Kronika města Bzence – rok 1933

Pro rok 1933 není příliš velkých vyhlídek na zlepšení dosavadní hospodářské tísně, jež se projevuje ve všech vrstvách občanských, nejvíce ovšem u dělnictva a malozemědělců. Postihuje ovšem i vrstvy obchodní, živnostenské a rolnické, ale tyto mohou ji snáze odolávati po dřívějších letech dobré konjunktury. Okresní úřad v Uherském Hradišti ze státní stravovací akce podporuje zdejší nezaměstnané hlavně poukázkami na odběr potravin a chlebenkami, které vydává obecní úřad každý týden. Snad národním shromážděním nově odhlasované zákony o snížení úrokové míry a půjčce práce podepřou a oživí podnikání a přinesou i zdejším nezaměstnaným práci a chleba. Bylo by obého již nejvýše zapotřebí.

Zmínky zasluhuje zde dar soukromých těžařů z kamenouhelné pánve moravsko-ostravské, kteří zdejším chudým darovali začátkem března 100 q kamenného uhlí, jež obec spravedlivě mezi 114 lidí rozdělila.

Ceny potřeb

Ceny potravin a potřeb k 1. lednu 1933.

množství	druh zboží	K	h
1 kg	mouky pšeničné	2	80
1 kg	mouky žitné	1	50
1 kg	chleba	1	60
1 kg	cukru kostkového	6	40
1 kg	rýže	2	60
1 kg	krup	2	20
1 kg	krupice	3	–
1 kg	hrachu	3	20
1 kg	fazole	2	40
1 kg	čočky	3	20
1 kg	kukuřice	1	10
1 kg	kávy zrnkové	30-48	–
1 kg	mýdla	4	80
1 kg	soli	1	80
1 kg	máku	10	–
1 kg	hrozinek	16	–
1 kg	mandlí	25	–
1 kg	pomerančů	4	50
1 kg	jablek	4	–
1 kg	petržel	–	40
1 kg	mrkev	–	30
1 kg	cibule	–	60
1 kg	cibule	–	40
1 kg	zelí hlávkové	–	50
1 kg	kapusta	–	60
1 kg	okurek kyselých	1	20
1 kg	hovězího masa	10 – 12	–
1 kg	telecího masa	10 – 12	–
1 kg	vepřového masa	12 – 14	–
1 kg	uzeného	16 – 18	–
1 kg	salámu	8 – 18	–
1 kg	sádla vypuštěného	18	–
1 kg	másla	14 – 16	–
1 kg	tvarohu	3	–
1 ks	husy krmné	12	–
1 ks	kachny krmné	13	–
1 l	mléka	1	40
1 l	octa	3	–
1 l	petroleje	1	60
1 l	vína	8 – 12	–
1 l	piva	2	80
1 l	slivovice	20	–
1 l	lihu denaturovaného	5	–
1 l	benzínu	2	80
1 q	pšenice	155	–
1 q	žita	70	–
1 q	ječmene	70	–
1 q	ovsa	75	–
1 q	brambor	30	–
1 q	dřeva měkkého	16	–
1 q	dřeva tvrdého	18	–
1 q	uhlí kamenného	35	–
1 ks	vejce	–	80
1 ks	slepice	15	–
1 pár	holubů	7	–
1 ks	sele	150	–
1 pár	botek mužských	60	–
1 pár	botek ženských	40	–
1 pár	botek dětských	25	–
1 ks	panský oblek	500	–
1 ks	klobouk	60	–
1 m	sukna	80	–
1 m	plátna	6	–
1 m	bavlněné látky	6	–
1 ks	krabička zápalek	–	30
1 kW	proudu elek. na svícení	3	20
1 kW	proudu elek. průmyslového	–	90
1 ks	žárovka	7	–

Neštěstí

Čeledínu Josefu Příhodovi, zaměstnanému na velkostatku Háji přihodilo se 3. ledna ráno tragické neštěstí. Příhoda jel toho dne vozem na nádraží Bzenec–Moravský Písek pro konvy od mléka. Cestou kůň nechtěl táhnouti a Příhoda po marných pokusích přivésti jej k poslušnosti, seskočil z vozu, aby koně popohnal. Když se přiblížil ke koni, vyhodil tento znenadání a kopl nešťastníka přímo do čela. Příhoda klesl po ráně v bezvědomí k zemi a byl s největším spěchem dopraven do nemocnice v Uherském Hradišti. Zde se zjistilo, že jde o smrtelné zranění, neboť Příhoda měl proražený pravý nadočnicový oblouk a úplně roztříštěnou čelní kost. Otvorem v lebce protékala krvavá směs, ve které se nacházely příměsky mozku. Ošetřující lékaři zjistili, že zraněný může býti zachován při životě jen smělou a rychlou operací, která by zabránila dalšímu výtoku mozku. Při operaci byla Příhodovi otevřena lebka, odstraněny úlomky roztříštěné čelní kosti a zraněný mozek vyčištěn a operován. Nemocný byl po dobu operace v přirozeném bezvědomí. Krátce po operaci počal se již jeviti obrat k lepšímu. Zraněný za několik hodin po operaci nabyl opět vědomí a jevil zájem o svůj stav. Po sedmi nedělním léčení byl propuštěn zdráv a zranění jeho, jakož i operace nezanechaly následků na jeho duševních schopnostech. Případ sám je v lékařské praxi velmi ojedinělý, neboť k operaci mozku se přikročuje jen v těch nejkrajnějších případech a to ne ještě vždy se zdarem.

