Školní rok 1920 – 1921.

Výsledek zápisu.

A. Žáci dle národnosti a náboženských vyznání.
 

První třída obecná: celkem 46 žáků; 40 vyznání katolického, 2 vyznání židovského, 2 bez vyznání, 2 vyznání československého, 44 národnosti české, 2 národnosti německé.

Druhá třída obecná: celkem 45 žáků; 45 vyznání katolického, 45 národnosti české.

Třetí třída obecná: celkem 66 žáků; 60 vyznání katolického, 3 vyznání židovského, 2 vyznání československého, 1 bez vyznání, 63 národnosti české, 3 národnosti německé.

Čtvrtá A. třída obecná: celkem 50 žáků; 47 vyznání katolického, 1 vyznání židovského, 2 vyznání československého; 49 národnosti české, 1 národnosti německé.

Čtvrtá B. třída obecná: celkem 43 žáků; 38 vyznání katolického, 2 vyznání československého, 2 vyznání židovského, 1 bez vyznání, 41 národnosti české, 1 národnosti německé.

Závěrečná třída obecná: celkem 31 žáků; 27 vyznání katolického, 4 vyznání československého, 31 národnosti české.

 

První A. třída měšťanská: celkem 45 žáků; 43 vyznání katolického, 2 vyznání židovského, 43 národnosti české, 2 národnosti německé.

První B. třída měšťanská: celkem 42 žáků; 42 vyznání katolického, 42 národnosti české.

Druhá třída měšťanská: celkem 57 žáků; 57 vyznání katolického, 57 národnosti české.

Třetí třída měšťanská: celkem 36 žáků; 35 vyznání katolického, 1 vyznání židovského, 36 národnosti české.

 

B. Dle bydliště.
 

První třída obecná chlapecká: žáků 46 – 46 Bzenec.

Druhá třída obecná chlapecká: žáků 45 – 45 Bzenec.

Třetí třída obecná chlapecká: žáků 66 – 66 Bzenec.

Čtvrtá A. třída obecná chlapecká: žáků 50 – 49 Bzenec; 1 Písek.

Čtvrtá B. třída obecná chlapecká: žáků 43 – 42 Bzenec; 1 Písek.

Závěrečná třída obecná chlapecká: žáků 31 – 29 Bzenec; 2 Písek.

 

První A. třída měšťanská chlapecká: žáků 45 – 18 Bzenec město; 4 Domanín; 2 Ořechov; 5 Písek; 1 Osvětimany; 3 Syrovín; 5 Temnice; 7 Žeravice.

První B. třída měšťanská chlapecká: žáků 42 – 16 Bzenec město; 2 Domanín; 2 Nedakonice; 1 Ořechov; 2 Osvětimany; 6 Písek; 5 Syrovín; 3 Temnice; 1 Újezdec; 4 Žeravice.

Druhá třída měšťanská chlapecká: žáků 57 – 18 Bzenec město; 4 Domanín; 4 Ořechov; 9 Písek; 4 Temnice; 1 Medlovice; 1 Syrovín; 2 Újezdec; 5 Vracov; 9 Žeravice.

Třetí třída měšťanská chlapecká: žáků 36 – 11 Bzenec město; 2 Domanín; 1 Nedakonice; 4 Písek; 2 Temnice; 1 Osvětimany; 3 Syrovín; 6 Vracov; 6 Žeravice.

 

Změna ve sboru učitelském.

Výnosem okresní školní rady ze dne 25. srpna 1920, č. 3 223, byl ustanoven zatímně na měšťanské škole po odchodu p. J. Gartnera p. Josef Vlček pro předměty I. skupiny.

 

Josef Vlček.

Narodil se v Kroměříži 17. května 1892. Rodné město poskytlo mu vzdělání na obecné škole i českém gymnáziu. Maturoval s vyznamenáním v roce 1911. Po krátkém pobytu na právnické fakultě v Praze studoval privátně ke zkoušce (doplňovací) učitelské dospělosti. Aprobace vyučovati na obecných školách dosáhl v červenci 1912, učitelskou dráhu nastoupil v září téhož roku ve Hvozdné (na Holešovsku). Prvního dubna 1913 přešel na obecnou školu chlapeckou v Uherském Hradišti, kde působil do 21. června 1915. V květnu téhož roku prokázal zkouškou učitelské způsobilosti před zkušební komisí v Kroměříži způsobilost učiti na obecných školách.

V červnu 1915 nastoupil vojenskou službu u 25. zeměbraneckého pluku ve Sv. Hypolitě. Za jarního nástupu (1916) ruského generála Brusilova byl zajat a prožil rok v ruském zajetí v Čembaru, Penzenské gubernii.

V červenci 1917 přihlásil se do československé revoluční armády ruské, na podzim téhož roku stal se mladším důstojníkem „6. střeleckého Hanáckého pluku“. Zúčastnil se protibolševické kampaně československé na Sibiři v l. 1918 – 1920. V červnu 1920 byl s 6. plukem evakuován do vlasti na americkém parníku „President Grant“, vystoupil z činné služby vojenské a převeden byl v neaktivitu jako nadporučík – legionář v srpnu 1920.

Hlásil se po pěti letech u okresní školní rady v Uh. Hradišti o učitelské místo a byl naznačen začátkem tohoto školního roku výpomocným učitelem na chlapeckou školu obecnou v Bzenci.

 

Okresní školní rada výnosem ze dne 20. září 1920, č. 3 683, pověřila odborného učitele zdejší měšťanské školy Ferdinanda Tomana zatímně správou měšťanské školy smíšené v Bílovicích s nastoupením služby ihned.

 

Měšťanské škole přiděluje se učitel zdejší obecné školy Jindřich Kotas a obecné škole učitelka Františka Koláříková, rozená Šulcová z Písku.

 

Františka Koláříková, roz. Šulcová.

Narodila se 29. června 1890 v Lukách. R. 1909 maturovala na soukromém ústavě s právem veřejnosti v Litomyšli.

Od 16. prosince 1909 byla ustanovena výpomocnou učitelkou v Hluku, od 1. března 1910 výpomocnou učitelkou v Lačnově (okr. Uh. Brod). Po prázdninách téhož roku byla ustanovena zatímní učitelkou v Hluku, od 1. 1. 1912 v Nedakonicích (zkoušku způsobilosti pro školy obecné vykonala v Jičíně 16. 5. 1912) a od 1. 5. 1913 v Písku, kdež byla od 1. 11. téhož roku ustanovena definitivně. V době války od 1. 12. 1915 do 31. 3. 1917 vedla správu tamější pětitřídní školy.

Dne 24. 8. 1920 provdala se za učitele měšťanské školy v Bzenci Jana Koláříka a byla 22. září 1920 přidělena službou obecné chlapecké škole zdejší.

 

Pobočky obecné a měšťanské školy.

Výnosem zemské školní rady ze dne 8. října 1920, č. 30 182, bylo schváleno ponechání pobočky při I. třídě měšťanské školy pro školní rok 1920/21 a výnosem 14. listopadu 1920, č. 36 713, ponechání závěrečné třídy.

 

Učitelský sbor.

1. Měšťanská škola:
   1. Ředitel: Petr Hyvnar.
   2. Katecheta: P. Josef Hanák.
   3. Odborný učitel Ctibor Šťastný, III. odbor.
   4. Zatímní odborný učitel Jan Kolářík, I. odbor.
   5. Službou přidělený učitel Josef Vlček, I. odbor.
   6. Službou přidělený učitel Jindřich Kotas pro II. odbor.
2. Obecná škola:
   1. Učitelé náboženství: P. Josef Hanák a P. Jan Šimek.
   2. Učitelé: Maxmilián Hložek, Ladislav Nábělek, Alois Olšina, Jaroslav Dvořák.
   3. Službou přiděleny učitelky Anna Šimečková, roz. Florcová a Františka Koláříková, roz. Šulcová.

 

Ruční práce.

Výnosem zemské školní rady ze dne 29. října 1920, č. 33 315, bylo schváleno zavedení vyučování chlapeckým ručním pracím na měšťanské škole. Správou i vyučováním pověřen odborný učitel Ctibor Šťastný.

 

Oslavy.

Dne 28. října konala se oslava národního svátku. Žáci shromáždili se o osmé hodině ve třídách, kde jim třídní učitelé vylíčili význam slavnosti. Nakonec žáci zazpívali národní hymny. O deváté hodině zúčastnili se žáci slavných služeb Božích. Odpoledne o druhé hodině konala se lidová slavnost na náměstí, jíž se zúčastnili i žáci se sborem učitelským.

Školní budova byla ozdobena praporem republiky československé.

V tento den vykonali žáci sbírku na Dětský den. Sebráno ve škole i mimo ni celkem 618 K 39 h a zasláno výboru o péči mládeže.

 

Dne 11. listopadu v den narozenin krále italského a dne 15. listopadu v den jmenin belgického krále Alberta byla školní budova ozdobena praporem československé republiky.

 

Dne 15. listopadu konala se oslava dvěstěpadesátiletého výročí úmrtí arciučitele Jana Amose Komenského.

Školní mládež chlapeckých i dívčích škol se všemi sbory učitelskými shromáždili se v ozdobené kreslírně, aby uctili učitele národů.

1. Zpěv slavnostní.
2. Proslov ředitele Jana Gartnera o významu slavnosti.
3. Báseň od Sv. Machara.
4. Národní hymny.

 

Dary.

Dne 12. prosince podělil výbor pro ošacení chudé mládeže 32 chlapců obuví a oděvem. K témuž účelu daroval Josef Dykast 5 párů obuvi a 5 nákrčních šálů.

 

Na vánoční sbírku „Liga Masarykova“ sebrali žáci 186 K 44 h.

 

Sčítání lidu.

Dne 16. 2. bylo první sčítání lidu v Československé republice.

 

Napočítáno:

• domů 809,
• bytových stran 990,
• počet obyvatelů 4 297.

 

Z celkového počtu obyvatel bylo národnosti:

• české 3 850,
• slovenské 84,
• polské 1,
• rusínské 14,
• ruské 4,
• slovinské 1,
• židovské 156,
• německé 176 – z těch 121 vojínů zdejší posádky,
• italské 2,
• maďarské 3.

 

Z celkového počtu obyvatel bylo vyznání:

• římsko-katolického 3 739,
• česko-slovenského 181,
• česko-bratrského 10,
• pravoslavného 7,
• řecko-katolického 13,
• evangelického reformního 17,
• evangelického augsburského 12,
• židovského 223,
• bez vyznání 95.

