Kronika města Bzence – rok 1983

Úvod

Jiří Wolker

„Pohoď mi svět do náruče,

do srdce jej zabal,

ať se nepotluče.“

(Z básně „Žák“)

Tento rok se obzvláště silně vyznačoval imperialistickou agresivitou vůči socialistickým státům. Blok imperialistů pod vedením Spojených států amerických nastoupil zcela bezostyšně na politickou cestu hromadným vyzbrojováním docílit vojenské převahy nad socialistickými státy a na jejím podkladě jednat s nimi z pozice síly, hrubého nátlaku a vydírání.

Za tím účelem USA nejen vyzbrojují sebe a své spojence zbraněmi hromadného ničení, ale vyhlašují různé oblasti na zeměkouli, byť vzdálené od nich tisíce kilometrů, za sféry svých zájmů a vedou buď skryté, nebo otevřené boje na různých místech světa. Tak například bojují proti Nikaragui a pokrokovým silám Salvadoru ve Střední Americe, proti Palestincům v Libanonu na Blízkém východě. Bezostyšně přepadly malý ostrovní pokrokový stát Grenadu v Karibském moři a obsadily ji vojensky. Jako válčiště pro svou útočnou válku docela nestydatě stanovily střední Evropu. Také Anglie přepadla Argentinu na Malvinských (Falklandských) ostrovech a znovu se jich zmocnila. Francie má zase své intervenční sbory ve Střední Africe.

Nové vyzbrojování imperialistů dosáhlo již takových forem, že závěrem tohoto roku byly nuceny přijmout, jak naše Komunistická strana Československa a vláda ČSSR, obdobně jako Sovětský svaz a ostatní státy socialistického seskupení rázná opatření čelící imperialistické agresi a zajišťující naši bezpečnost a podporující mírové hnutí a všeobecný odpor proti válce na celé planetě.

Jenom ve zkratce jsem zde uvedl vcelku všeobecně známou mezinárodní situaci, která se pochopitelně odráží i v životě našich občanů. Chci jen zdůraznit, že naprostá většina jich proti válce a za mír bojuje aktivně nejen slovy, ale i svou prací. Aktivní boj za mír je nedílnou součástí života v Bzenci a promítá se do všech jeho oblastí.

Uplatňování politiky a vedoucí úlohy KSČ v Bzenci

Městský výbor KSČ ve Bzenci plní svoji vedoucí úlohu strany ve městě zajišťováním zásad a úkolů schválených městskou konferencí KSČ z 19. března 1983.

Jde v podstatě o zásady a úkoly strany přijaté XVI. sjezdem a krajskou a okresní konferencí, rozpracované na podmínky našeho města. Usnesení městské konference KSČ vyplynulo z přednesených zpráv, diskuze delegátů a ze znalosti situace v okruhu působnosti Městského výboru KSČ. Sleduje se jím splnění všech cílů a plánů vnitrostranických, v Národní frontě, v hospodářských organizacích i společenských organizacích ve školství i v kultuře prostřednictvím komunistů a vedoucích kádrů.

Usnesení městské konference KSČ zahrnuje například oblast vnitrostranické práce jak Městského výboru KSČ tak i obou základních organizací, které mu přímo podléhají. Ukládá například komunistům soustavně zkvalitňovat vnitrostranickou řídící činnost zvyšováním úrovně členských schůzí, provádět kvalitní výběr vhodných typů za kandidáty strany, dbát na přitažlivé organizování veřejných schůzí strany, upevňovat úroveň práce stranických skupin v organizacích Národní fronty. V oblasti kádrové práce provádět prověrku kvality kádrových rezerv dle kádrového pořádku Městského výboru KSČ, hodnotit činnost členů strany – poslanců Městského národního výboru. Na úseku zvyšování ideologické práce zapojovat vedoucí kádry do rozhodujících politických akcí pořádaných Městským výborem NF a MěstNV. V oblasti kultury schvalovat každoročně Jednotný plán kulturně výchovné činnosti pro město Bzenec. V národní frontě prohlubovat práci společenských organizací NF s poslanci s cílem splnit volební programy na jednotlivá léta, prohlubovat soustavně práci s mládeží s cílem dosáhnout její maximální političnosti.

V oblasti politického uvědomění sledovat vývoj a zkvalitňování politického vzdělávání a docílit tak pevné jednoty dělnické třídy, provádět ustavičně analýzu současné vnitřní i zahraniční politiky KSČ a poznatky z ní aplikovat do výchovy občanů, vyhodnocovat účinnost masově politické a agitační práce a vést vedoucí kádry v hospodářských organizacích k soustavnému plnění ekonomických úkolů ve svém oboru s cílem dosahovat stále výraznějších výsledků.

Uvedl jsem zde jen částečný výběr ze široké základny přijatých usnesení se snahou dosáhnout u čtenáře podklad k poznání, jak se vedoucí role strany uplatňuje prostřednictvím komunistů v životě města.

Na Městské konferenci KSČ, na níž byla přítomna delegace Okresního výboru KSČ v Hodoníně vedená tajemníkem OV KSČ soudruhem RSDr. Mackem Antonínem byli zvoleni členové a kandidáti nového jedenáctičlenného Městského výboru KSČ v Bzenci na příští funkční období.

Jsou to členové:

• Dobřický Richard, předseda MěstV KSČ,
• Pavlík František, místopředseda MěstV KSČ,
• Němeček Pavel, místopředseda MěstV KSČ,
• Vaculík Jaroslav, jednatel MěstV KSČ,
• Nevřivá Eva,
• Bebar Otakar,
• Hanák Jan,
• Höhn Jaroslav,
• Janíková Jana,
• Formánek Milan,
• Studnička Josef.

Kandidáty výboru jsou tito členové:

• Černý Jiří,
• Plšek Jan,
• Sýkora Jiří,
• předsedkyní Kontrolní revizní komise je Ing. Hájková Ludmila.

Výbor pracoval podle pracovního plánu, v němž byly zakotveny závěry Městské konference, jakož i úkoly vyšších stranických orgánů. Práci výboru doplňovala též činnost tří komisí výboru. Jsou to: Komise pro vnitřní život strany (předseda Němeček Pavel), Komise ideologická (předseda Pavlík František) a Komise kulturně propagační (předsedkyně Nevřivá Eva).

Národní fronta

Městská organizace Národní fronty ve Bzenci je politicko-společenskou organizací, která sdružuje v aktivní politické činnosti téměř všechny dospělé občany města. Jako v celostátním měřítku tak i v našem městě je v Národní frontě členstvo KSČ, Československé strany lidové, dále pak členky Českého svazu žen, členové Revolučního odborového hnutí, Svazu československo-sovětského přátelství, Socialistického svazu mládeže, Tělovýchovné jednoty, Svazu pro spolupráci s armádou, Československého svazu protifašistických bojovníků, Požárního sboru, Českého červeného kříže, Svazu invalidů. Patří sem též členové Jednotného zemědělského družstva, výrobních družstev, spotřebního družstva Jednota i členové základních organizací Českého zahrádkářského svazu, Českého svazu chovatelů drobného zvířectva, včelařů, rybářů a mysliveckého sdružení.

Plénum Národní fronty má 24 členů a Městský výbor NF v Bzenci 15 členů. Tito funkcionáři byli zvoleni z delegátů jednotlivých organizací, sdružených v Národní frontě.

Složení výboru je následující:

• Černý Jiří, předseda MěstV NF,
• Kytka Ladislav, místopředseda
• Jelínek Karel, jednatel,
• Kuchař Miroslav,
• Válková Ludmila,
• Ing Černoch Rudolf,
• Simonová Alena,
• Sarnecki Antonín,
• Tesařík Otakar,
• Kučera Miroslav,
• Blažek František.

Složení revizní komise:

• Pavelková Zdena, předsedkyně,
• Kuchař Oldřich,
• Michálková Jaroslava.

Členkou výboru byla zvolena též s. Ťulpová, která však letos pro těžkou chorobu nemohla ve funkci pracovat.

Národní fronta má mimořádný politický význam. Sdružuje občany na podkladě socialistické ideologie. Za nejdůležitější její poslání považuji tu skutečnost, že je plně odpovědná za připravování, organizování a zdárný průběh voleb do zastupitelských orgánů všech stupňů. Projednává a podává návrhy na poslance občanům – formou jednotné kandidátky. Neméně důležitou činností je aktivizace všech občanů k realizování volebního programu, sestaveného a schváleného s cílem dosáhnout dalšího rozvoje a rozkvětu města Bzence a to jak po stránce hospodářské, ochrany a tvorby životního prostředí, tak i v kultuře, zdravotnictví, školství, sportu i zábavě. Její práce je skutečně velmi široká a zasahuje do všech oborů a odvětví. V roce 1983 spolupracoval Městský výbor NF v Bzenci se dvěma uličními organizacemi KSČ, jednou základní organizací Československé strany lidové, MěstV Socialistického svazu mládeže, Svazu československo-sovětského přátelství a dalšími šestnácti organizacemi, v nichž bylo letos organizováno 2 272 členů, z toho 1 266 žen a mladých do třiceti let bylo 724.

Nejplodnější spolupráci vyvíjí s Městským národním výborem. V jejich vzájemné dohodě o spolupráci je zakotven společný úkol zabezpečovat pod vedením Městského výboru KSČ důsledné plnění politicko-výchovné práce při dalším rozvíjení zemědělské výroby, plnění volebního programu, ale také při zajišťování dalších akcí v ekonomice, kultuře, v práci s mládeží a podobně.

Plénum Městského národního výboru v Bzenci

Zvoleno bylo ve volbách v roce 1981 a v letošním roce pracovalo ve stejném počtu a složení. Sešlo se na šesti zasedáních. Průměrná účast poslanců na těchto jednáních byla devadesátiprocentní. Na své první schůzi dne 27. 1. projednalo plénum celoměstský socialistický závazek na rok 1983 a schválilo jej. Je v něm zakotvena iniciativa pléna a rady Městského národního výboru, ostatních složek Národní fronty a bzeneckých občanů, směřující k plnění a překročení úkolů, potřebných k všestrannému rozvoji města. Dále byl projednán a schválen návrh finančního plánu a rozpočtu na letošní rok. Poté se poslanci zabývali stavem v protipožární ochraně, celkově ji vyhodnotili a k odstranění nedostatků a problémů schválili potřebná opatření.

Další zasedání pléna MěstNV konané 31. 3. jednalo kromě jiného o situaci v hospodaření města, plnění plánovaných úkolů a opatření, vyplývajících z volebního programu.

Z dalšího jednání pléna konaného 30. 6. vyjímám hlavně tu stať, která se týkala rozmístění a vybavení obchodní sítě v Bzenci, kvalitu obchodních služeb, spojenou se zásobováním občanů potravinami i průmyslovým zbožím.

Bylo konstatováno, že maloobchodní síť je málo dostatečná, málo vhodně vybavená a prostorná a jsou nedostatky v rozmístění. V zásobování potravinami jsou občasné závady zaviněné opožděnými rozvozy zboží na prodejny, ale též nedostatečným objednáváním a často také nedbalým ošetřováním a uskladňováním. V prodejnách s průmyslovým zbožím scházejí dlouhodobě některé druhy z širokého sortimentu. Prodejny a provozovny bývají často z malicherných důvodů a bez vědomí a souhlasu národního výboru uzavírány, což narušuje možnost nákupu a tím též spokojenost občanů. Objektivně bylo posouzeno, že přes nedostatky, které zde byly z části uvedeny, došlo v letošním roce k dalšímu zlepšení na našem trhu hlavně u dovozového zboží, že přebudování obchodní sítě je úkol dlouhodobý a že potřeba občanů roste rychleji, nežli jsou finanční, materiálové a kapacitní zdroje obchodních podniků.

Na dalším plénu dne 25. 8. se probírala též situace v dodržování socialistické zákonnosti. Komise pro ochranu veřejného pořádku projednávala více jak tucet případů porušení platných vyhlášek a nařízení. Na těchto projednáváních bylo několik občanů napomenuto a dalším byla uložena peněžitá pokuta. Na tomtéž plénu bylo schváleno také znění nové vyhlášky Městského národního výboru o všeobecné čistotě a pořádku ve městě.

Dne 27. 10. projednávalo plénum i materiály o sociální a zdravotnické péči o občany města.

Poslední plenární schůze v letošním roce se konala 22. 12. Na pořadu jednání byl Jednotný plán kulturně výchovné činnosti pro město Bzenec na rok 1984. Kromě něho byly schváleny dvě vyhlášky MěstNV o poplatcích ze psů, za pronájem při užívání veřejného prostranství a ze vstupného na zábavy.

