Kronika města Bzence – rok 1937

Výnos lesního majetku Bzence

Ze služeb města Bzence odcházející lesní odborník p. lesní kontrolor Jan Stée předložil městské radě přehled obecního hospodaření v lesním majetku v letech 1928/29 – 1936 – Bzence 1937, kdy jmenovaný byl odborným poradcem ve službách města.

Za dřevo mýtní, mezitěžbu, list a jehličí získána částka 278 722 Kč, výlohy s udržováním kultur si vyžádaly obnos 31 071 Kč, takže zůstatek se jeví částkou 247 651 Kč, od něhož nutno ještě odečíst osobní náklady.

Bzenec a infekční choroby

Minulého roku byl Bzenec, zvláště pak žactvo zdejších škol, přímo zamořeno infekčními chorobami. V době vánočních školních prázdnin 1936 onemocnění ustala, nyní je však v lednu opět, ačkoliv je krásná zima, hlásí několik případů spálou a záškrtem u dětí školou povinných. Z mnoha desítek onemocnění v minulém roce pouze jediný skončil smrtí v uherskohradišťské nemocnici.

I v zelinářství s duchem času

Město Bzenec se rozhodlo připraviti cyklus přednášek pro zelináře bzeneckého kraje. Přednášet budou profesoři rol. vinařské školy v Bzenci a přizváni i další odborníci. Překvapující počet přihlášených dokazuje, že i v zelinářství je třeba se stále zdokonalovat a že akce města jest zcela na místě. První školení se uskutečnilo dne 23. ledna v Sokolovně.

TJ Sokol

Dne 29. ledna měla TJ Sokol svou valnou hromadu, po projednání závažných okolností, zvláště přístavby dalšího potřebného sálu, provedeny volby. Starostou zvolen dlouholetý sokolský pracovník 1. náměstek starosty města Jan Kuchař, místostarostou zůstává ředitel spořitelny Meth. Mann, po kratší přestávce se vrací na místo náčelníka Jan Koutný, náčelnicí zvolena opět Marie Strážnická, vzdělávatelem zůstává odborný učitel Boh. Kučera. Během funkčního období odstoupil z funkce starosty Sokola učitel Jindřich Kolas; jednotu vedl až do valné hromady místostarosta.

Svaz čsl. důstojnictva

Valná hromada odbočky Svazu čsl. důstojnictva v Bzenci konala se jako IX. v pondělí dne 15. 2. v Sokolovně. Referát z VIII. sjezdu záložních důstojníků, jakož i o aktuálních otázkách přednesl delegát za 7. divizi inspektor československých státních drah Blažej z Olomouce.

Bzenec zdokonaluje koupaliště

Nákladem více než 200 000 Kč před několika lety bylo vybudováno krásné koupaliště na místě bývalého Skálova rybníku. Letos bude na něm provedeno několik změn, aby byly zlepšeny podmínky pobytu v tomto zdravotním podniku města: Velká vrba, nachýlená na část rybníka, jenž sousedí s koupalištěm, bude odstraněna, rovněž nutno odstranit tři řady vzrostlých stromů, aby nezastiňovaly vodní plochu pro neplavce a děti již v poledne. Mezi rybníkem a vlastním betonovým bazénem bude postavena dělící zeď. Tím vznikne ideální plocha koupaliště o rozměrech 25 x 52 m. Tímto opatřením bude upříjemněn všem návštěvníkům a občanům města pobyt v přírodě a u vody.

Vodní družstvo – Syrovínka

Vodní družstvo pro regulaci potoku Syrovínky v Bzenci konalo svou řádnou valnou hromadu v sále bzenecké radnice za mimořádně velké účasti členstva, zvláště z řad zemědělců z okolních obcí. Volby nového výboru všech tří sekcí provedeny aklamací a zvoleni většinou původní činovníci. Značnou pozornost upoutal referát dosavadního předsedy družstva p. Antonína Jelínka z Bzence, který podal obšírnou zprávu o provedených pracech a o mimořádně špatném stavu koryta potoka v celé několikakilometrové délce, zvláště na III. sekci. Potok Syrovínka trpí značně nánosem písku při prudkých deštích. Počítá se, že na čistící práce by bylo třeba nákladu více než 150 000 Kč.

Veřejnými korporacemi přislíben příspěvek 70 000 Kč na úpravu vadného potoka, který valnou hromadou přijat, a bude ho použito, ovšem prozatím zálohově ve formě výpůjčky na konto subvence, na vyčištění I. a II. sekce. Dále zadáno zhotovení 6 nových stávků firmě Kozina. Na družstvo připadající a subvencí neuhrazená kvota bude získána výpůjčkou a z části též předpisem příspěvků od majitelů ploch do povodí potoka spadajících. Těmito melioračními pracemi bude zajištěno na určitou dobu zaměstnání nezaměstnaným z Bzence a okolí.

Vybírání daně z masa

Finanční úřady schválily prodloužení smlouvy, podle níž bylo svěřeno městu další vybírání daně z masa a daně obratové z porážek. Výnos, který z tohoto úkonu městu plyne, se zančně zmenšuje odpadnutím placení daně z domácích zabíjaček.

Sesouvání půdy

Před několika desetiletími sesula se půda v části katastru Horní hory ve větším měřítku, od té doby pak jen v nepatrných a méně škodných pohybech. Letos v březnu ke značnějšímu pohybu půdy přispěly děště, jimiž nasákla značně vrchní vrstva půdy až po jílové podloží. Proto se dala plocha několika měřic do pohybu a vzala sebou i vinice a stromy a místy překryla parcely pod nimi položené. Škody jsou značné, jednak zničením vinic a stromů a pak tím, že ploch těchto nebude možno delší dobu použít. Zajištění z technických důvodů není možné.

7. III. 1937

Městskou radou bylo rozhodnuto připravit vzpomínkový večer před výročím narozenin T. G. Masaryka – prezidenta Osvoboditele za součinnosti všech místních korporací, což se také stalo.

Komunikace na hřbitov a cesta na hřbitově

Poněvadž cesta ke hřbitovu kolem sklepů před rolnickou školou byla ve velmi nevyhovujícím stavu, bylo provedeno nejprve odvodnění dvora hospodářské školy. Pak byla tato cesta vydlážděna rygolovým typem a současně vydlážděna i hlavní cesta na hřbitově. Dláždění provedla firma Krejčiřík z Uherského Brodu, která provedla již městu i jiné práce. 1 m² dlažby mozaiky počítán za 47,75 Kč.