 

Oslava.

Dne 7. března se oslavily narozeniny prezidenta T. G. Masaryka. Žáci se shromáždili o osmé hodině ve vyzdobené tělocvičně spolu s učitelskými sbory.

1. Žákyně přednesla pozdrav na tatíčka Masaryka.
2. O významu dne promluvil ředitel dívčí školy.
3. Národní hymny.

 

Místní školní rada.

Na základě zákona ze dne 9. dubna 1920 byly provedeny první volby do místní školní rady.

1. Zástupci školy byli zvoleni učitelskými sbory jednotlivých škol dne 10. ledna 1921, a to:
   • za školu měšťanskou chlapeckou zatímní odborný učitel Jan Kolářík,
   • za školu měšťanskou dívčí odborná učitelka Lidmila Fritzová,
   • z plena ředitel dívčí školy Jan Gartner,
   • za školu obecnou chlapeckou definitivní učitel ad personam Alois Olšina,
   • za školu obecnou dívčí učitelka Lidmila Racková.

 

2. Zástupci obce školní, a to:
   • za stranu lidovou Jan Sigmund, domkař č. 154,
   • za stranu agrární Josef Bunža, domkař č. 215,
   • za stranu agrární František Vašík, rolník č. 567,
   • za stranu agrární Jindřich Kotas, učitel,
   • za stranu národní demokracie František Kučera, rolník č. 221,
   • za stranu živnostenskou Antonín Terman, pekař č. 748,
   • za stranu národní sociální Marie Vojáčková, hostinská,
   • za stranu národní sociální František Pařízek, krejčí,
   • za stranu sociální demokracie Jan Vitoň, železniční zřízenec č. 374,
   • za stranu sociální demokracie Josef Klímek, obuvník č. 738.

V sezení zvolen předsedou Josef Bunža a místopředsedou Jan Gartner.

 

Dne 28. června 1921 zakončen školní rok 1920 – 1921.

 

 

Školní rok 1921 – 1922.

Výsledek zápisu.

A. Žáci dle národnosti a náboženských vyznání.
 

První třída obecná: celkem 30 žáků; 26 vyznání katolického, 1 bez vyznání, 3 vyznání československého; 30 národnosti české.

Druhá třída obecná: celkem 43 žáků; 37 vyznání katolického, 3 vyznání československého, 1 vyznání českobratrského, 2 vyznání židovského, 1 bez vyznání; 41 národnosti české, 2 národnosti jiné.

Třetí třída obecná: celkem 49 žáků; 46 vyznání katolického, 3 vyznání československého; 49 národnosti české.

Čtvrtá A. třída obecná: celkem 64 žáků; 55 vyznání katolického, 3 vyznání židovského, 4 vyznání československého, 1 vyznání českobratrského, 1 bez vyznání; 61 národnosti české, 3 národnosti jiné.

Čtvrtá B. třída obecná: celkem 47 žáků; 40 vyznání katolického, 5 vyznání československého, 1 vyznání židovského, 1 bez vyznání; 46 národnosti české, 1 národnosti jiné.

Závěrečná třída obecná: celkem 20 žáků; 15 vyznání katolického, 4 vyznání československého, 1 bez vyznání; 20 národnosti české.

 

První A. třída měšťanská: celkem 47 žáků; 44 vyznání katolického, 1 vyznání židovského, 2 vyznání československého; 46 národnosti české, 1 národnosti jiné.

První B. třída měšťanská: celkem 47 žáků; 45 vyznání katolického, 2 vyznání československého; 47 národnosti české.

Druhá třída měšťanská: celkem 57 žáků; 54 vyznání katolického, 1 vyznání československého; 2 vyznání židovského; 55 národnosti české, 2 národnosti jiné.

Třetí třída měšťanská: celkem 46 žáků; 45 vyznání katolického, 1 bez vyznání; 46 národnosti české.

 

B. Dle bydliště.
 

První třída obecná chlapecká: žáků 30 – 29 Bzenec; 1 Písek.

Druhá třída obecná chlapecká: žáků 43 – 43 Bzenec.

Třetí třída obecná chlapecká: žáků 49 – 48 Bzenec; 1 Písek.

Čtvrtá A. třída obecná chlapecká: žáků 64 – 64 Bzenec.

Čtvrtá B. třída obecná chlapecká: žáků 47 – 46 Bzenec; 1 Písek.

Závěrečná třída obecná chlapecká: žáků 20 – 20 Bzenec.

 

První A. třída měšťanská chlapecká: žáků 47 – 20 Bzenec; 4 Domanín; 1 Medlovice; 2 Nedakonice; 1 Ořechov; 3 Písek; 1 Osvětimany; 1 Syrovín; 4 Temnice; 1, Újezdec; 10 Žeravice.

První B. třída měšťanská chlapecká: žáků 47 – 14 Bzenec; 7 Domanín; 3 Ořechov; 1 Osvětimany; 6 Písek; 4 Syrovín; 4 Temnice; 1 Újezdec; 1 Vážany; 6 Žeravice.

Druhá třída měšťanská chlapecká: žáků 57 – 22 Bzenec; 7 Domanín; 4 Nedakonice; 3 Ořechov; 1 Osvětimany; 6 Písek; 4 Temnice; 2 Syrovín; 8 Žeravice.

Třetí třída měšťanská chlapecká: žáků 46 – 12 Bzenec; 3 Domanín; 1 Medlovice; 8 Písek; 4 Temnice; 4 Ořechov; 1 Syrovín; 2 Újezdec; 3 Vracov; 8 Žeravice.

 

Změny ve sboru učitelském.

Výnosem okresního školního výboru v Uh. Hradišti ze dne 10. srpna 1921, č. 3 356, byl kandidát učitelství Bohumil Kučera ustanoven zatímním učitelem na zdejší chlapecké škole obecné s nastoupením služby dne 1. září 1921.

 

Bohumil Kučera.

Narodil se dne 18. ledna 1900 v Brankovicích na Moravě. Vychodiv 5 tříd školy obecné v Brankovicích, přestoupil na reálné gymnázium v Kyjově, kde studoval až do vypuknutí světové války I. – III. třídu. V době rakouské perzekuce, která krutě zasáhla město Kyjov, nebylo ušetřeno ani reálného gymnázia. Po tzv. „vlastizrádných“ procesech některých studentů bylo policejně uzavřeno.

Přestoupil tedy na reálné gymnázium v Bučovicích, kde studoval do ukončení VI. třídy. Byl odveden a sloužil na vojně od počátku r. 1918 do 28. října 1918. Byv propuštěn z vojny přestoupil opět na reálné gymnázium v Kyjově, kde nabyl dne 2. července 1920 vysvědčení dospělosti.

Rozhodl se pro stav učitelský a vstoupil na abiturientský kurz při ústavě učitelském v Brně, kde dne 7. června 1921 maturoval a nabyl vysvědčení dospělosti pro školy obecné. Dekretem okr. školního výboru v Uh. Hradišti ze dne 10. srpna 1921, č. 3 355 ustanoven byl zatímním učitelem při čtyřtřídní škole chlapecké v Bzenci.

 

Poněvadž učitel Josef Vlček byl přidělen zpět obecné škole chlapecké v Uh. Hradišti, byl na jeho místo výnosem okresního školního výboru v Uh. Hradišti ze dne 10. srpna 1921, č. 3 371, přidělen výpomocně zdejší měšťanské škole chlapecké učitel Antonín Škrabal z Jarošova, aby vyučoval předmětům z I. skupiny. Službu nastoupil dne 1. září.

 

Antonín Škrabal.

Narodil se v Ondřichovicích u Napajedel dne 8. března 1889. Po přípravných studiích v Napajedlích a Kroměříži maturoval na učitelském ústavě v Kroměříži v červenci 1908. Tamtéž nabyl i vysvědčení způsobilosti v listopadu 1910.

První místo nastoupil na okrese Uh. Hradiště v Jarošově dnem 1. října 1910, kdež působil nepřetržitě až do ledna 1915, kdy povolán byl k činné vojenské službě u 25. dělostřeleckého pluku v Brně. Po skončení světové války v prosinci 1918 vrátil se na dřívější místo v Jarošově. Od října 1921 do června 1922 docházel do kurzu zřízeného v Uh. Hradišti při reálném gymnáziu k přípravě učitelů pro měšťanské školy pro I. odbor. Začátkem školního roku 1921/22 z nedostatku zkoušených učitelů byl ustanoven výpomocně (přidělen službou) na chlapecké škole měšťanské pro I. odbor.

 

Výnosem okresního školního výboru ze dne 1. září 1921, č. 4 093, byl ustanoven Jan Kolářík, zatímní odborný učitel zdejší školy, zatímním správcem nově zřízené školy měšťanské v Buchlovicích s nastoupením služby ihned.

Na jeho místo byl přidělen zdejší škole měšťanské Otakar Pokorný, učitel v Zarazicích, výnosem ze dne 22. září 1921, č. 4 070, s nastoupením služby ihned a vyučoval předmětům první skupiny.

 

Otakar Březina.

Narodil se 25. ledna 1888 v Mezné u Pelhřimova v Čechách. Vychodil 3 třídy gymnázia v Pelhřimově a 3 třídy měšťanské školy v Soběslavi a učitelský ústav tamtéž, kde vykonal zkoušku dospělosti v červnu 1909. V Soběslavi také nabyl vysvědčení způsobilosti v květnu 1912.

První místo nastoupil na okrese sušickém v Nezamyslicích v Čechách dne 16. 9. 1909, později působil v Žihobcích na témže okrese. Byl jako výpomocný koncem června 1910 propuštěn. Od 1. listopadu 1911 nastoupil místo ve Velké Lhotě u Malenovic, okr. Uh. Hradiště venkov, v dubnu 1911 v Milokošti, v červenci 1913 v Ostrožské Lhotě a v září 1913 v Modré. Odtud po vyhlášení mobilizace povolán k činné vojenské službě dne 28. 7. 1914 u 28. střeleckého pluku v Písku. V prosinci 1918 vrátil se z války na dřívější místo, a protože to zatím bylo jiným obsazeno a nemohl ve vesnici si opatřiti bytu, přidělen službou do Temnic, v roce 1919 do Zarazic, kde v roce 1920 byl ustanoven definitivně. Ve školním roce 1921/22 byl výpomocně (přidělen službou) ustanoven při chlapecké škole občanské v Bzenci pro I. odbor.

 

Učitelský sbor.

