Školní rok 1915 – 1916

Výsledek zápisu.

A. Žáci dle národnosti a náboženských vyznání.
 

První třída obecná: celkem 45 žáků; 45 vyznání katolického, 45 národnosti české.

Druhá třída obecná: celkem 46 žáků; 46 vyznání katolického, 1 bez vyznání, 45 národnosti české.

Třetí třída obecná: celkem 38 žáků; 38 vyznání katolického, 38 národnosti české.

Čtvrtá A. třída obecná: celkem 39 žáků; 39 vyznání katolického, 39 národnosti české.

Čtvrtá B. třída obecná: celkem 59 žáků; 59 vyznání katolického, 59 národnosti české.

 

První třída měšťanská: celkem 52 žáků; 52 vyznání katolického, 52 národnosti české.

Druhá třída měšťanská: celkem 33 žáků; 33 vyznání katolického, 33 národnosti české.

Třetí třída měšťanská: celkem 26 žáků; 26 vyznání katolického, 26 národnosti české.

 
B. Dle bydliště.
 

První třída obecná chlapecká: žáků 45 – 43 Bzenec město; 2 Písek.

Druhá třída obecná chlapecká: žáků 46 – 42 Bzenec město; 2 Bzenec židovská obec; 2 Písek.

Třetí třída obecná chlapecká: žáků 38 – 36 Bzenec město; 2 Bzenec židovská obec.

Čtvrtá A. třída obecná chlapecká: žáků 39 – 37 Bzenec město; 2 Bzenec židovská obec.

Čtvrtá B. třída obecná chlapecká: žáků 59 – 51 Bzenec město; 7 Bzenec židovská obec; 1 Písek.

 

První třída měšťanská chlapecká: žáků 52 – 25 Bzenec město; 1 Bzenec židovská obec; 6 Písek; 4 Syrovín; 1 Temnice; 9 Vracov; 6 Žeravice.

Druhá třída měšťanská chlapecká: žáků 33 – 17 Bzenec město; 1 Bzenec židovská obec; 1 Domanín; 2 Písek; 1 Syrovín; 4 Temnice; 5 Vracov; 2 Žeravice.

Třetí třída měšťanská chlapecká: žáků 26 – 16 Bzenec město; 3 Domanín; 1 Nedakonice; 2 Písek; 1 Syrovín; 2 Vracov; 1 Žeravice.

 

Karla Řídká.

Výnosem c. k. okresní školní rady ze dne 30. srpna 1915, č. 3 201, byla ponechána výpomocně při zdejší obecné škole chlapecké výpomocná učitelka Karla Řídká.

 

Narodila se 16. prosince 1890 v Praze v „Podskalí“. Školu obecnou i měšťanskou vychodila ve Vodňanech v Čechách. Další vzdělání, jakož i vysvědčení dospělosti nabyla v letech 1906/7 – 1909/10 na ústavě ku vzdělání učitelek u sv. Josefa v Českých Budějovicích. Pak působila rok v Ruském Polsku v rodině hraběcího nadlesního jako domácí učitelka. Po roce vrátila se do vlasti doufajíc, že obdrží místo učitelské. Štěstí jí nepřálo, a proto přijala místo vychovatelky v Szatmár – Németi v Uhrách, kdež se naučila maďarsky. Po roce a půl se vrátila do tichého Pošumaví a po dvou měsících přijala místo domácí učitelky v Dušníkách u Prahy, kdež působila půl roku, načež výnosem slavné c. k. okresní školní rady ze dne 30. srpna 1915, č. 3 201, byla ustanovena výpomocnou učitelkou na obecné škole chlapecké v Bzenci.

J. Hanák.

Katecheta P. Josef Hanák vyznamenán byl J. E. kardinálem olomouckým Dr. Františkem S. Bauerem právem nositi synodálie.

 

Učitelský sbor.

1. Ředitel: Petr Hyvnar.
2. Učitelé měšťanské školy: katecheta – P. Josef Hanák; odborní učitelé – Jan Gartner, I. skupina; Karel Dvořáček, III. skupina; Josef Galuška, II. skupina.
3. Učitelé školy obecné: učitel náboženství – P. Jan Šimek, kooperátor; katecheta – P. Josef Hanák; učitelé I. třídy – Julius Paleček, Max. Hložek, Ladislav Nábělek; učitel II. třídy Jindřich Kotas; zatímní učitel Jaroslav Dvořák.

 

V činné službě vojenské jsou: učitel měšťanské školy Josef Galuška, učitel obecné školy Max. Hložek a Jindřich Kotas. Za tyto výpomocně ustanovena Karla Řídká.

 

Místní školní rada.

Z místní školní rady jsou v činné službě vojenské lékárník Karel Fuhrich, obchodník se zeleninou František Bunža a rolník Josef Koutný.

 

Sbírka hader.

Dne 29. září vykonali žáci vlasteneckou sbírku textilních látek a kaučuku, přičemž všichni členové učitelského sboru horlivě a ochotně vypomáhali. Pobráno 7 q látek a 20 kg kaučuku.

 

Čtvrtý říjen.

Dne 4. října zúčastnili se žáci s celým sborem učitelským slavných služeb Božích; po nich byli přítomni krátké promluvě ředitelově o významu dne. V kostele i po promluvě ředitelově ve škole zazpívali žáci celou hymnu rakouských národů.

 

Soupis obilí.

Dne 15. října spolupůsobili při soupisu obilí a mlýnských výrobků učitel měšťanské školy Karel Dvořáček, učitelé školy obecné Ladislav Nábělek, Jaroslav Dvořák a učitelka Karla Řídká.

 

Pomník.

Ředitel a katecheta P. Josef Hanák, jako předseda, jsou činní ve výboru pro zbudování pomníku na zdejším hřbitově pochovaným vojínům. Dne 29. října vykonána sbírka dům od domu ve prospěch zmíněného pomníku a účastnili se jí ředitel, katecheta P. Josef Hanák, učitelé Ladislav Nábělek a Jaroslav Dvořák.

 

Válečná půjčka.

Ředitel a katecheta P. Josef Hanák jsou činní ve výboru pro upsání třetí válečné půjčky.

 

Oskar Okoun.

Zdejší ochotníci řízením právníka p. Oskara Okouna sehráli několikrát divadlo ve prospěch dítek po otcích v poli padlých a čistý výnos 406 K odvedli na zakoupení oděvu a obuvi ředitelství školy.

 

Dr. Jan Pospíšil.

Nejdůstojnější pan prelát Dr. Jan Pospíšil v Olomouci daroval 40 K pro zdejší chudé dítky na zakoupení drobných potřeb školních.

 

Devatenáctý listopad.

Dne 19. listopadu konaly se služby Boží na uctění památky J. V. zemřelé císařovny Alžběty, zúčastnilo se žactvo s celým sborem učitelským. Po mši svaté zazpívali žáci celou hymnu rakouských národů.

 

Sbírka zlata.

Dne 21. listopadu ředitel a katecheta P. Josef Hanák účastnili se sbírky zlata a stříbra.

 

J. E. Dr. Fr. Bauer.

Dne 30. listopadu konány slavné zádušní služby Boží za dne 25. listopadu zemřelého J. E. kardinála Dr. Františka Bauera, jichž účastnil se i učitelský sbor.

 

†
VE ČTVRTEK DNE 25. LISTOPADU 1915 VEČER O 7 HODINĚ 45 MINUT
ZEMŘEL J. E. KARDINÁL
DR. FRANTIŠEK S. BAUER,
KNÍŽE – ARCIBISKUP OLOMOUCKÝ
A
JEHO VELIČENSTVA SKUTEČNÝ TAJNÝ RADA.
NARODIL SE DNE 26. LEDNA 1841 V HRACHOVCI U VAL. MEZIŘÍČÍ.

Dětský den.

Dne 2. prosince konána oslava V. dětského dne, oslava 67. nastoupení J. V. císaře a krále Františka Josefa I.

1. O 8 hodině byly slavné služby Boží, jichž zúčastnilo se veškeré žactvo se sborem učitelským a předsedou místní školní rady. Po službách Božích zapělo žactvo celou hymnu rakouských národů.
2. Školní slavnost.

Po službách Božích konala se školní slavnost v tělocvičně školní budovy s následujícím programem:

1. „Modlitba za vlast.“ Zazpívala dívčí škola.
2. Proslov ředitele chlapecké školy Petra Hyvnara.
3. „Jubilejní dětská hymna.“ Zazpívala chlapecká škola.
4. „Vše pro dítě.“Báseň. Přednesla žákyně dívčí školy.
5. „V památný den.“ Báseň. Přednesl žák chlapecké školy.
6. „Povzbuzení ke zpěvu.“ Zazpívala dívčí škola.
7. „Tam kde věnčí modré hory.“ Zazpívala chlapecká škola.
8. „Tatíček psal nám.“ Báseň. Přednesla žákyně dívčí školy.
9. „Mocnáři.“ Báseň. Přednesla žákyně dívčí školy.
10. „Národní písně.“ Zazpívala dívčí škola.
11. „Buď vůle Tvá.“ Báseň. Přednesl žák chlapecké školy.
12. „Slavnostní sbor,“ R. Sedlák. Zazpívala chlapecká škola.
13. Manifest J. V. císaře Pána. Přečetl a vysvětlil ředitel Josef Okoun.
14. Hymna rakouských národů.

 

Školní slavnosti bylo přítomno farní duchovenstvo, c. k. četnický strážmistr I. třídy František Lošťák a obecenstvo.

Po slavnosti sebrali žáci 22 K 20 h na účel pátého dětského dne.

 

Soupis dobytka.

Dne 15. prosince spolupůsobili učitelé při soupisu domácího dobytka, másla, sádla, bramborů a podobně.

 

Vánoce v poli.

Dne 19. prosince účastnili se učitelé sbírky dům od domu ve prospěch darů vojínům v poli „ Vánoce v poli“.

 

Bleyleben.

Jeho c. k. Apoštolské Veličenstvo ráčil Nejvyšším rozhodnutím ze dne 28. listopadu místodržitele, tajného radu Dr. Oktaviána svobodného pana Regnera z Bleylebenu, nejmilostivěji jmenovati místodržitelem v arcivévodství Rakousích pod Enží.

 

Houdek a Spengler.

Místodržitelský viceprezident Viktor Houdek byl na vlastní žádost přeložen na trvalý odpočinek a Jeho c. k. Apoštolské Veličenstvo ráčil Nejvyšším rozhodnutím ze dne 26. listopadu dvorního radu Karla Spenglera nejmilostivěji jmenovati místodržitelským viceprezidentem.

 

Navrátil a Vober.

Jeho c. k. Apoštolské Veličenstvo ráčil Nejvyšším rozhodnutím ze dne 29. listopadu referenta pro administrativní a hospodářské záležitosti u zemské školní rady na Moravě dvorního radu Františka Navrátila nejmilostivěji jmenovati viceprezidentem zemské školní rady pro Čechy.

Jeho c. k. Apoštolské Veličenstvo ráčil Nejvyšším vlastnoručním listem ze dne 3. prosince tajného radu Dr. Karla svobodného pana Heinolda nejmilostivěji jmenovati místodržitelem v markrabství Moravském a ze dne 29. listopadu ministerského sekretáře v ministerstvu kultu a vyučování, Felixe Vobera, nejmilostivěji jmenovati místodržitelským radou a referentem pro administrativní a ekonomické záležitosti u zemské školní rady na Moravě.

 

Lidmila Hyvnarová.

Výnosem c. k. okresní školní rady ze dne 12. prosince 1915, č. 4 791, byla výpomocná učitelka na chlapecké škole v Nové Vsi u Uherského Ostrohu Lidmila Hyvnarová ustanovena výpomocnou učitelkou na zdejší obecné škole chlapecké s nastoupením služby dne 16. prosince.

 

Narodila se dne 19. září 1896 v Zámrskách na Moravě. Vychodivši školu obecnou a měšťanskou ve Bzenci, navštěvovala soukromý ústav ku vzdělání učitelek ve Val. Meziříčí, kde nabyla dne 26. června 1915 vysvědčení učitelské dospělosti.

