váhy 1 kg po 16,50 K. Drahota se udržovala stále: 1 q uhlí kamenného neb koksu stál 60 – 70 K, 1 m³ dřeva 52 K, dovážka 2 m³ z lesa 60 K, zajíc 40 K, ½ l piva 2,10 K, ¼ l vína 6,50 K, 1 vejce 2 K, krmená husa 150 K. Obuv, šaty a prádlo udržovaly se v cenách střednímu stavu málo dostupných. Litr mléka prodávali bodří zemědělci „pánům“ po 4 K – s milostí a ještě vody přilévali. Zdálo se, že vypukl třídní boj všech proti všem v přepolitizovaném národě a na venkově zahrocoval se ponejvíce proti pracovníkům v oboru statků nehmotných.

Mobilizace u nás na podzim provedená z obavy vpádu maďarského na Slovensko (bývalý císař Karel se totiž objevil na půdě uherské) vše zdražila a podnítila spekulaci.

Bylo draho, ale útěcha jakási přece jen spočívala v okolnosti, že jsme nemuseli potraviny sháněti úskokem, v noci a podvodem; lží se udržovati při životě. Tolik jsme se kdysi nadohadovali, čtouce záznamy o státním úpadku před 100 lety, jakých forem nabude za nynějších hospodářských poměrů – a již jsme v nich.

Na Rusi v Povolží následkem zprimitivnění životních forem přivoděného soustavou komunistického hospodářství vypukl hlad. I u nás sbíralo se na úlevu tamní nouze: školní děti mezi sebou složily 156,70 K, jež zaslány československému Červenému kříži, aby je odevzdal.

Dne 19. září projel nádražím Bzenec – Písek severní dráhy prezident osvoboditel na svém triumfálním zájezdu na Slovensko. Zástupy lidu, školní mládež, spolky s prapory a hudbou z celého okolí dostavily se tam. Vlak s ozdobenou lokomotivou v záři poledního slunce šinul se před zraky našimi zvolna jako zjevení za jásotu tisíců. Odtud za oknem kynula nám stařecká tvář myslitele rysů po nemoci pohublých, nejpřednějšího Čecha, na jehož bedrech spočívá břímě státu ještě neupevněného.

V říjnu ve třídách vzpomenuto jubilea spisovatele Aloise Jiráska a umělce Josefa Úprky, v listopadu buditele Karla Havlíčka Borovského a v prosinci skonu slavného pěvce slovenského Pavla Országha – Hviezdoslava.

Dne 28. října po oslavě národního svátku v ozdobené kreslírně provedena podomní peněžitá sbírka ve prospěch XI. Dětského dne. Žákyně v obvodech jim přidělených vybraly 993,27 K a ve třídách složily 172,46 K.

Dne 12. listopadu 1921 vizitoval dívčí školy okresní školní dozorce p. Václav Sehnal.

Na jaře 1921 zakoupila tělocvičná jednota Sokol od zdejšího velkostatku budovu bývalého panského pivovaru za 186 000 K a během léta upravila tam tělocvičnu a dvoranu pro divadla a zábavy. Zařízen kinematograf. Celé léto ručně pracovali členové jednoty pán nepán, mladíci i dívky, při přestavbě budovy určitý počet hodin jim přikázaných. Vybudování sokolského domu je rozpočteno na 450 000 K. Kéž by zdaru díla všeobecně prospěšného napomáhaly občanské ctnosti, jejichž úplný nedostatek ve zdejším prostředí zavinil zánik svépomocného ústavu zdejšího „Občanské záložny“. Odchodem Sokolů ze školní tělocvičny, které 23 let užívali, ulehčilo se budově naší. Pominuly různé nešvary nezodpovědných živlů, vzhled a čistota její netrpí a nastalo období klidnější. Však některé neděle a svátky ožije tělocvična opět. Zaznívají tu duchovní zpěvy a náboženské promluvy; shromažďujíc se tu českoslovenští katolíci nebo evangelíci českobratrští. Však i do tříd a na chodby opovažují se lidé rozličného věku.

Po horkém létě nastala tuhá zima. Od půli listopadu do půli února mrzlo s dvěma krátkými přestávkami. Vody tekoucí do dne zamrzly. Hejna vran ničících ozimy přikrývala holá pole až do vánoc. Pak napadlo mnoho sněhu. Koncem února náhlé tání způsobilo povodně. V lednu vypukla epidemie chřipková nízké formy a ohrozila pravidelnou docházku školní.

Uznati dlužno, že v době drahoty vláda republiky na podnět poslanců a senátorů učinila i při nepříznivých financích pro učitelstvo co mohla. Na základě rovnostního zákona ze dne 23. května 1919, č. 274, zařazeni byli jako všude jinde i zde členové učitelského sboru do úřednických platebních tříd a stupňů; osvobozeni vzhledem k panující drahotě od 8 % příspěvku do penzijního fondu a od daně z příjmu, pobírali od 1. ledna 1921 měsíční služné a přídavky dle následujících podkladů:

A – Měšťanská škola dívčí:

Gartner Jan, ředitel, služné 1 009 K, místní přídavek 176 K, funkční přídavek 41,66 K, služné celkem 1 226,66 K, drahotní přídavek 324 K, výpomoc měsíční 770 K, výpomoc nouzová 770 K, úhrnem 3 090,66 K.

Kouba František, odborný učitel, služné 934 K, místní přídavek 234 K, služné celkem 1 168 K, drahotní přídavek 300 K, výpomoc měsíční 700 K, výpomoc nouzová 700 K, úhrnem 2 868 K.

Fritzová Ludmila, odborná učitelka, služné 525 K, místní přídavek 184 K, služné celkem 709 K, drahotní přídavek 158 K, výpomoc měsíční 350 K, výpomoc nouzová 350 K, úhrnem 1 567 K.

Králová Františka, výpomocná učitelka, služné 334 K, místní přídavek 117 K, služné celkem 451 K, drahotní přídavek 108 K, výpomoc měsíční 250 K, výpomoc nouzová 250 K, úhrnem 1 059 K.

Böhmová Matylda, industriální učitelka, služné 609 K, místní přídavek 213 K, služné celkem 822 K, drahotní přídavek 160 K, výpomoc měsíční 370 K, výpomoc nouzová 370 K, úhrnem 1 722 K.

B – Obecná škola dívčí:

Racková Ludmila, definitivní učitelka, služné 725 K, místní přídavek 234 K, služné celkem 959 K, drahotní přídavek 160 K, výpomoc měsíční 370 K, výpomoc nouzová 370 K, úhrnem 1 859 K.

Dvořáková Marie, definitivní učitelka, služné 484 K, místní přídavek 170 K, služné celkem 654 K, drahotní přídavek 158 K, výpomoc měsíční 350 K, výpomoc nouzová 350 K, úhrnem 1 512 K.

Jarkovská Jana, definitivní učitelka, služné 409 K, místní přídavek 143 K, služné celkem 552 K, drahotní přídavek 136 K, výpomoc měsíční 300 K, výpomoc nouzová 300 K, úhrnem 1 288 K.

Okounová Olga, definitivní učitelka, služné 409 K, místní přídavek 143 K, služné celkem 552 K, drahotní přídavek 136 K, výpomoc měsíční 300 K, výpomoc nouzová 300 K, úhrnem 1 288 K.

Koubová Marie, definitivní učitelka, služné 334 K, místní přídavek 117 K, služné celkem 451 K, drahotní přídavek 108 K, výpomoc měsíční 250 K, výpomoc nouzová 250 K, úhrnem 1 059 K.

Zimprichová Pavla, definitivní učitelka, služné 484 K, místní přídavek 170 K, služné celkem 654 K, drahotní přídavek 158 K, výpomoc měsíční 350 K, výpomoc nouzová 350 K, úhrnem 1 512 K.

Učitelé vidouce blahovolí, horlivě se uplatňovali v humánních a kulturních institucích v městech i na venkově. V krajích majících málo učitelské inteligence veškeren ruch tohoto druhu spočíval na učitelstvu. Byly chvíle, kdy nám připadalo, že zdemokratizováním veřejných řádů nastává školství a učitelstvu doba lepší, než jsme ve stinných stránkách demokracie pomýšleli. Zdálo se nám, že národ český je z největší části svobodné obecné školy milovný, školy řízené v duchu osvíceném a že učitelstvo, stav od dokonávajícího Rakouska ve válce světové tolik pronásledovaný, domohlo se dávno touženého ideálu samostatnosti hospodářské a nezávislosti na vlivech místních ponejvíce neblahých.

Třeba též nezapírati, že nabytého uvolnění jisté proudy v učitelstvu poněkud zneužívaly ve stavovském tisku zabočujíce na dráhy radikalismu. Než vratké je poznání lidské! Co se radikalismem jeví nyní, čím se bude zdáti za řadu let? Vždyť Taineovy dějiny francouzské revoluce jsou nyní, s odstupem let, jen obžalovacím spisem oné nesmírné události.

Za krátko dostavily se proměny, jež opravily názor optimistů i radikálů na skutečné poměry. Vláda republiky odhodlala se čeliti drahotě a prospěti státním financím – snížením nouzových výpomocí. Státním zaměstnancům od 1. ledna 1922 uložila platiti 8 % příspěvek ze služného do penzijního fondu a odváděti ¼ daně z příjmu vesměs. Z nich pak učitelům nadto nařídila srážeti 30 % měsíční výpomoci nákupní a nouzové zákonem ze dne 21. prosince 1921. Mnohým a mnohým učitelům 1/7 nebo 1/6 ročních příjmů! Sama státní správa však současně zdražila poplatky poštovní od 1. ledna 1922. Například obyčejný dopis, dosud 60 h frankovaný, bude státi nadále 1 K.

Smutné nastaly vánoce v rodinách učitelských. Zarmucovalo zvláště odůvodňování učiněného opatření, které ukázalo jasně smýšlení málo příznivé na místech, kde se očekávalo více. Rozpoutal se boj za věc ztracenou, vír manifestací, osvědčení, demonstračních schůzí, sdružování se s organizacemi dělnickými.

Nepříznivý vliv na vyučování měly různé stále se vnucující a se školou vlastně nesouvisející úkony, které vedle rušného veřejného života plného zábav přispívají k rozptýlení ducha mládeže a mají za následek její přesycenost dojmy, nepozornost a lhostejnost: střídají se sbírky, jubilea, představení, slavnosti a jiné.

Výnosem zemské školní rady ze dne 6. prosince 1921 (č. 5 613) zpřístupněna i dívkám, které dle § Sb. 163 a 164 nemohou postoupiti do školy měšťanské, třída závěrečná, jež při chlapecké škole zdejší trvá již druhý rok. Poněvadž však dotyčná učitelka vymohla si půlroční dovolenou, nevešlo zařízení ve skutek a 12 dívek, o nichž je řeč, vyučovalo se až na další opatření se žákyněmi třídy IV.B. Teprve od 12. května 1922 začala fungovat třída závěrečná.

Přehled žactva dle národnosti, náboženství a věku školou na začátku a konci školního roku:

V první třídě obecné bylo na počátku školního roku: 31 žákyň české národnosti, 1 izraelitské národnosti, 28 vyznání římsko-katolického, 1 vyznání židovského, 2 československého katolického a 1 vyznání evangelického českobratrského. 25 žákyň bylo narozených v roce 1915 a 7 v roce 1914. Stav na konci školního roku: 32 žákyň české národnosti, 1 izraelitské národnosti, 28 vyznání římsko-katolického, 1 vyznání židovského, 2 československého katolického a 1 vyznání evangelického českobratrského. 25 žákyň bylo narozených v roce 1915 a 8 v roce 1914.

V druhé třídě obecné bylo na počátku školního roku: 40 žákyň české národnosti, 1 izraelitské národnosti, 36 vyznání římsko-katolického, 1 vyznání židovského, 3 vyznání československého katolického a 1 bez vyznání. 29 žákyň bylo narozených v roce 1914, 8 v roce 1913 a 4 v roce 1912. Stav na konci školního roku: 41 žákyň české národnosti, 1 izraelitské národnosti, 35 vyznání římsko-katolického, 1 vyznání židovského, 5 vyznání československého a 1 bez vyznání. 30 žákyň bylo narozených v roce 1914, 8 v roce 1913, 4 v roce 1912.

V třetí třídě obecné bylo na počátku školního roku: 56 žákyň české národnosti, 2 izraelitské národnosti, 50 vyznání římsko-katolického, 2 vyznání židovského, 2 vyznání československého, 3 vyznání evangelického českobratrského a 1 bez vyznání. 41 žákyň bylo narozených v roce 1913, 9 v roce 1912, 3 v roce 1911, 3 v roce 1910 a 2 v roce 1908. Stav na konci školního roku: 54 žákyň české národnosti, 2 izraelitské národnosti, 46 vyznání římsko-katolického, 2 vyznání židovského, 4 vyznání československého, 3 bez vyznání a 1 vyznání evangelického českobratrského. 40 žákyň bylo narozených v roce 1913, 8 v roce 1912, 3 v roce 1911, 3 v roce 1910 a 2 v roce 1908.

V čtvrté A. třídě obecné bylo na počátku školního roku: 51 žákyň české národnosti, 4 izraelitské národnosti, 45 vyznání římsko-katolického, 4 vyznání židovského, 5 vyznání československého a 1 bez vyznání. 1 žákyně byla narozena v roce 1913, 32 v roce 1912, 15 v roce 1911, 3 v roce 1910, 3 v roce 1909 a 1 v roce 1908. Stav na konci školního roku: 51 žákyň české národnosti, 3 izraelitské národnosti, 42 vyznání římsko-katolického, 3 vyznání židovského, 8 vyznání československého a 1 bez vyznání. 1 žákyně byla narozena v roce 1913, 31 v roce 1912, 16 v roce 1911, 3 v roce 1910 a 3 v roce 1909.

V čtvrté B. třídě obecné bylo na počátku školního roku: 50 žákyň české národnosti, 1 izraelitské národnosti, 41 vyznání římsko-katolického, 1 vyznání židovského, 6 vyznání československého a 3 bez vyznání. 1 žákyně byla narozena v roce 1912, 30 v roce 1911, 17 v roce 1910 a 3 v roce 1909. Stav na konci školního roku: 49 žákyň české národnosti, 1 izraelitské národnosti, 39 vyznání římsko-katolického, 1 vyznání židovského, 7 vyznání československého a 3 bez vyznání. 1 žákyně byla narozena v roce 1912, 30 v roce 1911, 16 v roce 1910 a 3 v roce 1909.

V závěrečné třídě obecné bylo na počátku školního roku: 12 žákyň české národnosti, 1 izraelitské národnosti, 10 vyznání římsko-katolického, 1 vyznání židovského a 2 vyznání československého. 6 žákyň bylo narozeno v roce 1909 a 7 v roce 1908. Stav na konci školního roku: 9 žákyň české národnosti, 1 izraelitské národnosti, 7 vyznání římsko-katolického, 1 vyznání židovského a 2 vyznání československého. 6 žákyň bylo narozeno v roce 1909 a 4 v roce 1908.

V první třídě měšťanské bylo na počátku školního roku: 46 žákyň české národnosti, 2 izraelitské národnosti, 46 vyznání římsko-katolického a 2 vyznání židovského. 23 žákyň bylo narozeno v roce 1910, 21 v roce 1909 a 4 v roce 1908. Stav na konci školního roku: 44 žákyň české národnosti, 2 izraelitské národnosti, 41 vyznání římsko-katolického, 2 vyznání židovského a 3 vyznání československého. 22 žákyň bylo narozeno v roce 1910, 22 v roce 1909 a 2 v roce 1908.

V druhé třídě měšťanské bylo na počátku školního roku: 32 žákyň české národnosti, 2 izraelitské národnosti, 30 vyznání římsko-katolického, 2 vyznání židovského, 1 vyznání československého a 1 bez vyznání. 1 žákyně byla narozena v roce 1910, 15 v roce 1909 a 18 v roce 1908. Stav na konci školního roku: 27 žákyň české národnosti, 3 izraelitské národnosti, 25 vyznání římsko-katolického, 3 vyznání židovského, 1 vyznání československého a 1 bez vyznání. 1 žákyně byla narozena v roce 1910, 15 v roce 1909 a 14 v roce 1908.

V třetí třídě měšťanské bylo na počátku školního roku: 25 žákyň české národnosti, 2 izraelitské národnosti, 22 vyznání římsko-katolického, 2 vyznání židovského, 3 vyznání československého. 23 žákyň bylo narozeno v roce 1908 a 4 v roce 1907. Stav na konci školního roku: 23 žákyň české národnosti, 2 izraelitské národnosti, 18 vyznání římsko-katolického, 2 vyznání židovského, 3 vyznání československého, 1 vyznání evangelického a 1 bez vyznání. 21 žákyň bylo narozeno v roce 1908 a 4 v roce 1907.

Žákyň ze bzeneckého školního obvodu bylo 315, z cizích obvodů školních 44 (Písek 17, Žeravice 9, Vracov 5, Těmice 3, Osvětimany 1, Nedakonice 6, Medlovice 2, Domanín 1).

Dne 30. září 1920 složila škola dívčí obecná a měšťanská 300 K a stala se zakládajícím členem Matice moravské v Brně. Každoročně bude dostávati zdarma Časopis Matice moravské.

Dne 29. listopadu 1920 složilo ředitelství 300 K a stalo se zakládajícím členem Matice české v Praze. Bude dostávati zdarma každoročně Časopis Musea českého. Knížka členská zachována je ve výpravě Matice české (Museum království českého v Praze).

Výnosem zemské rady školní ze dne 17. prosince 1921, č. 45 528, povoluje se vyučování náboženství československého na zdejších školách, jež r. 1921/22 má udíleti Anděla Tomanová ze Bzence 35 žákyním našim.

Dnem 1. dubna 1922 odešel vrchní kantor zdejší náboženské obce židovské Izák Lewitin do Krásna u Val. Meziříčí a přestal vyučovati 16 židovských žákyň zdejších.

Dne 19. května vyvedl ředitel žákyně III. třídy měšťanské na „Habáňský kopec“ u Vacenovic; dne 28. května vyšlo 28 žákyň měšťanské školy na prohlídku Lednice, dne 22. června 39 žákyň téže školy do Brna a 1. června 30 žákyň na Buchlov vždy za vedení osob učitelských.

Dne 22. června podnikly žákyně III. a IV.B třídy obecné vycházku na Přívoz.

V noci na 4. května zloději otevřeli budovu, odcizili 2 asteroidy a jiné.

Dne 14. června vyzkoušela se vodivost bleskosvodů na budově školní za přítomnosti dospělejších žákyň.

Dekretem zemské školní rady ze dne 9. června 1922, č. 19 403, ustanovuje se odborná učitelka Ludmila Fritzová na dívčí škole měšťanské v Letovicích od 1. září tohoto roku.

Výnosem okresního školního výboru v Uh. Hradišti (venkov) ze dne 2. srpna 1922, č. 4 139, ustanovuje se zatímní industriální učitelka Anna Příbramská ve Veselí nad Moravou na stejné služební místo od 1. září 1922 na dívčí obecné škole v Bzenci. Nedostavila se.

Dne 29. a 30. června, též 1. července 1922 proveden zápis žákyň do zdejších škol. Do 1. třídy obecné se zapsalo 22, do 2. třídy 34, do 3. třídy 45, do 4.A třídy 57, do 4.B třídy 48, do závěrečné 14, do I. třídy měšťanské 53, do II. třídy 37 a do III. třídy 24 žákyň; dohromady 220 + 114 dívek.

