Kronika města Bzence – rok 1925

Změny ve sboru učitelském

Dne 1. ledna odešel do penze ředitel zdejší školy měšťanské chlapecké Petr Hyvnar, který působil v Bzenci jako odborný učitel od r. 1898 a jako ředitel téže školy od r. 1908. Ředitelem po něm jmenován dosavadní odborný učitel měšťanské školy dívčí Frant. Kouba, který přišel do Bzence jako učitel obecné školy v r. 1888 a v r. 1898 na nově otevřené měšťanské škole jmenován byl odborným učitelem.

Narozeniny Masarykovy

K uctění 75. výročí narozenin prezidenta Masaryka uspořádaly všechny místní spolky a organizace politické se zdejší posádkou pod protektorátem městské rady důstojnou oslavu, co projev oddanosti k hlavě státu. V předvečer dne 6. března konal se lampionový průvod městem ozdobeným prapory a osvětleným. Přes to, že foukal studený jarní vítr, zúčastnilo se průvodu téměř veškeré obyvatelstvo. Program toho večera zakončen slavnostní přednáškou o životním díle prezidenta Masaryka.

V sobotu dne 7. března byla na náměstí v 9 hod. 30 minut slavnostní přehlídka místní posádky. Tři eskadrony 3. korouhve 7. jezdeckého pluku počtem 270 jezdců v polní výzbroji seřadili se na náměstí, kde jim místní posádkový velitel podplukovník Vil. Hejný přečetl armádní rozkaz ministra národní obrany. Po provolání slávy našemu prezidentovi a zahrání obou státních hymen posádka defilovala. Přehlídka, k níž pozváno i obecní zastupitelstvo, těšila se velké pozornosti četných diváků.

Pro žactvo konána toho dne oslava v budovách školních, kde oba ředitelé promluvili k žactvu o životě a díle prvního prezidenta naší republiky.

Dopoledne koncertovala na náměstí hudba a večer v rámci oslav sehráli legionáři v sokolovně divadelní kus “Návrat čs. legionáře”.

Byl to smutný zjev, že část občanstva nespatřovala v tomto dnu den pozdvižení myslí a srdcí a vykonávala své obvyklé práce polní. U mnohých nebylo ani tolik úcty k představiteli státu, aby svůj dům, nebo okno ozdobili praporkem. Zejména ulice Olšovská, kudy průvod se ubíral, poskytovala pohled až žalostný.

Obecní zastupitelstvo tlumočilo v den 75. narozenin panu prezidentovi svoji úctu a oddanost tímto telegramem: Pane prezidente! Obecní zastupitelstvo a veškeré obyvatelstvo města Bzence dovoluje si Vám v dnešní památný den Vašich 75. narozenin srdečně blahopřáti a projeviti upřimné přání, abyste ve zdraví byl nám ještě dlouhá léta pro dobro vlasti a štěstí národa zachován.

Žáci 4. třídy zdejší měšťanské školy zaslali p. prezidentovi k jeho narozeninám ručně shotovenou krabici s hlavolamem, jak ji otvírati. Kabinetní kancelář p. prezidenta zaslala obecnímu zastupitelstvu i žákům děkovný přípis.

Radiové stanice

V únoru zřídil si obchodník Egon Műler radiovou stanici za 3 000 Kč. Byla to první radiová stanice v Bzenci. O něco později, začátkem dubna, zřízena byla firmou Fr. Březovský v Brně druhá radiová stanice v sokolovně za 10 000 Kč. Tamtéž pořádají se denně radio-koncerty za poplatek 2 Kč za osobu. Zájem o tyto koncerty byl zpočátku značný, dnes však ochabuje, protože naše české rozhlasové stanice v Praze a v Brně nejsou dobře slyšitelny. V měsíci září si zařídil učitel Vlk Jos. další radio-aparát rovněž asi za 10 000 Kč.