Dekretem slavné c. k. okresní školní rady v Uh. Hradišti ze dne 30. srpna 1915 ustanovena byla jako výpomocná učitelka při pětitřídní chlapecké obecné škole v Nové Vsi. Vyučování tamní bylo však 1. října 1915 přerušeno pro rychle se šířící nemoc spálu a síly učitelské přiděleny pro ten čas k jiným školám. Až do 15. listopadu tohoto roku, kdy vyučování v Nové Vsi bylo obnoveno, působila na chlapecké škole v Bzenci.

Toho dne vrátila se na staré působiště, ne však na dlouho, neboť dekretem ze dne 12. prosince 1915 slavné c. k. okresní školní rady v Uh. Hradišti ustanovena byla výpomocnou učitelkou při čtyřtřídní obecné chlapecké škole v Bzenci.

 

Válečná půjčka.

Na třetí válečnou půjčku, která se upisovala v říjnu a splácela v listopadu, prosinci, lednu, únoru a v březnu, upsali a zaplatili ředitel Petr Hyvnar 300 K, katecheta P. Josef Hanák 1 500 K, učitel měšťanské školy Jan Gartner a učitel obecné školy Julius Paleček po 500 K; celkem 2 800 K.

 

Skála.

Starosta města Bzenec a předseda místní školní rady pan Leopold Skála založil nadaci v obnosu 500 K, aby z úroků byly kupovány školním chudým dětem věcné potřeby školní.

 

Lovčen.

Dne 17., 18. a 19. ledna byla ozdobena školní budova praporem černožlutým vzhledem k radostné zprávě o dobytí Lovčenu, pokoření a složení zbraní Černé Hory.

Dne 28. ledna, z týchž důvodů, byla uspořádána po odpoledním vyučování domácí slavnost v ozdobené školní tělocvičně za účasti všech žáků školy obecné i měšťanské a učitelských sborů.

Postup slavnosti byl:

1. Žáci měšťanské školy zazpívali slavnostní sbor „Od Moravy do Dunaje“.
2. Promluva ředitelova o významu události.
3. Žáci provolali J. V. císaři Františku Josefovi I. a statečné armádě třikráte „Sláva“.
4. Žáci zazpívali hymnu rakouských národů.

 

J. V. císař Vilém.

Dne 27. ledna byla ozdobena školní budova praporem černožlutým na uctění narozenin věrného spojence naší říše J. V. císaře Viléma II.

Dětské divadlo.

Dne 6. a 9. ledna sehráli žáci a žákyně zdejších škol divadelní hru „Sen vánoční“ od B. Plumlovské ve prospěch chudých školních dětí v Bzenci. Hru nacvičila a řídila slečna Olga Okounová, učitelka zdejší dívčí školy obecné. Čistý výnos byl 562 K 40 h.

 

 

Lev Skrbenský.

Dne 18. ledna sbor kanovníků stoličných u sv. Václava, velechrámu Olomouckého, po starodávném právu jemu příslušícím vyvolil Moravě nového velepastýře a na stolec sv. Metoděje, apoštola Slovanů, povolal primasa království Českého kardinála Lva Skrbenského, svobodného pána z Hříště, rodem Moravana.

Vládu při volbě zastupoval c. k. ministr kultu a vyučování.

Kníže arcibiskup kardinál Lev Skrbenský z Hříště pochází z prastaré šlechtické rodiny moravské, sídlem na Skrbení a Dřevohosticích. Narodil se roku 1863 v Hukovicích u Nového Jičína, ale vyrůstal v Dřevohosticích. Studie konal u Piaristů v Kroměříži, bohosloví v Olomouci, vyšší studium v Římě, kdež stal se doktorem bohovědy, načež byl kaplanem na Slovácku – v Uherského Ostrohu, na Hané v Dubě u Olomouce, potom farářem v Melči, pak se stal kanovníkem v Olomouci a proboštem u sv. Mořice v Kroměříži.

V roce 1899 byl zvolen za arcibiskupa v Praze a dne 2. července 1916 nastolen jako velepastýř olomoucký.

 

Vizitace.

Dne 15. února vizitoval c. k. okresní dozorce školní p. Leonard Hrázděra zdejší měšťanskou školu a dne 5. června obecnou školu.

Výsledek vizitace na škole měšťanské dle výnosu c. k. okresní školní rady ze dne 22. května, č. 887, byl následující:

1. Docházka do školy kromě výjimek vyvolaných válkou jest pravidelná, kázeň v ní velmi dobrá a celkové výsledky vyučovací z větší části velmi dobré, z menší části dobré.
2. Výsledek vizitace na škole obecné dle výnosu c. k. okresní školní rady ze dne 14. srpna 1916, č. 2 638, byl následující: Docházka na vyšších stupních méně pravidelná, vychovávací výsledky velmi uspokojivé, písemné práce a výkresy v 3. a 4. A třídě velmi uspokojivé, jinde uspokojivé, vyučovací výsledky v jedné třídě velmi dobré, jinde dobré.

 

Soupis obilí.

Dne 17. a 20. března a 30. dubna spolupůsobili všichni členové učitelského sboru při soupisu obilí, luštěnin a mlýnských výrobků.

 

Polévka.

Koncem března skončilo období podělování žáků polévkou. Denně podělováno 75 žáků a žákyň. Vydání činilo 408 K 87 h. Hotovost pro příští období činí 942 K 12 h.

 

Válečná půjčka.

Od 17. dubna do 15. května byla vypsána čtvrtá válečná půjčka, která byla splatná do konce září 1916.

Ve výboru pro upisování čtvrté válečné půjčky spolupůsobili ředitel Petr Hyvnar a katecheta P. Josef Hanák.

Z učitelského sboru na čtvrtou válečnou půjčku upsal ředitel Petr Hyvnar 200 K, katecheta P. Josef Hanák 500 K a učitel měšťanské školy Jan Gartner 200 K. Ze školní spořitelny upsáno 200 K.

 

Červený kříž.

Od 30. dubna do 7. května byl týden tzv. „Týden Červeného kříže“ pod protektorátem Jeho c. a k. Výsosti pana arciknížete Františka Salvatora.

V týdnu tom za dozoru učitelů a učitelek roznášeli žáci a žákyně letáky o účelu Červeného kříže, sbírali dobrovolné dary do pokladniček, prodávali odznaky Červeného kříže a získávali členy spolku Červeného kříže.

Výsledek:

• drobné dary dům od domu 255 K 24 h;
• Občanská záložna 30 K;
• Spořitelna města Bzence 50 K;
• Obec města Bzence 500 K;
• prodáno 300 odznaků po 20 h – 63 K 80 h;
• získáno 49 členů s příspěvkem – 134 K;
• celkem 1 033 K 04 h.

 

Ze sboru učitelského přistoupili za členy ředitel Petr Hyvnar, katecheta P. Josef Hanák, učitel školy měšťanské Karel Dvořáček, učitel Julius Paleček a výpomocná učitelka Karla Řídká.

 

Průlom u Gorlice.

Dne 2. května jako v den výročí průlomu našich vojsk proti nepříteli u Gorlice byl žákům ve všech třídách učiteli dějepisu objasněn způsobem věku žáků přiměřeným význam skvělého průlomu u Gorlice řad nepřátelských a zároveň připomenuty povinnosti žactva k trůnu a rakouské vlasti.

 

Sbírka kovů.

V měsíci květnu sebrali žáci pro válečné účely 5 kg cínu a 5 kg olova.

 

Červený kříž a jiné sbírky žáků.

Celoroční sbírky žáků mezi sebou:

1. Na Červený kříž:
   1. V měsíci lednu 9 K.
   2. V měsíci únoru 6 K 42 h.
   3. V měsíci březnu 7 K 35 h.
   4. V měsíci dubnu 5 K 61 h.
   5. V měsíci květnu 4 K 99 h.
   6. V měsíci červnu 3 K 30 h; úhrnem tedy 36 K 67 h.
2. Na ponorkový člun 8 K.
3. Na obraz „Unser Kaiser in Wort und Bild“ 5 K.

V měsíci květnu a červnu sbírali žáci jahodový list a lipový květ na přípravu čaje vojínům v poli. Sebrali 15 kg listu jahodového a 15 kg květu lipového.

 

V týdnu od 12. do 17. června sbírali žáci za dozoru učitelů a učitelek k vlasteneckým účelům hadry a kaučuk. Sebráno 238 kg hadrů a 11 kg kaučuku.

 

Žáci, kteří sbírali kov ve školním roce 1914 – 15 byli poděleni pamětními listy od c. a k. ministerstva války a c. k. ministerstva zeměbrany.

 

Školní spořitelna.

Ze školního roku 1914 – 15 přenesené vklady 1 765 K 47 h.

Úspory ve školním roce 1915 – 16 234 K.

Úroky 81 K 1 h.

Vybráno 866 K 23 h.

Pro příští rok se přenáší 1 217 K 12 h.

V tom úpis IV. válečné půjčky na 200 K.

 

Pohyb žactva a návštěva:

 

První třída obecná: 45 žáků na počátku školního roku; 45 žáků na konci školního roku; prospělo 38 žáků; neprospělo 7 žáků; absence omluvená 13,3 %.

Druhá třída obecná: 46 žáků na počátku školního roku; 1 žák nově vstoupil; 2 žáci vystoupili; 45 žáků na konci školního roku; prospělo 39 žáků; neprospělo 6 žáků; absence omluvená 13 %.

Třetí třída obecná: 38 žáků na počátku školního roku; 1 žák nově vstoupil; 1 žák vystoupil; 38 žáků na konci školního roku; prospělo 30 žáků; neprospělo 8 žáků; absence omluvená 15 %; neomluvená 0,2 %.

Čtvrtá A. třída obecná: 39 žáků na počátku školního roku; 1 žák vystoupil; 38 žáků na konci školního roku; prospělo 32 žáků; neprospělo 6 žáků; absence omluvená 19,2 %.

Čtvrtá B. třída obecná: 59 žáků na počátku školního roku; 15 žáků vystoupilo; 3 nově vstoupili; 47 žáků na konci školního roku; 7 žáků vystoupilo po absolvování povinné docházky; prospělo 43 žáků; 4 žáci neprospěli; absence omluvená 25,7 %; neomluvená 1,4 %.

 

První třída měšťanská: 52 žáků na počátku školního roku; 3 žáci vystoupili; 1 žák nově vstoupil; 50 žáků na konci školního roku; prospělo 40 žáků; 10 žáků neprospělo; absence omluvená 18 %.

Druhá třída měšťanská: 33 žáků na počátku školního roku; 6 žáků vystoupilo; 1 nově vstoupil; 28 žáků na konci školního roku; 6 žáků vystoupilo po absolvování povinné docházky; prospělo 25 žáků; neprospěli 3 žáci; absence omluvená 21,2 %.

Třetí třída měšťanská: 26 žáků na počátku školního roku; 3 žáci vystoupili; 1 žák nově vstoupil; 24 žáků na konci školního roku; 24 žáků vystoupilo po absolvování povinné docházky; absence omluvená 22,1 %.

 

Služba vojenská.

Z učitelského sboru jsou stále v činné službě vojenské učitel školy měšťanské Josef Galuška, učitel obecné školy Maxmilián Hložek a Jindřich Kotas.

 

Dary.

Zdejší divadelní ochotníci pod řízením p. Krance darovali čistý výnos z pořádaného divadelního představení dne 26. prosince v obnosu 20 K na věcné potřeby pro chudé školní děti.

Ženský odbor Tělocvičné jednoty „Sokol“ v Bzenci daroval z pořádané akademie čistý výtěžek 73 K 27 h na zakoupení oděvu a obuvi pro chudé školní děti. Akademie byla pořádána dne 24. dubna.

Dne 30. července odevzdal p. Antonín Repík, obchodník ve Vídni, při sňatku své dcery 100 K pro chudé školní děti.

 

Svěcení pomníku.

V neděli dne 13. srpna konala se za velmi hojné účasti obyvatelstva, jak z města, tak i z okolí a za přítomnosti vzácných hostů, jako nejdůstojnějšího pana preláta Dr. Jana Pospíšila z Olomouce, plukovníka Neumanna v zastoupení c. a k. ministra války, podplukovníka Karenovicze v zastoupení c. k. velitelství ve Vídni, c. k. okresního hejtmana Dr. Januštíka, štábního lékaře Dr. Dürra, slavnost posvěcení a odevzdání válečného pomníku ve válce padlým vojínům.