Kluziště otevřeno

Dne 15. ledna otevřeno bylo kluziště na obecním koupališti. Vstupné pro dospělé stanoveno na 1 Kč za půl dne, pro děti na 50 h. V hodinách odpoledních a zvláště večer bývalo zde živo. Zábava tato těšila se brzy pozornosti velkých i malých.

Zpronevěra

Antonín Gabriš, místní trafikant a bývalý čelný funkcionář mnoha politických i nepolitických stran, posledně fungující jako předseda místní strany „Národní liga”, zpronevěřil jako pokladník obecní knihovny 2 750 Kč. Ředitel měšťanské školy ve výslužbě Jan Gartner jako knihovník této knihovny na zpronevěru včas přišel a ohlásil ji. Gabriš byl odsouzen učiněnou škodu nahraditi a na jeden měsíc žaláře podmíněně. Vrátil 2 250 Kč, zbytek obec dosud marně čeká. Dlouho se v Bzenci však nezdržel. Byl silně zadlužen, a když věřitelé naléhali na zaplacení a půjčiti žádný více nechtěl, vzdal se výnosné trafiky a odstěhoval se i s rodinou do Brna, když před tím ujistil věřitele, že jim zaplatí, až bude míti.

Obecní rozpočet

Ve schůzi obecního zastupitelstva, konané dne 1. března odhlasován byl obecní rozpočet na rok 1933. Dle něho jeví se potřeba částkou 808 364 Kč, úhrada obnosem 548 847 Kč. Schodek 259 516 Kč má býti uhrazen 170% obecní přirážkou k dani činžovní a 250% přirážkou k daním ostatním.

Pokus vloupáním

V noci po druhé hodině dne 4. dubna měla býti vykradena Baťova prodejna na náměstí. Pachatelé přelezli vzadu se nacházející zeď a ze dvora oknem vlezli do prodejny. Byli však šťastnou náhodou spatřeni nablízku bydlícím Františkem Paulou a za přispění obecního strážníka Študenta vyplašeni a pronásledováni. Paula dostihl jednoho z nich, když prchal do zámeckého parku a několikráte jej v honičce udeřil násadkou od lopaty. Když prchající vykřikl: „Franto, co děláš, mám děti”, byl v něm poznán bzenčan František Janovský. Zmíněný byl ještě téže noci ve svém bytě četnictvem zatčen a odevzdán soudu. Spolupachatele však neprozradil a sotva asi při soudním líčení prozradí. Zboží, které chtěli odnésti, měli již přichystáno v pytlích a jeho cena byla odhadnuta asi na 2 000 Kč.

Několik dní před tím, dne 29. března, provedeno bylo několik pokusů krádeže a to v domě továrníka Fürsta, odkud byli pachatelé vyplašeni a ve sklepě u Vašíka, kde ukradli soudek s 15 litry slivovice.

Požár v rafinerii

V sobotu 8. dubna ke čtvrté hodině ráno vypukl v rafinérii lihu Fürstově požár, který mohl míti dalekosáhlé následky. Z dosud neznámé příčiny (pravděpodobně však elektrickou jiskrou z dynama) vzňal se v továrně benzín, jehož se používalo jako čistícího prostředku při výrobě motorického lihu. Nádoby explodovaly a vyšlehlý oheň zapálil krov střechy, která počala hořeti. Rovněž na vedlejším skladišti, kde bylo uloženo mnoho lihu, počala střecha hořeti. Brzkým příchodem hasičů s motorovou stříkačkou a za pomoci přítomného personálu továrního podařilo se oheň lokalizovati a předejíti katastrofálnímu výbuchu. Okna v hlavní budově byla všechna roztříštěna a několik menších strojů ohněm zničeno. Škoda asi 40 000 Kč je kryta pojištěním. Místní hasičský sbor obdržel od firmy Fürst 1 000 Kč a od pojišťovny 2 000 Kč za včasné a účinné zasáhnutí. Velmi chladnokrevně a odvážně si počínali i v továrně přítomní dělníci.

Smrt lupiče

V novinách dočetli jsme se o nebezpečném zločinci Josefu Skokanovi z Bzence. Zastřelil se dne 12. dubna v Humenném na Slovensku. Byl hledán četnictvem pro odvážné loupeže a krádeže, kterých se dopustil na různých místech. Konečně byl spatřen na Slovensku v lese u obce Zavadilky. Dva četníci se vypravili za ním do lesa a skutečně Skokana uviděli v rozhovoru s jedním rolníkem. Když je zločinec spatřil, dal se na útěk. Četníci ho pronásledovali. Nastala přestřelka, a když zločinec viděl, že neunikne, obrátil revolver proti sobě a zastřelil se. Byl to nebezpečný zločinec a postrach obyvatelstva. Čtrnáct dní před svým skonem vloupal se do bytu svého otce ve Bzenci, kde ukradl prádlo v ceně asi 250 Kč, načež opět zmizel.