Obnova soc. demokracie

Dne 1. května znovu vzkřísena v Bzenci strana soc. demokratická, zaniklá v r.1920 utvořením strany komunistické. Popud k znovu založení vyšel od městského radního Fr. Sekánka, který při obecních volbách v r.1924 kandidován stranou komunistickou na prvém místě a také zvolen. Protože však nesrovnával se s taktikou komunistických zástupců na obci a i jinak jako sociální demokrat nesouhlasil s programem komunistickým, po marném pokusu přivésti straníky komunistické do lůna sociální demokracie, odhodlal se s několika stejně smýšlejícími založiti organizaci soc. demokratickou.

Protestní schůze

Dne 17. května konala se v sále sokolovny protestní schůze všech politických stran proti Státnímu pozemkovému úřadu a přidělení zdejšího zbytkového statku řediteli Dedkovi. Na schůzi navštívené množstvím posluchačů referoval poslanec za stranu sociálně demokratickou Novák z Prahy, senátor Lorenz z Hodonína a tajemník senátorského klubu čsl.socialistů profesor Fišer z Uh. Hradiště. Ze schůze, na níž řečníci provázeni byli výkřiky souhlasu, zaslány byly na patřičná místa resoluce a předsedovi pozemkového úřadu Dr. K. Viškovskému telegram.

Živelní pohroma

Odpoledne dne 4. června o 4. hodině snesla se nad Bzencem bouřka spojená s krupobitím, jež trvala necelých 15 minut a nadělala přes 1/2 milonu Kč škody na vinohradech, polích a zahradách. Zničila z 75 % úrodu na pozemcích Bzinku, Dolních a Horních horách, Salajce, Bažantnici, Úkolce, Babí, Falaříkách, Novosadech, Psích horách, Klínkách, Kruhách a za Horníma horama. Kroupy na některých místech napadané byly až 3 cm v průměru a 3 dkg těžké. Lidé, kteří pracovali na otevřeném poli a nemohli se rychle před přívalem skrýti, potlučeni byli do krve. Rozbito bylo na 600 okenních tabulí.

Požár

Dne 6. dubna v 6 hod. 30 min. vypukl požár ve stáji Ant. Eichlera, v domě č. 647 a způsobil mu škody asi za 3 000 Kč. Vznikl pravděpodobně zapařením uloženého zde sena. Dobytek podařilo se ukrýti do bezpečí.

Oprava žid. templu

V srpnu dokončena oprava židovského templu stavitelem Hindeisem z Brna. Židovská náboženská obec zabývala se již delší dobou opravou svého náboženského stánku, pro velký náklad nedocházelo však k uskutečnění, až když zemřelý Dr. Adolf Löwy, advokát ve Vídni, odkázal ve své závěti židovské náboženské obci bzenecké 70 000 Kč. Z tohoto obnosu 40 000 Kč užito na opravu, dalších 20 000 Kč uloženo ve Spořitelně, aby z úroků těchto poděleni byli v den výročí smrti Löwovy chudí židovští příslušníci v Bzenci. Zbytek 10 000 Kč určen jako fond na další udržování templu.

Oprava stála 88 881 Kč; 48 881 Kč uhrazeno bylo daní náboženskou, kterou odvádějí židovští občané ve značné míře každoročně do své náboženské pokladny.

Obec chtěla, aby židovská náboženská obec postoupila část plochy před templem k rozšíření ulice, což zamítnuto. Městský stavební úřad zastavil další stavbu zdi před templem z důvodu, že nové sloupy bez povolení, jež skončilo ve smyslu přání obce, když tato se zavázala, přispěti jednou pro vždy obnosem 3 500 Kč a uhraditi náklad spojený s rozbouráním staré ohrady. Tak rozšířením prostranství před templem dostala ulice docela jiný ráz.

