Kronika bzeneckých dívčích škol 1932 – 1948

„Kronika bzeneckých dívčích škol 1932 – 1948 “ se začala psát v polovině roku 1932, kdy navázala na předešlou „KRONIKU ČI PAMÁTNOSTI NÁRODNÍ ŠKOLY VE BZENCI“ a pojednává o dění na bzenecké dívčí škole obecné a měšťanské v letech 1932 – 1939. Po roce 1939 se již věnuje jen měšťanské škole dívčí. Zápisy z let 1939 – 1945 jsou do kronik dopsány zpětně v roce 1945 z důvodu, že po vzniku Protektorátu Čechy a Morava se zřídily nové školní kroniky a staré musely být zapečetěny a uloženy do školního archivu. Ač je kniha popsána jen z části i ona musela být znovu po únorových událostech v roce 1948 ukončena a zápisy z dalších let již pokračují v nových knihách. Originál knihy je uložen ve Státním okresním archivu v Hodoníně (název fondu: NSŠ – Bz, inv. číslo 2). Do knihy zapisovalo v průběhu let několik učitelů, proto se styl a rozsah zápisu často mění. Zde je uveden kompletní přepis, který jsme ponechali pro větší autentičnost pokud možno v původní formě bez zbytečných zásahů do uvedených zápisů.

Školní rok 1932 – 1933

Školní rok zahájen byl ve čtvrtek 1. září 1932.

 

Do 1. třídy obecné bylo zapsáno 40 žákyň.

Do 2. třídy obecné bylo zapsáno 33 žákyň.

Do 3. třídy obecné bylo zapsáno 38 žákyň.

Do 4. třídy obecné bylo zapsáno 35 žákyň.

Do 5. třídy obecné bylo zapsáno 49 žákyň.

Celkem 185 žákyň.

 

Do I. třídy měšťanské bylo zapsáno 51 žákyň.

Do II. třídy měšťanské bylo zapsáno 43 žákyň.

Do III. třídy měšťanské bylo zapsáno 25 žákyň.

Celkem 119 žákyň.

 

Třídním v první třídě obecné byl definitivní učitel Ladislav Koutný.

Třídním v druhé třídě obecné byl definitivní učitel Alois Hába.

Třídním v třetí třídě obecné byla služebně přidělená definitivní učitelka Anděla Růžičková.

Třídním v čtvrté třídě obecné byla definitivní učitelka Božena Škrabalová.

Třídním v páté třídě obecné byla definitivní učitelka Marie Koubová.

Třídním v první třídě měšťanské byla definitivní odborná učitelka Milada Olexová.

Třídním v druhé třídě měšťanské byl definitivní odborný učitel Urban Blahutka.

Třídním v třetí třídě měšťanské byl zatímní učitel Otakar Klouda.

 

Ženským ručním pracím a vaření vyučovala definitivní učitelka ženských ručních prací Mat. Böhmová, němčině učitelka němčiny Anna Šimečková; učitelé převzali 6 hodin na škole chlapecké.

 

V učitelském sboru školy obecné nastaly značné změny. Na definitivní místo uprázdněné úmrtím učitele Vladimíra Hyvnara ustanoven byl řídící učitel z Nedachlebic Ladislav Koutný.

 

Ladislav Koutný

Narodil se 10. června 1889 v Třeběticích u Holešova; obecnou školu navštěvoval v rodišti, nižší reálku vychodil v Holešově a učitelský ústav v Příboře. Jako zatímní učitel působil v Žeranovicích a Slušovicích na Holešovsku, definitivním učitelem byl ve Slavkově u Bystřice pod Hostýnem. Světová válka přerušila jeho učitelování na dlouhou řadu let. Službu vojenskou nastoupil hned při vypuknutí světové války a do osvobozené vlasti vrátil se 8. 2. 1920 jako ruský legionář 12. roty 8. slezského pluku.

Od 1. března 1920 učil již v Hlinsku u Bystřice pod Hostýnem, měsíc nato v Tupesích u Uherského Hradiště do prázdnin. Pak působil 5 let v Moravském Písku a potom 7 let v Nedachlebicích jako řídící učitel, aby se odtud pro chorobu své ženy hlásil na definitivní učitelské místo na zdejší obecné škole.

 

Těsně před prázdninami obdržela definitivu na II. dívčí obecné škole v Praze – Nuslích definitivní učitelka Olga Okounová, jež působila na zdejší škole od počátku své učitelské dráhy, 1. 9. 1910; byla vyvázána ze služby na zdejším okrese se zvláštním projevem díků za horlivé a úspěšné působení ve škole.

Místo ní byla přidělena službou definitivní učitelka Anděla Růžičková z Blatnice pod Antonínkem výnosem zemské školní rady ze dne 13. 8. 1932, č. 43 786 na žádost, aby z místa u dráhy mohla dojížděti do přednášek z II. odboru, konaných vždy v sobotu a v neděli na vysoké škole v Brně.

 

Anděla Růžičková

Narodila se 4. září 1904 v Boršicích, školu obecnou vychodila v Blatnici, měšťanskou v Uherském Ostrohu, učitelský ústav absolvovala v letech 1920 – 1924 v Přerově. Od 1. září 1924 působila na obecné škole v Podolí, měšťanské škole v Blatnici a na obecné škole v Blatnici.

 

Učitelka Marie Hromadová, přidělená loni škole obecné, byla od 1. září přidělena chlapecké měšťanské škole ve Veselí nad Moravou. Na měšťanské škole nebylo v učitelstvu změn.

 

Rozvrh hodin pro školu měšťanskou byl schválen okresním školním výborem ze dne 30. 9. 1932, č. 4 573, pro školu obecnou dne 1. 10. 1932, č. 4 574.

 

Vyučování ženským ručním pracím upraveno výnosem zemské školní rady ze dne 15. 10. 1932, č. 52 530; učitelce ženských ručních prací z Moravského Písku Boh. Buchtové byly přiděleny 3 hodiny vyučovací týdně, učitelka Anděla Růžičková převzala rovněž 3 hodiny.

 

V měsíci září vzpomněly zdejší školy 20. výročí úmrtí velkého básníka Jaroslava Vrchlického a 100. výročí narozenin Dr. Miroslava Tyrše.

 

Státní svátek 28. října oslavily dívčí školy téhož dne o 8. hodině ranní ve vyzdobené, žákyněmi a četnými hosty zcela naplněné tělocvičně. Pořad sestaven z proslovu, dvojhlasných zpěvů bez i s doprovodem, recitací a dramatického výstupu „Princezna Svoboda“, jejž sehrály žákyně 4. a 5. třídy obecné; ve slavnostním proslovu bylo vzpomenuto deklarace svatomartinské a úsilí Slováků o život v jednotném státě. Slavnost byla zakončena státními hymnami, po nichž byly žákyně 3. školního roku a starší nově vstoupivší poděleny vkladními knížkami Spořitelny města Bzence. Žákyním byl v hodinách občanské nauky připomenut Mezinárodní den spořivosti a jeho význam.

 

V listopadu byly volby městského zastupitelstva, na jejichž základě došlo k obnovení místní školní rady. Za stranu agrární učitel Jindřich Kotas a rolník Josef Vymazal, za čsl. socialisty knihkupec František Ruth, za stranu dělníků a domkařů Antonín Somr, za lidovou odborný učitel Boh. Fochler a rolník František Valštýn, za národní demokratickou sklenář Václav Strážnický, za sociální demokracii odborný učitel Antonín Škrabal, za stranu B. Růžice zámečník Fr. Lepka, za živnostníky stavitel Miroslav Holomek. Zástupcové učitelstva:

Jaroslav Bébar, ředitel chlapeckých škol – za učitele měšťanské školy.

Ludmila Dvořáčková, ředitelka dívčích škol – za učitelky měšťanské školy.

Alois Hába, učitel dívčí školy obecné – za učitele obecné školy.

Jana Kunclová, učitelka obecné školy chlapecké – za učitelky obecných škol.

František Běhal, učitel chlapecké měšťanské školy – ve skupině všeobecné.

Předsedou byl zvolen Václav Strážnický, místopředsedou ředitel Jaroslav Bébar, jednatelem František Ruth.

 

Sbírka na Dětský den, provedená po domech žákyněmi i v jednotlivých třídách vynesla 1 400 Kč, největší obnos z okresu.

 

Jihoslovanské samostatnosti a přátelských vztahů československo – jugoslávských bylo vzpomenuto ve všech třídách dne 30. listopadu.

 

Ve dnech 12. a 16. prosince visitoval zdejší školy okresní inspektor školní pan Václav Sehnal.

 

Na vánoční nadílku chudobným žákyním daroval MUDr. R. Polášek 350 Kč, Honební spolek v Bzenci 250 Kč, rodina Repíkova z Vídně 250 Kč, nadace Huškova za rok 1931 250 Kč, Spořitelna města Bzence 425 Kč, celkem 1 525 Kč.

Z toho bylo zakoupeno 26 párů obuvi za 740 Kč a koupena látka na desatery šaty za 198 Kč, zbytek uložen ve spořitelně na pozdější dobu.

 

Dle usnesení učitelské konference zakoupen byl pro dívčí školy síťový radiový přijímač Reico (cena 2 900 Kč) za výjimečně sníženou cenu 2 163 Kč, jež byla uhrazena z daru Spořitelny města Bzence (1 000 Kč) a z dotace na učební pomůcky.

 

16. ledna bylo zahájeno stravování školní mládeže; 76 dětí dostávalo denně po ¼ litru vařeného mléka a chléb po tři dny v týdnu; v dalších dvou dnech bramborovou nebo luštěninovou polévku, již připravily žákyně III. a IV. třídy měšťanské v hodinách vaření. Stravování trvalo do konce dubna.

 

80. výročí narozenin Jaroslava Vrchlického připomenuto žákyním 17. února; dne 23. února 25. výročí úmrtí Svatopluka Čecha.

 

Za příznivých poměrů sněhových sáňkovaly žákyně jsouce sáněmi hojněji zásobeny než v letech dřívějších; na obrázku je 50 žákyň I. třídy měšťanské s učitelkou tělocviku M. Olexovou.

 

Narozeniny pana prezidenta republiky oslavily dívčí školy besídkou pro rodiče konanou 6. března odpoledne v přeplněném sále sokolovny za účasti členů městské a místní školní rady s tímto pořadem:

1. „Buď dlouho zdráv“ – slavnostní zpěv I. až III. třídy měšťanské.
2. a) „Republika T. G. Masarykovi“ – přání; b) „Dřímaly květinky“ – dramatický výstup – všechny žákyně 1. třídy obecné.
3. Rytmická hra „Kašpárek“ se zpěvem a doprovodem klavíru od Burgerové – Pospíšilové – 5. třída obecná.
4. a) „Přání k 7. březnu“; b) „Národní tanečky“ – žákyně 2. třídy obecné.
5. Čtyři dvojhlasné písně – 5. třída obecná.
6. Pohádka o neposlušných kůzlátkách – dramatický výstup žákyň 4. třídy obecné.
7. „Přání našich dětí“ – 3. třída obecná.
8. Rytmický rej „Teče voda, teče“ 3. třída obecná.
9. „Zajíčkův ocásek“ – rytmická hra se zpěvy – 5. třída obecná.
10. „Orala, orala“ – trojhlasný sbor I. až III. třídy měšťanské.
11. „Pravda a pohádka“ – sborová recitace II. třídy měšťanské.
12. Rytmická hra „Hodiny“ se zpěvem – 5. třída obecná.
13. „Vzkázání do Prahy“ – dramatický výstup I. třídy měšťanské.
14. Živý obraz: „Hold panu prezidentu republiky“.
15. Státní hymny.

Čistý výnos dobrovolných příspěvků 85,40 Kč věnován byl na mléčnou akci bzeneckých dětí.

 

Dne 7. března naslouchaly žákyně radiovému přednesu slavnostní oslavy z Prahy.

 

Na výzvu městské rady provedly žákyně v neděli 12. března sbírku pro Masarykovu ligu proti tuberkulóze – 1 012 Kč.

 

Na „Půjčku práce“ bylo učitelstvem dívčích škol upsáno v květnu 13 400 Kč, žákyně upsaly 3 000 Kč.

 

Dne 4. května vzpomenuto bylo úmrtí generála M. R. Štefánika, dne 10. května promluvila k žákyním odborná učitelka Milada Olexová o československo – rumunské vzájemnosti. Úmrtí paní Ch. G. Masarykové vzpomenuto o 10. výročí dne 13. května.

 

Ve středu dne 7. června byly podniknuty zájezdy všech tříd měšťanské školy: I. třída měšťanská zároveň s 5. třídou obecnou na Bradlo k mohyle Štefánikově, II. třída do Luhačovic a k údolní přehradě, III. třída do Brna, k Macoše a do okolních jeskyň. Ze školy obecné byla 3. třída na Cimburku, 4. třída na Buchlově a 5. třída na Štefánikově Bradle. Dvěma žákyním z každé třídy byly výlohy hrazeny z cestovního fondu.

 

Do středních škol odešlo 5. žákyň z 5. třídy obecné.

 

Zápis pro školní rok 1933 – 1934 proveden byl dle výnosu ministerstva školství a národní osvěty ze dne 27. dubna 1933, č. 43 148-I, ve dnech 28. a 30. června; počet zapsaných žákyň se téměř nezměnil.

 

Školní rok byl ukončen dne 28. června rozdáním vysvědčení a promluvami třídních učitelů k žákyním.

 

O prázdninách kromě obvyklého čištění a menších oprav uvnitř budovy byla nově natřena okna v I. poschodí, hlavní dveře do budovy, ploty a kovové brány u školy, obnoveny opadlé římsy nad hlavními vchody pod střechou a vysušen školníkův byt. Všem pracím byla za nové místní školní rady věnována zvláštní péče.

 

Školní rok 1933 – 1934

Školní rok začal v pátek 1. září 1933 proslovem třídních učitelů a umístěním žákyň ve třídách.

 

Do 1. třídy obecné bylo zapsáno 42 žákyň, třídní učitelkou M. Koubová.

Do 2. třídy obecné bylo zapsáno 39 žákyň, třídním učitelem L. Koutný.

Do 3. třídy obecné bylo zapsáno 29 žákyň, třídním učitelem A. Hába.

Do 4. třídy obecné bylo zapsáno 42 žákyň, třídní učitelkou J. Kunzlová.

Do 5. třídy obecné bylo zapsáno 32 žákyň, třídní učitelkou B. Škrabalová.

 

Do I. třídy měšťanské bylo zapsáno 40 žákyň, třídním učitelem O. Klouda.

Do II. třídy měšťanské bylo zapsáno 48 žákyň, třídní učitelkou M. Olexová.

Do III. třídy měšťanské bylo zapsáno 34 žákyň, třídním učitelem U. Blahutka.

 

Vyučování ženských ručních prací převzala učitelka ženských ručních prací Matylda Böhmová na škole měšťanské ve 4 skupinách a 16-ti hodinách, v I. skupině 4. třídy obecné a v 5. třídě obecné, celkem 22 hodin. Ve 3. třídě obecné uvolila se vyučovati učitelka Anděla Hábová – Růžičková ze školy chlapecké, když za ni převzaly v její 5. třídě 2 hodiny učitelka K. Gavandová z 1. třídy chlapecké a 1 hodinu učitelka Alma Běhalová – Tikalová ze 2. třídy chlapecké; ve II. skupině 4. třídu vyučuje třídní učitelka J. Kunclová, jíž zase nahrazuje učitelka M. Koubová 2 hodiny němčiny a učitel L. Koutný 2 hodiny občanské nauky.

 

Němčině na škole měšťanské vyučuje v devíti hodinách týdně učitelka němčiny Anna Šimečková; dobrovolně převzali odborní učitelé 7 hodin na měšťanské škole chlapecké.

 

V učitelském sboru školy obecné vystřídala definitivní učitelka Jana Kunzlová – Jarkovská, již dříve na dívčích školách působící, zatímní učitelku Andělu Hábovou – Růžičkovou, jež byla místo ní přidělena obecné škole chlapecké. Na škole měšťanské nebylo osobních změn.

 

Učitelka němčiny byla pro zdejší měšťanské školy povolena výnosem zemské školní rady v Brně ze dne 16. září 1933, č. 50 063.

 

Vyučování ženským ručním pracím bylo upraveno výnosem okresního školního výboru ze dne 2. října 1933, a to ve 4 skupinách a šestnácti hodinách na škole měšťanské, ve 4 skupinách a dvanácti hodinách na škole obecné.

 

Rozvrh hodin pro školu měšťanskou byl schválen výnosem okresního školního výboru ze dne 7. října 1933, č. 37/75, pro školu obecnou 13. října 1933, č. 37/95.

 

Každého pátku naslouchají žákyně 4. a 5. třídy od půl jedenácté do jedenácté hodiny, žákyně měšťanské školy od jedenácti do dvanácti hodin školskému rozhlasu; předměty na tuto dobu přidělené bývají zaměňovány jinými hodinami.

 

Státní obvodní lékař MUDr. R. Polášek prohlédl v září všechny žákyně, nejsou-li stiženy nakažlivými chorobami; daroval při tom 200 Kč pro chudobné žákyně.

 

V měsíci říjnu vykonalo žactvo zdejších škol sbírku plodin pro okresní Dětský domov: bylo darováno 8 pytlů zeleniny.

 

10. října zemřela žákyně II. třídy měšťanské Marie Austová z lidéřovického nádraží na následky angíny, pohřbu jejího ve Vracově ve čtvrtek 12. října účastnily se téměř všechny žákyně měšťanské školy doprovázené učitelstvem. Nad hrobem zazpívaly žákyně smuteční sbor řízený odborným učitelem Urbanem Blahutkou a spolužačka její přednesla řeč nacvičenou odbornou učitelkou M. Olexovou.

 

Patnácté výročí obnovené samostatnosti oslaveno bylo v pátek 27. října o 8. hodině ranní školní slavností ve vyzdobené tělocvičně, při níž byli přítomni zástupci městské a místní školní rady, posádkového velitelství a četní rodičové.

Pořad slavnosti:

1. „Píseň svobody“ – zpěv II. a III. třídy měšťanské, řídil U. Blahutka.
2. Proslov žákyně, nacvičený odbornou učitelkou M. Olexovou.
3. „K 28. říjnu“ – recitace s rytmickými pohyby – 1. třída obecná – učitelka M. Koubová.
4. „Kožíškovy básně“ – předvedla 2. třída obecná – učitel L. Koutný.
5. Tři písně – žákyně I. třídy měšťanské s houslovým doprovodem odb. učitele Blahutky.
6. „Starý Klučka“ – sborová recitace 4. třídy obecné, učitelka J. Kunclová.
7. „15 let“ a „Svátek národa“ – žákyně 3. třídy obecné, učitel A. Hába.
8. „K 28. říjnu“ – sborová recitace 5. třídy obecné, učitelka B. Škrabalová.
9. „Stojí borověnka“ – zpěv III. třídy měšťanské s houslovým doprovodem odb. učitele Blahutky.
10. Oslavná scéna – II. a III. třída měšťanská, odborná učitelka M. Olexová.
11. Státní hymny.

Po slavnosti byly poděleny žákyně 3. školního roku a nově vstoupivší žákyně starší vkladními knížkami Spořitelny města Bzence se vkladem po 5 Kč. Po vyslechnutí oslavy vysílané školským rozhlasem bylo pokračováno ve vyučování.

Večer účastnila se většina žactva pochodňového, slavnostní řeči na náměstí, živého obrazu a ohňostroje v zámeckém parku; 28. října účastnilo se žactvo slavnostní přehlídky vojska na náměstí a následujícího koncertu.

 

O Mezinárodním dni spořivosti, o němž pojednáno v hodinách občanské nauky, uloženo bylo žákyněmi 3 258,80 Kč; všechno zdejší žactvo uložilo 5 761.65 Kč. Po odpoledním vyučování byly žactvu zdarma předvedeny zvukové filmové žurnály a kreslené grotesky – na náklad spořitelny.

 

Sbírka na „Dětský den“ vynesla po domech 778,10 Kč, na školách chlapeckých 150 Kč, na dívčích 85,75 Kč, celkem 1 013,85 Kč.

 

Státní obvodový a školní lékař MUDr. R. Polášek prohlédl v říjnu žákyně všech tříd a zjistil jejich zdravotní stav.

 

Dne 3. listopadu podnikla ředitelka se žákyněmi III. třídy měšťanské školy poučnou vycházku do cukrovaru v Bzenci – Moravském Písku, kde viděly výrobu surového cukru a moderní zařízení závodu, v němž stroje nahradily značný počet dříve zaměstnaných dělníků.

 

Paní Klementina Odstrčilová, vdova po bývalém řídícím učiteli zdejší dívčí školy, darovala na vánoční nadílku chudobným žákyním 100 Kč.

 

Vzájemných vztahů československo – jugoslávských a 15. výročí sjednocení Jugoslávie vzpomněla odborná učitelka M. Olexová ve všech třídách; žákyně naslouchaly též oslavě vysílané rozhlasem.

 

Úmrtí a zásluh vynikajícího státníka Antonína Švehly bylo vzpomenuto ve všech třídách; rovněž promluva ministra školství a národní osvěty dr. Ivana Dérera v rozhlase byla žákyněmi vyslechnuta.

 

Na vánoční nadílku darovali: Huškova nadace 625 Kč, Spořitelna města Bzence 410 Kč, pan doktor Polášek 200 Kč, pan František Ruth 150 Kč, paní Odstrčilová 100 Kč. Celkem 1 485 Kč. Z toho bylo pořízeno:
– 29 párů botek za 550,80 Kč,
– 22 flanelových košil za 187 Kč,
– 20 barchentových šatů za 509,50 Kč.

