Kronika města Bzence – rok 1927

Vykácení alejí stromových

Počátkem t. r. vykácena byla v Masarykově ulici po obou stranách alej kaštanových stromů a zasazeny akáty. V roce 1924 v listopadu na silnici k Těmicím za sokolovnou vykáceny byly staré akátové a kaštanové stromy a vysázeny stromky třešňové. Stromy prodávala obec veřejnou dražbou.

Chřipka

Od konce ledna do poloviny března rozšířila se v obci značnou měrou chřipka, která v některých rodinách postihla téměř všechny členy rodiny. Počet chřipkou onemocnělých byl kolem 200. Případy onemocnění byly však jen lehčího rázu a povětšině postiženy byly děti a osoby ve středních letech.

Rozpočet: obecní

Ve schůzi obecního zastupitelstva konané dne 16. února odhlasován byl obecní rozpočet na rok 1927. Dle něho jeví se potřeba ve výši 624 773 Kč, úhrada 397 361 Kč. Na úhradu schodku v obnose 227 212 Kč usneseno vybírati 171% přirážku k činžovní dani z předpisu 13 105,54 Kč s výnosem 22 410 Kč a 250% přirážku k daním ostatním z předpisu 82 264,93 Kč s výnosem 205 662 Kč.

Jeví se tudíž proti předešlým letům pokles obecních přirážek o 50 %, což dokumentuje snahu obce rozpočet postupně snižovati.

Rozpočet: konkurenčního výboru

V téže schůzi obecního zastupitelstva projednán byl rozpočet kostelního konkurenčního výboru pro r. 1924, 1925 a 1926. Dle tohoto jeví se souhrn potřeby pro léta 1924, 1925 a 1926 obnosem 90 990 Kč, souhrn úhrady 22 756 Kč. Na úhradu rozpočtového schodku v částce 68 234 Kč usnešeno vybírati 100% kostelní přirážky od příslušníků církve řím.-katolické.

Pojmenování ulic

Komise pro pojmenování ulic usnesla se na nových názvech ulic. Ulice od domu p. Tomčaly čis. 286 k domu p. Pařízka č. 804 nazvána ulicí „Na zahradách“ od toho, že pozemky v těch místech nesou název Zahrady. Ulice z Vracovské ulice k nádraží kolem domu p. Pařízka, č. 804, nazvána ulicí „Tyršovou“. Směřuje od nádraží k sokolovně a přikládá se jí značná důležitost tím, že bude odlehčovací ulicí k nádraží. První domek v této nové ulici postaven v r. 1926; dosud tam postaveny 4 domky.

Skupina domů, jež jsou projektovány na pozemcích zahrady p. Mir. Skály, ponese název „Nová čtvrt“. Se stavbou bylo zde započato v r. 1927 a do konce tohoto roku postaveno 8 domků.

Prostranství za domem p. Ajmuntha č. 434 a p. Jakše č. 436 nazváno „Na rejdišti“, protože v dobách, kdy nebyla v Bzenci ještě kasárna, cvičívalo na tomto prostranství vojsko a dosud se tam říká „na rajčůrni“.

Ulice, která vede od rohu sokolovny pod Starý hrad, ulicí „Mezi sklepy“. Je zde značná část bzeneckých sklepů a za účelem reklamy bzeneckých sklepů a vína.

Odprodej 30 ha půdy

Když skončen boj obce s ředitelem Lad. Dedkem o zbytkový statek, kterým dostalo se obci 30 ha půdy, nemohlo se mezi oběma stranami dospěti k dohodě o převzetí cest a tím nastaly v záležitosti nové průtahy.

Obec trvala na dohodě uzavřené dne 15. září 1926 u S.P.Ú. v Praze, dle níž měla obec převzíti jednu cestu a to parc. č. 7115/1.

Naproti tomu řed. Dedek kladl podmínku, aby obec převzala několik cest ve výměře 10 měřic na úkor získaných 30 ha půdy. Totéž stanovisko hájil i přídělový komisař S.P.Ú v Uh. Hradišti a doporučoval obci, aby zmíněné cesty převzala a vyhnula se tak možným sporům, které by nastaly, když by majitel nedovolil obci jezditi po těchto cestách. Obec v té věci několikráte zakročila u přídělového komisariátu v Uh. Hradišti a v Brně, ba i u S.P.Ú dovolávajíc se pražského ujednání z 15. září 1926. Veškeré zákroky byly bezvýsledné.