Rada Městského národního výboru v Bzenci

Byla v letošním roce ve stejném složení, což znamená, že nedošlo v její sestavě k žádným změnám. Její práce pochopitelně odpovídala plně široké problematice města a to jak z hlediska řídícího, tak i výkonného a kontrolního. Předseda Městského národního výboru Jaroslav Vaculík spolu s místopředsedou Karlem Jelínkem a tajemnicí Evou Nevřivou používají k plnění úkolů národního výboru desetičlenného administrativního kolektivu. Další záležitosti zajišťují členové rady a ostatní poslanci, členové jednotlivých komisí a aktivisté z řad občanů.

Rada zasedala letos čtyřiadvacetkrát. Účast členů rady na schůzích byla v průměru 94 %.

Hned na prvním jednání 6. 1. projednávala návrh socialistického závazku na rok 1983 a finanční plán a rozpočet města na tento rok. Oba materiály byly připraveny a předloženy ke schválení plénu MěstNV.

Na dalším zasedání byl projednán a schválen Společný program rozvoje tělesné výchovy a Plán tvorby a ochrany životního prostředí v městě Bzenci na rok 1983.

Dne 17. 2. bylo řešeno zásobování pitnou vodou z městského vodovodu. Dosavadní kapacita vodovodu je nedostatečná a bude jistě několik let trvat, než jej bude možno posílit napojením na vodovodní řád Kyjov – Hodonín. Bylo uloženo stavebnímu úřadu vydávat povolení ke stavbě rodinných domků podmíněné vybudováním vlastních studní.

V březnu projednávala rada například nedostatky ve službách poskytovaných obyvatelstvu. Nejvíce stížností bylo na opravnu aut, a to jak na nedostatečnou kapacitu, tak i na kvalitu oprav. Dále má problémy v nedostatečné vybavenosti dílen, nedodržováním lhůt u prováděných oprav, výpadky v odvozu odpadků atd. Zástupce Okresního podniku služeb, který byl k jednání přizván, poukazoval na potíže s řemeslníky, na ztrátovost jednotlivých provozoven a dílen.

V dubnu bylo jednáno o zásobování obyvatelstva potravinami a průmyslovým zbožím. Zpráva o situaci i s návrhy na opatření byly předloženy plenárnímu zasedání.

Dne 5. 5. byl projednán materiál o sociálně zdravotní péči o obyvatelstvo a o úrovni zdravotnických služeb. Byly diskutovány okolnosti kolem zřízení zubní laboratoře k zhotovování zubních náhrad. Byla podána informace, že laboratoř nebude asi zřízena, neboť Okresní ústav národního zdraví sleduje centralizaci protetických prací.

V červnu projednala a schválila rada plán žňových prací.

V červenci byla provedena kontrola plnění plánu tvorby a ochrany životního prostředí za první pololetí letošního roku.

Dne 11. 8. byl radě předložen plán podzimních zemědělských prací.

V měsíci září jednáno o činnosti jednotlivých občanských výborů. Bzenec je rozdělen územně do sedmi obvodů a každý obvod má svůj občanský výbor zvolený z tamních občanů.

Listopadová schůze rady hodnotila výsledky podzimní směny Národní fronty. Bylo vzato s uspokojením na vědomí, že v dobrovolných směnách na investičních pracích v akci „Z“ zajišťovaných národním výborem odpracovalo 100 občanů 857 brigádnických hodin a vytvořili hodnotu díla v částce 12 000 Kčs. Na pracích neinvestičního charakteru se podílelo 3 150 občanů odpracováním 19 478 hodin, čímž byla vytvořena hodnota díla v celkové výši 214 258 Kčs.

Dne 17. listopadu byla hodnocena činnost komisí národního výboru a poté plnění finančního plánu a rozpočtu za tři čtvrtletí tohoto roku.

V prosinci schválila rada návrh plánu hlavních úkolů volených orgánů na rok 1984. Předsedovi občanského výboru č. 1 Františku Škodíkovi rada udělila a předala čestné uznání za velmi dobrou práci v občanském výboru při příležitosti jeho padesátých narozenin.

Milý čtenáři! Znovu podotýkám, že z programů činnosti městských orgánů jsem vybíral jen podstatně menší díl. To proto, aby se v množství údajů neztratila přehlednost a též proto, že podrobnosti o jednáních lze vyčíst z protokolů, které jsou archivovány v příslušných archivech. Věřím, že se mi zde podařilo vyhmátnout ty věci, které byly jednak důležité nebo zajímavé a poukazuji též na obšírnost a různorodost činnosti těchto orgánů.

Významná politická výročí

Vítězný únor – založení Lidových milicí

Dne 25. února jsme vzpomněli a důstojně oslavili 35. výročí Únorového vítězství pracujícího lidu nad buržoazií a vzniku Lidových milicí. V městském rozhlase byla uskutečněna vzpomínková relace. Dále byla večer uspořádána v kulturním domě slavnostní akademie, na níž byla předána vyznamenání zasloužilým členům Lidových milicí, načež pokračoval kulturní program. Ve vývěsních skříňkách a na nástěnkách ve městě, ve školách a na pracovištích závodů i společenských organizací byla k tomuto datu provedena obrázková i textová agitace a propagace. Se svým slavnostním programem vystoupili v kulturním domě též sourozenci Hana a Petr Ulrichovi se skupinou Javory. Ve školách, studentských a učňovských domech byly uskutečněny besedy o významu výročí.

Osmatřicáté výročí osvobození města Bzence

Osvobození města Bzence z nacistické okupace rumunskými vojáky začleněnými do Rudé armády bylo oslaveno 19. 4. – v den třicátého osmého výročí této významné události. Za zvuku Pochodu padlých revolucionářů znějícího z městského rozhlasu kráčela od radnice delegace složená ze zástupců Městského výboru KSČ, Městského národního výboru, dalších složek Národní fronty a místní posádky s věnci k památníku padlých. Tento důstojný akt byl doplněn dalšími akcemi a to slavnostním předáváním občanských průkazů patnáctiletým občanům města, vystoupením Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého, koncertem Smyčcového kvarteta města Brna, „Během osvobození“ pořádaným Tělovýchovnou jednotou Bzenec, střeleckou soutěží mládeže ze vzduchovek konanou Svazem pro spolupráci s armádou, besedami a soutěžemi na školách a domovech mládeže a vyzdobenými nástěnkami.

První máj – Svátek práce

V tento den bylo velmi krásné slunné a teplé počasí. Od časného rána vyhrávala veselá pochodová hudba a probouzela mladé i staré do radostného svátečního dne. Celé město bylo uklizeno a vyzdobeno třepetalkami kolem hlavní průjezdné silnice. Významné budovy byly vyzdobeny státními vlajkami. Před radnicí byla postavena tribuna a před ní se shromáždili pracující bzeneckých závodů, studenti, učni a žáci ZŠ ze Bzence i okolních obcí, s vlajkami v čele a s praporečky a mávátky. Kolem stáli ostatní občané ze Bzence a okolních obcí. Podle mého odhadu se slavnosti zúčastnilo přes 3 000 osob. Slavnost byla zahájena státními hymnami. Poté následovala přehlídka alegorických vozů – krásně a aktuálně vyzdobených, jimiž vzdávaly čest tomuto svátku místní závody. Bylo jich devět, jeden hezčí než druhý. Zástupce Okresního výboru KSČ v Hodoníně přednesl politický projev. Po něm byla přečtena a schválena mírová rezoluce, jež byla odeslána centrálním mírovým orgánům. Manifestace byla zakončena Internacionálou. Průběh slavnosti byl účastníky velmi příznivě hodnocen. Po skončení manifestace na náměstí se konala od deseti hodin na kulturním domě akademie s velmi milým, veselým vystoupením dětí základních škol ze Bzence a okolí, studentů středních škol a učňů z učňovských středisek. Na programu měli národní zpěvy, hry a tance, ukázky ze sportu, klasické gymnastiky a džez-gymnastiky. Pořad uváděla velmi pohotově a plynule tajemnice Městského národního výboru Eva Nevřivá. Program se všem skutečně velmi líbil a děti i dospělí, kteří zaplnili celý sál, odměňovali účinkující velkým potleskem. Po skončení pořadu se nikomu nechtělo ani odejít a všichni, s nimiž jsem mluvil, navrhovali, aby se podobný program připravoval častěji, minimálně však alespoň při oslavách Prvního máje.

Velká říjnová socialistická revoluce – 66. výročí

Oslavy šedesátého šestého výročí VŘSR vzpomněli Bzenčané několika akcemi. 7. 11. v 17:00 byl krátkým projevem do městského rozhlasu, v němž byl zejména vyzvednut význam revoluce pro dělnickou třídu nejen v Rusku, ale na celém světě, zahájen Měsíc československo-sovětského přátelství. Po projevu vyšel lampionový průvod a ubíral se za zvuku pochodových písní Olšovskou ulicí na náměstí před radnici. Vpředu šla nejmenší školní drobotina za doprovodu rodičů. Pak následovali starší školáci, studující a učňovský dorost včetně dospělých občanů. Nezapomenutelným dojmem na mne působil proud svítících, pestrými barvami a tvary zářících lampionů, který jako zvlněná řeka roztaveného žhavého kovu plynul ulicí. Na náměstí plály ohně přátelství a míru stejně, jako tomu bylo v loňském roce.

V prostoru na náměstí byl vyzvednut velký význam října i pro naše národy a zejména bylo vyzvednuto naše přátelství k Sovětskému svazu, k jeho dobrosrdečnému a obětavému lidu, bez jehož hrdinství by nebyl náš lid osvobozen z hitlerovské poroby. Byl zdůrazněn též velký boj SSSR za zachování míru a proti nebezpečí strašlivé války.

V rámci oslav Velké říjnové socialistické revoluce a Měsíce československo-sovětského přátelství byl uskutečněn též společný koncert pěveckého sboru „Janášek“ z Luhačovic a pěveckého sboru Bzenčan, dále okresní přehlídka národopisných souborů a cimbálových muzik, též se konaly slavnostní schůze na závodech a pracovištích a také vývěsní skříňky a nástěnky byly včas a řádně upraveny a vyzdobeny. Všechny akce, kterých jsem se jako divák zúčastnil, hodnotím jako velmi zdařilé, dosahující svojí kvalitou patřičné úrovně.

Boj za mír a život – proti jaderné válce

Ještě o jedné události se v této stati mojí zprávy zmíním. V červnu letošního roku se v Praze sešlo Světové shromáždění za mír a život – proti jaderné válce. Tohoto shromáždění se zúčastnil doslova celý mírový svět. Byli na něm přítomni delegáti bez ohledu na rasu a národnost, bez ohledu na politickou příslušnost, náboženské cítění a smýšlení, bez ohledu na vzdělání a povolání. Bylo jich hodně přes tisíc a zastupovali stamiliony, ba miliardy mírumilovných lidí. Ve svých vystoupeních kategoricky a jednomyslně pronesli požadavek zachování míru, ostře kritizovali imperialistické státy a politiky kalkulující s možností nukleární války a důrazně požadovali zastavení horečného zbrojení a zahájení konstruktivního jednání o odzbrojení. Pod vlivem tohoto jednání a po vzoru z jiných měst svolala také organizace Českého svazu žen v Bzenci mírovou manifestaci na podporu pražského jednání na večer 24. 6. Na náměstí byly zapáleny ohně míru. V projevu k přítomným a do městského rozhlasu byla proklamována podpora mírovému jednání a požadavku na odzbrojení. Účast na této manifestaci byla však nepatrná. Nevím, zda to způsobilo nahromadění polních prací, nedostatečná organizační příprava nebo snad nedocenění důležitosti akce ze strany občanů. V každém případě je to však jistě škoda, že naše ženy a matky nositelky života, nepřišly svou účastí podtrhnout a zdůraznit také veřejně svou touhu po míru, svůj odpor proti válce s použitím nukleárních a chemických prostředků hromadného ničení, snahu zabránit militarizování vesmíru novými ničivými zbraněmi. Domnívám se však, že i tato akce měla svůj význam. Mluvil jsem s ženami, které se jí nezúčastnily a všechny beze zbytku s účelem manifestace souhlasily, vyjadřovaly se a ztotožňovaly se s nutností proti válce manifestovat.

Uzavírám tuto část zprávy, v níž jsi se, vážený čtenáři dověděl, jak intenzivně politický, touhou po míru naplněný život naši občané žijí.