Kromě toho byl rozdán značný počet šatstva i obuvi, darovaných zámožnějšími žákyněmi.

 

Počátkem prosince onemocněla definitivní učitelka Božena Škrabalová; po 14 dní její nemoci byla suplována 5. třída obecná ředitelkou a ostatními členy učitelského sboru.

 

Patnáctého prosince onemocněla učitelka ženských ručních prací Matylda Böhmová oční chorobou – počátky glaukomu. Byla jí udělena zdravotní dovolená na 3 měsíce, jež byla potom dvakrát prodloužena až do konce školního roku.

Místo ní byla ustanovena dekretem okresního školního výboru ze dne 27. prosince 1933, č. 1 045/33 od 3. ledna 1934 kandidátka učitelství domácích nauk Růžena Hochmannová výpomocnou učitelkou domácích nauk po dobu její dovolené.

 

Růžena Hochmannová

Narodila se 11. března 1912 v Ostrožském Předměstí, vychodila v letech 1918 – 1926 obecnou a měšťanskou školu v Uherském Ostrohu, v letech 1926 – 1928 odbornou školu pro ženská povolání ve Veselí nad Moravou, v r. 1928 – 1929 živnostenskou pracovnu šití šatů v Uh. Hradišti a v letech 1930 – 1932 studovala na ústavě pro učitelky domácích nauk v Brně, kde obdržela vysvědčení způsobilosti pro školy obecné dne 2. září 1932. Bzenec je jejím prvním působištěm.

 

Od počátku ledna tohoto roku odešel do výslužby, obdržev pochvalný projev uznání za dlouholeté působení ve prospěch školství pana ministra školství a národní osvěty, okresní školní inspektor pan Václav Sehnal. Spravoval I. obvod dohlédací zdejšího okresu od 1. září 1918; nahoře vedle jeho podobizny jsou verše, jimiž se rozloučil s učitelstvem.

 

O pololetních prázdninách účastnily se žákyně předvedení školními úřady doporučeného zvukového filmu: „Zem zpieva“.

 

Požární cvičení vykonáno bylo 30. ledna odpoledne.

 

Spořitelna města Bzence darovala dívčím školám 400 Kč na učební pomůcky nebo k jinému kulturnímu účelu, pan František Ruth, knihkupec a jednatel místní školní rady, 100 Kč na cestovní fond žákyň.

 

Ústavu pro zmrzačelé v Králově Poli darovaly žákyně zdejších škol 128,80 Kč.

 

Osmdesáté-čtvrté narozeniny pana prezidenta republiky T. G. Masaryka oslavily dívčí školy besídkou konanou 5. března odpoledne v sále sokolovny.

Pořad byl následující:

1. Smetana – slavnostní sbor – I. až III. třída měšťanská.
2. Proslov – žákyně III. třídy měšťanské.
3. „Pozdrav T. G. Masarykovi“ – sborová recitace 5. třídy obecné.
4. „Já Vás mám ráda“ – recitace 1. třída obecná.
5. „Chodské písně“ – 4. třída obecná.
6. „Neposlušná kačenka“ – rytmické cvičení 2. třída obecná.
7. „Kašpárek popleta“ – dramatický výstup 3. třída obecná.
8. „Okolo Hradišča“ – čtyřhlasný sbor I. až III. třída měšťanská.
9. „Naše ručky“ – rytmické cvičení 1. třída obecná.
10. J. Neruda – „Mládí“ – recitace žákyň I. třídy měšťanské.
11. „My jsme děti republiky“ – 5. třída obecná.
12. „Náš slib“ – recitace žákyň III. třídy měšťanské.
13. Živý obraz se zpěvy – I. až III. třída měšťanská.
14. Státní hymny.

Čísla žákyň obecné školy nacvičili vesměs velmi pečlivě třídní učitelé. Na škole měšťanské nacvičil odborný učitel Urban Blahutka čtyřhlasně sbory, odborná učitelka M. Olexová proslov a živý obraz se dvěma písněmi. Odborný učitel O. Klouda provedl se žákyněmi plakáty slavnosti a s učitelkou domácích nauk Růženou Hochmannovou obstaral dekoraci jeviště.

 

V týdnu před velikonočními prázdninami připomenuto bylo žákyním výročí narozenin J. A. Komenského a jeho snahy o světový mír.

 

Ve dnech 19. ledna a 10. dubna visitoval zdejší školy okresní inspektor školní pan Jaroslav Bureš.

 

Mléčná akce na zdejších školách byla ukončena 20. dubna. V 63 stravovacích dnech bylo podáno 104 dětem 6 547 dávek v ceně 2 443,50 Kč. K úhradě obnosu věnovala místní školní rada 1 000 Kč, státní subvence 361,50 Kč, z výtěžku školních besídek 529 Kč, z nadace paní Brázdové 207,40 Kč, Pracovní komise žen národně socialistických 100 Kč, město Bzenec doplatilo 245,60 Kč. Spotřebovalo se 1 642,5 l mléka a 327,6 kg chleba.

 

V měsíci květnu bylo vzpomenuto 30. výročí úmrtí skladatele Antonína Dvořáka. 4. května naslouchaly žákyně v rozhlase vzpomínce na generála M. R. Štefánika. 19. května konal osvětový referent Sotorník z Napajedel v sále sokolovny přednášku o hudebních skladatelích B. Smetanovi a A. Dvořákovi, již doprovodil četnými reprodukcemi jejich děl na gramofonových deskách.

 

Význam volby pana prezidenta republiky vyložen byl žákyním dne 23. května tohoto roku. Odpoledne 24. května účastnily se žákyně shromáždění v sokolovně, kde promluvil odborný učitel Bohumil Kučera o čtvrté volbě pana prezidenta republiky T. G. Masaryka, načež byly žactvu předvedeny některé filmy z jeho života: „Mezi legionáři“, „V Lánech“, „V Topolčiankách“ a jiné.

 

Dne 30. května bylo pojednáno v hodinách dějepisu o 500. výročí bitvy u Lipan.

 

Svátku matek bylo vzpomenuto v hodinách občanské nauky a žákyně povzbuzeny k projevům vděčnosti a úcty k matkám.

 

Odborná učitelka M. Olexová promluvila ve všech třídách o významu přátelství československo – rumunského a o samostatnosti Rumunů.

 

V červnu byly podniknuty se žákyněmi obecné školy celodenní nebo polodenní vycházky do okolí, se žákyněmi měšťanské školy jednodenní zájezdy: odborný učitel O. Klouda s I. třídou do Zlína a na zámek Lešnou, odborná učitelka M. Olexová s II. třídou do Břeclavi, Poštorné a Lednice, odborný učitel U. Blahutka, učitelka domácích nauk R. Hochmannová a ředitelka s III. třídou do Bratislavy a parníkem po Dunaji na zříceninu Děvína. Z cestovního fondu bylo poskytnuto sedmnácti žákyním 176 Kč.

 

V posledním týdnu vyučovacím pojednáno bylo o blížícím se stém výročí narozenin Jana Nerudy, jeho díle a významu a připomenuta památka mistra Jana Husa.

 

Odborná učitelka M. Olexová uspořádala nově žákovskou knihovnu a napsala nově katalog 350 knih.

 

Školní rok byl ukončen 28. června rozdáním vysvědčení a napomenutím žákyň, aby ve volných chvílích šetřily přírodních krás a jejího tvorstva.

 

Školní rok 1934 – 1935

Školní rok byl zahájen v pondělí dne 3. září 1934 promluvami třídních učitelů k žákyním a připomenutím školního řádu.

 

Přehled

Přehled žákyň zapsaných do dívčích škol:

 

První třída obecná: na počátku školního roku 42 žákyň/na konci školního roku 41 žákyň; 34 žákyň římsko-katolického vyznání, 1 vyznání evangelického českobratrského, 1 vyznání řecko-katolického a 6 vyznání československého. 1 žákyně byla přespolní.

 

Druhá třída obecná: na počátku školního roku 46 žákyň/na konci školního roku 45 žákyň; 38 žákyň římsko-katolického vyznání, 1 vyznání evangelického českobratrského, 6 vyznání československého a 1 bez vyznání. 1 žákyně byla přespolní.

 

Třetí třída obecná: na počátku školního roku 40 žákyň/na konci školního roku 40 žákyň; 28 žákyň římsko-katolického vyznání, 3 vyznání evangelického českobratrského, 7 vyznání československého a 2 bez vyznání. 1 žákyně byla přespolní.

 

Čtvrtá třída obecná: na počátku školního roku 35 žákyň/na konci školního roku 33 žákyň; 26 žákyň římsko-katolického vyznání, 1 vyznání evangelického českobratrského, 7 vyznání československého a 1 vyznání pravoslavného.

 

Pátá třída obecná: na počátku školního roku 41 žákyň/na konci školního roku 38 žákyň; 28 žákyň římsko-katolického vyznání, 6 vyznání evangelického českobratrského, 6 vyznání československého a 1 vyznání židovského.

 

První třída měšťanská: na počátku školního roku 54 žákyň/na konci školního roku 54 žákyň; 52 žákyň římsko-katolického vyznání, 1 vyznání československého a 1 vyznání židovského. 10 žákyň bylo přespolních.

 

Druhá třída měšťanská: na počátku školního roku 33 žákyň/na konci školního roku 32 žákyň; 27 žákyň římsko-katolického vyznání, 1 vyznání pravoslavného, 4 vyznání československého a 1 bez vyznání. 5 žákyň bylo přespolních.

 

Třetí třída měšťanská: na počátku školního roku 40 žákyň/na konci školního roku 42 žákyň; 32 žákyň římsko-katolického vyznání, 1 vyznání českobratrského evangelického, 6 československého a 1 bez vyznání. 4 žákyně byly přespolní.

 

Třídní učitelé

Třídním v první třídě obecné byla definitivní učitelka Božena Škrabalová.

Třídním v druhé třídě obecné byla definitivní učitelka Marie Koubová.

Třídním v třetí třídě obecné byl definitivní učitel Ladislav Koutný.

Třídním v čtvrté třídě obecné byl definitivní učitel Alois Hába.

Třídním v páté třídě obecné byla definitivní učitelka Jana Kunclová.

Třídním v první třídě měšťanské byl definitivní odborný učitel Urban Blahutka.

Třídním v druhé třídě měšťanské byl definitivní odborný učitel Josef Vlk.

Třídním v třetí třídě měšťanské byla definitivní odborná učitelka Milada Olexová.

 

Noví členové

Dekretem zemské školní rady ze dne 9. srpna 1934, č. 52 566 ustanoven byl na měšťanské škole definitivním odborným učitelem pro předměty III. skupiny Josef Vlk, zatímní odborný učitel v Buchlovicích, na místo zatímního odborného učitele Otakara Kloudy, jenž obdržel definitivu v Uherském Ostrohu.

Místo definitivní učitelky ženských ručních prací Matyldy Böhmové, jež požádala pro oční chorobu o přeložení na trvalý odpočinek, byla přidělena službou z Blatnice pod Antoníčkem učitelka domácích nauk Marie Pilátová výnosem okresního školního výboru ze dne 30. srpna 1934, č. 2 235.

Za definitivní učitelku Boženu Škrabalovou, jíž byla od 1. září udělena dovolená pro mateřství, byla ustanovena výpomocnou učitelkou kandidátka učitelství Lidmila Chrástková z Huštěnovic výnosem okresního školního výboru z 21. září 1934, č. 1 927; až do 25. září bylo v 1. třídě vyučování suplováno.

Odborný učitel Josef Vlk působil na zdejší měšťanské škole jako výpomocný učitel v letech 1925 – 1927, tam jsou uvedena v kronice bližší data o něm.

 

Marie Pilátová

Narodila se 31. ledna 1908 v Nezdenicích, chodila tam v letech 1914 – 1919 do školy obecné, v letech 1919 až 1922 v Uherském Brodě do školy měšťanské, v r. 1922 – 1924 byla na odborné škole pro ženská povolání v Uherském Hradišti a v letech 1924 – 1926 na ústavě pro vzdělání učitelek domácích nauk v Přerově, kde obdržela 26. června 1926 vysvědčení o způsobilosti pro školy obecné, 30. dubna 1930 pro školy měšťanské: Vyučovala ženským ručním pracím na obecných školách v Boršicích, Nedakonicích, Kostelanech, měšťanských v Buchlovicích a v Blatnici pod Antoníčkem a od 1. září 1934 na zdejších školách.

 

Lidmila Chrástková

Narodila se 21. června 1914 v Moravičanech na Zábřežsku, obecnou školu vychodila v Huštěnovicích, navštěvovala 4 třídy klášterní měšťanské školy v Napajedlích a v letech 1929 – 1933 studovala na učitelském ústavě v Olomouci – Řepčíně.

 

M. Böhmová

Z učitelského sboru odešla na trvalý odpočinek pro oční chorobu učitelka ženských ručních prací Matylda Böhmová ve věku 54 let. Vyučovala od r. 1898, na zdejších školách působila od r. 1906, požívajíc úcty a obliby u žaček i jejich rodičů, i přátelství všech členů učitelských sborů. Zemskou školní radou i okresním školním výborem bylo jí vysloveno uznání za dlouholeté úspěšné působení ve školní službě.

 

Ženské ruční práce

Vyučování ženským ručním pracím upraveno bylo ve školním roce 1934/35 výnosem zemské školní rady ze dne 13. prosince 1934, č. 83 481, a to ve 4 skupinách a dvanácti hodinách na škole obecné, ve 4 skupinách a třinácti hodinách na škole měšťanské a 3 skupinách vaření v devíti hodinách. Učitelka domácích nauk M. Pilátová převzala 28 hodin, učitelka J. Kunclová 3 hodiny, učitelce domácích nauk Jos. Langerové z Domanína byly přiděleny 3 hodiny.

 

Učitelka němčiny

Učitelka němčiny byla pro zdejší měšťanské školy povolena výnosem zemské školní rady ze dne 21. září 1934, č. 59 573.

 

Rozhlas

Je-li ve školském rozhlasu vhodný program, naslouchají mu žákyně 4. a 5. třídy obecné v pátek od půl jedenácté do jedenácti, žákyně měšťanské školy od jedenácti do dvanácti hodin.

 

Král Alexander I.

Památky jihoslovanského krále Alexandra I. a s ním tragicky zesnulého francouzského ministra Barthoua bylo vzpomenuto v první hodině vyučovací v pátek 19. října; žákyně naslouchaly též tklivé vzpomínce věnované jich úmrtí ve školském rozhlase dne 12. října 1934.

Zástupcové učitelských sborů účastnili se smuteční tryzny za J. V. jugoslávského krále Alexandra I. pořádané důstojnickým sborem dělostřeleckého pluku č. 125 v jízdárně kasáren.

 

28. říjen

Výročí státní samostatnosti bylo oslaveno zdejšími školami v sobotu 27. října o 8. hod. ranní ve vyzdobené tělocvičně školní slavností, k níž byly pozvány místní úřady a rodičové žákyň. V proslovu bylo vzpomenuto deklarace svatomartinské a jednotnosti československé. Pořad slavnosti byl sestaven ze zpěvů, dramatických výstupů, rytmických cvičení i sborových recitací a zakončen státní hymnou. Žákyně naslouchaly potom programu vysílanému rozhlasem, načež byly rozdány vkladní knížky Spořitelny města Bzence žákyním 3. školního roku a starším, dosud jich nemajícím, se základním vkladem 5 Kč.

 

Den spořivosti

O Mezinárodním dni spořivosti uspořádán byl v poslední půlhodině dopoledního vyučování průvod žactva s úsporami do městské spořitelny. Žákyněmi dívčích škol bylo uloženo 3 663,90 Kč, všechno zdejší žactvo uložilo 7 010,20 Kč. Po odpoledním vyučování byly spořitelnou zdarma předvedeny žactvu filmy o spoření, i poučného a zábavného obsahu.

 

Dětský den

K 24. Dětskému dni bylo v Bzenci žákyněmi vybráno 1 288,45 Kč; na školách dívčích 123,65 Kč, na chlapeckých 98,30 Kč, celkem 1 510,40 Kč, jež byly zaslány Zemské péči o mládež v Brně.

 

Sbírka

Počátkem listopadu provedlo žactvo zdejších škol sbírku potravin pro Masarykův okresní domov v Uherském Ostrohu, při níž bylo darováno 17 pytlů (10 ½ q) zeleniny, na jejíž dopravu poskytla zdarma povoz zdejší Rolnická a vinařská škola.

 

Vánoční besídka

V úterý 18. prosince po odpoledním vyučování uspořádaly učitelské sbory dívčích škol v kreslírně slavnost vánočního stromku. Pořad slavnosti, sestavený z koled, recitací, rytmických cvičení, žertovných i vážných výstupů a sborové recitace sledovali četní rodiče účinkujících žákyň i přátelé mládeže.

 

Důležité události

Žákyně byly upozorněny na výročí sjednocení Jugoslávie, naslouchaly přednášce profesora Smírala: „O vzniku písně, Kde domov můj“ ve školském rozhlase. V hodinách občanské nauky bylo vzpomenuto stého výročí I. části státní hymny a dvacátého výročí odchodu pana prezidenta Masaryka do ciziny v boj za svobodu našeho národa.

 

Vánoční nadílka

K vánocím bylo žákyním darováno 25 párů botek za 747,90 Kč, 6 flanelových košil za 34,70 Kč (ve škole ušitých) a šestery šaty za 194 Kč, celkem obnos 976,60 Kč. Na nadílku darovali: Spořitelna města Bzence 250 Kč, MUDr. Polášek 250 Kč, z Huškovy nadace 215,20 Kč, paní Klementina Odstrčilová, vdova po řídícím učiteli v Bzenci 150 Kč, Vinařská besídka v Bzenci 50 Kč, celkem 915,20 Kč. Obnos 61,40 Kč uhrazen byl ze školního fondu.

 

Mléčná akce

Stravování školních dětí bylo započato 18. ledna a skončilo 12. dubna. V 61 stravovacích dnech dostalo 108 dětí 6 588 dávek – ¼ litru vařeného mléka a chudobnější po kousku chleba – v ceně 2 511,90 Kč. Spotřebovalo se 1 647 l mléka za 1 976,40 Kč a 323,3 kg chleba za 535,50 Kč.

Na úhradu poskytla místní školní rada 1 000 Kč, státní subvence 500 Kč, jednatel místní školní rady pan František Ruth 300 Kč, ředitel cukrovaru v Bzenci – M. Písku pan inženýr Sázavský 100 Kč, tělocvičná jednota Sokol 100 Kč; zbytek 11,90 Kč uhrazen byl z výnosu školní besídky.

 

Očkování proti záškrtu

Ve všech třídách byly žákyně poučeny o očkování proti záškrtu, rozdány jim letáčky a přihlášky k očkování. Na podnět ředitelství obou škol byla svolána schůze rodičů na radnici, na níž promluvil státní obvodní lékař MUDr. R. Polášek o očkování a jeho významu pro zdraví a život dětí.

 

85. narozeniny pana prezidenta republiky

K důstojné oslavě 85. narozenin pana prezidenta republiky T. G. Masaryka spojily se všechny kulturní složky pod protektorátem městské rady v Bzenci. V pořadí prvním oslavným činem byla manifestace sionistické družiny pro „Kfar Masaryk“, jíž se účastnila deputace učitelských sborů.

Dívčí školy je oslavily besídkou, konanou v sále Sokolovny v úterý 5. března odpoledne. Pořad:

1. Slavnostní sbor – žákyně I. třídy měšťanské.
2. „Panu prezidentovi“ – recitace 1. třída obecná.
3. „Rytmický hold“ – žákyně III. třídy měšťanské.
4. „Dvě pohádky“ – melodrama – tři žákyně 2. třídy obecné.
5. Rytmické cvičení – žákyně II. třídy měšťanské.
6. „Poraněný vrabeček“ – drama se zpěvy – 3. třída obecná.
7. „Odbírej Aničko“ – trojhlasná píseň s doprovodem houslí – II. a III. třída měšťanská.
8. „Kašpárek s dětmi na prázdniny“ – 4. třída obecná.
9. Rytmický valčík – 5. třída obecná.
10. „T. G. Masarykovi“ – V. Sehnal – recitace III. třídy měšťanské.
11. „Kuchařinky“ – dětský výstup – žákyně 1. třídy obecné.
12. Taneček – s doprovodem piana  – 2. třída obecná.
13. „Za tatíčkem Masarykem“ – II. třída měšťanská.
14. Rytmické cvičení – I. třída měšťanská.
15. „Běžela ovečka“ – trojhlasná píseň s houslovým doprovodem – II. a III. třída měšťanská.
16. „Slunéčko“ – rytmické cvičení – 2. třída obecná.
17. „O kohoutovi a psovi“ – dětský výstup – 3. třída obecná.
18. Rytmická cvičení – III. třída měšťanská.
19. „Kamarádi, bratři“ – sbor se sóly – 5. třída obecná.
20. „Sudičky“ – dramatický výstup s živými obrazy – II. třída měšťanská.
21. Státní hymna.

Sbory nacvičili odborní učitelé J. Vlk a U. Blahutka, a učitelka J. Kunclová, na housle doprovázel odborný učitel U. Blahutka, na piano učitelky J. Kunclová a M. Koubová. Dramatické výstupy byly velice pečlivě secvičeny, jednotlivá čísla byla vlastními výtvory vyučujících, kteří použili i místních námětů.

Zájem obecenstva, naplňujícího zcela prostornou místnost, neutuchal po celou dobu dvě hodiny trvajícího programu, jenž všechny plně uspokojil.