Vojenské cvičení u Bzence

Od 24. do 30. srpna konány byly pod velením generála jízdy Kukuly mezi Kyjovem, Bzencem, Koryčany a Buchlovicemi manévry 2. jezdecké brigády, kterých se zúčastnily jezdecký pluk č. 7 z Hodonína, č. 6 z Brna a jezdecký pluk č. 2 z Olomouce. Ředitelství cvičení bylo v Bzenci. Poslednímu cvičení, jež konalo se dne 29. srpna přítomen byl i zemský vojenský velitel generál Podhajský. V týž den ubytováno bylo v Bzenci a v okolních obcích mnoho vojska. Dne 30. srpna konány na cvičišti Doubravě za spoluúčinkování sokolů a legionářů bzeneckých veliké jezdecké dostihy, kterým přihlíželo přes 2 000 diváků z Bzence a okolí. Při vstupném 3 – 5 Kč vybráno bylo 6 183 Kč, čistého výtěžku bylo 2 800 Kč, z něhož Sokol obdržel čtvrtinu, legionáři rovněž tolik. Vítězům při závodech dostalo se pěkných cen.

Vykolejení vlaku

Dne 8. října k šesté hodině odpolední vykolejil vlak místní dráhy Bzenec-Město — Bzenec-Písek v místech, kde přechází cesta z Bzence na severní nádraží přes trať do Veselí. V těchto místech najela lokomotiva na kameny položené na kolejnicích a silně se nahla na bok, při čemž porouchaly se dva vozy a dva železniční zřízenci se lehce zranili.

Vyloupení pokladny

V noci na 15. října vyloupena byla v kanceláři židovské náboženské obce v bývalé německé škole v domě č. 759 ohnivzdorná pokladna a odcizeno z ní 5 518 Kč. Čin provedli Ludvík Formánek a Vojtěch Dosoudil, oba z Olomouce-Hodolan za pomoci Jana Skácela z Husovic následovně. Zmíněný Jan Skácel konal v měsíci srpnu t. r. vojenské cvičení u 2. jezdecké brigády, která cvičila v okolí Bzence. Jsa zaměstnán u velitelství, jež ubytováno bylo v budově bývalé německé školy, měl dosti příležitostí vypozorovati, kde jsou peníze uloženy a seznámiti se i s nejbližším okolím budovy. Po návratu ze cvičení vyrozuměl společníky a chystali se provésti svůj plán. V Bzenci viděni byli několikráte přede dnem lupu.

Večer 14. října znovu přijeli z Veselí, kdež se tou dobou zdržovali, tentokráte ve společnosti cikánky a z opatrnosti zůstali za nádražím u lesa, odkudž po půlnoci pustili se do díla. Přeskočili ohradu zahrady, žebříkem dostali se do prvního patra, kde paklíči si zotvírali dvéře a domovníka uzavřeli. Potom navrtali pokladnu, vypáčili ji, peníze vyloupili a prchli. Pracovali v rukavičkách a po činu posypali podlahu popelem.

Strana práce

Počátkem měsíce listopadu, krátce před volbami, založena v Bzenci strana národní práce učitelem Ctiborem Šťastným a Pavlem Saňařem, úředníkem. Zakládána byla téměř ve všech městech odštěpením se určité části národních demokratů, protože s dosavadním programem národní demokracie nebyli spokojeni.

Volby do posl. sněmovny a senátu

Vyhláškou dne 17. října vypsány byly volby do poslanecké sněmovny a současně do senátu na den 15. listopadu. Prvních čtrnáct dnů nejevil se v obci zájem o volby až na četné kombinace o příštím složení nového zákonodárného sboru. Všeobecně a na jisto počítáno, že strana lidová hodně vzroste a že komunisté vyjdou z voleb oslabeni. Výpočty první se potvrdily více než bylo očekáváno, naproti tomu strana komunistická vzrostla počtem poslanců více jak dvojnásobně.