Zápis pro rok 1922 – 1923

Zahájen v pátek dne 1. září 1922; pravidelné vyučování začalo v pondělí 4. září. Poněvadž na měšťanské škole dívčí scházela odborná učitelka, převzali členové sboru učitelského hodiny předmětů kdysi Lud. Fritzovou vyučovaných. Teprve dne 17. listopadu ujala se jich výpomocně službou měšťanské škole přidělená učitelka obecné školy Jana Jarkovská, dosud učitelka 1. třídy obecné, vrátivší se z uměleckého čtrnáctidenního zájezdu Sboru moravských učitelek do Jugoslávie.

Na její místo dekretem okresního školního výboru ustanovena byla Marie Vávrovská, zatímní učitelka chlapecké školy obecné v Uh. Ostrohu.

Marie Vávrovská

Narodila se dne 7. února 1895 v Českých Budějovicích. Vychodila v letech 1900 – 1905 obecnou a 1905 – 1908 měšťanskou školu tamtéž, 1909 – 1910 učebný kurz a 1910 – 1914 učitelský – vše v Českých Budějovicích, kdež také vykonala zkoušku dospělosti v červenci 1914 a zkoušku způsobilosti učitelské v dubnu 1917. Vyučovala od 11. 3. 1915 do 31. 12. 1918 na obecné smíšené škole v Kněžpoli, od 1. 1. 1919 do 31. 8. 1922 v Mistřicích a od 1. 9. 1922 do 31. 10. 1922 v Uherském Ostrohu. Jejím nastoupením zde, dostala se škola naše do přibližně normálního stavu.

Poněvadž závěrečná třída včas nepovolena (povolení zemské školní rady došlo okresnímu školnímu výboru až v prosinci), muselo 14 jejích žákyň jinak býti umístěno: 10 se vřadilo do třídy IV.B a 4 do školy měšťanské.

Dne 28. srpna 1922 p. Bedřich Orlický, správce pily zde, vykonávaje závěť zemřelého svého otce Josefa Orlického věnoval 1 000 K v dlužním úpisu Národní půjčky svobody na zřízení nadace při školách zdejších, z jejichž úroků by se opatřovaly věcné potřeby chudému žactvu. Nadaci opatruje zdejší místní školní rada.

Dne 1. – 4. října uspořádal zdejší zelinářský spolek výstavu plodin bzeneckých, semen, ovoce a vína; posledního výstavního dne vyšlo si tam za snížené vstupné žactvo s učitelstvem. Skončila pouhým užitkem 5 000 K, z čehož výstavní výbor věnoval městské knihovně 500 K. Natlačeny byly výstavní místnosti v Sokolovně, vlaky přivážely hosty i zdaleka, hudba řinčela, na náměstí se řečnilo, ale obloha zasmušilá nevlídně vzhlížela na bláto a bujný rej pijáků ve sklepě.

Od přespolních 34 žákyň měšťanské školy vybráno po 50 K ročního příspěvku na učební pomůcky 1 700 K a odevzdány městskému důchodu – čtyřem žákyním příspěvek prominut.

Ze zabrané půdy zdejšímu velkostatku letos rozděleno přes 1 000 měr orné půdy drobným zemědělcům v ceně dle dobroty od 200 K do 1 800 K. Bzenečtí zelináři zvyklí hospodařiti po praotcích na svých políčkách a záhoncích, nejevili ani valné chuti k rozšíření své držby pozemkové, kteráž by vyžadovala rozšíření a zvětšení živého i neživého fundu instructu (fundus instructus – soubor všech zvířat, nářadí a ostatních náležitostí potřebných k řádnému vedení hospodářství – pozn. přepisovatele) a nový hospodářský plán. Úprava Syrovínky dospěla ukončení.

Dne 28. října oslavilo žactvo se svými třídními učiteli den Svobody, vyslechnuvše výklad o významu jeho a o sociální péči o dítě v republice československé v učírnách nevytopených, zachumláno v šatstvu už téměř zimním.

Ve XII. Dětský den sebraly žákyně mezi sebou a po domech 973,60 K, jež zaslány České zemské péči o dítě v Brně.

Dne 29. listopadu zaslány dvě bedny šatů sebraných zde Ústředí dobrovolné péče pro hladovějící Rusko v Praze.

Městská knihovna obsahující 1 300 svazků blahodárně v tomto roce působila.

Začátkem prosince 1922 octla se Moravsko-Slezská banka mající zde filiálku v platebních nesnázích následkem přepychové reprezentace a zločinných malverzací (malverzace – zpronevěra – pozn. přepisovatele) svých ředitelů. Zdejší filiálka je vykázána v hlavním účtu deficitem 1 000 000 K.

Téměř stejnou dobou došly sem rozkazy zaplatiti dávku z majetku poplatníkům městské obce zdejší v úhrnné sumě přes 3 ½ milionu korun.

V den 28. října 1922 zahájena činnost městského sirotčince v místnostech dosavadních obecních jesliček, které se zrušily. V budově dosavadní a v novém letos provedeném přístavku chováno jest 7 sirotků.

V naší budově školní nově natřena veškerá okna, opravena kamna a tabule školní ve třídách, též záchody. Dostatečné elektrické osvětlení pro žákyně, které za zimního období ve třetí hodinu odpolední v soumraku bavlnou, vlnou a jehlou pracují, nebylo pořízeno, protože „rozpočet se překročil“. Žákyně tedy se oslepují při jediné vysoko u stropu umístěné nedostatečné žárovce.

Tělocvičná jednota katolický „Orel“ a F. D. T. J. zažádaly o propůjčení školní tělocvičny několikrát týdně večer. Místní školní rada majíc na paměti neblahé zkušenosti se Sokoly, žádosti jejich ve schůzi 18. prosince 1922 zamítla.

Dne 22. ledna 1923 opět spojeny obě první třídy obecných škol za příčinou odchodu paní Františky Kolaříkové do Polešovic. Odtud bylo 20 chlapců vyučováno v naší první třídě obecné dívčí až do konce školního roku.

Od přespolních žákyň měšťanské školy vybráno příspěvků na učební pomůcky po 50 K a odvedeno městskému důchodu 1 400 K.

Dne 14. února 1923 vyložil městský a obvodní lékař MUDr. R. Polášek žactvu význam Dr. Jennera, původce ochranného očkování proti neštovicím.

Dne 19. února visitoval zdejší školy okresní školní dozorce p. V. Sehnal. Na to okresní školní výbor výnosem ze dne 27. února 1923, č. 897, vyslovil uznání a dík panu odbornému učiteli Františku Koubovi za úspěšné působení ve škole.

Dne 20. února vzpomenuto ve třídách zásluh zemřelého spoluzakladatele naší samostatnosti Dr. Al. Rašína, ministra financí, jenž zhynul rukou úkladného vraha.

Dne 7. března třídní učitelé připomněli žactvu narozeniny pana prezidenta.

Dne 30. dubna 1923, číslem 13, nabyla výpomocná učitelka Františka Králová způsobilosti vyučovati předmětům I. odboru na školách měšťanských před zkušební komisí v Praze.

Dne 14. května přeočkoval pan MUDr. R. Polášek žákyně.

Dne 13. května v Lánech zemřela paní Karla Masaryková, choť pana prezidenta.

Ve dnech 19. až 21. května zajely žákyně III. třídy měšťanské školy do Prahy vedeny zatímní učitelkou Františkou Královou.

Dne 23. května vyšly tytéž žákyně za průvodu ředitele k zámku strážnickému, dne 24. května žákyně IV.A třídy obecné do Uh. Ostrohu (třídní učitelka L. Racková).

Sbírka květnová na Červený kříž československý vynesla 97 K.

Dne 1. června o průtrži mračen a též krupobití v Bzenci a okolí ponejprv se osvědčilo dobrodiní úpravy Syrovínky. Zahrady bzenecké s bohatou úrodou zeleniny zůstaly ušetřeny povodně. Řečiště nově zbudované tak tak stačilo přívalu kalných vod. Máj byl studený a suchý, červen chladný, deštivý. Žně opožděny, réva v květu zasažena nepohodou; sena polovic, pícnin hojnost. Meruněk málo, třešní obstojně. Obilí místy poléhá, řepa kryje zemi.

Dne 12. června vyjela si II. třída měšťanské školy (pan odborný učitel F. Kouba) na prohlídku Brna a Macochy, též I. třída měšťanská (zatímní učitelka Jana Jarkovská) do parku a zámku v Lednici.

Dne 14. června vyšly si žákyně IV.B třídy obecní na Přívoz (sl. M. Koubová). Téhož dne odebrala se definitivní učitelka Olga Okounová do nemocnice v Olomouci a podrobila se operaci (polypy v útrobách). V její třídě do konce školního roku suplováno.

Dekretem zemské školní rady ze dne 12. března 1923, č. 8 211, ustanovena zdejší industriální učitelka sl. Pavla Zimprichová na obecné dívčí škole v Olomouci – Hodolanech, kdež má nastoupiti dnem 1. září 1923. Odchází po dvacetiletém působení zde a mnohých zkušenostech. Žákyně i sbor zachovají pilnou a skromnou učitelku tuto v milé památce.

Přehled žactva dle národnosti, náboženství a věku na začátku a konci školního roku:

V první třídě obecné bylo na počátku školního roku: 23 žákyň české národnosti, 15 vyznání římsko-katolického, 7 československého katolického a 1 vyznání evangelického českobratrského. 18 žákyň bylo narozených v roce 1916, 4 v roce 1915 a 1 v roce 1914. Stav na konci školního roku: 21 žákyň české národnosti, 14 vyznání římsko-katolického, 6 československého katolického a 1 vyznání evangelického českobratrského. 16 žákyň bylo narozených v roce 1916, 4 v roce 1915 a 1 v roce 1914.

V druhé třídě obecné bylo na počátku školního roku: 35 žákyň české národnosti, 1 izraelitské národnosti, 30 vyznání římsko-katolického, 1 vyznání židovského, 3 vyznání československého katolického, 1 vyznání evangelického českobratrského a 1 bez vyznání. 22 žákyň bylo narozených v roce 1915, 10 v roce 1914, 2 v roce 1913 a 2 v roce 1912. Stav na konci školního roku: 38 žákyň české národnosti, 1 izraelitské národnosti, 33 vyznání římsko-katolického, 1 vyznání židovského, 3 vyznání československého katolického, 1 vyznání evangelického českobratrského a 1 bez vyznání. 24 žákyň bylo narozených v roce 1915, 11 v roce 1914, 2 v roce 1913 a 2 v roce 1912.

V třetí třídě obecné bylo na počátku školního roku: 46 žákyň české národnosti, 1 izraelitské národnosti, 42 vyznání římsko-katolického, 1 vyznání židovského, 4 vyznání československého. 29 žákyň bylo narozených v roce 1914, 7 v roce 1913, 9 v roce 1912, 1 v roce 1911 a 1 v roce 1910. Stav na konci školního roku: 45 žákyň české národnosti, 2 izraelitské národnosti, 42 vyznání římsko-katolického, 2 vyznání židovského, 3 vyznání československého. 30 žákyň bylo narozených v roce 1914, 6 v roce 1913, 9 v roce 1912, 1 v roce 1911 a 1 v roce 1910.

V čtvrté A. třídě obecné bylo na počátku školního roku: 52 žákyň české národnosti, 3 izraelitské národnosti, 46 vyznání římsko-katolického, 3 vyznání židovského, 3 vyznání československého, 1 vyznání evangelického českobratrského a 2 bez vyznání. 39 žákyň bylo narozeno v roce 1913, 6 v roce 1912, 7 v roce 1911 a 3 v roce 1910. Stav na konci školního roku: 51 žákyň české národnosti, 3 izraelitské národnosti, 45 vyznání římsko-katolického, 3 vyznání židovského, 3 vyznání československého, 1 vyznání evangelického českobratrského a 2 bez vyznání. 38 žákyň bylo narozeno v roce 1913, 6 v roce 1912, 7 v roce 1911 a 3 v roce 1910.

V čtvrté B. třídě obecné bylo na počátku školního roku: 55 žákyň české národnosti, 2 izraelitské národnosti, 44 vyznání římsko-katolického, 2 vyznání židovského, 9 vyznání československého a 2 bez vyznání. 1 žákyně byla narozena v roce 1913, 28 v roce 1912, 13 v roce 1911, 7 v roce 1910 a 8 v roce 1909. Stav na konci školního roku: 55 žákyň české národnosti, 2 izraelitské národnosti, 44 vyznání římsko-katolického, 2 vyznání židovského, 9 vyznání československého a 2 bez vyznání. 1 žákyně byla narozena v roce 1913, 29 v roce 1912, 12 v roce 1911, 7 v roce 1910 a 8 v roce 1909.

V první třídě měšťanské bylo na počátku školního roku: 56 žákyň české národnosti, 1 izraelitské národnosti, 48 vyznání římsko-katolického, 1 vyznání židovského, 7 vyznání československého a 1 bez vyznání. 31 žákyň bylo narozeno v roce 1911, 21 v roce 1910 a 5 v roce 1909. Stav na konci školního roku: 56 žákyň české národnosti, 1 izraelitské národnosti, 48 vyznání římsko-katolického, 1 vyznání židovského, 7 vyznání československého a 1 bez vyznání. 31 žákyň bylo narozeno v roce 1911, 21 v roce 1910 a 5 v roce 1909.

V druhé třídě měšťanské bylo na počátku školního roku: 34 žákyň české národnosti, 3 izraelitské národnosti, 32 vyznání římsko-katolického, 3 vyznání židovského a 2 vyznání československého. 17 žákyň bylo narozeno v roce 1910, 19 v roce 1909 a 1 v roce 1908. Stav na konci školního roku: 33 žákyň české národnosti, 2 izraelitské národnosti, 30 vyznání římsko-katolického, 2 vyznání židovského a 3 vyznání československého. 17 žákyň bylo narozeno v roce 1910, 17 v roce 1909 a 1 v roce 1908.

V třetí třídě měšťanské bylo na počátku školního roku: 22 žákyň české národnosti, 2 izraelitské národnosti, 20 vyznání římsko-katolického, 2 vyznání židovského, 1 vyznání československého a 1 bez vyznání. 16 žákyň bylo narozeno v roce 1909 a 8 v roce 1908. Stav na konci školního roku: 22 žákyň české národnosti, 2 izraelitské národnosti, 20 vyznání římsko-katolického, 2 vyznání židovského, 1 vyznání československého a 1 bez vyznání. 16 žákyň bylo narozeno v roce 1909 a 8 v roce 1908.

Dne 28. června 1923 ukončen školní rok; ve dnech 29. a 30. června, též 1. července se zapisovalo žactvo pro nastávající školní rok, aby zavčas se mohlo zažádati o pobočky a o třídu závěrečnou.

Dne 20. srpna 1923 podlehl záchvatu mrtvice p. František Myklík, řídící učitel z Nové Vsi ostrožské, který zde od 1. ledna tohoto roku trval na odpočinku. Býval dlouhá léta učitelem při obecné škole v Bzenci.

Zápis pro školní rok 1923 – 1924

Zahájen v sobotu 1. září 1923, v den, kdy na protilehlé straně zeměkoule v hrůzách zemětřesení hynulo velkoměsto Tokio.

Nastupující do obecné školy chlapci (21) a dívky (16) spojeny v jednu třídu podřízenou správě škol dívčích. Na místo industriální učitelky zatímně dosazena Anna Příbramská.

Anna Příbramská

Narodila se roku 1892 v Napajedlech v rodině úřednické. Vychodivši obecnou školu v Přerově, nastoupila na školu měšťanskou v Uh. Ostrohu 1904 – 7. Vybyla roku 1912 – 1913 průmyslovou školu ve Vítkovicích a podrobila se zkoušce z ženských ručních prací před zkušební komisí v Slezské Ostravě dne 31. května 1913, č. 13. Nabyla způsobilosti vyučovati na školách obecných i měšťanských svému předmětu. Vyučovala pak na obecných školách od 16. února 1914 v Kojetíně, Štramberku, Buchlovicích, Mařaticích, Starém Městě, Uh. Ostrohu, Veselí nad Moravou. Školního roku 1921/22 absolvovala kurz pro další vzdělání učitelek ženských ručních prací a domácích nauk v Uh. Hradišti. Dekretem okresního školního výboru z 31. srpna 1923, č. 5 076 ustanovena byla při zdejší dívčí obecné škole zatímně a nastoupila službu dne 1. září tohoto roku. Nemohouc v Bzenci dostati přiměřeného bytu, dojíždí sem denně z Uh. Hradiště.

Na místě odborné učitelky pro třídu po zatímní učitelce Františce Králové, která přešla na zdejší chlapeckou školu měšťanskou prezentována dekretem zemské školní rady ze dne 20. července 1923, č. 32 522, Zdeňka Máchová, dosud odborná učitelka dívčí měšťanské školy v Proseči (Vysoké Mýto).

Zdeňka Máchová

Narodila se r. 1895 v Praze; vychodila 1901 – 1906 pětitřídní německou obecnou školu v Horažďovicích, tamtéž i školu měšťanskou německou v letech 1906 – 1909, poté 4. třídu české měšťanské školy v Chrudimi – 1909/10 a učitelský ústav v Litomyšli v letech 1910 – 1914, kdež vykonala zkoušku dospělosti. Zkoušku způsobilosti pro obecné školy přestála v Poličce r. 1916, pro školy měšťanské z oboru gramaticko – historického v Soběslavi r. 1918. Z jazyka německého pro měšťanské školy nabyla způsobilosti v Poličce r. 1917. Službu školní nastoupila na školách obecných v Skutči 15. 9. 1914, kdež pobyla jeden rok na škole dívčí, 4 měsíce na škole chlapecké, pak v Chocni 3 léta a 7 a půl měsíce. Od 15. 9. 1919 konala službu na následujících školách měšťanských: Ústí nad Labem – ½ měsíce, Proseč – 4 měsíce, Horní Jelení – 1 rok 7 měsíců, Hostomnice nad Bělou – 1 a půl měsíce, Levoča na Slovensku – 4 a půl měsíce a 9 dní, Sabinov – 3 a půl měsíce, Proseč – 1 rok 2 měsíce, Bzenec od 1. září 1923 do 31. ledna 1924. Za 4 léta vystřídala 8 míst, chtějíc poznati prý celou republiku. Od 1. září ji zde stihlo jmenování definitivní odbornou učitelkou v Hlučíně, v listopadu v Dobrušce, v prosinci v Uherském Hradišti (město).

Závěrečná třída koedukační (smíšená – pohromadě chlapci i dívky – pozn. přepisovatele) na rok letošní povolena vynesením zemské školní rady ze dne 10. prosince 1923, č. 55 042, a podřízena ředitelství škol chlapeckých. Vyučuje se v ní 11 dívek.

Počátkem tohoto školního roku zavedeny do škol obecných a měšťanských nové vyučovací předměty: občanská nauka a výchova, ruční práce chlapecké, nauka o domácím hospodářství a vaření. Učitelstvu i žactvu se značně přitížilo. Už ve 3. školním roce nemile se pociťuje zvýšení počtu týdenních hodin u tak malých dětí. Není pro tyto předměty způsobilosti, místa, tradic, učebnic, nákladu; ujasněny též nejsou dosti prostředky a cíle nového vyučování. Nesnáze budou též s aplikováním úředních předpisů na skutečné možnosti dané místními poměry.

Dne 5. září vyjelo žactvo zdejších škol s učitelskými sbory na prohlídku výstavy sociální péče o mládež v Uherském Hradišti.

Letos národní svátek 28. října připadl na neděli. Z té příčiny třídní učitelé již v sobotu věnovali poslední hodinu vyučovací promluvě o významu památného dne, jehož pětileté jubileum jsme slavili v budově školní ozdobené prapory státních barev.