Zvukové kino

Dne 16. dubna na velikonoční svátky zahájilo sokolské kino zvuková představení. Splněno tak přání občanstva, které se stále domáhalo zvukového kina, když již téměř ve všech větších okolních městech zvuková kina zřízena. Sokol uznával oprávněnost těchto nároků obecenstva, ale nemohl při nejlepší vůli vyhověti, protože zařízení stálo veliké peníze. Teprve když tuzemskou výrobou ceny přiměřeně sníženy, odhodlala se sokolská jednota zakoupiti zvukovou aparaturu, jež stála něco přes 40 000 Kč. Vstupné 6 Kč, 4,50, 3,50, 2,50 Kč zůstalo nezvýšeno v naději, že návštěvníci domácí i cizí větší návštěvou umožní krýti větší režii.

Studentský koncert

Dne 30. dubna večer konal se v sokolovně koncert žáků reálného gymnázia z Kyjova, při kterém účinkoval studentský orchestr za řízení profesora Zaorala. Koncert byl četně navštíven a vydařil se i po stránce finanční. Čistý výnos byl odevzdán fondu pro podporu nemajetných studentů kyjovského gymnázia.

Půjčka práce

Dnem 21. března vypsána byla státem 5% půjčka práce, která měla oživiti hospodářský a průmyslový ruch a poskytnouti tisícům nezaměstnaným práci. Daňovým dlužníkům přinášela značných úlev a výhod a při 5% úrokování a 10% premii znamenala i velmi výhodné uložení peněz. Stát také skládal do této půjčky veliké naděje a oživení veškerého podnikání, jakož i úlevu tísnivých poměrů hospodářských. Leč 6 nedělní upisovací lhůta musila býti od 16. května prodloužena do konce června, protože výsledek nebyl zdaleka takový, jaký se očekával. Za prvních šest neděl upsáno bylo v celém státě jen 3 miliardy. Teprve nové prodloužení vyburcovalo liknavce a upamatovalo je na jejich povinnost, takže první týdny vykazovaly značný příliv úpisů. Pokud jsem mohl zjistiti, upsalo se z Bzence asi 550 000 Kč, z toho upsala spořitelna 100 000 Kč, obec 25 000 Kč, učitelský sbor obecných a měšťanských škol 28 200 Kč, místní školní rada a nadace Antonína Huška 15 000 Kč, gážisté dělostřeleckého pluku č. 125 na splátkovou akci 9 000 Kč, Těl. jednota Sokol 5 000 Kč, Červený kříž 5 000 Kč, odbočka svazu čs. důstojnictva 2 000 Kč, vinařské družstvo 2 000 Kč.

Všeobecně možno označiti, že zámožnější vrstvy neupisovaly tolik, kolik jim jejich finanční možnost poskytovala, naproti tomu však vrstvy méně majetné upisovaly mnohdy i nad své poměry a ukázaly tak více porozumění pro stát a jeho potřeby.

Obec míní se ucházeti o úvěr z půjčky práce ve výši 400 000 Kč, jichž chce použíti na výstavbu mostu přes Moravu příspěvkem 170 000 Kč, dále na dokončení okresní silnice Bzenec – Strážnice obnosem 150 000 Kč a zbytku by použila na dláždění.

Živelní pohroma

Po dlouhém suchu snesla se nad Bzencem a okolím dne 14. června kolem 1. hodiny odpoledne krátká bouřka s lijavcem. V Bzenci samém měla obvyklý průběh, za to však v sousedních obcích, zejména Těmicích a Vracově provázená průtrží mračen, nadělala mnoho škod, jimiž postiženy i pozemky ležící na bzeneckém katastru. Spousty vod valících se z kopců severozápadně od Bzence nestačil pohltiti malý Křivolánský potůček a proto voda vylila se z obou jeho břehů a proudem asi 500 – 600 m širokým valila se dolinou na pozemky „Bažantnice” ničíc vše, co jí přišlo do cesty. Zničila zde veškerou úrodu, odplavila úrodnou půdu i s těžkými pařezy, jež zde místy ležely a smetla i několik dřevěných mostků, jež jí v běhu překážely a počala ohrožovati i domky u Nového světa. Zbytek vod pohltila Syrovínka, která dík svému zregulování mohla celou tu spoustu vod pohltiti a zneškodniti. Jenom osm dřevěných lávek přes Syrovínku musilo před dravým živlem kapitulovati a vzalo tak za své.

V tu dobu schoval se jistý občan s jízdním kolem před deštěm pod mostek Syrovínky. V krátké době přihnal se mocný proud vody, jemuž občan jen stěží mohl uhnouti, za to však kolo bylo vodou odplaveno a zničeno.

Také ve Vracově řádila průtrž mračen se silným hromobitím. Spousty vod valily se Vracovským potokem, který přirozeně nestačil a tak voda vylila se na bzeneckých Úkolkách, kde způsobila mnoho škod na úrodě a plodinách.