Ve středu 6. března byla z vybraných čísel besídky sestavena školní slavnost, tvořící vhodné prostředí pro slavnostní proslov pana ministra školství Dr. Krčmáře ve školském rozhlase. Jako pokračování vyslechly žákyně ve třídách další oslavné programy vysílané rozhlasem.

Ve středu odpoledne účastnila se ředitelka se zástupci učitelských sborů slavnostní akademie místní posádky v Sokolovně a večer slavnostní schůze městského zastupitelstva, v níž byl jmenován pan prezident čestným občanem města Bzence.

Ředitelka vlepuje fotografii čelní stěny zasedací síně vyzdobené k této příležitosti; pod obrazem pana prezidenta je diplom čestného občanství, jež vyzdobil mistr Köhler ze Stražovic; obrázek věnovala městská rada účastníkům schůze (popisovaná fotografie se do dnešních dnů v kronice nedochovala – pozn. přepisovatele).

Ve čtvrtek 7. března byly učitelské sbory se žákyněmi přítomny slavnostní přehlídce 125. dělostřeleckého pluku na náměstí – s armádním rozkazem a proslovem velitele podplukovníka Baiera.

Odpoledne uspořádala tělocvičná jednota Sokol pro všechno zdejší žactvo besídku s předváděním filmů ze života pana prezidenta.

Nato účastnilo se učitelstvo i žákyně pohřbu pana Eduarda Koutného, řídícího učitele ve výslužbě, jenž po všechna léta svého pobytu na odpočinku v Bzenci byl přítelem zdejší školy a příznivcem i dobrodincem žactva. Celý smuteční obřad byl dojemným důkazem vděčnosti památce dobrého člověka.

 

 

 

Jubilejní medaile

Učitelský sbor měšťanské školy rozhodl, aby bronzová medaile jubilejní, věnovaná ministerstvem školství nejlepší žákyni, byla dána Lýdii Eimuntové z II. třídy měšťanské, jež ji obdržela s diplomem, umělecky provedeným odborným učitelem J. Vlkem.

Ze státní mincovny v Kremnici bylo dívčími školami objednáno 52 medailí bronzových a 12 stříbrných.

 

J. A. Komenský

Dne 27. března vzpomenuto bylo ve všech třídách památky J. A. Komenského a jeho snah o světový mír.

 

M. R. Štefánik

Památky prvního generála M. R. Štefánika bylo vzpomenuto promluvami třídních a poslechem školského rozhlasu z Bratislavy.

 

O Svátku matek promluveno se žákyněmi v hodinách občanské nauky a užito ho jako látky ke slohovým úlohám.

 

Den „Československo-rumunské vzájemnosti“ a význam přátelských vztahů mezi oběma státy objasnila žákyním odborná učitelka M. Olexová.

 

Zdravotní sestra z Uh. Hradiště konala se žákyněmi III. třídy měšťanské v šesti hodinách kurz péče o dítě s praktickými cvičeními.

 

Volby

V neděli 19. května konaly se ve školních místnostech volby do Národního shromáždění, dne 26. května do okresního a zemského zastupitelstva. V hodinách občanské nauky byly žákyně seznámeny s volebním řádem a poučeny o významu voleb.

 

Nemoci

V měsíci únoru a březnu objevila se u žákyň ve větším počtu případů chřipka a angína; v květnu a červnu vypukla v nižších třídách epidemie spalniček, pro něž byla 1. třída obecná z nařízení obvodního lékaře zavřena od 25. května do 2. června.

Z učitelstva nevyučovala definitivní učitelka Božena Škrabalová po 8 ½ měsíce, protože měla dovolenou pro mateřství, pak bezplatní prodloužení a po 1 ½ měsíci vyučování dovolenou pro nemoc.

Definitivní učitel Alois Hába byl nemocen od 25. února do 11. března revmatizmem.

 

Kino a přednášky

V sále sokolovny konána byla pro žákyně přednáška o čsl. rozhlase 19. 10. a předváděny filmy:

25. 10. – ze života pana prezidenta a legionářů.

31. 10. – o spoření a různé poučné i zábavné.

23. 11. – zvukový film „Fidlovačka“ na oslavu stého výročí vzniku I. části státní hymny.

25. 1. – zvukový film „Hrdinové ledových plání“ – Čeljuskin.

7. 3. – filmy o panu prezidentovi.

27. 3. – „Cesta kolem světa za 80 minut“.

14. 6. – zvukový film „Pod jihoslovanským nebem“ – místo odpoledního vyučování; ostatní byly předváděny buď po vyučování, nebo v poslední hodině vyučovací.

 

Školní zahrada

Žákyně upravovaly záhony, čistily chodníky, plely a zalévaly. Pomáhaly odstraniti uhynulou mirabelku a zasadili místo ní zelenou ryngli; na dvoře zasadily vysokokmennou třešeň „Lauermannovu chrupku“; sázely jiřiny a byly poděleny sazenicemi jahod a květin.

 

Inspekce

Od 1. března vzdal se správy I. dohlédacího obvodu okresní školní inspektor pan Jaroslav Bureš, již vedl od 1. ledna 1934. Získal si v této nedlouhé době plné důvěry učitelstva spravedlivým posuzováním jeho práce a nanejvýš taktním jednáním.

Dne 18. března vizitoval zdejší školy nový okresní školní inspektor pan Emil Pavlák.

 

Vycházky a zájezdy

Ředitelka podnikla se žákyněmi III. třídy měšťanské v listopadu vycházku do cukrovaru v Bzenci – Mor. Písku, kdež jim byla předvedena a vyložena výroba surového cukru v závodě vybaveném moderními stroji.

Koncem roku byly uskutečněny větší zájezdy:

Třetí třída obecná do Uherského Hradiště; čtvrté třídy obecné autobusem do Vřesovic, pěšky na Bradlo a hrad Cimburk; páté třídy obecné vlakem do Starého Města, autobusem do Buchlovic, pěšky na Buchlov; I. třídy měšťanské do Luhačovic a na údolní přehradu; II. třídy měšťanské do Brna: zemské muzeum, radnice, Petrov, Špilberk, velké obchodní domy a do jeskyň u Macochy; III. třídy měšťanské do Bratislavy: městské a zemědělské muzeum, hrad, přístav, Petržalka, parníkem na Děvín.

Chudobným žákyním bylo z cestovního fondu poskytnuto 229,10 Kč; tomuto fondu daroval jednatel místní školní rady p. František Ruth 100 Kč.

 

Výsledky klasifikace žákyň na konci školního roku 1934/35:

 

První třída obecná: 41 žákyň; prospěch I 16 žákyň; II 11 žákyň; III 5 žákyň; IV 5 žákyň; 4 žákyně nepostoupí.

Druhá třída obecná: 45 žákyň; prospěch I 16 žákyň; II 14 žákyň; III 8 žákyň; IV 2 žákyň; 5 žákyň nepostoupí.

Třetí třída obecná: 40 žákyň; prospěch I 10 žákyň; II 16 žákyň; III 7 žákyň; IV 4 žákyň; 3 žákyně nepostoupí.

Čtvrtá třída obecná: 33 žákyň; prospěch I 6 žákyň; II 8 žákyň; III 8 žákyň; IV 6 žákyň; 5 žákyň nepostoupí.

Pátá třída obecná: 38 žákyň; prospěch I 5 žákyň; II 9 žákyň; III 12 žákyň; IV 8 žákyň; 4 žákyně nepostoupí.

První třída měšťanská: 54 žákyň; prospěch I 9 žákyň; II 17 žákyň; III 16 žákyň; IV 12 žákyň.

Druhá třída měšťanská: 32 žákyň; prospěch I 7 žákyň; II 14 žákyň; III 9 žákyň; IV 2 žákyň.

Třetí třída měšťanská: 42 žákyň; prospěch I 5 žákyň; II 8 žákyň; III 16 žákyň; IV 13 žákyň.

Koncem školního roku rozloučil se se zdejšími školami Msgr. P. Josef Hanák, jenž tu byl katechetou od r. 1903 a svým důstojným a taktním chováním získal si úcty a vážnosti všech, kdo se s ním stýkali.

Rozloučila se i odborná učitelka Milada Olexová, majíc nastoupiti definitivu v Zastávce u Brna, jež po 4 léta horlivě a poctivě pracovala k prospěchu žákyň a cti školy.

 

Školní rok 1935 – 1936

Školní rok začal v pondělí 2. září 1935. Třídní uvítali žákyně povzbudivými promluvami a připomenuli jim nejdůležitější věci školního řádu.

 

Přehled žákyň

Přehled žákyň zapsaných do dívčích škol v tomto školním roce:

 

První třída obecná: na počátku školního roku 34 žákyň/na konci školního roku 34 žákyň; 29 žákyň římsko-katolického vyznání, 1 vyznání evangelického českobratrského a 4 vyznání československého.

Druhá třída obecná: na počátku školního roku 39 žákyň/na konci školního roku 38 žákyň; 31 žákyň římsko-katolického vyznání, 1 vyznání řecko-katolického, 2 vyznání evangelického českobratrského a 5 vyznání československého.

Třetí třída obecná: na počátku školního roku 43 žákyň/na konci školního roku 46 žákyň; 36 žákyň římsko-katolického vyznání, 1 vyznání evangelického českobratrského, 5 vyznání československého a 1 bez vyznání. 1 žákyně byla přespolní.

Čtvrtá třída obecná: na počátku školního roku 42 žákyň/na konci školního roku 42 žákyň; 30 žákyň římsko-katolického vyznání, 3 vyznání evangelického českobratrského, 7 vyznání československého a 2 bez vyznání. 1 žákyně byla přespolní.

Pátá třída obecná: na počátku školního roku 29 žákyň/na konci školního roku 30 žákyň; 22 žákyň římsko-katolického vyznání, 1 vyznání pravoslavného a 6 vyznání československého.

První třída měšťanská: na počátku školního roku 42 žákyň/na konci školního roku 40 žákyň; 28 žákyň římsko-katolického vyznání, 4 vyznání evangelického českobratrského, 8 vyznání československého, 1 vyznání židovského a 1 bez vyznání. 2 žákyně byly přespolní.

Druhá třída měšťanská: na počátku školního roku 53 žákyň/na konci školního roku 51 žákyň; 51 žákyň římsko-katolického vyznání, 1 vyznání československého a 1 vyznání izraelitského. 10 žákyň bylo přespolních.

Třetí třída měšťanská: na počátku školního roku 26 žákyň/na konci školního roku 26 žákyň; 20 žákyň římsko-katolického vyznání, 1 vyznání pravoslavného a 5 vyznání československého. 4 žákyně byly přespolní.

 

Třídní učitelé

Třídním v první třídě obecné byla definitivní učitelka Jana Kunclová.

Třídním v druhé třídě obecné byl učitelský čekatel Oldřich Kučera.

Třídním v třetí třídě obecné byla definitivní učitelka Marie Koubová.

Třídním v čtvrté třídě obecné byl definitivní učitel Ladislav Koutný.

Třídním v páté třídě obecné byl definitivní učitel Alois Hába.

Třídním v první třídě měšťanské byla zatímní učitelka Jarmila Kmentová.

Třídním v druhé třídě měšťanské byl definitivní odborný učitel Urban Blahutka.

Třídním v třetí třídě měšťanské byl definitivní odborný učitel Josef Vlk.

 

Místo definitivní odborné učitelky Milady Olexové byla ustanovena výnosem okresního školního výboru ze dne 24. srpna 1935, č. 1 723 zatímní učitelkou na čas potřeby Jarmila Kmentová, definitivní učitelka podle §4 v Tupesích.

Definitivní učitelka Božena Škrabalová vystoupila ze služby školní a byla jí zproštěna výnosem zemské školní rady ze dne 24. srpna 1935, č. 45 035; místo ní byl ustanoven výnosem okresního školního výboru ze dne 26. srpna 1935, č. 2 940 učitelský čekatel z Těmic Oldřich Kučera na čas potřeby.

 

Jarmila Kmentová

Narodila se v Brně 14. listopadu 1910, chodila tam v letech 1916 – 1921 do školy obecné, vystudovala v letech 1921 – 1929 gymnázium a po něm ročník pedagogické akademie, na níž maturovala v r. 1930. Působila na okrese uherskohradišťském v Boršicích, Ostrožské Nové Vsi, Polešovicích a Tupesích a po zkoušce způsobilosti pro školy obecné a I. části zkoušky pro měšťanské školy z předmětů I. skupiny byla ustanovena na zdejší škole.

 

Oldřich Kučera

Narodil se 18. listopadu 1911 v Bzenci, chodil zde v letech 1917 – 1922 do školy obecné, studoval do roku 1930 na reálném gymnáziu v Kyjově a po soukromé přípravě vykonal zkoušku dospělosti v r. 1931 v Příboře, zkoušku způsobilosti v r. 1935 ve Znojmě, vykonav mezi tím prezenční vojenskou službu. Působila na obecných školách ve Veselí nad Moravou, chlapecké v Bzenci, Moravském Písku a Těmicích a byl od 1. září 1935 ustanoven na dívčí obecné škole v Bzenci.

 

Pro vyšší počet hodin ženských ručních prácí byla na zdejší školu přidělena výnosem okresního školního výboru ze dne 10. září 1935, č. 3 287, praktikantka učitelství domácích nauk Květoslava Doležálková z Uherského Hradiště, jež působila na obecné škole do konce března, kdy byla ustanovena výpomocnou učitelkou domácích nauk ve Starém Městě.

Na zbývající tři měsíce byla po jejím odchodu ustanovena výnosem okresního školního výboru ze dne 29. března 1936, č. 811, Marie Weberová z Veselí nad Moravou praktikantkou učitelství domácích nauk.

Kromě toho povolil okresní školní výbor kandidátce učitelství Marii Macourkové z Moravského Písku Kolonie hospitování výnosem ze dne 13. září 1935, č. 3 188; hospitovala střídavě ve všech třídách až do 20. února 1936, kdy byla ustanovena učitelskou praktikantkou v Uherském Ostrohu.

 

Němčina

Z chlapecké školy odešla do penze učitelka Anna Šimečková, jež vyučovala němčině; místo ní byla jako učitelka němčiny přidělena Marie Daněčková.

 

Ženské ruční práce

Vyučování ženským ručním prácím bylo v tomto roce upraveno výnosem zemské školní rady ze dne 16. ledna 1936, č. 1 311/36, a to na škole měšťanské v 7 skupinách 22 hodin, na obecné v 5 skupinách 15 hodin týdně; z toho vyučovala učitelka domácích nauk Marie Pilátová 24, praktikantka 13 hodin týdně.

 

Rozhlas

Ve školském rozhlase naslouchaly žákyně významným projevům našich státníků, nebo oslavám vynikajících osobností a ukázkám tvorby našich umělců.

 

Pozvání do kasáren

Dne 13. září účastnily se učitelské sbory se žákyněmi vyšších tříd ve čtvrté hodině vyučovací na pozvání dělostřeleckého pluku č. 125 slavnosti na rozloučenou s odcházejícími vojíny, odevzdání diplomů za řádný výkon služby a průvodu k pomníku padlých ve světové válce.

 

Výzdoba chodeb

Užší komise z učitelských sborů provedla výběr obrazů, jež byly rozvěšeny na nově vylíčených chodbách a schodišti.

 

28. říjen

Státní svátek 28. října oslaven byl dívčími školami školní slavností, jež se konala ve vyzdobené tělocvičně 26. října dopoledne. Na pořadu byl slavnostní proslov žákyně III. třídy měšťanské, v němž bylo vzpomenuto deklarace svatomartinské, zpěvy, recitace, rytmická cvičení a sborové recitace. Přítomni byli vedle zástupců městské a místní školní rady a místní posádky i rodiče četných žákyň.

Po slavnosti byly poděleny žákyně 3. školního roku a nově přibivší z vyšších tříd vkladními knížkami Spořitelny města Bzence se základním obnosem 5 Kč.

O 11. hodině vyslechly žákyně proslov pana ministra školství a národní osvěty i slavnostní pořad vysílaný rozhlasem.

Téhož dne v poslední hodině vyučovací odpoledne účastnily se učitelské sbory se žákyněmi od 4. školního roku slavnostní akademie v jízdárně kasáren, k níž byly pozvány velitelstvím posádky. Na programu byly slavnostní fanfáry, proslov, pěvecké sbory, recitace a symbolická scéna s živým obrazem „Hold republice“.

27. října večer účastnily se žákyně slavnostního lampionového průvodu osvětleným městem od kasáren k radnici a 28. října o 10. hodině dopolední čtení domácího rozkazu a slavnostní přehlídky vojska na náměstí. Odpoledne dala Spořitelna města Bzence svým nákladem předváděti žactvu dvouhodinový filmový program: „Pan prezident návštěvou ve zdravotních ústavech“ a různé přírodní snímky.

 

Den spořivosti

31. října odebraly se žákyně od 3. školního roku v poslední půlhodině dopoledního vyučování v průvodu se standartami do budovy spořitelny, aby uložily přinesené peníze. Vklady žákyň činily 3 801,70 Kč, všeho žactva celkem 7 320,50 Kč. Seřazené žákyně byly před vyzdobenou budovou fotografovány a škola obdržela darem zarámovaný obrázek.

 

V říjnu použila místní školní rada obnoveného svého práva a dala 7. října, v jednom ze tří hlavních dnů vinobraní, žactvu zdejších škol volno.

 

Sbírka Dětský den

Sbírka na Dětský den vynesla po domech 1 427,75 Kč, ve školách 307,55 Kč a byla městskou radou doplněna na 2 000 Kč.

 

Vizitace dívčích škol

19. listopadu vizitoval dívčí školy okresní školní inspektor pan Emil Pavlák; v poradě po inspekci zdůraznil svoji spokojenost se slušným chováním žákyň a úrovní školy s výjimkou němčiny.

 

Československo-jihoslovanské vzájemnosti vzpomenuto 30. 11.

 

Pan prezident se vzdal

Nejvýznamnější událostí v tomto roce bylo pro náš stát rozhodnutí pana prezidenta Osvoboditele T. G. Masaryka vzdáti se úřadu prezidenta republiky, jež hluboce dojalo všechny věrné občany našeho státu a vzbudilo mocný ohlas v celém vzdělaném světě.

Dne 14. prosince naslouchaly žákyně pana ministerského předsedy Dr. Milana Hodži v rozhlase o této dějinné chvíli.

 

Volba nového prezidenta

K této památné události pojí se neméně významný děj – volba prezidentem Osvoboditelem doporučeného a v osudech nynější Evropy významného spolupracovníka Jeho – Dr. Edvarda Beneše druhým prezidentem republiky.

Obě tyto důležité události byly žákyním sděleny; kromě toho vyslechly dne 20. prosince ve školském rozhlase reportáž o průběhu volby dne 18. prosince ve Vladislavském sále na hradě pražském.

 

Vánoční nadílka

Na vánoční nadílku chudobným žákyním darovala Spořitelna města Bzence 400 Kč, školní lékař Dr. R. Polášek 300 Kč, paní Klementina Odstrčilová, vdova po bývalém řídícím učiteli dívčí obecné školy v Bzenci 200 Kč, z Huškovy nadace 250 Kč. Z toho bylo zakoupeno 21 párů zimních botek za 516 Kč, 14 šatů školních za 353,50 Kč, flanel a plátno za 205,60 Kč, z nichž ušily žákyně 45 košil; novými věcmi byla tedy podělena asi ¼ žákyň.

 

Narozeniny pana prezidenta Osvoboditele

86. narozeniny pana prezidenta Osvoboditele T. G. Masaryka byly slaveny na začátku měsíce března nejdůstojnějším způsobem, jaký místní poměry dovolovaly.

Dne 5. března po vyučování sehráli legionáři se členy Sokola pro žactvo Langrovu „Jízdní hlídku“, pečlivě nacvičenou a vypravenou.

Dne 6. března naslouchalo žactvo v rozhlase „Poselství Dorostu Čsl. Červeného kříže“ a 7. března při dvou přijímačích slavnostnímu programu školského rozhlasu.

 

Školní besídka

Žákyně provedly na oslavu významného dne besídku, a to ve středu 11. března pro žákyně, ve čtvrtek 12. března za mírné vstupné před naplněným sálem Sokolovny pro obecenstvo.

V pečlivě sestaveném a vzorně nacvičeném pořadu besídky vystoupila čině většina žákyň. Čísla žákyň obecných tříd nacvičili třídní učitelé, použivše namnoze vlastních výtvorů literárních a vlastních hudebních skladeb za doprovody k rytmickým cvičením. Čistý výnos 387 Kč byl věnován cestovnímu fondu žákyň.

 

Památka J. A. Komenského

28. března, v den výročí úmrtí J. A. Komenského, byl připomenut všem žákyním jeho světový význam didaktický, zásluhy o vzdělanost našeho národa a jeho snahy o světový mír.

 

Sbírka vajec, zeleniny

Koncem března provedly žákyně na vybídnutí Okresní péče o mládež v Uh. Ostrohu sbírku vajec, jež vynesla na dívčích školách 370 vajec pro Okresní domov; na podzim věnovalo zdejší žactvo témuž ústavu 18 pytlů různé zeleniny, již tam zdarma dopravila povozem zdejší rolnická a vinařská škola.

 

Mléčná akce

Před velikonočními svátky bylo ukončeno stravování žactva. 120 dětí obdrželo v 54 dnech v 6 480 dávkách 1 620 l vařeného mléka a 540 kg chleba v úhrnné ceně 2 786,40 Kč.