1. Měšťanská škola:
   Ředitel: Petr Hyvnar.
   Katecheta: P. Josef Hanák.
   Učitelé: Ctibor Šťastný, III. odbor; Jindřich Kotas, výpomocně II. odbor; Antonín Škrabal, výpomocně I. odbor; Otakar Pokorný, výpomocně I. odbor.
2. Obecná škola:
   Učitelé náboženství: P. Josef Hanák, P. Jan Šimek.
   Učitelé: Anna Šimečková, Ladislav Nábělek, Františka Koláříková, Alois Olšina, Jaroslav Dvořák a zatímní učitel Bohumil Kučera.

 

Dovolená.

Učitelce Františce Koláříkové byla udělena dovolená po dobu mateřství od 1. září do 15. listopadu a pak zdravotní dovolená až do 15. května 1922.

 

Ponechání pobočky a závěrečné třídy.

Ponechání pobočky při I. třídě měšťanské školy bylo schváleno výnosem zemské školní rady ze dne 10. srpna 1921, č. 28 071 a závěrečné třídy při obecné škole výnosem ze dne 6. prosince 1921, č. 45 809.

 

Vítání prezidenta.

Dne 10. září zúčastnilo se žactvo se sborem učitelským uvítání pana prezidenta na nádraží Bzenci – Písku, kterým projížděl na Slovensko.

 

Sbírka.

V měsíci říjnu sebrali žáci pro hladovějící Rusko 72 K 77 h.

 

Oslava.

Dne 28. října konala se oslava školní osvobození českého národa. Žáci se shromáždili se sbory učitelskými školy chlapecké i dívčí ve vyzdobené kreslírně.

Pořad:

1. Dívčí škola měšťanská zazpívala slavnostní sbor.
2. O významu dne promluvil učitel Antonín Škrabal.
3. Báseň „V den slavný“.
4. Báseň „28. říjen“.
5. Národní hymny.

Téhož dne sebrali žáci na „Dětský den“ 105 K.

Školní budova byla ozdobena národním praporem.

 

Dary.

Jednota legionářů v Bzenci darovala na potřeby pro chudé žáky 50 K a Dělnická jednota v Bzenci darovala k témuž účelu školních potřeb v ceně 50 K, později opět v ceně 50 K.

 

Krádež.

V noci ze dne 3. na 4. května navštívili školní budovu neznámí zloději, prohlédli veškeré místnosti a pozotvírali veškeré skříně. Ku krádeži se jim hodilo velmi málo. Ukradli jen na chodbě chlapecké školy a v ředitelně dívčí školy školní aneroid.

V ředitelně chlapecké školy ukradli zimní rukavice a ve sborovně učiteli Jindřichu Kotasovi pracovní oblek.

 

Školní rok 1922 – 1923.

Výsledek zápisu.

A. Žáci dle národnosti a náboženských vyznání.
 

První třída obecná: celkem 20 žáků; 15 vyznání katolického, 5 vyznání československého; 20 národnosti české.

Druhá třída obecná: celkem 28 žáků; 20 vyznání katolického, 6 vyznání československého, 2 bez vyznání; 28 národnosti české.

Třetí třída obecná: celkem 44 žáků; 38 vyznání katolického, 1 vyznání židovského, 3 vyznání československého, 1 vyznání českobratrského, 1 bez vyznání; 43 národnosti české, 1 národnosti německé.

Čtvrtá třída obecná: celkem 48 žáků; 40 vyznání katolického, 2 vyznání židovského, 8 vyznání československého, 1 bez vyznání; 48 národnosti české.

Pátá třída obecná: celkem 60 žáků; 48 vyznání katolického, 8 vyznání československého, 1 vyznání českobratrského, 2 vyznání židovského, 1 bez vyznání; 58 národnosti české, 2 národnosti německé.

 

První A. třída měšťanská: celkem 42 žáků; 37 vyznání katolického, 5 vyznání československého; 42 národnosti české.

První B. třída měšťanská: celkem 43 žáků; 41 vyznání katolického, 1 vyznání československého, 1 vyznání židovského; 42 národnosti české, 1 národnosti německé.

Druhá A. třída měšťanská: celkem 41 žáků; 38 vyznání katolického, 1 vyznání československého, 2 vyznání židovského; 39 národnosti české, 2 národnosti německé.

Druhá B. třída měšťanská: celkem 41 žáků; 36 vyznání katolického, 5 vyznání československého; 41 národnosti české.

Třetí třída měšťanská: celkem 34 žáků; 32 vyznání katolického, 2 vyznání československého; 34 národnosti české.

 

B. Dle příslušnosti.
 

První třída obecná chlapecká: žáků 20.

Druhá třída obecná chlapecká: žáků 28.

Třetí třída obecná chlapecká: žáků 44.

Čtvrtá třída obecná chlapecká: žáků 48.

Pátá třída obecná chlapecká: žáků 60 – 60 Bzenec.

 

První A. třída měšťanská chlapecká: žáků 42 – 23 Bzenec; 3 Domanín; 4 Nedakonice; 5 Písek; 1 Temnice; 6 Žeravice.

První B. třída měšťanská chlapecká: žáků 43 – 21 Bzenec; 3 Domanín; 2 Nedakonice; 3 Osvětimany; 4 Písek; 1 Medlovice; 2 Temnice; 7 Žeravice.

Druhá A. třída měšťanská chlapecká: žáků 41 – 21 Bzenec; 3 Domanín; 1 Nedakonice; 3 Písek; 3 Temnice; 1 Syrovín; 1 Újezdec; 8 Žeravice.

Druhá B. třída měšťanská chlapecká: žáků 41 – 13 Bzenec; 6 Domanín; 1 Nedakonice; 7 Písek; 5 Temnice; 4 Syrovín; 1 Újezdec; 4 Žeravice.

Třetí třída měšťanská chlapecká: žáků 34 – 6 Bzenec; 7 Domanín; 3 Nedakonice; 3 Ořechov; 6 Písek; 2 Temnice; 1 Osvětimany; 2 Syrovín; 4 Žeravice.

 

Změny ve sboru učitelském.

Výnosem okresního školního výboru v Uh. Hradišti ze dne 2. srpna 1922, č. 4 141, byl učitel Otakar Pokorný vyvázán dnem 1. září ze služby na zdejší měšťanské škole chlapecké a přidělen zpět obecné škole v Zarazicích.

 

Pobočky při třídách.

Pro školní rok 1922 – 1923 byla zřízena pobočka při II. třídě chlapecké školy měšťanské a její zřízení bylo schváleno zemskou školní radou výnosem ze dne 14. srpna 1922, č. 28 253, a tím bylo zřízeno nové místo učitelské. Na toto místo byl výnosem okresního školního výboru v Uh. Hradišti ze dne 28. srpna 1922, č. 4 505, přidělen učitel zdejší obecné školy chlapecké Ladislav Nábělek s nastoupením služby dne 1. září 1922. Ustanovení bylo schváleno zemskou školní radou výnosem ze dne 5. září 1922, č. 30 568.

 

Změny ve sboru učitelském.

Obsazením ředitelského místa na měšťanské škole smíšené v Buchlovicích byl odborný učitel Jan Kolářík, přidělený do Buchlovic k zařízení měšťanské školy ve školním roce 1921/22, koncem měsíce srpna z tamní školy vyvázán a dne 1. září nastoupil opětně své místo v Bzenci.

Výnosem okresního školního výboru v Uh. Hradišti ze dne 9. září 1922, č. 4 863, byl odborný učitel Jan Kolářík pověřen zase zřízením měšťanské školy v Polešovicích s nastoupením místa ihned. Na jeho místo byl výnosem okresního školního výboru ze dne 20. září 1922, č. 5 370, přidělen Alois Olšina, učitel zdejší obecné školy chlapecké s nastoupením služby dne 1. října. Na toto místo byl ustanoven výnosem okresního školního výboru ze dne 14. října 1922, č. 5 981, abiturient reálné školy Václav Horáček výpomocně, s nastoupením služby dne 15. října.

 

Výnosem zemské školní rady ze dne 6. října 1922, č. 36 368, byla pobočka při I. třídě měšťanské školy chlapecké stabilizována, též i systemizováno nové místo učitelské.

 

Františce Koláříkové, učitelce na obecné škole byla výnosem okresního školního výboru ze dne 4. září 1922, č. 4 282, pro mateřství udělena dovolená do konce listopadu 1922. Pro tu dobu byla 1. třída školy obecné pro malý počet žáků – 20 žáků – připojena k 1. třídě obecné školy dívčí.

 

Václav Horáček.

Narodil se dne 30. srpna 1904 v Kročehlavech v Čechách. Vychodiv 5 tříd obecné školy v Kročehlavech, vstoupil do prvé třídy trojtřídní měšťanské školy tamtéž. Po absolvování měšťanské školy, podrobiv se přijímací zkoušce, vstoupil do čtvrté třídy státní reálky v Kladně. Zde nabyl dne 7. června 1922 vysvědčení dospělosti.

Rozhodl se pro stav učitelský a na žádost byl přijat do státní služby na okrese zdejším. Výnosem okresního školního výboru ze dne 14. října 1922, č. 5 981, byl ustanoven výpomocným učitelem v Bzenci.

 

Výročí, oslavy a výstavy.

Dne 13. února oslavena památka stoletého úmrtí univerzitního profesora MUDr. Jennera, lékaře anglického, vynálezce očkování proti neštovicím. O oslavenci promluvil k žákům MUDr. Rudolf Polášek, městský a obvodní lékař v Bzenci.

 

Od 15. září do 10. října 1922 byla výstava vinařská, ovocnická, zelinářská a semenářská v místnostech Sokolovny ve Bzenci, uspořádaná na památku dvacetiletého založení zemského spolku vinařského pro Moravu. Tuto výstavu prohlédli žáci dne 3. října.

 

Dne 28. října oslavili žáci osvobození národa československého. Toho dne sešli se žáci o osmé hodině ve svých třídách, kde jim třídní učitelé vyložili význam dne. Na to přednesli žáci básně slavnosti se týkající a na konec zazpívali národní hymny.

Zároveň byli žáci poučeni o dvanáctém „Dětském dnu“, načež žáci sebrali dobrovolně 99 Kč.

O deváté hodině šli do kostela, aby byli přítomni službám Božím.

 

Vizitace.

Dne 19. února vizitoval zdejší školy chlapecké okresní dozorce školní Václav Sehnal.

 

Úmrtí Dr. Rašína.

Dne 21. února, v den pohřbu ministra financí Dr. Rašína, promluvili třídní učitelé o jeho významu v peněžnictví československé republiky.