V hodinách občanské nauky posledního týdne před svátkem mluveno o sociální péči o dítě a tak připravována potřebná nálada ke sbírkám XIII. Dětského dne. Žákyně chodíce s archy po domech ve dnech 21. a 28. října vybraly 856 K a samy ve třídách složily 148,18 K.

K témuž účelu sehrály školní dítky v úterý dne 4. prosince 1923 v Sokolovně divadélko „Kněžna Kazi“; zbylo z něho výtěžku 456,20 K.

V obou místnostech, kde se vyučuje ženským ručním pracím tohoto podzimu zlepšeno elektrické osvětlení přidáním jedné žárovky.

Minulého roku vyučovaly se dívky zdejší učňovské školy šití, střihům a braní míry ve 3. třídě naší měšťanské školy užívajíce školních šicích strojů. Letos přibraly k témuž vyučování k nám i učně krejčovské a ředitelství školy s politováním pozoruje vpád neodpovědných živlů do místností jindy pokojných.

Na místě chatrného obecního domu č. 325 vystupujícího do plochy Dolního náměstí, které hyzdil, do něhož okrouhlými půdními okénky snad 100 let pitomě hleděl, vystavěn s vydatnou subvencí státní dle zákona o stavebním ruchu obecní dvoupatrový činžák nákladem asi 600 000 K. Obsahuje devět bytů; jednoho z nich domohl se i učitel mající rodinu.

Příspěvky na učební pomůcky, jež mají platiti přespolní žákyně měšťanské školy, místní školní rada majíc na zřeteli drahotu oněch věcí a vydržování školy zvýšila na 100 K ročně. Odvedeno obecnímu důchodu 3 000 K.

Přehled žactva dle národnosti, náboženství a věku na začátku a konci školního roku:

V první třídě obecné bylo na počátku školního roku: 16 žákyň české národnosti, 14 vyznání římsko-katolického, 1 československého katolického a 1 bez vyznání. 15 žákyň bylo narozených v roce 1917 a 1 v roce 1916. Stav na konci školního roku: 16 žákyň české národnosti, 13 vyznání římsko-katolického, 2 československého katolického a 1 bez vyznání. 15 žákyň bylo narozených v roce 1917 a 1 v roce 1916.

V druhé třídě obecné bylo na počátku školního roku: 26 žákyň české národnosti, 22 vyznání římsko-katolického, 3 vyznání československého katolického, 1 vyznání evangelického českobratrského. 16 žákyň bylo narozených v roce 1916, 8 v roce 1915 a 2 v roce 1914. Stav na konci školního roku: 26 žákyň české národnosti, 22 vyznání římsko-katolického, 3 vyznání československého katolického, 1 vyznání evangelického českobratrského. 16 žákyň bylo narozených v roce 1916, 8 v roce 1915 a 2 v roce 1914.

V třetí třídě obecné bylo na počátku školního roku: 37 žákyň české národnosti, 1 izraelitské národnosti, 31 vyznání římsko-katolického, 1 vyznání židovského, 3 vyznání československého, 1 vyznání evangelického a 1 bez vyznání. 19 žákyň bylo narozených v roce 1915, 13 v roce 1914, 3 v roce 1913 a 3 v roce 1912. Stav na konci školního roku: 38 žákyň české národnosti, 1 izraelitské národnosti, 31 vyznání římsko-katolického, 1 vyznání židovského, 4 vyznání československého, 1 vyznání evangelického a 1 bez vyznání. 19 žákyň bylo narozených v roce 1915, 14 v roce 1914, 3 v roce 1913 a 3 v roce 1912.

V čtvrté A. třídě obecné bylo na počátku školního roku: 48 žákyň české národnosti, 2 izraelitské národnosti, 44 vyznání římsko-katolického, 2 vyznání židovského, 4 vyznání československého. 26 žákyň bylo narozeno v roce 1914, 10 v roce 1913, 10 v roce 1912, 3 v roce 1911 a 1 v roce 1910. Stav na konci školního roku: 50 žákyň české národnosti, 2 izraelitské národnosti, 48 vyznání římsko-katolického, 2 vyznání židovského, 4 vyznání československého. 27 žákyň bylo narozeno v roce 1914, 11 v roce 1913, 10 v roce 1912, 3 v roce 1911 a 1 v roce 1910.

V čtvrté B. třídě obecné bylo na počátku školního roku: 51 žákyň české národnosti, 3 izraelitské národnosti, 43 vyznání římsko-katolického, 3 vyznání židovského, 5 vyznání československého, 1 vyznání evangelického a 2 bez vyznání. 34 žákyň bylo narozeno v roce 1913, 11 v roce 1912, 6 v roce 1911 a 3 v roce 1910. Stav na konci školního roku: 51 žákyň české národnosti, 3 izraelitské národnosti, 43 vyznání římsko-katolického, 3 vyznání židovského, 5 vyznání československého, 1 vyznání evangelického a 2 bez vyznání. 34 žákyň bylo narozeno v roce 1913, 11 v roce 1912, 6 v roce 1911 a 3 v roce 1910.

V závěrečné třídě smíšené (chlapci nejsou do počtu zahrnuti) bylo na počátku školního roku: 10 žákyň české národnosti, 6 vyznání římsko-katolického, 3 vyznání československého a 1 bez vyznání. 5 žákyň bylo narozeno v roce 1911 a 6 v roce 1910. Stav na konci školního roku: 11 žákyň české národnosti, 7 vyznání římsko-katolického, 3 vyznání československého a 1 bez vyznání. 5 žákyň bylo narozeno v roce 1911 a 6 v roce 1910.

V první třídě měšťanské bylo na počátku školního roku: 42 žákyň české národnosti, 2 izraelitské národnosti, 34 vyznání římsko-katolického, 2 vyznání židovského, 6 vyznání československého a 2 bez vyznání. 1 žákyně byla narozena v roce 1913, 23 v roce 1912, 12 v roce 1911 a 8 v roce 1910. Stav na konci školního roku: 41 žákyň české národnosti, 2 izraelitské národnosti, 33 vyznání římsko-katolického, 2 vyznání židovského, 6 vyznání československého a 2 bez vyznání. 1 žákyně byla narozena v roce 1913, 23 v roce 1912, 11 v roce 1911 a 8 v roce 1910.

V druhé třídě měšťanské bylo na počátku školního roku: 41 žákyň české národnosti, 1 izraelitské národnosti, 36 vyznání římsko-katolického, 1 vyznání židovského, 4 vyznání československého a 1 bez vyznání. 28 žákyň bylo narozeno v roce 1911 a 14 v roce 1910. Stav na konci školního roku: 42 žákyň české národnosti, 1 izraelitské národnosti, 36 vyznání římsko-katolického, 1 vyznání židovského, 5 vyznání československého a 1 bez vyznání. 29 žákyň bylo narozeno v roce 1911 a 14 v roce 1910.

V třetí třídě měšťanské bylo na počátku školního roku: 22 žákyň české národnosti, 1 izraelitské národnosti, 19 vyznání římsko-katolického, 1 vyznání židovského a 3 vyznání československého. 17 žákyň bylo narozeno v roce 1910 a 6 v roce 1909. Stav na konci školního roku: 22 žákyň české národnosti, 1 izraelitské národnosti, 19 vyznání římsko-katolického, 1 vyznání židovského a 3 vyznání československého. 17 žákyň bylo narozeno v roce 1910 a 6 v roce 1909.

V čtvrté třídě měšťanské smíšené (chlapci nejsou do počtu zahrnuti) bylo na počátku školního roku: 3 žákyně české národnosti, 1 izraelitské národnosti, 3 vyznání římsko-katolického, 1 vyznání židovského. 3 žákyně byly narozeny v roce 1909 a 1 v roce 1908. Stav na konci školního roku: 3 žákyně české národnosti, 1 izraelitské národnosti, 3 vyznání římsko-katolického, 1 vyznání židovského. 3 žákyně byly narozeny v roce 1909 a 1 v roce 1908.

Po odchodu učitelky měšťanské školy Zdeňky Máchové do Uh. Hradiště dne 1. února 1924 po celý měsíc členové učitelského sboru vyučovali jejím předmětům. Teprve dne 1. března učitelka druhé třídy obecné byla přidělena škole měšťanské do 30. června tohoto roku a na její místo zatímně týmž dnem nastoupila Blažena Durdová.

Blažena Durdová

Narodila se 22. 4. 1900 v Žamberku v rodině učitelské. Do školy měšťanské chodila 4 léta v Kyšperku, ve Vídni a v Jemnici, do pedagogia v Litomyšli a v Chrudimi v letech 1916 – 1920. Zkoušku dospělosti učitelské vykonala v Chrudimi r. 1920, způsobilosti v Jičíně r. 1923. Roku 1920 – 1921 vyučovala v Lanžhotě, 1921 – 1923 v Dlouhoňovicích u Žamberka, r. 1923 – 1924 první pololetí v Nové Vsi ostrožské, druhé pololetí zde.

Dne 28. března o 3. hodině odpolední v Sokolovně sbor učitelských dívčích škol na paměť stých narozenin Bedřicha Smetany, tvůrce české národní hudby, uspořádal pro žactvo zdejších škol hudební besídku.

Produkce konaná dne 28. března 1924 pro žactvo na oslavu 100. narozenin Bedřicha Smetany:

Proslov
Předehra k „Libuši“
„Bohové věční“ – modlitba Libušina ze stejnojmenné opery
Houslové sólo z opery „Dalibor“
„Hulán“ – sólo pro klavír (z českých tanců)
„Vltava“
„Kdybych se co takového“ – zpěv Mařenky z „Prodané nevěsty“
„Nekamenujte proroků“
„Z domoviny“ – pro housle a klavír
„Když se večer stmívá“ (dívčí sbor)
Skřivánčí píseň z opery „Hubička“
Směs z „Prodané nevěsty“ – na 4 ruce

Výtěžek dobrovolného vstupného 170 Kč se zaslal spolku pro vystavení pomníku mistrovu v Praze.

Zatímní učitelka obecné školy (vyučovavší 2. třídu) Marie Vávrovská přidělená škole měšťanské zdejší pro předměty I. odboru vedla si s neobyčejným zdarem a vynaložením veškerých sil, což je v přítomném čase zjev vzácný.

Dne 29. února uspořádal Červený kříž československý pro žactvo v sokolovně přednášku s promítanými obrazy „Kterak si máme hleděti svého zdraví?“.

Dne 7. března oslaveny narozeniny prezidentovy.

V dubnu 1924 městská rada věnovala 100 Kč na zakoupení náčiní pro vyučování vaření.

Dne 9. května městský a obvodní lékař MUDr. R. Polášek vykládal žactvu v tělocvičně shromážděnému o tuberkulóze a dne 12. května přeočkoval děti sedmi a čtrnáctileté.

Dne 29. května vypravila se IV.B třída obecná vedená čtyřmi učitelkami na prohlídku města Brna; dne 23. května vyvedl ředitel III. třídu měšťanskou na Přívoz. Dne 4. a 5. června vyjely žákyně II. třídy měšťanské na prohlídku Podyjí, dne 5. června žákyně I. třídy měšťanské do Lednice.

Žactvo ve druhém pololetí trpělo sporadicky černým kašlem.

Dne 27. června projel na své cestě Moravou zdejším nádražím bohatě ozdobeným p. prezident a ze široka daleka dostavily se zástupy, spolky s hudbou a prapory, žactvo, obecní zastupitelstva k projevu úcty hlavě státu československého.

Zemskému spolku pro léčbu a výchovu mrzáků v Králově Poli u Brna žákyně sebraly a zaslaly 277,20 Kč na konci školního roku dne 28. června.

Dne 30. května dokonal prohlídku školy pan okresní inspektor.

Ovoce pohostinství poskytovaného živnostenské pokračovací škole v místnostech školy měšťanské dívčí: Neznámý pachatel v únoru vypsal do katalogů II. a III. třídy některým žákyním známky – asi některé děvče učící se krejčovství.

Dne 1. června vykonány volby do obecního zastupitelstva v Bzenci s pustou agitací stran:

Komunisté dosáhli 286 hlasů a 4 mandátů.
Lidovci (klerikálové) 520 hlasů a 8 mandátů.
Národní socialisté 368 hlasů a 5 mandátů.
Židé 127 hlasů a 2 mandáty.
Národní demokraté 127 hlasů a 2 mandáty.
Živnostníci 198 hlasů a 3 mandáty.
Rolníci odštěpení kvůli zdejšímu zbytkovému velkostatku 376 hlasů a 5 mandátů.
Agrárníci 90 hlasů a 1 mandát.

Starostou zvolen p. František Kučera, měšťan, jeho náměstkem p. František Přerovský, mistr řeznický. Trudno bylo pohleděti na zástupy „voličů“ nevědoucích, co činí, zvláště žen a prudkého mládí, hrnoucí se k volebním místnostem. V takové ruce vložen je osud veřejných zřízení, republiky, obce.

Dne 28. června 1924 ukončen školní rok a žákyním rozdána vysvědčení. Zápis na příští rok se konal dne 29., 30. června a též 1. července.

Zápis pro rok 1924 – 1925

Školní rok začal v pondělí dne 1. září 1924. Poněvadž v 2. třídě obecné jest jenom 17 žákyň, ponecháno v ní též 22 hochů a vznikla třída koedukační pro tento školní rok při škole dívčí.

Přehled žactva dle národnosti, náboženství a věku na začátku a na konci školního roku:

V první třídě obecné bylo na počátku školního roku: 20 žákyň české národnosti, 18 vyznání římsko-katolického a 2 československého katolického. 18 žákyň bylo narozených v roce 1918 a 2 v roce 1917. Stav na konci školního roku: 20 žákyň české národnosti, 18 vyznání římsko-katolického a 2 československého katolického. 18 žákyň bylo narozených v roce 1918 a 2 v roce 1917.

V druhé třídě obecné bylo na počátku školního roku (chlapci nepočítáni): 17 žákyň české národnosti, 14 vyznání římsko-katolického, 2 vyznání československého katolického a 1 bez vyznání. 13 žákyň bylo narozených v roce 1917, 2 v roce 1916 a 2 v roce 1915. Stav na konci školního roku: 15 žákyň české národnosti, 11 vyznání římsko-katolického, 3 vyznání československého katolického a 1 bez vyznání. 13 žákyň bylo narozených v roce 1917, 1 v roce 1916 a 1 v roce 1915.

V třetí třídě obecné bylo na počátku školního roku: 32 žákyň české národnosti, 27 vyznání římsko-katolického, 4 vyznání československého a 1 vyznání evangelického českobratrského. 17 žákyň bylo narozených v roce 1916, 11 v roce 1915 a 4 v roce 1914. Stav na konci školního roku: 32 žákyň české národnosti, 27 vyznání římsko-katolického, 4 vyznání československého a 1 vyznání evangelického českobratrského. 17 žákyň bylo narozených v roce 1916, 11 v roce 1915 a 4 v roce 1914.

V čtvrté A. třídě obecné bylo na počátku školního roku: 42 žákyň české národnosti, 1 izraelitské národnosti, 34 vyznání římsko-katolického, 1 vyznání židovského, 6 vyznání československého, 1 vyznání evangelického českobratrského a 1 bez vyznání. 16 žákyň bylo narozeno v roce 1915, 13 v roce 1914, 6 v roce 1913, 7 v roce 1912 a 1 v roce 1911. Stav na konci školního roku: 43 žákyň české národnosti, 1 izraelitské národnosti, 35 vyznání římsko-katolického, 1 vyznání židovského, 6 vyznání československého, 1 vyznání evangelického českobratrského a 1 bez vyznání. 16 žákyň bylo narozeno v roce 1915, 14 v roce 1914, 7 v roce 1913, 6 v roce 1912 a 1 v roce 1911.

V čtvrté B. třídě obecné bylo na počátku školního roku: 49 žákyň české národnosti, 2 izraelitské národnosti, 43 vyznání římsko-katolického, 2 vyznání židovského a 6 vyznání československého. 25 žákyň bylo narozeno v roce 1914, 17 v roce 1913, 7 v roce 1912 a 2 v roce 1911. Stav na konci školního roku: 49 žákyň české národnosti, 2 izraelitské národnosti, 43 vyznání římsko-katolického, 2 vyznání židovského a 6 vyznání československého. 24 žákyň bylo narozeno v roce 1914, 17 v roce 1913, 8 v roce 1912 a 2 v roce 1911.

Závěrečná třída byla ve správě škol chlapeckých.

V první třídě měšťanské bylo na počátku školního roku: 46 žákyň české národnosti, 1 izraelitské národnosti, 39 vyznání římsko-katolického, 1 vyznání židovského, 4 vyznání československého, 1 vyznání evangelického českobratrského a 2 bez vyznání. 31 žákyň bylo narozeno v roce 1913, 11 v roce 1912 a 5 v roce 1911. Stav na konci školního roku: 43 žákyň české národnosti, 1 izraelitské národnosti, 36 vyznání římsko-katolického, 1 vyznání židovského, 4 vyznání československého, 1 vyznání evangelického českobratrského a 2 bez vyznání. 30 žákyň bylo narozeno v roce 1913, 10 v roce 1912 a 4 v roce 1911.

V druhé třídě měšťanské bylo na počátku školního roku: 33 žákyň české národnosti, 2 izraelitské národnosti, 26 vyznání římsko-katolického, 2 vyznání židovského, 5 vyznání československého a 2 bez vyznání. 1 žákyně byla narozena v roce 1913, 21 v roce 1912, 11 v roce 1911 a 2 v roce 1910. Stav na konci školního roku: 33 žákyň české národnosti, 2 izraelitské národnosti, 25 vyznání římsko-katolického, 2 vyznání židovského, 5 vyznání československého a 2 bez vyznání. 1 žákyně byla narozena v roce 1913, 22 v roce 1912, 11 v roce 1911 a 2 v roce 1910.

V třetí třídě měšťanské bylo na počátku školního roku: 34 žákyň české národnosti, 1 izraelitské národnosti, 28 vyznání římsko-katolického, 1 vyznání židovského, 5 vyznání československého a 1 bez vyznání. 28 žákyň bylo narozeno v roce 1911 a 7 v roce 1910. Stav na konci školního roku: 33 žákyň české národnosti, 1 izraelitské národnosti, 27 vyznání římsko-katolického, 1 vyznání židovského, 5 vyznání československého a 1 bez vyznání. 27 žákyň bylo narozeno v roce 1911 a 7 v roce 1910.

Čtvrtá třída měšťanská smíšená byla ve správě škol chlapeckých.

Anna Příbramská, industriální učitelka, jmenována výnosem zemské školní rady ze dne 21. června 1924, č. 32 389, definitivní industriální učitelkou bez určení místa od okresního školního výboru na školu do Otrokovic. Odešla, zůstávajíc po sobě pěknou památku pilné a vkusem nadané učitelky. Na její místo dosazena Emilie Vencálková, industriální učitelka.

Emilie Vencálková

Narodila se 11. dubna 1878 v Měříně, kdež vychodila 5 tříd obecné školy 1884 – 1892. Pak se vzdělávala v kurzu pro ženské ruční práce ve Valašském Meziříčí 1901 – 1902 a v Praze 1902 – 1903, kdež 4. května 1903 nabyla způsobilosti vyučovati ženským ručním pracím na školách obecných a měšťanských. Sloužila od 1. dubna 1913 do 31. srpna 1924 jakožto zatímní a pak definitivní učitelka v Horním Němčí. Dekretem okresního školního výboru z 1. srpna 1924, č. 3 541, dosazena na dívčí školu obecnou v Bzenci od 1. září téhož roku.

Marie Vávrovská skončivší suplování na měšťanské škole zdejší vrátila se na školu obecnou. Tím se stala přebytečnou učitelka Blažena Durdová, která dekretem okresního školního výboru z 30. srpna 1924, č. 5 433, dosazena vypomáhati na smíšené měšťanské škole v Malenovicích.