Po mši svaté, která se konala na náměstí císaře Františka Josefa, odebral se průvod na hřbitov, kde na rovech vojínů tyčí se syenitový obelisk ozdobený dvojhlavým orlem z bronzu. Pomník posvětil v zastoupení polního superiora místní c. k. polní kurát Jindrák, načež měl vlastenecky procítěnou řeč. Potom plukovník Neumann jménem c. k. ministerstva války položil na rovy skvostný vavřínový věnec. Na to poděkoval pan starosta Skála přítomným hostům a pan c. k. okresní hejtman povzbudil účastníky k obětavému plnění jejich vlasteneckých povinností. Na konci měl P. Josef Hanák srdečnou řeč k lidu. Trojím provoláním slávy J. V. císaři a císařskou hymnou slavnost důstojně skončena.

Pomník, jenž budil všeobecný podiv, byl zbudován péčí místního komitétu, jehož předsedou je katecheta P. Josef Hanák. Cena pomníku 3 000 K.

Slavnosti zúčastnila se i školní mládež, vedená ředitelem a učitelem Ladislavem Nábělkem.

Odpoledne o 3 hodině byl v zámecké zahradě koncert, jehož výnos věnován na ozdobu vojenského hřbitova. Školní budova v ten den byla vyzdobena praporem černožlutým a žlutočerveným.

 

Narozeniny J. V.

Dne 18. srpna byla o 8. hodině ranní mše svatá, jíž zúčastnili se žáci i s členy učitelského sboru zde přítomnými.

Školní budova opětně byla ozdobena praporem černožlutým a žlutočerveným.

 

Hyvnarová.

Výpomocná učitelka Ludmila Hyvnarová byla ustanovena výnosem c. k. okresní školní rady ze dne 19. června 1916, č. 1 941, výpomocnou učitelkou na zdejší dívčí škole obecné s nastoupením služby dne 1. července 1916.

 

 

Školní rok 1916 – 1917

Výsledek zápisu.

A. Žáci dle národnosti a náboženských vyznání.
 

První třída obecná: celkem 59 žáků; 59 vyznání katolického, 59 národnosti české.

Druhá třída obecná: celkem 47 žáků; 47 vyznání katolického, 1 bez vyznání, 46 národnosti české.

Třetí třída obecná: celkem 45 žáků; 45 vyznání katolického, 45 národnosti české.

Čtvrtá A. třída obecná: celkem 34 žáků; 34 vyznání katolického, 34 národnosti české.

Čtvrtá B. třída obecná: celkem 56 žáků; 56 vyznání katolického, 56 národnosti české.

 

První třída měšťanská: celkem 56 žáků; 56 vyznání katolického, 56 národnosti české.

Druhá třída měšťanská: celkem 42 žáků; 42 vyznání katolického, 42 národnosti české.

Třetí třída měšťanská: celkem 23 žáků; 23 vyznání katolického, 23 národnosti české.

 

B. Dle bydliště.
 

První třída obecná chlapecká: žáků 59 – 55 Bzenec město; 4 Bzenec židovská obec.

Druhá třída obecná chlapecká: žáků 47 – 42 Bzenec město; 3 Bzenec židovská obec; 2 Písek.

Třetí třída obecná chlapecká: žáků 45 – 44 Bzenec město; 1 Bzenec židovská obec.

Čtvrtá A. třída obecná chlapecká: žáků 34 – 33 Bzenec město; 1 Bzenec židovská obec.

Čtvrtá B. třída obecná chlapecká: žáků 56 – 53 Bzenec město; 2 Bzenec židovská obec; 1 Písek.

 

První třída měšťanská chlapecká: žáků 56 – 29 Bzenec město; 2 Bzenec židovská obec; 8 Domanín; 5 Písek; 4 Syrovín; 2 Temnice; 1 Vážany; 4 Vracov; 1 Žeravice.

Druhá třída měšťanská chlapecká: žáků 42 – 20 Bzenec město; 5 Písek; 1 Syrovín; 1 Temnice; 9 Vracov; 6 Žeravice.

Třetí třída měšťanská chlapecká: žáků 23 – 7 Bzenec město; 2 Bzenec židovská obec; 1 Domanín; 1 Písek; 4 Temnice; 1 Syrovín; 4 Vracov; 2 Žeravice; 1 Ořechov.

 

L. Nábělek.

Učitel obecné školy Ladislav Nábělek, přidělený výnosem c. k. okresní školní rady ze dne 12. prosince 1915, č. 4 792, zdejší měšťanské škole chlapecké za narukovaného učitele měšťanské školy Josefa Galušky, ponechán byl i pro školní rok 1916 – 17 na této škole.

 

Karla Řídká.

Výpomocná učitelka Karla Řídká byla ustanovena výnosem c. k. okresní školní rady ze dne 26. srpna 1916, č. 2 823, výpomocnou učitelkou na obecné škole chlapecké ve Veselí nad Moravou s nastoupením služby dne 1. září 1916.

 

L. Procházková.

Výnosem c. k. okresní školní rady ze dne 26. srpna 1916, č. 2 809, byla ustanovena čekatelka Lidmila Procházková výpomocnou učitelkou na zdejší obecné škole chlapecké s nastoupením služby dne 1. září 1916.

 

Narodila se dne 3. srpna 1896 v Polešovicích, kde navštěvovala šestitřídní obecnou školu, načež vstoupila do školy měšťanské v Uh. Hradišti. Vychodivši tři třídy měšťanské školy, absolvovala soukromý ústav učitelek s právem veřejnosti v Řepčíně, kde též vykonala zkoušku učitelské dospělosti v měsíci červenci 1916.

Dekretem c. k. okresní školní rady v Uh. Hradišti ustanovena byla ze dne 26. srpna 1916 výpomocnou učitelkou při čtyřtřídní obecné škole chlapecké v Bzenci.

 

Marie Štorkánová.

Výnosem c. k. okresní školní rady ze dne 26. srpna 1916, č. 2 810, byla ustanovena čekatelka Marie Štorkánová výpomocnou učitelkou na zdejší obecné škole chlapecké s nastoupením služby dne 1. září 1916.

 

Narodila se dne 27. února 1897 v Plzni. Vychodivši obecnou a měšťanskou školu v Plzni a Praze, navštěvovala městský ústav učitelský v Plzni, kde též podrobila se zkoušce učitelské dospělosti dne 5. července 1916.

Dekretem slavné c. k. okresní školní rady v Uherském Hradišti ze dne 26. srpna 1916, č. 2 810, ustanovena byla výpomocnou učitelkou při obecné čtyřtřídní škole chlapecké v Bzenci.

 

Učitelský sbor.

1. Ředitel Petr Hyvnar.
2. Učitelé měšťanské školy: katecheta P. Josef Hanák; Jan Gartner, I. skupina; Karel Dvořáček, III. skupina; Josef Galuška, II. skupina. Z těchto jest v činné službě vojenské učitel Josef Galuška a místo něho jest výpomocně ustanoven Ladislav Nábělek, učitel zdejší obecné školy chlapecké.
3. Učitelé školy obecné: katecheta P. Josef Hanák a kooperátor P. Jan Šimek; učitelé Julius Paleček, Max. Hložek, Ladislav Nábělek, Jindřich Kotas, zatímní učitel Jaroslav Dvořák. Z těchto jsou v činné službě vojenské Max. Hložek a Jindřich Kotas. Místo nich ustanoveny výpomocně učitelky Lidmila Procházková a Marie Štorkanová.

 

Nejvyšší jmeniny.

Dne 4. října v den jmenin J. V. císaře Františka Josefa I. zúčastnili se žáci s celým sborem učitelským slavných služeb Božích. Po nich zazpívali žáci celou hymnu rakouských národů.

Na to shromáždili se žáci i žákyně v tělocvičně u květinami ozdobeného obrazu J. V., kde k nim promluvil c. k. okresní inspektor škol a ředitel dívčí školy Josef Okoun o významu dne a zároveň vysvětlil účel obětních dnů spojených se dnem Nejvyšších jmenin. Nakonec provolali J. V. císaři a králi třikráte „Sláva“.

Školní budova byla ozdobena praporem černožlutým a žlutočerveným.

Z podnětu Nejvyšších jmenin J. V. císaře Františka Josefa I. byli od 4. – 8. října ustanoveny obětní dny, aby se v nich získalo peněžitých prostředků pro c. k. rakouský vojenský fond vdovský a sirotčí, pro invalidní fond úřadu pro válečnou péči c. a k. ministerstva vojenství a pro rakouské sdružení pro potírání tuberkulózy.

Úkolu obětních dnů ujali se ochotně všichni členové učitelského sboru a se žáky a žákyněmi sbírali peněžité dary na sběrné archy a prodávali úřední odznaky.

Na sběrné archy sebráno 287 K 10 h a za odznaky utrženo 180 K 80 h; úhrnem 467 K 90 h.

 

Sbírka ve prospěch vdov a sirotků.

V den Všech svatých prodávali na hřbitově žáci a žákyně za dozoru ředitele plakety ve prospěch vdov a sirotků po padlých vojínech. Sebráno 135 K 40 h.

 

Jmeniny J. V. zemřelé císařovny Alžběty.

Dne 18. listopadu oslavena památka J. V. zemřelé císařovny Alžběty mší svatou, jíž se zúčastnili všichni žáci s plným sborem učitelským.

 

†
Jeho c. a k. Apoštolské Veličenstvo
císařFrantišek Josef I.
Zemřel v úterý dne 21. listopadu 1916 o deváté hodině a pěti minutách večer.
Nástupce arcikníže Karel František Josef ujal se vlády jako
Jeho c. a k. Apoštolské Veličenstvo
císař
Karel I.
dne 21. listopadu 1916.

Úmrtí J. V. císaře Františka Josefa I.

Dne 22. listopadu oznámil ředitel ve všech třídách bolestnou zprávu o nenadálém úmrtí J. V. císaře Františka Josefa I. Školní budova byla ozdobena černým praporem.

Dne 27. listopadu zúčastnili se žáci s plným sborem učitelským slavných služeb Božích církevních, konaných za zvěčnělého J. V. císaře Františka Josefa I.

Dne 29. listopadu konaly se školní služby Boží smuteční za zvěčnělého J. V. císaře Františka Josefa I. Po té shromáždili se žáci i žákyně školy měšťanské v kreslírně, k nimž promluvil ředitel chlapecké školy Petr Hyvnar o významu události.

 

Šestý Dětský den.

Dne 9. prosince konal se „VI. Dětský den“ a zároveň oslaveno vítězství našich a spojeneckých armád v Rumunsku dobytím hlavního města Bukurešti.

Žáci se sborem učitelským zúčastnili se toho dne mše svaté, po ní shromáždili se ve třídách, kde jim třídní učitelé vysvětlili účel oslav.

Na účel Dětského dne sebrali žáci mezi sebou 14 K 74 h. Školní budova byla ozdobena černožlutým praporem.

 

Válečná půjčka.

Pátá rakouská válečná půjčka. Upisování vyhlášeno od 20. listopadu do 16. prosince 1916 a prodlouženo pak do 17. ledna 1917.

Ředitel Petr Hyvnar a katecheta P. Josef Hanák byli členy výboru pro upisování válečné půjčky v Bzenci. Ze sboru učitelského upsal P. Josef Hanák 400 K. Rodiče ve prospěch žáků 3 300 K.

 

P. Josef Hanák.

Katecheta P. Josef Hanák byl jmenován auditorem kníže-arcibiskupské konsistoře v Olomouci.

 

Uznání.

Kníže-arcibiskupská konsistoř v Olomouci vyslovila učitelskému sboru pochvalné uznání za pečlivé pěstění kostelního zpěvu.

 

Sbírka listí.

V podzimním období sebrali žáci k účelům vojenským 17 kg listí jahodového.

 

Dary.

Zdejší ochotníci řízením p. Krance darovali čistý výtěžek 82 K 70 h z divadelního představení, sehraného dne 26. prosince, na zakoupení obuvi a oděvu chudým školním dětem.

