Kronika města Bzence – rok 1985

Úvod

Uplynul rok 1985, v němž jsme si připomínali porážku nacismu a čtyřicáté výročí osvobození naší vlasti Rudou armádou, jež podstatným způsobem ovlivnilo poválečný vývoj u nás ve prospěch skutečné pravé demokracie a socialismu. Jako v celé vlasti, i v našem městě bylo za uplynulých čtyřicet let života v míru dosaženo nebývale vysokého rozvoje politického, hospodářského i kulturního. Tohoto pokroku bylo docíleno pochopitelně za přičinění se velké většiny našich občanů pod přímým vedením Komunistické strany Československa, jež vytváří a zajišťuje jednotnost v řízení i konání. Velkého rozmachu naší společnosti mohlo být dosaženo proto, že žijeme plných čtyřicet let v míru.

Mír však je stále ohrožován imperialisty, hlavně Spojenými státy americkými, Velkou Británií, Německou spolkovou republikou, ale i Izraelem a dalšími kapitalistickými a rasistickými státy. Sovětský svaz spolu s ostatními socialistickými státy učinil letos řadu návrhů a opatření, jimiž se podařilo nejen mír uhájit, ale ještě výrazněji odhalit pravé podněcovatele války. Předložil USA před očima celého světa další návrhy na snížení počtu atomových zbraní, vytváření bezatomových pásem v Evropě, zastavení vyzbrojování vesmíru, zkvalitňování a zkoušení nových atomových zbraní atd. Tyto návrhy spolu s jednostranným zastavením svých zkoušek do konce roku posílily celosvětové mírové hnutí natolik, že USA byly nuceny přistoupit na osobní jednání prezidenta Reagana s Michaljem Gorbačovem, jež se uskutečnilo v prosinci v Ženevě. Byla to závažná událost, i když šlo v podstatě o první nesmělý krůček USA, když už jim nezbyla žádná jiná možnost.

Aby byla upřímná snaha Sovětského svazu spolu s ostatními socialistickými státy o zachování míru ještě výraznější, brzy poté vyhlásil soudruh Gorbačov Spojeným státům a ostatním atomovým velmocem novou nabídku na postupné snižování s konečnou likvidací všech atomových, chemických a ostatních zbraní hromadného ničení v patnáctiletém plánu do konce tohoto tisíciletí.

Bzenečtí občané jsou přesvědčeni plně o tom, že jedině realizace těchto návrhů může zabránit válkám a zachovat mír celému světu a lidstvu na celé zeměkouli budoucnost.

Vedoucí úloha KSČ

Městský výbor Komunistické strany Československa ve Bzenci uplatňoval politiku a vedoucí úlohu strany ve městě tím, že zajišťoval plnění usnesení poslední Městské konference, které vycházelo ze závěrů XVI. sjezdu strany a krajských i okresních konferencí Komunistické strany Československa.

Usnesení vycházelo též z přednesení zprávy a diskuze delegátů, čímž se sledovalo plnění všech cílů a plánů vnitrostranických v Národní frontě, v hospodářských i společenských organizacích, ve školství i v kultuře, prostřednictvím členů KSČ.

Nejdůležitější stranickou událostí ve Bzenci byla letošní Městská konference KSČ, konaná dne 7. prosince. Na ní byly vyhodnoceny výsledky dosavadní práce a stanoveny úkoly pro příští období.

Za účasti delegace Okresního výboru KSČ v Hodoníně vedené předsedou Okresní kontrolní a revizní komise soudruhem Doležalem, byl podle programu zvolen pro příští funkční období zvolen jedenáctičlenný Městský výbor KSČ v Bzenci v tomto složení:

• Dobřický Richard (předseda MěstV KSČ),
• Hanák Jan (místopředseda MěstV KSČ),
• Plšek Jenda (místopředseda MěstV KSČ),
• Vaculík Jaroslav (jednatel),
• Sýkora Jiří (hospodář),
• Černá Jiří (člen),
• Studnička Josef (člen),
• Janíková Hana (členka),
• Nevřivá Eva (členka),
• Šušlík Miroslav (člen),
• Tranžík Vladimír (člen),
• Höhn Jaroslav (kandidát MěstV KSČ),
• Pírek Bohumil (kandidát MěstV KSČ),
• Symonová Alena (kandidátka MěstV KSČ),
• Hájková Ludmila (předsedkyně Kontrolní a revizní komise).