Na úhradu dala místní školní rada 1 000 Kč, státní subvence byla 600 Kč, Spořitelna města Bzence 500 Kč, městská rada 305 Kč, z nadace Rozálie Brázdové 79,65 Kč, z nadace Josefa a Terezie Orlických 263,55 Kč, od žákyň III. třídy měšťanské školy 20 Kč, z besídky dívčích škol doplaceno 18,20 Kč.

 

K. H. Mácha

V pondělí 27. dubna naslouchaly žákyně ve školském rozhlase relaci: Vítězslav Nezval o K. H. Máchovi.

 

Nemoci a dovolené

Od 8. prosince do konce ledna byl nemocen definitivní učitel Alois Hába prudkým kloubovým revmatismem, po celý duben stonal ledvinovou chorobou odborný učitel Urban Blahutka; za oba suplovali ostatní členové sborů.

 

Zkoušky a kurzy

V únoru účastnil se definitivní učitel Oldřich Kučera kurzu tělesné výchovy ŠOS v Tyršově domě v Praze.

V jarním období vykonala učitelka Jarmila Kmentová 2. část zkoušky z předmětů I. odboru a odborný učitel Urban Blahutka zkoušku z jazyka francouzského pro měšťanské školy.

 

Inspektor římsko-katolického náboženství

Výnosem zemské školní rady v Brně ze dne 10. května 1936, č. 23 702 byl ustanoven inspektorem římsko-katolického náboženství Jan Mlčoch z Uherského Hradiště.

 

Československo-rumunská vzájemnost

O československo-rumunské vzájemnosti a přátelských vztazích mezi oběma státy promluvila 9. května ve všech třídách učitelka J. Kmentová.

 

Svátek matek

Svátek matek oslavily všechny zdejší školy v neděli 17. května na sokolském cvičišti. Pořad byl zahájen proslovem učitele Lad. Koutného a sestával z recitací, zpěvů, rytmických cvičení a dramatických výstupů. Čistý výnos z prodeje srdíček, vstupenek a cukrovinek v obnosu 1 842 Kč připadl místnímu odboru „Ochrany matek a dětí“ na udržování poradny.

 

Narozeniny pana prezidenta republiky

V předvečer narozenin pana prezidenta republiky Dr. Edvarda Beneše účastnily se učitelské sbory i žákyně slavnosti na osvětleném náměstí, při níž bylo prohlášeno jmenování pana prezidenta republiky čestným občanem města Bzence; slavnostní proslov měl odborný učitel chlapecké školy měšťanské pan Antonín Škrabal.

Dne 28. května promluvili v první hodině vyučovací třídní učitelé o životě pana prezidenta republiky, spolupráci s panem prezidentem Osvoboditelem a zahraniční práci pro samostatnost našeho státu.

O 11. hodině naslouchaly všechny žákyně oslavě vysílané rozhlasem.

 

Jízda pana prezidenta Bzencem

Dne 19. června o 17 ¾ hodině projel pan prezident republiky na svém prvním zájezdu na Moravu na cestě z Luhačovic do Brna bzeneckým nádražím. Před vyzdobenou nádražní budovou shromáždilo se svátečně oděné žactvo – vesnické v krojích – s učitelstvem a četné obecenstvo. Pan prezident byl všemi ve volně jedoucím vlaku nadšeně vítán a pozdravován.

Vlepuji fotografii, jak projížděl s chotí poprvé našim krajem svým zvláštním vlakem (fotografie se do dnešních dnů nedochovala – pozn. přepisovatele).

 

Filmová představení

Žactvu zdejších škol byly předvedeny v kinu Sokol v tomto školním roce kulturně-výchovné filmy:

– 17. 9. „S kamerou nad zemí a pod mořem“

– 27. 10. „Pan prezident návštěvou ve zdravotních ústavech“

– 21. 11. „Divoký náklad“ a „Habeš v r. 1935“

– 25. 3. „To naše překrásné Slovensko“ a tovární výroba hodin

– 25. 5. „Finsko – země tisíce jezer“

Kromě toho předveden byl žákyním 27. dubna ve 2 hodinách vyučovacích bývalým poručíkem letcem p. Palkovským úzký film 16 mm „Československé letectví a co má o něm každý vědět“ s propagační přednáškou.

 

Cvičení požární

Cvičení v rychlém a spořádaném vyklízení školní budovy byla vykonána v říjnu, prosinci a květnu.

 

Výlety a zájezdy

Nálada k zájezdům poklesla u rodičů i učitelstva pod vlivem rakvické katastrofy, při níž zahynulo na přívoze 31 dětí. Přesto se v prázdném dni uděleném místní školní radou na den 23. června vypravili třídní učitelé aspoň s částí žákyň: pan Oldřich Kučera s 2. třídou na Přívoz, paní učitelka M. Koubová s 3. třídou do Uherského Hradiště, pánové učitelé A. Hába a L. Koutný s 5. a 4. třídou na Buchlov a do Buchlovic; paní učitelky J. Kmentová a M. Pilátová s I. a II. třídou měšťanskou do Brna, pan odborný učitel J. Vlk s III. třídou měšťanskou do Bratislavy a po Dunaji parníkem na Děvín.

Z cestovního fondu bylo vyplaceno žákyním obecné školy 100 Kč, měšťanské 187,10 Kč.

 

Klasifikační výsledky v tomto školním roce a % zameškané docházky – vesměs omluvené – jeví se takto:

 

První třída obecná: 34 žákyň; prospěch I. 8 žákyň; II. 14 žákyň; III. 7 žákyň; IV. 3 žákyně; V. 2 žákyně; 2,1 % zameškané docházky.

Druhá třída obecná: 38 žákyň; prospěch I. 13 žákyň; II. 12 žákyň; III. 9 žákyň; IV. 2 žákyně; V. 2 žákyně. 1,6 % zameškané docházky.

Třetí třída obecná: 46 žákyň; prospěch I. 12 žákyň; II. 10 žákyň; III. 10 žákyň; IV. 7 žákyň; V. 7 žákyň. 2,4 % zameškané docházky.

Čtvrtá třída obecná: 42 žákyň; prospěch I. 7 žákyň; II. 15 žákyň; III. 9 žákyň; IV. 6 žákyň; V. 5 žákyň. 2,6 % zameškané docházky.

Pátá třída obecná: 29 žákyň; prospěch I. 6 žákyň; II. 8 žákyň; III. 6 žákyň; IV. 5 žákyň; V. 5 žákyň. 1,6 % zameškané docházky.

První třída měšťanská: 40 žákyň; prospěch I. 5 žákyň; II. 10 žákyň; III. 19 žákyň; IV. 4 žákyně; V. 2 žákyně. 2,3 % zameškané docházky.

Druhá třída měšťanská: 51 žákyň; prospěch I. 7 žákyň; II. 15 žákyň; III. 16 žákyň; IV. 12 žákyň; V. 1 žákyně. 2,2 % zameškané docházky.

Třetí třída měšťanská: 26 žákyň; prospěch I. 6 žákyň; II. 10 žákyň; III. 8 žákyň; IV. 2 žákyně. 2,5 % zameškané docházky.

 

Školní rok byl ukončen v sobotu 27. června 1936 promluvami třídních učitelů a rozdáním školních zpráv i vysvědčení.

 

Školní rok 1936 – 1937

Školní rok byl zahájen v úterý 1. září 1936. Třídní učitelé promluvili k žákyním o významu začátku školní práce a připomenuli jim nejdůležitější body školního řádu.

 

Přehled žákyň zapsaných do dívčích škol v tomto školním roce:

 

První třída obecná: na počátku školního roku 33 žákyň/na konci školního roku 30 žákyň; 27 žákyň římsko-katolického vyznání a 6 vyznání československého.

Druhá třída obecná: na počátku školního roku 36 žákyň/na konci školního roku 34 žákyň; 29 žákyň římsko-katolického vyznání, 1 vyznání evangelického českobratrského a 6 vyznání československého.

Třetí třída obecná: na počátku školního roku 44 žákyň/na konci školního roku 43 žákyň; 35 žákyň římsko-katolického vyznání, 3 vyznání evangelického českobratrského, 5 vyznání československého a 1 bez vyznání. 1 žákyně byla přespolní.

Čtvrtá třída obecná: na počátku školního roku 43 žákyň/na konci školního roku 42 žákyň; 36 žákyň římsko-katolického vyznání, 2 vyznání evangelického českobratrského a 5 vyznání československého. 1 žákyně byla přespolní.

Pátá třída obecná: na počátku školního roku 44 žákyň/na konci školního roku 45 žákyň; 34 žákyň římsko-katolického vyznání, 1 vyznání evangelického českobratrského, 8 vyznání československého a 1 bez vyznání.

První třída měšťanská: na počátku školního roku 49 žákyň/na konci školního roku 49 žákyň; 41 žákyň římsko-katolického vyznání, 7 vyznání československého a 1 vyznání židovského. 18 žákyň bylo přespolních.

Druhá třída měšťanská: na počátku školního roku 34 žákyň/na konci školního roku 35 žákyň; 21 žákyň římsko-katolického vyznání, 4 vyznání evangelického českobratrského, 7 vyznání československého, 1 vyznání izraelitského a 1 bez vyznání. 5 žákyň bylo přespolních.

Třetí třída měšťanská: na počátku školního roku 42 žákyň/na konci školního roku 42 žákyň; 40 žákyň římsko-katolického vyznání, 1 vyznání československého a 1 vyznání židovského. 15 žákyň bylo přespolních.

 

Třídní učitelé

Třídním v první třídě obecné byl definitivní učitel A. Hába.

Třídním v druhé třídě obecné byla definitivní učitelka J. Kunclová.

Třídním v třetí třídě obecné byl definitivní učitel O. Kučera.

Třídním v čtvrté třídě obecné byla definitivní učitelka M. Koubová.

Třídním v páté třídě obecné byl definitivní učitel L. Koutný.

Třídním v první třídě měšťanské byl definitivní odborný učitel Josef Vlk.

Třídním v druhé třídě měšťanské byla odborná učitelka J. Kmentová.

Třídním v třetí třídě měšťanské byl definitivní odborný učitel U. Blahutka.

 

V učitelských sborech nebylo tedy změn; jen na 3 hodiny ručních prací ve 3. třídě obecné docházela místo penzionované učitelky Bohumily Buchtové učitelka domácích nauk z Moravského Písku Julie Hanzlíková; ve 4. třídě obecné vyučovala ženským ručním pracím jako loni učitelka domácích nauk Josefa Langerová z Domanína. Ač počet žákyň ve všech 3 třídách přesahoval 40, vyučovalo se všude jen v 1 skupině.

Změna v učitelském sboru nastala teprve v prosinci, kdy byl výnosem okresního školního výboru ze dne 21. 11. 1936, č. 4 528 přidělen učitel Oldřich Kučera výpomocně měšťanské škole chlapecké, a místo něho byla ustanovena výnosem z téhož dne č. 4 529 učitelská praktikantka Emílie Vičánková, jež tu působila do konce března 1937.

 

Emílie Vičánková

Narodila se 15. 8. 1913 v Bílovicích, do obecné školy chodila v letech 1920 – 1925 v Napajedlech, studovala na gymnáziu v Uherském Hradišti v letech 1925 – 1933, načež po absolvování IV. ročníku učitelského ústavu v Olomouci – Řepčíně v r. 1933/34 byla ustanovena učitelskou praktikantkou ve Starém Městě od 1. 10. 1935, odkud přišla do Bzence.

 

Vyučování němčiny

Výnosem zemské školní rady ze dne 31. srpna 1936, č. 39 940 povolena byla měšťanským školám v Bzenci zvláštní učitelka němčiny, jíž zůstala zase Marie Daněčková.

 

Vyučování ženským ručním pracím

Vyučování ženským ručním pracím bylo pro školní rok 1936/37 schváleno výnosem zemské školní rady ze dne 14. 10. 1936, č. 56 375, a to na škole obecné ve 3 skupinách a 9 hodinách, na škole měšťanské v 8 skupinách a 20 hodinách.

 

Školský rozhlas

Ve školském rozhlase naslouchaly žákyně oslavám státním svátků, projevům státníků a vynikajících osobností i ukázkám z tvorby našich umělců. Nevýhodou je, že poslechu se mohou účastniti žákyně jen v jedné třídě, v níž jsou nepohodlně umístěny ve zkaženém vzduchu; přecházením žákyň zmaří se též mnoho času.

 

Volný den

Dne 26. září dala místní školní rada prázdno – dle starého obyčeje, protože se v Bzenci konalo všeobecné vinobraní.

 

Oslava státního svátku 28. října

Úvodem k oslavě státního svátku předveden byl žákyním dne 24. října po vyučování film „M. R. Štefánik“.

Dívčí školy uspořádaly vlastní oslavu dne 27. října ve vyzdobené tělocvičně. Pořad slavnosti obstaraly žákyně všech tříd; byl sestaven z recitací, zpěvů a dramatických výstupů; na škole obecné nacvičili své žákyně třídní učitelky, na škole měšťanské obstaral zpěvy odborný učitel U. Blahutka, jenž zahrál i houslový doprovod, básně i proslov se vzpomínkou svatomartinské deklarace nacvičila odborná učitelka Jarmila Kmentová. Slavnosti se účastnili i zástupci místních úřadů a četní rodiče žákyň. Po vlastním programu naslouchaly žákyně oslavě vysílané rozhlasem z Prahy.

 

Účast na vojenské akademii

Odpoledne téhož dne účastnily se žákyně v průvodu učitelstva slavnostní vojenské akademie v jízdárně kasáren, s pořadem vyplněným slavnostními fanfárami, proslovy, recitacemi, cvičením i zpěvy a živým obrazem.

Dopoledne 28. října byly školy přítomny při vojenské přehlídce a slavnostním odhalení mramorové desky na budově radnice, s pojmenováním hlavního bzeneckého náměstí – náměstím Masarykovým – a vyslechly slavnostní řeči i znění pozdravných telegramů prezidentu Osvoboditeli i panu prezidentu republiky Dr. Edvardu Benešovi.

 

Mezinárodní Den spořivosti

Spořitelna města Bzence darovala žákyním 3. školního roku a starším nově do zdejších škol vstoupivším po vkladní knížce se základním vkladem 5 Kč; 31. října – o Mezinárodním dni spořivosti – uložily žákyně při společném průvodu se standartami do spořitelny 3 724,05 Kč, všechno zdejší žactvo 7 679,60 Kč. Po odpoledním vyučování dala spořitelna zdarma žactvu předvésti poučný i zábavný filmový program.

 

Dětský den

Sbírka na XXII. Dětský den, vykonaná žákyněmi měšťanské školy, vynesla 1 172,70 Kč, ve školách 208,40 Kč, městskou radou byl obnos doplněn na 1 700 Kč.

 

K. J. Erben, J. Kollár

V listopadu bylo vzpomenuto v hodinách jazyka vyučovacího 125. výročí narozenin básníka K. J. Erbena a 100. výročí vydání Kollárovy „Rozpravy o slovanské vzájemnosti“.

 

Československo – jugoslávská vzájemnost

Dne 1. prosince bylo ve všech třídách vzpomenuto sjednocení Jugoslávie a přátelských vztahů k Československé republice.

 

Vánoční nadílka

Při vánoční nadílce dostalo 34 děvčat botky v ceně 795 Kč, 2 děvčata galoše, 11 žákyň šaty za 297 Kč, 15 děvčat košile za 127 Kč, úhrnem za 1 219 Kč.

 

Zimní stravování

14. ledna začalo zimní stravování žactva, jež skončilo 30. dubna. V 67 stravovacích dnech bylo poskytnuto 120 dětem 8 040 dávek po ¼ litru vařeného mléka a krajíčku – asi 8 dkg – chleba. Spotřebovalo se 2 010 l mléka za 2 304,05 Kč a 614 kg chleba za 1 109 Kč, celkem 3 413,05 Kč, kromě paliva a obsluhy poskytnutých místní školní radou. Na úhradu poskytla místní školní rada 1 000 Kč, spořitelna 1 000 Kč, včelařský spolek 362 Kč, splacená část státní subvence 200 Kč, rodina Šálova ze Slavkova u Brna 29,50 Kč, z nadace pana Huška doplaceno 821,55 Kč.

 

Vizitace škol

Ve dnech 18. a 22. ledna vizitoval dívčí školy okresní školní inspektor p. Emil Pavlák. Jako závěr svých pozorování uvedl, že se stav škol proti loňsku nezměnil a že jsou v pořádku.

Upozornil, že podlahy ve třídách jsou značně opotřebované a že by měly býti nahrazeny parketami. Na skříních nemají se ukládati pomůcky, ve stolech má býti pořádek. Na matričních listech žákyň mají býti vyplňovány charakteristiky žákyň, hlavně o sociálních a rodinných poměrech, osobních vlastnostech, hlavně dobrých.

 

Pololetní prázdniny

Pololetní prázdniny byly výjimečně prodlouženy výnosem ministerstva školství a národní osvěty od 31. 1. do 7. 2. Za počasí příznivého zimním sportům ze 125 žákyň měšťanské školy sáňkovalo 117, bruslilo 30, lyžařilo 5 žákyň, na škole obecné sáňkovaly téměř všechny, bruslilo několik.

 

Volby zástupců do místní školní rady

V únoru byly vykonány volby zástupců učitelstva do místní školní rady. Za muže na školách měšťanských byl zvolen ředitel Jaroslav Bébar, za ženy ředitelka L. Dvořáčková, za muže na obecných školách učitel J. Kotas, za ženy učitelka J. Kunclová, za celek odborný učitel C. Šťastný.

 

Památka slavných mužů

V hodinách vyučovacích uctěna byla vzpomínkou památka A. S. Puškina k 100. výročí jeho úmrtí. V březnu oceněn byl význam ředitele F. Bartoše, rodáka z blízkého kraje zlínského. Koncem března vzpomenuto bylo významu učitele národů J. A. Komenského a jeho snah o světový mír.

 

Narozeniny prezidenta Osvoboditele

Osmdesáté sedmé narozeniny prezidenta Osvoboditele Dr. T. G. Masaryka byly oslaveny v sobotu 6. března. Od 9. do 10. hodin naslouchaly žákyně oslavě vysílané školským rozhlasem z Prahy a z Lán, od 10 do ½ 12 hod. konala se slavnost vlastní ve vyzdobené tělocvičně. Pořad sestaven byl z proslovu, recitací, zpěvů, dramatických výstupů a rytmických cvičení. Slavnosti byli přítomni i rodiče četných žákyň.

V předvečer 7. března účastnily se učitelské sbory i žákyně slavnosti uspořádané městskou radou před radnicí na slavnostně osvětleném Masarykově náměstí.

 

Československo – rumunská vzájemnost

V pondělí 10. května promluvila odborná učitelka J. Kmentová ve všech třídách o Československo – rumunské vzájemnosti a významu Malé Dohody pro náš stát.

 

Svátek matek

Svátek matek oslaven byl v neděli 9. května v rozměrech mnohem větších než jindy a s úspěchem na místní poměry pozoruhodným. S Odborem ochrany matek a dětí v Bzenci spojilo se hlavně učitelstvo dívčích škol, a pro poradnu, jejíž činnost v posledním roce vzrostla čtyřnásobně, bylo dosaženo čistého výtěžku 3 141 Kč, největšího na celém okrese.

Žactvo všech škol odebralo se v průvodu do Sokolovny na letní cvičiště; jednotlivé třídy měly cvičební úbory, žákyně 5. třídy pracovní šaty Bzenčanek, III. třída měšťanská slovácké kroje chlapecké a dívčí. Všech 15 čísel pořadu, z nichž dívčí školy provedly 9, bylo bezvadně nacvičeno a poutalo neutuchající pozornost obecenstva; z našich čísel byly nejpůsobivějšími „Královničky“ 4. třídy obecné učitelky M. Koubové, „Bzenčanka“ 5. třídy obecné učitele L. Koutného, jenž ve vlastní sestavě zpěvu a tance zobrazil strasti i radosti ze života Bzenčanek a „Česká beseda“, již v pěkných slováckých krojích bezvadně zatančily žákyně odborné učitelky J. Kmentové.

 

Narozeniny pana prezidenta Dr. Edvarda Beneše

Narozeniny pana prezidenta republiky Dr. Edvarda Beneše oslavily dívčí školy společným shromážděním, v němž po přednesení proslovu o významu dne a vhodné básni vyslechnut byl zdařilý projev školského rozhlasu, v němž blahopřálo žactvo ze všech vysílaných stanic v republice.

 

Zborovské oslavy

Ke slavnostem tohoto roku čestně se řadily důstojné oslavy 20. výročí památné bitvy u Zborova, při nichž byla na budově chlapeckých zasazena bronzová deska na paměť dvou padlých Bzenčanů – legionářů. V této době byl vyplňován dotazník o legionářích:

Ze Bzence pocházelo, nebo v něm nyní žije 44 legionářů (29 ruských, 11 italských, 4 francouzští), z nichž 2 padli a 4 zemřeli.

 

Nemoci žákyň, dovolené učitelstva

Ve větší míře než v posledních deseti letech objevila se u žákyň spála a záškrt, což mělo neblahý vliv na školní docházku. Obě nemoci vyskytovaly se po větší část roku a šířily se hlavně z nedbalosti rodičů k dodržování předpisů o izolaci nemocných.

Z učitelstva obdržela dovolenou k léčení ve Vysokých Tatrách učitelka Marie Koubová od 13. června; místo ní byla přidělena do konce roku učitelská praktikantka z Veselí nad Moravou, Libuše Gartnerová, bzenecká rodačka a bývalá žákyně zdejších škol.