Dekretem zemské školní rady ze dne 22. července 1924, č. 35 041, ustanoven zatímní odborný učitel měšťanské školy v Hluku, Jindřich Hudec, definitivním učitelem pro I. odbor na zdejší dívčí škole měšťanské s nastoupením od 1. září tohoto roku. Nenašel zde v městě bytu, zůstal na působišti dosavadním. Dekretem okresního školního výboru ze dne 7. srpna 1924, č. 5 156, nastoupil za něj Antoň Horák.

Antoň Horák

Narodil se 1. března 1896 v Přerově, kdež po pětitřídní škole obecné vzdělával se v letech 1907 – 1915 na tamějším gymnáziu. Konal potom službu vojenskou od 15. IV. 1915 do 31. X. 1917 a v ruských legiích od 1. XI. 1917 – 30. VI. 1920. Vzdělával se pak na učitele v abiturientském kurzu při ústavě učitelském v Olomouci 1920 – 1921, nabyl tamtéž vysvědčení dospělosti a v Brně dne 21. VI. 1922 vysvědčení způsobilosti. Sloužil pak od 1. IX. 1921 – 31. VIII. 1923 na obecné škole v Domaníně, od 1. IX. 1923 do 31. VIII. 1924 při smíšené škole měšťanské v Malenovicích.

Závěrečná třída koedukační ponechána i letos při škole chlapecké a vyučuje se na ní 12 dívek.

Na letošní den sv. Václava připadla desetiletá památka rozvinutí praporu českého odboje proti Rakousku, jenž vynesl národu našemu státní samostatnost. Připomenuto žactvu.

Na úterek 28. října připadl národní svátek. Do okrášlené budovy školní dostavily se žákyně v 8. hodin ráno a shromáždily se v ozdobené tělocvičně před obrazem prezidentovým. Učitelka Marie Vávrovská jim vyložila význam dne. Na to se deklamovalo a zpívalo. Toho dne odpoledne i po slavnosti školní ráno obcházely žákyně dívčí měšťanské školy a pokračovacího běhu (IV.tř.) dům od domu a vybraly na účely XIV. Dětského dne 988,40 Kč; mezi sebou ve třídách složily 101,7 Kč. Peníze odeslány České zemské komisi pro péči o mládež.

Nastal pěkný, suchý podzim a vydrželo pěkné počasí bez sněhu až do vánoc. Však mezi dětmi tu a tam se objevovala spála a zdržovala je od docházky školní. Naštěstí všechny případy proběhly lehce.

V listopadu tohoto roku zemřel ve Vídni František Fluger, bývalý lékárník, poštmistr a měšťan v Bzenci ve věku 67 let. Býval členem našeho obecního zastupitelstva a horlivě se zastával kulturních zájmů. Sbíral starožitnosti místní a příspěvky k dějinám města. Stěhuje se asi před 20 lety do Vídně, odevzdal své zápisky učiteli náboženství P. Josefu Hanákovi, jenž jich užil sepisuje své „Paměti města Bzence“. Muž pilný, osobně čestný, poněkud podivín a ctitel velké matky Germánie. Skonal poslední „Němec“ bzenecký. Zpopelněné ostatky jeho uložili pozůstalí ve zdejší jejich rodinné hrobce do moravské země, do rodinné hrobky na zdejším hřbitově.

Úprava potoka Syrovínky, takřka životní otázka zelinářství zdejšího, byla ve všech 3 úsecích skončena, prohlédnuta a kolaudována tohoto podzimu. Prováděna od r. 1913 – 1914, potom opět 1919 – 1924 za předsedání Lad. Dedka, ředitele zemské rolnické a vinařské školy v Bzenci. Délková výměra pozemků pojatých do Vodního družstva obnáší 919,44 ha a vyžádala si úhrnného nákladu 3 467 135,86 K.

Krása našeho domova!

Městská rada dává pokáceti řadu starých kaštanů u silnice od Sokolovny vedoucí k Těmicím až ke křižovatce cest „u svaleného dvora“. Vybídla velkostatek, aby svou stranu rovněž vykáceti dal, neboť po druhé straně silnice stromořadí náleží jemu. „Dobrých bude pár stovek za dřevo pro obec! My nasázíme včíl jinších stromů!“ A přece je v Bzenci za parného léta tak málo kde chládku a není kam si vyjíti.

V prosinci 1924 provedeny volby do místní školní rady. Za chlapeckou školu měšťanskou zvolen Ctibor Šťastný, odborný učitel, za dívčí měšťanskou Matylda Böhmová, industriální učitelka; za obecnou školu chlapeckou Lad. Nábělek, za dívčí obecnou Lud. Racková; za všechno učitelstvo Jindřich Kotas. Dříve již z obecního zastupitelstva zvoleni: za klerikály Sigmund Jan č. 154, Jakša František č. 687, Brázda Jan č. 405; za agrárníky Vašík Josef č. 564, Kuchař Jan č. 275; za národní socialisty Marie Vojáčková, Josef Dufalík, učitel; za komunisty Karel Šafář; za živnostníky R. Švajda; za národní demokraty Hynek Strážnický.

V ustavující schůzi dne 27. ledna 1925 zvolen předsedou Jan Kuchař a místopředsedou Jindřich Kotas.

Tohoto léta kostelní konkurenční výbor opravil kapli sv. Floriána na Starém hradě. Práce zadány byly firmě bratři Hromadové v Bzenci-Písku za úhrnnou sumu 70 000 Kč. Vyplacená požárová pojistka obnášela 6 000 Kč, památkový úřad přispěl 25 000 Kč, obec bzenecká 10 000 Kč, sbírka mezi občanstvem vynesla 16 000 Kč a ostatek se vypůjčil ze zdejší Reifeisenky, kdež se bude umořovati. Dovoz materiálu obstarali farníci zdarma. Plány obnovy zhotovil architekt Vladimír Fischer, profesor techniky v Brně.

Poněvadž ředitel škol chlapeckých Petr Hyvnar dnem 31. ledna 1925 odchází na odpočinek, jmenován výnosem okresního školního výboru ze dne 21. ledna 1925, č. 609 zatímně na jeho místo František Kouba, odborný ředitel měšťanské školy dívčí.

Dne 7. března oslavili jsme 75. narozeniny pana prezidenta. O 8. hod. ráno sešly se žákyně ve svátečním oděvu v ozdobené tělocvičně, kdež v průčelí visela podobizna oslavencova v zátiší květin a věnců. Na budově vlály prapory v barvách státních. I někteří rodiče se dostavili. Po proslovu o významu dne děti deklamovaly a zapěly naučené písně. O 10. hod. odebraly se na náměstí, kdež se konala přehlídka zdejší posádky a koncertovala hudba.

Na místo odešlého ředitele Františka Kouby, dne 1. února 1925 nastoupil vyučovati předmětům III. odboru p. Josef Vlk, definitivní učitel ad personam zatímně službou přidělený dívčí škole měšťanské zde.

Josef Vlk

Narodil se 9. března 1893 v Brně. V letech 1899 – 1904 vychodil obecnou a cvičnou školu v Poličce; též přípravku skončil roku 1908. Na to absolvoval tamější ústav učitelský 1908 – 1912 a nabyl vysvědčení dospělosti. Konal pak službu na rozličných školách zdejšího politického okresu: Staré Město, Vésky, Domanín, Horní Němčí, Kunovice, Uherské Hradiště. Vysvědčení způsobilosti získal v Poličce r. 1914 pro školy obecné. R. 1916 konal jako pěšák službu vojenskou.

Ve čtvrtek 26. III. 1925 v noci neznámý zloděj vnikl do uzamčené budovy školní, pokradl některé drobnosti a hnusným způsobem znečistil učírnu I. třídy dívčí měšťanské. Po této události byly opatřeny vchody novými zajišťovacími zámky.

V měsíci dubnu řádila mezi dětmi chřipka; sotva jsme se dočkali velikonoc, jinak měla býti uzavřena škola.

Dne 4. března tohoto roku věnoval p. Bedřich Orlický, měšťan zde, 50 Kč pro chudé školní dítky na uctění památky své zemřelé matky.

Ve dnech 20. – 22. dubna tohoto roku hospitovali v rozličných třídách naší školy učitel Ivan Čepák z Bilovarce a Gisela Bonkalová, zatímní učitelka v Rachově, oba z Podkarpatské Rusi. Prohlédli si místní památky a zařízení zdejších škol. Zároveň dne 21. a 22. dubna visitoval školu okresní školní dozorce p. Václav Sehnal.

Dne 30. dubna zesnula po provedené operaci (na rakovinu střev) před půlnocí v olomoucké nemocnici sl. Marie Dvořáková, učitelka dívčí obecné školy zde. Dlouho přemáhala smrtelné utrpení hlodající v útrobách, vyučovala pilně a téměř ničeho nejedla poslední dobou. Dne 4. dubna v sobotu se rozloučila odjíždějíc na velikonoce domů a už se nevrátila. Dne 3. května tohoto roku v neděli chladnou, větrnou, zachmuřenou a přeprchavou vyjeli tři členové učitelského sboru s ředitelem na její pohřeb do Slatinic a ten se nad otevřeným hrobem s ní rozloučil. Byla ve službě – dcera blahobytného hanáckého statku – vzorem přesnosti; vynikala sečtelostí a hudebním uměním neméně než rázovitým charakterem.

Dne 22. května 1925 vyvedl ředitel žákyně III. třídy měšťanské do Strážnice; dne 28. května (čtvrtek) 4.A a 4.B třídu obecnou třídní učitelky do Koryčan a na Cimburk. Dne 4. a 6. června vyjely žákyně I. a II. třídy měšťanské na prohlídku hlavního města a k Macoše, žákyně III. třídy měšťanské na Radhošť. Dne 25. května přeočkoval děti sedmi a čtrnáctileté městský a obvodní lékař MUDr. R. Polášek.

Ústavu pro zmrzačené v Králově Poli děti vybraly mezi sebou a po domech 636 Kč a zaslaly peníz ten 18. června.

Od 20. dubna spojena 1. třída chlapecké školy obecné (17 ž.) s touže třídou dívčí (20 ž.), jež do konce školního roku vyučoval zatímní učitel František Běhal, dosud učitel I. třídy obecné chlapecké. Tím u dívek uvolněna učitelka L. Racková, která se na tu dobu ujala osiřelé úmrtím třídní učitelky 4.A třídy.

Dne 27. června zakončen vynesením minulý školní rok. Žákyním rozdána vysvědčení a hned 29. a 30. června i 1. července proveden zápis.

Dne 25. srpna obdržel ředitel úřední výzvu, aby jakožto přesloužilec o 42 služebních letech po dosažení 60 roku věku podal žádost o přeložení na trvalý odpočinek. Požádal, aby byl pojat do seznamu oněch učitelských osob, které se podrobují nucené restrikci.

Při opravě školní budovy o prázdninách sňaty ze střech křídel pěkné slohové vikýře s makovicemi, poněvadž hrozily zřícením. Byly na každé vnější straně tři.

Zápis pro rok 1925 – 1926

Školní rok začal v úterý dne 1. září. Třída druhá obecná (18 chlapců a 22 dívek), též třetí třída obecná (23 chlapců a 15 dívek) spojením chlapců a dívek vedou se jakožto koedukační.

Přehled žactva dle národnosti, náboženství a věku na začátku školního roku:

V první třídě obecné bylo na počátku školního roku: 31 žákyň české národnosti, 27 vyznání římsko-katolického, 2 československého katolického, 1 evangelického českobratrského a 1 bez vyznání. 30 žákyň bylo narozených v roce 1919 a 1 v roce 1918.

V druhé třídě obecné bylo na počátku školního roku (chlapci nepočítáni): 22 žákyň české národnosti, 20 vyznání římsko-katolického a 2 vyznání československého katolického. 1 žákyně byla narozena v roce 1919, 19 v roce 1918, 1 v roce 1917 a 1 v roce 1916.

V třetí třídě obecné bylo na počátku školního roku: 15 žákyň české národnosti, 11 vyznání římsko-katolického, 3 vyznání československého a 1 bez vyznání. 13 žákyň bylo narozených v roce 1917 a 2 v roce 1915.

V čtvrté A. třídě obecné bylo na počátku školního roku: 41 žákyň české národnosti, 35 vyznání římsko-katolického, 5 vyznání československého a 1 bez vyznání. 19 žákyň bylo narozeno v roce 1916, 11 v roce 1915, 7 v roce 1914, 2 v roce 1913 a 2 v roce 1912.

V čtvrté B. třídě obecné bylo na počátku školního roku: 40 žákyň české národnosti, 1 izraelitské národnosti, 33 vyznání římsko-katolického, 1 vyznání židovského, 6 vyznání československého a 1 evangelického českobratrského. 15 žákyň bylo narozeno v roce 1915, 17 v roce 1914, 5 v roce 1913 a 4 v roce 1912.

Závěrečná třída byla ve správě škol chlapeckých – od 1. ledna 1926 zrušena.

V první třídě měšťanské bylo na počátku školního roku: 46 žákyň české národnosti, 3 izraelitské národnosti, 40 vyznání římsko-katolického, 3 vyznání židovského, 5 vyznání československého a 1 bez vyznání. 19 žákyň bylo narozeno v roce 1914, 24 v roce 1913, 5 v roce 1912 a 1 v roce 1911.

V druhé třídě měšťanské bylo na počátku školního roku: 36 žákyň české národnosti, 1 izraelitské národnosti, 28 vyznání římsko-katolického, 1 vyznání židovského, 5 vyznání československého, 1 vyznání evangelického českobratrského a 2 bez vyznání. 27 žákyň bylo narozeno v roce 1913, 9 v roce 1912 a 1 v roce 1911.

V třetí třídě měšťanské bylo na počátku školního roku: 28 žákyň české národnosti, 2 izraelitské národnosti, 20 vyznání římsko-katolického, 2 vyznání židovského, 5 vyznání československého a 3 bez vyznání. 1 žákyně byla narozena v roce 1913, 23 v roce 1912, 5 v roce 1911 a 1 v roce 1910.

Čtvrtá třída měšťanská smíšená byla ve správě škol chlapeckých.

Výnosem zemské školní rady ze dne 20. září 1924, č. 52 545, ustanovená učitelka němčiny Anna Šimečková měla zdravotní dovolenou od 1. září do 31. října 1925 a nastoupila službu i na dívčí škole měšťanské dnem 1. listopadu tohoto roku. František Běhal, zatímní učitel chlapecké školy obecné, jenž na naší obecné škole dívčí po zemřelé Marii Dvořákové vypomáhal, přeložen do Uh. Hradiště. Výnosem zemské školní rady ze dne 7. srpna 1925, č. 46 311, ustanoven byl zatímní učitel obecné školy v Jasené (okr. Holešov) Alois Hába definitivním učitelem dívčí školy obecné v Bzenci s nastoupením od 1. září 1925.

Alois Hába

Narodil se 14. prosince 1891 ve Vizovicích, kde absolvoval měšťanskou školu v letech 1903 – 1906. Konal pak studia na učitelském ústavu v Příboře 1906 – 1910 a nabyl tu vysvědčení dospělosti. Vysvědčení způsobilosti učitelské dosáhl tamtéž dne 24. 11. 1912 a způsobilosti pro vyučování na pokračovacích školách průmyslových pak v Praze 12. 8. 1913. Konal službu jako výpomocný, zatímní a učitel ad personam na školách obecných v Bánově, Luhačovicích a Jasené celkem 15 let; nastoupil jako definitivní učitel zde a přidělena mu třída 4.B s 41 žákyněmi.

Výnosem okresního školního výboru ze dne 29. října 1925, č. 7 171, vyvázán zatímní učitel zdejší dívčí měšťanské školy Antoň Horák koncem října ze služby zde a přeložen do Otrokovic. Na jeho místo nastoupil od 1. listopadu 1925 dosavadní učitel chlapecké obecné školy zde Bohumil Kučera dekretem okresního školního výboru z 29. 10. 1925, č. 7 170.

Bohumil Kučera

Narodil se 18. ledna 1900 v Brankovicích z poměrů rolnických, vystudoval na reálném gymnáziu v Kyjově a v Bučovicích. Kurz abiturientský absolvoval při ústavu učitelském v Brně r. 1920 – 1921, kde nabyl vysvědčení dospělosti r. 1921 a způsobilosti r. 1923. Konal pak službu od 1. září 1921 do 31. října 1925 jako zatímní a pak definitivní učitel bez určení služebního místa na škole chlapecké obecné zde. Vyučuje fyzice a jazyku francouzskému v pokračovacím běhu (IV. třídě měšťanské) zde.

Letošní národní svátek připadl na středu a žactvo jej oslavilo v ozdobených učírnách vyslechnuvši proslovy odborných a třídních učitelů a učitelek a zapěvši státní hymny. Na to se rozešly dívky sběratelky dárků na XV. Dětský den do přikázaných obvodů a vybraly 1 409,75 Kč; samy ve třídách žákyně složily 164,15 Kč, na školách chlapeckých 74,50 Kč, Sokol z vinobraní 159,60 Kč, F. D. T. J. z taneční zábavy 44,50 Kč, od nájemce restaurace v Sokolovně 111 Kč, dar obce města Bzence 100 Kč, dar Sokola z kinematografických představení 224,92 Kč, páni učitelé Šťastný a Vlk 40 K. Celkový příjem obnášel 2 331,42 Kč.

V neděli dne 25. října 1925 přednášela sl. učitelka L. Racková o schůzi rodičů po požehnání za přítomnosti asi 100 posluchačů o tématu: „Péče o dítě ohrožené“.

V neděli dne 15. listopadu tohoto roku konaly se v místnostech přízemních školní budovy volby do Národního shromáždění.

V nastalé nepohodě zimní rozmohly se mezi dětmi spalničky, zvláště v první a druhé třídě obecné. Obvodní lékař uzavřel první třídu pro tuto epidemii od 30. listopadu do 6. prosince včetně.

Dne 24. prosince 1925 obdržel ředitel výnos zemské školní rady ze dne 19. prosince 1925, č. 74 069, aby do 8 dnů zažádal do penze na připojeném tiskopise, jejž má neprodleně vyplniti. Heslo přípisu: Nucený odchod dle § 13, zákona č. 286 Sb. zákonů a nařízení. Tedy vyplnil přídavný „Přijímací lístek“ a následujícího dne prohlášení odeslal. Vykázán ze služby jediný člen učitelského sboru mající způsobilost pro školy měšťanské tímto činem.

Vynesením zemské školní rady ze dne 14. prosince 1925, č. 60 072 nepovolena pro přítomný školní rok třída závěrečná. Žákyně tam docházející dány do 4.B třídy, kteráž tím vzrostla (41 + 13) na 54 žákyň.

Dekretem okresní školní rady ze dne 26. ledna 1926, č. 615, dosavadní ředitel Jan Gartner vykázán byl z činné služby a správa dívčí obecné a měšťanské školy svěřena řediteli škol chlapeckých Františku Koubovi od 1. února tohoto roku.

V náhradu pro 10 vyučovacích hodin přidělil okresní školní výbor výnosem ze dne 26. 1. 1926, č. 614 učitelku Miladu Hapalovou z Moravského Písku měšťanské škole dívčí s povinností vyučovati také na škole chlapecké a to do 26. 6. 1926. Jest definitivní učitelkou v Moravském Písku.

76. výročí jmenin našeho pana prezidenta bylo vzpomenuto dne 6. března ve vyzdobené tělocvičně společně se školou chlapeckou. Po úvodu ředitele podal žák IV. třídy Josef Šula biografii pana prezidenta s historickými vztahy k naší republice. Dojemné projevy úcty a příchylnosti v rouše básnickém podávali střídavě žáci a žákyně dle tříd postupných. Slavnost se zakončila státními hymnami.