Nehody a úrazy

Dne 1. února zlomil si na náledí nohu pan František Vašík, když se večer vracel ze sklepa. Dne 4. února přejeta byla vozem na náměstí Anna Bukvaldová, když vezla na trakaři ze mlýna mouku. Dva mladíci ze Zarazic vezli na voze ve Vracově nakoupenou slivovici a patrně v podnapilém stavu při rychlé jízdě vrazili vozem do ní a srazili ji k zemi. Zmíněná utrpěla zlomení ruky a četné odřeniny. Dne 9. dubna upadl žák IV. třídy měšťanské Frolec při kopané tak nešťastně, že si zlomil nohu v koleně a musel býti převezen do nemocnice, kde mu musila býti uříznuta noha po kotník, aby nenastala otrava krve.

Počasí

Letošní počasí bylo velmi nepříznivé. Zima byla mírná, jaro a začátek léta stále chladný. V lednu byla zima mírná s dostatkem sněhu a teploměr klesl jenom dvakráte na -15 °C, jinak byl stále něco málo pod nulou. Únor začal jarním počasím a příslovečná hromničná zima se letos nedostavila, neboť v ten den teploměr ukazoval +6 °C. V půli měsíce se počasí zhoršilo, sněhové přeháňky byly častější a vítr studenější. To trvalo i v březnu, až v polovině měsíce se značně oteplilo, bylo krásné a teplé počasí s teplotou až +20 °C. Potom vystřídalo se několik dnů větrných a chladných. Konec měsíce bylo opět krásně a teplo. Duben byl vpravdě aprílový. Střídaly se dny teplé s chladnými, slunné počasí s přeháňkami a deštěm. Květy ranných druhů ovocných stromů z velké části pomrzly. Květen byl ještě horší, počasí bylo stále chladné se severními a severozápadními větry a bez deště. Také červen nebyl o mnoho lepší, takže vegetace se značně opozdila.

Odchod kronikáře

Aby dítě pana učitele Dufalíka, kronikáře, mohlo navštěvovati ústav hluchoněmých v Ivančicích, dosáhl jmenovaný služebního přeložení do uvedeného města a vzdal se funkce kronikářě; pověřila proto městská rada již svého času jeho zástupce městského tajemníka Antonína Válku dočasně vedením kroniky až do doby definitivního obsazení této funkce městským zastupitelstvem.

Zavedení poplatků za odběr písku

Svého času nepřijaté zavedení poplatků za odběr písku bylo po přesvědčení o výhodnosti znovunavrženého přijato ve schůzi městského zastupitelstva konané dne 18. července 1933. Odběratelé rozvrženi na místní a cizí. Sazby stanoveny takto:

Pro místní za jeden vůz s pískem tažený dvěma koňmi 2 Kč, 1 koněm případně 2 kravami 1 Kč.

Pro přespolní za jeden vůz s pískem tažený jedním koněm popřípadě dvěma kravami 3 Kč, dvěma koňmi 5 Kč.

Do konce roku 1933 bylo na poplatcích za odběr písku vybráno 600 Kč, výnosu jest použito k částečnému krytí řádného hospodaření obce.

Pronájem koncese městského pohřebního ústavu

Poněvadž od doby získání koncese již uplynul delší čas, bylo rozhodnuto koncesi pronajmouti, aby pohřební ústav byl uveden v život.

Vypsáno ofertní řízení – jehož se zúčastnili jako společně oferující stolaři František Válek a Leopold Novák, nabízející obci nájemné v % dle provozu koncese; Josef Strážnický, syn stolařského mistra Františka Strážnického nabídl částku 2 400 Kč ročně jako nájemné.

Městským zastupitelstvem 18. VII. rozhodnuto zadati pronájem koncese za podmínek ve smlouvě uvedených Josefu Strážnickému.

Zdlouhavé řízení schválení nájemce překonáno; nastaly však další nepříjemnosti, vyplynuvší z různého výkladu oprávnění provozování koncese samé, jakož i oprávnění stolařů a dalších živnostníků ve vztahu ke koncesi. Třebas pohřební ústav jest považovati za velkou výhodu pro pozůstalé, přece nenalezlo oprávnění žádoucího pochopení v řadách místních občanů a opět se ujímá vžité opatřování pohřbů samými pozůstalými a koncesionář jest přehlížen.

Nový obecní zaměstnanec – obecní hajný

U příležitosti získání lesních ploch „Uhlisko” a „Háj” od velkostatku, bylo povinností obce převzíti jednoho hajného – obec si vyžádala výslovně hajného Cyrila Salčáka, který také při předání lesních ploch velkostatkem nastoupil u obce službu jako smluvní obecní zřízenec.

Při stanovení služebního poměru hajného schváleny též jeho požitky a všechny ostatní podmínky náležející do služební smlouvy.

Cyril Salčák, narozený roku 1891, byl dříve ve službách lesních po 14 let u velkostatku, bydlí v obecní hájence v lese „Háji” se nacházející.

Školní záležitosti

Ve školním roce 1933/34 byl zapsán do II. třídy měšťanské chlapecké školy značný počet žáků, takže bylo třeba otevříti zatimní pobočku při uvedené třídě, s čímž vyslovily svůj souhlas nejen městské zastupitelstvo, ale i příslušné školní úřady.