Činnost MěstV KSČ je rozšířena o práci tří komisí, do nichž byli zvoleni tito předsedové:

• Hanák Jan – předseda Komise pro vnitřní život strany,
• Plšek Jenda – předseda Komise ideologické,
• Nevřivá Eva – předsedkyně Komise kulturně propagační.

Jednání pléna MěstNV

V průběhu letošního roku nedošlo ve složení pléna ke změnám. Má 55 členů a zasedalo letos opět šestkrát.

Na 23 zasedání dne 31. ledna bylo projednáno splnění socialistického závazku za rok 1984 – schválen nový závazek na letošní rok – projednán a schválen finanční plán a rozpočet MěstNV na letošní rok a proveden rozbor stížností, podnětů a oznámení občanů za minulý rok.

V rozpravě bylo projednáno zajištění oprav pouličního osvětlení, ustanovení stálého agitačního střediska, jehož vedením jmenovala Jana Ehringera a byla mu určena doba pro styk se zástupci Národní fronty.

Rozhodlo o postupném zajištění schůzí občanských výborů s poslanci k získání socialistických závazků na brigádnické práce, konané v rámci akcí „Z“. Diskutovaly se možnosti výstavby nového zdravotního střediska a jeho umístění. Účast poslanců byla 80 %.

Dvacáté čtvrté zasedání se sešlo 28. března. Bylo projednáno zhodnocení kontrolní činnosti volených orgánů nad výkonem státní správy za rok 1984 – rozbor hospodaření MěstNV za minulý rok – stav požární ochrany v městě a její hlavní úkoly v preventivních opatřeních v letošním roce. V rozpravě byly projednány tyto záležitosti:

• úprava polních cest,
• provádění jarního úklidu v městě,
• organizování jarního sběru kovového šrotu,
• zajištění hlavních oslav čtyřicátého výročí osvobození Bzence 19. dubna,
• zvýšení účasti poslanců při zajišťování tvorby a ochrany životního prostředí občany města.

Přítomno bylo 80,2 % poslanců.

Na den 27. června byla svolána dvacátá pátá schůze pléna. Kromě stálých bodů programu se projednalo dodržování socialistické zákonnosti, zhodnocení výsledků dosažených při plnění závěrů šestého pléna ÚV KSČ, plnění volebního programu národní fronty za celé volební období 1981 – 1985 a příprava podkladů k novému volebnímu programu na příští volební období 1986 – 1990, návrh plánu práce na druhé pololetí 1985.

V rozpravě se projednalo:

• činnost Rady MěstNV od posledního pléna,
• rozšíření služeb pro obyvatelstvo nově zřízenou provozovnou MěstNV.

Účast poslanců byla jen 63,6 %. Scházející poslanci až na dva, byli řádně omluveni.

Dvacáté šesté plénum dne 29. srpna projednalo plnění socialistického závazku MěstNV, plnění rozpočtu MěstNV, Jednotného plánu kulturní a výchovné činnosti a plánu investičních akcí „Z“, všechno za první pololetí tohoto roku. Schválilo vyhlášku MěstNV o povinnosti občanů ohlásit předem na MěstNV záměr kácet jakýkoliv strom rostoucí na katastru města, mimo lesní porost, kde dává povolení lesní správa. Účast poslanců na plénu byla jen 72,7 %.

Dvacáté sedmé zasedání dne 31. října za ještě větší absence – účast jen 63,6 % (ostatní omluveni). Bylo projednáno: rozvoj zdravotnictví a sociální péče o občany, plnění plánu tvorby a ochrany životního prostředí, evidence zemědělské půdy a jejího využívání, stav zpracování návrhu nového volebního programu 1986 – 1990, dokončení plánovaných akcí „Z“, situace v zajišťování výstavby nové základní školy a situace v plynofikaci města.

Poslední dvacáté osmé plénum v letošním roce bylo sezváno na 19. prosince za účasti 70 % poslanců. Schválilo Jednotný plán kulturní, výchovné a branné činnosti a plán práce volených orgánů, oba na rok 1986. Odvolalo Janu Uliankovou z funkce tajemnice komise pro mládež a tělovýchovu a Petra Habáně z funkce voleného člena komise pro mládež a tělovýchovu. Z výboru lidové kontroly odvolalo aktivistku Helenu Loubalovou. Všechny tři k termínu 31. prosince 1985. Ke dni 1. lednu 1986 zvolilo Jarmilu Tomečkovou do funkce tajemnice komise pro mládež a tělovýchovu a do funkce volené členky této komise Milenu Hromkovou.