 

Zájezd „Mrzáčků“ z Brna

V červnu proveden byl zájezd z „Ústavu pro zmrzačelé“ v Králově Poli; povoleny školními úřady na Slovácko a tedy i do Bzence. Místo dvou hodin dopoledního vyučování vyslechlo žactvo přednášku o příčinách zmrzačení, doprovázenou světelnými obrazy a filmem. Po odpoledním vyučování sehráli pak chovanci ústavu pěkně nacvičenou divadelní hru od Plumlovské „Hastrman“; mrzáčkům vynesl zdejší podnik čistých 387,75 Kč, kromě celodenního stravování a noclehu, jež poskytli asi 40 chovancům rodiče žactva.

 

Dobročinné sbírky

Kromě sbírky na Dětský den, činnosti pro Odbor ochrany matek a dětí a ve prospěch mrzáčků, darovalo žactvo zdejších škol Masarykovu Dětskému domovu v Uherském Ostrohu na podzim 943 kg různé zeleniny a na jaře na 700 vajec. Žákyněmi provedená sbírka pro Masarykovu Ligu proti tuberkulóze vynesla 859 Kč.

 

Cvičení protipožární a protiletecké

Ve školním roce bylo po třikráte vykonáno cvičení v rychlém a spořádaném vyklizení školní budovy. Kromě toho byl z usnesení učitelských sborů vyvěšen ve třídách řád, jak si mají žákyně počínati při odchodu ze školní budovy do přiděleného sklepního úkrytu v případě leteckého útoku.

 

Filmy

Kromě zmíněných již filmů předvedeny byly žákyním ve školním roce kulturní a výchovné snímky: „Dejte nám křídla“, „Jízdní hlídka“, „Co je svět“, „Zeměmi královny ze Sáby“, „Pat a Patachon – černí pasažéři“.

 

Vycházky a zájezdy

Místní školní rada udělila dívčím školám prázdno na den 24. června. Žákyně obecné školy měly vycházky do okolí Bzence: 1. třída do lesa, ostatní třídy k novému mostu u Přívozu. Žákyně měšťanské školy byly doprovoděny třídními učiteli na Výstavu Slovácka v Uherském Hradišti; z cestovního fondu bylo chudobným vyplaceno 100 Kč.

 

Zařízení školy

Kromě obvyklých oprav byly na dívčích školách pořízeny nové překlápěcí stoly do 5. třídy obecné, a to 21 kusů pro 42 žákyň po 265 Kč, od Tally v Přerově.

 

Klasifikace žákyň

Klasifikační výsledky v tomto školním roce a % zameškané docházky jeví se takto:

První třída obecná: 30 žákyň; prospěch I. 6 žákyň; II. 11 žákyň; III. 4 žákyň; IV. 4 žákyně; V. 5 žákyně; 5 % zameškané docházky.

Druhá třída obecná: 34 žákyň; prospěch I. 9 žákyň; II. 9 žákyň; III. 8 žákyň; IV. 3 žákyně; V. 4 žákyně, 1 žákyně neklasifikována. 5,2 % zameškané docházky.

Třetí třída obecná: 43 žákyň; prospěch I. 10 žákyň; II. 12 žákyň; III. 10 žákyň; IV. 6 žákyň; V. 5 žákyň. 5 % zameškané docházky.

Čtvrtá třída obecná: 42 žákyň; prospěch I. 13 žákyň; II. 8 žákyň; III. 11 žákyň; IV. 7 žákyň; V. 3 žákyň. 6,1 % zameškané docházky.

Pátá třída obecná: 45 žákyň; prospěch I. 8 žákyň; II. 16 žákyň; III. 10 žákyň; IV. 7 žákyň; V. 4 žákyň. 5,7 % zameškané docházky.

První třída měšťanská: 49 žákyň; prospěch I. 8 žákyň; II. 16 žákyň; III. 20 žákyň; IV. 5 žákyně. 3,6 % zameškané docházky.

Druhá třída měšťanská: 35 žákyň; prospěch I. 6 žákyň; II. 9 žákyň; III. 14 žákyň; IV. 6 žákyň. 3,9 % zameškané docházky.

Třetí třída měšťanská: 42 žákyň; prospěch I. 5 žákyň; II. 18 žákyň; III. 19 žákyň. 2,8 % zameškané docházky.

 

Školní rok byl ukončen v sobotu 26. června promluvami třídních učitelů a rozdáním vysvědčení. Na konec fotografie žákyň III. třídy měšťanské s učitelským sborem, na straně následující obrázky ze Svátku matek (Ani jedna z fotografií se do dnešních dnů v kronice nedochovala – pozn. přepisovatele).

 

Školní rok 1937 – 1938

 

Školní rok byl zahájen ve středu 1. září 1937 promluvami třídních učitelů o důležitosti řádného začátku školní práce a připomenutím nejdůležitějších bodů školního řádu.

 

Přehled žákyň zapsaných do dívčích škol v tomto školním roce:

 

První třída obecná: na počátku školního roku 39 žákyň/na konci školního roku 39 žákyň; 36 žákyň římsko-katolického vyznání a 3 vyznání československého. 1 žákyně byla přespolní.

Druhá třída obecná: na počátku školního roku 30 žákyň/na konci školního roku 30 žákyň; 25 žákyň římsko-katolického vyznání a 5 vyznání československého.

Třetí třída obecná: na počátku školního roku 33 žákyň/na konci školního roku 32 žákyň; 26 žákyň římsko-katolického vyznání, 1 vyznání evangelického českobratrského a 6 vyznání československého.

Čtvrtá třída obecná: na počátku školního roku 42 žákyň/na konci školního roku 40 žákyň; 32 žákyň římsko-katolického vyznání, 3 vyznání evangelického českobratrského, 6 vyznání československého a 1 bez vyznání.

Pátá třída obecná: na počátku školního roku 44 žákyň/na konci školního roku 44 žákyň; 37 žákyň římsko-katolického vyznání, 2 vyznání evangelického českobratrského a 5 vyznání československého. 1 žákyně byla přespolní.

První třída měšťanská: na počátku školního roku 45 žákyň/na konci školního roku 42 žákyň; 37 žákyň římsko-katolického vyznání, 1 vyznání evangelického českobratrského, 6 vyznání československého a 1 bez vyznání. 2 žákyně byly přespolní.

Druhá třída měšťanská: na počátku školního roku 48 žákyň/na konci školního roku 47 žákyň; 39 žákyň římsko-katolického vyznání, 6 vyznání československého a 1 vyznání izraelitského. 17 žákyň bylo přespolních.

Třetí třída měšťanská: na počátku školního roku 33 žákyň/na konci školního roku 33 žákyň; 18 žákyň římsko-katolického vyznání, 5 vyznání evangelického českobratrského, 7 vyznání československého, 2 vyznání židovského a 1 bez vyznání. 6 žákyň bylo přespolních.

 

Třídní učitelé

Třídním v první třídě obecné je definitivní učitel L. Koutný

Třídním v druhé třídě obecné je definitivní učitel A. Hába.

Třídním v třetí třídě obecné je definitivní učitelka J. Kunclová.

Třídním v čtvrté třídě obecné je zatímní učitel O. Kučera.

Třídním v páté třídě obecné je definitivní učitelka M. Koubová.

Třídním v první třídě měšťanské je definitivní odborný učitel U. Blahutka.

Třídním v druhé třídě měšťanské je zatímní odborný učitel O. Koutný.

Třídním v třetí třídě měšťanské je definitivní odborná učitelka J. Kmentová.

 

Po začátku školního roku došlo totiž ke změně v učitelském sboru měšťanské školy. Definitivní odborný učitel Josef Vlk byl přidělen nově zřízené měšťanské škole v Moravském Písku a pověřen její správou. Na jeho místo byl zatímně ustanoven odborný učitel Osvald Koutný ze Svatobořic.

 

Osvald Koutný

Narodil se v Násedlovicích na kyjovsku v r. 1907, vychodil tam v letech 1913 – 21 obecnou školu, potom II. až IV. třídu měšťanské školy v Kloboukách u Brna a v letech 1923/24 až 1926/27 učitelský ústav ve Štubňanských Teplicích na Slovensku. Působil na obecných školách v Žarošicích, Sobůlkách, Stavěšicích, Mistříně a Svatobořicích; v Brně složil v r. 1931 zkoušku učitelské způsobilosti pro školy obecné, v jarním období 1937 pro školy měšťanské z předmětů III. odboru a byl 6. září 1937 ustanoven na zdejší škole.

 

Hospitantka Jiřina Vaňková

Hospitace na škole obecné byla povolena okresním školním výborem Jiřině Vaňkové, kandidátce učitelství, bývalé žákyni zdejších škol; hospitovala ve všech třídách obecné školy až do 1. II. 1938, kdy nastoupila místo učitelské praktikantky v Napajedlích.

 

Učitelské praktikantky

Od 1. prosince 1937 byla na zdejších školách ustanovena učitelskou praktikantkou kandidátka učitelství Svatava Masaříková z Bohuslavic u Kyjova a po jejím ustanovení 1. 2. výpomocnou učitelkou kandidátka učitelství Milada Hanková ze Bzence, jež po ní převzala 4 hodiny vyučovací a 2 hodiny pomocných prací v ředitelně.

 

Vyučování jazyku německému

Výnosem zemské školní rady z 8. 9. 1937, č. 39 950 byla bzeneckým měšťanským školám povolena zvláštní učitelka němčiny, jíž byla jmenována odborná učitelka Marie Majtlová z Tlumačova; na dívčí škole jí byly přiděleny jen 3 hodiny v I. třídě; ostatních 6 hodin převzal bez nároku na odměnu odborný učitel Urban Blahutka  se zkouškou z jazyka německého pro školy měšťanské.

 

Ženské ruční práce

Výnosem zemské školní rady ze dne 19. října 1938, č. 62 790 upravena byla vyučovací povinnost učitelky domácích nauk Marie Pilátové na 6 skupin s 18 hodinami na škole měšťanské, 1 skupinu ve třech hodinách v 5. třídě obecné a 4 hodiny v 1 skupině v kurzu. Po přidělení učitelské praktikantky Ant. Vavřiníkové  od 1. 12., jíž bylo vyměřeno 9 hodin vyučovacích, bylo na obecné škole 5 skupin: ve 3. třídě vyučovala učitelka domácích nauk Josefa Langerová 3 hodiny v jedné skupině, ve 4. třídě učitelka domácích nauk Julie Hanzlíková z Moravského Písku a praktikantka Vavřiníková po jedné skupině 5 hodin, v 5. třídě praktikantka Vavřiníková ve dvou skupinách 5 hodin týdně, v I. třídě měšťanské po jedné skupině A. Vavřiníková a M. Pilátová. Bylo tedy na obecné škole 13 hodin v 5 skupinách, na měšťanské 20 hodin v 7 skupinách, v kurzu 4 hodiny v 1 skupině.

 

Úmrtí prezidenta Osvoboditele

V prvním měsíci tohoto roku stihla náš národ nezměrná ztráta úmrtím prezidenta Osvoboditele Dr. Tomáše Masaryka, filozofa, sociologa, pedagoga a státníka světového významu. Na památku těchto dní žalu ukládám lístky zaslané účastníky pohřbu z naší školy, učiteli A. Hábou a O. Kučerou a uvádím projev pana ministra školství a národní osvěty Dr. E. Franke:

První prezident československé republiky

Dr. Tomáš G. Masaryk

zemřel v úterý čtrnáctého září roku tisícího devítistého třicátého sedmého ve tři hodiny dvacet devět minut po půlnoci, právě když naplnil osmdesát sedm let, šest měsíců a sedm dní svého života.

Prezident Osvoboditel, budovatel naší demokracie a moudrý učitel národa, odešel, dobojovav svůj poslední statečný zápas. Celá Československá republika a celý vzdělaný svět vzpomínají se zarosenýma očima jeho slavného díla, v němž bude na věky žíti.

Jeho světlá postava bude nejkrásnějším příkladem veřejného i soukromého života, příkladem občanské čistoty a obětavosti. Jako s pohnutím vzpomínáme doby, kdy opustil vlast, aby se vrátil jako její osvoboditel, tak si dnes uvědomujeme, že se k nám bude v duchovních obměnách věčně vraceti.

Tomáš G. Masaryk, první československý Nesmrtelný.

V osudné úterý po zprávě z rozhlasu promluvili vyučující k žákyním o zarmucující události, načež bylo vyučování ukončeno a všichni opustili budovu ozdobenou černými prapory.

V pátek 18. září vyslechnut byl smuteční projev pana ministra školství a národní osvěty Dr. Emila Franke, i ostatní pořad smuteční slavnosti ve školském rozhlasu.

V den pohřbu v úterý 21. září shromáždili se členové učitelských sborů i žákyně ve třídách, odkud se v průvodu odebrali na Masarykovo náměstí, kde u kenotafu před radnicí vyslechli řeč pana prezidenta republiky Dr. Edvarda Beneše nad rakví prezidenta Osvoboditele, i další vysílání z poslední cesty prezidenta Osvoboditele Prahou – za znění místních zvonů a hlaholu zvonů pražských.

Večer téhož dne účastnili se zástupci škol smuteční schůze městského zastupitelstva; po jejím skončení konala se na osvětleném náměstí smuteční slavnost, jíž se zúčastnily s veškerým téměř obyvatelstvem učitelské sbory i žactvo.

V říjnu předvedlo kino Sokol zdarma všemu žactvu film „Pohřeb prezidenta Osvoboditele T. G. Masaryka“.

 

28. říjen

Státní svátek 28. října byl oslaven dívčími školami ve středu 27. října o 9. hodině dopolední slavností ve školní tělocvičně, jejíž vkusnou výzdobu zařídil učitel Oldřich Kučera. Pořad byl sestaven z recitací, zpěvů i dramatických výstupů, jež nacvičili třídní učitelé na škole obecné; odborná učitelka Jarmila Kmentová sestavila proslov a nacvičila recitace žákyň měšťanské školy, zpěvy nacvičil a řídil odborný učitel Urban Blahutka. V proslovu byla připomenuta deklarace svatomartinská, vzpomenuto bylo významu Zborova i nenahraditelné ztráty, již jsme všichni utrpěli úmrtím prezidenta Osvoboditele.

Slavnosti se účastnili zástupci městské i místní školní rady a zástupcové místní posádky. Po vlastní slavnosti vyslechly všechny žákyně řeč pana ministra školství a slavnostní program ve školském rozhlase.

 

Den spořivosti

K Mezinárodnímu Dni spořivosti darovala Spořitelna města Bzence 45 vkladních knížek se základním vkladem 5 Kč, jež byly žákyním rozdány 27. října po školní slavnosti. Dne 30. října odebraly se žákyně o 11. hodině v průvodu se vkladními knížkami i úsporami na náměstí před spořitelnu, kde vyslechly mimořádný program školského rozhlasu o spoření, prošly místnostmi ústavu a uložily přinesené obnosy. Žákyněmi dívčích škol bylo toho dne uloženo 6 027,70 Kč, chlapeckými školami 3 987,85 Kč, celkem 10 015,85 Kč.

Spořitelna poděkovala školám za dobrý výsledek propagace spořivosti a darovala škole kromě propagačního materiálu pamětní dílo na prezidenta Osvoboditele: „Lidové noviny in memoriam T. G. M.“. V poslední hodině odpoledního vyučování dala zdarma předvésti všem žákyním kulturní i zábavné filmy v kinu Sokol.

 

Dětský den

Sbírka na XXVII. Dětský den vynesla ve městě 1 033 Kč, na dívčích školách 179,95 Kč, na školách chlapeckých 152,70 Kč, celkem 1 365,65 Kč, jež byly městskou radou doplněny na 1 500 Kč.

 

Sbírka zeleniny, jiné sbírky

Podzimní sbírka zeleniny vynesla Masarykovu Okresnímu dětskému domovu v Uherském Ostrohu 610 kg různé zeleniny; na jaře darovaly mu žákyně 458 vajec.

 

Dary škole

Spořitelna města Bzence darovala na vánoční nadílku 500 Kč, státní obvodní lékař Dr. Antonín Macháček 663 Kč, z nadace Eislerovy a Sommerovy dostaly dívčí školy 18,70 Kč, od Vinařské besídky 250 Kč, od advokáta Dr. J. Chytila z Kyjova z dobrovolné pokuty 50 Kč, celkem 1 481,70 Kč. Poslední dva obnosy byly uloženy, za ostatní byla pořízena vánoční nadílka.

 

Vánoční nadílka

Chudobné žákyně obdržely 29 párů bot za 816 Kč, 8 šaty za 228 Kč; za zbylých 137,70 Kč bylo nakoupeno plátna na 25 košil, jež ušily starší žákyně pro sebe i pro mladší děvčata.

 

Stravovací akce

Stravovací akce trvala od 17. ledna do 31. března 1938. V 48 stravovacích dnech dostalo 60 děvčat a 62 chlapců 5 856 dávek po ¼ litru vařeného mléka a krajíci chleba. Spotřebovalo se 1 450 l mléka za 1 536,40 Kč a 494,4 kg chleba za 960 Kč, celkem 2 496,40 Kč, jež uhradila místní školní rada z rozpočtu a nadací, státní subvence a zbytek doplatila městská rada.

 

Pololetní prázdniny

Ministerstvo školství a národní osvěty prodloužilo zcela výjimečně pololetní prázdniny o 4. a 5. února, takže trvaly celý týden.

 

Státní a jiné oslavy

Prvního prosince byl oslaven státní svátek Jugoslávie promluvami odborné učitelky J. Kmentové, poslechem oslavy vysílané školským rozhlasem a zapěním jugoslávské hymny; stejným způsobem vzpomenuto 10. května svátku rumunského.

 

Narozeniny prezidenta Osvoboditele

Osmdesáté osmé výročí narozenin prezidenta Osvoboditele Dr. T. G. Masaryka oslavily školy v pondělí 7. března. V první hodině vyučovací dala tělocvičná jednota Sokol předvésti žákyním film „Pravda vítězí“, líčící sugestivně významné chvíle ze života prezidenta Osvoboditele. Školní slavnost konala se ve vyzdobené tělocvičně v následující hodině s pořadem ze 17 čísel recitačních, zpěvů a dramatických výstupů. V poslední vyučovací hodině vyslechly žákyně slavnostní rozhlasové pásmo „Pravda vítězí“.

 

Hold panu prezidentu republiky

Ve středu 25. května účastnily se žákyně holdu mládeže panu prezidentu republiky. Po promluvách třídních učitelů, v nichž byly žákyním objasněny zásluhy pana prezidenta Dr. Edvarda Beneše o svobodný stát a jeho snahy o světový mír, naslouchaly žákyně rozhlasu z Prahy, a to v tělocvičně žákyně školy obecné, ve II. třídě měšťanské žákyně školy měšťanské.

 

Narozeniny pana prezidenta Dr. Edvarda Beneše

V sobotu 28. května byly oslaveny 54. narozeniny pana prezidenta republiky Dr. E. Beneše společnou školní slavností ve vyzdobené tělocvičně, účastí na slavnostní vojenské přehlídce na Masarykově náměstí a vyslechnutím slavnostního programu školského rozhlasu – přání dětí celé republiky panu prezidentovi. Po skončeném vyučování odebralo se všechno učitelstvo na radnici, kde podepsalo vyložené gratulační archy.

 

Svátek matek

Druhou neděli květnovou oslavily zdejší školy společně s místní Poradnou pro matky a děti Svátek matek besídkou v zámeckém parku; čistý výnos pro účely poradny byl 3 062,30 Kč, z toho vstupné na školní slavnost 1 600 Kč, za květinové odznaky 521,20 Kč. Všechny děti byly poděleny pečivem.

 

Vizitace škol

Ve dnech 8. a 22. dubna vizitoval zdejší školy okresní školní inspektor pan Emil Pavlák. Shledal školy na dobré úrovni.

 

Cvičení protiletecké ochrany

Několikráte v roce konala se cvičení ve spořádaném vyklizení školní budovy pro případ požáru; žákyně byly seznámeny s pravidly při nebezpečí leteckého útoku a cvičeny v nástupu do protileteckého krytu v přiděleném – prozatímně – sklepě; lépe vyhovující bude přidělen po prázdninách.

 

Zdravotní stav

Zdravotní stav učitelstva byl velmi uspokojivý; kromě několika případů chřipky nebylo vážnějších onemocnění ani dovolených.

U žákyň byla častá onemocnění angínou; v nižších třídách bylo přes 30 případů spalniček, četná onemocnění planými neštovicemi, 2 případy spály a 3 případy záškrtu; tím bylo zaviněno vyšší procento omluveného zameškání.

 

Filmy a světelné obrazy

Kromě uvedených filmů o pohřbu prezidenta Osvoboditele a oslavném filmu „Pravda vítězí“ byl žákyním předveden film „Tundra“, film o přípravách k X. sletu sokolskému, kulturní a zábavné snímky ke Dni spořivosti a přednáška se světelnými obrazy o zkušenostech z 12 let života v cizinecké legii v Africe.

 

Vycházky a zájezdy

Třídní učitelé 4. třídy obecné Oldřich Kučera a 5. třídy obecné Marie Koubová podnikli se žákyněmi svých tříd ve středu 8. června zájezd do Brna: prohlédli obě radnice, zemské a průmyslové muzeum, vyhlídku ze Špilberku a účastnili se divadelního představení hry „Ferda Mravenec“ v Zemském divadle. Zájezd skončil bez nehody a ke spokojenosti žákyň; největší dojem v nich však zanechal – pohyblivý chodník v obchodním domě!