Překažené vloupání

Za temné a větrné noci dne 6. 3. šel policejní strážník pochůzkou z náměstí k Sokolovně. U templu zpozoroval, že u dveří Sokolovny se míhají postavy. Jakmile popošel až k elektrické svítilně, byl zpozorován a nepovolaní zájemci o zámek ve dveřích Sokolovny dali se na útěk, vypálivše ještě po strážníkovi několik ran. Při vyšetřování případu nepřišlo se na stopy, jež by vedly k vypátrání těch, kdož si asi chtěli pochutnat na „bzeneckém” a dalších dobrotách v sokolské restauraci.

Bzenčané již ve vinicích

Jakmile mrazy jen poněkud povolí, ubírají se vinaři již do svých vinic, aby střihali a pomalu se dali do „postnice”, nebo připravují půdu pro ranou zeleninu. Jsou tudíž v druhé polovině března polní práce v plném proudu. Všichni doufají, že letos to bude už všechno lepší. V neděli se prodávala cibule 1 kg á 8 haléřů. Takové ceny dávají velmi malou naději na lepší dobu.

Městská spořitelna

Z účetní uzávěrky č. XXVI spořitelny města Bzence je patrný význam tohoto peněžního ústavu, jenž trvá už čtvrt století. V uplynulém roce měla spořitelna 4 813 vkladatelů, stav vkladů je více než 15 000 000 Kč, celkově docílený obrat něco přes 62 000 000 Kč. Na dobročinné účely věnována částka 22 000 Kč. Peněžní ústav vlastní jednopatrový dům na náměstí, jehož úřední místnosti při zvýšeném počtu zaměstnanců již nevyhovují, a proto uvažuje správa o vyřešení této otázky. Pěknou novostavbou na Msarykově náměstí na místě některého z nevyhovujících starých domů by bylo dosaženo zlepšení vzhledu náměstí, což je zbožným přáním všech s obcí dobře smýšlejících Bzenčanů.

Práce nového melioračního podniku

Záplavy polí v trati „Bažantnice” v Bzenci způsoboval vždy nedostatečně udržovaný tok potoku Křivolánského. Tento potok nemohl zpravidla pojmout přívaly vod z bzeneckého a vracovského katastru, jež se pak převalily přes jeho nepatrné břehy a zaplavily velké zelinářské plochy bzeneckého katastru. Proto se počátkem dubna ustavilo nové vodní družstvo, které si dalo vypracovat nový projekt na úpravu potoka a předložilo jej subvenčním úřadům. Navrhovaná úprava schválena a zemí Moravskoslezskou poskytnut příspěvek 60 % skutečného stavebního nákladu, který při délce 966 metrů k úpravě stanoveného toku si vyžádá nákladu asi 45 000 Kč. Řádnou úpravou potoka přestanou až dosud často se opakující záplavy i při menších prudkých deštích. I nepatrný zbytek dosud nepracujících má možnost nastoupit práci.

Přednáška

V neděli dne 11. dubna přednáší dopoledne na téma „Demokracie a diktatury” poslanec Václav Jaša v bzenecké Sokolovně. Přednášku pořádají Jednota čsl. obce legionářské a Místní osvětová beseda.

Dítě zachránilo matce život

Dne 8. 5. pracovala na svém dvoře v Barácích paní Vojáčková. Vyhazovala hnůj z jámy. Když přišla její dcera ze školy, hledala matku, až ji konečně našla v hnojné jámě ve výkalech. Způsobila poplach. Sousedé přispěchali na pomoc a zavedli p. Vojáčkové, jež už nejevila známky života, umělé dýchání. Přivolaný Dr. Polášek ji přivedl k životu a konstatoval, že Vojáčková, trpící slabostí srdeční, byla omámena výpary z hnojiště a byla by se zadusila, kdyby ji nebyla v posledním okamžiku našla její dcera.

Přednáška

Dne 3. května večer přednášel v Sokolovně major a spisovatel Plašinský na téma „Armáda v SSSR”. Přednášku, o níž byl průměrný zájem, uspořádaly Odbočka svazu čs. důstojnictva a Jednota čsl. obce legionářské.

Akce ve prospěch Spolku matek a dětí v Bzenci

V neděli 14. května uspořádal Spolek matek a dětí v Bzenci, jíž získává spolek pro účely humánní a sociální 3 000 Kč. K tak krásnému výsledku přispěly svým vystoupením zvláště místní školy. Zvláště třeba je zmíniti o rázovitém tanečku žaček V. třídy obecné, které jako Bzenčanky trhovnice vystoupily v bzeneckém úboru. Přednášené verše se zpěvem plně upoutaly a rozveselily posluchače, zvláště při vychvalování bodrosti trhovnic.

Činnost KSČT v Bzenci

V poslední době se stává Bzenec východiskem tur do okolí Chřibů i do krajů moravskoslovenského pohraničí. Proto místní Klub československých turistů označkoval několik cest, což částečně provedeno již minulého roku. Tyto akce pomáhají rozvoji turistického ruchu na moravském Slovácku.

Odhalení pamětní desky staviteli Janu Rychmanovi

V neděli dne 6. června 1937 konala se v obci slavnost odhalení pamětní desky zemřelému hasičskému a sokolskému pracovníku Janu Rychmanovi. Slavnost se konala u příležitosti 50. výročí založení hasičské župy X. „Rychmanovy” a jest připravována touto župou. Nebude zajisté bez zajímavosti, vzpomenou-li se některá data, spojená se slavností, aby v mysli naší oživly doby, za nichž bylo pracovat našim národním pracovníkům v dobách předpřevratových. Jan Rychman, stavitel v Bzenci (zemřel v roce 1931), založil v Bzenci roku 1882 hasičsko–tělocvičnou jednotu Sokol, kterýžto spolek se po sedmileté činnosti rozštěpil ve dvě samostatné korporace, a to hasičskou a sokolskou. V prosinci 1887 schváleny stanovy X. župy „Jižní Morava”, později přezvané na župu Rychmanovu. V roce 1932 byly v Bzenci dvě okázalé slavnosti u příležitosti 50. výročí obou spolků. Jan Rychman, známý v Sokole Brno I, jakož i v jednotě Sokol ve Vyškově, byl neohroženým sokolským pracovníkem, který mnohokrát měl za své nekompromisní národní vystupování a činnost v tehdejších dobách nepříjemnosti. Od založení hasičského sboru byl jeho velitelem a po dobu svého života byl starostou X. župy Rychmanovy. Ještě ve vysokém stáří zúčastnil se sokolského sletu v Praze v řadách mezi nejstaršími členy čsl. Sokolstva.

V neděli tedy uctěna jeho památka odhalením desky na jeho domě čp. 306 v Bzenci.