I pro rok 1933/34 dosaženo ponechání zvláštní učitelky němčiny na měšťanských školách – o předmětné se každoročně žádá.

Rozšíření elektrického vedení

Mimo nutné rozšíření veřejného osvětlení v městě schválilo městské zastupitelstvo 18. VII. osvětlení věžních hodin. Bylo snahou docíliti osvětlení věžních hodin na všech čtyřech stranách.

Zkouška provedená na straně věže do náměstí obrácené neuspokojila, třebas okresní správou Z.M.E. z Kyjova byly prováděny pokusy, aby k provedení došlo. Poněvadž světlem žárovky nebylo možno zcela a intenzivně celý ciferník zřetelně osvětliti, upustila obec od zamýšleného; instalace si měla vyžádati částky 720 Kč, rozsvěcování mělo býti zapojeno na veřejné uliční osvětlení.

Půjčka práce – upsání obcí

Městské zastupitelstvo dalo ve schůzi konané dne 18. VII. na jevo pochopení získati pro stát co největší peníz na půjčku práce a upsalo částku 25 000 Kč z prostředků penzijního fondu zaměstnanců města. Zjištěno, že ke stejnému účelu upsala Kontribuční záložna města částku 20 000 Kč.

Čestní občané města

U příležitosti šedesátin, výročí 30letého působení ve Bzenci a s ohledem na spisovatelskou činnost, kterou ve prospěch města působil p. Josef Hanák, usneslo se městské zastupitelstvo 18. VII. uvedeného p. katechetu jednomyslně jmenovati čestným občanem města Bzence.

Dále navrženi městskému zastupitelstvu za zásluhy o město bývalí učitelé a ředitelé škol, nyní již ve výslužbě jsoucí, pánové Jan Gartner a František Kouba k jmenování čestnými občany.

V důsledku prohlášení I. starostova náměstka p. Jana Kuchaře ve schůzi, že p. ředitel J. Gartner za jmenování děkuje a téhož se vzdává, dochází k jmenování čestným občanem pouze u pana ředitele Františka Kouby.

Oběma čestným občanům odevzdány diplomy zhotovené akademickým malířem Janem Köllerem; při té příležitosti daroval pan Hanák chudinskému fondu města částku 1 000 Kč a pan ředitel Kouba 3 olejomalby z Bzence, vlastnoručně dárcem pracované, které umístěny v úřadovnách radnice.

Pronájem obecních pozemků a stanovení nájemného

V roce 1933 uplynul pro některé trati obecních pozemků pronájem drobným pachtýřům. Ve snaze pomoci těm nejpotřebnějším, kterýžto účel sledován obcí vždy, usneseno městským zastupitelstvem 18. VII. znovupronajmouti obecní pozemky cestou přídělu, nikoliv předepsanou obecní dražbou.

Pozemky při silnici do Těmic vedoucí vynášejí obci ročně na pachtovném 7 985 Kč, při silnici Vracovské pak 19 160 Kč.

Nájemné s ohledem na pokles všech zemědělských produktů všeobecně sníženo o 50 Kč na 1 měřici – tím obec též zabránila hromadnému podávání žádostí o snížení nájemného ve smyslu zákonem určených předpokladů.

Po uplynutí prvního šestiletého dlouhodobého pronájmu stanoveno z 5 měřic vinic v trati „Maršálky” Vinařskému družstvu nájemné částkou 1 500 Kč, což okresním úřadem schváleno.

Vydání monografie okresu

Obec přistoupila z důvodů propagačních k akci směřující k vydání okresu a přispěla vydavatelstvu částkou 1 000 Kč nehledě k dalším korporacím, které rovněž zakoupením výtisků pomáhaly akci uskutečniti.

Hlavním dopisovatelem do monografie se stal z ochoty p. kons. rada P. Josef Hanák. Jest si jen stěžovati, že pro město jako jest Bzenec nebylo možno získati větší počet textových stran, aby skutečně bylo o něm možno podati to nejdůležitější.

I tak bylo třeba několika zákroků obce, aby obhájila aspoň to, co se jí nakonec dostalo; tj. 10 tiskových stran.

Výroční trhy dobytčí

Velmi často se stávalo, že výroční dobytčí trhy odbývány ve městech blízkého okolí v jeden den. Mezi slováckými městy došlo k vzájemné dohodě, že trhy budou upraveny tak, aby nepřicházelo k vzájemnému nezaviněnému poškozování se.

Podle zásady, že mladší trh má ustoupiti trhu dříve povolenému, usneslo se městské zastupitelstvo 18. VII. na přeložení trhu na pondělí před Filipem a Jakubem připadajícího na čtvrté pondělí po velikonocích.

Nový sedmý trh, již dříve obci přislíbený, podle stejných zásad stanoven na pondělí před Proměněním Páně, ovšem bez výkladního trhu výročního, který obci nepovolen.

Obec Veselí nad Moravou této dohody nerespektovala a trh zvaný „tříkrálový” nepřeložila, takže tyto trhy se dosud shodně odbývají.