Mezitím pokročila doba tak, že bylo nutno započíti s jarním obděláváním a proto obrátila se obec na řed. Dedka s žádostí, aby jí náležejících 30 ha půdy předal. Řed. Dedek stanovil pro odprodej zmíněných 30 ha půdy 24 podmínek a zaplacení požadovaného obnosu do 20. března. Některé podmínky považovala obec za nepřijatelné, a svolala proto k rozhodnutí několikráte obecní zastupitelstvo. Pomýšlelo se i na soudní spor, nakonec však zvítězilo stanovisko smírného dojednání a obec k rychlejšímu skoncování celé záležitosti odhodlala se couvnouti na nejzazší mez. Podmínky za přítomnosti notáře Dr. Tognera, řed. Dedka, starosty a 4 členů městské rady znovu projednány a něco málo pozměněny.

Obecní zastupitelstvo v pilné schůzi dne 13. dubna 1927 schválilo podmínky odprodeje 30 ha půdy stanovené řed. Dedkem a vyslovilo souhlas poukázati prodavateli obnos 251 443,60 Kč. Ku krytí tohoto obnosu prodány byly následující cenné papíry:

Tím dostalo se definitivně obci náležejících 30 ha půdy. Počítá se, že obnos, za který bylo oněch 30 ha půdy odkoupeno, umoří se z výnosu nájemného a v nejnepříznivějším případě za 25 let.

Pronájem půdy

Obec pamětliva slibů daných občanstvu při boji o zbytkový statek, rozhodla se získanou půdu pronajati na 6 let těm, kteří ji nejvíce potřebují. Za tím účelem pachtovní komise s pp. starostou Frant. Kučerou, Leop. Pařízkem, Liborem Jančím, Janem Brázdou, Frant. Vašíkem, Karlem Němečkem a Leop. Somrem, jako zástupci politických stran, provedla výběr uchazečů, jichž vybráno z 335 přihlášek 200. Získané pozemky v Bažantnici rozděleny na 200 dílků po ½ měřici a roční nájem činil z 1 měřice 350 Kč. Přidělených 45 měřic luk rozděleno na 33 dílků a tráva z nich prodávána dražbou za cenu 200 – 350 Kč z jednoho dílku.

Koupě zámku

Jak z dřívějšího známo, ucházela se obec o celý zbytkový statek i se zámkem a parkem. Když však zbytkový statek odprodán řed. Dedkovi s povinností přenechati obci 30 ha, podnikla obec kroky k získání zámku s parkem. Vyjednáváno proto s ředitelstvím velkostatku ve Strážnici, které požadovalo za zámek s parkem 584 000 Kč.

Sotvaže znám byl úmysl obce, ozývaly se hlasy pro i proti kupu. První tvrdily, že koupě bude obci ku prospěchu, druzí, že se jí zatíží poplatnictvo a že objekty budou pasivní. Pro oba směry dělána v obci nálada. Za účelem zjištění stavu zámeckých budov, jakož i stanovení rentability, sestavena pracovní komise z pp. Fr. Přerovského jako předsedy, Fr. Vašíka, Mir. Skály, Lud. Vojáčka, Jana Hostýnka, Fr. Sekánka, Jindř. Büchlera, Jos. Dykasta, Mart. Antla, stavitelů Jana Rychmana a Mir. Holomka, městského tajemníka Ant. Válka a městského účetního Ant. Černého. Komise prohlédla zámecké budovy, a ač i mezi členy komise nebylo jednotného nazírání na věc, rozhodla se koupi doporučiti a navrhovala, aby se levé křídlo s lisovnou a sklepy pronajalo, v nadsklepí umístil domovník, zřídila mužská a ženská trestnice a prádelna, v přízemí zámku obecní úřadovny, v prvním poschodí knihovna, čítárna, kancelář vodního družstva a dva třípokojové byty, v II. poschodí muzeum, archiv, dva menší a dva větší byty. V pravé a z části levého křídla zříditi četnickou stanici, místnosti pro dětský domov a několik menších bytů.