Pojmenování mostu přes řeku Moravu

Městské zastupitelstvo v Bzenci se usneslo 5. VI. jednomyslně, stejně jako tomu bylo již ve Strážnici, aby most přes řeku Moravu na okresní silnici Bzenec – Strážnice byl pojmenován jménem druhého prezidenta republiky Dr. Edvarda Beneše.

Působnost újezdní měšťanské školy v Bzenci

Do obvodu újezdní měšťanské školy v Bzenci byly přikázány obce Těmice a Domanín. Obec Syrovín zažádala město Bzenec, aby se mohla připojiti k jeho školnímu obvodu. Městské zastupitelstvo žádosti vyhovělo.

Okrášlovací spolek v Bzenci

Po získání stanov a schválení zemským úřadem došlo 18. 6. k první ustavující valné hromadě a brzy pak k první ustavující výborové schůzi. Složení výboru dává tušit, že spolek bude programově v kontaktu s městskou radou pracovat na zlepšení vzhledu a zdravotních poměrů města. Předsedou je starosta p. František Kučera, místopředsedou JUDr. Bohumil Bunža, pokladníkem státní obvodní lékař MUDr. Antonín Macháček, jednatelem učitel Jin. Kotas aj.

Zaniklý kdysi spolek neměl padnout a mohl dnes plnit úlohy závažnějšího rázu. Nově ustavený spolek setkává se se sympatiemi všeho obyvatelstva, čemuž nasvědčuje stále se zvyšující počet členstva z řad všeho občanstva. Jen tak pomůže obci a ulehčí jí v mnohých směrech. V nejbližší době sestaví plán nejnutnějších okrašlovacích prací, za kterýmžto účelem povolá do města odborníka.

Zborovské oslavy v Bzenci

Jednota čsl. obce legionářské a TJ Sokol v Bzenci vzpomněly ve dnech 26. a 27. června společnou akcí 20. výročí památného Zborova. Již vzpomínkový večer, jehož hlavním bodem byly scénické obrazy se zpěvy, zpracované J. Hubrem (sokolský slet 1914 – Zborov 1917), jsou dokladem spolupráce obou jednot s místní posádkou.

V neděli byla odhalena deska dvěma bzeneckým legionářům na budově měšťanské školy. Pěkná bronzová deska, opatřená nákladem pořadatelstva, hlásá vděčnost těm, kteří v dobu, kdy jsme již měli připravenu svobodu, obětovali v cizině své životy. Jsou to: Jan Masopust a František Zábelka. Slavnosti zúčastnily se deputace pěšího pluku 10 Jana Sladkého Koziny a dragounského pluku 1 Jana Jiskry z Brandýsa, u nichž jmenovaní legionáři sloužili. Z pořadu slavností nutno vyzdvihnout vystoupení legionářů v historických krojích se zbraněmi, zvláště v sestavě „Prověrka 2”, která byla jedinečnou ukázkou, jak naši legionáři pod ruským velením cvičili do doby, než prosadili uplatnění svého českého jazyka. Toho dne viděli jsme cvičiti v Bzenci prošedivělé bojovníky za svobodu národa, kteří při svém vystoupení byli jistě myšlenkami na místech, kde předváděné ukázky skutečně prožívali. Legionář učitel Ladislav koutný napsal k tomuto dni pamětní spisek.

Vinařské družstvo buduje sklep v Barácích

Několik sklepů v Barácích, jež vlastnilo družstvo, nevyhovovalo, poněvadž nebyly vhodně spojeny. Nevýhoda ta měla být odstraněna postavením velkého středního kříže, do něhož by ústily některé ze sklepních chodeb. K tomu účelu však potřebuje družstvo plochy, nacházející se nad sklepem, jež dosud sloužily za smetiště a skládku dříví a hnoje. Vinařské družstvo si proto podalo žádost o odprodeji těchto ploch. Obec však měla velmi těžkou situaci, neboť narazila na odpor sousedů, kteří v domnění, že budou poškozeni, se zásadně stavěli proti zamýšlenému plánu. O této záležitosti se jednalo celou řadu měsíců, až konečně městské zastupitelstvo ve schůzi konané dne 15. července 1937 žádosti družstva vyhovělo a tím stavbu kříže, miniaturu přímětických sklepů, umožnilo. Současně se stavbou sklepu byly nad sklepem postaveny další manipulační místnosti.

50 let Vlárské trati

Městskou radou bylo rozhodnuto, aby byla uspořádána za součinnosti ředitelství čsl. státních drah v Brně menší slavnost u příležitosti 50. výročí zahájení provozu na trati Brno – Veselí nad Moravou. Slavnost byla pořádána v neděli dne 18. července, kdy historický vlak spolu se slovenskou „Strelou” projížděly po vlárské trati z Brna do Veselí. Jízdy se zúčastnili zástupci čsl. státních drah a zástupci obcí ležících na trati. Na vyzdobeném nádraží přivítalo obyvatelstvo příjezd obou vlaků hudbou. Za město se zúčastnil jízdy starosta p. František Kučera.

Leopold Skála – 85 let

Dne 2. 8. 1937 oslavil své 85. narozeniny p. Leopold Skála, starosta města z dob světové války, nyní majitel realit a soukromník. Je majitelem „Skálova hotelu”, bývalého to šlechtického domu na náměstí, nyní známého výborným bzeneckým vínem, jehož byl jubilant skvělým propagátorem a pěstitelem. Již v době svého starostování byl jmenován čestným občanem města. Ve známých Skálových sklepích scházeli se umělci malíři, básníci, význační politikové a jiní činitelé veřejní, jak o tom svědčí mnohé verše s kresbami a zápisy v pamětní knize.

Bzenčané mají vlastní meteorologickou stanici

Dnem 13. srpna získávají občané města Bzence denně pravidelné zprávy o pravděpodobném počasí pro nejbližších 24 hodin. Zprávy vydává z metorologické a klimatické stanice v Bzenci zemská rolnická a vinařská škola, čímž do značné míry napomáhá zvláště místním zemědělcům a vinařům. O hlášení předpovědi počasí se jeví značný zájem. Předpovědi ustanou se dávat koncem měsíce září.

Most prezidenta Dr. Edvarda Beneše na řece Moravě 13. 8.

Most, spojující nově vybudovanou silnici spojující města Bzenec a Strážnici, bude pojmenován na most Dr. Ed. Beneše, k čemuž pan prezident dal souhlas. Jedná se o most značné důležitosti. Jest vybudován v místech, kde už na počátku 17. století stál pevný dřevěný most, zničený za vpádu Bočkajovců do kraje v roce 1605. Při kopání základů pro pilíře dnešního mostu přišlo se na velké tvrdé dubové klády, ležící ve značné hloubce v březích Moravy a možno předpokládat, že to jsou pozůstatky důležitého přechodu přes řeku v dávno minulých dobách. Co pamětníci staří pamatují, převážel v těch místech přes Moravu převozník po prámici – kampě. Se stavbou mostu se mělo započít již bezprostředně před světovou válkou, která přípravy ke stavbě překazila. Dokonce ústním podáním se udržuje zpráva, že jsou záznamy, které vykazují dobu daleko přes 100 let co trvalo, než k uskutečnění stavby došlo.