Hospodářský život v městě Bzenci

Moji zprávu o ekonomickém vývoji v Bzenci za rok 1983 jsem nemohl, ale také nechtěl zpracovat v nějakém uceleném statistickém přehledu. Není totiž posláním kronikáře vypracovávat kompletní přehledy v číselných ukazatelích. Popsal jsem pouze výběr určitých jevů v našem hospodářství, jež jsou podle mého hlediska důležité nebo zajímavé. Pochopitelně jsem se nevyhnul některým číselným údajům, i když jich je, jak doufám, co nejméně. Nejdříve seznamuji čtenáře s rozpočtem Městského národního výboru, pak se zmíním stručně o zemědělství, o výrobních podnicích a posléze o výstavbě ve městě.

Rozpočet MěstNV v Bzenci na rok 1983

Příjmy:

• zemědělská daň, příjmy 190 000 Kčs,
• domovní daň, příjmy 148 000 Kčs,
• daň z příjmů obyvatelstva, příjmy 16 000 Kčs,
• poplatky ze psů, příjmy 13 000 Kčs,
• ostatní poplatky, příjmy 20 000 Kčs,
• školství, příjmy 450 000 Kčs,
• ostatní příjmy, příjmy 15 000 Kčs,
• dotace ONV, příjmy 1 579 000 Kčs,
• součet příjmů 2 427 000 Kčs.

Výdaje:

• vodní hospodářství 50 000 Kčs,
• městské komunikace 123 000 Kčs,
• školství 1 420 000 Kčs,
• kultura a správa 137 000 Kčs,
• sociální výdaje 151 000 Kčs,
• místní hospodářství 531 000 Kčs,
• ostatní výdaje 15 000 Kčs,
• součet výdajů 2 427 000 Kčs.

Městský rozpočet je vyrovnaný dotací Okresního národního výboru ze státního rozpočtu ve výši přes 1 500 000 Kčs. Chci podtrhnout tu skutečnost, že příjmy do rozpočtu v předpokládané výši téměř 2 500 000 Kčs mají být kryty daněmi a poplatky od obyvatelstva pouze ve výši 380 000 Kčs, což je z celkových příjmů jen 15,75 %. Daleko nejpodstatnější část příjmů a to plných 65 % má činit dotace ze státního rozpočtu. Z výdajové strany zase podtrhuji položku na školství, jež tvoří plných 58,5 % z celku. Myslím, že tyto údaje není třeba dále komentovat. Vždyť ukazují jasně, že proti kapitalistickému způsobu hospodaření měst a obcí, jež bylo odkázáno pouze na přirážky ke státním daním předepsaným obyvatelstvu, jsou v socialismu jejich rozpočtové potřeby kryty převážně státem.

Zemědělství na Bzenecku

Zemědělská výroba je v našem městě stejně jako v celém socialistickém Československu zajišťována v naprosto rozhodující většině socialistickou velkovýrobou. Reprezentantem socialistické zemědělské velkovýroby v našem městě je Jednotné zemědělské družstvo „Svornost“ v Bzenci. Obhospodařuje zemědělskou půdu v Bzenci, Domaníně, Moravském Písku, Těmicích, Syrovíně a Žeravicích, kde má své farmy. V katastru Bzence obhospodařovalo v letošním roce celkem 1 952 ha zemědělské půdy. Z toho bylo 1 065 ha orné půdy, 132 ha vinic, 91 ha zahrad a sadů a 664 ha ostatní půdy a to louky a pastviny, vodní plochy a ostatní.

Druhým velkovýrobcem je Školní hospodářství Středního odborného učiliště zemědělského a konzervárenského v Bzenci. Obhospodařovalo letos celkem 280 ha zemědělské půdy. Z toho bylo 35 ha vinic, 25 ha sadů, 15 ha zeleniny a 205 ha orné půdy včetně zastavěných ploch.

Zemědělská malovýroba záhumenkářů a zahrádkářů je nepatrná, avšak není přehlížena, ale naopak je s ní počítáno a je jako zajímavý doplněk vítána, ba i podporována. Je to viditelné hlavně u větších měst, kde jsou zřizovány celé zahrádkářské kolonie. Obyčejně je na ně vyčleňována půda, na níž je nesnadné efektivní využívání těžké zemědělské techniky a kde je třeba více ruční práce při pěstování zeleniny a ovoce. Ruční práce je zase vítaným zdrojem aktivní rekreace a výtěžek ze záhumenky nebo ze zahrádky, ať už pro prodej, nebo vlastní spotřebu není též zanedbatelný.

Záhumenkáři a zahrádkáři v Bzenci, jichž bylo letos celkem 709, obhospodařovali 151 ha půdy. Zabývali se především pěstováním vinné révy, zeleniny a ovoce pro vlastní spotřebu i prodej.

Brambory, obilí a ostatní plodiny jen v nepatrném množství, výhradně pro vlastní spotřebu a výkrm drobného hospodářského zvířectva.

Rostlinná výroba na Bzenecku

Zemědělská výroba v Bzenci je dosud do značné míry závislá bezprostředně na počasí. Naše JZD například nemá ještě žádné uměle zavlažované plochy. To proto, že v Bzenci chybějí dostatečné rezervní zdroje vody, z nichž by se dala čerpat v době sucha závlaha. Rovněž užívání zasklených nebo jinak krytých ploch je teprve v začátcích a nemá na celkovou produkci zeleniny téměř žádný vliv, o ostatních plodinách ani nemluvě. A letos počasí nadělalo zemědělcům hodně potíží. V další části mojí zprávy popisuji vývoj počasí během celého roku podrobněji. Zde bych chtěl obrátit pozornost čtenáře hlavně na nepříznivé vlivy sucha, které způsobily snížení výnosů u cukrovky, brambor, kořenové zeleniny, košťálovin, okurek, víceletých pícnin, kukuřice na siláž a dalších méně významných plodin. Tak například cukrovky bylo sklizeno v průměru jen 256 centů z hektaru, silážní kukuřice jen 305 centů. Drobní pěstitelé ze Bzence například prodali loni okurky za více jak dva a půl milionu korun, letos to bylo jen 1 100 centů za cca 700 000 Kčs. Velko i malovýrobci prodali do tržních fondů cca 6 000 q zeleniny, z toho malovýroba například salátu rychleného 830 q, petržele jen 63 q, mrkve 90 q, celeru jenom 5 q, cibule 250 q, česneku 210 q. Přitom to bylo zboží převážně druhé jakosti.

Suché počasí se bohudík neprojevilo tolik nepříznivě na obilovinách. Průměrný hektarový výnos u žita ozimého byl 38,2 centu, u pšenice ozimé 53,7 centu a ječmene jarního 44,7 q. Rovněž ozimá řepka olejná dala dosti dobrou úrodu v průměru 23 centy na hektar.

Pěstování vinné révy se věnují jak družstevní a školská velkovýroba, tak i záhumenkáři a zahrádkáři. Letošní suché počasí vinicím zase prospívalo. Nebyly jarní mrazíky, houbovité choroby jako je oidium a pernospora se prakticky nevyskytovaly a suchý podzim znamenal kvalitnější dozrávání. Proto se pěstitelé dočkali vysoké a poměrně kvalitní úrody. Průměrný výnos z jednoho hektaru činil 67 centů hroznů a průměrná cukernatost dosáhla u JZD 19° ČSNM a průměrná cena 7,60 Kčs za kilogram, u školního hospodářství 21° a průměrná cena 8,75 Kčs a u drobných pěstitelů cukernatost 20° při průměrné ceně 7,70 Kčs. Jednotné zemědělské družstvo vyprodukovalo celkem 10 660 q hroznů a prodalo Moravským vinařským závodům 10 392 q hroznů za 7 589 949 Kčs. Školní hospodářství vyprodukovalo 1 300 q hroznů a prodalo MVZ 1 144 q hroznů za 1 001 174 Kčs. Drobní pěstitelé vyprodukovali asi 4 102 q hroznů a prodali MVZ 3 153 q hroznů za 2 417 748 Kčs.

Živočišná výroba na Bzenecku

Rozhodujícím producentem v chovu dobytka a ve výrobě masa je JZD. Hovězího dobytka na žír bylo odchováno přes 1 000 kusů v jateční váze 5 428 q, vepřů pak v jatečné váze 5 219 q a drůbežích brojlerů bylo vyprodukováno 2 750 q. Mléka vyrobeno přes 4 250 000 litrů a do tržních fondů prodáno 3 937 000 litrů.

V chovu hovězího dobytka bylo dosaženo denního přírůstku u telat 0,695 kg, u chovného hovězího 0,656 kg a u hovězího na žír 0,7 kg.

V chovu vepřového dobytka bylo docíleno na jednu prasnici a vrh 18 selat a denní přírůstek ve výkrmu 0,551 kg.

Průměrná roční dojivost na jednu dojnici činila 3 350 litrů mléka.

Spotřeba jadrných krmivových směsí činila na výrobu:

• 1 l mléka 0,23 kg,
• 1 kg hovězího masa 1,80 kg,
• 1 kg vepřového masa 3,59 kg,
• 1 kg drůbežího masa 2,60 kg,
• 1 selete celkem 80,65 kg.

Malovýrobci chovali hlavně drůbež hrabavou, méně husy, kachny, králíky a v menším množství vepře pro domácí porážku. Letos bylo národním výborem povoleno celkem jen 112 žádostí na domácí zabíječky. Z tohoto údaje je zřejmé, že tento chov je pro celek nepodstatný.

Jednotné zemědělské družstvo v Bzenci

O JZD „Svornost“ chci podat ještě několik informací. Jeho předsedou je ing. Studnička Josef. Vrcholným orgánem družstva je členská schůze. Letos byla svolána dvakrát. Družstvo řídí představenstvo, které předseda svolal celkem dvanáctkrát. Předseda a představenstvo mají k výkonu svých usnesení aparát odborníků v oboru provozním, ekonomickém, technickém a kádrovém.

Dalšími orgány družstva jsou:

• revizní komise (8 schůzí),
• sociální komise (13 schůzí),
• kulturně-výchovná komise (13 schůzí),
• komise iniciativy (8 schůzí),
• komise bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (12 schůzí),
• komise smírčí (2 schůze).

Družstvo má velmi rozvinutou socialistickou soutěž. V rámci této soutěže odpracovali členové navíc dobrovolně a bezplatně 4 141 hodin, odvedli do sboru 418 q železného šrotu a 26 členů darovalo krev našemu zdravotnictví. Soutěž je rozvinuta takto: 15 kolektivů soutěží o získání titulu „Brigáda socialistické práce“, 13 kolektivů vlastní tento titul BSP a usiluje o získání bronzového odznaku, 9 kolektivně již má bronzové odznaky a soutěží o stříbrné, 2 brigády už mají stříbrné a nyní pracují tak, aby obdržely zlaté odznaky. V soutěži jsou zapojeni hlavně mladí členové. Družstvo vyplatilo v tomto roce na mzdách celkem 18 705 000 Kčs při průměrné produktivitě práce 133 000 Kčs na jednoho pracovníka a při průměrné měsíční mzdě 2 330 Kčs.

Průmyslová výroba v Bzenci

Toto hospodářské odvětví je v Bzenci reprezentováno celou řadou výrobních hospodářských organizací. Vyjmenovávám je podle abecedy a o některých z nich se rozepisuji šířeji.

Agropodnik, společný zemědělský podnik Hodonín – závod chladírny Bzenec

Je umístěn za nádražím, ředitelem je Čajka Antonín.

Je to komplex rozsáhlých halových staveb, v nichž jsou chladírenské boxy. Poskytují se zde především JZD z širokého okolí, ale i ostatním podnikům chladírenské služby. Převážně se zde uskladňuje zelenina a ovoce tuzemské výroby, ale i z dovozu.

Desta, národní podnik Děčín, nositel Řádu práce, odštěpný závod Bzenec, Olšovec

Ředitel: Prachman Lubomír.

Vyrábí celé skupiny dílů a součástek pro vysokozdvižné vozíky a provádí též kompletní servis z celé ČSSR. Je to závod, který v příštím roce oslaví 15. výročí svého založení, závod, který za úspěšné plnění plánovaných úkolů docilované rozvinutou, dobře organizovanou socialistickou soutěží mezi ostatními sesterskými závody byl již dvanáctkrát odměněn diplomy za první a druhé místo. Dne 9. 12. letošního roku mu bylo uděleno dosud nejvyšší vyznamenání „Čestné uznání vlády ČSSR a Ústřední rady odborů“. Tuto vysokou poctu převzal ředitel Prachman z rukou ekonomického ředitele Československých automobilových závodů Ing. Zdeňka Adamčíka a ředitele podniku Desta Děčín Ing. Bartoloměje Kepla. Vedoucí ekonomického úseku Marta Dobřická převzala státní vyznamenání vítěze socialistické soutěže a odměněni byli též další zaměstnanci za dobré výsledky v Saratovském hnutí.