Městská spořitelna překvapila žákyně počínajíc 3. školním rokem spořitelními knížkami s vkladem po 5 Kč. Poděleno bylo 235 dívek bez ohledu bydliště a příslušnosti. List děkovací byl zaslán zmíněnému peněžnímu ústavu dne 12. března 1926.

Dne 26. února prohlédl školu obecnou a měšťanskou pan okresní dozorce školní Václav Sehnal z Uh. Hradiště: „Přišel jsem, abych hledal, co jest dobré a krásné.“

Koncem školního roku 1925/26 podnikly žákyně větší exkurze do Prachovských skal (II. třídu vedl učitel Josef Vlk) a k Štrbskému plesu (III. třídu vedl učitel Bohumil Kučera).

Vysvědčení za druhé pololetí a školní zprávy rozdaly se dne 26. června 1926.

Výnosem zemské školní rady ze dne 23. srpna 1926, č. 42 359 ustanovena byla ředitelkou této školy odborná učitelka Ludmila Dvořáčková z Veselí nad Moravou.

František Kouba

Zápis pro školní rok 1926 – 1927

Školní rok začal ve středu dne 1. září 1926. I v tomto roce byly 2 třídy chlapecké, a to 3. a 4.A připojeny ke škole dívčí. Stav žactva byl následující:

V první třídě obecné bylo na počátku školního roku: 39 žákyň české národnosti, 1 izraelitské národnosti, 29 vyznání římsko-katolického, 5 československého katolického, 3 evangelického českobratrského, 2 pravoslavného a 1 židovského vyznání. 39 žákyň bylo narozených v roce 1920 a 1 v roce 1919.

V druhé třídě obecné bylo na počátku školního roku (chlapci nepočítáni): 29 žákyň české národnosti, 26 vyznání římsko-katolického, 1 evangelického českobratrského, 1 vyznání československého katolického a 1 bez vyznání. 26 žákyň bylo narozeno v roce 1919 a 3 v roce 1918.

V třetí třídě obecné bylo na počátku školního roku: 22 žákyň české národnosti, 20 vyznání římsko-katolického a 2 vyznání československého. 18 žákyň bylo narozených v roce 1918, 2 v roce 1917, 1 v roce 1916 a 1 v roce 1915.

V čtvrté A. třídě obecné bylo na počátku školního roku: 19 žákyň české národnosti, 15 vyznání římsko-katolického, 3 vyznání československého a 1 bez vyznání. 14 žákyň bylo narozeno v roce 1917, 2 v roce 1916, 1 v roce 1915 a 1 v roce 1914.

V čtvrté B. třídě obecné bylo na počátku školního roku: 44 žákyň české národnosti, 37 vyznání římsko-katolického a 7 vyznání československého. 17 žákyň bylo narozeno v roce 1916, 11 v roce 1915, 6 v roce 1914, 8 v roce 1913 a 2 v roce 1912.

V první třídě měšťanské bylo na počátku školního roku: 51 žákyň české národnosti, 47 vyznání římsko-katolického, 3 vyznání československého a 1 vyznání evangelického českobratrského. 2 žákyně byly narozeny v roce 1916, 21 v roce 1915, 21 v roce 1914 a 7 v roce 1913.

V druhé třídě měšťanské bylo na počátku školního roku: 33 žákyň české národnosti, 2 izraelitské národnosti, 28 vyznání římsko-katolického, 2 vyznání židovského, 4 vyznání československého a 1 bez vyznání. 1 žákyně byla narozena v roce 1915, 19 v roce 1914 a 15 v roce 1913.

V třetí třídě měšťanské bylo na počátku školního roku: 32 žákyň české národnosti, 1 izraelitské národnosti, 25 vyznání římsko-katolického, 1 vyznání židovského, 1 vyznání evangelického českobratrského, 4 vyznání československého a 2 bez vyznání. 28 žákyň bylo narozeno v roce 1913 a 5 v roce 1912.

Výnosem okresního školního výboru ze dne 25. srpna 1926, č. 4 755 zatímní ředitelkou jmenovaná Ludmila Dvořáčková byla výnosem zemské školní rady moravské ze dne 15. října 1926, č. 63 587 ustanovena na této škole definitivně. Narodila se 28. ledna 1885 v Ostrově u Macochy z rodiny učitelské, obecnou školu vychodila v Mouřinově u Bučovic a připravivši se z učiva měšťanské školy soukromě vstoupila na soukromý ústav učitelek v Řepčíně, na němž v r. 1904 maturovala. Působila zatímně na obecné škole v Pustiměři, výpomocně na dívčí měšťanské škole v Bučovicích, zatímně na obecné škole v Pozořicích; vykonavši v květnu roku 1909 v Brně zkoušku pro školy měšťanské z předmětů II. skupiny s matematikou, byla v prosinci téhož roku ustanovena definitivně na dívčí škole měšťanské ve Veselí nad Moravou, kde pobyla až do roku letošního.

Koncem září, ve dnech 26. – 28., uspořádána byla ve Bzenci Vinařským družstvem I. výstava vín z celé republiky; příval návštěvníků, přeplněné starobylé zámecké sklepy a hukot aut ze všech stran se sjíždějících svědčily o velkém zájmu o podnik, jenž se i finančně vydařil.

Národní svátek – 28. říjen – oslaven byl zdejšími školami společně v tělocvičně vhodnými deklamacemi a zpěvy před vkusně ozdobeným obrazem páně prezidentovým. Po slavnosti rozdány byly žákům a žákyním 3. školního roku spořitelní knížky se základním vkladem 5 Kč – dar zdejší Městské spořitelny.

Mezi školní mládeží a prostřednictvím jejím provedeny na podzim v krátkém čase po sobě tři sbírky: pro Ústav mrzáčků v Králově Poli vybráno na dívčích školách 139,10 Kč, na „Dětský den“ ve škole 74,50 Kč, ve městě 976,20 Kč, brzy na to ve prospěch Masarykovy Letecké ligy 479,20 Kč.

V měsíci listopadu nastaly změny v učitelstvu dívčích škol. O zdravotní dovolenou požádala a dne 1. prosince ji nastoupila oblíbená, vzorná učitelka a sociální pracovnice, Ludmila Racková, v náhradu za ni přidělena službou výnosem okresního školního výboru ze dne 27. listopadu 1926, č. 6 915 Alena Tikalová, zatímní učitelka v Milokošti.

Alena Tikalová

Narodila se 20. srpna 1905 v městě Žďáru na Moravě z rodiny úřednické, vychodila tam 5 tříd obecné a 4 třídy měšťanské školy, načež absolvovala ústav učitelek v Brně, kdež maturovala 10. června 1925. Od 1. října 1925 byla zastupující, potom zatímní učitelkou v Milokošti a od 1. prosince 1926 působí na zdejší škole, převzavši 3. třídu obecnou.

Koncem listopadu 1926 ochuravěl nervovou chorobou zatímní učitel dívčí měšťanské školy Josef Vlk; dostal tříměsíční zdravotní dovolenou a hodiny jeho byly v listopadu i prosinci suplovány ostatními členy sboru. Místo něho ustanoven od 1. ledna 1927 výpomocným učitelem Josef Hanák, zatímní učitel v Milokošti, výnosem okresního školního výboru ze dne 8. ledna 1927, č. 154.

Ve dnech 4. a 7. března visitoval zdejší školy pan okresní dozorce školní V. Sehnal.

77 narozeniny pana prezidenta republiky byly oslaveny ve třídách, žákyněmi podle možností vyzdobených, promluvami třídních, přednesem vhodných básní a státními hymnami.

Pravidelné vyučování, jež nastalo po doplnění učitelského sboru ustanovením učitele J. Hanáka porušeno bylo chřipkovou epidemií, jež objevivši se v únoru zachvátila až 30 % žákyň v jednotlivých třídách; onemocnění byla však vesměs lehčího rázu.

Usnesením místní školní rady ustanoven byl školní lékař, jenž prohlédl z jara žákyně všech tříd; byla provedena příslušná měření a založeny „Zdravotní výkazy“ všech žákyň.

Platnost výnosu ministerstva školství a národní osvěty ze dne 27. října 1926, č. 126 454/26 o přeložení začátku dopoledního vyučování na ½ 9. hod. v měsících zimních, prodloužena výjimečně pro tento rok až do prázdnin.

V zimě prospěla novinka hlavně dětem malým ze vzdálenějších částí obce a žákyním přespolním, jež se nemusely vydávati na cestu za čiré tmy; v létě však byl pozdní začátek vyučování občany různě posuzován.

V neděli 1. května oslaven byl „Svátek matek“ školní slavností v tělocvičně, k níž pozvány matky a přátelé dětí. Program vyplnily žákyně deklamacemi a zpěvy, načež učitelka Ludmila Racková promluvila procítěně o významu dne a žádoucím poměru matky k dětem.

Počátkem května přesazen byl přidělený učitel Josef Hanák na dívčí měšťanskou školu ve Veselí nad Moravou a povolán z dovolené zatímní učitel Josef Vlk; po několika dnech vyučování však zhoršila se jeho nervová choroba tak, že mu byla znova udělena zdravotní dovolená; hodiny na něho připadající byly napřed zase suplovány členy sboru, v červnu pak převzali některé hodiny i členové sboru dívčí školy obecné. Stálé toto přerušování a střídání neprospělo ovšem výsledkům vyučovacím v předmětech III. odboru.

Školní rok byl ukončen 28. června 1927 promluvami třídních a rozdáním školních zpráv a vysvědčení.

Zápis pro školní rok 1927 – 1928

Školní rok začal v pátek 2. září 1927. Postupně jsou 4.A a 4.B třída spojeny s třídami chlapeckými. Stav žactva:

V první třídě obecné bylo na počátku školního roku: 41 žákyň české národnosti, 1 izraelitské národnosti, 32 vyznání římsko-katolického, 1 vyznání židovského, 8 československého katolického a 1 vyznání evangelického českobratrského. 37 žákyň bylo narozených v roce 1921 a 5 v roce 1920. Stav na konci školního roku: 41 žákyň české národnosti, 1 izraelitské národnosti, 30 vyznání římsko-katolického, 1 vyznání židovského, 8 československého katolického, 1 vyznání evangelického českobratrského a 2 bez vyznání. 37 žákyň bylo narozených v roce 1921 a 5 v roce 1920.

V druhé třídě obecné bylo na počátku školního roku: 39 žákyň české národnosti, 2 izraelitské národnosti, 30 vyznání římsko-katolického, 2 vyznání židovského, 4 vyznání československého katolického, 3 vyznání evangelického českobratrského a 2 vyznání pravoslavného. 37 žákyň bylo narozených v roce 1920, 3 v roce 1919 a 1 v roce 1918. Stav na konci školního roku: 36 žákyň české národnosti, 2 izraelitské národnosti, 28 vyznání římsko-katolického, 2 vyznání židovského, 4 vyznání československého katolického, 3 vyznání evangelického českobratrského a 1 vyznání pravoslavného. 34 žákyň bylo narozených v roce 1920, 3 v roce 1919 a 1 v roce 1918.

V třetí třídě obecné bylo na počátku školního roku: 28 žákyň české národnosti, 26 vyznání římsko-katolického, 1 vyznání československého a 1 vyznání evangelického českobratrského. 25 žákyň bylo narozených v roce 1919, 2 v roce 1918 a 1 v roce 1917. Stav na konci školního roku: 28 žákyň české národnosti, 25 vyznání římsko-katolického, 1 vyznání československého, 1 vyznání evangelického českobratrského a 1 bez vyznání. 25 žákyň bylo narozených v roce 1919, 2 v roce 1918 a 1 v roce 1917.

V čtvrté A. třídě obecné bylo na počátku školního roku: 20 žákyň české národnosti, 17 vyznání římsko-katolického a 3 vyznání československého katolického. 16 žákyň bylo narozeno v roce 1918, 3 v roce 1917 a 1 v roce 1916. Stav na konci školního roku: 20 žákyň české národnosti, 17 vyznání římsko-katolického a 3 vyznání československého katolického. 16 žákyň bylo narozeno v roce 1918, 3 v roce 1917 a 1 v roce 1916.

V čtvrté B. třídě obecné bylo na počátku školního roku: 25 žákyň české národnosti, 21 vyznání římsko-katolického, 2 vyznání československého a 2 bez vyznání. 13 žákyň bylo narozeno v roce 1917, 5 v roce 1916, 2 v roce 1915 a 5 v roce 1914. Stav na konci školního roku: 25 žákyň české národnosti, 21 vyznání římsko-katolického, 2 vyznání československého a 2 bez vyznání. 12 žákyň bylo narozeno v roce 1917, 5 v roce 1916, 2 v roce 1915 a 5 v roce 1914.

V první třídě měšťanské bylo na počátku školního roku: 41 žákyň české národnosti, 33 vyznání římsko-katolického a 7 vyznání československého katolického. 15 žákyň bylo narozeno v roce 1916, 16 v roce 1915, 9 v roce 1914 a 1 v roce 1913. Stav na konci školního roku: 40 žákyň české národnosti, 32 vyznání římsko-katolického, 7 vyznání československého katolického a 1 bez vyznání. 16 žákyň bylo narozeno v roce 1916, 16 v roce 1915 a 8 v roce 1914.

V druhé třídě měšťanské bylo na počátku školního roku: 33 žákyň české národnosti, 30 vyznání římsko-katolického, 2 vyznání československého, 1 vyznání evangelického českobratrského a 1 bez vyznání. 13 žákyň bylo narozeno v roce 1915, 19 v roce 1914 a 2 v roce 1913. Stav na konci školního roku: 36 žákyň české národnosti, 33 vyznání římsko-katolického, 2 vyznání československého a 1 vyznání evangelického českobratrského. 14 žákyň bylo narozeno v roce 1915, 19 v roce 1914 a 3 v roce 1913.

V třetí třídě měšťanské bylo na počátku školního roku: 21 žákyň české národnosti, 2 izraelitské národnosti, 18 vyznání římsko-katolického, 2 vyznání židovského, 3 vyznání československého. 15 žákyň bylo narozeno v roce 1914 a 8 v roce 1913. Stav na konci školního roku: 19 žákyň české národnosti, 2 izraelitské národnosti, 16 vyznání římsko-katolického, 2 vyznání židovského, 3 vyznání československého. 14 žákyň bylo narozeno v roce 1914 a 7 v roce 1913.

Změny v učitelstvu:

Výnosem zemské školní rady moravské ze dne 20. října 1926, č. 65 469, ustanoven byl na škole měšťanské definitivním odborným učitelem Jan Podlaha pro předměty III. skupiny. Narodil se 10. března 1897 ve Vlastiboři v okresu táborském; pobyv 5 let na jednotřídní škole ve Vlastiboři a 3 léta na měšťanské škole v Soběslavi absolvoval tam i učitelský ústav. Po maturitě 8. července 1916 sloužil aktivně přes dvě léta na italském bojišti. Po návratu z vojny působil na obecných školách v Makově, Choustníku, Vlastiboři a Hlavatcích na Táborsku; po zkoušce způsobilosti pro školy měšťanské byl vyslán na Slovensko jako exponovaný a vyučoval na státních měšťanských školách v Uhorské Vsi a Velkých Levárech po 5 let, do června 1927, nastoupiv od počátku školního roku 1927/28 místo odborného učitele na naší škole.

Zatímní učitelka obecné školy Alma Tikalová přeložena byla na školu chlapeckou a místo ní ustanovena byla zatímní učitelkou Božena Škrabalová, roz. Obenrauchová z obecné školy chlapecké. Narodila se 24. července 1901 ve Slavkově u Brna, vychodila tam pětitřídní školu obecnou a čtyřtřídní měšťanskou, nato absolvovala 4. – 6. ročník lycea, abiturientský kurz při ústavu učitelů v Brně, kde maturovala 7. června 1921. Působila na obecných školách v Nedachlebicích, Domaníně, Huštěnovicích; na měšťanských školách smíšené v Tlumačově, chlapecké v Bzenci a posléze na chlapecké obecné škole v Bzenci.

Výnosem zemské školní rady moravské ze dne 11. srpna 1927, č. 32 713, s projevem uznání za dlouholeté a velmi úspěšné působení ve službě školní, přeložena byla na trvalý odpočinek definitivní učitelka obecné školy dívčí Ludmila Racková pro chorobu – tuberkulózu kostí, po 36 letech nepřetržité a horlivé činnosti učitelské a cílevědomém působení vychovatelském. Prožila téměř 20 let v Bzenci, věnujíc se mimo školu hlavně činnosti sociální jako důvěrnice Okresní péče a funkcionářka Čsl. Červeného kříže. Těšila se úctě a důvěře velké většiny bzeneckého obyvatelstva, milována žactvem a ctěna dospělými. Přestěhovala se do Přerova.

Státní svátek 28. října oslaven společnou slavností všech zdejších škol v tělocvičně vyzdobené květinami, státními vlajkami a slováckými šátky. Pozváni i rodiče žactva a členové místní školní rady. Program záležel v proslovu, recitacích a národních písních českých a slovenských. Slavnost zakončena státními hymnami, načež žactvo 3. školního roku i starší, nově do škol vstoupivší, poděleno vkladními knížkami Městské spořitelny se základním vkladem 5 Kč. Školní budovy ozdobeny byly novými prapory ve státních barvách, zhotovenými žákyněmi měšťanské školy a pořízenými nákladem 180 Kč.

K Dětskému dni provedly na vyzvání městské rady žákyně II. a III. třídy měšťanské školy sbírku po domech, jež vynesla celkem 890,70 Kč.

V neobyčejně tuhé zimě, jež letos překvapila náš kraj, pečovaly žákyně všech tříd o nasycení drobných opeřenců, a okna celé školy obletována byla denně četnými sýkorami, pěnkavami, brhlíky i vrabci.

Narozeniny pana prezidenta republiky T. G. Masaryka oslavily dívčí školy společnou slavností ve vyzdobené tělocvičně v první hodině vyučovací.

Počátkem dubna nastoupila zdravotní dovolenou třídní učitelka 4.A třídy Božena Škrabalová; po čtrnáctidenním suplování byla přidělena výpomocně učitelka Hedvika Botková z Veselí nad Moravou, jež tu působila do konce školního roku.

V neděli dne 29. dubna 1928 vykonaly žákyně I. třídy měšťanské na vyzvání odbočky Čsl. Červeného kříže sbírku pro bulharské kraje postižené zemětřesením; sbírka vynesla neobyčejně mnoho – 1 400 Kč – a největším obnosem přispěla na ni nejméně zámožná část města – Baráky – což vzbudilo u dospělých i žactva zvláštní pozornost.

Veřejně vystoupily naše žákyně o „Svátku matek“, při oslavě uspořádané 20. května odpoledne v sále Sokolovny, k níž zvaly plakáty žákyněmi vyhotovené. Přednášku proslovila bývalá učitelka zdejší školy L. Racková; další program sestaven z příležitostných i žertovných básní, zpěvů (Vorlovy národní písně s doprovodem houslovým, sbory Förstrovy, písně chodské), národních tanečků a divadelního výstupu od Dr. K. Drimla „Kuchařinky“. Sál byl přeplněn posluchači, kteří s živou účastí sledovali celý dvouhodinový průběh slavnosti.

14. června vypravilo se 10 učitelů a učitelek se 123 žákyněmi na Výstavu soudobé kultury v Brně. Pobyt v Brně – asi 12 hodin – za pěkného, avšak parného dne věnován byl prohlídce hlavních pamětihodností města, výstupu na Špilberk a prohlídce výstavy.