Cena raných hroznů

Minulého roku byly bzenecké vinice postiženy chorobami révy, což mělo za následek menší úrodu hroznů. Letos jsou vinohrady převážně zdravé a možno tudíž očekávat uspokojivou úrodu. Počátkem září prodávají se již odrůdy bílých hroznů podle jakosti po 4 Kč nebo 5 Kč za kilogram.

Bzenecké zelinářství a bělásci

Koncem srpna a počátkem září objevilo se v Bzenci a okolí ohromné množství bělásků (ale ne celá mračna jako v jiných krajích). Jejich housenky napadly všechny druhy košťálovin, takže této zeleniny bude letos pravděpodobně velmi málo. Zákroky zelinářů jsou málo účinné.

Cena drůbeže na bzeneckém trhu

Na posledním týdenním trhu 28. 8. se prodalo: 22 slepic, 18 hus, 27 kachen, 6 králíků, 9 holubů a 78 kuřat. Ceny byly: husy po 25 – 30 Kč, kachny 15 – 20 Kč, slepice a kohouti 15 – 25 Kč, kuřata od 12 – 20 Kč za párek.

Honební výbor

Předsedou obecního honebního výboru v Bzenci zvolen rolník Vincenc Janoušek z čp. 456 ve Vracovské ulici.

Fond býků

Jako roku minulého i letos usneseno vybírat z každého kusu hovězího dobytka a z jalovice přes rok staré poplatek 50 Kč na býky. Rozpočet fondu jest obdobný jako minulého roku.

Úmrtí prezidenta Osvoboditele

S pocity strachu a úzkosti sledovali Bzenečtí zprávy čsl. rozhlasu o zhoršeném stavu prezidenta T. G. Masaryka. Když 14. září ohlášeno jeho úmrtí, zatonulo město ve smutečních praporech.

Městská rada i městské zastupitelstvo konalo ve smutečně vyzdobené radniční síni smuteční schůzi za účasti zástupců místní posádky, úřadů a škol. Smuteční projev ze schůze městského zastupitelstva byl vysílán místním rozhlasem obyvatelstvu, jež se shromáždilo před radnicí ve velkém počtu.

Před radnici postaven kenotaf, k němuž místní spolky a korporace kladly věnce a kytice. Pronesen smuteční projev a předneseny básně a zazpívány sbory. Počítá se, že tomuto pietnímu aktu bylo přítomno na náměstí přes 2000 obyvatelů, kteří svou přítomností podali jasný důkaz, jak hluboko vrostl do našich srdcí náš Tatíček Masaryk. Pohřbu v Praze se zúčastnila deputace města, v níž byli: starosta města František Kučera, II. náměstek starosty Karel Ventrča a členové rady František Ruth a Josef Daněček. Podotýkám ještě, že ze smuteční schůze byly odeslány soustrastné telegramy p. prezidentu do Lán a ministerskému předsedovi Dr. Hodžovi.

Pěvecký a hudební spolek

V září sezváni byli zájemci o hudbu a zpěv, zda by chtěli mít v Bzenci pěvecký a hudební spolek. Účast na první schůzce byla značná a zájem o připravovaný program též. Možno proto doufat, že spolek bude v nejbližší době ustaven a zahájí svou činnost v zimním období, po případě i po prvé vystoupí.

Ceny hroznů a vinobraní

Městská rada stanovila veřejné vinobraní na pondělí 20. září, a to na červené druhy. Nepříznivým počasím, vždy několik dní trvajícími dešti, byla sklizeň do značné míry poškozena a zmenšena. Ceny hroznů pohybují se od 1,50 Kč do 3,20 Kč za kg. Ceny vyšší získávají snad jedině druhy mimořádně hodnotné.

Bzenec se brání cikánům 3. 9.

Velmi často, zvláště o výročních dobytčích trzích, sjíždějí se potulní cikáni ve větším počtu do Bzence již před trhy a působí občanstvu značné potíže a nepříjemnosti, protože pro nedostatek volného prostranství musí býti umísťováni v zastavěných částech města. Poněvadž z požárních důvodů nelze uvažovat o jejich umístění ani na periferii města, rozhodla se městská rada požádat politické úřady, aby pro kočovné cikánské tlupy bylo město zakázáno.

Úmrtí paní Anežky Jančí

Dne 14. října zemřela v Bzenci paní Anežka Jančí, soukromnice, narozená roku 1851 v Čejkovicích u Hodonína, osobně dobře známá s panem prezidentem Masarykem. Zesnulá vzpomínala velmi často na chvíle dětství, prožité v době, kdy byl pan prezident ještě na Slovácku. Když pan prezident Masaryk na své cestě na Slovensko projížděl v roce 1924 bzeneckým nádražím, osobně ho pozdravila a v družném hovoru staří dobří známí si vzpomněli na několik veselých chvil, prožitých v Čejkovicích. O této významné schůzce pro ni i pro město stařenka velmi často s velkou úctou vzpomínala.

Diplom p. prezidentu Benešovi

Pro diplom čestného občanství, jež uděleno prezidentu minulého roku, připravil akademický malíř Heřman z Uherského Hradiště několik originálů snímků Bzence, jež pak svázány v úhlednou knihu o několika listech.

Po vyřízení všech náležitostí obdržela obec zprávu, že deputace města bude přijata p. prezidentem na Hradě dne 27. října 1937 v 10:15 dopoledne.

Mezitím sestavena komise, jež zpracovala memorandum, tlumočící potřeby města. Za členy deputace zvoleni: starosta města František Kučera, jeho první náměstek Jan Kuchař a městský tajemník, aby při té příležitosti vyřídil ještě jiné úřední záležitosti v Praze.

Pro choť pana prezidenta byla objednána v keramické dílně Ouředníčkově v Tupesích krásná váza za 400 Kč a její přeprava předána pražské dopravní společnosti.

Když zástupci města dne 27. 10. vystoupili z elektriky před Hradem, viděli před sebou kráčet zaměstnance dopravní společnosti, jenž nesl na Hrad pečlivě zabalenou vázu. Když se ohlásili u hradní stráže, byli uvedeni do čekací síně na třetím nádvoří Hradu a tam vyčkávali s ostatními deputacemi. Před nimy byly dvě deputace z jiných míst Moravy.