Obecní zaměstnanci

Již celou řadu let se domáhali zaměstnanci města převodu na systém zaměstnanců státních; vždy, třebas zaměstnancům nebylo možno vytknouti ani neplnění povinností ani nezájem o úkoly města, se narazilo na nepochopení volených funkcionářů, takže vše ztroskotalo.

Teprve v první polovici r. 1933, kdy pro státní zaměstnance chystány jisté srážky z požitků, které by pro zaměstnance obce znamenaly značné hospodářské zhoršení, ježto platy na obci analogicky nezvyšovány, rozhodla se městská rada, i v ní se našli jednotlivci proti zaměstnancům stojící, že bude již dříve několikrát odloženou záležitost zaměstnanců podporovati a postaví se plně za jejich spravedlivý požadavek.

Jedině tak mohlo dojíti k usnesení městského zastupitelstva, kterým se provádí systemizace míst obecních zaměstnanců se současným převodem jejich na platební systém zaměstnanců státních.

Při systemizaci i přeřazení se vycházelo z práv již dříve jednotlivci nabytých; jedině policejní nadstrážník Kuchař Josef přeřazen z kategorie zřízenecké do podřízenecké. Pro zvýšení platů i celou úpravu stanoven jako rozhodný den 1. VII. 1933.

Kostelní konkurenční výbor

S každoročním předpisováním přirážek pro kostelní konkurenční výbor by vznikaly neúměrně vysoké výlohy, proto schodek uváděného výboru jest rozepisován vždy za několik let dle potřeby.

Ve schůzi městského zastupitelstva 18. VII. konstatováno, že schodek kostelní konkurence obnáší 77 736 Kč. Usneseno proto vypsati 100% přirážku z předpisu, který obnášel dle výpisu berního úřadu částku 77 388 Kč.

Letecký den

K propagaci letectví se odhodlala místní odbočka svazu čs. důstojnictva uspořádáním leteckého dne, který připraven na den 30. VII.

Dopoledne získána vojenská letadla pro ukázku náletu na město, které chráněno jednotkami zdejší posádky, i obyvatelstvo spolupůsobilo v pasivní obraně.

Odpoledne, kdy se měly uskutečniti hlavní ukázky různých leteckých úkonů včetně letů s obecenstvem a ukázky letů klouzákem, tj. bezmotorovým letounem, který byl dopraven do Bzence ve vleku jednoho letadla M.L.L. župa Olomouc, která letecké výkony předváděla, nastalo velmi špatné počasí, které však neznemožnilo úkony všech letců, pracujících za velmi těžkých povětrnostních podmínek přesně dle programu.

Návštěva na podniku na Doubravě byla nepatrná; při pěkném počasí mohla se neděle státi skutečně propagací letectví, jak dosvědčují návštěvníci ze Slovenska. V důsledku pojištění podniku proti dešti nevznikly pořadatelstvu žádné hmotné ztráty, ježto několika tisícové výlohy byly pojistkou kryty.

Dláždění

Komunikace od pošty ke hřbitovu vedoucí byla stejně, jako cesty od Jakobového k Ajmuntovému a od Somrového ke Kuchařovému v Barácích, ve velmi špatném stavu.

Rozhodla se proto obec provésti dláždění těchto tří uvedených cest obecních, které provedeno firmou Krejčiřík z Uherského Brodu nákladem 69 584,75 Kč.

Poněvadž při konečné úpravě vozovky ku hřbitovu vedoucí bylo tuto třeba poněkud snížiti, došlo za prací ke stížnostem, které vedli majitelé domů čp. 86, 87, 88 a 90, takže si obec vyžádala, když obdobně bylo si na obec stěžováno i u okresního úřadu, úředního odborníka; šetření provedl stavební rada Ing. Antonín Mrkva od okresního úřadu. Jednotlivosti mezi obcí a stranami vzájemně dohodnuty.

Rovněž rušné jednání bylo s občany v Barácích, když se jednalo o vypřímení dlažby na cestě od Jakobového k Ajmuntovému a při stanovení výšky dlažby.

Po provedení prací se ukázalo, že vozovky jsou skutečně dobré a odpovídající, aniž by došlo k jakémukoliv poškození dříve si stěžujících.

Firma Krejčiřík dodala kámen i práci dlaždičskou, obec připravovala plochu pro dlažbu místními dělníky a dodávala písek.

Uváděné vozovky přispěly značně ku zlepšení vzhledu města zvláště z toho důvodu, že dlážmistru Krejčiříkovi se podařilo přesvědčiti zástupce obce, aby upustili od dříve praktikovaných středních rygolů a budovali pouze vozovky se spády po obou stranách cesty s menšími postraními rygoly.

Koupaliště

Za účelem udržení potřebného pořádku v celém zdravotním podniku – na koupališti – vydalo městské zastupitelstvo zvláštní řád.

Do doby získání vlastní koncese, které se vzdal bývalý majitel Leopold Skála, pronajímá obec buffet na koupališti od případu k případu. Nájemce získává pak oprávnění k provozování od okresního úřadu.