Zdejší ochotníci řízením p. Krance darovali čistý výtěžek 58 K 11 h z divadelního představení, sehraného dne 2. února a 51 K 64 h z divadelního představení, sehraného dne 4. března.

Ženský odbor tělocvičné jednoty „Sokol“ daroval škole čistý výnos 110 K z Akademie, pořádané dne 9. dubna a 50 K z téže Akademie, opakované dne 15. dubna.

Dne 10. dubna darovalo představenstvo obce z obecního fondu chudinského 100 K a paní Josefa Bunžová, čp. 214, 10 K.

Za veškeré darované peníze bylo poděleno 42 chudých žáků dřeváky.

 

Karel Dvořáček.

Dne 14. března byl učitel měšťanské školy Karel Dvořáček při domobranecké přehlídce v Uherském Ostrohu uznán způsobilým k vykonávání vojenské služby.

 

Polévkový ústav.

Dne 5. dubna bylo zakončeno polévkové období. Celkem rozdáno 5 907 porcí, průměrně 78 denně. Výlohy činily 466 K 09 h, příjem 5 K. Hotovost polévkového fondu pro příští školní rok činí 498 K 90 h.

 

Narozeniny J. V. císařovny Zity.

Dne 27. dubna byly oslaveny jmeniny a dne 9. května narozeniny J. V. císařovny Zity slavnou mší svatou, jíž se účastnili žáci i sbor učitelský. Po té zazpívali žáci celou hymnu rakouských národů. Školní budova byla ozdobena praporem černožlutým a žlutočerveným.

 

Slavnost stromová.

Dne 26. května konala se společně s dívčími školami památková slavnost stromová, spojená s vysazením pěti památných lip. Slavnosti zúčastnili se všichni žáci, sbor učitelský, farní duchovenstvo, též členové místní školní rady a obecního představenstva.

Program:

1. „Císaři sláva!“ Slavnostní sbor. Zazpívala dívčí škola.
2. „Jsem pravý Čech a Rakušan.“ Báseň od Václava Čecha. Přednesl žák I. třídy Václav Blumenschein.
3. „Sázejme!“ Báseň od Hynka Macha. Přednesla žákyně dívčí školy Františka Kučerová.
4. Sázení stromků. Při tom zpívala dívčí škola píseň „Sadila, sadila“.
5. Proslov o významu slavnosti. Ředitel Petr Hyvnar.
6. „Stromy.“ Báseň od Pavla Skřivana. Přednesla žákyně Merdová.
7. „Dlouho buď živ císař a král!“ Báseň od Václava Čecha. Přednesl žák II. třídy Jan Kalivoda.
8. „Lípo, naše lípo.“ Zazpívala škola chlapecká.
9. „Život a strom.“ Rozmluva ředitele Petra Hyvnara.
10. „Jejich císařským a královským Apoštolským Veličenstvům.“ Báseň od Václava Čecha. Přednesl žák III. třídy Jan Rýpal.
11. Hymna rakouských národů.

Budova školní byla ozdobena praporem černožlutým a žlutočerveným.

 

Vyznamenání.

Jeho c. a k. Apoštolské Veličenstvo ráčil Nejvyšším rozhodnutím ze dne 16. dubna nejmilostivěji uděliti c. k. okresnímu dozorci školnímu panu Leonardu Hrázděrovi v Uherském Hradišti titul císařského rady a c. k. okresnímu školnímu dozorci a řediteli zdejší dívčí školy Josefu Okounovi zlatý záslužný kříž s korunou.

 

Josef Galuška a František Bunža.

Dne 23. května padl na italském bojišti u Monte Santo nedaleko Gorice za císaře a vlast Josef Galuška, učitel měšťanské školy, jako jednoroční dobrovolník a desátník u 3. pěšího pluku arciknížete Karla.

Na témž bojišti padl člen zdejší místní školní rady František Bunža.

 

R. Tlusták.

Dne 9. června zemřel c. k. okresní školní dozorce a ředitel dívčí školy měšťanské v Uherském Hradišti Raimund Tlusták, jemuž byl přidělen dohled na školy v soudním okresu Napajedelském a v městském okrese Uherskohradišťském.

 

Felix Vober.

Jeho c. a k. Apoštolské Veličenstvo ráčil Nejvyšším rozhodnutím ze dne 6. června referenta pro správní a hospodářské záležitosti u zemské školní rady, místodržitelského radu Felixe Vobera, nejmilostivěji jmenovati radou správního soudního dvoru.

 

Svaté biřmování.

Dne 9. června zúčastnilo se žactvo i učitelský sbor uvítací slavnosti Jeho Eminence Nejdůstojnějšího kardinála knížete arcibiskupa olomouckého Dr. Lva svobodného pana Skrbenského, který zavítal do Bzence, aby udělil svátost sv. biřmování.

 

Zkouška z náboženství.

Dne 19. června konala se zkouška z náboženství za přítomnosti Nejdůstojnějšího pana probošta Dr. Antonína Stojana z Kroměříže.

 

Vlastenecká činnost učitelů.

Od 26. února do 5. března účastnili se učitelé školy měšťanské Jan Gartner a Karel Dvořáček a učitelé školy obecné Julius Paleček a Jaroslav Dvořák jako komisaři c. k. okresního hejtmanství soupisu zásob.

Od 16. do 30. června provedli učitel školy měšťanské Karel Dvořáček a učitelé školy obecné Julius Paleček a Jaroslav Dvořák popis osevné plochy.

Při upisování VI. válečné půjčky, které se konalo od 10. května do 8. června a s prodloužením upisovací lhůty do 28. června, působili ředitel Petr Hyvnar a katecheta P. Josef Hanák.

Z učitelského sboru na VI. válečnou půjčku upsal katecheta P. Josef Hanák 400 K a učitel měšťanské školy Jan Gartner 200 K. Ze školní spořitelny bylo upsáno 200 K.

 

Sbírky žactva.

Vlastenecké sbírky žactva:

1. Červený kříž 64 K 90 h.
2. Rakousko pro Uhry 3 K.
3. Pamětní listy 13 K 24 h.
4. Studijní fond 13 K 88 h.

 

Školní spořitelna.

Žáci nastřádali 721 K 55 h a vybrali 445 K 78 h. Hotovost činí pro příští rok 1 586 K 96 h. K tomu IV. válečná půjčka v nominální hodnotě 200 K, v ceně 185 K a VI. válečná půjčka v nominální hodnotě 200 K za 185 K.

 

Vizitace.

Dne 13. března vizitoval zdejší měšťanskou školu c. k. okresní dozorce školní pan Leonard Hrázděra. Zpráva o výsledku vizitace: Docházka do školy pravidelná, vychovávací výsledky velmi uspokojivé, výsledky vyučovací z větší části velmi dobré, z menší dobré.

 

Pohyb žactva a návštěva:

 

První třída obecná: 59 žáků na počátku školního roku; vystoupil 1 žák; 58 žáků na konci školního roku; prospělo 47 žáků; neprospělo 11 žáků; absence omluvená 13,9 %.

Druhá třída obecná: 47 žáků na počátku školního roku; 3 žáci nově vstoupili; 4 žáci vystoupili; 46 žáků na konci školního roku; prospělo 40 žáků; neprospělo 6 žáků; absence omluvená 13,7 %.

Třetí třída obecná: 45 žáků na počátku školního roku; 1 žák nově vstoupil; 3 žáci vystoupili; 43 žáků na konci školního roku; prospělo 40 žáků; neprospěli 3 žáci; absence omluvená 17,4 %; neomluvená 0,2 %.

Čtvrtá A. třída obecná: 36 žáků na počátku školního roku; 36 žáků na konci školního roku; prospělo 36 žáků; absence omluvená 20,1 %; neomluvená 0,8 %.

Čtvrtá B. třída obecná: 56 žáků na počátku školního roku; 1 žák nově vstoupil; 14 žáků vystoupilo; 43 žáků na konci školního roku; 6 žáků vystoupilo po absolvování povinné docházky; prospělo 42 žáků; 1 žák neprospěl; absence omluvená 25 %; neomluvená 0,3 %.

 

První třída měšťanská: 57 žáků na počátku školního roku; 3 žáci vystoupili; 1 žák nově vstoupil; 55 žáků na konci školního roku; absence omluvená 24 %.

Druhá třída měšťanská: 43 žáků na počátku školního roku; 40 žáků na konci školního roku; absence omluvená 20,6 %.

Třetí třída měšťanská: 23 žáků na počátku školního roku; 21 žáků na konci školního roku; absence omluvená 30,7 %.

 

Vítězný průlom.

Na oslavu průlomu haličské fronty u Tarnopole dne 25. července a dobytí Černovic dne 2. srpna byla ozdobena školní budova praporem černožlutým a žlutočerveným.

 

Nejvyšší narozeniny.

Dne 17. srpna účastnilo se žactvo a v místě se zdržující učitelé slavných služeb Božích, konaných na oslavu Nejvyšších narozenin J. V. císaře a krále Karla I. a na poděkování dobytí hlavního města Bukoviny Černovic. Budova byla opětně ozdobena praporem černožlutým a žlutočerveným.

 

V Bzenci dne 31. srpna 1917. Petr Hyvnar, ředitel.

 

Dodatek.

Jeho c. a k. Apoštolské Veličenstvo ráčilo Nejvyšším rozhodnutím ze dne 22. prosince 1916 propůjčiti nejmilostivěji starostovi v Bzenci p. Leopoldu Skálovi zlatý záslužný kříž s korunou.

 

Školní rok 1917 – 1918.

Výsledek zápisu.

A. Žáci dle národnosti a náboženských vyznání.
 

První třída obecná: celkem 47 žáků; 47 vyznání katolického, 47 národnosti české.

Druhá třída obecná: celkem 54 žáků; 54 vyznání katolického, 54 národnosti české.

Třetí třída obecná: celkem 41 žáků; 40 vyznání katolického, 1 bez vyznání, 41 národnosti české.

Čtvrtá A. třída obecná: celkem 38 žáků; 38 vyznání katolického, 38 národnosti české.

Čtvrtá B. třída obecná: celkem 56 žáků; 56 vyznání katolického, 56 národnosti české.

 

První třída měšťanská: celkem 61 žáků; 61 vyznání katolického, 61 národnosti české.

Druhá třída měšťanská: celkem 41 žáků; 41 vyznání katolického, 41 národnosti české.

Třetí třída měšťanská: celkem 33 žáků; 33 vyznání katolického, 33 národnosti české.

 

B. Dle bydliště.
 

První třída obecná chlapecká: žáků 47 – 44 Bzenec město; 3 Bzenec židovská obec.

Druhá třída obecná chlapecká: žáků 54 – 50 Bzenec město; 4 Bzenec židovská obec.

Třetí třída obecná chlapecká: žáků 41 – 38 Bzenec město; 1 Bzenec židovská obec; 2 Písek.

Čtvrtá A. třída obecná chlapecká: žáků 38 – 36 Bzenec město; 2 Bzenec židovská obec.

Čtvrtá B. třída obecná chlapecká: žáků 56 – 54 Bzenec město; 2 Bzenec židovská obec.

 

První třída měšťanská chlapecká: žáků 61 – 31 Bzenec město; 7 Domanín; 1 Nedakonice; 6 Písek; 2 Syrovín; 2 Temnice; 7 Vracov; 5 Žeravice.

Druhá třída měšťanská chlapecká: žáků 41 – 16 Bzenec město; 1 Bzenec židovská obec; 8 Domanín; 2 Osvětimany; 4 Písek; 4 Syrovín; 2 Temnice; 1 Vážany; 3 Vracov.

Třetí třída měšťanská chlapecká: žáků 33 – 13 Bzenec město; 1 Osvětimany; 5 Písek; 1 Temnice; 1 Syrovín; 7 Vracov; 5 Žeravice.

 

Vyznamenání.

Jeho c. a k. Apoštolské Veličenstvo ráčil Nejvyšším rozhodnutím ze dne 16. srpna 1917 nejmilostivěji uděliti důstojnému panu P. Antonínu Sedláčkovi, děkanu a faráři a členu místní školní rady, válečný kříž za civilní zásluhy druhé třídy a řediteli Petru Hyvnarovi válečný kříž za civilní zásluhy třetí třídy.

 

Karel Malínský.