Členové komise stavitelé Rychman a Holomek zjistili, že budovy zámecké jsou v dobrém stavu a propočetli, že úprava zámeckých místností na úřadovny a byty vyžádala by nákladu okrouhle asi 150 000 Kč. Když vypočítán byl komisí přibližný roční výnos zámeckých budov a potřebné vydání, jevil se roční schodek asi 13 500 Kč, o který by se musel zvýšiti obecní rozpočet. Na tuto okolnost bylo poukazováno z řad nepřejících kupu, kteří dále dovozovali, že kupní cena je příliš vysoká, že výnos zdaleka nebude takový, jak byl propočten a že zámek bude pro obec trvalé zatížení. Naproti tomu z druhé strany se poukazovalo, že obci dostane se reprezentační budovy, krásného parku a řady potřebných místností a bytů.

Podle výpočtu komise stál by zámek 774 800 Kč počítaje v to adaptaci a převodní poplatek. Na úhradu toho obnosu navrhováno odprodati několik starších obecních domů, odprodati nepotřebné dřevo z parku a zbytek ve výši 550 000 Kč vypujčiti.

O věci jednala městská rada hned v listopadu 1926, vlivem veřejného mínění se však nerozhodla a předala věc finanční komisi, která také nerozhodla. Proto jednání o kup odloženo na pozdější dobu. Jelikož velkostatek strážnický doléhal na obec, aby se rozhodla, dána věc v červnu znovu do městské rady, která tentokráte se vyslovila pro kup. Obecní zastupitelstvo ve své schůzi dne 7. června 1927 návrh městské rady velkou většinou zamítlo a vyslovilo se proti kupu. Tím celá záležitost na vhodnější dobu odložena.

Návštěva arcibiskupa

Dne 29. června 1927 zavítal do Bzence k visitaci a biřmování olomoucký arcibiskup Dr. Prečan. Farní úřad požádal obecní úřad, aby se zastupitelstvo i městská rada zúčastnila uvítání. K uvítání byl delegován městskou radou starosta obce a členům obecního zastupitelstva dáno na vůli, aby se přivítání zúčastnili. Slavnosti bylo přítomno mnoho místního občanstva.

Oslava zborovská a Husova

Odbočka Č. O. L. v Bzenci za součinnosti místní posádky a podpory místních pokrokrových spolků uspořádala ve dnech 2. a 3. července k desátému výročí bitvy u Zborova zborovskou oslavu pod protektorátem městské rady. Večer dne 2. července byl lampionový průvod s hudbou od kasáren k sokolovně, kde starosta města p. Fr. Kučera oslavy zahájil. Po té podplukovník vojenského zdravotního skladiště legionář Josef Kudláč poděkoval městské radě, posádce i občanstvu za zdařilý průvod, jehož se zúčastnilo na 800 lidí. Byl to průvod, jaký vídáme jen v předvečer svátku národního osvobození, což je nejlepším důkazem, že občanstvo plně chápe význam zborovských oslav pro náš stát i mladou čsl. armádu. Člen sokola přednesl Medkovu báseň „Zborov“. Zahráním hymen průvod zakončen.

V neděli dne 3. července pokračoval program zborovských oslav slavnostní přehlídkou vojska, provedenou dopoledne na náměstí Svobody místním posádkovým velitelem podpl. Hajným, který promluvil k mužstvu o zborovské bitvě a zborovských hrdinech a naznačil, co obé pro naši mladou armádu znamená.

Přehlídka, které přihlíželo mimo legionáře, sokoly, hasičstvo a pozvané hosty i četné občanstvo, zakončena byla defilém posádky. Od 10. do 11. hodiny koncertovala na náměstí blatnická hudba. Mezitím scházelo se četné posluchačstvo k slavnostní přednášce, kterou měl účastník zborovské bitvy odb. učitel – legionář Žejglic z Uh. Hradiště.

Slavnosti zakončeny veselicí v zahradě sokolovny.

Husovy oslavy, která se konala jako obvykle, zúčastnilo se rovněž mnoho občanstva. Řečnil profesor Konečný z Uh. Hradiště.

Vavřinecká slavnost

Slavnost uzavírání vinných hor, pořádaná téměř každoročně, konala se tohoto roku v neděli dne 14. srpna za spoluúčasti vinařského a ovocnického družstva ve větších rozměrech na pamět dvacetipětiletého trvání zemského vinařského spolku pro Moravu v Brně, který před 25 lety povstal ve Bzenci.