 

Narozeniny pana prezidenta.

Dne 7. března oslavily se narozeniny pana prezidenta přiměřeným výkladem žákům ve třídách.

 

Úmrtí manželky pana prezidenta.

Dne 12. května zemřela paní prezidentová. V den pohřbu, dne 15. května, promluvili k žákům třídní učitelé o životě a zářných vlastnostech zemřelé.

 

Sbírka.

V měsíci květnu vykonali žáci sbírku na Československý Červený kříž a sebrali 44 Kč 22 h.

 

Změna ve sboru učitelském.

Výnosem okresního školního výboru ze dne 23. června 1923, č. 3 395, byl výpomocný učitel Václav Horáček vyvázán ze služby školní koncem školního roku 1922 – 1923.

 

V Bzenci dne 31. srpna 1923.

 

Školní rok 1923 – 1924.

Výsledek zápisu.

A. Žáci podle národnosti a náboženství.
 

První třída obecná: celkem 21 žáků; 19 vyznání katolického, 2 vyznání československého; 21 národnosti české.

Druhá třída obecná: celkem 23 žáků; 17 vyznání katolického, 5 vyznání československého, 1 bez vyznání; 23 národnosti české.

Třetí třída obecná: celkem 29 žáků; 22 vyznání katolického, 5 vyznání československého, 2 bez vyznání; 29 národnosti české.

Čtvrtá A. třída obecná: celkem 38 žáků; 31 vyznání katolického, 3 vyznání židovského, 2 vyznání československého, 1 vyznání českobratrského, 1 bez vyznání; 35 národnosti české, 3 národnosti židovské.

Čtvrtá B. třída obecná: celkem 47 žáků; 40 vyznání katolického, 7 vyznání československého; 47 národnosti české.

Závěrečná třída: celkem 25 žáků (15 chlapců, 10 děvčat); 21 vyznání katolického, 1 vyznání československého, 1 vyznání českobratrského, 1 vyznání židovského, 1 bez vyznání; 24 národnosti české, 1 národnosti židovské.

 

První A. třída měšťanská: celkem 50 žáků; 46 vyznání katolického, 3 vyznání československého, 1 bez vyznání; 50 národnosti české.

První B. třída měšťanská: celkem 50 žáků; 44 vyznání katolického, 6 vyznání československého; 50 národnosti české.

Druhá třída měšťanská: celkem 69 žáků; 64 vyznání katolického, 4 vyznání československého, 1 vyznání židovského; 68 národnosti české, 1 národnosti německé.

Třetí třída měšťanská: celkem 41 žáků; 35 vyznání katolického, 4 vyznání československého, 2 vyznání židovského; 39 národnosti české, 2 národnosti židovské.

 

B. Dle příslušnosti.
 

První třída obecná chlapecká: žáků 21 – 20 Bzenec; 1 Písek.

Druhá třída obecná chlapecká: žáků 23 – 22 Bzenec; 1 Písek.

Třetí třída obecná chlapecká: žáků 29 – 29 Bzenec.

Čtvrtá A. třída obecná chlapecká: žáků 38 – 36 Bzenec; 2 Písek.

Čtvrtá B. třída obecná chlapecká: žáků 47 – 47 Bzenec.

Závěrečná třída: žáků 25 – 25 Bzenec.

 

První A. třída měšťanská chlapecká: žáků 50 – 36 Bzenec; 6 Domanín; 2 Nedakonice; 6 Písek; 6 Žeravice.

První B. třída měšťanská chlapecká: žáků 50 – 26 Bzenec; 2 Domanín; 6 Nedakonice; 8 Písek; 2 Syrovín; 6 Žeravice.

Druhá třída měšťanská chlapecká: žáků 69 – 29 Bzenec; 9 Domanín; 4 Nedakonice; 10 Písek; 5 Temnice; 3 Syrovín; 9 Žeravice.

Třetí třída měšťanská chlapecká: žáků 41 – 20 Bzenec; 5 Domanín; 2 Nedakonice; 3 Písek; 3 Temnice; 1 Syrovín; 7 Žeravice.

 

Změny ve stavu učitelském.

Výnosem zemské školní rady ze dne 2. října 1922, č. 33 865, int. okresního školního výboru v Uh. Hradišti ze dne 8. října 1922, č. 5 777, byl Jan Kolářík, přidělený jako ředitel smíšené měšťanské školy v Polešovicích, definitivně ustanoven odborným učitelem na měšťanskou školu chlapeckou zdejší a později byv jmenován definitivně ředitelem v Polešovicích vyvázán ze služby zdejší školy.

Z důsledku toho byla jeho manželka Františka Koláříková, roz. Šulcová, učitelka na zdejší obecné škole chlapecké, výnosem okresního školního výboru ze dne 22. ledna 1923, č. 311, vyvázána ze služby zdejší školy a přidělena službou obecné škole v Polešovicích s nastoupením služby ihned.

 

Definitivní učitel ad personam Alois Olšina na obecné škole, ustanovený řídícím učitelem v Nučicích, okres Český Brod v Čechách, byl vyvázán ze služby zdejší školy koncem srpna 1923.

 

Františka Králová, zatímní odborná učitelka I. odboru na dívčí škole měšťanské v Bzenci, byla výnosem okresního školního výboru ze dne 23. srpna 1923, č. 4 858, ustanovena zatímní učitelkou na zdejší chlapecké škole měšťanské s nastoupením služby dne 1. září 1923.

 

Františka Králová.

Narodila se v Mladé Vožici u Tábora dne 19. října r. 1886; tamtéž navštěvovala pětitřídní obecnou školu. V roce 1900 jí zemřel otec a později též matka. Různé okolnosti byly příčinou, že teprve v roce 1908 začala konati přípravná studia pro úřad učitelský. V roce 1908 – 1909 absolvovala přípravnou třídu soukromého dívčího pedagogia s právem veřejnosti v Chrudimi a od roku 1909 – 1913 čtyři ročníky učitelského ústavu tamtéž, kde nabyla vysvědčení dospělosti dne 8. července 1913.

První místo nastoupila jako výpomocná učitelka bez nároků na odměnu na české veřejné škole v Trnovanech u Teplic dne 1. října 1914.

Dne 9. března r. 1915 odebrala se na Moravu, kde byla ustanovena na trojtřídní škole ve Velké Senici u Olomouce. Po prázdninách téhož roku zatoužila poznati Slovácko, kde obdržela místo na čtyřtřídní škole v Březolupech. V listopadu r. 1916 složila zkoušku způsobilosti učitelské pro školy obecné v Poličce, kde obdržela vysvědčení způsobilosti učitelské dne 30. listopadu 1916.

V roce 1919 navštěvovala prázdninový kurz pro I. odbor v Praze. Ve školním roce 1920 – 1921 nastoupila službu na trojtřídní škole obecné v Traplicích, aby odtud mohla dojížděti do kurzu, zřízeného při reálném gymnáziu v Uh. Hradišti.

Začátkem školního roku 1921 – 22, v době nedostatku zkoušených sil učitelských, ustanovena byla (přidělena službou) na dívčí měšťanskou školu v Bzenci. V roce 1922 – 23 vykonala v dubnu zkoušku z odboru gramaticko – historického v Praze a obdržela vysvědčení způsobilosti 30. dubna 1923.

Začátkem školního roku 1923 – 24 byla ustanovena zatímní odbornou učitelkou na chlapecké měšťanské škole v Bzenci.

 

Učitelka zdejší obecné školy dívčí Lidmila Racková byla jmenována výnosem zemské školní rady a int. okresního školního výboru ze dne 16. srpna 1923, č. 4 688, učitelkou československého náboženství, a podle výnosu zemské školní rady ze dne 6. října 1923, č. 49 784, int. okresního školního výboru ze dne 11. října 1923, č. 6 155, aby vyučovala náboženství československému děti obecné školy chlapecké i dívčí v jedné skupině po dvou hodinách týdenních a děti měšťanské školy chlapecké a dívčí v jedné skupině po dvou hodinách týdenních.

 

Kandidátka učitelství Eugenie Utěšená byla ustanovena zatímní učitelkou na zdejší obecné škole chlapecké od 1. září 1923 podle výnosu okresního školního výboru ze dne 31. srpna 1923.

 

Eugenie Utěšená.

Narodila se r. 1904 v Kostelci na Hané, kdež matka její dlela návštěvou. S matkou po krátkém pobytu v Kostelci odchází do Babic u Kelče, kde otec její měl mlýn. Do školy obecné začala choditi v Kostelci a vychodila obecnou školu v Nenakonicích u Olomouce. Školu měšťanskou absolvovala v Tovačově. Na radu učitelů odchází na soukromý učitelský ústav do Olomouce – Řepčína. Zde pobyla jeden a čtvrt roku. Pro nezdravé okolí opouští ústav. Druhý ročník studovala privátně a podrobila se zkoušce do třetího ročníku učitelského ústavu v Přerově. Tam dne 12. června 1923 dosáhla vysvědčení dospělosti.

Dekretem ze dne 31. srpna 1923, ustanovena byla zatímní učitelkou na obecné škole chlapecké v Bzenci.

 

Učitelský sbor.

1. Měšťanská škola.
   Ředitel:  Hyvnar Petr.
   Katecheta: Hanák Josef.
   Učitelé: Šťastný Ctibor, III. odbor; Škrabal Antonín, I. odbor; Králová Františka, I. odbor; Kotas Jindřich, II. odbor.
2. Obecná škola.
   Učitelé náboženství: P. Josef Hanák a P. Jan Šimek.
   Učitelé: Anna Šimečková, Ladislav Nábělek, Jaroslav Dvořák, Kučera Bohumil, Utěšená Eugenie.

 

Žáci první třídy školy obecné byli přiděleni z nedostatku učitelských osob dívčí škole.

 

Zahájení školního roku.

Školní rok 1923 – 24 zahájen v ozdobené kreslírně na upamatování dvaceti-pětiletého otevření I. třídy měšťanské školy chlapecké, přičemž ředitel nastínil její vývoj i průběh návštěvy a jeho nynějšího povolání.

 

Měšťanská škola.

Dne 1. září otevřena IV. třída měšťanské školy a přičleněna chlapecké škole měšťanské. Jest smíšená a vydržovaná náklady obce. Zřízení její bylo schváleno výnosem zemské školní rady ze dne 26. září 1923, č. 45 100 int. okresním školním výborem v Uh. Hradišti ze dne 6. 4. 1924, č. 2 384. Bylo zapsáno 20 chlapců a 4 dívky.