Rada Městského národního výboru v Bzenci

V jedenáctiletém kolektivu nedošlo v průběhu roku k žádným změnám. Pracovala podle plánu práce, jenž byl průběžně doplňován o nově vzniklé záležitosti. Celkem se sešla na 24 schůzích. Projednávala na nich především všechny materiály, které byly předkládány na jednotlivá plenární zasedání a jež jsou publikovány v předešlé stati. Kromě těch jednali členové rady o bytovém problému a o nutnosti požadovat po místních závodech, aby se staraly o podnikovou bytovou výstavbu pro své zaměstnance. Usnesli se též uskutečnit jednání se zástupci ONV a zdejších závodů o nutné výstavbě čističky odpadních vod. Hodnotili stížnosti, podněty a oznámení, jichž přišlo za uplynulý rok celkem 28. Z nich bylo 8 anonymních. Z podepsaných bylo 16 plně oprávněných a 4 neoprávněné. Anonymní podání byla podnětem k dalšímu šetření.

Schválili kolektivní smlouvu mezi radami MěstNV v Bzenci a ve Vracově a MNV v Mor. Písku, Těmicích, Domaníně a Žeravicích na jedné straně a Závodním výborem ROH zaměstnanců jmenovaných NV na straně druhé. V kolektivní smlouvě jsou rozvedeny detailně práva a povinnosti obou stran.

Projednali činnost stavebního úřadu MěstNV v Bzenci, který má v obvodu Bzenec, Moravský Písek, Domanín, Těmice, Syrovín a Žeravice. Stavební úřad spolupracoval s Geodézií v Kyjově, Rozvodnými energetickými závody ve Veselí nad Moravou, s Inspekcí požární ochrany ONV Hodonín, Jihomoravskými závody vodovodů a kanalizací, Hygienicko-epidemiologickou stanicí atd. Rozestavěnost v Bzenci je 76 rodinných domů. Se všemi stavebníky, kteří nedodrželi stavební lhůtu 36 měsíců, byly sepsány protokoly a stanoveny jim konečné lhůty k dostavbě.

Schválili organizační zajištění jarní směny NF. Se zástupci obchodních organizací byly projednány nedostatky v zásobování obyvatelstva spotřebním zbožím. Uložili jim, závady odstranit.

Projednány stav a nedostatky v činžovních domech. Okresní podnik bytového hospodářství má ve své správě 25 činžovních domů se 164 byty a Stavební bytové družstvo 10 činžovních domů se 132 byty.

Při projednávání dodržování zákonnosti konstatovali členové, že nejvíce přestupků bylo v porušování socialistických sousedských vztahů, drobné dopravní nehody a poškozování veřejného zařízení opilci i drobné rozkrádání a podvody. Pachatelé byli potrestáni peněžitými pokutami. Při projednávání využívání zemědělské půdy byli členové informováni, že seznam drobných uživatelů není v ažuritě, neboť si sami mezi sebou provádějí změny bez předchozího hlášení na MěstNV. Ladem ležící půda není zanedbatelná, i když se jedná hlavně o terasy a meze na svahovitých terénech. Kontrolovali též situaci ve vyzásobení domácností palivem za pololetí a shledali, že je o několik málo procent vyšší, než v minulém roce. Před zahájením nového školního roku byla kontrolována připravenost škol a učilišť a delegováni někteří členové do jednotlivých zařízení k slavnostnímu zahájení nového školního roku. V další schůzi projednávali plány podzimních prací, které předložily JZD Svornost s školní statek SOU zemědělského. Koncem září byli pozváni do rady zástupci podniků, poskytujících služby obyvatelstvu. Bylo na ně vzneseno mnoho stížností a kritik.

Koncem října jednali v radě o zajištění zdárného průběhu podzimních veřejných schůzí, pořádaných oběma základními organizacemi KSČ v městě. V listopadu se hodnotila práce a plnění úkolů jednotlivými komisemi a aktivy. Znovu se probíraly podrobnosti o možnosti výstavby zdravotního střediska. Dále se členové zaměřili na kontrolu přípravy návrhu volebního programu. Následovalo jednání o zlepšení situace v pohřbívání a dostavění smuteční obřadní síně. V poslední prosincové schůzi bylo schváleno rozeslat návrh volebního programu všem závodům a organizacím k zapracování do svých politicko-organizačních opatření pro příští pětiletku.