Účastník deputace p. Antonín Válka, dále vypráví: „Když se otevřely dveře audienční síně, pojal každého z nás zvláštní pocit, neboť jsme stáli před hlavou státu. Pan prezident přišel nám vstříc, srdečně nás vítal a podával nám ruku. Pan starosta ho srdečně pozdravil a předal mu diplom o udělení čestného občanství. Pan prezident poděkoval a letmo si diplom prohlédl. Pak vzpomněl těžkých dob utrpení českého národa, připomněl jeho vzkříšení a projevil naději, že všecky těžkosti budou odstraněny a že bude zase dobře. Poptal se na naše stezky a potřeby a vzpomněl nedávné své návštěvy na výstavě Slovácka v Uherském Hradišti, na níž často vzpomíná, neboť prý se mu na Slovácku líbí. Pan starosta ho ujistil, že budeme pracovat ze všech sil pro potřeby republiky a pro její další rozkvět, načež naše návštěva, trvající asi deset minut, byla ukončena srdečným stiskem ruky nám všem.

Pak jsme byli převedeni nádvořími do soukromých komnat paní prezidentové. Na stole už stála námi darovaná váza. Po krátkém proslovu pana starosty rozpředla se debata, při níž i paní prezidentová vzpomněla nedávné návštěvy Slovácka a projevila přání, aby opět mohla zavítat do našeho kraje. To nás velmi potěšilo. Srdečným stiskem ruky jsme se s milou to paní rozloučili.

Po odchodu jsme jen želeli, že jsme si nevzali žádný z nás nabízené cigarety, předkládané v čekací síni p. prezidenta. Tak nám mohl zůstat na památku makatelný důkaz o naší návštěvě u pana prezidenta. Na ten okamžik nikdo z nás do smrti nezapomene.”

V nejbližší schůzi rady a městského zastupitelstva tlumočil starosta obce díky pana prezidenta za pozornost mu prokázanou, čímž splnil jeho přání.

19. výročí 28. října

Letos konána vzpomínka na slavný den našeho osvobození více v srdcích, méně okázale, bez hudby, nebylo řečníků. Jen prapory a osvětlení prozrazovaly, že před 19 lety se nám zrodila svoboda.

Bzenec vypůjčuje na investice 22. 10.

Na základě konečné dohody o příspěvku na rekonstruovanou silnici jdoucí městem změnilo městské zastupitelstvo dispozice o využití dříve již schválené a získané komunální výpůjčky ve výši 200 000 Kč a to tak, že okresu se poskytuje příspěvek jednou provždy ve výši 150 000 Kč a zbytek zůstává k úhradě dalších investičních povinností, nehledíc k vlastním připravovaným pracem.

Dávka z lihovin

Obecní dávka z pálených lihovin byla pro rok 1937 paušálována částkou 948 Kč, tedy značný rozdíl proti nedávné době, kdy se vybíraly částky značně vyšší.

Singularisté těmičtí

Poněvadž se nečekalo brzké vyřešení převodu ploch na levém břehu Syrovínky na bzenecké občany, bylo s těmickými singularisty dohodnuto, že se vyúčtuje nájemné za celých 8 roků, což se taky stalo.

Pomník prezidentu Osvoboditeli

Od doby udělení čestného občanství prezidentu Osvoboditeli se počítalo s tím, že mu město Bzenec postaví za jeho zásluhy o naši vlast památník, jenž bude odhalen v den 20. výročí trvání ČSR. Všechno se vážně připravovalo. Dne 14. listopadu provedli členové městského zastupitelstva i sbírku na památník. Kapitál na pomník koncem listopadu obnášel asi 20 000 Kč.

Akce Dětského dne

Sbírka, provedená v městě 26. 11. ve prospěch Okresní péče o mládež, vynesla 1 365,65 Kč a byla městskou radou zaokrouhlena na 1 500 Kč. Žactvo zdejších škol doneslo do školy více než 650 kg různé zeleniny, jež byla předána přímo okresnímu dětskému domovu v Uherském Ostrohu.

Žaludek města

Poslední listopadový trh týdenní byl jedním z nejlépe obeslaných. Na trh bylo doneseno a tam prodáno: 59 slepic a kohoutů, 75 hus, 43 kachen, 58 kuřat a 33 kusů jiné drůbeže, celkem tedy 268 kusů.

Odešli s nepořízenou

V noci 30. 11. vloupali se neznámí pachatelé do kanceláře nákladní pokladny v Bzenci. Byli asi překvapeni a vyrušeni službu konajícími orgány, poněvadž uprchli, nechavše navrtanou pokladnu. Útěk si zajistili uzavřením dveří kanceláře, kudy mohli být překvapeni. Neměli asi ani dost času, aby si prohlédli psací stoly, v nichž byly menší peněžité částky.

Vánoce chudých

Jako každoročně i letos rozdělila místní chudinská komise městskou radou uvolněnou částku 3 000 Kč místním chudým a potřebným nezaměstnaným. Výpomoc poskytnuta ve formě poukázky na potraviny.

Slavnost sv. Barborky

Bzenecký dělostřelecký pluk 125 se pečlivě připravil k oslavě svátku sv. Barbory, patronky dělostřelců. Večírek s velmi přiléhavým programem se stal v sobotu 4. prosince dostaveníčkem všech ctitelů zmíněné zbraně, zvláště pak záložních důstojníků.

Bezručův večer

Uspořádala jej 10. 12. TJ. Sokol. O oslavenci velmi poutavě a výstižně promluvil redaktor a spisovatel A. C. Nov. Značné pozornosti těšilo se u návštěvníků již druhé vydání brožury „Petr Bezruč – jeho 70 let”.

Vinařská škola v Bzenci

Před krátkou dobou byl penzionován ředitel zemské rolnické a vinařské školy v Bzenci zemědělský rada František Žváček. Nyní vedoucí místo ve zmíněném zemském ústavu obsazeno dlouhou řadu ve Bzenci působícím profesorem, vinařským odborníkem Bedřichem Rosinou.

Počet voličů v Bzenci

Do stálých voličských seznamů jest zapsáno celkem 2 643 voličů, z toho 1 142 mužů a 1 501 žen. Pro volby do senátu nepřipadá 277 voličů, z toho 96 mužů a 181 žen, do okresu pak 143 voličů z nichž připadá na muže 43 voličů a na ženy 100, země má 124 voličů méně, z toho 34 mužů a 90 žen.