 

Ustanovení definitivním učitelem.

Zatímní odborný učitel Alois Škrabal na zdejší chlapecké škole měšťanské byl výnosem zemské školní rady ze dne 10. září 1923, č. 32 523, dekretem ze dne 12. listopadu 1923, č. 7 586 a int. okresního školního výboru v Uh. Hradišti 15. září 1923, č. 3 467, ustanoven na této škole definitivním odborným učitelem pro I. odbor.

 

Místní školní rada.

Odchodem odborného učitele Jana Koláříka do Polešovic a učitele Aloise Olšiny do Nučic v Čechách uprázdnilo se zastoupení učitelstva v místní školní radě. Za ně zvolilo učitelstvo odborného učitele Ctibora Šťastného a učitele Ladislava Nábělka.

 

Vizitace.

Dne 29. září vykonal okresní dozorce školní Václav Sehnal částečnou vizitaci obecné i měšťanské školy.

 

Oslava.

Dne 28. října ve vyzdobené kreslírně oslavena byla pětiletá památka osvobození národa českého s programem tímto:

1. Žák IV. třídy měšťanské Josef Pospěch promluvil o historickém vývoji národa českého a Otakar Křivánek o průběhu osvobození.
2. Předneseny básně:
   1. „Chodská“ – žák I. třídy Jan Novotný.
   2. „České družině“ – žák II. třídy Jaroslav Somr.
   3. „K V. výročí Československé republiky“ – žák III. třídy Antonín Terman.
3. Zazpívány národní hymny.
4. Sebrali žáci na XIII. Dětský den 96 Kč 56 h.

 

Divadlo.

Dne 5. prosince sehráli žáci a žákyně divadelní kus „Kněžna Kazi“ od Dr. Drimla. Výtěžek 451 Kč se věnoval zčásti zdejšímu chudému žactvu a zčásti okresní sociální péči.

 

Úmrtí prezidenta Spojených států severoamerických.

Dne 6. února bylo vzpomenuto ve všech třídách Woodrowa Wilsona, právě zemřelého, v době světové války prezidenta Spojených států severoamerických, jemuž český národ děkuje za mocný vliv pro jeho osvobození.

 

Narozeniny prezidenta.

Dne 7. března konala se tichá oslava narozenin pana prezidenta. Každá třída vyzdobila si svou místnost a ověnčila obraz prezidentův. Třídní učitelé promluvili žákům o významu dne.

 

J. A. Komenský.

Dne 28. března učiněna vzpomínka na arciučitele Jana Amose Komenského.

 

Bedřich Smetana.

Dne 3. března třídní učitelé ve svých třídách vyložili žákům význam Bedřicha Smetany, jako zakladatele české hudby, na uctění jeho stých narozenin.

 

Zdravotní přednáška.

Dne 29. února zúčastnilo se žactvo přednášky zdravotní se světelnými obrazy, pořádané Československým červeným křížem. Předtím třídní učitelé ve svých třídách poučili žáky o účelu Červeného kříže vůbec a o dorostu Č. k. zvláště.

 

Změna ve sboru učitelském.

Učitel Jaroslav Dvořák byl výnosem ze dne 7. dubna 1924, č. 19 768, přikázán státní ludové škole v Milenium, školní inspektorát Komárno, a na jeho místo byla výpomocně ustanovena Miroslava Tomanová, gymnaziální abiturientka z Kojetína, výnosem okresního školního výboru v Uh. Hradišti ze dne 12. dubna 1924, č. 2 576, a výnosem ze dne 27. června 1924, č. 4 255, vyvázána ze služby.

 

Přednáška.

Dne 9. května zúčastnili se žáci přednášky MUDr. Rudolfa Poláška o tuberkulóze.

 

Vizitace.

Dne 30. května dokončil okresní dozorce školní vizitaci zdejších škol.

 

Obecní volby.

Dne 1. června vykonány volby do obce.

Zvoleni:

1. Za stranu komunistickou:
   1. Sekánek František, železniční zřízenec.
   2. Somr Antonín, zedník.
   3. Repík Jan, malorolník č. 402.
   4. Daněček František, železniční zřízenec.
   5. Za stranu lidovou:
   6. Koutný Josef, rolník č. 588.
   7. Hostýnek Josef, kloboučník.
   8. Jakša Pavel, rolník č. 210.
   9. Bukvald František, rolník č. 551.
   10. Jakša František, rolník č. 687.
   11. Bezchleb František, natěrač č. 396.
   12. Somr Kliment, rolník č. 255.
   13. Rudl Josef, rolník.
2. Za stranu národních socialistů:
   1. Vojáček Ludvík, hostinský.
   2. Viterna Karel, přednosta stanice.
   3. Pařízek Leopold, krejčí.
   4. Felenda Karel, obchodník.
   5. Dufalík Josef, učitel.
3. Za stranu židovského sdružení:
   1. Büchler Jindřich, účetní.
   2. Klein Gabriel.
4. Za stranu národní demokracie:
   1. Kučera František, rolník č. 221.
   2. Skála Miroslav, obchodník.
5. Za stranu živnostenskou:
   1. Přerovský František, řezník.
   2. Antl Martin, obchodník.
   3. Švajda Rudolf, krejčí.
6. Za stranu rolnickou:
   1. Bunža Josef, rolník č. 214.
   2. Vašík František, rolník č. 587.
   3. Ostrezý František, rolník č. 230.
   4. Tvarůžek Josef, rolník č. 5.
   5. Ventrča Josef, rolník č. 574.
7. Za domovináře:
   1. Brázda František, rolník č. 215.

 

Dne 17. června stanovena městská rada.

1. Starosta: Kučera František, národní demokracie.
2. náměstek: Přerovský František, živnostenská strana.
3. náměstek: Bukvald František, lidová strana.
4. Radní: Hostýnek Josef, lidová strana; Jakša Pavel, lidová strana; Vašík František, rolnická strana; Ostrezý František, rolnická strana; Vojáček Ludvík, národní soc. strana; Felenda Karel, národní soc. strana; Sekánek František, komunistická strana.

 

Dne 12. července volba do místní školní strany.

Zvoleni:

Za lidovou stranu: Sigmund Jan, Jakša František a Brázda Jan.

Za rolnickou stranu: Vašík Josef a Kuchař Jan.

Za nár. soc. stranu: Dufalík Josef a Vojáčková Marie.

Za komunistickou stranu: Repík Jan.

Za národní demokracii: Strážnický Ignác.

Za živnostenskou stranu: Švajda Rudolf.

 

Průjezd prezidenta.

Dne 27. června 1924 o třetí hodině odpoledne zúčastnilo se žactvo i se sborem učitelským na zdejším nádraží uvítání pana prezidenta, který v této době navštívil Slovácko, svůj rodný kraj, když jím projížděl a toho dne se vracel do Prahy.

 

Změna ve sboru učitelském.

Výnosem zemské školní rady ze dne 30. června 1924, č. 31 314, byla zatímní odborná učitelka na zdejší chlapecké škole měšťanské Františka Králová ustanovena definitivní odbornou učitelkou na smíšené měšťanské škole v Luhačovicích, okres Uh. Brod, a výnosem okresního školního výboru v Uh. Hradišti ze dne 28. srpna 1924, č. 5 171, vyvázána koncem měsíce srpna 1924 ze služeb zdejšího okresu.

 

Výnosem okresního školního výboru v Uh. Hradišti ze dne 31. července 1924, č. 4 961, byla zatímní učitelka obecné školy chlapecké Eugenie Utěšená ustanovena zatímní učitelkou na obecné škole chlapecké v Hluku a koncem měsíce srpna vyvázána ze služby zdejší školy.

 

Výnosem zemské školní rady ze dne 25. srpna 1924, č. 35 085, byla definitivní učitelka Anna Šimečková, přidělená zdejší chlapecké škole obecné, ustanovena definitivní učitelkou na téže škole.

 

Anna Šimečková – Florcová.

Narodila se dne 29. června 1879 v Něčicích u Kyjova. Studovala na německém ústavě učitelek v Olomouci a maturovala 25. července 1899. Dekretem okresní školní rady v Jindřichově Hradci v Čechách ze dne 12. března 1900 byla ustanovena zatímní podučitelkou v Nové Bystřici v Čechách, kde působila do 30. srpna 1900; pak byla ustanovena dekretem okresní školní rady v Uherském Hradišti ze dne 30. srpna 1900 na obecné škole německé v Bzenci. Zkoušku učitelské způsobilosti pro školy obecné vykonala v Olomouci a vysvědčení obdržela dne 7. listopadu 1902. Dne 3. dubna 1903 byla dekretem zemské školní rady ustanovena definitivní podučitelkou na čtyřtřídní obecné německé škole v Bzenci, kde působila do 15. listopadu 1919. Po zrušení této školy byla přidělena české chlapecké škole v Bzenci dekretem okresního školního výboru v Uh. Hradišti ze dne 15. listopadu 1919. V roce 1920 podrobila se v dubnu zkoušce učitelské způsobilosti pro školy obecné české. Výnosem zemské školní rady ze dne 25. srpna 1924, č. 35 085, byla ustanovena definitivní učitelkou na téže škole.

 

 

Školní rok 1924 – 1925.

Výsledek zápisu.

A. Žáci podle národnosti a náboženství.
 

První třída obecná: celkem 21 žáků; 20 vyznání katolického, 1 vyznání československého; 21 národnosti české.

Druhá třída obecná: neuvedeno.

Třetí třída obecná: celkem 24 žáků; 18 vyznání katolického, 6 vyznání československého; 24 národnosti české.

Čtvrtá třída obecná: celkem 29 žáků; 23 vyznání katolického, 2 vyznání židovského, 4 vyznání československého; 29 národnosti české.

Pátá třída obecná: celkem 38 žáků; 31 vyznání katolického, 3 vyznání československého, 2 vyznání židovského, 1 bez vyznání; 37 národnosti české, 1 národnosti německé.

Závěrečná třída: celkem 27 žáků (15 chlapců, 12 děvčat); 19 vyznání katolického, 6 vyznání československého, 2 vyznání židovského; 25 národnosti české, 2 národnosti židovské.

 

První A. třída měšťanská: celkem 42 žáků; 38 vyznání katolického, 4 vyznání československého; 42 národnosti české.

První B. třída měšťanská: celkem 42 žáků; 37 vyznání katolického, 3 vyznání československého, 1 vyznání českobratrského, 1 bez vyznání; 42 národnosti české.