Závod Desta zahájil výstavbu nových, prostornějších provozoven v Bzenci Kolonii, jež si vyžadují přes 6 000 000 Kčs nákladů.

Hodonínské cihelny, národní podnik v Hodoníně – závod Bzenec – Přívoz

Ředitel: Kuchařič František.

Vyrábí vápenopískové cihly. V roce 1982 zde byla zahájena výstavba komplexu na výrobu betonových střešních tašek. Výroba betonové střešní krytiny je velmi výhodná. V porovnání s vypalovanou krytinou jsou investiční náklady jenom dvacetiprocentní a výrobní náklady na 1 m² jsou o 7,60 Kčs nižší. Nároky na energii jsou zhruba padesátiprocentní. Zkušenosti i kalkulace byly získány v úzké spolupráci se Saskými cihelnami Langburgersdorf v NDR.

Výrobní kapacita této nové továrny je počítána ve výši 500 000 m² ročně při jednosměnném provozu.

Kovo, národní podnik Bzenec – Kolonie

Ředitel: Bebar Otakar.

Podnik se zabývá výrobou prádelenské a gumárenské techniky, jako jsou pračky a odstředivky do velkých prádelen, gumárenské lisy a podobně. Podnik je umístěn v nových prostorných a moderně řešených továrních objektech. Je výhodně dislokován v blízkosti železničního nádraží. Letos investoval do výstavby nové správní budovy 1 500 000 Kčs.

Moravské vinařské závody, koncernový podnik Mikulov – závod Bzenec

Závod má sídlo na zámku.

Ředitel: Valášek Antonín.

Závod zpracovává vinné hrozny tuzemské, převážně ze Bzence a jeho širšího okolí, částečně i z dovozu. Je založen na dlouholeté vinařské tradici v Bzenci.

Počátky vinařské velkovýroby se rozvíjejí na staleté pěstitelské tradici v 19. století. Začátkem 20. století se zabýval výrobou vína ve větším rozsahu též Leopold Skála, bývalý tajemník městské rady a v období od roku 1912 do roku 1919 bzenecký starosta, majitel vinných sklepů v ulici Baráky a několika vinic. On zavedl do výroby a prodeje druh vína pod názvem „Lipka“. Ta proslavila bzenecké víno po celé naší vlasti. V roce 1921 převzalo podnik Leopolda Skály nově utvořené Vinařské družstvo v Bzenci, zapsané společenstvo s ručením omezeným (tak byl tento podnik zapsán v tehdejším podnikovém rejstříku). Převzalo také výrobu vína značky „Lipka“. Tato značka je zákonem chráněna, stejně jako etiketa „Bzenecká lipka“ tisknutá podle originálu namalovaného akademickým malířem mistrem Kašparem, na níž je ve známém oválu vyobrazena dětská postavička boha Bakcha, rozkročeného nad alegorií vinice a v pozadí se siluetou od blesku vyhořelé kapličky na „Starém hradě“. Bzenecká lipka je vyráběna z odrůdy hroznů Rýnský ryzlink a jsou na ni používány nejzralejší a nejzdravější hrozny této odrůdy.

V roce 1937 koupilo družstvo od bývalého majitele německého hraběte Magnise bzenecký zámek i s rozsáhlými sklepy pod zámkem a pod parkem a přeneslo tam celý svůj provoz. MVZ převzaly tuto nemovitost po zaniklém Vinařském družstvu. Patří jim také sklepy ve Strážnici a v Kyjově, jakož i objekty, které již vybudovaly v přilehlém prostoru bývalého velkostatku. Dnešní záměry MVZ o rozvoji závodu do budoucna jsou velmi rozsáhlé. Letos byl položen základní kámen k nové stavbě skladovacích prostor, jimiž byla zahájena první etapa rekonstrukce celého závodu, jež má být dokončena v roce 1986 v hodnotě cca 37 000 000 Kčs. V druhé etapě má být výstavba nové lisovny, lahvovny, skladu hotových výrobků, skladu prázdných obalů, garáží, dílen a dalších pomocných provozů. Bude do ní investováno asi 90 000 000 Kčs, včetně technologického zařízení a měla by být dokončena do roku 1990. Při tom se počítá s propojením do dosavadní zámecké části. Je jisté, že realizace zamýšleného závodu bude mít velký význam i pro město Bzenec.

Oseva, semenářský podnik Brno – závod Bzenec – Kolonie

Vedoucí závodu: Ing. Náplava.

Závod je ve výstavbě, která si vyžádá přes 67 000 000 Kčs investičních nákladů. Výstavba je realizována v katastru města Bzence v části Kolonii, v blízkosti železniční stanice Moravský Písek, s níž je spojena vlečkou. V letošním roce byla dokončena podstatná část hrubé stavby. Činnost závodu bude spočívat v zajišťování, čištění, ošetřování, odborném skladování a distribuci nejkvalitnějších semen a sádě pro naše zemědělství.

Okresní průmyslový podnik Hodonín se sídlem v Bzenci, náměstí Svobody

Ředitel: Dobřický Richard.

Je to velký podnik s působností na celém hodonínském okrese. V Bzenci mu patřily tyto provozovny:

• výroba technické pryže a opravy gumové obuvi v Bzenci – Kolonii,
• vzorkovna a sběrna oprav elektrospotřebičů na náměstí.

Má své provozovny v Hodoníně, Veselí nad Moravou, Kyjově, Strážnici, ve Vracově a v dalších místech.

Řempo, národní podnik Brno, závod 06 v Bzenci – Kolonii

Ředitelka: Petříková Jindřiška.

Název této organizace je složen z počátečních písmen slov řemeslnické potřeby a její funkční náplní je zásobování hospodářských organizací různými materiály, součástkami, přístroji, stroji, pracovní obuví a některými surovinami, potřebnými k jejich provozu, výrobě a činnosti. Bzenecký závod byl letos specializovaný takto: sklad pneumatik, pracovní obuvi, brašnářského materiálu, usní, kůže, plastiku, celuloidu, strojů, dílců, lepidel, hořlavin a umělých hmot. V letošním roce vystavěl halu na skladování textilu, takže i tento sortiment bude v jeho pracovní náplni. Závod je dislokován v bývalém cukrovaru, z něhož využívá podstatnou část prostor a ploch.

Slovácké konzervárny, národní podnik Uherské Hradiště, závod 08 Bzenec – Úkolky

Ředitel: Goliáš Zdeněk.

Hlavní provozovny jsou v nově budovaných objektech v západní části Bzence, zvané Úkolky, druhá výrobna je na rohu Nádražní a Bzinské ulice, za nádražím je octárna, pak jsou ještě skladovací prostory v Olšovci, u nádraží v Moravském Písku a ještě několik sklepních skladů malého rozsahu. U výrobny v Nádražní ulici byly letos vrtány kontrolní sondy pro stavební účely. Na prostoru zabírajícím celý roh náměstí od lékárny k Nádražní ulici a dále až k ulici Bzinské, včetně stávající výrobny se domy a objekty zbourají a vystavějí se zde domovy pro Střední odborné učiliště pro učně v oboru konzervář a dílna, v níž budou mladí konzerváři získávat praktické zkušenosti a znalosti.

Slovácké konzervárny vyrábějí zeleninové a ovocné konzervy, do nichž zpracovávají hlavně okurky, papriku, zelí, mrkev, celer, cibuli a zelený hrášek, z ovoce pak jahody, višně, třešně, broskve, meruňky i dovezené hrozny.

V octárně se vyrábí kvalitní osmiprocentní ocet.

V závodě je široce rozvinuta socialistická soutěž. Utvořeno je 11 kolektivů soutěžících o titul nebo odznaky Brigád socialistické práce. Mezi nejlepší patří kolektiv žen na výrobně „město“, který vede velmi svědomitá pracovnice Píšťková Bohumila. Pravidelně měsíčně hodnotí svou práci a výsledky, odstraňují vzniklé nedostatky a informují se o nových úkolech a dojednávají společně postupy prací, jimiž budou zajišťovat jejich plnění. V kolektivech BSP je zapojeno 164 zaměstnanců, převážně žen. Na závodě je též kolektiv, zapojený do Komplexní racionalizační brigády (KRB). Letos se zaměřili na zdokonalení mechanizace při výrobě leča a tompy. Za necelý rok navrhli nové varné kotle a plnící vanu s míchadly poháněnými elektromotory a po jejich zhotovení z nerezavějící oceli zařadili vše do výrobní linky, doplnili ji pásovými transportéry k nasýpání suroviny do kotlů, samočinným přečerpáváním rozvařené směsi pomocí potrubí ze skla do plnící vany s míchadlem, v jejímž dně zabudovali plnící ventily s automatickými dávkovači regulovatelnými podle velikosti obalů, do nichž se výrobek plní. Bylo tak ušetřeno několik pracovnic, jež mohly být použity u jiných linek a hlavně odstraněna těžká ruční práce v horkém prostředí. Kolektivu byla za toto zlepšení vyplacena několikatisícová odměna. Ředitel závodu si vedoucí BSP a KRB svolává aspoň dvakrát do roka, projednává s nimi plnění plánu výroby a vede je k účelné výměně zkušeností. V průběhu letošní kampaně vyhlašoval krátkodobé úkoly, na jejichž splnění se pak uzavíraly socialistické závazky kolektivů i jednotlivců.

Sigma, koncernový podnik Lutín, servisní závod Bzenec – Nádražní ulice

Je to menší provozovna, v níž se provádějí hlavně generální opravy vodních čerpadel vyráběných mateřským podnikem.

Štěrkovny a pískovny, národní podnik Brno, provozovna Bzenec – Přívoz

Vedoucí: Botek Josef.

Provozovna zajišťuje těžbu maltových písků a vyrábí slévárenské písky. Roční kapacita těžby maltových písků činí 730 000 mᶾ a slévárenských písků se ročně vyrobí 100 000 tun. Písek se těží v zalesněných písečných plochách poblíž železniční zastávky Bzenec – Přívoz a to ze stěny 17 až 25 m vysoké. Vytěžený písek se dopravuje na auta a železniční vagony pásovými dopravníky, jichž je přes 2,5 km. Kromě jiných rýpadel jsou k dispozici dva velmi výkonné elektrické bagry se lžícemi, každá o obsahu 4 mᶾ. Provozovna zaměstnává 40 zaměstnanců, z toho 13 žen. Na pracovišti je vytvořena základní organizace KSČ ROH a SČSP. Všichni zaměstnanci jsou zapojeni do socialistické soutěže a své závazky plní. Po vytěžení písku jsou povinni provést rekultivaci vytěžené plochy a připravit ji k novému zalesnění.

Trud, výrobní družstvo v Bzenci

Předseda: Bystřický Jan.

Družstvo má jako hlavní činnost výrobu nábytku do obývacích pokojů a čalouněných sedacích souprav a to jak v kompletních sestavách, tak i sólo kusy. Ústředí má v Bzenci v Tyršově ulici a hlavní výrobní haly na Úkolkách. Kromě toho má ještě dílny v Kyjově, Louce, Hodoníně, Strážnici. A družstvu patří také výroba betonových skruží na Doubravě. Celkem zaměstnává 430 pracovníků, z toho ve Bzenci 206. Plán výroby na rok 1983 byl splněn na 100,7 %. Pro kulturní a rekreační vyžití zaměstnanců bylo letos vyplaceno z fondu kulturních a sociálních potřeb přes 400 000 Kčs. Za splněné socialistické závazky bylo za totéž období vyplaceno 75 000 Kčs odměn.

Všechny tyto hospodářské, průmyslové organizace (záměrně jsem v této stati nehovořil o drobných provozovnách služeb, o obchodech, restauracích a pohostinstvích) jsou zdrojem pracovních příležitostí a tím i výdělků nejen pro Bzenčany, ale také pro občany širokého okolí. Jsou zároveň zárukou toho, že svým rozvojem přispívají a podílejí se přímo i nepřímo na rozvoji města. Proto jsou také podporovány městskými orgány, a to jak stranickými, tak i správními.