Kostelní konkurence

Letošního roku se uskutečnily 3 schůze kostelního konkurenčního výboru, a to vždy za přítomnosti zástupce patrona p. lesmistra K. Schornböcka. Projednával se hlavně rozpočet, vyčíslený potřebou 168 000 Kč a další investice, potřebné nebo již provedené na kostelním majetku. Při předpokladu daňového základu 50 000 Kč usneseno městským zastupitelstvem usnésti vybírání 150% přirážky. Opravy kostela si vyžádaly nákladu cca 35 000 Kč. Z důvodů úsporných jsou vypisovány kostelní přirážky na bzenecké farníky vždy za několik roků. Tak posledně tomu bylo v roce 1932, kdy vypsána na úhradu výloh s kostelní konkurencí spojených přirážka 100%. Letos byly provedeny větší investiční práce na věži farního kostela a v chrámě.

Druhé kino v provozu

Dne 18.prosince zahájilo kino Orel svá představení v sále katolického domu. Promítací rám s plátnem jest umístěn mezi okny sálu do náměstí a jeviště je pak používáno k sezení.

Přehled schůzí v roce 1937

Schůzí rad konáno 37, městské zastupitelstvo se sešlo 5 krát, dále byly 3 schůze kostelního konkurenčního výboru, 5 schůzí obecní finanční komise a dále různé schůze jednotlivých komisí jako poradních sborů rady a zastupitelstva.

Zákaz sáňkování v městě

V zastavěných částech města jest několik svahů výhodných na sáňkování. Poněvadž však všechny tyto sáňkařské trati končí na frekventované okresní silnici, vydalo městské zastupitelstvo zákaz z důvodů bezpečnostních sáňkování ve městě, a to na těchto místech: Po ulici od rolnické školy k poště, po ulici od školy podél kostela na náměstí a po silnici od sokolovny podél zámku. Mládež odkázána tudíž na pastviska a na kopce neosázené vinicemi.

Autobusová linka Bzenec – Strážnice

Vybudováním moravního mostu zkracuje se dosavadní spojení Bzence se Strážnicí, jenž dosud bylo možné jen přes Uherský Ostroh a Veselí nad Moravou, ze 33 km na 9 km. Proto se počítá s tím, že bzenecké týdenní i výroční trhy budou lépe obeslílány obyvatelstvem z míst na levém břehu Moravy. Bzenečtí žáci mají tím usnadněný příjezd na gymnázium a pokračovací školy ve Strážnici a zlepšeno tím i spojení s rekreačním místem v Radějově. Město proto podniklo akci, aby byla mezi Bzencem a Strážnicí zřízena autobusová dopravní linka, což se v dohledné době uskuteční.

Vojenská střední škola

Obec projevila zájem, aby byla zřízena v Bzenci proponovaná další střední vojenská škola. Starosta města Fr. Kučera a jeho první náměstek osobně intervenovali u ministra národní obrany Machníka.

Ještě k Okresní péči o mládež

O akci Dětského dne jsem referoval na straně 11. K tomu ještě přidávám, že naše obec poskytla okresní péči o mládež na její žádost příspěvek 1 000 Kč, čímž prokázala, že plně chápe pomoc a služby, jež OPM prokazuje obcím při umísťování chudých školou povinných dětí, na což obce přispívají jen mírnými poplatky.

Přemístění podniku z Bzence

Zpráva, že Pavel Juhn kupuje v Břeclavi vhodný a velký objekt pro vybudování moderní konzervárny, přiměla zástupce města, aby navázali s firmou jednání a tuto přiměli, aby ze Bzence neodcházela, což se také podařilo. Podnik provede postupně stavební úpravy, rozšíří se a tím i zlepší.

Soukromí plemeníci na statcích

Na žádost místních statkářů, ing. Dedka a Vůjty, bylo rozhodnuto oběma statkům doporučit, aby si chovali soukromé býky, takže v těchto případech odpadá připouštění plemeníky veřejnými.

Železniční spojky

Obec navrhla ministerstvu železnic vybudování železniční spojky Bzenec – Lidéřovice, jež by mohlo být provedeno na suchém terénu bez nákladných mostních a jiných staveb. Návrh zamítnut. Obec nepochodila ani s návrhem, aby železniční spojka byla vybudována z Bzence přes Dubňany do Rohatce, za což se nepostavila ani firma Baťa.

Zvláštní učitelka němčiny

Obec se usnesla žádat za přidělení zvláštní učitelky němčiny pro zdejší měšťanské školy, jak tomu bylo před nedávnou dobou.

Bzinská ulice

Po dobu dláždících prací na silnici přes náměstí a Olšovskou ulici byla dirigována veškerá doprava Bzinskou ulicí, čímž tato komunikace značně utrpěla. Proto musila být tato vozovka po dokončení úpravy silnice přeštěrkována. Byla rozryta pluhem a na nejpotřebnějších místech opatřena novým štěrkem. Opravu provedla firma Lejsek za 3 500 Kč.

Úřadování notáře

JUDr. Edvard Chloupek, notář v Uherském Ostrohu, zažádal o povolení úřadování na radnici. Bylo mu to povoleno za podmínek stanovených pro jeho předchůdce.

Pokračovací školství

Poněvadž obec skutečně nemá místnost, vyhovující za učebnu a plně odpovídající potřebám odborné pokračovací školy, propůjčila pro tento účel zasedací síň městského zastupitelstva, kde se nyní vyučuje třikrát týdně.

Zájem o průmysl

Za spolupůsobení zdejšího rodáka JUDr. Bohumila Bunži pokouší se obec získat do Bzence firmu Baťa, která chce na jižní Moravě vybudovat velký strojírenský podnik. Za tím účelem navázáno s firmou Baťa jednání a nabízen jí celý komplex nejen Doubravy, ale i lesních ploch. Z počátku se zdálo, že jednání bude mít úspěch. Později se počalo poukazovat, že v oněch místech je hodně písečného prachu, jenž by velmi škodil strojům. Nabízeny proto plochy na Úkolkách. V prosinci firma Baťa sdělila, že Bzenec nepřichází v úvahu pro vybudování průmyslového střediska. Přesto jednání se vede dále.

Výstava v Uherském Hradišti

Již od počátku projevovala městská rada zájem o proponovanou výstavu Slovácka v Uherském Hradišti. Proto zvolen nejprve přípravný výbor, jenž postupem času musil být rozšířen. Na výstavu byly zapůjčeny různé historické památky. Mezi ostatními slováckými městy měl Bzenec vlastní pěkný, nevtíravě instalovaný stánek. V koji, vyzdobené po stěnách projektem městské kanalizace, jejž zpracoval Ing. Oldřich Nikel z Brna, jakož i panoramatem Bzence, který nenáročně nakreslil odborný učitel J. Vlk, byl uprostřed symbol bzeneckého kraje – sádrový odlitek, vyrobený keramickou školou v Hořicích, jenž zobrazuje dary bzenecké půdy.