V Bzenci předáci strany čsl. socialistů a soc. demokratů z počátku nemínili nijak zvláště se angažovati pro úspěch svých stran, když akce zbytkového statku v Bzenci přes četné urgence a intervence u politických stran a poslanců neměla žádaného výsledku, blížícím se termínem voleb ustupovali ze své pasivity, neboť správně posoudili, že ponechati volné kolbiště jiným, zančilo by oslabením vlastních pozic. Pustili se proto rovněž do boje a nezůstali v ničem pozadu za ostatními.

Blízkost voleb ohlašovala se bezpečně zvýšenou agitací a pořádáním schůzí. Dne 3. listopadu konala se schůze národní demokracie v hostinci u Goldmanů při účasti asi 20 osob; referoval kandidát poslanectví Dr. Rener. Den na to dne 4. listopadu v sokolovně byla schůze strany živnostenské, na které promluvil taj. Černý; přítomno bylo asi 200 lidí. Dne 8. listopadu konala se schůze strany lidové v reifeisence. Dne 11. listopadu byla schůze strany čsl. socialistů v hostinci u Vojáčků, kde řečnil kandidát na poslanectví profesor Boh. Fišer z Uh. Hradiště asi ke 100 osobám a v tutéž dobu měla strana práce schůzi v sokolovně, na níž se voličům představil jako kandidát poslanectví Dr. Tománek z Uh. Hradiště. Schůzi bylo přítomno asi 50 posluchačů. Dne 12. listopadu sezvala strana soc. demokratická schůzi ke Goldmanům, kde referoval kandidát poslanectví taj. Divácký z Hodonína a redaktor Holub z Brna. Tato schůze byla při počtu asi 120 posluchačů ze všech nejvíce navštívena (mimo živnostenskou).

Poslední dny byly věnovány agitaci od muže k muži, od ženy k ženě a na ulicích agitováno plakáty a letáky. Denně objevovaly se na vývěsních tabulích a nárožích nové plakáty, před nimiž se kupily hloučky zvědavců, kteří s obsahem plakátů buď souhlasily, neb jej podrobovali kritice. Po domech rozdávány celé spousty letáků, v nichž doporučovány jednotlivé strany.

Volby skončeny a výsledek mnohých překvapil. Dle něho obdržela do poslanecké sněmovny:

Strana agrární a konzervativní	15 hlasů
Strana sociálně demokratická	199 hlasů
Strana živnostensko-středostavovská	286 hlasů
Strana německých sociálních demokratů	16 hlasů
Národní strana práce	106 hlasů
Strana čsl. domkařsko-malozemědělská	20 hlasů
Strana komunistická	341 hlasů
Strana národně demokratická	139 hlasů
Strana československá socialistická	156 hlasů
Strana republikánského venkova	196 hlasů
Strana lidová	505 hlasů
Strana židovská	139 hlasů

K volbě bylo oprávněno 2539 voličů, z nichž dostavilo se k volbám 2294. Odevzdaných platných hlasovacích lístků bylo 2221.

Výsledky do senátu:

Strana agrární a konzervativní	16 hlasů
Strana německých nacionálů	5 hlasů
Strana sociálně demokratická	167 hlasů
Strana živnostensko-středostavovská	297 hlasů
Strana německých sociálních demokratů	8 hlasů
Strana německých křesťanských socialistů	5 hlasů
Národní strana práce	93 hlasů
Strana komunistická	258 hlasů
Strana národně demokratická	117 hlasů
Strana československá socialistická	238 hlasů
Strana republikánského venkova	162 hlasů
Strana lidová	467 hlasů
Strana německých agrárníků	22 hlasů

K volbě bylo oprávněno 2142 voličů, z těch dostavilo se k volbám 1939. Počet odevzdaných platných hlasovacích lístků byl 1855.