Rozpočet místní školní rady

Místní školní rada předložila k projednání svůj rozpočet na rok 1934, který vykazoval schodek 64 554,70 Kč v hospodaření řádném a v mimořádném schodek 20 000 Kč.

Městské zastupitelstvo k návrhu městské rady a obecní finanční komise přijalo k úhradě v obecním rozpočtu schodek řádného hospodaření částkou 64 554,70 Kč, kdežto schodek rozpočtu mimořádného, týž určen k postupnému získání stavebního nákladu pro přístavbu školy, zamítlo, ježto došlo k tomu názoru, že potřebnou v pozdější době přístavbu bude krýti výpujčkou, ježto nelze za daných okolností řádný obecní rozpočet investičními částkami dosti značné výše každoročně po celou řadu let zatěžovati.

Do rozhodnutí městského zastupitelstva místní školní rada odvolání nepodala, takže žádané padlo.

Změna ve vedení děl. pluku 125

Dnem 15. IX. odešel ze Bzence pplk. Roman Sembratovič k děl. pluku 7 v Olomouci a ve Bzenci ujal se velení nad plukem plk. děl. Pavel Swiszczawski od děl. pluku 110 z Nitry. Posledně uvedený jest rodem Slovák z Velké.

Národní letecká sbírka

Výzvy k provedení národní letecké sbírky uposlechla městská rada a vyzvala obyvatelstvo, aby tuto akci, pořádanou v rámci celostátním, dle možností co nejvíce podpořili.

Aby se sbírce dodalo zvláštního a mimořádného významu, uvítán byl námět, aby sbírku provedli sami členové městské rady, což se též uskutečnilo – výsledek sbírky byl překvapující a všechny jistě uspokojil – k naznačenému účelu se ve Bzenci sebral obnos 7 803,80 Kč.

Čestné občanství

Městskou radou přijat návrh na jmenování dlouholetého bývalého starosty dříve židovské politické obce p. Gersona Königsteina čestným občanem města Bzence.

Před projednáním této záležitosti ve schůzi městského zastupitelstva konané dne 23. 10. návrh panem Jindřichem Büchlerem, členem městské rady, odvolán, takže jeho projednání odpadlo.

28. říjen 1933

Poněvadž se jednalo o 15. výročí trvání republiky, rozhodla se městská rada provésti oslavy ve zvětšeném měřítku, proti obvyklým ročním vzpomínkovým oslavám.

Po společné poradě všech činitelů místních korporací byl dohodou stanoven program, při němž účinkovaly všechny korporace našeho města. Stežejním bodem předvečerní slavnosti byl živý obraz, který navrhl a provedl kapitán dělostřeleckého pluku 125 p. Leop. Skála, známý a osvědčený režisér.

Živý obraz, vyniknuvší sytě při silném osvětlení, uskutečněn na zámeckém schodišti v parku.

Těchto předvečerních oslav se při pěkném počasí zúčastnilo ve větším měřítku nejen obyvatelstvo okolních obcí, ale i měst.

Po proslovu u radnice, který pronesl odborný učitel p. Boh. Kučera následoval průvod do zámku, kdež po zapění sboru pěveckého kroužku následoval již zmíněný živý obraz – symbol síly, která vzniká ze svornosti všech složek národa.

Okresní silnice

Okresní úřad vyzval obce, aby vydala závazná prohlášení v záležitosti převzetí všech zákonem stanovených povinností u příležitosti chystané dostavby okresní silnice Bzenec – Strážnice.

V tomto směru městským zastupitelstvem vyhověno a znovuprohlášeno, že obec si opatří k částečné úhradě na obec připadajících nákladů výpůjčkou, částku 150 000 Kč.

Tato silnice projednávána již před válkou, po válce z části zhruba vybudována, na kterýžto náklad obec značně přispěla a od té doby nelze přiměti příslušné činitele, aby s dobudováním okresní silnice II. třídy hnuli a pokračovali v pracech do úplného dokončení; silnice má značný význam hospodářský, spojujíc přes řešený moravní most tzv. „zámoraví” s bzeneckem, ale má i význam strategický.

Na liknavost všech příslušných činitelů jest si stále zástupci města oprávněně stěžováno.

Výzdoba oken farního chrámu

Při svých šedesátinách dal pořídit 6 barevných oken do farního chrámu s obrazy: sv. Václava, Josefa, Cyrila a Metoda, sv. Ludmily, Anežky České, sv. Vojtěcha a Prokopa p. kons. rada a insp. nábož. P. Josef Hanák, katecheta. Obrazy zhotovila firma Jan Říha v Brně za obnos 20 000 Kč, a byly dodány před poutí bzeneckou. Obrazy jsou značné umělecké ceny při zvlášť jemném provedení.

Dožinky

Velkou manifestací zemědělského lidu v Bzenci staly se dožínky uspořádané místní organizací republikánské strany zemědělské a malorolnického lidu, Domovin a zemědělských zaměstnanců dne 27. VIII. Řečníky na hojně navštíveném odpoledním táboru lidu na náměstí byli pánové: domanínský starosta Antonín Šlahůnek, Bartoloměj Kůrečka, župní předseda Domovin, senátor Jan Měchura, poslanec Chloupek a Dr. Jan Tulík, říšský náčelník (předseda) Selské jízdy.