Druhá třída měšťanská: celkem 52 žáků; 46 vyznání katolického, 5 vyznání československého, 1 bez vyznání; 51 národnosti české, 1 národnosti německé.

Třetí třída měšťanská: celkem 36 žáků; 31 vyznání katolického, 5 vyznání československého; 35 národnosti české, 1 národnosti německé.

 

B. Dle příslušnosti.
 

První třída obecná chlapecká: žáků 21.

Třetí třída obecná chlapecká: žáků 24.

Čtvrtá třída obecná chlapecká: žáků 29.

Pátá třída obecná chlapecká: žáků 38.

Závěrečná třída: žáků 27 (15 chlapců a 12 děvčat) – 27 Bzenec.

 

První A. třída měšťanská chlapecká: žáků 42 – 25 Bzenec; 3 Domanín; 8 Písek; 1 Syrovín; 3 Žeravice; 2 Těmice.

První B. třída měšťanská chlapecká: žáků 42 – 24 Bzenec; 2 Domanín; 5 Písek; 3 Syrovín; 6 Žeravice; 2 Těmice.

Druhá třída měšťanská chlapecká: žáků 52 – 30 Bzenec; 6 Domanín; 2 Nedakonice; 4 Písek; 2 Těmice; 8 Žeravice.

Třetí třída měšťanská chlapecká: žáků 36 – 18 Bzenec; 2 Domanín; 2 Nedakonice; 6 Písek; 1 Těmice; 1 Syrovín; 6 Žeravice.

 

Žáci druhé třídy obecné počtem 16 připojeni jsou k druhé třídě dívčí.

 

Změny ve sboru učitelském.

Výnosem okresního školního výboru v Uh. Hradišti ze dne 2. srpna 1924, č. 5 074, byla přidělena výpomocně zdejší chlapecké škole měšťanské výpomocná učitelka na měšťanské škole smíšené v Tlumačově Božena Obenrauchová s nastoupením služby dne 1. září 1924.

 

Božena Obenrauchová.

Narodila se dne 24. července 1901 ve Slavkově u Brna. Tam vychodila pět tříd školy obecné a čtyři třídy školy měšťanské. V roce 1916 přistoupila na dívčí lyceum Vesny v Brně, kde nabyla vysvědčení dospělosti v červnu 1919.

Prvé místo nastoupila v Nedachlebicích v okrese Uh. Brod dnem 1. listopadu 1919, kde působila jako výpomocná učitelka až do června 1920.

Po prázdninách téhož roku doplnila vzdělání absolvováním abiturientského kurzu při ústavě učitelů v Brně, kde nabyla vysvědčení učitelské dospělosti v červnu 1921. Tamtéž vykonala i zkoušku způsobilosti v listopadu 1922.

V roce 1921/22 působila jako zatímní učitelka na obecné škole v Domaníně. Po prázdninách téhož roku byla ustanovena zatímní učitelkou v Huštěnovicích; od 1. prosince 1923 byla přeložena ze služebních příčin na měšťanskou školu v Tlumačově.

Začátkem školního roku 1924 – 25 z nedostatku zkoušených učitelů byla ustanovena zatímní učitelkou pro I. odbor na chlapecké měšťanské škole zdejší.

 

Výnosem zemské školní rady ze dne 15. ledna 1924, č. 2 456, byl ustanoven definitivním učitelem na zdejší obecné škole chlapecké Josef Dufalík, přidělený měšťanské škole ve Vracově, okres Kyjov, a výnosem okresního školního výboru v Kyjově ze dne 31. srpna 1924, č. 1 788, byl vyvázán ze služeb v okresu kyjovském a nastoupil službu na novém místě dne 1. září 1924.

 

Josef Dufalík.

Narozený v Bzenci 6. ledna 1892. Zde vychodil obecnou a měšťanskou školu. V letech 1907 a 1911 absolvoval učitelský ústav v Brně, kdež obdržel vysvědčení dospělosti a jako výpomocný učitel nastoupil službu na obecné škole v Kostelci u Kyjova. Rok na to 1. září 1912 ustanoven zatímním učitelem v Miloticích (okr. Kyjov) a v listopadu 1913 podrobil se zkoušce učitelské způsobilosti před zkušební komisí v Brně.

Při vypuknutí světové války byl povolán k vojenské službě a účastnil se bojů na ruské a albánské frontě. Po skončení války vrací se 15. února 1919 do svého působiště Milotic a po roce je jmenován definitivním učitelem ve Vracově, kdež nastupuje místo jako výpomocný učitel na smíšené měšťanské škole, na které působil od 15. března 1920 do 31. srpna 1924.

Od 1. září téhož roku ustanoven definitivním učitelem na obecné škole chlapecké v Bzenci.

 

Výnosem okresního školního výboru v Uh. Hradišti ze dne 30. srpna 1924, č. 4 205, byl ustanoven na zdejší školu obecnou Jaroslav Robeš zatímním učitelem s nastoupením služby dne 1. října 1924.

 

Jaroslav Robeš.

Narodil se dne 20. února 1902 ve Starém Městě na Moravě. Obecnou školu (5 tříd) vychodil ve Veselí nad Moravou. Vystudovav gymnázium ve Strážnici, ustanoven byl jako výpomocný učitel v Traplicích dne 13. září 1921.

Po soukromé přípravě podrobil se zkoušce učitelské dospělosti na učitelském ústavu v Příboře v září 1922. Po prázdninách nastoupil jako výpomocný učitel v Zarazicích, ale 1. října 1922 nastoupil prezenční vojenskou službu, kterou vykonával až do 20. září 1924.

Dnem 1. října 1924 ustanoven byl jako zatímní učitel na obecnou školu chlapeckou v Bzenci.

 

Výnosem okresního školního výboru v Uh. Hradišti ze dne 1. října 1924, č. 6 452, byl ustanoven František Běhal zatímním učitelem při zdejší obecné škole s nastoupením služby dne 1. října 1924.

 

František Běhal.

Narodil se dne 30. dubna 1900 v Hulíně na Moravě. Tam vychodil též obecnou pětitřídní školu a první třídu školy měšťanské. Na to studoval I. až IV. třídu české státní reálky v Kroměříži, kdež také absolvoval I. až IV. ročník učitelského ústavu a vykonal zkoušku učitelské dospělosti v roce 1920.

Zatímním učitelem ustanoven byl dnem 1. září 1920 na obecné škole v Dolněmčí. na to pak dnem 15. října 1920 na obecné škole v Mor. Ostravě, kdež působil až do nastoupení vojenské prezenční služby v říjnu 1922. Dne 20. září 1924 ukončil vojenskou službu a byl dnem 1. října 1924 ustanoven zatímním učitelem při obecné škole chlapecké v Bzenci.

 

Závěrečná třída.

Výnosem zemské školní rady ze dne 23. září 1924, č. 53 713, a int. okresního školního výboru z 27. září 1924, č. 6 324, byla ponechána pro školní rok 1924 – 25 závěrečná třída při obecné škole chlapecké pro chlapce i pro děvčata.

 

Zvláštní učitel němčiny.

Výnosem zemské školní rady ze dne 20. září 1924, č. 47 192, povolila zemská školní rada ustanovení zvláštního učitele němčiny po případě učitelky při zdejší chlapecké škole měšťanské.

 

Učitelka němčiny.

Výnosem ze dne 20. září 1924, č. 52 545, ustanovila zemská školní rada definitivní učitelku zdejší obecné školy chlapecké, zkoušenou pro školy obecné české i německé, Annu Šimečkovou – Florcovou, učitelkou němčiny při chlapecké škole měšťanské v Bzenci s nastoupením služby dne 1. října 1924.

 

Učitelský sbor.

 

1. Měšťanská škola.
   Ředitel:  Hyvnar Petr.
   Katecheta: Hanák Josef.
   Učitelé: Šťastný Ctibor, III. odbor; Škrabal Antonín, I. odbor; Šimečková Anna, učitelka němčiny.
   Přidělení: Kotas Jindřich, pro předměty II. odboru; Obenrauchová Božena pro předměty I. odboru.
2. Obecná škola.
   Učitelé: Nábělek Ladislav, Dufalík Josef.
   Definitivní učitelé ad personam: Dvořák Jaroslav, přidělený státní ludové škole v Milleniumpuste na Slovensku; Kučera Bohumil.
   Zatímní učitelé: Běhal František, Robeš Jaroslav.

 

Oslava.

Den 28. říjen oslaven ve třídách. Žáci sobě třídy vyzdobili a třídní učitelé připomněli význam dne. Pak žáci přednášeli básně a zpívali písně vlastenecké. Na konec zazpívali žáci národní hymny.

V ten den také sebrali žáci na Dětský den 60,91 Kč.

 

Změna ve sboru učitelském.

Výnosem okresního školního výboru v Uh. Hradišti ze dne 22. prosince 1924, č. 8 675, byl zatímní učitel Jaroslav Robeš přeložen do Těmic a výnosem ze dne 22. prosince 1924, č. 8 674, Vladimír Hyvnar, zatímní správce školy v Těmicích, přidělen chlapecké škole obecné jako zatímní učitel s nastoupením služby dne 1. ledna 1925.

 

Vladimír Hyvnar.

Narodil se v Bzenci dne 19. února 1899. Obecnou a měšťanskou školu vychodil v Bzenci. Pak vzdělával se na učitelském ústavu v Příboře. Po vystudování učil nejprve na obecné škole v Hluku, pak na měšťanské škole v Bílovicích, potom v Těmicích a od 1. ledna 1925 v Bzenci.

 

Odchod ředitele do výslužby.

Po vlastní žádosti byl ředitel Petr Hyvnar výnosem zemské školní rady ze dne 17. listopadu 1924, č. 56 480, přeložen dnem 1. února 1925 do výslužby s pochvalným uznáním za dlouholeté a úspěšné působení ve službě školní.

 

František Kouba.

Dnem 1. února 1925 pověřen byl správou této školy odborný učitel zdejší dívčí školy František Kouba a ustanoven definitivním ředitelem výnosem zemské školní rady ze dne 5. června 1925, č. 30 826. Znenáhla smířil se s pořezanými lavicemi, zvláště zadními a vřezanými monogramy do opěradel. Po několikrát opakovaném pokuse, kde se ředitel bavil po škole s živějšími hochy, srovnávaje součty, podíly atd. daných úloh, žactvo navykalo řádům lidštějším.

 

Slavnost narozenin p. prezidenta.