Výnosem c. k. okresní školní rady v Uh. Hradišti (venkov) ze dne 4. srpna 1917, č. 2 203, byl přidělen výpomocně na dobu potřeby zdejší měšťanské škole chlapecké Karel Malínský, def. učitel ad personam v Hluku. Nastoupil 1. září 1917.

 

Narozen dne 1. listopadu 1889 v Robancích u Jičína v Čechách. Vysvědčení dospělosti nabyl na učitelském ústavě v Jičíně ze dne 15. června 1909, č. 24, tamtéž vysvědčení způsobilosti učitelské pro školy obecné ze dne 24. května 1912, č. 17 a pro školy měšťanské z II. odboru ze dne 10. května 1917, č. 36.

Dekretem c. k. okresní školní rady v Uh. Hradišti (venkov) ze dne 23. října 1909, č. 4 313, ustanoven zatímním učitelem při šestitřídní obecné škole v Hluku, kdež působil až do 31. srpna 1917, pak od 1. září 1917 do 31. října 1917 výpomocně na měšťanské škole chlapecké v Bzenci a od 1. listopadu 1917 byl přidělen měšťanské škole v Tlumačově.

 

Učitelský sbor.

1. Škola měšťanská:
   1. Ředitel Petr Hyvnar.
   2. Katecheta P. Josef Hanák.
   3. Učitelé: Jan Gartner, I. odbor; Karel Dvořáček, III. odbor a Karel Malínský, II. odbor.
2. Škola obecná:
   1. Katecheta P. Josef Hanák.
   2. Učitel náboženství z duchovní správy P. Jan Šimek.
   3. Učitelé: Julius Paleček, Max. Hložek, Ladislav Nábělek, Jindřich Kotas a Jaroslav Dvořák.

Z těch jsou v činné službě vojenské Max. Hložek a Jindřich Kotas. Místo nich ustanovena na výpomoc Lidmila Procházková. 2. a 3. třída se musely spojit v jednu třídu s vyučováním v odděleních.

 

Vyznamenání.

Jeho c. a k. Apoštolské Veličenstvo ráčil Nejvyšším rozhodnutím ze dne 12. září 1917 nejmilostivěji uděliti panu Dr. Josefu Januštíkovi, správci c. k. hejtmanství a předsedovi c. k. okresní školní rady pro venkovský školní okres uherskohradišťský v Uh. Hradišti, válečný kříž pro civilní zásluhy druhé třídy a panu Dr. Rudolfu Poláškovi, obvodnímu a městskému lékaři a členu místní školní rady v Bzenci, válečný kříž třetí třídy.

 

Dr. Beran.

Jeho c. a k. Apoštolské Veličenstvo ráčil Nejvyšším rozhodnutím ze dne 20. září 1917 ministerského tajemníka v ministerstvu kultu a vyučování Dr. Josefa Berana nejmilostivěji jmenovati místodržitelským radou a referentem pro správní a hospodářské záležitosti u c. k. zemské školní rady na Moravě.

 

Sbírky.

Dne 14. října 1917 vykonali žáci za dozoru učitelů sbírku pro vdovy a sirotky po padlých vojínech. Sebrali na sběrné archy 455 K 42 h a prodejem květin 105 K 74 h; celkem 561 K 16 h.

K témuž účelu sebrali žáci mezi sebou 16 K 30 h.

 

Dne 20. října 1917 sbírali žáci opětně za dozoru učitelů prádlo a textilní odpadky. Sebráno 57 kg.

 

Dne 1. listopadu 1917 prodávali žáci na hřbitově obrázky a přijímali drobné dárky do pokladniček na upravení a uchování hrobů padlých vojínů. Za obrázky utržili 42 K a v drobných dárcích přijali 89 K 19 h; úhrnem 131 K 19 h.

K témuž účelu sebrali žáci mezi sebou 7 K 14 h.

 

Slavnosti.

Dne 2. listopadu 1917 zúčastnili se žáci s celým sborem učitelským slavné zádušní mše svaté za padlé vojíny.

 

Dne 3. listopadu 1917 na oslavu vítězství našich udatných armád u Gorice a na oslavu Nejvyšších jmenin J. V. císaře Karla I. byla sloužena mše svatá, jíž se zúčastnili žáci i sbor učitelský. Po mši svaté zazpívalo žactvo celou rakouskou národní hymnu. Na to v ozdobené tělocvičně se shromáždili žáci i žákyně, kde jim ředitel chlapecké školy Petr Hyvnar vysvětlil význam slavnosti. Budova školní byla ozdobena praporem černožlutým.

 

Sedláček.

Zdejší pan děkan P. Antonín Sedláček daroval škole pro válečný koutek litinovou sošku J. V. zemřelého císaře a krále Františka Josefa I. v ceně 70 K.

 

Toman.

Výnosem c. k. okresní školní rady v Uh. Hradišti (venkov) ze dne 5. listopadu 1917, č. 3 383, byl výpomocný učitel při zdejší měšťanské škole chlapecké Karel Malínský přidělen měšťanské škole v Tlumačově a týmž výnosem přidělen zatímně zdejší škole Ferdinand Toman, posud zatímní odborný učitel při měšťanské škole v Tlumačově.

Oba učitelé nastoupili na nová svá místa již dnem 1. listopadu 1917.

 

Ferdinand Toman.

Narodil se dne 18. září 1886 v Nosálovicích u Vyškova. Čtyřtřídní obecnou školu navštěvoval v Horních Otaslavicích, načež studoval 1. – 3. třídu zemské reálky v Prostějově. Po té vstoupil na c. k. ústav ku vzdělání učitelů v Kroměříži, kdež dosáhl vysvědčení dospělosti učitelské ze dne 19. července 1907.

Dekretem c. k. okresní školní rady v Uh. Hradišti (venkov) ze dne 30. srpna 1907 ustanoven zatímním učitelem na obecné škole chlapecké ve Zlíně, kdež pobyl až do 31. 8. 1908. Dekretem téže c. k. okresní školní rady ze dne 15. 8. 1908, č. 3 014, ustanoven zatímním učitelem na obecné škole chlapecké ve Starém Městě, kdež působil až do 10. 3. 1912.

V měsíci listopadu 1909 podrobil se zkoušce učitelské způsobilosti před c. k. zkušební komisí pro školy obecné i měšťanské v Kroměříži a obdržel dne 15. listopadu 1909 vysvědčení způsobilosti učitelské.

Dekretem c. k. zemské školní rady v Brně ze dne 19. 2. 1912, č. 3 856, ustanoven definitivním učitelem II. třídy na trojtřídní škole obecné v Popovicích, kdež působil od 10. 3. 1912 do 30. 6. 1912, načež ustanoven výnosem c. k. zemské školní rady ze dne 15. 4. 1912, č. 10 166 definitivním učitelem I. třídy na trojtřídní škole obecné v Horněmčí, kdež pobyl až do 31. 8. 1916.

Dne 13. listopadu 1915 podrobil se zkoušce učitelské způsobilosti pro školy měšťanské z II. odboru před c. k. zkušební komisí v Kroměříži.

Dekretem c. k. okresní školní rady v Uh. Hradišti (venkov) ze dne 23. 7. 1916, č. 2 212 přidělen službou jakožto zatímní odborný učitel chlapecké škole měšťanské v Tlumačově, kdež působil od 1. 9. 1916 do 31. 10. 1917, načež výnosem téže c. k. okresní školní rady ze dne 5. 11. 1917, č. 3 383 ustanoven zatímním odborným učitelem na chlapecké škole měšťanské v Bzenci, kdež působí dosud.

 

J. V. císař Karel.

Dne 21. listopadu 1917 zúčastnili se žáci i se sborem učitelským smutečních služeb Božích za zvěčnělého J. V. císaře a krále Františka Josefa I. a dne 25. listopadu děkovných služeb Božích za vysvobození J. V. císaře a krále Karla I. z vážného nebezpečí života utonutím v rozvodněné říčce Torrente – Torre v poříčí Soče dne 10. listopadu. Průběh nebezpečí vylíčen v příloze.

 

Dětský den.

Dne 3. prosince 1917 byla konána společně chlapeckými i dívčími školami slavnost VII. Dětského dne, spojená se sbírkou ve prospěch sirotků a dítek opuštěných pro „Českou zemskou komisi pro ochranu dítek a péči o mládež v markrabství Moravském“, s následujícím programem:

1. „Zdař Bůh!“ Zazpívala měšťanská škola chlapecká.
2. „Dvě matky.“ Báseň od Bohumila Čermáka. Přednesla žákyně 4. B třídy Pavla Ventrčová.
3. Proslov ředitele Petra Hyvnara.
4. „Potká-li tě chudé dítě.“ Báseň od Jaroslava Tichého. Přednesla žákyně II. třídy měšťanské školy Julie Merdová.
5. „Císaři sláva.“ Zazpívala dívčí měšťanská škola.
6. „Zdravice na císaře Pána.“ Báseň z časopisu Mladé Rakousko. Přednesl žák I. měšťanské školy František Mráz.
7. „Jsem pravý Čech a Rakušan“ Báseň z časopisu Mladé Rakousko. Přednesl žák II. třídy měšťanské školy Jan Býček.
8. „Rolnická.“ Zazpívala dívčí škola měšťanská.
9. „Balada blanická.“ Báseň od Jar. Vrchlického. Přednesl žák III. třídy měšťanské školy Štěpán Janoušek.
10. „Otče náš!“ Zazpívala měšťanská škola chlapecká.
11. „Sonet na oslavu Jeho Veličenstva. Báseň z časopisu Mladé Rakousko. Přednesl žák III. třídy měšťanské školy Jiří Horký.
12. „Modlitba za vlast.“ Zazpívala dívčí škola.
13. Hymna rakouských národů.

 

Výsledek sbírky:

1. Žáci mezi sebou 31 K 94 h.
2. Na sběrné listy mimo školu 134 K 45 h.

Úhrnem 166 K 39 h.

 

Půjčka.

Sedmá válečná půjčka byla vypsána od 5. listopadu do 3. prosince a prodloužena do 15. prosince. Ve výboru pro město Bzenec zasedali ředitel Petr Hyvnar a katecheta P. Josef Hanák.

Na tuto půjčku upsáno ze školní spořitelny 200 K a z učitelského sboru P. Josef Hanák 400 K.

 

Sbírka.

Ústřední sběrně v Uh. Ostrohu bylo odvedeno dne 18. prosince 50 kg kaštanů, 4 kg jahodového listí a 2 kg peckových jader jako vlastenecká sbírka žákovská.

 

Dary.

Zdejší odbor Tělocvičné jednoty „Sokol“ daroval 300 K jako část výtěžku z Akademie, pořádané dne 26. a 31. prosince, zdejším školám na rozdělení stejným dílem škole chlapecké a dívčí, by chudým dětem školním byla zakoupena obuv, nebo jiné potřeby školní.

 

C. k. místodržitelství moravské přidělilo hejtmanství hradišťskému 1 500 kg klobásových uzenic na rozdělení chudým dětem o vánocích. Z toho dostala zdejší škola chlapecká 20 kg. Tím bylo poděleno 74 žáků dne 4. ledna 1918.

 

Galuška.

Josef Galuška, bývalý odborný učitel na zdejší chlapecké škole měšťanské, který padl na italském bojišti jako jednoroční dobrovolný desátník, obdržel stříbrnou medaili II. třídy za zásluhy ve válce.

 

Krádež.

V noci ze 13. na 14. března 1918 byl vykraden zdejší farní kostel. Ukradena monstrance, ciborium a 3 kalichy. Pachatelé neznámí.

 

Slavnosti.

Dne 27. dubna v den Nejvyšších jmenin a dne 9. května v den Nejvyšších narozenin J. V. císařovny Zity účastnili se žáci se sborem učitelským mše svaté. Školní budova byla ozdobena praporem černožlutým.

 

Půjčka.

Od 28. května do 2. července byla vypsána, pak prodloužena do 22. července, osmá rakouská válečná půjčka.

 

Haluzický.

Po zemřelém c. k. okresním dozorci školním Raimundu Tlustákovi jmenoval pan ministr kultu a vyučování profesora I. české státní reálky v Brně Bohumila Haluzického c. k. okresním dozorcem školním na zbývající dobu běžícího funkčního období. Úřad převzal dne 1. března.