Strana lidová obdržela o 260 hlasů více než při volbách v r. 1920 a o 16 hlasů méně než při posledních volbách obecních. Strana soc.demokratická obdržela proti roku 1920 o 244 hlasů méně; připočteme-li však hlasy komunistů, kteří v r. 1920 volili se soc.demokraty, jeví obě strany přírustek 14 hlasů. Strana čsl.socialistů ztrácí proti posledním volbám do poslanecké sněmovny 228 hlasů a proti obecním volbám v r. 1924 130 hlasů, kterou většinou obdrželi živnostníci a sociální demokraté. Strana živnostenská má proti roku 1920 přírustek 116 hlasů, proti roku 1924 o 88 hlasů více. Strana republikánského venkova má proti r. 1920 ztrátu 325 hlasů, protože část bývalých straníků volila s lidovou a národ.demokratickou stranou. Proti obecním volbám získala 106 hlasů. Pěkný úspěch zaznamenala národní strana práce; strana práce a národ.demokratická měly o 26 hlasů méně než v r. 1920, ale o 96 více než při obecních volbách v r. 1924.

Zpronevěra obecního tajemníka

V úterý dne 20. října 1925 omluvil se městský tajemník Alois Broušek, že nemůže pro neodkladnou cestu přijíti do služby. Za dva dny na to oznámil krajský soud v Uh. Hradišti, že obecní tajemník Alois Broušek se udal u zmíněného soudu pro zpronevěru 16 068,01 Kč kontribučenského fondu, jehož byl zatimním správcem, dále že zpronevěřil na obci peníze, jež byly stranami placeny jako diety stavebních komisí a diety z dobrovolných dražeb, ošetřovací útraty pro zemské ústavy v Olomouci, různé pokuty, kolkovné, příspěvky pro nemocenské pokladny, jejichž celková výše zjištěna byla vrchním účetním radou Syrovým, který byl moravským zemským výborem vyslán, aby provedl revizi. Zpronevěřených peněz obecních bylo 12 483,81 Kč.

Mimo toho udal, že má asi 25 000 Kč privátních dluhů.

Ve svém doznání uvedl, že zpronevěry datují se již od r. 1922 a byl k nim veden rozháranými poměry domácími, zaviněnými jeho manželkou.

Neurovnané poměry v jeho domácnosti utvářily se tak, že minulého roku zahájil již jednání o rozvod se svou manželkou; neznámo však z jaké příčiny se manželé později usmířili.

Tajemník Broušek zastával v počátcích úřad mu svěřený uspokojivě, později však bylo nutno dělati mu výtky pro liknavost v služebních záležitostech; že však takovým způsobem zneužije důvěry obecních funkcionářů, nenadal se nikdo.

V důsledku trestního řízení pro zločin zpronevěry zbaven byl úřadování a zastavena mu výplata služebních příjmů; přiznán mu však nárok na alimentační vyživovací příspěvek ve výši 500 Kč měsíčně až do skončení řízení soudního.

Sebevražda milenců

Dne 24. listopadu večer, pozval do svého bytu v kasárnách 7. jezdeckého pluku III. eskadrony v Bzenci rotmistr Jan Klűgl z Aše, svoji milenku Frant. Ondráčkovou, 26 letou služku z Blažovic, t. č. v Bzenci zaměstnanou, kde společně požili jedu, aby se otrávili. Příštího dne nalezeni byli oba v bezvědomí a přivolaný lékař zjistil u obou náhlou otravu. Klűgl byl dopraven do vojenské nemocnice v Brně, kdež 27. listopadu zemřel, zanechav jako vdovec 6ti letého synka. Ondráčková převezena byla do nemocnice v Uh. Hradišti, kdež se brzy vyléčila, má 16ti měsíční nemanželskou dcerušku.