Stavební rozvoj města Bzence

Investiční výstavbu v tomto roce hodnotím jako velmi čilou. Vyjmenuji zde některé stavební akce uskutečněné hospodářskými organizacemi, pak stručně popíšu investiční rozvoj rozpočtových organizací a nakonec individuální bytovou výstavbu i některé další zajímavosti. Hospodářské organizace zajišťovaly tyto stavební práce:

Oseva: V roce 1983 bylo pokračováno ve výstavbě nového závodu v Kolonii. Tento má být dokompletován v příštím roce celkovým nákladem přes 100 000 000 Kčs včetně vnitřního vybavení.

Desta: Výstavba nových dílen v Kolonii, které mají být dohotoveny v příštím roce celkovým nákladem 6 000 000 Kčs.

Hodonínské cihelny: dokončována nová továrna na betonovou střešní krytinu na Přívoze. Stavba je již tak daleko, že v ní mohl být letos zahájen zkušební provoz. Plný provoz bude v továrně zahájen v příštím roce. Celková investiční částka 27 000 000 Kčs.

JZD Svornost zahájilo letos výstavbu stravovacího zařízení v Nádražní ulici. Z celkového investičního nákladu 6 000 000 Kčs včetně vnitřního investičního zařízení bylo letos vyčerpáno 1 900 000 Kčs. Akce bude dokončena za rok.

Moravské vinařské závody zahájily svůj investiční rozvoj započetím stavby skladovacích kapacit. Letos bylo prostavěno 600 000 Kčs.

Slovácké konzervárny dokončily akumulaci pitné vody z městského vodovodu a vlastních zdrojů, na níž bylo plánováno 1 500 000 Kčs prostavěním zbývajících 900 000 Kčs.

Kovo n. p.: Dostavěna byla správní budova. Z celkového stavebního nákladu 2 000 000 Kčs se letos proinvestovalo zbývajících 1 600 000 Kčs.

Řempo vystavělo letos skladovací halu na textil v hodnotě 2 500 000 Kčs.

Výstavba rozpočtovými organizacemi

Střední průmyslová škola konzervárenská začala letos svůj stavební rozvoj výstavbou školní laboratoře za 40 000 Kčs. Celkové stavební náklady si vyžádají částky 5 000 000 Kčs. Výstavba má být hotova v roce 1985 a jejím dokončením získá škola potřebné pomocné zařízení.

Akce zajišťované MěstNV v Bzenci

Základní technické vybavení, to je komunikace a vodovod, v nově vznikající Veselské ulici; letos bylo dokončeno prostavěním 950 000 Kčs z celkového investičního nákladu 1 500 000 Kčs.

Základní technické vybavení v Písecké ulici (Horní Písky). Letos se proinvestovalo v této nové ulici z celkového nákladu 1 800 000 Kčs prvních 750 000 Kčs. Zbytek bude vyčerpán v příštím roce, v němž bude celá akce dokončena.

Trafostanice a vedení nízkého napětí v trati Horní Písky byla letos kompletně připravena, aby mohla být za rok dokončena v hodnotě 1 300 000 Kčs.

Komunikace na Úkolkách v celkových nákladech 463 000 Kčs byla letos dokončena hodnotou prací ve výši 250 000 Kčs.

Dům pečovatelské služby na náměstí: letos byla zahájena jeho výstavba provedením terénních úprav, výkopů a základů v obnose 450 000 Kčs. Celkem si tato stavba vyžádá 5 000 000 Kčs nákladů.

Z drobnějších akcí uvádím ještě pokračování prací při výstavbě smuteční síně, dokončování městského tržiště za radnicí. Kromě toho bych mohl popsat mnoho stránek vyjmenováváním a stručným popisováním mnoha prací neinvestičního charakteru, které zajišťuje MěstNV. Domnívám se, že by to mohlo váženého čtenáře stereotypností nudit a proto jsem se rozhodl doplnit svůj zápis pouze jejich seznamem a hodnotou díla. Seznam je založen jako příloha k tomuto zápisu. Znovu chci zdůraznit, že na pracích zvelebujících naše město se podílejí naši obětaví občané nejen z řad poslanců MěstNV, ale i všech ostatních útvarů.

Individuální bytová výstavba v Bzenci

Vyvíjela se letos tak, jak uvádím v dalších svých údajích: Městským národním výborem bylo vydáno pro letošní rok celkem 25 povolení k výstavbě rodinných domů. Z tohoto počtu byla zahájena výstavba 24 rodinných domů, takže k 31. 12. bylo rozestavěno 62 domů. V průběhu letošního roku bylo dostavěno a zkolaudováno 16 domů, jejichž stavebníkům bylo vydáno úřední povolení k obývání. Ve zkolaudovaných domech je 17 bytů. Všechny byty jsou o čtyřech a více obytných místnostech, mají ústřední topení, koupelny a ostatní vymoženosti moderního, zdravotně nezávadného bydlení.

K 31. 12. 1983 bylo v Bzenci celkem 1 500 bytů. Od počátku roku přibylo již zmíněných 17 nových bytů. Zbourány byly jen 3 staré, nevyhovující byty. Na jeden byt připadá u nás v průměru jen 2,66 trvale bydlících obyvatel.

Pro rozvoj výstavby našeho města uskutečnil předseda MěstNV Jaroslav Vaculík s vedoucím stavebního úřadu Zdeňkem Vrbou celou řadu jednání, hlavně se zaměřením na zajištění plynofikace města, výstavbu nové základní školy, generální opravu malé základní školy, kde je havarijní stav v nevyhovujícím stravovacím zařízení pro žáky a další akce.

Po těchto jednáních se začala situace vyvíjet velmi příznivě. Místopředseda Krajského národního výboru v Brně Ing. Josef Toman udělil písemný souhlas k zahájení prací na předprojektové a projektové dokumentaci stavby základní školy o rozpočtových nákladech 30 000 000 Kčs tak, aby stavba mohla být zahájena v roce 1986.

Pro zajištění plynofikace města se stal koordinátorem všech akcí MěstNV. Bylo dosaženo dohody mezi Jihomoravskými plynárnami Brno a MěstNV Bzenec o zahájení plynofikace v roce 1984 v investičních nákladech 15 000 000 Kčs jako investice sdružené, na níž se jako spoluinvestoři JZD Bzenec, Sloko Bzenec, MVZ Bzenec, Trud Bzenec, Oseva Bzenec a Kovoděl Moravský Písek.

Rovněž došlo k dohodě s Okresním stavebním podnikem ve Veselí nad Moravou ohledně generální opravy malé školy se zahájením v roce 1984. Byla uzavřena dohoda s Jednotou Hodonín o propůjčení pohostinství „U Daněčků“, kam se školní vývařovna přestěhuje, aby se mohli žáci dále stravovat. Realizace vyjmenovaných akcí bude znamenat další podstatné zkvalitnění bydlení v našem městě.

Bzenecké školství

Školství v Bzenci nedoznalo v posledních letech žádných změn do počtu a druhu. Jsou zde tedy dvě mateřské školy, jedna základní škola, jedna střední průmyslová škola konzervárenská, jedno střední odborné učiliště – obor zemědělec a obor konzervář a jedno střední odborné učiliště lesnické. V další části popisuji některé z nich podrobněji.

Mateřská škola v Bzenci, Olšovská ulice

Ředitelka: Potáčková Františka.

Celkem sedm učitelek. K personálu ještě patří šest provozních pracovnic, z toho dvě kuchařky, dvě uklízečky a dvě pomocné síly. Škola má celkem čtyři třídy, v nichž je 138 dětí do šesti let. Do tříd jsou rozděleny podle věku. Škola je umístěna v novostavbě, jež byla postavena Městským národním výborem v akci „Z“ za vydatné brigádnické pomoci bzeneckých závodů a některých občanů. Část občanů, zejména s odrostlejšími dětmi nenašla k tomuto dílu potřebný vztah, čímž se výstavba proti plánu prodloužila, zejména ke škodě bzeneckých malých capartů.

Mateřská škola v Bzenci, Kolonie

Ředitelka: Nejezchlebová Libuše.

Kromě ní je zde ještě jedna učitelka, kuchařka a pomocnice. Škola má jednu třídu, v níž je 32 dětí. Z toho počtu je 17 chlapců a 15 děvčátek.

Základní škola v Bzenci, Horní náměstí

Ředitel školy: Bašátek Vítězslav.

Zástupce ředitele: Plšek Jan.

Učitelský sbor čítá 24 členů, z nichž je 18 žen a 6 mužů. Kromě nich jsou zde ještě 2 vychovatelky pro družinu mládeže při ZŠ. Ve škole je celkem 18 tříd rozdělených do 8 ročníků, neboť základní školy byly změněny z devítiletých na osmileté pro děti od šesti do čtrnácti let. Letos navštěvovalo školu celkem 524 žáků. Pro posouzení bystrosti a píle uvádím průměrné známky z jednotlivých předmětů v pátém až osmém ročníku:

• český jazyk 2,5
• chemie 1,99
• matematika 2,48
• přírodopis 1,72
• ruský jazyk 2,31
• zeměpis 1,88
• fyzika 2,11
• dějepis 2,11

Na celé škole neprošel pouze jeden žák. S vyznamenáním prospělo 93 žáků, to je 38,42 %. Při ZŠ je založena Pionýrská organizace – součást Socialistického svazu mládeže. Je v ní organizováno 71 nejmladších Jisker a 363 pionýrů a pionýrek. To znamená, že organizovanost žáků je 83,4 %. Pionýrská organizace má 17 oddílů všeobecných a 5 oddílů zájmových. Z těch 5 jsou to: turistický, technický, přírodovědný, zdravotnický a požární. Z veřejně prospěšné činnosti zdůrazňuji hlavně účast učitelského sboru na brigádách, na nichž bylo odpracováno celkem 890 hodin, z toho 260 hodin při manuálních pracích a dále brigády žáků, kteří odpracovali 1 320 hodin. Škola odvedla do sběru surovin celkem 18 centů železného šrotu, 79 centů papíru a 5 centů barevných kovů, skla a textilu.

Základní škola je umístěna zčásti ve staré školní budově na Horním náměstí, která již naprosto nevyhovuje prostorově ani po stránce zdravotní a bezpečnostní, natož pak moderních vyučovacích metod.

Dvě třídy detašované ve staré „židovské“ škole musely být přechodně přestěhovány do nouzových prostor na kulturní dům, aby mohla být prováděna generální oprava této budovy. Potřeba nové moderní školy v Bzenci je vyšším orgánům známa a má dojít v krátké budoucnosti k řešení tohoto problému, jak již bylo zmíněno dříve.

Střední průmyslová škola konzervárenská v Bzenci, Těmická ulice

Ředitelka školy: Ing. Hájková Ludmila.

Počet členů učitelského sboru je 19, z toho je 9 žen. Škola má celkem 8 tříd denního studia, z toho je 7 tříd pro obor konzervárenství a jedna třída pro obor cukr, cukrovinky. Školu navštěvuje celkem 245 studentů, z toho je 193 dívek.

Jednou z oblastí, kde mohou studující uplatňovat svá přesvědčení, schopnosti a zájmy je Studentská odborná činnost. Školní rok 1982 – 1983 byl pro školu v uvedené činnosti obzvláště úspěšný. Bylo zpracováno 8 odborných prací, z nichž 6 se zúčastnilo okresní soutěže a 5 z nich bylo vybráno do krajského kola. Zde pak jedna práce v oboru „Úspora energie a konvenčních zdrojů“ byla vybrána do celostátní soutěže. Autorky této práce studentky Urbánkové a Štikové v ní prokázaly mimořádné odborné znalosti i politický přístup k zpracovávanému oboru.

Svůj postoj k současnému politickému dění a účast v celosvětovém boji za mír a život bez války potvrdili i studující SPŠK účastí na mírové manifestaci mládeže, která se konala na počest Dne studenstva. Byla na ní všemi účastníky schválena a odeslána mírová rezoluce, kterou mladí lidé vyjádřili svůj odmítavý postoj k zbrojení a válce.

Významnou sportovní akcí byl „Běh 17. listopadu“. Zúčastnili se jej jak mladší, tak starší dorostenci a dorostenky a obsadili:

• ve skupině mladší dorostenci: 1. místo Wolf Milan,
• ve skupině starší dorostenci: 3. místo Pojkar Petr,
• ve skupině mladší dorostenky: 2. místo Pístková Marcela,
• ve skupině starší dorostenky: 1. místo Barbeříková Iva.

Škola má své učebny umístěny v místnostech zámku. Ubytování studentů je zajištěno v novém moderně vybaveném studentském domově za zámkem na Těmické ulici. Zde se také počítá do budoucna s další výstavbou potřebného školského zařízení. Letos zde bylo započato se stavbou školních laboratoří a bude se pokračovat i v příštích letech.