 

Dr. Stojan.

Po zemřelém členu v c. k. zemské školní radě kanovníku v Olomouci Dr. Františku Ehrmannovi byl jmenován sídelní kanovník metropolitní kapituly olomoucké Dr. Antonín Stojan na dobu běžícího funkčního období.

 

Sehnal.

Císařský rada Leonard Hrázděra nastoupiv místo hlavního učitele na ústavě ku vzdělání učitelů v Kroměříži byl zproštěn úřadu okresního dozorce školního a místo něj jmenován cvičný učitel na ústavě ku vzdělání učitelů v Příboře Václav Sehnal s nastoupením služby dne 1. září 1918.

 

Sbírky.

Vlastenecké sbírky žáků:

1. Červený kříž 61 K 87 h.
2. Péče o kojence a matky 18 K 80 h.
3. Válečné sirotky a vdovy 16 K 30 h.
4. Úprava a uchování hrobů padlých vojínů 7 K 14 h.
5. Dětský den 31 K 94 h.
6. České srdce 33 K.

 

Práce učitelů.

Vlastenecké práce učitelů:

Ředitel Petr Hyvnar a katecheta P. Josef Hanák zasedali ve výboru pro upisování válečných půjček.

Odborný učitel Karel Dvořáček a učitel Julius Paleček byli komisaři soupisu osevných ploch pro město Bzenec.

Odborný učitel Jan Gartner a Ferdinand Toman, učitel Ladislav Nábělek, Jaroslav Dvořák, Lidmila Procházková vypomáhali při soupisu.

Odborný učitel Ferdinand Toman byl komisařem při rekvizici kovů.

 

Dary škole.

Pan MUDr. Rudolf Polášek, městský a obvodní lékař v Bzenci, 100 K.

Z „Akademie“ pořádané ženským odborem zdejší jednoty Sokola 150 K.

Z uměleckého večírku 5 K.

Pan odborný učitel Toman část z výtěžku domácího divadla pořádaného v jeho bytě 50 K.

Ze studentské akademie 25 K 47 h.

 

Přídavek.

Obecní představenstvo města Bzence udělilo z prostředků obecních všem členům učitelského sboru drahotní přídavek po 200 K pro rok 1918.

 

 

Školní rok 1918 – 1919.

Výsledek zápisu.

A. Žáci dle národnosti a náboženských vyznání.
 

První třída obecná: celkem 52 žáků; 52 vyznání katolického, 52 národnosti české.

Druhá třída obecná: celkem 48 žáků; 48 vyznání katolického, 48 národnosti české.

Třetí třída obecná: celkem 50 žáků; 50 vyznání katolického, 50 národnosti české.

Čtvrtá A. třída obecná: celkem 37 žáků; 37 vyznání katolického, 37 národnosti české.

Čtvrtá B. třída obecná: celkem 62 žáků; 62 vyznání katolického, 62 národnosti české.

 

První třída měšťanská: celkem 63 žáků; 63 vyznání katolického, 63 národnosti české.

Druhá třída měšťanská: celkem 44 žáků; 44 vyznání katolického, 44 národnosti české.

Třetí třída měšťanská: celkem 31 žáků; 31 vyznání katolického, 31 národnosti české.

 

B. Dle bydliště.
 

První třída obecná chlapecká: žáků 52 – 49 Bzenec město; 3 Bzenec židovská obec.

Druhá třída obecná chlapecká: žáků 48 – 43 Bzenec město; 5 Bzenec židovská obec.

Třetí třída obecná chlapecká: žáků 50 – 46 Bzenec město; 4 Bzenec židovská obec.

Čtvrtá A. třída obecná chlapecká: žáků 37 – 33 Bzenec město; 2 Bzenec židovská obec; 2 Písek.

Čtvrtá B. třída obecná chlapecká: žáků 62 – 56 Bzenec město; 2 Bzenec židovská obec; 2 Písek; 3 Vlkoš.

 

První třída měšťanská chlapecká: žáků 63 – 24 Bzenec město; 6 Domanín; 1 Osvětimany; 3 Písek; 7 Syrovín; 5 Temnice; 7 Vracov; 10 Žeravice.

Druhá třída měšťanská chlapecká: žáků 44 – 23 Bzenec město; 4 Domanín; 1 Nedakonice; 3 Písek; 2 Temnice; 7 Vracov; 4 Žeravice.

Třetí třída měšťanská chlapecká: žáků 31 – 9 Bzenec město; 1 Bzenec židovská obec; 8 Domanín; 2 Osvětimany; 3 Písek; 2 Temnice; 2 Syrovín; 1 Vážany; 2 Vracov; 1 Hluk.

 

Dne 1. září převzal dozor nad českými školami soudního okresu uherskohradišťského a uherskoostrožského c. k. hlavní učitel ústavu ku vzdělání učitelů v Příboře p. Václav Sehnal.

 

Výnosem c. k. okresní školní rady ze dne 8. září, č. 2 660, byla přidělena výpomocně chlapecké škole obecné sl. Helena Urbánková, bývalá výpomocná učitelka na chlapecké škole obecné v Nové Vsi u Uh. Ostrohu. Službu nastoupila dne 10. září.

 

Helena Urbánková.

Narodila se 18. srpna 1897 v Uherském Brodě na Moravě, kde také vychodila obecnou a měšťanskou školu, později kurz pro industriální učitelky v klášteře školních sester tamtéž. V měsíci květnu r. 1916 vykonala před zkušební komisí v Polské Ostravě zkoušku způsobilosti vyučovati ženským ručním pracím na škole obecné i měšťanské, načež byla ustanovena výnosem slavné c. k. okresní školní rady ze dne 3. října 1916 výpomocnou učitelkou literní při chlapecké škole obecné v Nové Vsi, kde pobyla dvě léta.

Dne 1. září ustanovena byla výnosem slavné c. k. okresní školní rady opět výpomocnou literní učitelkou při chlapecké škole obecné v Bzenci.

 

Eduard Ouředníček.

Jeho c. k. Apoštolské Veličenstvo ráčil Nejvyšším rozhodnutím ze dne 16. srpna 1918 nejmilostivěji propůjčiti zemskému školnímu dozorci Eduardu Ouředníčkovi v Brně s prominutím poplatků titul a charakter dvorního rady.

 

Učitelský sbor.

1. Škola měšťanská:
   1. Ředitel Petr Hyvnar.
   2. Katecheta P. Josef Hanák.
   3. Učitelé: Jan Gartner, I. odbor; Karel Dvořáček, III. odbor a Ferdinand Toman, II. odbor.
2. Škola obecná:
   1. Katecheta P. Josef Hanák.
   2. Učitel náboženství z duchovní správy P. Jan Šimek.
   3. Definitivní učitelé: Julius Paleček, Maxmilián Hložek (ve vojenské službě), Ladislav Nábělek, Jindřich Kotas (ve vojenské službě)
   4. Zatímní učitel Jaroslav Dvořák.
   5. Výpomocné učitelky: Lidmila Procházková a Helena Urbánková.

 

DNEŠNÍM DNEM ZAKONČUJÍ SE DĚJINY
ZDEJŠÍ ŠKOLY
ZA VLÁDY RAKOUSKO-UHERSKÉ
A
POČÍNAJÍ DĚJINY
ZA ČESKÉ VLÁDY
SAMOSTATNÉHO STÁTU ČESKOSLOVENSKÉHO.

DNE 28. ŘÍJNA 1918 V PONDĚLÍ
PROHLÁŠENY
ČECHY, MORAVA, SLEZSKO A SLOVENSKO
JAKO SAMOSTATNÝ
STÁT ČESKOSLOVENSKÝ.

Prohlášení československého státu.

Lide česko-slovenský!

Tvůj odvěký sen stal se skutkem. Stát Československý vystoupil dnešním dnem v řadu samostatných kulturních států světa. Národní výbor nadaný důvěrou veškerého národa československého přejal jako jediný oprávněný a zodpovědný činitel do svých rukou správu Tvého státu.

Lide československý!

Vše co podnikáš od těchto okamžiků, podnikáš jako nový svobodný člen velkých samostatných svobodných národů. Novým činem v této chvíli zahajují se nové a bohaté slavné dějiny Tvé. Nezklam očekávání celého kulturního světa, který s žehnáním na rtech vzpomíná Tvých slavných dějin, jež vyvrcholily v nesmrtelných výkonech československých legií na západním bojišti a v Sibiři. Celý svět sleduje Tvůj krok do nového života, Tvůj vstup do země zaslíbené. Zachovej čistý štít, jako jej zachovaly Tvoje národní česko-slovenské legie.

Nezapomínej národní kázně! Buď si stále vědom, že jsi občanem nového státu nejen se všemi právy, nýbrž i povinnostmi. Na počátku velkého díla ukládá Ti národní výbor ode dneška Tvoje vláda, aby Tvoje radosti a Tvoje chování byly důstojné velké chvíle nynější. Naši osvoboditelé Masaryk a Wilson nesmí býti zklamáni ve svém přesvědčení, že dobyli svobodu národu, který sám dovede si vládnouti. Ani jediným rušivým činem nesmí býti zkaleny nynější okamžiky, ani jediný z Vás nesmí se dopustiti něčeho, co by mohlo vrhnouti stín na čisté jméno národa. Každý z Vás musí bezvýhradně šetřiti toho všeho, co jiným jest svato; svobody osobní i majetku soukromého nesmí býti dotčeno. Dbejte bezvýhradně rozkazu Národního výboru.

V Praze dne 28. října 1918.

Dr. Fr. Soukup, Dr. Al. Rašín, Jiří Stříbrný, Dr. Vavro Šrobár, Antonín Švehla.

 

V Bzenci bylo prohlášení Československého státu oznámeno obecenstvu v úterý dne 29. října 1918 dopoledne o 9. hodině vířením bubnu a přečtením provolání k lidu československému. Město ihned ozdobilo se prapory bíločervenými a bílo-modro-červenými. Obecenstvo zanechalo veškerých prací a slavnostně oblečeno procházelo se po ulicích a náměstí navzájem se zdravíc a vítajíc jako svobodní občané.

Odpoledne o 4. hodině konal se před městskou radnicí tábor lidu, kde starosta Leopold Skála promluvil řeč o významu události. Woodrowu Wilsonovi, prezidentu Severoamerických spojených států, nejpopulárnějšímu, nejvěhlasnějšímu muži celého světa, který mezi přední podmínky světového míru národů položil i požadavek uznání našeho svobodného Československého státu, profesoru Tomáši Garrigue Masarykovi, velkému českému učenci a filozofu, moravskému rodáku z Hodonína, neúnavnému a neohroženému zápasníku za ideu svobodného českého státu v dobách světové války, pak českým legiím, které krvácely za svobodu vlasti, provoláno třikráte „Nazdar“. Pak zahráno a zazpíváno „Hej Slovane“ a „Kde domov můj“. Na to odebralo se shromáždění na Starý hrad, kde za jásotu vztyčena slovanská trikolóra. Večer bylo město osvětleno.

Též školní budova byla ozdobena bíločerveným praporem a děti měly prázdno.

 

Oslavy.

Dne 1. listopadu zúčastnily se děti a učitelské sbory slavných služeb Božích, konaných na oslavu prohlášení státu Československého.

 

Dne 8. listopadu konala se vzpomínka dne nešťastné Bílé hory.

1. O deváté hodině dopoledne konala se k této příležitosti školní slavnost. Žáci shromáždili se ve vyzdobené kreslírně.
   Pořad slavnosti:
   1. Zahajovací proslov ředitele.
   2. „Pozdrav svobodné vlasti.“ Přednesl žák III. třídy Václav Blumenschein.
   3. „Vlasti.“ Zazpívali žáci měšťanské školy.
   4. Proslov o významu slavnosti, který měl odborný učitel Karel Dvořáček.
   5. „České hory.“ Zazpívala měšťanská škola.
   6. „Báseň české omladiny.“ Přednesl žák II. třídy Jakša Florian.
   7. „Nová píseň.“ Přednesl žák III. třídy Bonifác Šoustek.
   8. „Kde domov můj.“ Zazpívali všichni žáci.
2. Odpoledne zúčastnilo se žactvo i sbor učitelský oslavy, kterou konalo obecenstvo o třetí hodině. Místní spolky, žactvo, obecenstvo shromáždilo se před radnicí. Tam promluvil o nešťastné bitvě na Bílé hoře a konci samostatnosti české. Po té seřadil se průvod, který při hudbě a zpěvu prošel celým městem. Od radnice ubíral se Olšovskou ulicí až ke kasárnám, pak Baráky, Horním náměstím do Vracovské ulice a zpět k radnici. Zazpíváním „Kde domov můj“ slavnost zakončena. Město bylo slavnostně ozdobeno a večer osvětleno.