Slavnost 75. narozenin pana prezidenta konala se ve vyzdobené kreslírně s tímto programem:

1. Zahájení (zatímní ředitel F. Kouba).
2. „Buď zdráv!“, sbor – složil zatímní ředitel.
3. Proslov žáka IV. třídy Antonína Termana: „O životě prezidentově“.
4. „Modlitba za vlast“, (přednesla Vl. Hlaváčová) složil F. Kouba, ředitel.
5. Vhodné básničky: žactvo dle tříd.
6. Obě hymny.

 

Vizitace.

Dne 22. dubna 1925 prohlédl školu okresní dozorce školní pan Václav Sehnal shledav stav školy většinou velmi dobrý.

 

Zápis.

Výsledek zápisu ze dne 28. června do 1. července byl tento:

• do 1. třídy zapsáno 35 žáků;
• do 2. třídy zapsáno 18 žáků;
• do 3. třídy zapsáno 20 žáků;
• do 4. A třídy zapsáno 28 žáků;
• do 4. B třídy zapsáno 35 žáků;
• do třídy závěrečné zapsáno 23 žáků.
• do I. A třídy měšťanské zapsáno 41 žáků;
• do I. B třídy měšťanské zapsáno 41 žáků;
• do II. třídy měšťanské zapsáno 45 žáků;
• do III. třídy měšťanské zapsáno 35 žáků;
• do IV. třídy měšťanské (jednoroční učební kurz) zapsáno 27 žáků;

 

Třída 2. a 3. obecné školy se spojí se školou dívčí pro školní rok 1925 – 26.

 

 

Školní rok 1925 – 26.

První třída obecná: celkem 35 žáků; 31 vyznání katolického, 1 vyznání českobratrského, 2 vyznání československého, 1 vyznání židovského.

Druhá třída obecná: celkem 18 žáků. Spojena se školou dívčí.

Třetí třída obecná: celkem 20 žáků. Spojena se školou dívčí.

Čtvrtá A. třída obecná: celkem 28 žáků; 23 vyznání katolického, 5 vyznání československého.

Čtvrtá B. třída obecná: celkem 35 žáků; 29 vyznání katolického, 3 vyznání československého, 1 vyznání židovského, 2 bez vyznání.

Závěrečná třída: celkem 23 žáků (9 chlapců, 14 děvčat); 21 vyznání katolického, 2 vyznání československého.

 

První A. třída měšťanská: celkem 41 žáků; 37 vyznání katolického, 4 vyznání československého, 1 vyznání českobratrského, 2 vyznání židovského. Bydliště: 18 Bzenec, 7 Domanín, 11 Moravský Písek, 4 Žeravice, 1 Syrovín.

První B. třída měšťanská: celkem 41 žáků; 36 vyznání katolického, 4 vyznání československého, 1 vyznání českobratrského. Bydliště: 22 Bzenec, 7 Domanín, 5 Moravský Písek, 6 Žeravice, 1 Syrovín.

Druhá třída měšťanská: celkem 47 žáků; 40 vyznání katolického, 6 vyznání československého, 1 vyznání židovského. Bydliště: 22 Bzenec, 4 Domanín, 7 Moravský Písek, 9 Žeravice, 2 Syrovín, 3 Těmice.

Třetí třída měšťanská: celkem 35 žáků; 30 vyznání katolického, 3 vyznání československého, 1 vyznání českobratrského, 1 vyznání židovského. Bydliště: 23 Bzenec, 5 Domanín, 5 Žeravice, 2 Nedakonice.

Čtvrtá třída měšťanská: celkem 27 žáků. Bydliště: 14 Bzenec, 1 Domanín, 3 Moravský Písek, 3 Žeravice, 4 Nedakonice, 1 Syrovín, 1 Těmice.

 

Sbor učitelský ve školním roce 1925/26:

Ředitel: František Kouba.

Katecheta: Josef Hanák.

Učitelé pro I. skupinu: odborný učitel Antonín Škrabal, zatímní učitel Josef Dufalík.

Učitel pro II. skupinu: zatímní učitel Jindřich Kotas.

Učitel pro III. skupinu: odborný učitel Ctibor Šťastný.

Učitelka pro němčinu: Anna Šimečková.

Na škole obecné:

Učitelé: Ladislav Nábělek, Obenrauchová Božena – provdaná Škrabalová, Řezáčová Růžena.

Kučera Bohumil ustanoven zatímním učitelem na škole dívčí, zde, výnosem okresního školního výboru ze dne 29. 10. 1925, č. 7 170.

 

Řezáčová Růžena.

Narozena 19. 10. 1901 ve Spálově (Hranice), zatímní učitelka, působila v Židenicích na „Staré Osadě“ na škole dívčí. Redukcí tříd tamějších byla přeložena do Bzence (výnosem okresního školního výboru ze dne 19. 9. 1925, č. 6 209). K vlastní žádosti byla přesazena do Brna (Velké Brno) a to do Komína (výnosem zemské školní rady ze dne 20. 3. 1926, č. 14 244).

Na místo její ustanoven byl výnosem okresního školního výboru ze dne 31. 3. 1926, č. 1 997 Kovařík Karel.

 

Kovařík Karel.

Narozen 3. 11. 1903 ve Vitonicích (Prostějov). Po vykonaných studiích gymnaziálních v Kroměříži (1923) sloužil ve vojsku jako četař aspirant. Zkoušku dospělosti učitelské složil 11. 6. 1924 v Olomouci.

Působil na obecné škole (4. B třída) chlapecké do konce školního roku 1925/26 a výnosem okresního školního výboru ze dne 20. 8. 1926, č. 570 přeložen do Dolněmčí. Byl učitelem na svém místě a uměl udržovati pozoruhodnou kázeň bez zvláštního násilí ve třídě, ve které se obyčejně nedaří (4. B, žáci až 14 let).

 

Mateřstvím učitelky Obenrauchové – Škrabalové (dovolená udělena zemskou školní radou dne 19. 3. 1926, č. 14 182) uvolněná třída 4. A svěřena zastupujícímu učiteli od 1. dubna 1926.

 

Borusík Alois.

Četař aspirant, narozený 28. 11. 1903 v Tupesích (Uh. Hradiště) navštěvoval r. 1919/20 obchodní školu v Uh. Hradišti a na to učitelský ústav v Kroměříži do roku 1921. Po vojenské službě u dělostřeleckého pluku č. 53, jmenován byl výnosem okresního školního výboru ze dne 23. 3. 1926, č. 1 188 zastupujícím učitelem na zdejší obecné škole do 30. června 1926.

Přejímal úřad učitelský s plnou vážností. Oči všeho žactva lpěly na jeho ústech, aby ihned vykonán byl daný povel. Bylo příjemno navštíviti vyučování posledních dvou jmenovaných.

Celá třída – jedna snaha a myšlenka.

 

Změna ve vedení školy a sboru učitelském.

Pensionováním ředitele školy dívčí Jana Gartnera dnem 31. ledna 1926 byla správa dívčí obecné a měšťanské školy přidělena Františku Koubovi, řediteli chlapecké školy výnosem okresního školního výboru ze dne 26. 1. 1926, č. 614.

V náhradu přidělil okresní školní výbor vynesením ze dne 26. 1. 1926, č. 614 učitelku Miladu Hapalovou měšťanské škole dívčí s povinností vyučovati i na škole chlapecké do 30. 6. 1926.

 

Milada Hapalová.

Narozena 21. dubna 1901 v Kokorách (Přerov), absolvovala učitelský ústav v Řepčíně r. 1920, způsobilosti učitelské dosáhla v Brně 22. 11. 1922; jest definitivní učitelkou v Moravském Písku.

 

Oslava.

76. výročí jmenin našeho pana prezidenta bylo vzpomenuto dne 6. března 1926. Ve vyzdobené tělocvičně shromáždilo se žactvo obou škol.

Po proslovu ředitelově podal žák IV. třídy Josef Šula životopis oslavencův. Dojemné projevy úcty a příchylnosti v rouše básnickém podávali střídavě žáci a žákyně postupně dle tříd. Slavnost se zakončila státními hymnami.

 

Dar.

Městská spořitelna překvapila žactvo školy chlapecké, podělivši v pamětní den jmenin pana prezidenta spořitelními knížkami se vkladem 5 Kč, počínajíc třetí třídou školy obecné.

Poděleno bylo: 93 žáků školy obecné a 182 žáků školy měšťanské – celkem 275 žáků.

Jménem žactva poděkovalo peněžnímu ústavu ředitelství za školu chlapeckou a dívčí.

Dívkám rozdáno bylo 235 spořitelních knížek.

 

Dovolená.

Následkem dovolené k návštěvě kurzu pro živnostenské pokračovací školy udělené zatímnímu učiteli měšťanské školy Josefu Dufalíkovi, ustanoven byl Ladislav Nábělek zastupujícím učitelem na škole měšťanské a jeho 1. třídu školy obecné převzala Matylda Švarcová.

 

Matylda Švarcová.

Narozena 6. 10. 1905 ve Vysokém Mýtě (Čechy). Učitelský ústav studovala v letech 1920 – 1924 v Olomouci. Působila zde od 5. 5. 1926 do konce školního roku (2 měsíce dle výnosu okresního školního výboru ze dne 4. 5. 1926, č. 3 208).

 

Exkurze.

Koncem školního roku podnikli žáci delší exkurze: II. a III. třída k Macoše a IV: třída do Demaňovských jeskyň (18. a 19. května).

 

Vizitace.

Výnosem okresního školního výboru ze dne 20. května 1926, č. 3 135 a 3 102 oznámena byla kvalifikace učitelských osob na základě prohlídky konané panem Václavem Sehnalem, okresním inspektorem školním dne 26. února 1926: „Přišel jsem, abych hledal, co jest dobré a krásné.“

 

 

Školní rok 1926 – 27.

První třída obecná: celkem 39 žáků; 35 vyznání katolického, 4 vyznání československého. Bydliště: 39 Bzenec.

Druhá třída obecná: celkem 33 žáků; 28 vyznání katolického, 4 vyznání československého, 1 vyznání židovského. Bydliště: 33 Bzenec.

Třetí třída obecná: celkem 20 žáků. Spojena dočasně se školou dívčí.

Čtvrtá A. třída obecná: celkem 16 žáků. Spojena dočasně se školou dívčí.

Čtvrtá B. třída obecná: celkem 31 žáků; 26 vyznání katolického, 5 vyznání československého. Bydliště: 31 Bzenec.

 

První A. třída měšťanská: celkem 40 žáků; 35 vyznání katolického, 4 vyznání československého, 1 vyznání českobratrského. Bydliště: 14 Bzenec, 1 Domanín, 12 Moravský Písek, 4 Těmice, 6 Žeravice, 3 Syrovín.