Střední odborné učiliště zemědělské a konzervárenské, Bzenec – Baráky

Ředitel: Ing. Frýbort Miloslav CSc.

Učitelský sbor čítá 12 členů včetně jednoho zástupce ředitele.

Mistrů odborného výcviku v oboru zemědělském je 15, v oboru konzervárenském 9.

Počet učňů v oboru zemědělském je 450, v oboru konzervárenském je 170. SOU má celkem 17 tříd a průměrný počet na jednu třídu je 36 učňů. Učební doba je 3,5 roku. Učiliště je dosud ve výstavbě a učebny jsou umístěny v několika provizoriích. Nový moderní areál je budován v části Baráky na „pokusném poli“ bývalé rolnické školy. V tomto areálu jsou již vybudovány haly s dílnami odborného výcviku v oboru zemědělském, jeden víceúčelový sál a internát pro zemědělské učně. Letos bylo zřízeno nové pokusné zemědělské pole směrem ke hřbitovu, které je celé oplocené. Vybudováno bylo nákladem 400 000 Kčs. Učni v oboru konzervárenském jsou ubytováni v domově na náměstí v bývalém domě bratří Königsteinů a praktický výcvik absolvují v provozovnách Slováckých konzerváren.

Střední odborné učiliště lesnické, Bzenec – Přívoz

Ředitel: Ing. Komůrka Bohuslav.

Na učilišti pracují 3 učitelé odborných předmětů, 2 učitelé všeobecných předmětů, 12 mistrů odborného výcviku a 5 vychovatelů. SOU vyučuje v oboru mechanizátor lesní výroby. Učební doba je 3,5 roku. Učňů je přes 150. Areál SOU se od roku 1980 rozšířil o nové dílny a domov učňů. První budova dnešního SOU byla postavena v roce 1951. První absolventi se připravovali na povolání kvalifikovaný lesní dělník, ve Středisku pracujícího dorostu. Tento název byl užíván do roku 1953. Ročně vycházelo 25 absolventů. Učební doba byla dvouletá. Ředitelem SPD byl Vágner Vladimír. Od roku 1953 dostává SPD název Učňovská škola lesnická. Tato byla v roce 1955 zrušena a byla místo ní zřízena Lesnická mistrovská škola. V LMŠ byli ve funkci ředitele Vágner Vladimír, Kolařík Jaroslav, Vodička Cyril, Ing. Plaček Tomáš a Ing. Machač Antonín. Vyučovalo zde 6 učitelů a 1 vychovatel. V roce 1977 byla LMŠ zrušena a znovu zahájena výuka kvalifikovaných lesních dělníků v oboru lesník. Učební doba byla tříletá. Od roku 1955 až do roku 1980 bylo zde vycvičeno téměř 1 700 absolventů v profesi lesní pracovník a lesní technik. Současný stav je od roku 1980.

Stručnou historií tohoto zařízení jsem naznačil, jak intenzivně byl hledán způsob zkvalitnění kádrů v tomto tak důležitém odvětví.

Tím jsem také ukončil stať pojednávající o zřízencích, zabývajících se přípravou naší mládeže pro život, o zařízeních, která jsou v tomto směru umístěna v Bzenci.

Jednotný plán kulturně výchovné činnosti

JPKVČ pro město Bzenec zpracovaný Klubem pracujících v Bzenci a schválený MěstV KSČ, MěstNV i Školskou a kulturní komisí MěstNV obsahuje podrobně všechny akce této oblasti, včetně jejich zajištění, jež byly v letošním roce uskutečňovány. Je založen jako příloha k tomuto zápisu do kroniky. Vyjímám z něj některé události, které bych chtěl komentovat zvlášť.

Mezinárodní den žen

MDŽ připadající na 8. 3. je vítanou příležitostí pro nás muže k mimořádné pozornosti projevované ženám doma i na pracovištích. Nemohu pochopitelně komentovat ty nejmenší, ale tím vřelejší oslavy v bzeneckých domácnostech, neboť jsem nebyl jejich svědkem. Usuzuji však podle něžných kytiček sněženek a jiných dárků nesených muži cestou z práce domů a hlavně podle vlastnoručně vyrobených dárečků, kresbiček a říkanek školních dětí, spěchajících s nimi ke svým maminkám, že ve velké většině bzeneckých domácností bylo ženám hřejivě u srdce a leckde jistě ukápla potají i slzička radosti při básničkách přednášených milými hlásky drahým a dobrým svým maminkám.

Všechny průmyslové a zemědělské závody i ostatní pracoviště měly k tomuto svátku žen vyzdobené nástěnky a vedoucí pracovníci blahopřáli zaměstnaným ženám na pracovištích, nebo ve schůzových místnostech při slavnostních schůzích. Šesr schůzí bylo postupně konáno v místnostech v kulturním domě. Bylo jim podáváno občerstvení, hrála hudba k poslechu i k tanci, takže družná zábava vládla až do samého zakončení.

Mezinárodní den dětí

MDD 5. 6. byl vyplněn slavnostním vystoupením dětí v zámeckém parku. Byl zorganizován pedagogickým sborem a Sdružením rodičů a přátel školy při zahradní škole. Také v městské části Olšovci byly s dětmi uskutečněny různé sportovní hry, závody a táborák spojený s opékáním špekáčků. Městský klub pracujících zajistil pro děti přehlídku dětských filmů. Samozřejmě, že největší podíl na oslavách měly školy všech stupňů s učitelskými sbory a SRPŠ.

Bzenecké vinařské slavnosti

Ve dnech 19. až 21. 8. byly pořádány tradiční Bzenecké vinařské slavnosti. Na všechny tři dny byl vybrán a sestaven pestrý a zajímavý program a to v kulturním domě, na náměstí a v zámeckém parku. Byly instalovány výstavy, módní přehlídka, zajištění estrádní umělci z Prahy a z Brna, cimbálové a národopisné soubory, dechové hudby a estrádní orchestry. Slavnosti byly hojně navštíveny jak Bzenčany, tak návštěvníky z blízkého i vzdálenějšího okolí. Tradičně se sem scházejí blízcí i vzdálenější příbuzní Bzenčanů, rodáci ze Bzence, bydlící v jiných místech naší vlasti. Československá televize vysílala 21. 8. večer záběry ze slavností. Začínaly celkovým pohledem na bzenecký zámek, pak následoval druhý záběr na náměstí plné kolotočů a houpaček se střelnicemi, pak bylo vidět část zámeckého parku s hledištěm a podiem, na němž prováděla skupina chlapců a děvčat v pestrých slováckých krojích veselý tanec zvaný „vrtěná“. Několikaminutový záběr, v němž tajemnice MěstNV Eva Nevřivá odpovídala na dotazy televizního redaktora, šot uzavřel.

Slovenské národní povstání

K 39. výročí SNP byla uskutečněna v 12:00 29. 8. v městském rozhlase kvalitní relace, vyzdvihující význam povstání, v němž bratrský slovenský národ se zbraní v ruce povstal v roce 1944 proti klérofašistickému režimu slovenskému a nacistickým okupantům.

Nový školní rok

Zahájení nového školního roku 1. 9. na sebe upozornilo veselými pochody v městském rozhlase. Rázná hudba vylákala z domu nejen školáky, ale i občany, kteří nemajíce doma dětí školou povinných, už si na tak důležitý okamžik v mladém lidském životě ani nevzpomněli. I mne vylákala hudba z domu na ulici mezi tu drobotinu. Někteří, ti starší, šli vážně a důstojně, jiní poskakovali, pobíhali a živě debatovali a ti nejmenší, prvňáčci, se úzkostlivě drželi za ruce svých průvodkyň v napjatém očekávání věcí příštích, věcí dosud nepoznaných. Všichni vymydlení a vyšňoření do nového – ti malí v bundičkách s výraznými reflexními ozdobami z dálky viditelnými, ti starší v oblecích a šatech, napodobujících už „dospěláky“. Každoročně se tato scéna opakuje a vždy vyvolává ve mně vzpomínky na moje zahajování nových školních roků. Dobrá polovina nás chodila v obnošených botách, z nichž starší sourozenci již vyrostli, dosti jich šlo bosých a chodili tak až do zamrznutí a všichni v nejpříznivějších případech oblečeni do nového, ale z nejlevnějšího „cajku“ ušitého oblečku. Jistěže všichni přejeme všem naším dětem jejich život v blahobytu a jsme rádi, že doba našeho mládí v nedostatku a bídě už nenávratně zmizela.

Mezinárodní den studentstva

Dne 17. 11. byl vzpomenut studující a učňovskou mládeží MDS manifestací v zámeckém parku. Shromážděná mládež si tam vyslechla projev o významu odporu českého studentstva proti nacistickým okupantům a o všestranné podpoře KSČ a vlády ČSSR zvyšování vzdělanosti naší mládeže. Podnětem k ustanovení MDS bylo zavraždění pražského studenta Jana Opletala hitlerovskými nacisty a uzavření všech vysokých škol v Čechách a na Moravě v listopadu 1939. Pryč je doba temné okupace nacistických fanatiků rovnající se svojí hrůzností době „Temna“ našeho národa ve středověku.

Slovácká Hubertova jízda

V sobotu 5. 11. v odpoledních hodinách přijížděl z Olšovce Olšovskou ulicí na náměstí a dále Nádražní ulicí přes železniční trať k lesu nevídaný pestrý průvod. Vpředu jelo asi 10 párů jezdců ozdobených na levých pažích jezdeckými stuhami na bujných koních. Za nimi několik kočárů tažených čtyřspřežími, v nichž seděli hosté – mezi nimi též tajemník OV KSČ ing. Pařízek Ladislav a předseda MěstNV Jaroslav Vaculík. Průvod uzavíralo opět několik jezdců – trubačů – opatřených lesními rohy. Tato zajímavá podívaná byla Hubertovou jízdou, jíž organizovala základní organizace Socialistického svazu mládeže v JZD Svornost v Bzenci za pomoci vedení družstva. V lese a na „Dúbravě“ byl připraven „hon na lišku“, při němž museli jezdci zdolávat různé překážky. Na závěr byly dostihové závody svazáckých jezdců. Doufám, že takto bude zajišťovat svazácká družstevní mládež JZD Svornost ušlechtilou zábavu každoročně, což ji jistě bude podporovat i v pracovním elánu a iniciativě. Stane se též vzorem pro další svazácké organizace k zavádění pestřejších forem zábav a sportu.

Slavnostní koncert v kulturním domě

Sté výročí otevření Národního divadla v Praze bylo podnětem k uspořádání koncertu, na němž vystoupili též pražští umělci, členové souboru Národního divadla. Koncert se konal v kulturním domě dne 15. 12. Koncertoval Státní symfonický orchestr Gottwaldov. Pod taktovkou Rostislava Hališky byly provedeny skladby P. Vranického: „Symfonia gudibet“, W. A. Mozarta: „Serenáda č. 7 Haffnerova“, J. J. Ryby: „Česká mše vánoční“ se sólistou na housle Jaroslavem Krátkým. V Rybově vánoční mši vystoupili vzácní hosté – členové Národního divadla v Praze, národní umělkyně Libuše Domanínská, národní umělec Eduard Haken, zasloužilá umělkyně Ivana Mixová a tenorista Vojtěch Kocián. Sborové písně zpíval pěvecký sbor Bzenčan. Sál kulturního domu byl zaplněn posluchači, kteří svoji spokojenost dávali najevo dlouhotrvajícím potleskem. I já jsem byl velmi nadšen s vystoupením sólistů i orchestru. Ale neméně jsem byl spokojen i s výkony zpěváků Bzenčanu, kteří ačkoliv neměli mnoho možností k sezpívání se s orchestrem, přece jen podali mimořádně kvalitní výkony. Jejich nástupy byly profesionálně perfektní. Ještě na jejich vynikajícím výkonu má zásluhu i jejich umělecký vedoucí a dirigent J. Jablonický.