 

Národní shromáždění.

Dne 14. listopadu sešlo se poprvé Národní shromáždění v Praze a prohlásilo náš stát za samostatnou republiku československou. Prezidentem zvolen PhDr. Tomáš Garrigue Masaryk, předsedou ministerstva JUDr. Karel Kramář, ministrem vyučování a národní osvěty Gustav Habermann.

 

Chřipka.

Od 14. října do 5. listopadu z lékařského nařízení pro chřipkovou epidemii bylo zastaveno vyučování.

 

Změny ve stavu učitelském.

Dne 1. prosince učitel Jindřich Kotas, byv propuštěn z činné služby vojenské, nastoupil službu školní a Helena Urbánková, výpomocně na jeho místě ustanovená, byla 30. listopadu ze služby zdejší školy vyvázána, ale učila ještě do konce prosince, poněvadž jmenovaný učitel požíval dovolené.

 

Okresní porada učitelstva.

Z nařízení ministra vyučování a národní osvěty ze dne 2. prosince 1918, č. 577, konala se dne 11. prosince okresní porada učitelstva školního okresu uherskohradišťského v sále Sokola o desáté hodině dopoledne s tímto programem:

1. Ustavení okresní školní porady učitelské.
2. Slavnostní prohlášení ministerstva školství a národní osvěty.
3. Slib učitelstva československé republice.
4. Volba zástupce učitelstva do učitelské porady zemské.

 

Učitelstvo uvítal předseda okresní školní rady Dr. Josef Januštík.

 

Předsedou porady zvolen František Vála, řídící učitel v Otrokovicích. K předsednickému stolu byli pozváni okresní dozorci školní Bohumil Haluzický a Václav Sehnal, z učitelstva měšťanských škol Vincenc Baštinec, ředitel dívčí měšťanské školy ve Veselí nad Moravou, za učitelky A. Vaníčková.

Zapisovatelem zvolen J. Štěrba.

Za zástupce do zemské porady zvoleni za obecnou školu František Vála a J. Štěrba, za měšťanskou školu Rud. Šoupal, odborný učitel ve Zlíně.

 

Dětský den.

Dne 9. prosince konal se VIII. Dětský den. Třídní učitelé ve třídách vysvětlili žákům účel dne a sebrali dárky. Sebráno úhrnem 220 K 21 h.

 

Příjezd prezidenta do vlasti.

Dne 21. prosince konala se oslava příjezdu prvního prezidenta PhDr. T. G. Masaryka do vlasti. Žáci se sborem učitelským shromáždili se ve vyzdobené kreslírně, kde se konala slavnost s následujícím pořadem:

1. „Vlasti.“ Zazpívala měšťanská škola.
2. Proslov odborného učitele Jana Gartnera o významu dne.
3. „České hory.“ Zazpívala měšťanská škola.
4. „Pod Kriváňom.“ Zazpívala III. třída měšťanské školy.
5. „Kde domov můj“ a „Nad Tatrú sa blýská“. Zazpívali všichni žáci.

Po slavnosti měli žáci prázdno. Školní budova byla ozdobena bíločerveným praporem.

 

Změna ve stavu učitelském.

Dne 30. prosince vyvázán ze zdejší školy měšťanské odborný učitel Karel Dvořáček a přidělen měšťanské škole chlapecké v Brně. na jeho místo ustanoven odborný učitel Ctibor Šťastný.

 

Ctibor Šťastný.

Narodil se dne 18. října 1884 v Bzenci, navštěvoval zdejší šestitřídní školu obecnou a v letech 1895 – 1898 čtyřtřídní obecnou školu německou v místě. Když byla zřízena zdejší škola měšťanská, byl přijat a po třech letech vyšel jako jeden z prvních absolventů této měšťanské školy. V letech 1901 – 1905 absolvoval ústav ku vzdělávání učitelů v Příboře obdržev vysvědčení učitelské dospělosti dne 19. července 1905. Ještě o prázdninách ustanoven byl okresní školní radou v Uh. Hradišti zatímním učitelem na čtyřtřídní škole obecné chlapecké ve Veselí nad Moravou a na pětitřídní obecné škole chlapecké v Uh. Ostrohu. V listopadovém období 1907 podrobil se zkoušce učitelské způsobilosti pro školy obecné před zkušební komisí v Příboře a dne 23. listopadu 1907 obdržel vysvědčení způsobilosti. Z Uh. Ostrohu byl dekretem okresní školní rady ustanoven zatímním učitelem II. třídy na dvojtřídní obecnou školu v Derflích u Uherského Hradiště. V listopadovém období 1910 podrobil se zkoušce učitelské způsobilosti pro školy měšťanské z III. skupiny s rýsováním. V následujícím roce dekretem okresní školní rady ustanoven zatímním odborným učitelem při měšťanské škole chlapecké v Tlumačově. Tam působil plná tři léta. Když o prázdninách 1914 vyhlášena byla všeobecná mobilizace a mnoho kolegů nastoupilo vojenskou službu, ustanoven byl jmenovaný na měšťanskou školu chlapeckou v Uh. Hradišti.  Avšak dlouho mu nebylo dopřáno působiti na škole té. Těsně před vánocemi domobranecká komise uznala jej za schopna konati vojenskou službu a již 1. února 1915 musel nastoupiti vojenskou službu u 25. zeměbraneckého pěšího pluku. Koncem května, po ukončení důstojnického kurzu byl transferován k 35. zeměbraneckému pěšímu pluku do Judenburgu ve Štýrsku a záhy potom s 12. polním praporem poslán do pole. Brzy však podařilo se mu dostati do ruského zajetí (7. 9. 1915) kde prožil plná tři léta a čtyři měsíce v městě Bobravě, Voroněžské gubernii. V zajetí, hlavně však v revolučním období, kdy drahota potravin úžasnou měrou stoupala nestačil jmenovanému důstojnický plat a bylo mu se zabývati různou prací řemeslnou, hlavně stolářskou. Konečně nadešla doba úplného rozvratu rakouské říše a prohlášení české samostatnosti. Po namáhavém a nebezpečném putování vrátil se jmenovaný dne 7. prosince 1918 k svým drahým. Již 1. ledna 1919 ustanoven byl okresní školní radou zatímním odborným učitelem na měšťanské škole ve svém rodišti.

Dekretem veleslavné zemské školní rady ze dne 26. 2. 1919, č. 3 878 ustanoven definitivním odborným učitelem ad personam na měšťanské škole v Tlumačově s ponecháním na dosavadním místě služebním.

 

Stávka.

Dne 25. ledna zahájilo učitelstvo zdejších škol obecných i měšťanských po příkladu učitelských sborů okresu Uh. Hradiště školní stávku s trváním do 31. ledna, aby dalo výraz největší roztrpčenosti nad stálým odkládáním úpravy učitelských platů a drahotních přídavků na úlevu při stále nesnesitelné drahotě životních potřeb.

 

Změna ve stavu učitelském.

Dne 31. ledna byl propuštěn Maxmilián Hložek, učitel obecné školy, z vojenské povinnosti a 1. února nastoupil školní službu. Tím byla vyvázána výpomocná učitelka Lidmila Procházková ze služby zdejší školy a ustanovena ve Stříbrnicích.

 

Výnosem okresní školní rady ze dne 10. února 1919, č. 524, byl Julius Paleček, učitel školy obecné, byv ustanoven zatímním odborným učitelem v Uh. Hradišti, vyvázán ze služby školy této. Na jeho místo byl přidělen dekretem ze dne 12. února 1919, č. 633, zdejší škole Alois Olšina, definitivní učitel ad personam v Halenkovicích.

 

Alois Olšina.

Narodil se dne 22. dubna 1888 v Polkovicích okr. Přerov, kdež navštěvoval dvojtřídní obecnou školu po 3 roky. Pak přestěhoval se i se svými rodiči do Kroměříže, kdež vychodil 4. a 5. třídu školy obecné, jakož i 3 třídy školy měšťanské. Pobyv více než rok v učení se galvanoplastice a zlatnictví, vstoupil zpět do III. třídy školy měšťanské v Kroměříži, načež byl přijat na učitelský ústav tamtéž, kdež v r. 1910, dne 6. července obdržel vysvědčení dospělosti učitelské.

Dekretem tehdy ještě c. k. okresní školní rady ze dne 19. 9. 1910, č. 3 945 ustanoven byl výpomocným učitelem v Uh. Ostrohu s roční remunerací 900 K (devíti set korun). Dnem 1. prosince 1910, novým dekretem c. k. okresní školní rady, ustanoven byl prozatímním učitelem na téže škole, kdež působil do 31. 8. 1912. V prvých prázdninách, ušetřiv si z malého služebného několik korun, procestoval velkou část milého, tehdy ještě Maďary ukrutně utlačovaného Slovenska, prošev pěšky celé Pováží, Vysoké i Nízké Tatry. O druhých prázdninách účastnil se 6. všesokolského sletu v Praze jako závodník se sokolskou jednotou uhersko – ostrožskou, jež získala čestný diplom.

Dnem 1. září 1912 nastoupil jako prozatímní učitel službu v Malenovicích, odkudž podnikl zkoušku způsobilosti v Jičíně, kdež vysvědčení způsobilosti učitelské dosáhl. Na to ustanoven byl dekretem c. k. okresní školní rady prozatímním učitelem II. třídy při pětitřídní škole obecné v Halenkovicích.

Když vypukla světová válka, nastoupil hned 2. srpna 1914 vojenskou službu jako náhradní záložník v hodnosti prostého vojína. Hned na začátku vojenské služby umínil si, že pro nespravedlivé, prohnilé Rakousko nehne dobrovolně prstem. To se mu celkem podařilo, ač nebyl uchráněn mnohých a mnohých válečných útrap a svízelí na italském i ruském bojišti, v zázemí i vnitrozemí. Když v r. 1916, tj. ve třetím roce války potřebovalo Rakousko důstojníky, byl nucen též vstoupiti do důstojnické školy ve Vídni, kdež po třech měsících se stal praporčíkem a v roce 1918 poručíkem.

V té době kvapem blížil se již konec Rakouska.

Konečně nastal úplný rozvrat říše rakousko-uherské; dne 28. října 1918 prohlášena samostatnost zemí českých a Slovenska, armáda rakouská se rozprchla a příslušníci našeho národa se radostně vraceli do svobodné vlasti. S nimi, po mnohých útrapách vrátil se z italského bojiště též jmenovaný a přihlásil se ihned do služeb mladé Československé republiky. Ó, jak hrdě dmula se hruď a jak radostně se sloužilo pod jejím praporem, jak lehce a volně dýchalo se pod znakem českého lva, moravské a slezské orlice a třemi slovenskými pahorky v lipovém listě.

Jmenován byl již dnem 1. prosince 1917, dekretem c. k. zemské školní rady definitivním učitelem ad personam v Halenkovicích, nevrátil se tam, nýbrž byv propuštěn na neurčitý čas z vojny domů, nastoupil na základě dekretu okresní školní rady ze dne 12. února 1919, č. 633, učitelskou službu při čtyřtřídní obecné škole chlapecké s pobočkou v Bzenci, jsa službou přidělen od 15. února 1919.

Když Maďaři, prohlásivše svou zemi za „republiku rad“, podnikli útok na naši republiku, musel jmenovaný opět nastoupiti vojenskou službu dne 3. července 1919.

Pobyv tam tři měsíce, byl dne 3. října 1919 od pěšího pluku č. 25 propuštěn do neaktivity jako poručík v záloze a od toho dne působí jako učitel na obecné škole chlapecké v Bzenci.

 

Dary.