V sobotu dne 13. srpna večer byla hudební akademie v sokolovně. V neděli ráno o 6 hod. budíček slovácké kapely, o 10 hod. vítání hostů a promenádní koncert na náměstí. Mezitím konala se slavnostní schůze zemského vinařského spolku v sokolovně, při které jmenováno 150 čestných členů z řad praktických vinařů moravských za zásluhy o vinařství. Odpoledne bylo na Starém hradě uzavírání hor dle starodávných zvyků, jež provedli vinaři z Mutěnic. Celkový příjem ze slavnosti a akademie činil 3 758 Kč, vydání 5 400,60 Kč, schodek kryla městská rada obnosem 1000 Kč, zbytek vinařské a ovocnické družstvo v Bzenci.

Vinařské družstvo na výstavách

Tohoto roku zúčastnilo se vinařské a ovocnické družstvo v Bzenci dvou velkých výstav a to v Mladé Boleslavě a v Opavě a získalo bzeneckému vínu dobrého jména po celé republice.

Rada města Mladé Boleslavě s okresní správní komisí a Národohospodářským ústavem pro severovýchodní Čechy uspořádala velkou výstavu v Mladé Boleslavě, která trvala od 16. června do 31. srpna 1927. Výstavní výbor chtěl zříditi na výstavě vinárnu a zadati tuto pouze české firmě. Poněvadž v našem státě máme jen malý počet českých velkoobchodů s vínem a Vinařsko – ovocnické družstvo v Bzenci výstavnímu výboru z mnoha míst doporučeno, bylo zmíněné družstvo několikráte vyzváno k účasti. Vedoucí činitelé družstva obávali se však velkých nákladů a rozhodnutí o účasti stalo se teprve, až přijel do Bzence člen výstavního výboru M. Barcal, ředitel spořitelny města Mladé Boleslavě a přiměl družstvo k účasti. Zřízení výstavní vinárny vyžádalo si značných nákladů, neboť jen za poplatek z místa a propůjčení místností zaplatilo družstvo 18 200 Kč, výstavní pavilon vyžádal si nákladu přes 38 000 Kč.

Družstvo vedlo vinárnu ve vlastní režii. Slovácká děvčata z kyjovska obstarávala obsluhu v krásných slováckých krojích a cikánská kapela ze Sence na Slovensku koncertovala denně hostům ve vinárně. Na vinárně byl umístěn velký nápis „Bzenec“ a na výstavě také všeobecně se říkalo: „Půjdeme do Bzence“. Vinárna stala se oblíbeným místem návštěvníků výstavy a hlavně milovníkům dobrého vína, kterého zde byl značný výběr z různých vinných krajů naší vlasti. Nejvíce bylo hledáno víno bzenecké. Celkem vyčepováno bylo asi 80 hl vína a úhrnná tržba dosáhla sumy 235 268,86 Kč.

O něco později zúčastnilo se družstvo „První putovní zemědělské, živnostenské a osvětové výstavy v Opavě“ ve dnech 6. až 21. srpna téhož roku.

Družstvo nabídku výstavního výboru přijalo a zřídilo slováckou vinárnu na výstavišti. I tato vinárna těšila se po celou dobu trvání výstavy čilé pozornosti a byla tak navštěvována, že místnosti bylo nutno rozšířiti. Ve vinárně čepovala se různá vína, z nichž největší oblibě se těšila vína bzenecká, z kterých byly na čepu „lipka“ roč. 1925 a 1926 a červené bzenecké.

Obsluhu obstarávala děvčata z Bzence a okolí v pestrých slováckých krojích při hudbě myjavské kapely. Vinárna získala si brzy dobrého jména a nebylo snad jediného návštěvníka, který by nebyl vinárnu navštívil. Neříkalo se nadarmo: „Nebyl na výstavě, kdo nebyl ve slovácké vinárně.“ Také opavský tisk referoval několikráte pochvalně o vinárně a „Bezručův kraj“ v čísle ze dne 19. srpna 1927 přinesl řadu karikatur z vinárny a ke konci článku o výstavě napsal: “ Nejzábavnějším koutkem výstavy je nesporně slovácká vinárna. Zde rozpaluje krev dobré bzenecké víno, chvilku veselá, chvilku smutná slovácká kapela myjavská a neméně náladová slečna Boženka s celým štábem bzeneckých krasavic.“

Vyčepováno bylo asi 30 hl vína a celková tržba činila 84 580,40 Kč. Opaváci se neradi loučili s vinárnou a slíbili,že navštíví rádi Bzenec, aby oplatili bzenčanům návštěvu a u dobrého „bzeneckého“ obnovili vzpomínky na výstavu.