Sbor pro občanské záležitosti – 25. výročí založení

SPOZ při Městském národním výboru v Bzenci byl ustaven v lednu 1958. Oslavil tedy v tomto roce 25. výročí své činnosti. Jeho první předsedkyní byla nyní již zemřelá s. Hajšmanová a u kolébky sboru stál i první tajemník SPOZ a matrikář MěstNV Antonín Daněček, narozený v roce 1915, dlouholetý zasloužilý pracovník národního výboru i bývalý městský kronikář, který dosud i jako důchodce pracuje na stavebním úřadě. Za čtvrt století vykonali funkcionáři SPOZ obrovský kus politicko-společenské práce. Zpočátku nebyla jeho náplň dostatečně vžitá a nebyla také občany plně chápána a doceňována. Ale již po jednoletém působení se některé akce začaly pěkně rozbíhat. Nejdříve se to projevilo při slavnostech vítání nově narozených občánků do života. V roce svého založení uspořádal SPOZ vítání do života za celý rok jen jednoho jediného dítěte. Ale již v následujícím roce 1959 jich bylo přivítáno 36 a nyní jsou přivítána již všechna novorozeňata. Po převzetí matrik národními výbory byly zákonně uzavírány všechny sňatky u tohoto orgánu. První civilní sňatek u našeho národního výboru se konal již 14. ledna 1950. Po svém ustavení převzal SPOZ organizaci sňatků plně do své činnosti a v současné době jsou díky obětavé práci jeho funkcionářů důstojným obřadem, který je v plném souladu s důležitostí, již naše socialistická společnost klade na manželství a rodinu. První civilní sňatky byly téměř stoprocentně opakovány ještě úkony církevními. Soustavnou, trpělivou a obětavou výchovou našich občanů bylo dosaženo toho, že nyní již jen ojediněle, nejvíce nábožensky založené rodiny – převážně z okolních spádových malých obcí – zajišťují snoubencům též církevní obřady. Na městské radnici je zřízena důstojná, moderně vybavená obřadní síň. V roce 1959 dne 8. 2. je v pamětní knize první zápis o diamantové svatbě manželů Pavkových. I to je v náplni SPOZ. Nyní už zajišťuje zlaté a diamantové svatby všem manželským párům, které se těchto významných jubileí dožily, a zdraví jim dovoluje zúčastnit se slavnostního obřadu.

Nejvíce úsilí i v současné době věnuje SPOZ organizování občanských pohřbů. První se konal v prosinci 1958 zemřelému občanu Pařízkovi. V současné době se rozšířily občanské pohřby žehem v novém krematoriu v Gottwaldově, někdy i v Brně. Pohřbívání na hřbitově se však odbývá ještě převážně církevním úkonem, neboť náboženské cítění při úmrtích provázených bolestí a žalem, se u pozůstalých projevuje častěji, nežli u jiných, radostnějších životních přelomů. A pak je zde ještě jeden důvod. Bzenec nemá dosud dohotovenou smuteční síň, v níž by se rodina a občané mohli důstojně rozloučit se zesnulým.

Do působnosti SPOZ dále patří vítání malých školáků – prvňáčků do školy, předávání občanských průkazů, maturitních vysvědčení a výučních listů, besedy s branci a vyřazování šedesátiletých občanů z vojenské povinnosti, hovory se snoubenci, besedy s mládeží i staršími občany, vánoční besedy s osamělými občany, blahopřání jubilantům, návštěvy občanů v domovech důchodců, vítání význačných osobností v Bzenci. Akce, které zajišťoval SPOZ letos, jsou uvedeny kromě v mé zprávě, hlavně v Jednotném plánu kulturně výchovné činnosti pro město Bzenec.

Nyní je předsedkyní SPOZ Červinková Marta a tajemnicí Bukvaldová Marie, matrikářka MěstNV. Jejich velmi dobrá tvůrčí práce i činnost obětavých členek a ostatních spolupracovníků je zárukou toho, že SPOZ půjde stále vpřed v plnění svých bohatých programů.

Významné návštěvy v Bzenci

Dne 29. 1. navštívil naše město člen vlády Československé socialistické republiky, ministr bez portfeje Kopřiva. Prohlédnul si město a některé hospodářské organizace. Při přijetí na radnici předsedou MěstNV se zapsal též do pamětní knihy.

Vývoj a stav obyvatelstva

Počet obyvatel k 1. 1. 1983, kteří měli v Bzenci trvalé bydliště, byl 4 037, z toho žen 2 082:

• počet narozených 55 (26 děvčátek),
• počet zemřelých 47 (22 žen),
• počet přistěhovaných 84 (39 žen),
• počet vystěhovaných 121 (55 žen),
• stav k 31. 12. 4 008 (2 070 žen),
• počet přechodně bydlících 542 (340 žen).

Podle stavu k 1. 10. 1983 žilo v našem městě 909 důchodců, kterým se vyplácelo 1 036 810 Kčs starobního důchodu měsíčně.

Během roku bylo uzavřeno 64 manželství. Letos oslavily dva manželské páry padesáté výročí společného života. Dne 24. 1. to byli manželé Baláš Jaroslav a Jaroslava rozená Kožůšková a 5. 7. manželé Hrabčík Jan a Anna rozená Klučková. Nejstaršími občany města byli Ručková Terezie bytem ve Vracovské ulici, která měla 93 léta a Smočková Bedřiška, bývalá cukrářka na Horním náměstí, nyní bytem v Olšovské ulici. Měla 92 roky.

Zdravotnictví v Bzenci

O zdraví bzeneckých občanů se starala letos tato zařízení:

• zdravotní středisko MUDr. Suchovský,
• zdravotní středisko MUDr. Malík.

Obě jsou umístěna na náměstí v jedné budově s lékárnou.

Zdravotní středisko MUDr. Petr Ivan umístěné v areálu Slováckých konzerváren na Úkolkách, které slouží zaměstnaným osobám závodů, kde není závodní lékař.

Dále je zde zubní středisko MUDr. Pavlinec.

Rovněž jsou poskytovány lékařské služby dětské a gynekologické. Zubní, dětská a gynekologická ošetření jsou poskytována na náměstí v domě vedle radnice. Dále slouží Bzenčanům poliklinika s lůžkovým oddělením interním a rehabilitačním ve Veselí nad Moravou a nemocnice v Kyjově.

Něco o svazu požární ochrany

Koncem roku se konala výroční schůze základní organizace Svazu požární ochrany v Bzenci. Byla na ní zhodnocena činnost ZO SPO za letošní rok. Náš požární sbor si pod vedením Miroslava Kuchaře, Františka Hrubého a Jiřího Skotnici počínal jak v minulosti, tak i v tomto roce velmi dobře. Jeho kádr je složen ze 75 členů, z nichž je 18 žen. Sedm žen pracuje ve výboru sboru. Věkový průměr členstva je 35 let. Členové se zaměřují podle pracovního plánu především na preventivní opatření, jež mají zabraňovat vzniku požárů a následných škod po nich. Provádějí školení požárních družstev na pracovištích hospodářských i ostatních organizací a letos tak vyškolili 1 259 pracujících, kteří jsou členy požárních družstev. Cvičí požární družstva ve správném používání hasicích přístrojů a dbají, aby manipulaci s nimi ovládal co největší počet zaměstnanců provozoven. Prováděli preventivní kontroly v 957 obytných budovách v Bzenci a ukazovali na závady, jež by mohly být příčinou vzniku nebo rozšíření požáru. Uživatelům dávali příkazy k odstranění závad. Stejný postup zachovávali při kontrolách v 86 drobných provozovnách. Naši požárníci si však počínají příkladně i na úseku veřejně prospěšné činnosti a při plnění volebního programu Národní fronty. Odpracovali celkem 2 1 63 brigádnických hodin na různých pracích a 19 členů pravidelně a bezplatně darovalo našemu zdravotnictví svou krev. Tak například Josef Indrůch a Oldřich Prokop darovali krev již dvacetkrát. Nezapomínají ani na dorost. Letos spolupracovali se dvěma pionýrskými organizacemi mladých požárníků při zdejší základní škole. Seznamovali je s hasební technikou a zdokonalovali je v rychlé manipulaci s požárním nářadím. Obě družstva mladých pionýrů – požárníků jsou zapojena do celostátní soutěže, v níž patřila i letos do skupiny dobrých družstev. Naši požárníci zasahovali letos při likvidaci požárů několikrát, ale v našem katastru však jen jednou při požáru lesa. Jejich zásahy byly vesměs rychlé a účinné. Za jejich dobrou dobrovolnou činnost byli již odměněni Okresním výborem Svazu požární ochrany v Hodoníně medailí „Za příkladnou práci“.

Různé zprávy ze Bzence

V této stati stručně popisuji různé zajímavosti a události o nichž se domnívám, že natolik souvisí s životem ve Bzenci, že by nebylo správné nezmínit se o nich v kronice.

Bzenecký rodák spisovatelem

V letošním roce vyšla v nakladatelství Albatros útlejší knížka s názvem „V čase chroustů“.

Autorem je Miroslav Mráček. Je to pseudonym bývalého obyvatele ze Bzence Miroslava Mrazíka. A o něm bych Vám chtěl říci pár slov. Narodil se v Želeticích u Kyjova v roce 1934, kde otec – Bzenčan – pracoval jako mlynářský dělník. Za krátký čas se rodina Mrazíkova s malým Milošem přestěhovala do Bzence. Tam si Mrazíkovi postavili na Novém světě menší rodinný domek. Otec i nadále pracoval u různých mlynářů podle toho, kde byla pro něj příležitostná práce a Miloš v Bzenci prožíval své dětství s matkou a dalšími sourozenci. Nyní žije již delší dobu v Čechách. V knížce ve své podstatě podchycuje několik událostí i náladu lidu v posledních měsících strašlivé druhé světové války, porážku Hitlerových nacistických hord a hrdinné vítězství Rudé armády a do jejich útvarů včleněného rumunského vojska, které vyhnalo nacisty ze Bzence. Popisuje několik událostí z konce války, ale i několik šťastných i bolestných týdnů osvobozeného města, jak to viděl on – jedenáctiletý kluk svýma očima, provádějící drobné rošťárny s kamarády, ale na druhé straně chápající též hrůznost a těžkost posledních válečných dnů a snažící se napodobovat nebo aspoň obdivovat drobná hrdinství dospělých kolem sebe. Knížka není historickým dokumentem, ale lidovou a lidskou formou vyobrazením některých konkrétních lidí, se kterými jsme žili a znali je, a též konkrétních událostí, které jsme společně prožívali. Je velmi lehce čtivá a ve statích o mamince, která byla opravdu hodnou, starostlivou a milující matkou, nebo o zvonech zabavovaných nacisty na výrobu zbraní a dalších částech je též velmi citově podbarvená. Pro tyto vlastnosti byla také v Bzenci hned rozprodána.

Miloslav Mrazík napsal ještě dvě novely „Člověk jaký je“ jež byly vydány v nakladatelství Blok. Napsal také třídílný seriál pro televizi s názvem „Kapesní nožík“.

Chov koní v JZD Svornost

Dne 20. 9. byla v Československém rozhlase relace o chovu koní v bzeneckém JZD. V zemědělské velkovýrobě přestali být koně rozhodující tažnou silou a byli nahrazeni traktory, auty, kombajny a jinými samochodnými stroji. V bzeneckém družstvu Svornost však chov koní rozšiřují. Zástupce Svornosti mluvil do rozhlasu o tomto zvyšování počtu koní a jejich využívání k polním pracím všude, kde technika nemůže být dobře použita nebo tam, kde koňská tažná síla přijde levněji, nežli motorová. A takové situace se ve Svornosti vyskytují.

Požár lesa

Dne 2. září se rozhoukaly poplašné sirény a oznamovaly tak vznik požáru. Hořel les v blízkosti vojenské cvičné střelnice. Vznítil se od svítící střely při cvičení. Letošní velké sucho umožnilo vznik požáru a silný vítr jej vydatně podporoval, takže bylo zachváceno ohněm asi 10 ha lesa. Z celého okolí přijelo 10 požárních sborů, které se ze všech sil snažily požár lokalizovat. To se jim do večera podařilo, ale na druhý den vítr opět rozdmýchal skryté ohnisko a požárníkům započal nový boj s ohněm zase až do večera. V noci začalo pršet a tento krátký déšť pomohl též zabránit dalšímu vzniku ohně.

Tragédie

Dne 17. 9. v 19:30 došlo ke smutné události, při níž přišel o život ve svém novém, teprve nedávno dokončeném domě bzenecký občan Jan K., narozený v roce 1959, otec jednoho narozeného a jednoho nenarozeného dítěte. Šetřením se zjistilo, že nešťastník manipuloval v bytě s výbušninou, jež ho při neočekávaném výbuchu smrtelně zranila.