Na vybavení stánku obec uvolnila obnos 2 000 Kč. Do společného katalogu, vydaného výstavním výborem, přispěl článkem kronikář Antonín Válka. Samostatně v rámci výstavy si Bzenec vydal brožurku, jejíž náklad byl vyčerpán v několika málo dnech. Náklad na tuto reklamu, pro Bzenec jistě velmi výhodnou, se kryl získanou inzercí.

Masarykova liga proti TBC

Pro tuto zdravotní instituci vybrána částka 859,50 Kč a obcí byla zaokrouhlena na celých 1 000 Kč.

CPO civilní protiletecká obrana

Na popud velitele CPO usneseno zakoupiti pro potřebu města sirénu. Dále uzavřeno pojištění příslušníků této pomocné instituce proti povin. ručení a úrazu, prémie platí obec. Pan náměstek Jan Kuchař žádá zajištění zdravé pitné vody, proto velitel CPO navrhl provedení jedné vrtané studny na pitnou vodu a to firmou Ing. Roman Duma, kterážto záležitost však odložena až do prozkoumání jiných možností. Noční zastírací cvičení prokázalo plné pochopení obyvatelstva pro vlastní sebeobranu.

Přístavba kasáren

Výše nákladu na přístavbu kasáren se měnila, a to vždy v neprospěch stavebníka, tj. zvyšoval se stavební náklad. Tak jednou měla přístavba stát 1 450 000 Kč, později se jednalo o 1 724 000 Kč. Proto se musila obec starat o získání dalšího úvěru mimo zlínskou spořitelnu. V této situaci vypomohla spořitelna napajedelská, s níž se jednalo o výpůjčku 700 000 Kč. Později došlo na vypsání omezené soutěže na vrt studny v kasárnách, kterážto práce zadána nejlevnější firmě Ing. Švancara za 20 076,75 Kč, zatím co nejvyšší offerent požadoval 39 585,50 Kč. Dále bylo offerováno na čerpací stanici, kteréžto práce v zastoupení obce provádělo vojenské stavební ředitelství, dozorčím orgánem byl Ing. plukovník Pecháček.

Počítá se s tím, že při předání kasáren dojde k uspořádání velké vojenské slavnosti, což se uskuteční asi v květnu 1938.

Zajímavost hodná zaznamenání

V roce 1897 uzavřelo město Bzenec u zemědělské banky moravské výpůjčku ve výši 160 000 Kč, která letos byla splacena. Peněz se tehdy použilo k postavení školní budovy, která byla otevřena r. 1898. Z osob, zastupujících obec v době uzávěry půjčky, jest již na živu jen bývalý starosta města Leopold Skála. Jest tudíž škola, dnes újezdní měšťanská škola, prosta všech břemen. Postupně se provádí výměna zastaralého a vadného školního nábytku za nábytek moderní, vhodně jsou doplňovány kabinety a knihovna.

Knihovna města Bzence

Pod vedením knihovníka p. Jana Gartnera, ředitele měšťanských škol ve výslužbě, se stále doplňuje městská knihovna, jíž byl dán svého času základ knihovnou spolku Havlíček, který svou knihovnu daroval městu. Knihovna je umístěna v prostorném a slunném sále obecní novostavby, v níž je pošta a četnictvo. Tím konečně vysvobozena z nezdravých a vlhkých místností obecního domu čp. 332. Knihovna má nyní 2 505 svazků, včetně přírustku 94 knih za minulý rok. Knihovní rada pracuje i finančně velmi úspěšně, neboť v nejkratší době vybaví knihovnu novou několikadílnou skříní z darů a příspěvků, takže po odstranění nevhodného a nepraktického uložení knih v různých skříních a schránkách, bude knihovna vzorně vybavena. Čtenářů jest na počet obyvatelstva stále malý počet – 110 -, a bylo by třeba pátrat po příčinách tohoto nezájmu u širokých vrstev lidu. Uvažuje se o zřízení čítárny při knihovně.

Stavební ruch ve Bzenci

Vilka mlynáře Fibingra v Tyršově ulici obdržela popisné číslo, jímž dovršilo město Bzenec počet 1 000 nemovitostí. Bzenec do roku 1918 měl něco přes 700 domů, získal pak na počtu ve větší míře sloučením bývalé samostatné politické obce židovské s českým Bzencem. Dříve se stavělo poměrně málo, docházelo více k dělení nemovitostí, kterýžto způsob je zvláště při menších nemovitostech nežádoucí z důvodů zdravotních. Se stavbami se vlastně započalo v roce 1926, od kteréžto doby přibylo městu na 150 nových, zdravotně nezávadných domů, převážně novostaveb, a i letos se jeví uspokojivý stavební ruch. Bzenec se stává do jisté míry městem penzistů, kteří hledají v novostavbách zdravotně nezávadné byty a také si nové domky sami staví. Obec podporuje stavební ruch rozparcelováním a odprodejem stavebních ploch v blízkosti středu města. I místa pod vinicemi nalézají zájemce, neboť tato místa jsou ideální po stránce zdravotní i hospodářské (meruňkové sady apod.).

Potřeba zlepšení veřejného osvětlení

V době stavební konjunktury vzniklo v Bzenci několik nových čtvrtí, jmenovitě Babí, jež se domáhají zlepšení, popřípadě zavedení veřejného osvětlení, čemuž městská rada chce ochotně vyhovět. Nemá však prozatím potřebné úhrady nejen na dosti vysoký stavební náklad na rozšíření (stavební) elektrické sítě, ale i na paušály, jichž si veřejné osvětlení vyžaduje při dnešním počtu světel, který je stále nedostatečný při značné rozlehlosti města. Proto se obec znovu obrátila na Západomoravský elektrárenský svaz, aby svým vlivem působil na Západomoravské elektrárny, aby snížily paušály za veřejné osvětlení, aby tak ze získaných úspor mohla se rozšířit elektrická síť. Předpokladem je, že takto získané úspory půjdou převážně do dalších investic, tudíž do dalšího zvýšení odběru elektrického proudu obcemi.

Bzenec má konečně muzeum

Po drahné době dochází letos konečně k ustavení Muzejního spolku. Výbor spolku ustaven a zahájil již činnost. Přesto, že mnoho památek bylo podnikavými překupníky starožitností ze Bzence odvezeno, přece je zde ještě dosti památek, jež musí být pro město zachráněny. Jedná se o vhodné umístění památek.

Husův sbor

Příslušníci čsl. církve spolu s ochotníky sehráli v Sokolovně divadelní hru „Poslední od Zborova”. Výtěžek je ve prospěch připravované stavby Husova sboru ve Bzenci.