 

Dary na obranu státu

Pod dojmem událostí z 21. května zřekly se žákyně z vlastního podnětu zamýšlených zájezdů a věnovaly uspořené peníze na obranu státu, a to žákyně 3. – 5. třídy obecné 354,50 Kč, školy měšťanské 432,50 Kč; potvrzení na celkový obnos 787 Kč, i na dar členů učitelských sborů 1 910 Kč jsou přiložena na památku.

 

Klasifikace žákyň

Klasifikační výsledky a % zameškané docházky jeví se takto:

 

První třída obecná: 39 žákyň; prospěch I. 11 žákyň; II. 15 žákyň; III. 6 žákyň; IV. 6 žákyň; V. 1 žákyně; 4,2 % zameškané docházky.

Druhá třída obecná: 30 žákyň; prospěch I. 6 žákyň; II. 10 žákyň; III. 5 žákyň; IV. 4 žákyně; V. 4 žákyně, 1 žákyně neklasifikována. 2,4 % zameškané docházky.

Třetí třída obecná: 32 žákyň; prospěch I. 9 žákyň; II. 9 žákyň; III. 7 žákyň; IV. 3 žákyně; V. 4 žákyně. 4,1 % zameškané docházky.

Čtvrtá třída obecná: 40 žákyň; prospěch I. 11 žákyň; II. 9 žákyň; III. 9 žákyň; IV. 8 žákyň; V. 3 žákyně. 3,1 % zameškané docházky.

Pátá třída obecná: 44 žákyň; prospěch I. 15 žákyň; II. 12 žákyň; III. 8 žákyň; IV. 7 žákyň; V. 2 žákyně. 3,6 % zameškané docházky.

První třída měšťanská: 42 žákyň; prospěch I. 6 žákyň; II. 15 žákyň; III. 16 žákyň; IV. 3 žákyně; V. 1 žákyně; 1 žákyně nebyla klasifikována. 3,4 % zameškané docházky.

Druhá třída měšťanská: 47 žákyň; prospěch I. 9 žákyň; II. 10 žákyň; III. 15 žákyň; IV. 6 žákyň; V. 7 žákyň. 4,5 % zameškané docházky.

Třetí třída měšťanská: 33 žákyň; prospěch I. 7 žákyň; II. 10 žákyň; III. 12 žákyň; IV. 3 žákyně; V. 1 žákyně. 4,1 % zameškané docházky.

 

Školní rok byl výjimečně ukončen výnosem pana ministra školství dne 22. června rozdáním zpráv, vysvědčení a propouštěcích osvědčení. Přiložena fotografie žákyň III. třídy měšťanské s členy učitelského sboru (fotografie se do dnešních dnů nedochovala – pozn. přepisovatele).

 

Zařízení školy

Z nákladného zařízení přibylo v tomto roce dívčím školám 23 dvousedadlových lavic do I. třídy měšťanské od firmy Tallovy z Přerova, Pavlákovo počítadlo od téže firmy; pořízeny též potřeby pro výcvik žákyň v ošetřování dětí.

 

Školní rok 1938 – 1939

Školní rok byl zahájen dne 1. září 1938 o 8. hodině ranní. Zápis byl vykonán v dnech 28. a 30. června. Následkem prázdninového pohybu žactva byl stav žactva na začátku roku následující:

 

Počet dívek na škole obecné:

První třída – 31 žákyň; druhá třída – 39 žákyň; třetí třída – 29 žákyň; čtvrtá třída – 32 žákyň; pátá třída 37 žákyň. Celkem 168 žákyň.

 

Počet dívek na škole měšťanské:

První A třída – 31 žákyň; první B třída – 32 žákyň; druhá třída – 43 žákyň; třetí třída – 36 žákyň. Celkem 142 žákyň.

 

Výnosem ze dne 8. srpna 1938, č. 3 319, int. výnosu zemské školní rady ze dne 27. července 1938 č. 41 949, byla povolena pobočka při I. třídě pro školní rok 1938/39.

Výnosem ze dne 1. července 1938, č. 2 924, int. výnosu zemské školní rady ze dne 25. června 1938, č. 38 166: Bzenec, měšťanská škola, úprava újezdu odložena.

 

Učitelský sbor

Na obecné škole:

– Ludmila Dvořáčková, ředitelka

– Marie Koubová, třídní učitelka 1. třídy

– Ladislav Koutný, třídní učitel 2. třídy

– Alois Hába, třídní učitel 3. třídy

– Jana Kunclová, třídní učitelka 4. třídy

– Josef Pavlačka, třídní učitel 5. třídy

Definitivní učitel Oldřich Kučera byl výnosem okresního školního výboru ze dne 22. 8. 1938, č. 3 499 přidělen měšťanské škole v Buchlovicích. Na jeho místo byl výnosem okresního školního výboru ze dne 26. 8. 1938, č. 3 649 ustanoven učitelský čekatel Josef Pavlačka z Dolního Němčí.

Výnosem okresního školního výboru ze dne 17. května 1939 č. 2 317 byla přidělena na obecnou školu zatímní učitelka Alžběta Vejskalová, předtím definitivní učitelka v Palíně na Slovensku. Byla přeložena následkem změny politických poměrů – prohlášením Slovenska za samostatný stát. V tom čase přes 2 000 učitelů muselo odejít ze Slovenska.

 

Na měšťanské škole:

– Ludmila Dvořáčková, ředitelka

– učitelka Božena Horáková, třídní učitelka I.A třídy

– definitivní odborná učitelka Kateřina Zemková, třídní učitelka I.B třídy

– definitivní odborný učitel Urban Blahutka, třídní učitel II. třídy

– odborný učitel Osvald Koutný, třídní učitel III. třídy

Kateřina Zemková, definitivní odborná učitelka ustanovena výnosem zemské školní rady ze dne 14. 5. 1938, č. 25 690 z Velkých Bílovic.

Jarmila Kmentová, zatímní odborná učitelka byla přidělena výnosem okresního školního výboru ze dne 22. 8. 1938, č. 3 501 chlapecké škole měšťanské v Bzenci.

Božena Horáková, učitelka byla přidělena na školu z Veselí nad Moravou výnosem okresního školního výboru č. 3 640, ze dne 26. 8. 1938.

Definitivní ředitelka Ludmila Dvořáčková, odešla 15. 5. 1939 na zdravotní dovolenou ve smyslu výnosu okresního školního výboru ze dne 27. 5. 1939 č. 2 253 a koncem školního roku do výslužby. Následkem nadbytku učitelstva ze Sudet a Slovenska – zasloužilé starší učitelské síly byly předčasně penzionovány. Paní ředitelka Ludmila Dvořáčková působila na škole od 1. září 1926.

Výnosem okresního školního výboru ze dne 15. 5. 1939, č. 20 201 přidělen byl na školu jako ředitel Sylvestr Butkovský, dříve definitivní ředitel v Dolném Kubíně na Slovensku. Přeložen byl též na základě změny politických poměrů.

Definitivní odborný učitel Josef Vlk, vrátil se na své definitivní místo z Moravského Písku, protože jeho místo zatímního ředitele bylo obsazeno ředitelem ze zabraného území.

Následkem toho byla učitelka Božena Horáková od 15. prosince přidělena dívčí měšťanské škole ve Veselí nad Moravou.

Vyučování ženských ručních prací na základě velkého počtu hodin vyučovacích kromě definitivní učitelky domácích nauk Marie Pilátové do 1. prosince 1938 obstarávala učitelka domácích nauk Josefa Langerová z Domanína, od 1. prosince Julie Hanzlíková z Moravského Písku.

Výnosem okresního školního výboru ze dne 13. února 1939 č. 812/39 byl na obecnou školu ustanoven zatímní učitel Svatopluk Čech, definitivní učitel z Újezdce okr. Kyjov.

Josef Pavlačka, učitelský čekatel byl přidělen chlapecké obecné škole v Uherském Ostrohu.

 

Důležité události

Dne 24. 9. vyhlášena byla všeobecná mobilizace. Škola byla ministerstvem národní obrany zabrána na nemocnici. K zařízení nemocnice však nedošlo, poněvadž po mnichovských úmluvách, vydáno bylo území (sudety) částečně obydlené Němci – Německu.

Dne 5. října 1938, vzdal se prezidentského úřadu Dr. Edvard Beneš.

Dalším jednáním ve Vídni odevzdány byly části Slovenska, Podkarpatské Rusi Maďarsku a valná část Těšínska Polsku.

Oslava dne svobody 28. října byla společně konána pro všechno žactvo – tiše v duchu posledních událostí.

Den spořivosti 31. říjen byl jako obvykle dodržen. Spořitelna města Bzence darovala žákyním 3. tříd vkladní knížky se vkladem 5 Kč.

Na výzvu OPM v Uherském Ostrohu podnikla škola rozsáhlou sbírku mezi občanstvem jak potravin, šatstva, tak peněžních příspěvků v prospěch uprchlíků z obsazeného území.

V úterý 4. dubna 1939 vizitoval školu okresní školní inspektor p. Emil Pavlák.

Zimní stravování žactva bylo ukončeno 31. března. V 48 stravovacích dnech dostalo 100 žákyň a žáků 4 800 dávek po ¼ litru mléka a chleba. Spotřeba byla: 1 200 l mléka, 240 kg chleba – celkem za 1 992 K. Úhrada byla: státní subvence 910 K, dar Spořitelny města Bzence 500 K, dar města Bzence 200 K, místní školní rada 382 K – celkem 1 992 K.

Dne 30. listopadu zvolen byl prezidentem československé republiky Dr. Emil Hácha. Na škole byly od 8. do 20. hodin vyvěšeny státní vlajky. Měsíc březen přinesl neočekávané události, které zcela změnily život a státoprávní poměry českého národa. Četní politikové slovenští už předtím pracovali k odtržení autonomního Slovenska. K tomu došlo při první schůzi slovenského sněmu dne 14. března 1939, který prohlásil samostatnost Slovenska a tím samozřejmě úplné odtržení od bratrů Čechů. Nebyla to vůle slovenského lidu, ale výsledek protičeského štvaní několika politiků slovenských. Prezident Dr. Hácha nato odjel dne 15. března do Berlína, kde byl podepsán německý protektorát nad Čechami a Moravou a německé vojsko obě země bez boje obsadilo.

Ferdinand Pokorný, katecheta, byl přidělen na školu od 1. března ze státní školy v Novém Jičíně.

Dne 7. března věnována společná vzpomínka prezidentu Osvoboditeli Dr. T. G. Masarykovi – v den jeho narozenin.

Na den 50. narozenin říšského kancléře Adolfa Hitlera škola byla ozdobena říšskou vlajkou a vlajkou protektorátu.

Ve dnech 19. května a 9. června vizitoval školu obecnou a měšťanskou okresní školní inspektor p. Emil Pavlák.

Školní lékař očkoval koncem roku dívky sedmileté a čtrnáctileté.

Svátek matek, pořádaný dne 12. května se velmi dobře vydařil, jak po stránce morální, tak i finanční.

Při obou školách byly toho roku založeny rodičovské sdružení.

Dne 12. a 13. června byly podniknuty poučné školní exkurze, jak na obecné, tak i měšťanské škole.

První třída obecná (34 žákyň) byla na vycházce v Bzinku; druhá třída (40 žákyň) a třetí třída (32 žákyň) byly v Lidéřovicích; čtvrtá třída (34 žákyň) byla ve Strážnici; pátá třída (40 žákyň) podnikla autobusem výlet na hrad Buchlov a Velehrad. Chudobným žákyním byla na cestu udělena podpora z fondu.

I.A a I.B měšťanská (64 žákyň) podnikly zájezd do Zlína – za účelem prohlídky závodů firmy Baťa; II. a III. třída měšťanská (48 žákyň) navštívily hlavní město Brno a prohlédli si Moravský kras. V Brně byly přítomny žákyně v divadle hře „Strakonický dudák“.

Působení učitelského sboru bylo velmi dobré a svědomité. Shoda v učitelském sboru byla velmi dobrá – přátelská.

Školní rok zakončen byl letos výjimečně dne 24. června.

 

V srpnu dne 20. 8. 1939, Butkovský – ředitel.

 

Mimořádné zápisy uskutečněné v roce 1945

Zápisy do této kroniky za školní roky 1939/40 – 1944/45 zapsány až v roce 1945. V těchto letech prožíval náš národ těžkou dobu útlaku německými okupanty, kteří dne 15. 3. 1939 obsadili území Čech a Moravy. Jejich zpupný vůdce Adolf Hitler přijel na Pražský hrad, kde podepsal dne 15. 3. 1939 výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava. Od toho dne začíná utrpení českého národa, který ztratil tisíce nejlepších svých synů a dcer – umučených v hrozných německých koncentračních táborech.

Také české školství prožívá těžce dobu okupace. Okupanti nejdříve nařizují odstraniti ze škol vše, co by jakýmkoli způsobem připomínalo československou republiku. Potom postupují k rušení a zavírání českých škol a v omezování vyššího vzdělání české mládeže. V listopadu r. 1939 byly uzavřeny všechny české vysoké školy. Mnoho českých středních škol bylo zrušeno a návštěva středních škol co nejvíce ztěžována a omezována. Od školního roku 1941/42 omezena i návštěva měšťanských škol – ze schopného žactva dovoleno přijmout jen 40 % – a od školního roku 1942/43 jen 35 %. Okupanti byli toho názoru, že českým dětem stačí obecná škola, neboť z nich chtěli míti otroky, kteří budou německým pánům sloužit, až tito vyhrají válku.

Koncem školního roku 1939/40 bylo nařízeno školní kroniky zapečetit a založit kroniky nové. Po porážce německých výbojníků a našem opětném osvobození vydala zemská školní rada v Brně výnos ze dne 3. 10. 1945, podle něhož byla kronika z doby okupace uzavřena a uložena ve školním archivu jako dokument doby. Současně bylo týmž výnosem nařízeno zapsati záznamy za školní roky 1939/40 – 1944/45 do původní kroniky.

 

Školní rok 1939 – 1940

Školní rok byl zahájen dne 1. září 1939 – v den vypuknutí druhé světové války. Německo v ten den napadlo Polsko bez vypovězení války.

Tímto dnem byla oddělena správa obecné školy dívčí od školy měšťanské.

 

Výsledek zápisu:

I.A – 34 děvčat; I.B – 31 děvčat; II.A – 29 děvčat; II.B – 31 děvčat; III. třída – 33 děvčat.

 

Učitelský sbor:

Ředitel: Sylvestr Butkovský

Odborní učitelé: Frant. Kučerová, Jar. Kmentová, Jos. Vlk, Kateřina Zemková, Urban Blahutka.

 

Změny v učitelském sboru: Odborný učitel Osvald Koutný přeložen od 1. 9. 1939 na definitivní místo na měšťanskou školu v Koryčanech.

Odborná učitelka Jar. Kmentová přeložena od 1. 9. 1939 z měšťanské školy chlapecké v Bzenci na školu zdejší.

Odborný učitel Josef Vlk přeložen od 15. 9. 1939 na chlapeckou měšťanskou školu v Poličce. Na jeho místo přidělen z místní měšťanské školy chlapecké definitivní učitel Jaroslav Strážnický.

Jako učitel němčiny přidělen na obě školy učitel Evžen Šodek z obecné školy v Domaníně.

Dne 1. 11. 1939 přeložen byl ředitel školy Sylvestr Butkovský na měšťanské školy chlapecké v Bzenci. Na jeho místo ustanoven zatímním ředitelem Karel Pírek, bývalý ředitel státní měšťanské školy v Bánskéj Štiavnici na Slovensku, přechodně umístěn na měšťanské škole dívčí v Uherském Hradišti.

Odborná učitelka Františka Kučerová přeložena dnem 1. 11. 1939 na měšťanskou školu dívčí v Uherském Hradišti. Na její místo ustanoven definitivní učitel Jan Hirš z měšťanské školy chlapecké v Bzenci.

Učitelka domácích nauk Marie Sklenářová – Pilátová byla dnem 1. 11. 1939 vyvázána ze služby v důsledku provdání. Na její místo ustanovena Anna Weberová, učitelka domácích nauk z Koksu.

Dne 1. 11. 1939 byla na školu přidělena učitelská praktikantka Olga Svárovská.

Dne 1. 12. přidělena na školu učitelka Anna Ježková jako nadpočetná síla a převzala hodiny praktikantky Svárovské a částečně učitelky domácích nauk Weberové. V důsledku provdání vystoupila dnem 29. 2. 1940 ze školní služby. Na její místo ustanoven výpomocný učitel František Bajgar. Poněvadž mu byly přiděleny hodiny na měšťanské škole chlapecké, převzala hodiny na škole zdejší učitelská praktikantka Jiřina Vaňková.

 

Dne 31. 10. 1939 navštívilo žactvo místní spořitelnu, kde uložilo své úspory v rámci Dne spořivosti.

 

Vánoční prázdniny byly od 23. prosince 1939 do 7. ledna 1940.

 

Pololetní prázdniny trvaly pro nedostatek paliva od 1. 2. 1940 do 3. 3. 1940. V době prodloužených prázdnin dávány žákyním domácí úkoly.

 

Dne 9. 3. navštívil zdejší školu pan zemský školní inspektor Lad. Jandásek. Inspekci dokončil 8. IV. poradou, o níž byl zapsán zvláštní zápis.

 

Dne 16. a 17. března sehrály všechny místní školy divadelní hru „Zlatá nit“ s velkým úspěchem morálním a finančním. Z čistého výtěžku zakoupen pro školy filmový aparát.

 

Ve školním roce 1939/40 začíná rušivý zásah okupantů na českou školu. Obrazy prezidenta Beneše musí být odstraněny z učebnic a ze tříd (tyto později zaslány okresnímu úřadu ke zničení). Ze škol odstraněny všechny obrazy, které neodpovídaly změněným poměrům. Byl vydán zákaz užívání velké většiny učebnic. Ty, které byly zatím ponechány, musely být ustavičně revidovány a každá sebemenší připomínka čsl. republiky začerněna. Také ze žákovských a učitelských knihoven nařízeno odstraniti všechny knihy, uznané okupanty za závadné. Svátek 28. října zrušen, na školách nesmělo být vzpomenuto ani nejmenším pro nás tak významného dne. České mládeži zakázáno shromažďování na ulicích a těžkými tresty se hrozilo za ublížení německé mládeži. Učitelstvo a žactvo upozorněno na následky nepřátelských činů proti velkoněmecké říši. Nařízen povinný sběr papíru a kovů a objednávka říšské vlajky pro školy.

Po odstranění všech připomínek na čsl. republiku začíná nátlak k výchově, že jsme částí velkoněmecké říše.

Nařízena povinná úcta k symbolům německé říše, nácvik německých hymen, zakázány stavby českých škol, učitelstvo donuceno vykonati písemný slib Hitlerovi, nařízena sbírka pro Německý Červený kříž na českých školách, zrušeny mnohé svátky, nařízeno zakupování německých publikací, nařízeny oslavy výročí zřízení protektorátu a narozenin Hitlerových. K tomu účelu zaslány okresním školním výborem vypracované proslovy a ředitelé škol dostali příkaz přečísti proslovy shromážděnému žactvu a učitelstvu.

 

V měsíci prosinci provedena byla ošacovací akce tím způsobem, že 23 žačkám byly vystaveny poukázky na 40 K na zakoupení bot u firmy Baťa.

 

Školní rok byl zakončen 28. června 1940.

 

Školní rok 1940 – 1941

Školní rok byl zahájen 2. září 1940.

 

Počet žákyň na začátku školního roku: 1. třída – 53, 2. třída – 59, 3. třída – 47; všech – 159.

 

Pobočky byly povoleny při všech třídách, škola měla šest tříd.

 

Učitelský sbor:

Ředitel: Karel Pírek

Odborní učitelé: Urban Blahutka, Kateřina Zemková, Jarmila Kmentová, Jaroslav Strážnický, Jan Hirš.

Definitivní učitelka Květ. Rájecká byla přikázána na novou pobočku z Uherského Ostrohu. Dne 1. 11. 1940 přeložena na měšťanskou školu ve Střelicích u Brna. Na její místo ustanovena od 1. 12. 1940 výpomocná učitelka Anna Benová, která na škole působila do 23. 12. 1940, kterýmž dnem byla přemístěna na měšťanskou školu v Moravském Písku. Na její místo ustanoven odborný učitel Alois Tichý z měšťanské školy v Modré na Slovensku. Životopisná data posledních tří uvedena v kronice z doby okupace.

Kromě toho na škole působily učitelská praktikantka Olga Svárovská a učitelky domácích nauk Anna Weberová a Julie Hanzlíková.

 

Vánoční prázdniny byly pro nedostatek uhlí prodlouženy do 19. 1. 1941.

 

Dne 22. a 23. 3. sehrály místní školy divadelní hru „Bílé růže“.

 

V zimních měsících byla prováděna polévková akce.

 

Bylo zřízeno pole národní pomoci, úrody použito pro stravovací akci.

Inspekci na škole vykonal okresní školní inspektor Emil Pavlák ve dnech 25. 2. a 5. 6. 1941.

 

V persekuci české školy bylo pokračováno. Byly nařízeny nové revize školních knihoven, vyloučeny knihy francouzských, anglických a později i ruských autorů. Na konec byl dán zákaz k půjčování knih vůbec. Školy musely si zaopatřit nová úřední razítka a tiskopisy s dvojjazyčným textem (s německým ovšem napřed). Témata školských prácí slohových měla být v duchu loajálním. Žactvo se muselo učit německým hymnám. Němčina zařazena mezi předměty povinné. Učitelé, kteří se chtěli státi správci škol, museli ovládati německý jazyk. Za tím účelem pořádány kurzy pro učitele. Všechny svátky (kromě vánoc) přeloženy na neděli. Školy museli být označeny písmenem V (Viktoria). Z knihoven vyloučeny spisy T. G. Masaryka.