V úterý dne 11. 10. jel po silnici z Veselí do Bzence občan K. ve svém autě a vezl v přívěsu za autem prkna. Tažné zařízení přívěsu se ulomilo a vozík s prkny vjel na protější stranu silnice, právě v tom okamžiku, kdy tudy projížděl směrem do Veselí ve svém autě Josef Š. z Domanína. Došlo k čelnímu střetu jeho auta s utrženým přívěsem a prkna z něj Šimka natolik zranila, že byl okamžitě mrtev. Tak byl zmařen tentokrát nešťastnou náhodou další mladý život.

Úmrtí

Nejstarší bzenecká občanka Ludmila Englišová měla letos oslavit své 99 narozeniny. Její zdravotní stav se v polovině roku zhoršil, a proto si ji vzala dcera Milada k sobě do Havířova. Tam zakrátko dne 20. 6. zemřela a byla tam též pohřbena.

V sobotu 17. 9. se konal pohřeb mladé paní Jiřiny Jablonické, členky pěveckého sboru Bzenčan, manželky jeho úspěšného uměleckého vedoucího a dirigenta. Velká účast spoluobčanů na pohřbu dávala najevo mimořádnou oblibu zesnulé i jejího manžela. Pěvecký sbor Bzenčan jí naposled na rozloučenou zazpíval písně ze svého repertoáru, které měla nejraději.

V říjnu zemřel náhle další velmi známý a oblíbený Pepek Růčka ve věku 75 let. Muzikant tělem i duší, jehož výborná hra na křídlovku držela celou bzeneckou kapelu již také dlouhou dobu kapelničil.

Dne 29. 12. zemřela další stará občanka Bzence Anna Novotná ve věku 92 let.

Velká loupež

V noci z 9. na 10. 11. byla vyloupena zdejší pošta. Tato událost pochopitelně rozvířila klidnou hladinu života v Bzenci. Hned v ranních hodinách přijely na místo vyšetřující orgány, které zjistily, že pachatel nezanechal na místě činu téměř žádných stop. Loupež provedl tak, že nejdříve vnikl do bytu vedoucí pošty, která bydlí na rohu ulice Olšovské a Baráky. Vymáčknutým sklem od dveří jejího bytu si zevnitř zastrčeným klíčem otevřel dveře do předsíně, kde měla v příruční tašce klíče od pošty i od trezoru. Zmocnil se těchto klíčů a pak už se snadno dostal dovnitř pošty i do trezoru. Vybral z něj jen balíčky s neevidovanými 500 Kčs bankovkami asi za 70 000 Kčs, ostatní tam nechal a zmizel. Způsob provedení loupeže nasvědčoval tomu, že muselo jít o pachatele dokonale obeznámeného s místními podmínkami a poměry. Po 62 dnech usilovné činnosti početného bezpečnostního aparátu byl vypátrán a usvědčen z loupeže pan Š. z Kyjova, pracovník poštovní správy, který vše dokonale znal ze služebních úředních jednání i soukromých návštěv bzeneckých pošťáků.

Vývoj počasí na Bzenecku v roce 1983

Počasí v roce 1983 lze hodnotit jako velmi suché s dlouhodobým nedostatkem vláhy, který podstatně snížil povrchové i spodní zdroje vody. To mělo pochopitelně vliv na zemědělskou rostlinnou výrobu a zmíněný pokles zdrojů vody ovlivňoval i průmyslovou výrobu, energetiku a ostatní odvětví národního hospodářství. Níže zde uvádím podrobnější popis vývoje počasí v jednotlivých měsících.

Leden

Byl teplotně nad dlouhodobým průměrem. Teplota klesla pod bod mrazu jen v sedmi dnech. Největší mráz byl 21. 1. ráno a to – 8 °C. Ve zbývajících šesti dnech se pohybovaly ranní teploty od – 1 °C do – 4 °C. V ostatní dny byla teplota nad nulou od + 1 °C do + 9 °C. Většinou bylo zamračeno. Slunečních dnů bylo jen pět. Sněhový poprašek napadl jen dvakrát, v noci 20. a 21. 1. napadlo 3 cm sněhu, ten však vždy hned roztál. Pršelo jen v osmi dnech, ale nijak vydatně.

Únor

Měl nejnižší teplotu – 10 °C a to ráno 14., 16. a 23. 2. Nad nulu vystoupila teplota jen třikrát a jen přes poledne, kolem 13:00. Sněžilo osmkrát, ale ne mnoho. Nejvyšší sněhová pokrývka byla 10 cm. Od 25. 2. se oteplilo, začalo drobně pršet, takže všechen sníh roztál. Slunce svítilo jen v sedmi dnech přes poledne, jinak bylo stále zataženo. 5., 11. a 16. 2. vál silný vichr různých směrů.

Březen

Teplota se udržovala mírně nad nulou. Pod bod mrazu klesla teplota pouze v šesti dnech ráno a to 5. 3. – 2 °C, 11. a 12. 3. – 5 °C, 13. 3. – 3 °C, 14. a naposled 28. 3. ráno na – 1 °C. Nejvyšší teplotu + 14 °C a + 15 °C jsem naměřil v 13:00 dne 17., 19., 24. a 31. 3. V březnu pršelo šestkrát, ale jenom nepatrně – vydatněji jen 25. a 29. 3. Slunce svítilo v jedenácti dnech většinou přes poledne, jinak bylo oblačno až zataženo. V noci z 10. na 11. 3. vál velmi silný severní vítr.

Duben

Měl první dekádu chladnější, teprve zbývající část měsíce byla relativně teplejší. První vyšší teplota byla 11. 4. v 13:00 a to 18 °C. Teplá byla též poslední dekáda, v níž se polední teploty pohybovaly v rozmezí od 21 °C do 24 °C. Slunce svítilo po dvanáct dnů, jinak bylo stále pod mrakem. Pršelo sice jedenáctkrát, ale velice slabě, vydatněji jenom 1., 9. a 15. 4., takže celkový charakter tohoto měsíce byl suchý, stejně jako všechny předešlé měsíce tohoto roku. Větrné dny byly hlavně uprostřed měsíce, nejsilnější vítr vál v poledne 21. 4.

Květen

Vyznačoval se chladnějším počasím v první a teplejším ve druhé polovině. Nejnižší ranní teplotu jsem naměřil 7. 5. (1 °C). V polovině měsíce vystoupil teploměr v 14:00 na 22 °C až 27 °C. Nejtepleji bylo 15. května, kdy jsem od 13. do 17. hodin naměřil 28 °C až 29,5 °C. Pršelo celkem šestkrát, z toho jen dvakrát vydatněji. První bouřky byly: 23. 5. časně z rána s malým deštěm, ale silnou vichřicí, večer pak druhá s krátkým deštěm a 24. 5. s půlhodinovým vydatnějším deštěm. Ani květen nevynahradil vláhu, která již citelně scházela. Silné větry vály mimo bouřkové krátké vichřice ještě 19. a 20. 5.

Červen

Byl pravým letním měsícem. Nejnižší teplotu jsem naměřil 8. 6. v 5:00 a 16. 6. v 6:00 sice ještě velmi nízkou, a to jenom 9 °C a 7 °C. Avšak nejvyšší odpolední teploty byly od 1. do 5. 6., a to 29 °C, pak od 8. do 11. 6. v rozmezí od 25 °C do 27 °C a poté od 23. do 28. 6., a to od 25 °C do 28 °C. Vůbec nejvýše ukázal teploměr 5. 6., kdy jsem v 16:00 naměřil rovných 30 °C ve stínu. V tento den musela dosahovat teplota na slunci a v bezvětrném zátiší více než 50 °C. Slunečných dnů bylo 21. Bouřky se strhly 4 a to 5., 9., 15. a 27. 6. Nejsilnější bouřka byla ta poslední s velkým hromobitím a krátkým lijákem. Začalo pršet celkem osmkrát, ovšem nebyly to deště dostatečné intenzity, a tak se i červen připojil k předešlým suchým měsícům. Vichřice provázela poslední bouřku, avšak ani vichr, ani blesky nenapáchaly žádných škod.

Červenec

Přinesl nám horké až tropické počasí. Celkem bylo 18 dnů, v nichž teploměr vystoupil až k 30 °C a v deseti dnech ji dokonce překročil. Maxima bylo dosaženo 18. 7., kdy jsem v 14:00 naměřil ve stínu 33 °C. Srážky byly nepatrné. I když začalo pršet celkem pětkrát, vždy to bylo jen krátké mrholení, což nepřineslo dostatek tak potřebné vláhy a sucho se začalo projevovat v plném rozsahu.

Srpen

Byl proti červenci chladnější. Teplota vystoupila jen 22. 8. na 30 °C. 4. 8. přes poledne bylo jen 11 °C, jinak byla denní maxima kolem 25 °C. Ani srpen nepřinesl tolik potřebnou vláhu. I když začalo poprchávat sedmkrát, nestačilo to ani spláchnout prach usazený na střechách. Sucho nepříznivě ovlivňovalo růst zejména kořenové zeleniny, okurek, řepy a brambor. Dokonce zavdaly v lehčích půdách i hrozny. Lidem v okolních obcích – Těmicích, Domaníně, Syrovíně – začaly vysychat i studny. V Bzenci musel vydat MěstNV výzvu k maximálnímu šetření vodou z městského vodovodu. K podstatnějším poruchám v dodávce pitné vody bohudík nedošlo. Suché počasí prospělo jedině žním, které proběhly bez problémů za plného využití sklízecích kombajnů s minimální potřebou pracovních sil.

Září

Nedosáhlo letos takových teplot jako loňského roku, ačkoliv bylo vcelku též teplotně příznivé. Ještě několikrát vystoupil teploměr přes poledne nad 20 °C. Avšak již v 6 dnech bylo přes poledne jen 15 °C až 17 °C. Slunečných dnů bylo však 22. Pršelo jen čtyřikrát. Vydatněji jen 16. a 18. 9. Tento déšť příznivě ovlivnil jen šťavnatost a cukernatost hroznů a svlažil zaseté ozimy. Jiného vlivu již neměl.

Říjen

Začal a také končil svoji vládu silnými větry, které snížily polední teplotu na 11 °C, na konci měsíce na 10 °C. Nejnižší ranní teplota byla 22. 10. a to jen 1 °C nad nulou a 24. a 25. 10. o páté hodině ráno byla rtuť v teploměru již na nule. Slunečných dnů bylo 16. Zapršelo čtyřikrát poněkud vydatněji, zdroje pitné vody to však neovlivnilo. Zato však tato vláha spolu se slunnými dny příznivě ovlivnily dozrávání, kvalitu i váhu hroznů.

Listopad

Jako pravý podzimní měsíc přinesl už mrazivé počasí. Mrzlo od 12. do 25. listopadu. V tomto čase byly nejnižší polední teploty – 3 °C, ranní poklesly až na – 9 °C. Nad bod mrazu vystoupil teploměr až odpoledne 25. 11. Nízké teploty po dobu 14 dnů překvapily jak zemědělce, tak zahrádkáře. První sníh padal 21. 11., ale jen centimetrový poprašek. 27. a 28. 11. trochu sprchlo, jinak bylo sucho.

Prosinec

Rovněž začal mrazy. V období od 1. do 16. 12. mrzlo nepřetržitě. Ranní teploty poklesly nejníže 3. a 13. 12. na – 12 °C, polední byly nejnižší 12. 12. – 7 °C. Sníh padal 8. 12 do 3 cm vrstvy a vydržel až do 17. 12., kdy došlo k oteplení, jež trvalo až do konce roku. Ranní teploty vystoupily až na 5 °C, polední až na 10 °C. Vánoční svátky byly tedy teplé a bez sněhu. 20. 12. poprvé po více jak půlleté přestávce vydatněji pršelo. Také 24. a 26. 12. pršelo. Silný vichr od východu vál 16. 12.

Závěr

Končím zprávu o životě a událostech v městě Bzenci za uplynulý rok 1983. Vyznačoval se, jak to ani jinak není možné, mnoha úspěchy, ale i problémy a nedostatky, radostnými událostmi i trapnými situacemi, veselím i zármutkem. Snažil jsem se všechno popsat co nejlépe, nejvýstižněji a nejpestřeji. Doufám, že se mi to podařilo aspoň do té míry, že každý čtenář zde najde, když ne to co potřebuje, aspoň to, co ho bude zajímat. Jsem přesvědčen, že i tak splní moje práce svůj účel a své poslání. Končím tedy zprávu s nejpevnějším přesvědčením, že se všemu lidstvu společně podaří odstranit strašlivou hrozbu nukleární a chemické války a že si tak ubrání a zachová podmínky pro svoji další existenci.

V Bzenci v červenci 1984.

Kronikář Pres Antonín, nositel vyznamenání „Za vynikající práci“.