Těmito výstavami získalo naše víno široko, daleko, dobrého jména a získalo bzeneckému vinařství nových odbytišť.

Přemístění zdrav. skladiště

Po marných pokusech udržeti vojenské zdravotní skladiště č. 3 v Bzenci, bylo toto během měsíce října a listopadu přemístěno do Lipt. Sv. Mikuláše na Slovensko. Městu vznikla tím značná ztráta jak úbytkem obyvatelstva, tak i po stránce hospodářské, protože zaměstnanci podniku, většinou gážisté , téměř celý svůj měsíční příjem nechávali u místních obchodníků a živnostníků, kteří tak ztrácejí nejvíce.

Se zdravotním skladem odešlo z Bzence 43 zaměstnanců a počítáme-li v to i rodiny, jeví se úbytek obyvatelstva číslem 139. Obec zažádala na různých místech i u úřadů, aby se jí za skladiště dostalo v náhradu jiného státního neb veřejného podniku.

Trhy

V Bzenci koná se ročně 6 trhů výročních a to:

První den v pondělí je trh dobytčí (tarmak), v úterý trh výkladní (jarmark). Nejsilnější z nich bývá trh postní, jinak také semenný zvaný a trh václavský. Bzenecké trhy na dobytek, zvláště koně, jsou velmi silné a předčí je na Moravě snad jen koňské trhy v Hodoníně. Docházejí sem prodávající i kupci z Moravy, Slovenska, Čech, v dobách dřívějších i z Rakous. Setkáváme se zde i s Němci, židy a cikány.

Koňské trhy konají se dosud na náměstí Svobody, ač z důvodů zdravotních a bezpečnostních a také na nátlak úřadů pomýšlí se na přemístění tohoto trhu na nějaké vhodnější místo na obvodu města. Trh na hovězí dobytek byl z těchže důvodů již dříve přeložen z tehdejšího Horního náměstí na trhovisko za sokolovnou. Vzácných druhů dobytka bývá zde méně a prodávají se po výtce jen druhy prostřední a méněcennější. Kdežto trh na hovězí dobytek končívá během dopoledne, protáhne se trh koňský do pozdních hodin odpoledních a bývá obyčejně zakončen cikánským tarmakem, kdy rozjaření a polospití cikáni snaží se v poslední chvíli prodati své vychrtlé koníky. Poslední etapou bývá pak bitka cikánů, při které musí zhusta zakročiti četnictvo a policie.

Koní bývá přivedeno do Bzence o slabších trzích kolem 600, o silnějších 800 i více, dobytka hovězího průměrně 500 – 600 kusů.

Trhy výkladní, značně navštěvované jak trhovci tak i kupujícími, trvají celý den; nejživější jsou po poledni, kdy se sejde do Bzence celé okolí. Náměstí je plno boud v několika řadách a možno zde nakoupiti nejrůznějšího zboží.

Týdenní trhy jsou dva a to ve čtvrtek a v neděli. Dříve, dokud se jich zúčastňoval Vracov, bývaly silnější. Vracov před několika lety si zavedl trhy vlastní. První bývá trh na zeleninu, potom na brambory, dále na slámu, ovoce, potom se přenese na východnější část náměstí, kde následuje trh na máslo, tvaroh, vejce a drůbež a konečně na vepřový dobytek a obilí. Sejmutím praporku ohlašuje se počátek příslušného trhu. Trhy na zeleninu bývají silné zejména v době okurek a na podzim po sklizni.

Den před trhem si zelináři zajišťují místa obkládáním. Výběrčí, zvlášť k tomu obcí ustanovaní, vybírají poplatek z místa a to z 1 kg másla 40 h, z 1 kg tvarohu 10 h, z vejce 2 h, z drůbeže 30 – 80 h, z ovoce 4 h z 1 kg, ze selat 1 Kč za kus, z větších vepřů 2 Kč, z obilí a bramborů z 1 q 1 Kč, ze zeleniny 2 h za 1 kg. Domácí z místa neplatí.