Čsl. Červený kříž

Spolek Čsl. Červeného kříže od svého založení v obci pomáhal hájiti bídu tam, kde výkřiky byly nejzoufalejší. Tak hladovícímu Rusku posláno z výtěžků různých akcí 1 480 Kč a následujícího roku dostalo Japonsko zemětřesením postižené 900 Kč. V nejbližším svém okolí rozdal místní spolek za 3 roky více než 1 200 Kč na podporách invalidům a neduživým osobám. Peněz k podporám získává místní spolek členskými příspěvky, menšími odkazy a hlavně při jarních slavnostech, jež pořádány bývají každoročně pod heslem „Pro zdraví lidu“. Rovněž podnikají se podomní sbírky, koncerty, divadla a akademie. Jmění spolku Čsl. Červeného kříže vykazuje dle stavu k 31. prosinci 1925: v Moravsko-slezské bance 2 588 Kč, v městské spořitelně v Bzenci 3 586,42 Kč.

V říjnu 1924 založen byl na chlapecké škole „Dorost Čsl. Červ. kříže“, v němž je organizováno 270 žáků.

V prázdninách vyslány byly do zdravotní kolonie dvě děti a sice Paula Bedř., žák II. třídy měšťanské a Nevřivá Aloisie, žákyně IV. třídy obecné. Pobyt v kolonii vyžádal si nákladu na obě děti 784 Kč.

Statistika úmrtí za rok 1921 – 1925:

rok	do 1 roku	1 – 6 r.	6 – 14 r.	14 – 25 r.	25 – 40 r.	40 – 60 r.	60 – 80 r.	nad 80 r.	všech	mužů	žen
1921	10	1	0	1	3	12	21	2	50	29	21
1922	9	0	2	2	2	7	12	9	43	23	20
1923	3	2	0	1	5	16	13	6	46	16	30
1924	5	2	0	5	6	10	20	6	54	30	24
1925	13	3	1	0	2	6	22	5	52	23	29
celkem	40	8	3	9	18	51	88	28	245	121	124

V procentech:

rok	do 1 roku	1 – 6 r.	6 – 14 r.	14 – 25 r.	25 – 40 r.	40 – 60 r.	60 – 80 r.	nad 80 r.	všech	mužů	žen
1921	20,0 %	2 %	0 %	2 %	6 %	24 %	42 %	4 %	100 %	58 %	42 %
1922	20,9 %	0 %	4,7 %	4,7 %	4,7 %	16,3 %	28 %	20,9 %	100 %	53,5 %	46,5 %
1923	6,4 %	4,4 %	0 %	2,2 %	11 %	35 %	28 %	13 %	100 %	34,6 %	65,4 %
1924	9,3 %	3,7 %	0 %	9,3 %	11 %	18,6 %	37,1 %	11 %	100 %	55,5 %	44,5 %
1925	25,0 %	4,8 %	1,9 %	0 %	3,8 %	11,6 %	42,3 %	9,6 %	100 %	44,3 %	55,7 %
celkem	16,3 %	4 %	1,3 %	3,4 %	7,3 %	21,1 %	35,4 %	11,2 %	100 %	49,2 %	50,8 %

Zemřelí přes 80 let věku v r. 1921 – 1925

Osoby zemřelé ve věku přes 80 let byly v roce 1921 tyto:

Orlická Rozálie	–	83let; mrtvicí.
Souček Cyril	–	84let; sešlost věkem.

V roce 1922:

Kelnerová Kateřina	–	80 let; sešlost věkem.
Herbatschek Josef	–	87 let; sešlost věkem.
Nevřivá Marie	–	83 let; marasmus.
Weindlová Cecilie	–	80 let; srdeční vada.
Wandlerová Eleonora	–	84 let; sešlost věkem
Mannel Alois	–	81 let; sešlost věkem.
Mlčková Anna	–	84 let; sešlost věkem.
Sahánková Krescensie	–	89 let; sešlost věkem
Pečírka Fabián	–	82 let; sešlost věkem.

V roce 1923:

Koutná Marie	–	83 let; sešlost věkem.
Kumpán František	–	84 let; sešlost věkem.
Karnůfková Františka	–	87 let; sešlost věkem.
Kotek František	–	80 let; sešlost věkem.
Tlustošová Antonie	–	80 let; sešlost věkem.
Studentová Anna	–	95 let; marasmus.