Sirotčí spolek pro soudní okres Uh. Ostroh daroval dvěma žákům obecné školy oděv i obuv. Rovněž obecní zastupitelstvo města Bzence podělilo 70 žáků obuví.

 

Slavnost.

Dne 7. března konala se oslava narozenin prvního prezidenta Dr. Tomáše G. Masaryka. Slavnost konala se v kreslírně s pořadem následujícím:

1. „Modlitba za vlast.“ Zazpívala měšťanská škola.
2. Proslov odborného učitele Jana Gartnera.
3. „Píseň práce.“ Zazpívala měšťanská škola.
4. Proslov učitele obecné školy Aloise Olšiny o práci.
5. Národní hymna.

 

J. A. Komenský.

Dne 28. března vzpomínka na Jana Amose Komenského. Třídní učitelé vysvětlili žákům význam dne.

 

Sbírka.

V měsíci březnu sebrali žáci sbírkou veřejnou a mezi sebou na Československý červený kříž 200 K 58 h.

 

Slavnost sázení lípy Svobody.

Dne 21. dubna byla konána veřejná slavnost sázení lípy Svobody. Slavnosti té zúčastnili se i žáci se sborem učitelským.

1. „Význam lípy.“ Proslov učitele Aloise Olšiny.
2. „Slovanská lípa.“ Báseň. Přednesl žák Antonín Terman.
3. „Rodná země.“ Báseň. Přednesla žákyně Marie Kučerová.

 

Státní svátek.

Dne 1. května národní svátek. Školní budova ozdobena bíločerveným praporem.

 

Vizitace.

Dne 31. května vizitoval okresní dozorce školní p. Václav Sehnal obecnou i měšťanskou školu.

 

Dne 28. června zakončen školní rok 1918 – 1919.

 

Školní rok 1919 – 1920.

Výsledek zápisu.

A. Žáci dle národnosti a náboženských vyznání.
 

První třída obecná: celkem 41 žáků; 41 vyznání katolického, 41 národnosti české.

Druhá třída obecná: celkem 60 žáků; 58 vyznání katolického, 2 vyznání židovského, 60 národnosti české.

Třetí třída obecná: celkem 51 žáků; 50 vyznání katolického, 1 vyznání židovského, 51 národnosti české.

Čtvrtá A. třída obecná: celkem 49 žáků; 47 vyznání katolického, 2 vyznání židovského, 49 národnosti české.

Čtvrtá B. třída obecná: celkem 41 žáků; 39 vyznání katolického, 2 vyznání židovského, 41 národnosti české.

Závěrečná třída obecná: celkem 31 žáků; 31 vyznání katolického, 31 národnosti české.

 

První A. třída měšťanská: celkem 48 žáků; 47 vyznání katolického, 1 vyznání židovského, 48 národnosti české.

První B. třída měšťanská: celkem 47 žáků; 47 vyznání katolického, 47 národnosti české.

Druhá třída měšťanská: celkem 47 žáků; 47 vyznání katolického, 47 národnosti české.

Třetí třída měšťanská: celkem 31 žáků; 31 vyznání katolického, 31 národnosti české.

 

B. Dle bydliště.
 

První třída obecná chlapecká: žáků 41 – 38 Bzenec město; 2 Bzenec židovská obec; 1 Písek.

Druhá třída obecná chlapecká: žáků 60 – 57 Bzenec město; 3 Bzenec židovská obec.

Třetí třída obecná chlapecká: žáků 51 – 48 Bzenec město; 2 Bzenec židovská obec; 1 Písek.

Čtvrtá A. třída obecná chlapecká: žáků 49 – 41 Bzenec město; 7 Bzenec židovská obec; 1 Písek.

Čtvrtá B. třída obecná chlapecká: žáků 41 – 34 Bzenec město; 5 Bzenec židovská obec; 2 Písek.

Závěrečná třída obecná chlapecká: žáků 31 – 29 Bzenec město; 1 Bzenec židovská obec; 1 Písek.

 

První A. třída měšťanská chlapecká: žáků 48 – 14 Bzenec město; 4 Domanín; 1 Nedakonice; 3 Ořechov; 1 Medlovice; 5 Písek; 1 Syrovín; 3 Temnice; 7 Vracov; 9 Žeravice.

První B. třída měšťanská chlapecká: žáků 47 – 17 Bzenec město; 2 Bzenec židovská obec; 1 Nedakonice; 1 Ořechov; 1 Osvětimany; 6 Písek; 3 Syrovín; 3 Temnice; 2 Újezdec; 8 Vracov; 3 Žeravice.

Druhá třída měšťanská chlapecká: žáků 47 – 12 Bzenec město; 2 Bzenec židovská obec; 5 Domanín; 1 Nedakonice; 4 Písek; 2 Temnice; 2 Osvětimany; 5 Syrovín; 6 Vracov; 8 Žeravice.

Třetí třída měšťanská chlapecká: žáků 31 – 13 Bzenec město; 4 Domanín; 1 Nedakonice; 1 Písek; 1 Temnice; 7 Vracov; 4 Žeravice.

 

Zahájení školního roku.

Tento školní rok dle nařízení ministerstva školství a národní osvěty za příčinou opožděné sklizně brambor a veškeré polní práce započal výjimečně dne 16. září.

 

Závěrečná třída.

Při obecné škole zřízena závěrečná třída, schválena výnosem moravské zemské školní rady ze dne 2. prosince 1919, č. 33 288. Umístěna jest v místnostech bývalé německé školy v židovské obci, která nemajíc žádných dětí školou povinných byla úplně zavřena.

 

Pobočka.

Při I. třídě měšťanské školy zřízena pobočka, která byla schválena výnosem moravské zemské školní rady ze dne 7. října 1919, č. 25 730. Pobočka umístila se ve třetí třídě obecné školy a tato přeložena do budovy bývalé školy německé.

Vzhledem ku zřízení pobočky byl Jan Kolářík, zatímní odborný učitel na zdejší dívčí škole, výnosem okresní školní rady ze dne 3. září 1919, č. 2 852, přidělen škole chlapecké.

 

Jan Kolářík.

Narodil se dne 1. prosince 1890 v Praze. Do školy obecné chodil v Praze a v Mulči. Vychodiv II. – IV. třídu školy měšťanské v Chotěboři byl přijat na učitelský ústav v Hradci Králové, kdež nabyl dne 20. června 1910 vysvědčení dospělosti.

V těch letech byl veliký nedostatek míst učitelských. Psal marně na mnohé okresy v Čechách i na Moravě, až konečně okresní školní rada v Uh. Hradišti ustanovila jej od 1. listopadu 1910 zatímním učitelem na zimní pobočce při šestitřídní škole obecné v Hluku, kdež od 1. dubna 1911 do prázdnin zůstal jako výpomocný učitel. Po prázdninách zůstal bez místa a teprve od 1. listopadu 1911 ustanoven byl opět na zimní pobočce, tentokráte v Březnici, kdež však zůstal jen 6 neděl a přeložen opět do Hluku jako výpomocný učitel a od 1. dubna 1912 ustanoven tam zatímně. Zkoušku způsobilosti vykonal z Hluku na jaře 1913 v Hradci Králové.

V Hluku zůstal do konce září 1913. Dne 1. října nastoupil vojenskou službu jako jednoroční „dobrovolník“ u 8. pluku zeměbraneckého pluku v Praze. Když se nejvíce těšil, že v krátké době přijde opět do školy, vypukla válka a musil do pole proti Srbům. Dne 1. září 1914 byl raněn na břehu Sávy v Srbsku a v lednu 1915 byl v Praze superarbitrován. Hned nastoupil učitelskou službu jako výpomocný učitel na trojtřídní obecné škole v Ořechově, ale již v červnu toho roku byl zase povolán k vojenské službě do Solnohradu. Byv však opět superarbitrován vrátil se do Ořechova, kde od 1. dubna 1917 byl ustanoven definitivně ad personam.

V listopadu 1917 vykonal v Praze zkoušku učitelské způsobilosti pro školy měšťanské z oboru gramaticko – historického a od 16. září 1918 ustanoven byl zatímním odborným učitelem na dívčí škole měšťanské v Bzenci a od 15. září 1919 zatímním odborným učitelem na této škole.

 

Změny ve sboru učitelském.

Vzhledem ku nově zřízené třídě závěrečné při obecné škole rozšířil se učitelský sbor o jednoho člena a okresní školní rada ustanovila výnosem ze dne 30. září 1919, č. 3 417, čekatele učitelství Josefa Kudena zatímním učitelem na škole té s nastoupením služby dne 1. října 1919.

Odborný učitel Ferdinand Toman na podanou svou žádost o nějaké místo ředitelské na Slovensku, byl dne 13. října ministerstvem školství a národní osvěty telegraficky vyzván, aby nastoupil službu v Levoči, zřídila tam státní školu občanskou a byl jejím ředitelem. Přijav vyzvání odebral se hned do Levoče.

Na jeho místo byl výnosem okresní školní rady ze dne 15. října 1919, č. 4 192 výpomocně přidělen učitel z obecné školy Ladislav Nábělek a na školu obecnou byla ustanovena výnosem ze dne 15. listopadu 1919, č. 4 191 Anna Šimečková, rozená Florcová, učitelka z německé školy zdejší obce židovské, v níž byla německá škola zavřena, nemajíc žádných dětí školou povinných.

Dne 20. prosince 1919 vrátil se odborný učitel Ferdinand Toman ze Slovenska, byv zproštěn ministerstvem ředitelství školy v Levoči. Po návratu byla mu okresní školní radou udělena dovolená do 15. února 1920. Tím opět nastala změna ve sborech učitelských. Učitel Ladislav Nábělek převzal vyučování na škole obecné a zatímní učitel Josef Kuden byl výnosem ze dne 30. ledna 1920, č. 486 ustanoven zatímním učitelem v Kunovicích.

 

Oslavy.

Dne 19. října 1919 byl uspořádán „Dětský den“. Žáci obou škol shromáždili se v tělocvičně, kde jim o významu dne promluvil zatímní odborný učitel Jan Kolářík. Pak sebrali žáci mezi sebou ve prospěch „Spolku péče o českou mládež“ 116 K 49 h.

 

Dne 28. října 1919 byla oslava prvního výročí prohlášení samostatnosti české. Školní budova byla ozdobena praporem. Oslava konala se následovně:

1. Žáci s ředitelem zúčastnili se slavných služeb Božích.
2. Pak se shromáždili žáci ve vyzdobené tělocvičně, kde konala se oslava školní za přítomnosti některých členů místní školní rady a obecenstva s tímto pořadem:
   1. Slavnost zahájil zatímní správce školy dívčí František Kouba.
   2. „Modlitba za vlast.“ Zazpívaly žákyně dívčí měšťanské školy.
   3. Básně žáků a žákyň obecné školy.
   4. Proslov odborného učitele Jana Gartnera o významu slavnosti.
   5. Básně žáků a žákyň školy měšťanské.
   6. „Slávy den.“ Zpěv žáků školy měšťanské.
   7. Národní hymna.
3. Odpoledne zúčastnili se žáci i se sborem učitelským slavnosti lidu konané na náměstí u lípy Svobody.

 

Dne 7. března oslavili žáci sedmdesáté narozeniny prezidenta T. G. Masaryka. Shromáždili se po službách božích v ozdobené tělocvičně.

1. Slavnost zahájil zatímní správce školy dívčí František Kouba.
2. Proslov zatímního odborného učitele Jana Koláříka.
3. Básně. Přednesli žáci chlapecké školy měšťanské.
4. Národní hymny.

Školní budova ozdobena praporem.

 

Dne 27. května v den volby T. G. Masaryka prezidentem a složení slibu byla školní budova ozdobená praporem.

 

Sbírka.

Ve svátky svatodušní vykonali žáci sbírku „Letnice mrzáčkům“ a sebrali 162 K 60 h.

 

Zakončení školního roku.

Dne 29. června zakončen školní rok mší svatou. Ve třídách promluvili třídní učitelé o Janu Husovi, pak rozdali žákům školní zprávy a vysvědčení.

 

Nový ředitel dívčích škol.

Výnosem zemské školní rady ze dne 15. července 1920, č. 13 916, byl odborný učitel Jan Gartner jmenován ředitelem zdejší dívčí školy; převzal místo dne 10. srpna.