 

Školní rok ukončen byl 28. června 1941.

 

Školní rok 1941 – 1942

 

Školní rok 1941/42 byl zahájen 1. září 1941. V tomto školním roce nastává citelný zásah do dosavadní organizace českého školství. Měšťanská škola přejmenována na hlavní a organizována jako čtyřtřídní, do 1. třídy přestupují žáci po skončení čtvrtého školního roku. Zároveň stává se hlavní škola školou výběrovou, přístup z obecné školy děje se po přísné přijímací zkoušce. Ze schopných žáků dovoleno však přijati ve školním roce 1941/42 a 1942/43 jen 40 % a v dalších letech pouze 35 %. Zároveň značně redukován počet tříd, počet žáků pro zřízení pobočky zvýšen na 60 a nařízeno spojovati třídy dvou škol téže kategorie v místě. Proto byla I. třída chlapecká a I. třída dívčí spojena. O jejím umístění, o změnách v organizaci tříd a o změnách v učitelském sboru je podrobný záznam v kronice z doby okupace.

Útisk české školy se stupňoval. Když dne 10. 1. byl jmenován ministrem školství plukovník ve výslužbě Emanuel Moravec, prohlásil, že změní české děti tak, že je za rok nikdo nepozná. Tento zrádce zapomněl, že český učitel svůj národ nezradí a že vždy bude na stráži, aby jed, určený okupanty a jejich pomahači české mládeži, způsobil co nejméně škod. K nařízeným oslavám zřízení Protektorátu, narozenin Hitlerových a Háchových dostali správcové škol vypracované proslovy. Tyto byly ředitelem ve společném shromáždění žactva a učitelstva bezvýrazným hlasem přečteny s vynecháním těch úseků, kde bylo příliš velebeno dobrodiní německé okupace.

 

Některá nařízení protektorátní vlády, postihující české školy, učitelstvo a žactvo:

Ze školních knihoven vyloučeny spisy Masarykovy, Palackého a Denisovy. Nařízena sbírka na Německý Červený kříž mezi učitelstvem a žactvem. Pro učitelstvo zřízeny kurzy němčiny jako příprava k jazykovým zkouškám. Učitelstvu i žactvu pohroženo nejpřísnějšími tresty pro politické přečiny. Vyučování povinné němčiny rozšířeno – na měšťanských školách na 7 hodin týdně. Písemný styk s německy vedenými místy byl jen německý, neuposlechnutí mělo za následek disciplinární řízení a 25 % srážky z platu po dobu tří roků. Při úředním styku doporučován německý pozdrav zdvižením ruky. Vyučování dějepisu na školách zastaveno. Jako povinná četba nařízen odběr časopisu „Mladý svět“ s nacistickou tendencí. Správcové škol povoláni k jazykové zkoušce z němčiny.

Všechny školní obrazy, určené k výzdobě školy i jako učební pomůcky v kabinetě, musely se označit německo – českým nápisem. Vyřazené knihy, obrazy a mapy zaslány okresnímu úřadu ke zničení stoupou. O prázdninách muselo žactvo za dozoru učitelstva pracovat na polích velkostatku. Také učitelstvo mělo v době hlavních prázdnin pracovní povinnost, kterou si muselo dát potvrdit starostou nebo zaměstnavatelem. O prázdninách byl pro učitele dějepisu přeškolovací kurz. Vyučování německých dětí zakázáno.

 

Dne 1. 12. 1941 byl gestapem zatčen a odvlečen katecheta Ferdinand Pokorný. Po celou dobu války byl vězněn v koncentračním táboře v Dachau.

 

Školní rok byl zakončen dne 9. července 1942.

 

Školní rok 1942 – 1943

Školní rok byl zahájen 2. září 1942.

 

Počet tříd a žactva:

První třída: 20 děvčat; druhá třída: 26 chlapců + 23 děvčat; třetí třída: 46 děvčat; čtvrtá třída: 45 děvčat; čtvrtá A. třída (kurz): 25 děvčat. Celkem 185 žáků.

 

Učitelský sbor:

Ředitel Karel Pírek, odborní učitelé: Urban Blahutka, Kateřina Zemková, Marie Majtlová, Jaroslav Strážnický, Jan Hirš, učitelská praktikantka Ludmila Růžicová, učitelka domácích nauk Anna Weberová a Julie Hanzlíková.

Odborná učitelka Marie Majtlová měla zdravotní dovolenou od 1. 9. do 31. 12. 1942. V té době ji zastupoval výpomocný učitel František Běhávka.

 

V tomto školním roce zemřeli 3 žáci, z toho dva tragicky – 3. září žák II. třídy Vojtěch Gistr utonul společně s bratrem při koupání v řece Moravě. 23. prosince žákyně III. třídy Veronika Kuchařová zemřela na zápal mozkových blan. 2. července žák II. třídy Emil Pospíšil, který byl při přecházení silnice smrtelně zraněn autem uherskohradišťského gestapa, které projíždělo Bzencem šílenou rychlostí.

 

Všichni učitelé se museli podrobiti jazykové zkoušce z němčiny, v září písemné, v říjnu ústní. Dvěma členům, kteří při zkoušce neobstáli, byl zastaven postup v platu.

 

Zřizuje se Kuratorium pro výchovu mládeže, které mělo českou mládež změnit k nepoznání. V prosinci 1942 nařízeno školám používati v úředním styku s okresním školním výborem jen jazyka německého, poněvadž předseda, okresní hejtman Buzek (české národnosti) přihlásil se k národnosti německé. Kurzy němčiny jsou povinné i po vykonání zkoušky.

 

Školní oslavy (zřízení Protektorátu, narozeniny Hitlerovy a Háchovy, výročí smrti Heydrichovy) nebyly již pořádány školou, ale vysílány rozhlasem; žactvo vysílání vyslechlo s naprostým nezájmem.

 

Školní rok byl ukončen dne 14. června 1943.

 

Školní rok 1943 – 1944

Školní rok byl zahájen 3. září 1943.

 

Výsledek zápisu:

První třída: 30 děvčat – třídní Jar. Strážnický.

Druhá třída: 20 děvčat – třídní Urban Blahutka.

Třetí třída: 25 děvčat – třídní Jan Hirš.

Čtvrtá třída: 44 děvčat – třídní Kateřina Hrabálková.

Celkem – 124 děvčat.

 

Do IV. třídy přijato 11 děvčat, kterým úřad práce dovolil dobrovolné opakování této třídy.

Počátkem školního roku 1943/44 byly zrušeny jednoroční kurzy, bylo proto na škole o jednu třídu méně a jedna literní učitelka se stala přebytečnou. Literní odborná učitelka Marie Majtlová byla tedy přeložena od 1. 9. 1943 na měšťanskou školu ve Veselí nad Moravou.

 

Bylo nařízeno prováděti sběr kaštanů, šípků, ovocných pecek. Sběr odpadků prováděn dále. Žákyně pracovaly při sklizni zeleniny a brambor.

 

Ke dni spořivosti uspořádala místní spořitelna soutěž žactva. Výsledek soutěže je zapsán v kronice z doby protektorátu.

 

Dne 11. 11. a 8. 12. očkovány žákyně proti záškrtu.

 

Vánoční prázdniny trvaly od 21. 12. 1943 do 11. 1. 1944. Ve dnech 6., 7. a 8. 1. 1944 muselo se všechno učitelstvo účastniti kurzu protiletecké obrany v Uherském Hradišti.

 

První pololetí bylo zakončeno 29. 1., druhé začalo 4. 2. 1944.

 

Dne 17. 2. a 26. 4. vykonal na škole inspekci okresní školní inspektor Emil Pavlák.

 

Nařízené oslavy: zřízení protektorátu 15. 3. a narozeniny Adolfa Hitlera a prezidenta Háchy nebyly konány školou, ale vysílány rozhlasem, který žactvo neposlouchalo.

 

Dne 22. a 23. 4. sehrály místní školy divadlo „Ospaleček“. Z čistého výnosu 6 145 K zakoupeny školní filmy.

 

V rámci oslav 120. výročí narozenin B. Smetany účastnilo se žactvo 28. 2. koncertu, pořádaného vojenskou hudbou vládního vojska a 26. 5. koncertu, pořádaného místním pěveckým a hudebním spolkem.

 

V dubnu a květnu odpracovaly žákyně v počtu 90 – 3 275 hodin při zalesňovacích prácích na místním pokusném statku I., ve výzkumném ústavu a vinařském družstvě.

 

Ve školním roce 1943/44 uspořily žákyně 48 027 K.

 

Některá nařízení, kterými němečtí okupanti trápili českou školu a učitelstvo:

Nepřátelské rejdy proti říši pod trestem smrti oznámiti. Povinná účast učitelů němčiny každý měsíc na pracovních dnech v Uherském Hradišti (výlohy jim však nezaplatili). Učitelé dějepisu voláni do přeškolovacích kurzů. Prováděn nábor žactva pro Kuratorium pro výchovu mládeže, které uspořádalo závody: „Ukaž, co umíš!“. Učitelstvo přes prázdniny nasazeno.

 

Školní rok zakončen 13. 7. 1944.

 

Školní rok 1944 – 1945

Vyučování bylo zahájeno v úterý 5. září 1944.

 

Počet žactva v jednotlivých třídách:

První třída – 29; druhá třída – 30; třetí třída – 21; čtvrtá třída – 33.

Celkem – 113 žákyň.

 

Učitelský sbor na počátku školního roku:

Ředitel: Karel Pírek, odborní učitelé Urban Blahutka, Kateřina Hrabálková, Jaroslav Strážnický, Jan Hirš, učitelka domácích nauk Anna Charvátová.

 

V tomto školním roce utrpěla vyučování na školách nejvíce. Učitelstvo bylo nasazováno na práce, německá armáda ustupovala dále do vnitrozemí, zakládala rezervní posádky, které byly ubytovány v zabavených školních budovách. V rámci totálního nasazení byli z místních chlapeckých škol odvoláni 3 učitelé. Proto byl proveden přesun učitelských sil na místních školách. Z naší školy odešel odborný učitel Jan Hirš na místní obecnou školu chlapeckou. Po jeho odchodu bylo vyučováno z počátku spojením II. a III. třídy na některé předměty, později převzaty některé hodiny učitelkami místní obecné školy dívčí Zdenkou Sedláčkovou a Marií Macourkovou.

 

Dne 25. 9. 1944 byla nasazena též učitelka domácích nauk Julie Hanzlíková. Její hodiny na místní obecné škole dívčí a na obecné škole v Těmicích převzala učitelka Anna Charvátová. Proto byl počet hodin ručních prací redukován.

 

Dne 5. 11. 1944 onemocněla odborná učitelka Kateřina Hrabálková a žádala zdravotní dovolenou do 31. 12. 1944 a od 1. 1. 1945 dovolenou mateřskou. Na její místo vrátil se na školu odborný učitel Jan Hirš. Poněvadž se vrátila i učitelka Julie Hanzlíková, vyučováno bylo od začátku listopadu všem předmětům plným počtem hodin.

 

Ve dnech 23. a 24. října byla škola poprvé vyklizena pro německou posádku. Školní zařízení i pomůcky přestěhovány z části do bývalé židovské školy, zbytek uložen v jedné přízemní učebně. Pro střídavé vyučování se školou chlapeckou určeny byly na židovské škole 3 místnosti a 1 místnost v místní sběrně pro ovoce a zeleninu. Ohlášená německá posádka však nepřišla, proto začátkem listopadu přestěhováno bylo všechno na původní místo. Při stěhování bylo mnoho věcí poškozeno a rozkradeno. Vyučování v měsíci listopadu a prosinci bylo téměř denně přerušováno vyhlášením poplachu. Při vyhlášení poplachu bylo žactvo odváděno do krytu, který byl ve sklepích vinařského družstva v Barácích.

 

V tomto školním roce muselo učitelstvo konati noční hlídky ve školní budově a ve feriální dny i hlídky denní. Při hlídkách, ač to bylo velmi nebezpečné, poslouchával se zahraniční rozhlas.

 

Z pozůstalosti pana stavitele Bartoloměje Holomka obdržela škola obnos 750 K, od sociální pomoci obnos 200 K jako příspěvek na ošacení chudobných žákyň. Z tohoto obnosu obdržely po 100 K žákyně Františka Šafářová z I. třídy a Libuše Sovová z II. třídy.

 

Vánoční prázdniny začaly dne 21. 12. 1944 a byly prodlouženy až do 22. 1. 1945. I po tomto dni nebylo pro nedostatek paliva vyučováno a žactvu dávány jen úlohy.

 

Dne 16. 1. 1945 byla celá budova dívčí školy zabrána pro vojsko. Pro vyučování všech místních škol zůstalo 5 učeben v budově školy chlapecké, kde se střídavě vyučovalo, 3 dny v týdnu školy chlapecké a 3 dny školy dívčí. První pololetí bylo zakončeno 15. 2. 1945, kdy byla žactvu rozdána poslední vysvědčení s německo – českým textem.

 

V tomto školním roce nebylo již tolik nařízení, neboť nebylo již co nařizovat a pro blížící se frontu, nebylo na to kdy. Žactvo sbíralo dále odpadky, šípky a kaštany. Správcové škol byli důtklivě napomenuti, že jsou odpovědni za provádění sdělení a výnosů, uveřejněných ve Věstníku. Vydáno bylo mnoho pokynů o leteckém nebezpečí, jak ochrániti osobní doklady, nařízení o obsazování škol vojskem, o zastavení vyučování a zaměstnání učitelstva v době nucených prázdnin.

 

Dne 5. 4. 1945 – v první vyučovací den po velikonočních prázdninách – bylo žactvo na žádost rodičů ze školy propuštěno, protože bylo již slyšet hřmění děl z blížící se fronty. Od toho dne bylo vyučování úplně zastaveno. Brzy na to byla zabrána celá školní budova a nikdo tam neměl přístup. Ve dne v noci procházely městem vojenské útvary chvatně ustupující německé armády. Občas některý oddíl ve škole přenocoval a příštího dne postupoval dále směrem k Brnu. V této době zle řádili ve školní budově zvláště surová SS-mani. Pootvírali dveře ve všech místnostech, vyrazili výplně dveří a skříní, rozházeli knihovny, zničili a pokradli mnoho školního zařízení a učebních pomůcek. V ředitelně školy ukradli z uzamčeného stolu kromě různých kancelářských potřeb částku 2 300 K ze školních fondů.

 

Konečně 19. dubna 1945 – v časných hodinách ranních – vtáhly do města první oddíly rumunské armády, které místní obyvatelstvo přivítalo s jásotem. Avšak poslední zbytky německých žoldnéřů nebyly ještě daleko. Na svazích ve vinohradech měli několik kulometných hnízd a za Starým hradem jednu dělostřeleckou baterii. Odtud pálili na město a po 10 dní ohrožovali ještě bezpečnost obyvatelstva. Kromě poškození několika domů a dvou zmařených lidských životů nevyžádalo si osvobození města větších obětí místního obyvatelstva. Daleko více obětí bylo při odstraňování min, které ustupující němci nakladli ve vinohradech. Počet postižených byl asi 50, u mnohých končilo poranění smrtí. Těžkou oběť přinesly jednotky osvobozující rumunské armády – 56 rumunských vojáků odpočívá na zvláštním hřbitově u katolického kostela.

 

Když se fronta posunula dále na sever a v městě i okolí nastal klid, pomýšleli jsme na opětné zahájení vyučování. Bylo však třeba vyčistiti školní budovu, která byla odporně znečištěna. K tomu určil místní Němky národní výbor. Po vyčištění byla však škola znovu zabrána pro rumunskou vojenskou a civilní nemocnici. To trvalo jen krátký čas. Po vyprázdnění a opětném vyčištění školní budovy bylo dne 9. 5. 1945 slavnostně zahájeno vyučování v osvobozené české škole.

 

Prvním ministrem školství v osvobozené republice byl profesor Dr. Zdeněk Nejedlý.

 

Dne 19. května byl povolán k výkonu vojenské služby odborný učitel Jan Hirš. Na jeho místo nastoupil odborný učitel Ferdinand Dvořák.

 

Dne 28. května oslavili jsme radostně 61. narozeniny Obnovitele naší československé republiky, prezidenta Dr. Edvarda Beneše.

 

Podle nařízení ministerstva školství a osvěty byly zařazeny do měšťanské školy všechny schopné žákyně obecných škol, aby byla napravena křivda na nich spáchaná německými nařízeními. Přijímací zkoušky těchto žákyň konaly se dne 4. června a přijato bylo 60 žákyň, které byly zařazeny do II. a III. třídy. Při II. třídě bylo nutno otevříti pobočku, na kterou byl přidělen odborný učitel František Jašek.

 

Dne 21. června odhalili Rumuni, vracející se do vlasti, svým padlým kamarádům pomník. Této pietní slavnosti zúčastnily se také žákyně naší školy a ozdobily hroby padlých četnými kyticemi a květinami.

 

Počet žákyň na konci školního roku:

První třída – 28; druhá A. – 29; druhá B. – 34; třetí třída – 44; čtvrtá třída – 32; celkem – 167 žákyň.

 

Školní rok byl zakončen dne 12. července 1945.

 

Školní rok 1945 – 1946

Školní rok byl zahájen dne 3. září 1945.

 

V tomto školním roce nebyla otevřena I. třída. Podle německého nařízení byli v I. třídě žáci 5. školního roku. Podle zákonů čsl. republiky zůstávají žáci 5. školního roku na škole obecné; proto žáci 6. školního roku postoupili do třídy II.

 

Výsledek zápisu:

Druhá třída – 46 žákyň; třetí A. – 30 žákyň; třetí B. – 32 žákyň; čtvrtá třída – 30 žákyň; kurz – 19 žákyň; celkem – 157 děvčat.

 

Učitelský sbor na začátku školního roku:

Pírek Karel – ředitel

Hrabálková Kateřina – odborná učitelka, třídní II. třídy

Strážnický Jaroslav – odborný učitel, třídní III.A třídy

Robenková Marie – odborná učitelka, třídní III.B třídy

Blahutka Urban – odborný učitel, třídní IV. třídy

Dvořák Ferdinand – odborný učitel, třídní kurzu

Charvátová Anna – učitelka domácích nauk

 

Změny v učitelském sboru:

Odborný učitel František Jašek odešel na měšťanskou školu v Bruntále. Na jeho místo ustanovena odborná učitelka Marie Robenková. Odborný učitel Jan Hirš přeložen na měšťanskou školu chlapeckou v Bzenci. Odborný učitel Ferdinand Dvořák přeložen od 1. 11. 1945 na měšťanskou školu v Moravském Písku. Na jeho místo ustanovena bývalá odborná učitelka Marie Butkovská, která byla tímto dnem reaktivována.

Dne 1. 12. 1945 byla při II. třídě otevřena pobočka, na kterou byla ustanovena bývalá učitelská praktikantka Helena Dvořáková výpomocnou učitelkou od 1. 12. 1945 a od 1. 1. 1946 učitelský čekatel odborný učitel Ferdinand Dvořák vrátil se dne 1. 2. 1946 na zdejší školu zpět a zůstal jako nadpočetná síla.

 

Školské oslavy ve školním roce 1945/46:

 

14. IX. 1945 – 8. výročí smrti prezidenta Osvoboditele (společná v tělocvičně, proslov odborný učitel Ferdinand Dvořák).

 

29. IX. 1945 – výročí Mnichova a vzpomínky na oběti gestapa (v kreslírně, proslov odborný učitel Ferdinand Dvořák).

 

27. X. 1945 – oslava Dne svobody (společná s měšťanskou školou chlapeckou, proslov odborný učitel A. Pojeta).

 

6. XI. 1945 – 28. výročí Říjnové revoluce (společná s měšťanskou školou chlapeckou v tělocvičně, proslov odborný učitel A. Pojeta).

 

17. XI. 1945 – učitelé dějepisu vzpomněli pražských studentů mučedníků.

 

14. XII. 1945 – účast žákyň na slavnosti vánočního stromu na náměstí, kde byly zpívány koledy. Pod stromem se vybralo 6 000 Kčs.

 

21. XII. 1945 –  vzpomenuto ve třídách 66. narozenin J. V. Stalina, generalissima a maršála SSSR.

 

21. II. 1946 – vzpomněli učitelé češtiny ve třídách 100. výročí narozenin básníka Svatopluka Čecha.

 

23. II. 1946 – založení Rudé armády (společně s měšťanskou školou chlapeckou v tělocvičně, proslov odborný učitel A. Pojeta).

 

6. III. 1946 – 96. výročí narozenin prezidenta Osvoboditele (společně s měšťanskou školou chlapeckou v tělocvičně, proslov odborný učitel Jan Hirš).

 

15. III. 1946 – ve třídách třídními učiteli vzpomenuto smutného výročí okupace.

 

27. III. 1946 – ve třídách vzpomněli učitelé dějepisu výročí narozenin J. A. Komenského.

 

12. IV. 1946 – ve třídách vzpomenuto 1. výročí smrti F. D. Roosewelta.

 

14. IV. 1946 – účast žactva na tryzně za umučené bzenecké partyzány na místním hřbitově.

 

4. V. 1946 – výročí květnové revoluce v Praze (společně s měšťanskou školou chlapeckou v tělocvičně, proslov odborný učitel A. Pojeta).

 

9. V. 1946 – účast žactva a učitelského sboru na oslavě Dne vítězství, pořádané místní posádkou na Masarykově náměstí.

 

28. V. 1946 – oslava 62. narozenin prezidenta republiky Dr. E. Beneše (společně s měšťanskou školou chlapeckou v tělocvičně).