Školní rok byl ukončen ve čtvrtek 28. června rozdáním školních zpráv a vysvědčení a napomenutím žákyň k řádnému chování. Ze III. třídy měšťanské vystoupilo 21 žákyň, jichž fotografie i s učitelstvem ve třídě zaměstnaným je přiložena (fotografie se do dnešních dnů v knize nedochovala – pozn. přepisovatele).

Zápis pro školní rok 1928 – 1929

Školní rok začal v sobotu 1. září 1928. 4.B třída chlapecké školy zůstala pro malý počet žáků (13) spojena se 4.B dívčí; počet žactva v jednotlivých třídách:

V první třídě obecné bylo na počátku školního roku: 32 žákyň české národnosti, 1 izraelitské národnosti, 27 vyznání římsko-katolického, 1 vyznání židovského, 2 československého katolického, 2 vyznání evangelického českobratrského a 1 bez vyznání. 24 žákyň bylo narozených v roce 1922, 8 v roce 1921 a 1 v roce 1920. Stav na konci školního roku: 32 žákyň české národnosti, 1 izraelitské národnosti, 27 vyznání římsko-katolického, 1 vyznání židovského, 2 československého katolického, 1 vyznání evangelického českobratrského, 1 vyznání pravoslavného a 1 bez vyznání. 24 žákyň bylo narozených v roce 1922, 8 v roce 1921 a 1 v roce 1920.

V druhé třídě obecné bylo na počátku školního roku: 41 žákyň české národnosti, 30 vyznání římsko-katolického, 8 vyznání československého katolického, 1 vyznání evangelického českobratrského a 2 bez vyznání. 36 žákyň bylo narozených v roce 1921, 5 v roce 1920 a 1 v roce 1919. Stav na konci školního roku: 42 žákyň české národnosti, 30 vyznání římsko-katolického, 8 vyznání československého katolického, 2 vyznání evangelického českobratrského a 2 bez vyznání. 36 žákyň bylo narozených v roce 1921, 5 v roce 1920 a 1 v roce 1919.

V třetí třídě obecné bylo na počátku školního roku: 38 žákyň české národnosti, 2 izraelitské národnosti, 30 vyznání římsko-katolického, 4 vyznání československého, 3 vyznání evangelického českobratrského, 1 vyznání pravoslavného a 2 vyznání židovského. 30 žákyň bylo narozených v roce 1920, 7 v roce 1919 a 1 v roce 1918. Stav na konci školního roku: 37 žákyň české národnosti, 2 izraelitské národnosti, 30 vyznání římsko-katolického, 4 vyznání československého, 3 vyznání evangelického českobratrského a 2 vyznání židovského. 31 žákyň bylo narozených v roce 1920, 7 v roce 1919 a 1 v roce 1918.

V čtvrté A. třídě obecné bylo na počátku školního roku: 29 žákyň české národnosti, 27 vyznání římsko-katolického, 1 vyznání československého katolického a 1 bez vyznání. 20 žákyň bylo narozeno v roce 1919, 5 v roce 1918, 3 v roce 1917 a 1 v roce 1916. Stav na konci školního roku: 29 žákyň české národnosti, 27 vyznání římsko-katolického, 1 vyznání československého katolického a 1 bez vyznání. 20 žákyň bylo narozeno v roce 1919, 5 v roce 1918, 3 v roce 1917 a 1 v roce 1916.

V čtvrté B. třídě obecné bylo na počátku školního roku: 18 žákyň české národnosti, 15 vyznání římsko-katolického a 3 vyznání československého. 14 žákyň bylo narozeno v roce 1918, 2 v roce 1917, 1 v roce 1916 a 1 v roce 1915. Stav na konci školního roku: 17 žákyň české národnosti, 14 vyznání římsko-katolického a 3 vyznání československého. 14 žákyň bylo narozeno v roce 1918, 1 v roce 1917, 1 v roce 1916 a 1 v roce 1915.

V první třídě měšťanské bylo na počátku školního roku: 34 žákyň české národnosti, 31 vyznání římsko-katolického a 3 vyznání československého katolického. 21 žákyň bylo narozeno v roce 1917, 6 v roce 1916, 6 v roce 1915 a 1 v roce 1914. Stav na konci školního roku: 37 žákyň české národnosti, 34 vyznání římsko-katolického a 3 vyznání československého katolického. 22 žákyň bylo narozeno v roce 1917, 8 v roce 1916, 6 v roce 1915 a 1 v roce 1914.

V druhé třídě měšťanské bylo na počátku školního roku: 27 žákyň české národnosti, 22 vyznání římsko-katolického, 4 vyznání československého a 1 bez vyznání. 14 žákyň bylo narozeno v roce 1916 a 13 v roce 1915. Stav na konci školního roku: 28 žákyň české národnosti, 24 vyznání římsko-katolického, 3 vyznání československého a 1 bez vyznání. 14 žákyň bylo narozeno v roce 1916 a 14 v roce 1915.

V třetí třídě měšťanské bylo na počátku školního roku: 21 žákyň české národnosti, 20 vyznání římsko-katolického a 1 vyznání evangelického českobratrského. 12 žákyň bylo narozeno v roce 1915 a 9 v roce 1914. Stav na konci školního roku: 18 žákyň české národnosti, 17 vyznání římsko-katolického a 1 vyznání evangelického českobratrského. 11 žákyň bylo narozeno v roce 1915 a 7 v roce 1914.

Větších změn ve sborech učitelských nebylo; jen místo učitelky Boženy Škrabalové, žádajíc o zdravotní dovolenou, přidělen byl výnosem okresního školního výboru ze dne 28. srpna 1928, č. 3 663 učitel čekatel Jaroslav Měrotský z Měrotína u Litovle, absolvent reálného gymnázia v Litovli a abiturientského kurzu v Brně, působivší dosud v Týnci na okrese hodonínském. Ježto však jmenované učitelce zemskou školní radou dovolená udělena nebyla, nastoupila službu dne 15. října tohoto roku, když byl J. Měrotský přeložen do Březnice u Zlína.

Další změna zaviněna byla menším počtem žákyň v I. třídě měšťanské školy, kde odpadlo rozdělení žákyň ve 2 skupiny při vyučování ženských ručních prací, následkem čehož nebylo dosti hodin pro dvě učitelky. Proto byla učitelka ženských ručních prací Emilie Vencálková přidělena do Veselí nad Moravou a 7 hodin vyučování ženských ručních prací na škole obecné připadlo učitelkám literním. V listopadu však, následkem změn na školách veselských, převzala opět E. Vencálková osm hodin vyučování svému předmětu na zdejší škole obecné.

Desáté výročí republiky oslaveno bylo ve dnech 27. a 28. října co nejlépe, jak jen poměry dovolovaly. Aby se žactvo mohlo zúčastnit i vojenských slavností nedávno nově v Bzenci umístěného pluku těžkého dělostřelectva v neděli dopoledne na Dolním náměstí, uspořádána byla školní slavnost již v sobotu 27. října dopoledne. Dívčí školy vyzdobily si tělocvičnu záplavou praporků ve státních barvách, rozbíhajících se v paprskovitých řadách od obrazu pana prezidenta, umístěného nad podiem květinami ozdobeném. K slavnosti dostavili se zástupcové všech pozvaných veřejných úřadů, rodičů žákyň však přišlo jen málo. Po proslovu následovaly střídavě recitace vhodných básní a zpěvy slavnostních sborů, jako: Sládkovy „28. říjen“, „Hymna 28. října“, Kovařovicovy „Otci“, „U hnízda“ a slavnostní scéna „Masarykovy šlépěje“ od Jiřiny Špotové, provedená žákyněmi měšťanské školy. V předvečer státního svátku při průvodu osvětleným městem, ozářena byla i okna školních budov asi 200 světly.

Dne 28. října seřadilo se žactvo před vojenskou přehlídkou na Dolním náměstí s praporky ve státních barvách, bylo přítomno přehlídce vojska i oslavné řeči, po níž následovalo vztyčení státní vlajky na pyramidě Sokoly obklopené a slib republice od žactva, narozeného v r. 1918. Báseň, přednesená žákem IV. třídy měšťanské na oslavu vlajky a chvíle, v níž plukovník podal ruku desetiletému chlapci po složení slibu republice, pohnula mnohé v zástupu k slzám.

K Dětskému dni provedená sbírka vynesla 1 016,50 Kč.

Městská spořitelna věnovala letos větší úsilí na zdůraznění „Mezinárodního dne spořivosti“. 24. 10. dala provésti bezplatně výchovný film „Otec a syn“, navádějící ke spořivosti – s přehledem vzrůstu svých vkladů. Dne 31. října uspořádán byl průvod všeho žactva s tabulkami zdobenými vhodnými hesly přes náměstí k budově Městské spořitelny, aby tam byly uloženy peníze na knížky spořitelnou darované. Žákyněmi dívčích škol od 3. školního roku bylo toho dne uloženo 4 082 Kč.

Začátkem listopadu byla fotografována skupina učitelstva působícího na dívčích školách v jubilejním roce republiky kolegou Běhalem z chlapecké školy. (fotografie se do dnešních dnů v knize nedochovala – pozn. přepisovatele).

Dne 19. listopadu vykonána byla volba zástupců učitelstva do místní školní rady. Z obecné školy zvoleni byli O. Okounová a A. Hába, z měšťanských L. Dvořáčková a C. Šťastný, z plena J. Podlaha. Slib nové místní školní rady přijat byl starostou města F. Kučerou dne 9. ledna 1929.

V tomto roce podařilo se uspořádati vánoční nadílku nejchudobnějšímu žactvu zdejších škol. Dívčím školám připadlo 300 Kč z daru školního lékaře MUDr. Rudolfa Poláška, 250 Kč z nadace Huškovy, 136 Kč z nadace Eislerovy. Z toho bylo poděleno 10 žákyň zimními botky, 7 žákyň dostalo nové šaty a 3 žákyně teplé spodní prádlo v úhrnné ceně 697 Kč.

Koncem ledna a v únoru dostavily se kruté mrazy – 2 února -35 °C – v poměrně teplém kraji našem nebývalé. Pro sněhové závěje nemohly přespolní žákyně docházeti do školy a tříd nebylo možno vytopiti na přiměřenou teplotu přes neobvyklou spotřebu uhlí. Vypisuji z novin zprávu o neobyčejnosti letošních mrazů: „Letošní únor má plné právo na název slavného měsíce. Je nejchladnějším únorem, jaký kdy byl v našich zemích od té doby, co se konají meteorologická pozorování, a máme silné podezření, že předčí i únory, které u nás byly před rokem 1775. Průměrná teplota byla v letošním únoru podle měření na Klementinu v Praze -10,6 °C.“

Nařízením ministerstva školství, zveřejněným rozhlasem a tiskem, byly školy v celé republice zavřeny na dobu od 18. do 28. února. Zameškaná doba vyučovací nahrazována byla v důležitých předmětech přidáváním hodin po odpoledním vyučování v jarních měsících; nebylo též dovoleno podnikati obvyklé zájezdy se žactvem ve dnech vyučovacích. Studené počasí trvalo i v březnu, takže se v našich školách spotřebovalo o vagon uhlí více než obyčejně.

Tuhá zima nezůstala bez vlivu na zvěř, jíž pohynulo mnoho hladem pro nemožnost získati potravu ve spoustách sněhu – ani na rostlinstvo. Pomrzla réva ve vinicích nezavátých sněhem, uhynulo mnoho třešní a broskví, buď že vůbec nevypučely, nebo uschly po odkvětu a největší ztráty utrpěly ořechy vlašské, z nichž odolal jen málokterý.

79. narozeniny pana prezidenta republiky byly oslaveny dívčími školami 6. března v 1. hodině vyučovací školní slavností ve vyzdobené tělocvičně.

Pořad:

„Buď zdráva zemi rodná“ – slavnostní sbor.
Proslov žákyně III. třídy s přednesem poselství pana prezidenta mládeži.
„Náš tatíčku Masaryku“ – 1. třída obecná.
Píseň „Tatíčku starej náš“.
„Náš tatíčku milovaný“ a „Přání k 7. březnu“ – 2. třída obecná.
„Vysoko hvězdička“ – I. třída měšťanská.
„Masarykovy šlépěje“ – oslavná scéna.
„Po doline tichý vetrík“ – zpěv II. třídy měšťanské.
„Milý pane prezidente“ – žákyně 3. třídy obecné; „Dík tatíčkovi“ – žákyně 4. třídy obecné.
„Otci“ – zpěv I. třídy měšťanské.
„Zvoníci“ – žák 5. třídy obecné.
„Tam nad Vltavou“ – slavnostní zpěv II. a III. třídy měšťanské.
„Pozdrav T. G. Masarykovi“ od S. K. Neumanna.
Státní hymny.

O důstojný průběh slavnosti přičinili se svorně všichni členové učitelských sborů.

Ve dnech 20. a 22. března visitoval zdejší školy okresní inspektor školní p. V. Sehnal; inspekce zakončena byla společnou konferencí.

Na vyzvání městské rady provedly v dubnu žákyně sbírku pro Masarykovu ligu proti tuberkulóze, pro niž bylo darováno 450,80 Kč.

Oslavu „Svátku matek“ uspořádaly dívčí školy 26. května v sále Sokolovny. Kromě vhodných básní a starších zpěvů nacvičily učitelky ke slavnosti tři dramatické výstupy od Dr. K. Drimla: „Chůvičky“, „V ordinaci“ a „Kašpárek kuchařem“, dále tři Dvořákovy „Moravské dvojzpěvy“ jež nacvičila paní učitelka Kunclová a na piáně doprovodila paní učitelka Okounová a rytmické cviky žákyň 1. třídy obecné. Sál byl přeplněn pozornými posluchači.

Dne 10. května byli hosty dívčích škol učitelé z Podkarpatské Rusi, Julius Béda a Emilie Stankaninecová. Byli přítomni v různých hodinách vyučovacích na škole obecné i měšťanské, po vyučování seznámeni s pozoruhodnostmi Bzence, večer se zúčastnili Dvořákova večírku v Sokolovně, kde odborný učitel B. Kučera promluvil o díle Dvořákově a učitelky M. Koubová a O. Okounová přednesly na piáně několik jeho skladeb.

V červnu podniknuty se staršími žákyněmi ve feriálních dnech (volných dnech, kdy se nechodilo do školy – pozn. přepisovatele) obvyklé zájezdy; čtvrtá a pátá třída jely na hrad Buchlov, I. a II. třída měšťanská k Macoše a do jeskyň v jejím okolí, III. třída měšťanská na Děvín a po Dunaji do Bratislavy.

Školní rok 1928 – 1929 byl ukončen 28. června promluvami třídních učitelů a rozdáním vysvědčení. O následujících prázdninách opraven byl nábytek ve všech třídách a znova natřen – čehož opotřebované lavice nutně zasluhovaly. Do III. třídy měšťanské byly pořízeny nové židle, podlahy ve třídách měšťanských naolejovány – věci, jež velmi prospěly vzezření naší školy, dlouhá léta neopravované.

Výnosem zemské školní rady v Brně ze dne 12. listopadu 1928, č. 48 407 pojmenována byla zdejší škola obecná školou pětitřídní; podle osnovy škol pětitřídních vyučovalo se na škole čtyřtřídní s pobočkou od r. 1911.

Zápis pro školní rok 1929 – 1930

Školní rok zahájen byl v pondělí 2. září 1929; o rozdělení dočasně spojených 5. tříd požádáno a zahájeno vyučování odděleně.

Stav žactva:

V první třídě obecné bylo na počátku školního roku: 35 žákyň české národnosti, 2 izraelitské národnosti, 30 vyznání římsko-katolického, 2 československého katolického, 2 evangelického českobratrského, 1 pravoslavného a 2 židovského vyznání. 2 žákyně byly narozeny v roce 1924, 31 v roce 1923, 3 v roce 1922 a 1 v roce 1920.

V druhé třídě obecné bylo na počátku školního roku: 31 žákyň české národnosti, 25 vyznání římsko-katolického, 1 evangelického českobratrského, 3 vyznání československého katolického, 1 vyznání pravoslavného a 1 bez vyznání. 22 žákyň bylo narozeno v roce 1922, 8 v roce 1921 a 1 v roce 1920.

V třetí třídě obecné bylo na počátku školního roku: 42 žákyň české národnosti, 30 vyznání římsko-katolického, 8 vyznání československého, 2 evangelického vyznání a 2 bez vyznání. 35 žákyň bylo narozených v roce 1921, 5 v roce 1920, 1 v roce 1919 a 1 v roce 1918.

V čtvrté třídě obecné bylo na počátku školního roku: 34 žákyň české národnosti, 1 izraelitské národnosti, 27 vyznání římsko-katolického, 4 vyznání československého, 3 evangelického vyznání a 1 židovského vyznání. 29 žákyň bylo narozeno v roce 1920 a 6 v roce 1919.

V páté třídě obecné bylo na počátku školního roku: 29 žákyň české národnosti, 27 vyznání římsko-katolického, 1 vyznání československého a 1 bez vyznání. 18 žákyň bylo narozeno v roce 1919, 6 v roce 1918, 3 v roce 1917 a 2 v roce 1916.

V první třídě měšťanské bylo na počátku školního roku: 27 žákyň české národnosti, 24 vyznání římsko-katolického, 2 vyznání československého a 1 bez vyznání. 16 žákyň bylo narozeno v roce 1918, 9 v roce 1917 a 2 v roce 1916.

V druhé třídě měšťanské bylo na počátku školního roku: 25 žákyň české národnosti, 22 vyznání římsko-katolického a 3 vyznání československého. 20 žákyň bylo narozeno v roce 1917 a 5 v roce 1916.

V třetí třídě měšťanské bylo na počátku školního roku: 17 žákyň české národnosti, 13 vyznání římsko-katolického, 3 vyznání československého a 1 bez vyznání. 14 žákyň bylo narozeno v roce 1916 a 3 v roce 1915.

V učitelstvu školy obecné nebylo změn; na měšťanské škole byla zatímní učitelka Jana Kunclová, působící na ní od roku 1922, přidělena chlapecké škole obecné a místo ní ustanovena zatímně Marie Všetičková, zatímní učitelka měšťanské školy v Blatnici. Narodila se 2. dubna 1906 v Domaníně, do školy obecné chodila v Blatničce, II. a III. třídu měšťanskou vychodila v Bzenci, dále se vzdělávala na učitelském ústavě ve Valašském Meziříčí, kde maturovala v červnu 1925. Působila na obecných školách v Tupesích a Zlechově, výpomocně na smíšené měšťanské škole v Blatnici.

V neděli 28. září připadající na tisící výročí svatého Václava vzpomenuto bylo 27. v poslední hodině dopoledního vyučování ve všech třídách a oslaveno promluvami třídních učitelů, vyprávěním žákyň a zapěním chorálu svatováclavského; školní budovy byly ozdobeny prapory.

Státní svátek Svobody oslavily dívčí školy společně se školami chlapeckými ve vyzdobené tělocvičně. Program trvající jeden a půl hodiny vyplněn byl proslovem, recitacemi příslušníků všech tříd a zpěvy žákyň měšťanské školy; slavnost ukončena státními hymnami. Po slavnosti bylo jako obvykle poděleno žactvo 3. školního roku vkladními knížkami Městské spořitelny.

K mezinárodnímu Dni spořivosti uspořádán byl i letos v hodině občanské nauky průvod žactva s úsporami do Městské spořitelny, v níž současně uloženo žákyněmi 3 601,75 Kč; žákovské vklady činí celkem 130 000 Kč.

O Dětském dni vybraly žákyně měšťanské školy na výzvu městské rady nejvyšší dosud obnos 1 331,50 Kč.

V říjnu zemřelá obchodnice paní Brázdová z Olšovské ulice odkázala 1 000 Kč na zřízení nadace pro chudobné žactvo zdejších škol.