V roce 1924:

Zapletalová Anna	–	80 let; sešlost věkem.
Herbatschková Betty	–	91 let; sešlost věkem.
Tvarůžek Nat.	–	92 let; sešlost věkem.
Ventrča Pavel	–	85 let; sešlost věkem.
Korvasová Eva	–	84 let; sešlost věkem.
Staňková Alžběta	–	85 let; zkornatění tepen.

V roce 1925:

Jelínková Rozálie	–	85 let; sešlost věkem.
Sásová Marie	–	87 let; sešlost věkem.
Hertlová Kateřina	–	85 let; sešlost věkem.
Linhart Jan	–	80 let; srdeční vada.
Hanáčková Kateřina	–	81 let; rakovina žaludku.

Průměrné stáří v r. 1921 – 1925

Průměrné stáří zemřelých v roce 1921 činí 48 let, a vynecháme-li počet úmrtí dětí do jednoho roku, jeví se průměrné stáří 59 let.

Průměrné stáří zemřelých v r. 1922 činí 49 let; bez dětí do jednoho roku 61 let.

Průměrné stáří zemřelých v r. 1923 činí 55 let; bez dětí do jednoho roku 59 let.

Průměrné stáří zemřelých v r. 1924 činí 51 let, v roce 1925 46 let; bez dětí zemřelých do jednoho roku v r. 1924 56 let, v roce 1925 61 let.

Průměr za pětiletí 1921 – 1925 činil 50 let; s vynecháním počtu dětí zemřelých do jednoho roku, činilo průměrné stáří za zmíněné pětiletí asi 60 let.

Příčinny úmrtí v r. 1921 – 1925

Příčiny úmrtí:

nemoc	1921	1922	1923	1924	1925	celkem	v %
křivice	1	0	1	1	1	4	1,6 %
mrtvice	8	2	6	5	2	23	9,4 %
rakovina	7	2	7	3	4	25	10 %
rozedma plic	2	1	0	1	3	7	3 %
sebevražda	1	0	2	1	1	5	2 %
sešlost věkem	1	8	6	9	9	33	14 %
slabost životní	4	4	2	2	6	18	7 %
skvrnitý tyf	1	0	0	0	0	1	0,4 %
choroby srdeční	6	6	4	7	6	29	12 %
tuberkuloza	5	3	3	9	2	26	9 %
zánět plic	6	7	3	5	5	22	10,4 %
zánět ledvin	1	0	0	1	0	2	0,8 %
zánět trubic	0	1	0	2	2	5	2 %
zánět jater	1	1	1	0	0	3	1,2 %
zánět žaludku	0	1	0	0	0	1	0,4 %
zánět střev	2	1	1	1	4	9	3,6 %
zánět měchýře	0	0	1	0	1	2	0,8 %
zkornatění tepen	1	0	2	1	2	6	2,4 %
marasmus	0	2	1	0	0	3	1,2 %
horečka omladnic	0	0	0	1	0	1	0,4 %
zánět mozk. blan	0	0	1	0	0	1	3,6 %
vysychání míchy	0	0	1	0	0	1	0,8 %
zánět míchy	0	0	0	1	0	1	2,4 %
degenerace svalstva srd.	0	0	1	0	3	4	1,2 %
padoucnice	0	0	1	0	0	1	0,4 %
odležení	0	1	0	0	0	1	0,4 %
poranění	0	2	0	1	0	3	0,4 %
utopením	2	1	0	0	0	3	0,4 %
zánět pohrudnice	0	0	1	1	0	2	1,6 %
zánět mozku	0	0	0	0	1	1	0,4 %
růže	1	0	1	0	0	2	0,4 %

Na rakovinu zemřelo v uvedených letech: rakovinu jícnu 1, prsu 1, střev 8, žaludku 9, žláz 1, dělohy 4, obličeje 1.