Z prodávajících jsou na trzích nejvíce zastoupeny Těmice, Domanín, Vracov, Písek, Žeravice, Syrovín, méně již Ořechov, Osvětimany, Újezdec.

Pro obec znamenají trhy velký příjem, a proto stará se obec všemožně o propagaci a povznesení trhů, uveřejňuje tržní zprávy a ceny v novinách, vydává tržní kalendáře, které trhovcům zdarma poděluje a snaží se, pokud to jen poměry dovolují, snižovati tržní poplatky. V poslední době dala poříditi fotografické snímky jednotlivých trhů výročních a týdenních a těmito chce účinně působiti na rozvoj bzeneckých trhů.

O tom jak jsou navštěvovány výroční trhy a jaký výtěžek z nich plyne, podáno níže v tabulkách.

Malý příhon dobytka o výročním trhu dne 21. listopadu zaviněn byl velmi nepříznivým a deštivým počasím; větší příjmy z trhů za léta 1922 a 1923 vznikly v důsledku větších výběrčích poplatků. Nyní vybírá se z většího kusu dobytka 6 Kč, z menšího 3 Kč, ze stánků průměrně asi 5 Kč.

Stavební ruch

Stavební ruch není úměrný počtu obyvatelstva a velikosti města. Důvody jsou různé. V první řadě není potřebných peněz ke stavbám a vhodných stavebních míst. Jsou-li v obci jaká, jsou pro střední a nemajetné vrstvy občanstva při ceně 10 – 15 Kč za 1 m² nedostupná. Lacinějších stavebních míst možno také obdržeti, ale ty jsou až na obvodu města. Obec prodává stavební místa z parcelovaných pozemků po 2,50 Kč za 1 m². V neposlední řadě je příčinou malého stavebního ruchu i značná cena domků; stojíť dosud dvojpokojový domek s příslušenstvím 40 – 60 tisíc Kč. Nejživější ruch stavební je na „Babí“, kde jsou stavební místa nejlacinější, 1 m² po 2,50 Kč. Dosud tam bylo postaveno 12 domků. Do konce roku 1919 bylo v Bzenci domovních čísel 816, koncem roku 1927 jeví se počet domů číslem 884.

Škola oděvní

Počátkem školního roku 1927/28 zřízena v Bzenci obvodová živnostenská škola odborná pro živnosti oděvní: Otevřeny byly současně oba dva ročníky. Do první třídy bylo zapsáno celkem 17 žáků, z toho 6 hochů a 11 děvčat; do druhé třídy celkem 28 žáků, z toho 13 hochů a 15 děvčat. Správcem této odborné školy oděvní ustanoven učitel Jind. Kotas, učiteli – odb. učitel Ctibor Šťastný, dámský krejčí Frant. Kolaja z Hodonína a dámská krejčová sl. Marie Assmannová. Vyučování na této škole trvá od 1. září do konce dubna, tedy 8 měsíců a vyučuje se v místnostech měšťanských škol.

Obecní stavby

Koncem roku upraven byl na náklad obce odpad vody z bývalého zámeckého rybníka vybudována v ulici Vracovská na místě bývalého močálu nádrž na vodu pro potřeby hasičstva v případě požáru. Úprava vyžádala si nákladu 5 264,16 Kč.

V téže době vybudována na místním hřbitově 18 m hluboká studna pro účely zalévání hrobů. Náklad na tuto studnu činil 7 546,82 Kč.

Obecní rozpočet

Rozpočet obecní na rok 1928, projednaný na schůzi obecního zastupitelstva dne 15. prosince 1927, jevil se potřebou 723 411 Kč a úhradou 431 230 Kč; schodek 292 181 Kč kryt 171 % výnosem z daně činžovní a 250 % výnosem z daní ostatních.

Tuhé mrazy

Od 11. prosince panovala tuhá zima, jež se stále stupňovala a dne 21. prosince dosáhla -22 °C. Potom postupně polevovala.

Sport

V říjnu založen zde sportovní klub „Slovan“ s cílem pěstovati sport. Dosud však omezuje se ve své činnosti jen na kopanou a házenou. Vlastního hřiště nemá, a proto cvičí a sehrává přátelské zápasy s cizími kluby na vojenském cvičišti „Doubrava“. Zajíždí k zápasům i do jiných měst.