Ve dnech 15. a 18. listopadu visitoval zdejší školy okresní školní inspektor pan Václav Sehnal.

V posledním týdnu před vánocemi pořádány byly v hodinách občanské nauky slavnosti vánočního stromku, a to na obecné škole v každé třídě, na měšťanské společně. O výzdobu stromku i dárky postaraly se děti samy, i program z básní a písní složený navrhly a provedly samy k velké své radosti i potěše pozvaných rodičů. Na vánoční nadílku chudobným připadlo 250 Kč z nadace Huškovy a 250 Kč z daru honební společnosti; 20 žákyň bylo poděleno obuví, teplým spodním prádlem a punčochami.

Městská spořitelna věnovala dívčím školám 1 000 Kč na doplnění knihoven a kabinetů.

V konferenci učitelské na počátku ledna konané bylo usneseno sehráti na oslavu 80. narozenin pana prezidenta republiky divadelní hru J. Průchy „Pro tatíčka prezidenta“ společnou prací všech členů sborů. Kostýmy ušily učitelky za vedení učitelky ženských ručních prací M. Böhmové, rejové skupiny nacvičily třídní učitelky O. Okounová, M. Vávrovská a učitel A. Hába. Zpěvy o přestávkách přednesené nacvičil odborný učitel J. Podlaha, na piáně je doprovázela M. Koubová. Divadlo nacvičeno za vedení ředitelky součinností všech.

80. narozeniny pana prezidenta republiky oslaveny byly svorně celým městem jako státní svátek úplným pracovním klidem a hojnou účastí na všech slavnostních podnicích, seskupených až na malé výjimky vesměs na den 7. března.

Pořad školních oslav byl následující:

Ve čtvrtek 6. března odpoledne byla hlavní zkouška divadla jako dětské představení; večer účastnilo se žactvo pochodňového průvodu osvětleným městem.

7. března o půl deváté dopoledne konala se za účasti pozvaných příznivců školy a rodičů žákyň slavnost dívčích škol v tělocvičně vyzdobené praporky ve státních barvách před poprsím pana prezidenta, jež škole věnoval místní odbor rozcházející se „Národní strany práce“ – umístěným v živé zeleni a květech.

Pořad:

„Pochod mládeže“ od J. Křičky; zpěv II. a III. třída měšťanská.
„K tatíčkovi“ od H. Sedláčka – dramatický výstup 1. třída obecná.
„K svátku prezidenta Masaryka“ od J. Gregora; zpěv II. a III. třída měšťanská.
Slavnostní proslov – žákyně III. třídy měšťanské.
„Tatíček jeden“ a „Zdráv buď“ – deklamace 2. třídy obecné.
„Pozdrav dívek“ od J. Gregora; slavnostní sbor II. a III. třída měšťanská.
„České děti tatíčku prezidentovi“ od J. Hlineckého – 3. třída obecná.
„7. března“ – píseň od J. Gregora; I. až III. třída měšťanská.
„T. G. Masarykovi“, deklamace 4. třídy obecné.
„Naše pohádka“ od J. Borana; dramatický výstup, 4. třída obecná.
„Čechy krásné“ – zazpívaly žákyně I. třídy měšťanské.
„Žij dlouho nám“ od M. Konipáska, recitovala I. třída měšťanská
„Svobodo, svobodo“ od F. Sládka, zpěv II. a III. třída měšťanská.
„Masaryk vítěz“ od M. Sedloňové, recitovala II. třída měšťanská.
„V staleté porobě“ – slavnostní sbor II. a III. třída měšťanská.
„Masarykovi – Osvoboditeli“ od J. Rokyty, III. třída měšťanská.
„Otci“ – zpěv I. až III. třída měšťanská.
„Hold Masarykovi“ od J. S. Machara – 5. třída obecná.
Státní hymny.

Po slavnosti byly žákyně – 4. třídy počínajíc – poděleny pamětními knížkami, věnovanými ministerstvem školství a národní osvěty, načež přihlížely společně slavnostní přehlídce vojska na náměstí. Odpoledne sehrály v rámci oslav pod protektorátem městské rady hru „Pro tatíčka prezidenta“ v sále Sokolovny pro dospělé za hojné účasti i uznání obecenstva; čistý výnos hry 725 Kč slouží jako cestovní fond pro chudobné žákyně při společných zájezdech.

28. března vzpomněl odborný učitel B. Kučera památky J. A. Komenského a jeho snah o světový mír.

Na žádost městské rady provedly žákyně sbírku na „Zdravotní dar“ pro Masarykovu ligu proti tuberkulóze, jež vynesla značný obnos 1 367,10 Kč.

Tohoto jara zasazeny byly na školním dvoře dva mladé vlašské ořechy místo dvou v r. 1929 mrazem zničených a třešeň Hedelfingerova obrovská; v zahrádce broskev, mirabelka a raná slíva; blíž pumpy zařízen „růžový sad“.

„Svátek matek“ oslaven po třídách v hodině občanské nauky v měsíci květnu.

Od počátku tohoto měsíce účastnil se definitivní odborný učitel J. Podlaha I. části kurzu pro učitele živnostenských škol pokračovacích; místo něho přidělen byl učitel J. Dufalík ze školy chlapecké.

Dne 10. května, o „Dni československo – rumunské vzájemnosti“ promluvil k žákyním měšťanské školy odborný učitel B. Kučera o vzájemných vztazích obou států.

Na jaře a před koncem školního roku byly podniknuty se žákyněmi četné zájezdy, jež se těší vždy velké oblibě a jsou zajisté důležitou složkou výchovy. Tak 8. května podniklo 5 učitelek s 59 žákyněmi zájezd do Veselí nad Moravou vlakem, dále pěšky přes Kozojídky, Žeraviny a Kněždub na Šumárník a Výzkum, odtud do Lipova a vlakem do Veselí nad Moravou, kde prohlédly park a zámecké skleníky.

Zájezdy před prázdninami: 5. třída obecná do Lednice, I. třída měšťanská ke Štefánikově mohyle na Bradlo, II. do Bratislavy, III. na Radhošť. Devíti žákyním bylo na těchto zájezdech hrazeno jízdné z cestovního fondu v obnosu 135 Kč.

Školní rok byl zakončen dne 28. června, nato hned byl proveden zápis dle výnosu ministerstva školství a národní osvěty ze dne 2. května 1930, č. 57 229.

O prázdninách – kromě jiných obvyklých oprav – byla obnovena společná kreslírna: stoly podle návrhu zatímního ředitele Ctibora Šťastného a odborného učitele J. Podlahy vyrobili dva místní stolaři, vhodné židle objednány ze Slovenska, podlaha naolejována, místnost vylíčena, pořízena nová katedra – všechen nábytek za 10 000 Kč.

Zápis pro školní rok 1930 – 1931

Školní rok byl zahájen v pondělí dne 1. září 1930 vyučováním v pěti třídách obecných a 3 třídách měšťanských.

Přehled zapsaných žákyň:

V první třídě obecné bylo na počátku školního roku: 39 žákyň české národnosti, 27 vyznání římsko-katolického, 8 československého katolického a 4 vyznání evangelického českobratrského. 36 žákyň bylo narozených v roce 1924 a 3 v roce 1923. Stav na konci školního roku: 38 žákyň české národnosti, 26 vyznání římsko-katolického, 8 československého katolického a 4 vyznání evangelického českobratrského. 36 žákyň bylo narozených v roce 1924 a 2 v roce 1923.

V druhé třídě obecné bylo na počátku školního roku: 31 žákyň české národnosti, 1 izraelitské národnosti, 26 vyznání římsko-katolického, 2 vyznání československého katolického, 2 vyznání evangelického českobratrského, 1 pravoslavného vyznání a 1 židovského vyznání. 1 žákyně byla narozena v roce 1924, 30 v roce 1923 a 1 v roce 1922. Stav na konci školního roku: 32 žákyň české národnosti, 1 izraelitské národnosti, 27 vyznání římsko-katolického, 2 vyznání československého katolického, 2 vyznání evangelického českobratrského, 1 pravoslavného vyznání a 1 židovského vyznání. 1 žákyně byla narozena v roce 1924, 31 v roce 1923 a 1 v roce 1922.

V třetí třídě obecné bylo na počátku školního roku: 35 žákyň české národnosti, 27 vyznání římsko-katolického, 6 vyznání československého, 2 vyznání evangelického českobratrského a 1 vyznání pravoslavného. 28 žákyň bylo narozených v roce 1922, 5 v roce 1921, 1 v roce 1920 a 1 v roce 1919. Stav na konci školního roku: 37 žákyň české národnosti, 28 vyznání římsko-katolického, 6 vyznání československého, 2 vyznání evangelického českobratrského a 1 vyznání pravoslavného. 28 žákyň bylo narozených v roce 1922, 7 v roce 1921, 1 v roce 1920 a 1 v roce 1919.

V čtvrté třídě obecné bylo na počátku školního roku: 44 žákyň české národnosti, 32 vyznání římsko-katolického, 8 vyznání československého katolického, 2 vyznání evangelického českobratrského a 2 bez vyznání. 35 žákyň bylo narozeno v roce 1921, 6 v roce 1920, 2 v roce 1919 a 1 v roce 1918. Stav na konci školního roku: 43 žákyň české národnosti, 31 vyznání římsko-katolického, 8 vyznání československého katolického, 2 vyznání evangelického českobratrského a 2 bez vyznání. 35 žákyň bylo narozeno v roce 1921, 5 v roce 1920, 2 v roce 1919 a 1 v roce 1918.

V páté třídě obecné bylo na počátku školního roku: 33 žákyň české národnosti, 1 izraelitské národnosti, 26 vyznání římsko-katolického, 4 vyznání československého, 3 vyznání evangelického českobratrského a 1 vyznání židovského. 30 žákyň bylo narozeno v roce 1920 a 5 v roce 1919. Stav na konci školního roku: 36 žákyň české národnosti, 1 izraelitské národnosti, 29 vyznání římsko-katolického, 4 vyznání československého, 3 vyznání evangelického českobratrského a 1 vyznání židovského. 30 žákyň bylo narozeno v roce 1920, 6 v roce 1919 a 1 v roce 1917.

V první třídě měšťanské bylo na počátku školního roku: 36 žákyň české národnosti, 33 vyznání římsko-katolického, 2 vyznání československého katolického a 1 bez vyznání. 28 žákyň bylo narozeno v roce 1919, 6 v roce 1918 a 2 v roce 1917. Stav na konci školního roku: 34 žákyň české národnosti, 32 vyznání římsko-katolického, 1 vyznání československého katolického a 1 bez vyznání. 26 žákyň bylo narozeno v roce 1919, 6 v roce 1918 a 2 v roce 1917.

V druhé třídě měšťanské bylo na počátku školního roku: 27 žákyň české národnosti, 22 vyznání římsko-katolického, 3 vyznání československého a 2 bez vyznání. 17 žákyň bylo narozeno v roce 1918 a 10 v roce 1917. Stav na konci školního roku: 27 žákyň české národnosti, 22 vyznání římsko-katolického, 3 vyznání československého a 2 bez vyznání. 17 žákyň bylo narozeno v roce 1918 a 10 v roce 1917.

V třetí třídě měšťanské bylo na počátku školního roku: 21 žákyň české národnosti, 18 vyznání římsko-katolického a 3 vyznání československého katolického. 20 žákyň bylo narozeno v roce 1917 a 1 v roce 1916. Stav na konci školního roku: 20 žákyň české národnosti, 17 vyznání římsko-katolického a 3 vyznání československého katolického. 19 žákyň bylo narozeno v roce 1917 a 1 v roce 1916.

V obou učitelských sborech nastaly s novým rokem značné změny: z obecné školy odešla na definitivní místo do Třeboně definitivní učitelka bez určení služebního místa Marie Vávrovská, jež působila na zdejších školách – vždy s prospěchem velmi dobrým nebo výtečným – od r. 1922; odchodu jejího želely nejen žákyně, lnoucí k ní vzácnou oddaností, ale i jejich rodiče, oceňující její práci a vliv u dětí, jakož i učitelstvo a všichni, kdož se s ní stýkali. Místo ní přišel definitivní učitel Vladimír Hyvnar, ustanovený výnosem zemské školní rady v Brně ze dne 12. června 1930, č. 30 738. Narodil se v Bzenci 19. 2. 1899, vychodil zde obecnou a měšťanskou školu, absolvoval v letech 1915 – 1920 učitelský ústav v Příboře. Působil v různých obcích okresu uherskohradišťského jako zatímní i definitivní učitel, od r. 1926 byl definitivním správcem jednotřídní školy ve Svárově, od 15. 3. 1930 byl zatímně ustanoven na chlapecké škole obecné, odkud přešel na školu dívčí.

Ze školy měšťanské odešla zatímní učitelka Marie Všetičková do Kunovic, zatímní odborný učitel Bohumil Kučera přeložen byl na měšťanskou školu chlapeckou.

Výnosem zemské školní rady v Brně ze dne 26. dubna 1930, č. 20 468 ustanoven byl definitivním odborným učitelem – pro předměty II. skupiny – odborný učitel Urban Blahutka. Narodil se 22. května 1891 ve Velešovicích, chodil tam 6 let do školy obecné, v letech 1903 – 1906 ve Slavkově do školy měšťanské, kde o rok později absolvoval i IV. ročník. Nato vstoupil do III. třídy reálky v Bučovicích, na níž maturoval v r. 1913; v následujícím roce byl v abiturientském kurzu obchodní akademie v Olomouci, od roku 1915 na vojně a v ruském zajetí; v letech 1918 – 1919 absolvoval abiturientský kurz při učitelském ústavu v Brně, kde maturoval v r. 1919 a zkoušku způsobilosti pro školy obecné složil v r. 1920. Působil jako zatímní učitel na měšťanské škole v Rousínově a obecné škole ve Velešovicích na Vyškovsku a jako zatímní správce menšinové školy v Odrách na Opavsku. Po zkoušce způsobilosti pro školy měšťanské v r. 1924 byl zatímním odborným učitelem v Brankovicích, Slavkově, Drnovicích, kde byl v r. 1929/30 zatímním ředitelem; od 1. září 1930 nastoupil na zdejší škole.

Místo odborného učitele B. Kučery přidělena byla na dívčí školu zatímní učitelka Marie Hromadová z Veselí nad Moravou výnosem okresního školního výboru ze dne 27. srpna 1930, č. 3 686.

Rozvrhy hodin byly schváleny výnosy okresního školního výboru a to ze dne 18. října 1930, č. 4 702 pro školu měšťanskou a ze dne 3. listopadu 1930, č. 4 703 pro školu obecnou.

Státní svátek 28. října oslavily dívčí školy v tělocvičně slavností, k níž byli pozváni zástupci místních úřadů a rodiče žákyň. Tělocvična byla vyzdobena praporky ve státních barvách, na podiu, jehož pozadí tvořily nově pořízené černé draperie, umístěno bylo v zeleni a květech poprsí pana prezidenta republiky. Slavnost měla následující pořad:

„U Zborova hřměla děla“ – zpěv I. až III. třída měšťanská.
Proslov žákyně III. třídy měšťanské, v němž vzpomenuto společného úsilí národa českého i slovenského o vznik našeho státu.
Recitace 1. třídy obecné: a) „Svobodo, svobodo“; b) „Maličká su“; c) „První pusa – druhá – třetí“; d) „Mám já doma“.
„Den svobody“ – zpěv II. třída měšťanská.
Recitace: a) 2. třída: „Svátek svobody“; b) 3. třída: „Svátek“ – od H. Sedláčka.
„Udeřila naše hodina“ – zpěv III. třída měšťanská.
Recitace: 4. třída obecná: „Slavný den“ – od J. Spilky; 5. třída obecná: „Přísaha“ a „Zvony“ od J. Naumana.
„Hymna Francouzů“ – zpěv III. třídy měšťanské.
Recitace: I. třída měšťanská: „Pravda a pohádka“ od R. Těsnohlídka; II. třída měšťanská: „Slované a svoboda“ od J. Nerudy.
Sólové číslo na housle – „Humoreska“ od A. Dvořáka.
Recitace III. třídy měšťanské: „Naše republika“ od V. Dyka.
„Princezna Svoboda“ – dramatický výstup od F. Jungbauera.
Národní hymny.

Recitace a dramatický výstup nacvičili třídní učitelé, zpěvy nacvičil a hrou na housle doprovázel i sólové číslo houslové přímo virtuosně přednesl odborný učitel U. Blahutka. Po slavnosti byly poděleny žákyně 3. školního roku i starší nově přibivší žákyně vkladními knížkami Městské spořitelny se základním vkladem 5 Kč.

V hodinách občanské nauky pohovořeno bylo v říjnu se žákyněmi o významu Dětského dne; sbírka provedená po domech žákyněmi II. a III. třídy měšťanské vynesla 1 067,10 Kč.

O Mezinárodním dni spořivosti pojednáno rovněž v hodinách občanské nauky a na přání Městské spořitelny vyzvány žákyně k hromadnému ukládání úspor toho dne. Úspory se vkladními knížkami dodaly deputace z jednotlivých tříd do spořitelny. Žákyněmi obecné školy bylo uloženo 4 240,70 Kč, měšťanské 2 203,70 Kč, žactvem všech zdejších škol celkem 11 695,10 Kč. Nákladem spořitelny předveden byl v předvečer státního svátku film „Zájezd pana prezidenta na Těšínsko“ a „Masarykův okruh u Brna“, 31. října rovněž zdarma agitační filmy o spoření a žertovné příběhy.

Dne 8. listopadu byl předveden žákyním film „Plukovník Švec“, jenž vzbudil živý zájem a hlubokou účast žákyň.

Ve dnech 29. září a 28. listopadu visitoval zdejší školy okresní školní inspektor pan V. Sehnal.

Na vánoční nadílku darovala dívčím školám Spořitelna města Bzence 560 Kč, honební společnost, odkaz zemřelé slečny Čermákové, dar obvodního a školního lékaře pana doktora R. Poláška a výnos nadace Huškovy po 250 Kč, Okresní péče v Uh. Ostrohu 3 páry botek. Zakoupeno bylo 17 párů botek a barchent na 23 šatů, jež ušila učitelka ženských ručních prací M. Böhmová se žákyněmi II. a III. třídy měšťanské školy.

Dne 1. prosince promluvila učitelka M. Hromadová v dopoledních vyučovacích hodinách ve všech třídách o československo – jihoslovanské vzájemnosti, čerpajíc přitom z vlastních zkušeností ze zájezdu do Bělehradu o sletu Sokolstva jihoslovanského.

Odborný učitel U. Blahutka uspořádal se žákyněmi III. třídy slavnost vánočního stromku s recitacemi příležitostných básní a zpěvem koled s doprovodem houslí.