Na tubrekulozu zemřelo v uvedených letech: plic 20, střev 1, kostí 1.

Stavba silnice

Stavba silnice z Bzence do Strážnice jde velmi zdlouhavě, jelikož se vyčkává až bude postaven most pře řeku Moravu. Do konce roku 1924 vybudována byla silnice až po násep u vojenské střelnice. Obec přispěla na tuto stavbu částkou 123 000 Kč.

Statistika narozených v r. 1924 – 1925

rok	řím. kat.	českoslov.	židov.	čes.-bratr.	bez vyznání	všech	mužů	žen
1924	60	13	1	1	2	77	39	38
1925	67	14	0	1	1	83	43	40

Statistika sňatků v r. 1918 – 1925

rok	řím. kat.	českoslov.	židov.	čes.-bratr.	bez vyznání	všech
1918	20	0	2	0	0	22
1919	40	0	5	0	3	48
1920	47	0	4	0	2	53
1921	52	3	1	0	2	58
1922	41	10	0	0	4	55
1923	40	2	1	0	7	50
1924	32	3	1	1	9	46
1925	24	4	0	1	6	35

Statistika novin

Statistika novin, docházejících do Bzence v r.1925:

Moravských novin (nepolitický časopis)	65 výtisků
Proud (nepolitický časopis)	57 výtisků
Lidové Noviny (národní strana práce)	46 výtisků
Lidový Deník (agrární)	44 výtisků
Za pravdou (čsl. církev)	40 výtisků
Snahy (živnostenská strana)	26 výtisků
Ruch (nepolitický pokrokový)	20 výtisků
Národní osvobození (nepolitický pokrokový)	19 výtisků
Středostavovské zájmy (živnost.)	17 výtisků
Nové ilustrované listy (nepolitický časopis)	16 výtisků
Čsl. Deník (živnostenský)	15 výtisků
Domovina (agrární)	15 výtisků
Svoboda (agrární)	15 výtisků
Naše Slovácko (čsl. social.)	13 výtisků
Slovácké noviny (lidový)	12 výtisků
České slovo (čsl. social.)	11 výtisků
Rozkvět (nepolitický obrázkový týdeník)	11 výtisků
Slovácko (komunistický)	10 výtisků
Český Zápas (čsl. církev)	9 výtisků
Zájmy Slovače (nár. dem.)	9 výtisků
Šlehy (komun.ilustrovaný)	9 výtisků
Lid (lidový)	8 výtisků
Národní Politika (nepolitický časopis)	6 výtisků
Den (lidový)	4 výtisky
Našinec (lidový)	4 výtisky
Národní Listy (nár. demokr.)	2 výtisky
Právo Lidu (soc. demokr.)	14 výtisků
Dělnické Listy (soc. demokr.)	15 výtisků
Lucerna (humoristický)	170 výtisků
Komár (humoristický)	35 výtisků

Německé:

Prager Tagblatt	22 výtisků
Tagesbote	8 výtisků
Neue Freie Presse	5 výtisků
Selbstwache	3 výtisky
Volkszeitung	2 výtisky

Elektrizace kolonie

V kolonii dána byla rozvodná síť dne 18. dubna 1925 pod elektrický proud.

Přesídlení důchodkové kontroly

Důchodkový kontrolní úřad v Bzenci byl zemským finančním ředitelstvím v Brně dne 1. října 1925 zrušen a obec přidělena důchodkovému kontrolnímu úřadu v Uh. Ostrohu. Obec podnikla kroky k ponechání tohoto úřadu ve Bzenci, leč bezvýsledně.

Zábavy a divadla

V roce 1925 bylo v Bzenci 36 tanečních zábav, 6 zábavních a humoristických večírků, 10 koncertů, 6 přednášek a 2 veřejná cvičení. Sehráno bylo 11 divadelních kusů.