 

30. V. 1946 – účast žactva na pietní vzpomínce za padlé Rumuny, pořádané místní posádkou.

 

2. VI. 1946 – oslava svátku matek, pořádaná společně se „Spolkem pro ochranu matek a kojenců“ na sokolském hřišti.

 

7. VI. 1946 – ve třídách vzpomenuto výročí Lidic, nešťastné vsi, zničené před čtyřmi roky Němci.

 

Školské podniky:

 

4. III. 1946 – pořádány v Sokolovně dětské radovánky. Čistý výnos, naprosto nepředvídaný, věnován na zařízení školského rozhlasu.

 

14. a 15. IV. 1946 – zahráno společně s měšťanskou školou chlapeckou dětské divadelní představení „Jaro“. Čistý zisk věnován na školní rozhlas a na stravovací akci.

 

13. a 14. VI. 1946 – školní výlety. třídy II.A, II.B do Luhačovic, III.A, III.B, IV. a kurz do Moravského Krasu.

 

17. – 21. VI. 1946 – „Týden dětské radosti“ s tímto pořadem:

17. VI. – štafetový běh Buchlovice – Bzenec.

18. VI. – účast žactva na závodech tělesné zdatnosti v Uherském Hradišti.

19. VI. – prohlídka místních kasáren s pohoštěním žactva místní posádkou.

20. VI. – zahájení výstavy v rámci „Týdne dětské radosti“.

21. VI. – společná návštěva výstavy a koncert vojenské hudby.

 

Nový ministr školství:

Po provedení prvních voleb 26. V. 1946 do ústavodárného shromáždění byla jmenována nová vláda, v níž se stal ministrem školství a osvěty profesor Dr. Jaroslav Stránský.

 

Nový okresní školní inspektor:

Okresní školní inspektor v prvním dohlédacím obvodu byl jmenován pan Alexander Havaš, okresní školní inspektor v Hodoníně. Úřad nastoupil 1. X. 1945.

 

Místní školní rada:

Místní školní rada, jejíž činnost byla za okupace zastavena, byla po osvobození opět obnovena. Předsedou první MŠR byl zvolen Ant. Gazda, pokladník městské spořitelny a učitelstvo zastupovali tito učitelé: Jaroslav Strážnický, František Běhal, Felix Šeděnka, Kateřina Hrabálková a Julie Hanzlíková. Ředitelé a správcové škol zasedají v MŠR s hlasem poradním.

 

Stravovací akce:

V tomto školním roce byla znovu oživena stravovací akce pro místní chudé a přespolní žactvo. K tomuto účelu zařízena byla místním národním výborem v bývalé židovské škole zvláštní místnost. Byla sjednána výpomocná síla jako kuchařka. Kromě toho se o vaření starala učitelka domácích nauk Julie Hanzlíková a střídavě vypomáhaly žákyně kurzu a IV. třídy zdejší školy. V době od 22. I. do 12. IV. 1946 vařila se třikrát týdně polévka, jednou týdně káva. Finanční prostředky pro tuto akci věnovali místní národní výbor, jednotlivci a Okresní péče o mládež v Uherském Ostrohu. Další výpomoc pro stravovací akci přišla z americké pomoci. Darováno bylo kakao, sušené mléko a sušená vejce. Tyto potraviny byly upraveny pro všechno žactvo jako přilepšení k výživě.

 

Dorost Čsl. Červeného kříže:

Dne 30. I. 1946 vystoupily žákyně všech tříd do spolku: „Dorostu Čsl. Č. K.“. Vedením dorostu pověřena odborná učitelka Marie Robenková.

 

Dne 28. III. 1946 bylo žactvu rozdáno obnošené šatstvo z americké zásilky.

 

V měsíci dubnu účastnilo se žactvo všech tříd po 4 dny zalesňovacích prací v bzeneckých lesích.

 

Prohlídka školy:

Dne 6. VI. 1946 vykonal na škole prohlídku pan okresní školní inspektor Alexander Havaš.

 

Pěstování bource morušového:

I v tomto školním roce věnovaly se žákyně pěstování bource morušového za vedení odborného učitele Ferdinanda Dvořáka. Odvedeno bylo 10 kg zámotků.

 

Počet žactva na konci školního roku:

II.A – 28; II.B – 23; III.A – 28; III.B – 31; IV. – 29; kurz – 19; celkem 158 žákyň.

 

Školní rok byl zakončen dne 22. VI. 1946.

 

Školní rok 1946 – 1947

Školní rok byl zahájen dne 2. září 1946.

 

Výsledek zápisu:

I.A třída – 24 žákyň; I.B třída – 24 žákyň; III.A třída – 27 žákyň; III.B třída – 27 žákyň; IV.A třída – 27 žákyň; IV.B třída – 29 žákyň; JUK – 20 žákyň; celkem – 178 žákyň.

 

Pobočky povoleny při I., III. a IV. třídě. II. třída ve školním roce 1946/47 nebyla.

 

Učitelský sbor:

Od 1. IX. 1946 byla na škole jako nadpočetná síla přidělena z místní měšťanské školy chlapecké definitivní učitelka Anna Hejmalová.

 

Členové učitelského sboru:

Ředitel Karel Pírek, odborní učitelé Urban Blahutka, Marie Butkovská, Kateřina Hrabálková, Jaroslav Strážnický, Ferdinand Dvořák, Marie Robenková, definitivní učitelka Anna Hejmalová, učitelská čekatelka Helena Dvořáková, učitelky domácích nauk Anna Charvátová a Julie Hanzlíková.

Po celý školní rok nebyla v učitelském sboru změna. Nebylo ani delší dovolené, takže po celý rok se vyučovalo podle stálého rozvrhu hodin.

 

Školní slavnosti:

Školské oslavy konány společně s měšťanskou školou chlapeckou v kreslírně v tyto dny:

14. září – 9. výročí smrti prezidenta Osvoboditele

28. října – oslava státního svátku 28. října

1. dubna – mírová slavnost Dorostu Čs. Č. kříže

19. dubna – výročí osvobození Bzence

9. května – odhalení pamětní desky obětem z prvního a druhého odboje. Deska je umístěna v přízemí školní budovy.

 

Kromě toho zúčastnilo se žactvo ve významné dny těchto pořadů:

7. listopadu – výročí říjnové revoluce a promítání filmu „Člověk č. 217“

18. prosince – vánoční besídka žákyň měšťanské školy s vánočním stromkem, programem a čajem

18. prosince – rozžehnutí vánočního stromu republiky na náměstí

7. března – slavnostní akademie na paměť T. G. Masaryka v Sokolovně.

 

Podniky pro veřejnost:

12. a 13. března sehrály učitelské sbory obecných a měšťanských škol divadelní představení „Rukopis času“. Provedení se setkalo s velkým zájmem a porozuměním veřejnosti. Z čistého zisku obdržela škola 4 000 Kčs.

25. května – veřejné vystoupení žactva na sokolském hřišti, při němž jako hlavní čísla předvedena společná cvičení na předsletových slavnostech žactva v Praze. Morální i finanční úspěch byl velmi pěkný. Z čistého výtěžku obdržela škola 8 690 Kčs. Obou obnosů použito na podporu žactva při zájezdu do Prahy a na rekreační výlety.

 

Divadelní představení:

Žactvo se zúčastnilo těchto divadelních představení:

26. října – „Přišel slavný den“

31. října – „Lidice“

10. května – „Naši furianti“

17. května – „Pepánek Nezdara“

 

Filmová představení:

Žactvo se zúčastnilo promítání těchto filmů:

7. září – „Člověk č. 217“

23. listopadu – „Sportovní přehlídka v Moskvě“

21. prosince – „Hrdinové severu“

4. ledna – „Velký průlom“

15. března – „Nasredin v Buchaře“

23. dubna – „Nezapomenutelný rok 1918“

19. května – „Uloupená hranice“

9. června – „Siréna“

 

Koncerty:

8. října – pěvecký koncert armádního uměleckého souboru

 

Školní výlety a zájezdy:

18. – 21. června – IV. třída a JUK do Tater za vedení odborného učitele Jar. Strážnického a U. Blahutky.

 

19. – 25. června – 60 žákyň všech tříd na předsletové slavnosti do Prahy za vedení Ferd. Dvořáka, Kat. Hrabálkové a Heleny Dvořákové.

 

24. června – jednodenní výlet na Bradlo. Vedli: Karel Pírek, A. Hejmalová a A. Charvátová.

 

24. června – jednodenní výlet do Zlína. Vedly: Marie Butkovská a Marie Robenková.

 

Podpory chudobným žákyním:

V měsíci říjnu bylo rozděleno potřebným žákyním 98 kusů oděvních součástek z ošacovací akce UNRRA.

Na vánoční nadílku obdržela škola pro chudobné žákyně:

1. 750 Kčs a 20 starších oděvních součástek od OPM v Uh. Ostrohu.
2. 750 Kčs od pana Kimmera, statkáře v Hodoníně.

Od 14. října 1946 prováděna byla polévková akce pro žactvo přespolní a místní chudobné.

 

Inspekce 1946:

Dne 12. 12. 1946 vykonal na škole inspekci zemský inspektor ruštiny Cyril Nemeškal.

Dne 5. 5. 1947 vykonal prohlídku školy okresní školní inspektor Alexander Havaš.

 

Rentgenologická prohlídka žactva:

V měsících listopadu a prosinci bylo všechno žactvo u rentgenologické prohlídky v poradně Ligy proti tuberkulóze v Uherském Ostrohu.

 

Zalesňovací práce:

Na zalesňovacích pracích účastnilo se žactvo po 3 dni v listopadu při sázení žaludů a po 6 dní v měsíci dubnu při sázení borků.

 

Dorost Čsl. Č. K. zaslal své chráněnce, obecné škole v Gutech na Těšínsku dva balíky šatstva, obuvi, knih a ovoce.

 

Sběr:

Kromě pravidelných měsíčních sběrů odpadových hmot byl žactvem proveden dne 22. března mimořádný sběr tkanin a dne 29. května sběr lahví. Tkanin bylo nasbíráno 20 q, lahví 2 807 kusů.

 

Počet žactva na konci školního roku:

I.A třída – 22 žákyň; I.B třída – 23 žákyň; III.A třída – 26 žákyň, III.B třída – 25 žákyň; IV.A třída – 26 žákyň; IV.B třída – 29 žákyň; JUK – 19 žákyň; celkem – 170 žákyň.

 

Školní rok 1946 – 1947 ukončen dne 28. června 1947.

 

Školní rok 1947 – 1948

Školní rok byl zahájen dne 1. září 1947.

 

Výsledek zápisu:

První třída – 38 žákyň; druhá třída – 38 žákyň; čtvrtá A třída – 20 žákyň; čtvrtá B třída – 32 žáků (16 chlapců a 16 dívek); JUK – 32 žákyň; celkem – 160 žákyň.

 

III. třída ve školním roce 1947/48 nebyla.

 

Učitelský sbor:

Definitivní učitelka Anna Hejmalová byla převedena na zdejší obecnou školu chlapeckou. Odborný učitel Ferdinand Dvořák přidělen na zdejší měšťanskou školu chlapeckou. Učitelská čekatelka Helena Dvořáková přidělena na zdejší obecnou školu chlapeckou. Z chlapecké měšťanské školy k nám nově přiděleni: výpomocná učitelka Věra Gavandová a smluvní učitel Slavoljub Čapek.

 

Členové učitelského sboru:

Ředitel Karel Pírek, odborní učitelé Urban Blahutka, Marie Butkovská, Kateřina Hrabálková, Jaroslav Strážnický, Marie Robenková, výpomocná učitelka Věra Gavandová, smluvní učitel Slavoljub Čapek, učitelky domácích nauk Anna Charvátová a Julie Hanzlíková.

 

Změny v učitelském sboru:

Odborná učitelka Kateřina Hrabálková byla na zdravotní dovolené od 5. září 1947 do 1. ledna 1948. Odborná učitelka Marie Butkovská od 31. října 1947 do 15. března 1948. Smluvní učitel Slavoljub Čapek odešel 6. září 1947 na šestitýdenní jazykový kurz do Žatce.

Od 13. října 1947 byla zemskou školní radou v Brně zrušena smíšená pobočka při IV. třídě a obě třídy byly spojeny. Od toho dne se vyučovalo pouze ve 4 třídách.

Pro nedostatek učitelských sil byly hodiny částečně redukovány, částečně přiděleny členům učitelského sboru a po pěti hodinách převzali odborní učitelé Jan Hirš a Svatopluk Čech z měšťanské školy chlapecké.

Podle usnesení okresního akčního výboru NF v Uherském Hradišti ze dne 2. března 1948 byl zastupující ředitel Karel Pírek zproštěn služby a vyvázán dnem 31. března 1948 ze stavu učitelstva národních škol okresu Uherské Hradiště a přeložen do Malenovic, okres Zlín.

Rovněž tak odborný učitel Jaroslav Strážnický, který byl přeložen do Vracova, okres Kyjov.

Správou školy byl pověřen odborný učitel Urban Blahutka. Současně byla na školu ustanovena učitelka Helena Dvořáková.

Celý školní rok byl naplněn změnami v učitelském sboru, takže se nemohlo učiti podle stálého rozvrhu hodin.

 

Školní slavnosti a připomínky významných dní:

 

13. 9. 1947 – 10. výročí úmrtí prezidenta Osvoboditele

 

27. 10. 1947 – společná oslava 28. října s chlapeckou měšťanskou školou, poslech rozhlasového pásma „Nezapomeneme“

 

7. 11. 1947 – oslava 30. výročí Říjnové revoluce

 

19. 12. 1947 – rozžehnutí vánočního stromu republiky před radnicí. Žákyně zpívaly koledy

 

6. 3. 1948 – oslava narozenin T. G. M. a vylosování soutěže česko-slovenské vzájemnosti

 

13. 3. 1948 – rozhlasové pásmo z pohřbu tragicky zesnulého ministra Dr. Jana Masaryka

 

23. 3. 1948 – mírová slavnost ČČK, divadélko „Není drak jako drak“

 

22. 4. 1948 – reportáž o přijetí školského zákona ve sněmovně

 

8. 5. 1948 – oslava Dne vítězství

 

28. 5. 1948 – uspořádaly žákyně JUK společně se IV. třídou měšťanské školy z Vracova, kterou vedl odborný učitel Jaroslav Strážnický slavnost na Luční boudě pod Sněžkou na počest 65. narozenin pana prezidenta Dr. E. Beneše. Na programu byly sólové a sborové písně a recitační pásmo s klavírním doprovodem. V cizím prostředí, vzdáleném od domova, slavnost mohutně vyzněla a zanechala hluboký dojem.

 

14. 6. 1948 – vyslechly žákyně rozhlasem manifestační volbu nového prezidenta Klementa Gottwalda.

 

Podniky pro veřejnost:

 

16. 5. 1948 – byl uspořádán za součinnosti učitelstva a žactva všech místních škol „Den matek a dětí“. Morální a finanční úspěch byl velmi pěkný. Z čistého výtěžku obdržela škola 750 Kčs, kterých bylo použito na rekreační výlety dětí.

 

Divadelní představení:

Žactvo se zúčastnilo těchto divadelních představení:

 

6. 3. 1948 – Josef Kajetán Tyl

 

8. 5. 1948 – „Nejkrásnější den“

 

24. 6. 1948 – Marie Havranová (provedl Sokol ze Senice na Slovensku)

 

21. 6. 1948 – „Prodaná nevěsta“ (ve skleníku Květné zahrady v Kroměříži při exkurzi IV. třídy)

 

22. 6. 1948 – „Radúz a Mahulena“ (Městské nadsklepí v Kroměříži při exkurzi IV. třídy)

 

Filmová představení:

 

8. 10. 1947 – „Cesta k barikádám“

 

5. 11. 1947 – Krátké filmy

 

2. 12. 1947 – „Zákon veliké lásky“

 

13. 1. 1948 – Krátké filmy

 

6. 4. 1948 – „Zakletá nevěsta“

 

10. 4. 1948 – „César a Kleopatra“

 

13. 5. 1948 – „Vlast vítá“

 

16. 6. 1948 – „Patnáctiletý kapitán“

 

22. 6. 1948 – „Zoja“ (při exkurzi v Kroměříži – IV. třída)

 

23. 6. 1948 – „To byl český muzikant“ (kino v přírodě v Květné zahradě v Kroměříži)

 

Školní výlety a zájezdy:

 

27. 9. 1947 – žákyně IV. třídy a JUK navštívily výstavu obrazů akademického malíře Ernhafta ve Veselí nad Moravou za vedení odborného učitele Jaroslava Strážnického a učitelky Věry Gavandové.

 

5. 11. 1947 – exkurze do cukrovaru (IV. třída a JUK) za vedení odborného učitele U. Blahutky a Jaroslava Strážnického (Moravský Písek).

 

7. a 13. 5. 1948 – všechny třídy navštívily výstavu obrazů akademického malíře Stanislava Lolka, Městské muzeum a výstavu prací kanadského Dorostu Červeného kříže v Uherském Hradišti. IV. třída byla též přítomna dětskému divadlu „Popelka“, kterou sehrála TJ Sokol v Uherském Hradišti.

 

23. – 29. 5. 1948 – žákyně JUK podnikly výlet do Krkonoš za doprovodu ředitele U. Blahutky a odborné učitelky Kateřiny Hrabálkové společně s měšťanskou školou ve Vracově.

 

23. – 28. 5. 1948 – žákyně IV. třídy tábořily na sokolské chatě ve Filipově údolí u Javorníka za vedení učitelky domácích nauk Julie Hanzlíkové.

 

26. – 29. 5. 1948 – žákyně I. a II. třídy podnikly zájezd do Domašovských jeskyň a Oravského podzámčí za vedení odborné učitelky M. Butkovské a učitelky Heleny Dvořákové.

 

5. 6. 1948 – v rámci sblížení Čechů a Slováků podniknut zájezd učitelstva do Veselí nad Moravou, kde byla předvedena vzorná hodina zeměpisu na téma „Hornie Ponitrie“ učitelem Slovákem a vzorná hodina fyziky na téma „kinetická energie“ odborným učitelem Vítkem z Veselí nad Moravou. Též byla prohlédnuta výstava výtvarných prací.

 

7. 6. 1948 – zúčastnily se žákyně JUK a IV. třídy naší školy závodů lehké atletiky ve Veselí nad Moravou. Žákyním uděleny dvě knižní ceny a pět diplomů.

 

21. – 24. 6. 1948 – navštívily žákyně IV. třídy výstavu „100. let českého národního života“ v Kroměříži za vedení odborné učitelky Marie Robenkové.

 

16. – 30. 6. 1948 – zúčastnily se cvičící žákyně XI. všesokolského sletu v Praze.

 

Inspekce:

 

24. 4. 1948 – byla přítomna vyučování dívčím ručním pracím a vaření paní inspektorka I. Štaffová z Uherského Hradiště.

 

31. 5. 1948 – vykonal prohlídku školy nový okresní školní inspektor Ludvík Jaroš.

 

Zalesňovací a polní práce:

Na zalesňování odpracovaly žákyně všech tříd celkem 1 646 hodin.

Na státním statku II. odpracovaly žákyně JUK 360 hodin, žákyně IV. třídy 360 hodin, žákyně II. třídy 420 hodin.

Ve Kvalitě odpracovaly žákyně I. a II. třídy celkem 256 hodin.

 

Sběr:

Kromě pravidelných měsíčních sběrů odpadových hmot byl žactvem proveden dne 22. května a 21. června sběr lahví, střepů a papíru.

Sběr odpadků všeho druhu proveden také žactvem i učitelstvem při „Národní směně vítězství“.

 

Důležité události:

 

19. 12. 1947 – ustanoveno rodičovské sdružení. Předsedkyní zvolena paní Anděla Indrová.

 

26. 2. 1948 – provedena změna ve vládě ČSR a tím se celý život státu otáčí jiným směrem. Učitelstvo se usnáší na mimořádné poradě dne 2. března 1948 na tomto:

Učitelský sbor se staví kladně k provedeným změnám ve vládě a přihlašuje se k programu nové vlády Klementa Gottwalda. Další výchovu svěřené mládeže bude prováděti a zaměří k upevnění lidově demokratického zřízení.

 

2. 3. 1948 – se připojilo žactvo i učitelstvo k jednohodinové stávce za požadavky ÚRO.

 

21. 3. 1948 – „Národní směna vítězství“ za účasti všeho žactva i učitelských sborů.

 

13. 4. 1948 – uspořádána přednáška pro žákyně, které opustí školu.

 

8. 5. 1948 – přednáška o předvolební agitaci učitelstva pro jednotnou kandidátku (referent A. Pojeta).

 

30. 5. 1948 – volby do NS.

 

7. 6. 1948 – odstoupení pana prezidenta Dr. Edvarda Beneše.

 

14. 6. 1948 – zvolení nového prezidenta republiky Klementa Gottwalda.

 

16, 6. 1948 – byla s velkým zájmem vyslechnuta vším učitelstvem okrsku v zahradě Sokolovny přednáška pana okresního školního inspektora L. Jaroše o budoucí škole.

 

Rentgenologická prohlídka žactva letos nebyla provedena. Učitelstvo bylo prohlédnuto v Uherském Hradišti dne 27. ledna 1948.

 

Stav žactva na konci školního roku:

První třída – 36 žákyň; druhá třída – 37 žákyň; čtvrtá třída – 33 žákyň; JUK – 30 žákyň; celkem 136 žákyň.

 

Školní rok 1947/48 ukončen dne 28. června 1948.