Den 81. narozenin pana prezidenta republiky T. G. Masaryka oslavily zdejší školy společnou slavností 7. března odpoledne, konanou v sále Sokolovny, zdarma k této příležitosti školám propůjčeném. Pořad:

„Náš tatíčku“ – slavnostní sbor I. až III. třídy měšťanské dívčí.
Proslov – žák IV. třídy měšťanské.
„Velký svátek“; dva dramatické výstupy – 1. třída obecná dívčí; „Přání malých“, „Tatíčkovi“ – 1. třída obecná chlapecká.
„Pozdrav dítek“ – zpěv II. a III. třída měšťanská chlapecká.
a) „Hold vlajce“; národní tanečky; „Budulínek“ – 2. třída obecná dívčí; b) „Výstup k 7. březnu“ – 2. třída obecná chlapecká.
a) „Kdybych já byl kouzelníkem“ – 3. třída obecná chlapecká; b) „Rej národních tanců“ – 3. třída obecná dívčí.
„Povídali nepřátelé“ – zpěv I. až III. třídy měšťanské dívčí.
a) „Přání věrných“ – 4. třída obecná chlapecká; b) „Tatíčkovi“ – 4. třída obecná dívčí.
„Valčík smutku“ od O. Nedbala, piano a housle; přednesli učitelka M. Koubová a odborný učitel U. Blahutka.
a) „My rádi máme jej“ – dramatický výstup 5. třídy obecné chlapecké; b) „K tatíčkovi“ – dramatický výstup 5. třídy obecné dívčí.
„Tatíčku starý náš“ – zpěv II. a III. třídy měšťanské chlapecké.
„Jak tetka Pilíčka byly u pana prezidenta“ – I. třída měšťanská chlapecká.
„Na uvítanou“ od V. Dyka – II. třída měšťanská dívčí.
„Pan prezident doma“ – I. třída měšťanská chlapecká.
„Volha, Volha“ – zpěv III. třídy měšťanské dívčí s doprovodem mandolíny.
„7. březen“ – III. třída měšťanská chlapecká.
„Slečny“ – dramatický výstup III. třídy měšťanské dívčí.
„Fialky pro pana prezidenta“ – dramatický výstup III. třídy měšťanské dívčí.
Státní hymny.

Pořad přes tři hodiny trvající byl vděčně sledován pozorným obecenstvem, jež naplnilo sál, přilehlé místnosti i předsíň; provedení došlo svorné chvály všech přítomných.

K večerní oslavné akademii, pořádané tělocvičnou jednotou Sokol, nacvičil sborové zpěvy odborný učitel U. Blahutka, jenž také střídavě s učitelkou M. Koubovou doprovázel čísla tělocvičná na pianě a přednesl sólovou skladbu na houslích.

V půlhodině vyučovací dne 28. března věnované památce J. A. Komenského, vzpomenuto též jeho mírových snah a nynějšího mírového hnutí vzdělaných národů.

Ve školní zahradě zasadily žákyně zákrsek meruně a polokmen broskvoně; upravovaly záhony i chřestovnu, pomáhaly sázeti květiny; účastnily se též pěstování sladké papriky a lilku vejcoplodého, jichž plody budou upraveny ve školní kuchyni jako ukázky nové zeleniny v našem kraji.

„Svátek matek“ oslaven byl v hodinách občanské nauky ve třídách.

V květnu a červnu podniknuty byly delší zájezdy se žákyněmi vyšších tříd a to celodenní zájezdy autobusem: 3. třída obecná na Bradlo ve Chřibech a ke Klimentku, 5. třída obecná na hrad Buchlov. Měšťanská škola pod vedením třídních učitelů podnikla dvoudenní zájezd na Radhošť a Hostýn. Jedenácti žákyním byly hrazeny cestovní výlohy z loňského výtěžku divadelního.

Školní rok byl zakončen 27. června, zatímco zápis byl vykonán dne 26. a 27. června.

O prázdninách kromě obvyklých oprav byly vymalovány ředitelny, natřeny v nich podlahy a opatřeny koberci, hlavně však znova upravena tělocvična tím, že mokré zdi byly zbaveny omítky a opatřeny nepropustným nátěrem a položeny parkety.

První třída obecná s učitelkou O. Okounovou:

Zápis pro školní rok 1931 – 1932

Školní rok zahájen byl v úterý dne 1. září 1931 vyučováním v 5. třídách obecných a 3. třídách měšťanských.

Přehled zapsaných žákyň:

V první třídě obecné bylo na počátku školního roku: 32 žákyň české národnosti, 23 vyznání římsko-katolického, 6 československého katolického, 2 vyznání evangelického českobratrského a 1 vyznání pravoslavného. 23 žákyň bylo narozených v roce 1925 a 9 v roce 1924. Stav na konci školního roku: 31 žákyň české národnosti, 22 vyznání římsko-katolického, 6 československého katolického, 2 vyznání evangelického českobratrského a 1 vyznání pravoslavného. 22 žákyň bylo narozených v roce 1925 a 9 v roce 1924.

V druhé třídě obecné bylo na počátku školního roku: 36 žákyň české národnosti, 24 vyznání římsko-katolického, 8 vyznání československého katolického a 4 vyznání evangelického českobratrského. 32 žákyň bylo narozeno v roce 1924 a 4 v roce 1923. Stav na konci školního roku: 39 žákyň české národnosti, 27 vyznání římsko-katolického, 8 vyznání československého katolického a 4 vyznání evangelického českobratrského. 35 žákyň bylo narozeno v roce 1924 a 4 v roce 1923.

V třetí třídě obecné bylo na počátku školního roku: 32 žákyň české národnosti, 1 izraelitské národnosti, 27 vyznání římsko-katolického, 2 vyznání československého, 2 vyznání evangelického českobratrského, 1 vyznání židovského a 1 vyznání pravoslavného. 1 žákyně byla narozena v roce 1924, 29 v roce 1923 a 3 v roce 1922. Stav na konci školního roku: 30 žákyň české národnosti, 1 izraelitské národnosti, 26 vyznání římsko-katolického, 3 vyznání československého, 2 vyznání evangelického českobratrského, 1 vyznání židovského. 1 žákyně byla narozena v roce 1924, 27 v roce 1923 a 3 v roce 1922.

V čtvrté třídě obecné bylo na počátku školního roku: 37 žákyň české národnosti, 27 vyznání římsko-katolického, 7 vyznání československého katolického, 1 vyznání evangelického českobratrského, 1 vyznání pravoslavného a 1 bez vyznání. 22 žákyň bylo narozeno v roce 1922, 12 v roce 1921, 2 v roce 1920 a 1 v roce 1919. Stav na konci školního roku: 36 žákyň české národnosti, 26 vyznání římsko-katolického, 7 vyznání československého katolického, 1 vyznání evangelického českobratrského, 1 vyznání pravoslavného a 1 bez vyznání. 23 žákyň bylo narozeno v roce 1922, 10 v roce 1921, 2 v roce 1920 a 1 v roce 1919.

V páté třídě obecné bylo na počátku školního roku: 49 žákyň české národnosti, 37 vyznání římsko-katolického, 10 vyznání československého, 1 vyznání evangelického českobratrského a 1 bez vyznání. 33 žákyň bylo narozeno v roce 1921, 10 v roce 1920, 5 v roce 1919 a 1 v roce 1918. Stav na konci školního roku: 49 žákyň české národnosti, 38 vyznání římsko-katolického, 10 vyznání československého a 1 bez vyznání. 33 žákyň bylo narozeno v roce 1921, 10 v roce 1920, 5 v roce 1919 a 1 v roce 1918.

V první třídě měšťanské bylo na počátku školního roku: 44 žákyň české národnosti, 1 izraelitské národnosti, 37 vyznání římsko-katolického, 4 vyznání československého katolického, 2 vyznání evangelického českobratrského, 1 vyznání židovského a 1 bez vyznání. 1 žákyně byla narozena v roce 1921, 33 v roce 1920 a 11 v roce 1919. Stav na konci školního roku: 46 žákyň české národnosti, 1 izraelitské národnosti, 39 vyznání římsko-katolického, 4 vyznání československého katolického, 2 vyznání evangelického českobratrského, 1 vyznání židovského a 1 bez vyznání. 1 žákyně byla narozena v roce 1921, 35 v roce 1920 a 11 v roce 1919.

V druhé třídě měšťanské bylo na počátku školního roku: 28 žákyň české národnosti, 26 vyznání římsko-katolického, 1 vyznání československého a 1 bez vyznání. 18 žákyň bylo narozeno v roce 1919, 9 v roce 1918 a 1 v roce 1917. Stav na konci školního roku: 28 žákyň české národnosti, 26 vyznání římsko-katolického, 1 vyznání československého a 1 bez vyznání. 18 žákyň bylo narozeno v roce 1919, 9 v roce 1918 a 1 v roce 1917.

V třetí třídě měšťanské bylo na počátku školního roku: 22 žákyň české národnosti, 18 vyznání římsko-katolického, 2 vyznání československého katolického a 2 bez vyznání. 16 žákyň bylo narozeno v roce 1918 a 6 v roce 1917. Stav na konci školního roku: 22 žákyň české národnosti, 18 vyznání římsko-katolického, 2 vyznání československého katolického a 2 bez vyznání. 16 žákyň bylo narozeno v roce 1918 a 6 v roce 1917.

Zatímco na škole obecné, jejíž učitelská místa jsou všechna definitivně obsazena, nebylo změn, odešla z měšťanské školy zatímní učitelka Marie Hromadová, byvše ustanovena výnosem okresního školního výboru ze dne 27. srpna 1931, č. 4 163, zatímní učitelkou na měšťanské škole chlapecké ve Veselí nad Moravou; místo ní byla zatímně ustanovena odborná učitelka Milada Olexová z Moravského Krumlova.

Milada Olexová, roz. Pfeiferová, narodila se 20. prosince 1901 v Dolních Kralovicích v okrese ledečském v Čechách. Obecnou školu vychodila v Rychnově nad Kněžnou a Chrudimi, měšťanskou v Chrudimi, kde v letech 1916 – 1920 vystudovala i učitelský ústav. Působila na okrese hodonínském na obecné škole v Tvarožné Lhotě a Dubňanech, na měšťanských v Hodoníně a Břeclavi, na menšinové měšťanské škole v Šumvaldě u Znojma, na měšťanské škole v Charvátské Nové Vsi a Lanžhotě, obecných školách v Mutěnicích, Podivíně a Moravské Nové Vsi. Odtud odešla na dívčí měšťanskou školu v Moravském Krumlově, kde vykonala zkoušku způsobilosti pro školy měšťanské z předmětů I. skupiny, 30. listopadu 1930 v Chrudimi. Ustanovením jejím v Bzenci jsou po několika letech poprvé všechna místa obsazena zkoušeným učitelstvem.

Rozvrh hodin na školní rok 1931/32 byl schválen okresním školním výborem dne 8. října 1931, č. 4 794, pro školu obecnou, 1. října 1931, č. 4 795, pro školu měšťanskou.

Učitelka němčiny pro tento školní rok povolena společně se školou chlapeckou výnosem zemské školní rady v Brně ze dne 24. září 1931, č. 58 335, intimovaným výnosem okresního školního výboru ze dne 3. října 1931, č. 4 944.

Vyučování dívčím ruční a domácí nauce schváleno výnosem zemské školní rady v Brně ze dne 7. října 1931, č. 58 329, a to ve 4 skupinách a 17 hodinách na škole měšťanské, ve 4 skupinách a 12 hodinách na škole obecné.

Oslava 28. října konala se o osmé hodině ranní ve vyzdobené tělocvičně pro obě dívčí školy. Byli pozváni rodiče žákyň, místní školní a městská rada.

Pořad slavnosti:

„Pochod mládeže“ od J. Křičky; zpěv I. až III. třída měšťanská.
Proslov žákyně III. třídy měšťanské.
„28. říjen“ – báseň od A. Weniga, III. třída měšťanská.
„My jsme malí školáci“ – recitace 1. třída obecná.
„Svobodo“, „Za tatíčkem“, „28. říjen“ – recitace 2. třída obecná.
„Hymna Slovinců“ – zpěv I. až III. třída měšťanská.
„Země česká“, „Pozdrav vlajce“, „28. říjen“ – 3. třída obecná.
„Serenáda“ od Drdy – přednesl na housle odborný učitel U. Blahutka.
„Jen vlň se, vlaj“, „Den svobody“, recitace 4. třída obecná.
„České hvězdičky“ – dramatický výstup 5. třída obecná.
Vítání pana prezidenta na Valašsku.
„Svobodo, svobodo“ – zpěv I. až III. třída měšťanská.
„Chceme svobodu“ – recitace II. třída měšťanská.
Státní hymny.

Po skončení slavnosti, jíž se zúčastnili i rodiče žákyň, byly jako jiná léta rozdány žákyním 3. školního roku a starším, nově do školy přijatým, vkladní knížky Spořitelny města Bzence se základním vkladem 5 Kč.

O mezinárodním dni spořivosti šly žákyně v průvodu se standartami do spořitelny a uložily na darované knížky 4 364,90 Kč.

K Dětskému dni vybraly žákyně měšťanské školy při sbírce po domech 1 164,10 Kč.

Dvacátého listopadu vyžádal si definitivní učitel Vladimír Hyvnar dovolenou, aby si dal operovati v Brně mandle. Po operaci onemocněl však doma a zemřel v hradišťské nemocnici otravou krve dne 3. prosince 1931 ve věku 32 let. Pohřbu jeho dne 5. prosince – prvního na zdejším hřbitově bez vyznání, účastnilo se kromě místních sborů učitelských a žactva i učitelstvo z Těmic a Vracova. Pěvecký sbor Sokola, řízený odborným učitelem U. Blahutkou zapěl nad rakví smuteční sbor a nad hrobkou státní hymny. U hrobu promluvili: odborný učitel Antonín Škrabal, za dívčí školy ředitelka, za žákyně 5. třídy žačka V. Pírková, za těmickou školu, jíž kdysi spravoval, rozloučila se žákyně z Těmic. Vyučování v 5. třídě hrazeno bylo suplováním učitelstva obecné školy a ředitelky až do vánoc. Od 1. ledna 1932 ustanovena byla výnosem okresního školního výboru ze dne 22. prosince 1931, č. 7 302, Marie Hromadová, zatímní učitelka měšťanské školy chlapecké ve Veselí nad Moravou.

Ve dnech 20. a 25. ledna visitoval zdejší školy okresní školní inspektor pan Václav Sehnal. Zpráva o vizitaci školy měšťanské ve výnosu okresního školního výboru ze dne 26. února 1932, č. 546 praví: „Žákyně chodí pravidelně do školy, chovají se velmi pěkně a dobře se učí. Učitelstvo pak pracuje v úplné shodě s výsledky velmi dobrými.“ V podobném znění je i zpráva o škole obecné.

V lednu bylo zahájeno stravování 57 dětí ze škol chlapeckých i dívčích; třikrát týdně dostaly po 1 litru vařeného mléka, dvakrát týdně bramborovou nebo luštěninovou polévku, jež v hodinách vaření připravily žákyně III. a IV. třídy měšťanské s učitelkou ženských ručních prací M. Böhmovou. Stravování trvalo do konce dubna, bylo podáno 3 580 dávek, při nichž se spotřebovalo 517 litrů mléka za 662,10 Kč a za 272,10 Kč potravin na přípravu polévek; na celkový obnos 934,20 Kč byla státem udělena subvence 400 Kč, zbytek uhradila místní školní rada.

82. narozeniny pana prezidenta republiky T. G. Masaryka byly oslaveny v pondělí 7. března v 1. hodině vyučovací v jednotlivých, žákyněmi vyzdobených třídách promluvami třídních učitelů, recitacemi a zpěvy žákyň.

Odpoledne a večer téhož dne sehrály žákyně dívčích škol dětskou divadelní hru „O matce Vlasti“ od Jaroslava Průchy. Hru se žákyněmi měšťanské školy obětavě nacvičila odborná učitelka Milada Olexová, zatímco učitelky obecné školy O. Okounová, M. Koubová, B. Škrabalová a M. Hromadová neméně obětavě věnovaly se nacvičení tanců a rytmických rejů se žákyněmi svých tříd, jež při představení doprovázely na piáně učitelka O. Okunová a M. Koubová. Plakáty navrhly a provedly žákyně III. třídy měšťanské u odborného učitele J. Podlahy. Písně cvičil odborný učitel Urban Blahutka v hodinách zpěvu a doprovázel je na houslích. Představení upoutalo obecenstvo jak národně a výchovným obsahem hry, tak i pečlivým provedením a konalo se pokaždé před přeplněným hledištěm sálu sokolovny. Čistý výtěžek připadl cestovnímu fondu žákyň dívčích škol.

V týdnu od 14. do 20. března vzpomenuto bylo ve všech třídách J. A. Komenského a jeho snah o sblížení národů. Dne 18. března naslouchaly žákyně z rozhlasu řeči pana prezidenta republiky o vděku ke stáří a oslavě J. W. Goetha; přístroje zapůjčili J. Podlaha a A. Hába.

V sobotu 7. května vyžádal si odborný učitel Jan Podlaha dovolenou na odpoledne a pondělí, aby mohl navštíviti těžce nemocnou matku ve Vlastiboři u Soběslavi; odejel a v neděli odpoledne přišel odtud telegram, že tam náhle zemřel. Na pohřeb vypravila se ředitelka za školy dívčí, učitel Alois Hába za školy chlapecké, 2 žákyně ze II. třídy, jichž byl třídním učitelem a jedna ze IV. třídy; žákyním byly hrazeny cestovní výlohy ze školního fondu – výtěžku divadla; později, se zástupci Odbočky svazu důstojníků přijely dvě žákyně ze železničářských rodin. Učitelské sbory věnovaly dva věnce, žákyně rostlé kytice. Pohřben byl 11. května na hřbitůvku v Nedvědici u Soběslavi; sluneční záře a zpěv skřivanů doprovázely rakev jeho na cestě z rodné vísky – nad jeho rovem upřímně truchlili všichni, kdož jej znali; byl učitelem nejvýš svědomitým, povinností i cti školy a stavu úzkostlivě dbalým. Zanechal mladou ženu – Slovenku a 1 1 roční dcerku Martičku. Nad hrobem promluvila žákyně H. Dentschová, ředitelka, učitel A. Hába, železniční adjutant Karlík za důstojnictvo (zemřelý byl nadporučík v záloze) a čsl. duchovní z Tábora, jenž jej pochoval, když mu byl ve vlastním vyznání odepřen pohřeb pro občanský sňatek. Příčinou smrti byla mozková mrtvice, zaviněná tuberkulózou mozkových blan. Všichni kdož jej znali, zachovají naň milou vzpomínku.

V úterý 10. května připomenuto žákyním sjednocení Rumunska a přátelské styky čsl. – rumunské.

Výnosem okresního školního výboru ze dne 16. května 1932, č. 1987, ustanoven byl Otakar Klouda, učitel v Ostrožské Nové Vsi, zatímním učitelem na dívčí škole měšťanské.

Otakar Klouda

Narodil se 14. 11. 1904 v Drásově u Tišnova, chodil tam do školy obecné v letech 1910 – 1915, vychodil 4 třídy měšťanské školy v Tišnově a Brně, v letech 1920 – 1924 absolvoval učitelský ústav v Lučenci, kde maturoval 24. 6. 1924. Působil na obecných školách v Hluku, Uherském Ostrohu, Ostrožské Nové Vsi, na měšťanské škole v Uherském Ostrohu. I. část zkoušky ze III. odboru složil v jarním období 1932 v Kroměříži.

S blížícím se koncem školního roku uspořádány zájezdy žákyň do blízkých i vzdálenějších krajů. Se žákyněmi 3. a 4. třídy podnikly třídní učitelky B. Škrabalová a M. Koubová zájezd do Chřibů a na Cimburk, 4. třída obecná na hrad Buchlov, učitelka M. Hromadová s 5. třídou obecnou do jeskyň ostrovských a k Macoše; odborný učitel Urban Blahutka s I. třídou měšťanskou k Štefánikově mohyle na Bradle, učitel O. Klouda s II. třídou do Zlína a zámku v Lešné, odborná učitelka M. Olexová s III. třídou dvoudenní zájezd na Podyjí a stavbě přehrady u Vranova. Dvěma žákyním ze třídy cesta hrazena.

Do středních škol odešlo z 5. třídy obecné 6 žákyň, z I. a III. třídy měšťanské po 1 žákyni.

Zápis pro školní rok 1932/33 proveden byl dle výnosu ministerstva školství a národní osvěty ze dne 4. května 1932, č. 55 997-I, ve dnech 27., 28. a 30. června 1932.

Ludmila Dvořáčková, ředitelka.