Po táboru lidu, trvajícím do pozdního odpoledne, odbývána vlastní slavnost v zámeckém parku, kdež předvedeny zvyky s dožinkami spojené – na to veselice.

Při pěkném počasí dostavil se k slavnosti značný počet zemědělského lidu z celého kraje.

Činnost knihovny v roce 1933

Dle zprávy knihovní rady čítá veřejná knihovna obce 2215 svazků včetně přírustku 211 svazků za vykazovaný rok. Stav čtenářstva uveden počtem 113 a tito přečetli 2927 svazků, z nichž bylo: 2262 svazků zábavných, 192 naučných, 448 pro mládež, 24 básní a divadel a 1 časopis. Naše knihovna se řadí mezi největší v okrese. Předsedou knihovní rady i knihovníkem jest pan ředitel škol ve výslužbě Jan Gartner.

Úmrtí Dr. Antonína Švehly

Ihned po dojítí zprávy o úmrtí bývalého ministerského předsedy Dr. Antonína Švehly, kterýž zemřel dne 12. XII. na svém statku v Hostivaři u Prahy, byly radnice s dalšími úředními budovami opatřeny smutečními prapory a starostou města nepovolovány žádné zábavní podniky po celou dobu státního smutku. Dne 18. II. 1935 k uctění památky tohoto vlivného a oblíbeného státníka uspořádána tryzna v Sokolovně.

Značná návštěva a pietní průběh celého programu svědčil o sympatiích, kterým se těšil jeden z nejlepších státníků našeho mladého státu, u jehož kolébky zesnulý též stál a spolupůsobil při jeho budování.

Stálé voličské seznamy

Do stálých voličských seznamů, zpracovaných k 15. XII. 1933 bylo zapsáno celkem 2524 voličů, z toho mužů 1098, žen 1426.

Bruslení na kluzišti

S bruslením na kluzišti, které upraveno z plochy rybníka při koupališti se nacházejícího, se započalo při zimě -14 °C dne 8. prosince.

Pohyb obyvatelstva

Během roku 1933 se narodilo celkem 68 dětí; zemřelo celkem 55 osob.

Trhy v Bzenci

Na všechny výroční dobytčí trhy bylo do Bzence přihnáno:

2271	koní a hříbat
2692	kusů skotu
59	kusů kozího bravu

Uváděné trhy vynesly na poplatcích 27 209 Kč. Týdenní trhy vynesly na poplatcích 35 465 Kč, při výkladních trzích vybráno 5 604,50 Kč. Na poplatcích z ovoce získáno 16 857,60 Kč, z obilí pak 4 051,15 Kč, takže celkem na poplatcích přijal městský důchod za rok 1933 obnos 89 187,25 Kč. K propagaci vydána také brožurka.

Účetní uzávěrka 1933

Proti rozpočtu za rok 1933 jeví se v příjmech více o 159 626,30 Kč, oproti tomu ve vydáních více o 79 645,37 Kč. Byl tedy v roce 1933 příjem vyšší o 79 980,93 Kč oproti rozpočtu.

Bylo tudíž v roce 1933 hospodařeno v mezích obecního rozpočtu a bylo ještě dosaženo přebytku, čili rozpočet skončil aktivem výše uvedeným, který jest však značně nižší oproti dřívějším rokům.

Akce ve prospěch nuzných v r. 1933

Okresní úřad dodal pro místní nezaměstnané během roku 2230 stravovacích lístků reprezentujících částku 22 300 Kč, které rozděleny mezi nezaměstnané.

Na vánoční svátky poskytla obec na stravu chudých a nezaměstnaných částku 3 290 Kč. Lístků na chléb dodal okresní úřad 800 kusů; na každý lístek dodával se chléb ve váze 1,2 kg.

Koupaliště

Za celý rok se vybralo na koupališti na poplatcích 16 666,50 Kč a to: 6 105 Kč od osob dospělých, 2 664 Kč od dětí a vojínů, 1 959 Kč za kabiny, 529 Kč za šatny pro dospělé, 126 Kč za šatny pro děti, 433 Kč za loďkování, 956 Kč za bruslení, 1 380 Kč od zdejší posádky, 450 Kč za ledování, 1 525 Kč z buffetu a 602,50 Kč za sezónní lístky.

Nezaměstnaní

V druhé polovici roku 1933 činil měsíční průměr nezaměstnaných, pojatých do státní stravovací akce 47 osob.

Radioposluchači

O značné oblibě a dalším rozšíření rozhlasu svědčí 332 koncesí, vydaných během roku 1933 zdejší poštovní správou. Z tohoto počtu mělo pouze 189 koncesionářů přístroje v provozu.

Počasí a úroda

Celkem považován rok 1933 za rok suchý, který přinesl prostřední úrodu, obilí bylo v uspokojivé míře, za to brambor se nesklízela téměř ani sadba, takže pro příští sázení bude třeba získavati brambory z krajů bramborářských, jak se to již i nyní děje.

I úroda ovoce byla normální, víno, kterého bylo dostatek, zvláště při dobrém vyzrátí bylo velmi dobré.