První B. třída měšťanská: celkem 40 žáků; 34 vyznání katolického, 4 vyznání československého, 1 vyznání českobratrského, 1 vyznání židovského, 2 bez vyznání. Bydliště: 21 Bzenec, 3 Domanín, 5 Moravský Písek, 2 Těmice, 9 Žeravice.

Druhá třída měšťanská: celkem 57 žáků; 51 vyznání katolického, 2 vyznání československého, 2 vyznání židovského, 2 bez vyznání. Bydliště: 33 Bzenec, 8 Domanín, 8 Moravský Písek, 6 Žeravice, 2 Syrovín.

Třetí třída měšťanská: celkem 31 žáků; 28 vyznání katolického, 2 vyznání československého, 1 vyznání českobratrského, 1 bez vyznání. Bydliště: 12 Bzenec, 2 Domanín, 5 Moravský Písek, 2 Syrovín, 3 Těmice, 7 Žeravice.

Čtvrtá třída měšťanská: celkem 23 žáků; 20 vyznání katolického, 1 vyznání československého, 1 vyznání židovského, 1 bez vyznání. Bydliště: 15 Bzenec, 3 Domanín, 1 Moravský Písek, 3 Polešovice, 1 Vracov.

 

Sbor učitelský v tomto školním roce:

Na škole obecné vyučovala v 1. třídě učitelka Božena Škrabalová, ve 2. třídě učitel Ladislav Nábělek a ve 4. B třídě zatímní učitel František Běhal.

Na škole občanské (měšťanské):

Ředitel: František Kouba (III. skupina).

Katecheta: Josef Hanák.

Odborní učitelé: Antonín Škrabal (I. skupina), Ctibor Šťastný (III. skupina).

Zatímní učitelé: Jindřich Kotas (pro II. skupinu), Josef Dufalík (pro I. skupinu).

Učitelka němčiny: Anna Šimečková.

Výpomocně vyučoval počtům ve II. třídě měšťanské zatímní učitel školy dívčí a tělocviku zatímní učitel Bohumil Kučera.

 

Oslava.

Dne 28. října shromáždilo se žactvo obou škol ve vyzdobené tělocvičně, kde po proslovu ředitele žák IV. třídy měšťanské školy Hrabinec Ludvík vyložil historický význam dne. Vyslechnuvše dojímavé básně a říkanky, zapěli jsme obě státní hymny.

Městská spořitelna doplnila svůj loňský dar spořitelními knížkami se vkladem á 5 Kč pro nástupní 3. třídu školy obecné chlapecké i dívčí.

 

Dar a sbírky.

Pan Jan Fuchs daroval do sbírky přírodovědecké mořské lastury a korály ze své cesty.

Pro Českou zemskou péči na Moravě vybralo se po domech a ve škole 1 017,55 Kč.

Na Masarykovu leteckou ligu vybralo se po domech 479,70 Kč, jež odevzdány byly svému účelu.

 

Zvláštní učitelka němčiny.

Zvláštní učitelka němčiny na měšťanské škole chlapecké i dívčí (Anna Šimečková) povolena výnosem zemské školní rady ze dne 5. 1. 1927, č. 81 218/26, okresním školním výborem ze dne 17. 1. 1927, č. 247.

 

Chřipková epidemie.

V měsících prosinci 1926 až únoru 1927 trpělo žactvo chřipkou, zvláště na škole obecné (až 32% zameškání).

 

Dovolená.

Josef Dufalík byl přijat do kresl. kurzu pro živnostenské školy v Bratislavě od 1. května do konce července 1927. Na měšťanské škole jej zastupoval Ladislav Nábělek, učitel obecné školy.

Zastupujícím učitelem za posléze jmenovaného stal se Josef Horák z Milokoště; narozený 21. 3. 1906 v Popůvkách u Kojetína, a to do 30. června 1927.

 

Exkurze.

Dne 10. června 1927 podnikli žáci exkurzi do Bratislavy za vedení zatímního učitele Jindřicha Kotase.

 

 

Školní rok 1927 – 1928.

První třída obecná: celkem 25 žáků; 23 vyznání katolického, 2 vyznání československého. Bydliště: 25 Bzenec.

Druhá třída obecná: celkem 34 žáků; 30 vyznání katolického, 3 vyznání československého, 1 vyznání židovského. Bydliště: 34 Bzenec.

Třetí třída obecná: celkem 36 žáků; 31 vyznání katolického, 4 vyznání československého, 1 vyznání českobratrského. Bydliště: 36 Bzenec.

Čtvrtá A. třída obecná: celkem 18 žáků. Spojena dočasně se školou dívčí.

Čtvrtá B. třída obecná: celkem 15 žáků. Spojena dočasně se školou dívčí.

 

První A. třída měšťanská: celkem 28 žáků; 25 vyznání katolického, 2 vyznání československého, 1 bez vyznání. Bydliště: 12 Bzenec, 3 Domanín, 8 Moravský Písek, 2 Těmice, 3 Žeravice.

První B. třída měšťanská: celkem 27 žáků; 25 vyznání katolického, 2 vyznání československého. Bydliště: 14 Bzenec, 3 Domanín, 2 Moravský Písek, 7 Těmice, 1 Žeravice.

Druhá A. třída měšťanská: celkem 36 žáků; 33 vyznání katolického, 2 vyznání československého, 1 vyznání českobratrského. Bydliště: 13 Bzenec, 1 Domanín, 8 Moravský Písek, 3 Těmice, 7 Žeravice, 4 Syrovín.

Druhá B. třída měšťanská: celkem 35 žáků; 29 vyznání katolického, 4 vyznání československého, 1 vyznání židovského, 1 bez vyznání. Bydliště: 16 Bzenec, 1 Domanín, 7 Moravský Písek, 2 Těmice, 9 Žeravice.

Třetí třída měšťanská: celkem 36 žáků; 34 vyznání katolického, 2 vyznání židovského. Bydliště: 20 Bzenec, 3 Domanín, 6 Moravský Písek, 2 Syrovín, 5 Žeravice.

Čtvrtá třída měšťanská: celkem 30 žáků; 26 vyznání katolického, 1 vyznání československého, 2 vyznání židovského, 1 bez vyznání. Bydliště: 16 Bzenec, 1 Domanín, 2 Moravský Písek, 1 Těmice, 6 Žeravice, 1 Strážnice, 3 Vracov.

 

Sbor učitelský.

Sbor učitelský školy obecné:

V 1. třídě vyučoval František Běhal, ve 2. třídě vyučovala Alena Tikalová a ve 3. třídě Ladislav Nábělek. Třídy 4. A a 4. B propojeny jsou se školou dívčí.

 

Na škole měšťanské:

• František Kouba, ředitel;
• Ctibor Šťastný, odborný učitel III. odboru;
• Škrabal Antonín, odborný učitel I. odboru;
• Kotas Jindřich, zatímní učitel pro II. odbor;
• Dufalík Josef, zatímní učitel pro I. odbor;
• Božena Šáchová, zatímní učitelka s 1. částí zkoušky pro I. odbor.

Německému jazyku vyučovala učitelka němčiny Anna Šimečková, náboženství katecheta Josef Hanák.

 

Pobočka.

Zatímní pobočka při II. třídě měšťanské školy byla povolena výnosem zemské školní rady ze dne 25. září 1927, č. 46 925.

 

Oslava.

Dne 27. října se žáci zúčastnili večerního průvodu.

Dne 28. října shromáždilo se žactvo školy chlapecké i dívčí v ozdobené tělocvičně. Po úvodu ředitele vystřídalo se 17 čísel se zpěvy. Pozoruhodnější byl proslov O. Sýkory, žáka IV. třídy. Po zapění národních hymen podělila Spořitelna města Bzenec žactvo 3. třídy obecné školy a žactvo nově vstoupivší do školy měšťanské spořitelními knížkami se vkladem á 5 Kč.

 

Sbírka.

K „Dětskému dnu“ v měsíci listopadu se vybralo 64,40 Kč. Sbírka po domech se svěřila škole dívčí.

 

Alena Tikalová.

Narozena 20. 8. 1905 ve Žďáře na Moravě navštěvovala obecnou a měšťanskou školu ve svém rodišti a učitelský ústav v Brně v letech 1921/25.

Zkoušku učitelské způsobilosti vykonala v listopadovém období v Brně roku 1927. Působila v Milokošti a v Bzenci. Zde od roku 1927 výnosem okresního školního výboru ze dne 24. 8. 1927, č. 4 562.

 

Učitelka Božena Škrabalová byla výnosem okresního školního výboru ze dne 24. 8. 1927, č. 4 561 přeložena na školu dívčí.

 

Božena Šachová.

Narozena 4. 6. 1901 ve Véskách u Uherského Hradiště. Obecnou školu navštěvovala doma, měšťanskou v Uh. Hradišti a Řepčíně do r. 1916 a učitelský ústav v Řepčíně v letech 1916 – 1920. Působila v Popovicích přes čtyři roky, na to v Uh. Ostrohu jeden rok a šest měsíců. Prozatímně vyučovala na měšťanské škole smíšené v Hluku do 28. 6. 1927 a od 1. 9. 1927 na zdejší měšťanské škole chlapecké.

Vysvědčení způsobilosti pro obecné školy získala v Příboře 29. 4. 1923, vysvědčení způsobilosti pro školy měšťanské z I. odboru v Příboře 30. 4. 1928.

 

Výstava soudobé kultury v Brně.

K výstavě soudobé kultury v Brně vypracoval František Kouba více než třiceti stránkový spis o Bzenci, v němž se dotknul důležitějších stránek přítomného a minulého života Bzenčanů, opatřiv jej perokresbami upomínajícími na starou školu, Doubravu, sklepy, třetihorní zkameněliny, lípy, bronzové spínadlo z Doubravy aj.

 

Pensionování.

Zakončiv svou čtyřicetiletou učitelskou dráhu v Bzenci, byl podepsaný po vlastní žádosti dán na trvalý odpočinek výnosem zemské školní rady v Brně ze dne 21. 1. 1929, č. 63 094.

Jak učinil dosti svému úkolu, jest ponecháno úsudku žactva, nyní většinou dospělých mužů a žen ve vzpomínkách na věk školní a žactva škol pokračovacích, kde 28 let působil.

Nemá jiného přání, než aby tato škola byla dobrým základem zdárné výchovy občanstva a měla dobrý osud v nástupu uvědomělých a zodpovědnosti schopných sil učitelských.