Druhé gremium okurkových, zeleninových konzerv v Bzenci

Příslušným orgánem bylo rozhodnuto, aby pro celou oblast země Moravskoslezské bylo utvořeno jediné gremium, které by sdružovalo všechny výrobce okurkových, zeleninových a ovocných konzerv. Proti tomu se postavili výrobci z oblasti olomoucké obchodní a živnostenské komory, kteří spolu s výrobci bzeneckými žádají samostatné gremium a to se sídlem ve Bzenci. Působnost tohoto gremia by zahrnovala celou oblast zmíněné již obchodní a živnostenské komory na severu s Ostravskem a na jih Hodonsko, tedy převážně kraje české a s českými podnikateli. Naproti tomu gremium budované ve Znojmě, s většinou obyvatelstva německého, takže snad i jednání gremia se odbývá v jazyku, kterému členové, přikazovaní z české oblasti, ani nerozumějí. Žádané druhé gremium by jistě bylo jakousi vzpruhou v podnikání, což by bylo věci ku prospěchu.

Křivolánský potok – regulace

Veškeré práce, spojené s regulací a úpravou tzv. Křivolánského potoka, jeho částí na bzeneckém katastru; byly zadány firmě Karel Janečka z Břeclavi za nejlevnější podání cca 27 000 z pěti nabídek. Na práci se umístí opět 20 nezaměstnaných. Na stavebním nákladu participuje převážně obec, která má v povodí potoka největší výměru pronajatých ploch.

Olšovské louky

Obec ve snaze vyřešit záležitost olšovských luk co nejlépe k obapolné spokojenosti, obrátila se na okresní úřad se žádostí o spolupůsobení. Tento úřad však ve snaze, aby byl klid v městě, doporučil rozdělit majetek, k čemuž však obec nemůže přistoupit, jsouc si vědoma svého práva. Proto bylo doporučeno Olšovjanům, že obec si ponechá louku Kučovánku i s užitky a louku Doubravu že převede na fond býků, který jediný by bral z tohoto fondu užitek. Ale ani s tímto návrhem nebyl vysloven souhlas, ačkoli mezi Olšovjany jest velké procento rolníků a chovatelů krav, a proto by v první řadě pociťovali tento přínos fondu býků.

Omezení úředních hodin

S ohledem na stále stoupající agendu úřední a nedostatek kancelářských sil, rozhodla se městská rada zavést na zkoušku úřadování pro strany toliko od 10 – 12 hodin dopoledne.

Jubileum bzeneckého rodáka

Pan Bohumír Bunža, děkan vyškovský, slavil letos výročí svých šedesátých narozenin. Městská rada mu k tomuto dni blahopřála a obdržela za to vbrzku písemné poděkování.

Další kanalizační práce

Bylo rozhodnuto, aby došlo k odkanalizování ulice Na zahradách a části Baráků od p. Antonína Somra po stolaře Potůčka. Na tyto práce přispěje obec částkou rovnající se 25% stavebního nákladu a provede odvoz materiálu. Jedná se o provizoria.

Jak pokračují práce na silnici

Jak práce na silnici pokračují, musí se město rozhodovat o dalších investicích, ale investicích dobře uložených, ježto se staví v náhradu za provizoria, případně neuspokojivé řešení v definitivní povaze. Předně jde o Vracovskou ulici. Tam zadána kanalizace firmě Ing. Lejsek a Soušek, jež provádí stavbu silnice, a to za dohodnuté ceny 35 Kč za každý metr kanalizace od Válkového po hasičskou nádrž, od ní pak nahoru po 28 Kč za běžný metr potrubí. Velmi obtížnou a nebezpečnou se ukázala tato práce u rožního domu p. Válka, kde do otevřeného příkopu pro potrubí začal prudce vnikat běžící písek, jenž přímo vřel a jen s velkou námahou byl zastaven.

Při postupu prací městem musí dojít k přemístění sochy sv. Trojice, aby mohla jíti silnice přímo. Socha tato byla na náměstí postavena v roce 1764. Dle dojednání bude socha včas ve spolupráci s farářem Ferd. Břeským přemístěna před schodiště do kostela. Bylo rozhodnuto, že u domů 306, 305, 194 až 196 musí být postaveny opěrné zdi, obci se podařilo prosadit, že výstupky zemní, zužující komunikaci a nebezpečné pro chodce, se odstraní a nemovitosti v těch místech se podezdí. Tyto nebezpečné práce nechtěla podnikatelská firma na sebe převzíti, proto je provedli místní stavitelé Holomek a Kozina. Bylo třeba vyřešit svod vod u pomníku padlých. Tento moment vyvolal provedení dalšího odvodňovacího úseku z ulice Olšovské k Sylvestru Raiskupovému a pak do uličky u nemovitosti sl. Ter. Gistrové; tam se nacházejícím příkopem proveden svod povrchových i odpadových vod do potoka Syrovínky. Při tom odkanalizována i část ulice Bzinské. A tak se pokračovalo s kanalizací dále, obec dodávala potrubí a toto se kladlo, při současném zapojování domovních odpadů do sběrného kanálu. Obec prosadila proti plánu okresu, že došlo v Olšovské ulici od Bunžového až po kasárny k položení kanalizačního potrubí a ne k svodu vod otevřeným příkopem, vystuženým kamenem, jak se plánovalo. Toto definitivní položení dusaného kanálu o značné průtočnosti podpořila obec rozdílem v ceně částkou 13 000 Kč. Tento kanál byl prozatimně zapojen do odpadního potrubí, vedoucího z kasáren do Syrovínky.

Dobře bylo vyřešeno i odvodnění podniku firmy Juhn. Ke krčmě se pak svedl kanálový sběrač z míst výše položených v Olšovci při okresní silnici. Možno již i dodat, že na úsek okresní silnice, dlážděný v Kolonii u cukrovaru, přispěla obec částkou 5 000 Kč.

Bylo těch výdajů najednou skutečně mnoho, zvláště připočteme-li k nim ještě jednorázový příspěvek okresu částkou 150 000 Kč, ale bylo dobře, že se obec podrobila a poslechla vyřešit všechno definitivně a dobře i za jisté zvýšení nákladů.

Bez těchto silničních staveb nebylo by došlo v Bzenci tak rychle k provedení kanalizace. Za přispění obce dochází i k položení betonových chodníků v nejužší části Vracovské ulice, v místě, kde tato ústí do náměstí. Obec přispěla na každý m³ obnosem 6 Kč, což provedla firma Lejsek a Soušek.

 

V Bzenci 30. prosince 1952
Jan Hirš.