Činnost uvolněných funkcionářů MěstNV v Bzenci

K doplnění pohledu na rozsáhlou práci národního výboru vybral jsem různorodé informace o práci uvolněných členů rady, eventuálně dalších funkcionářů a pracovníků MěstNV mezi jednotlivými schůzemi. Tak v lednu předseda NV Jaroslav Vaculík jednal na místě samém o situaci ve výstavbě univerzálního bazénu v prostorách pionýrského tábora „Littner“, budovaném na bzeneckém katastru. Práce je konána v akci „Z“ v péči Okresního domu pionýrů přes MěstNV. Naši občané vykonali na tomto díle hodně práce. Přesto však bude nutné zaktivizovat brigádníky i pro tento rok, zejména ty, kteří se dosud na stavbě nepodíleli.

Na ONV jednat o výstavbě čističky odpadních vod. ONV rozhodl, že na ni má být napojen i Vracov a Mor. Písek.

Na MěstNV bylo jednáno o dalších detailech výstavby základní školy. Bylo stanoveno zpracovat investiční záměr. ZŠ má být dvaceti třídní s bytem pro správce školy. Naši zástupci požadovali větší tělocvičnu a plavecký bazén.

S odborem výstavby a územního plánování jednal předseda o zpracování zastavovací studie pro podnikovou bytovou výstavbu v Bzenci – Kolonii, aby mohlo být co nejdříve započato s její realizací, neboť bytů v této části města je velký nedostatek.

Na NV se projednávaly znovu možnosti výstavby víceobvodního zdravotního střediska v souvislosti s uvažovanou výstavbou třiceti podnikových bytů Slováckými konzervárnami, neboť pro oba objekty je uplatňováno jedno stavební místo v Bzinské ulici vedle Sloko, za lékárnou. Problém zůstal nevyřešen.

V únoru se konaly veřejné schůze KSČ, na něž byli delegováni i uvolnění funkcionáři. S podnikem Kovo v Bzenci – Kolonii, jednal předseda o situaci ve zřízení lékařské ordinace pro zaměstnance podniků v této části města. Je třeba vybavit určené prostory teplou a studenou vodou.

Koncem února se konala městská konference Svazu československo-sovětského přátelství. Člen rady byl přítomen.

V březnu byly na MěstNV za účasti členů rady slavnostně předány bratrům Jiřímu a Vladimíru Křivánkovým „Pochvalné listy“ od vojenských útvarů, za vzorný výkon v základní vojenské službě.

Při slavnostním koncertu Vojenského souboru kapitána Jána Nálepky z Bratislavy byla přítomna tajemnice MěstNV Eva Nevřivá, která pronesla slavnostní uvítací zdravici a na závěr vystoupení děkovný přednes.

V dubnu zajišťovali a zúčastňovali se předseda a tajemnice i další členové rady těchto akcí:

• zasedání stranického a městského orgánu,
• manifestace mládeže a „Běh osvobození“ městem,
• slavnostní předání občanských průkazů,
• schůze spartakiádního štábu k zajištění místní spartakiády.

Na všech těchto akcích měli slavnostní, nebo pracovní vystoupení.

Dalšího jednání o výstavbě základní školy se opět zúčastnil předseda J. Vaculík. Byly opět upřesněny některé záměry. Dva dny na to provedl zase kontrolu postupu prací Okresním stavebním podnikem na rekonstrukci malé školy v ulici krále Vladislava. Přesvědčil se, že vše pokračuje dle harmonogramu, jen s nepodstatnými odchylkami.

Začátkem května se opět jednalo o výstavbě ZŠ. Ačkoliv nebyla stavba zařazena do plánu ani na rok 1987, přesto bylo jednáno s projektanty o tom, aby počítali s určitou projekční kapacitou na eventuální vypracování projektu. Zástupce MěstNV se zúčastnil odvodu branců, konaného v Hodoníně dne 23. května. Ze Bzence jich bylo devět a všichni byli odvedeni.

Od 27. do 31. května probíhala v Bzenci soutěž v odborné dovednosti učňů spotřebního družstva Jednota. Slavnostní zahájení i ukončení se uskutečnilo na radnici v zasedací místnosti za přítomnosti uvolněných představitelů MěstNV.

Koncem června se opět jednalo o výstavbě ZŠ s tím, že vzešel požadavek od občanů, aby staveniště bylo posunuto poněkud východním směrem, blíže ke kasárnám.

K důležité události – vpuštění plynu do vybudované části plynovodu – přišel předseda MěstNV Jaroslav Vaculík. Po svém proslovu k shromážděným občanům, v němž poděkoval všem, co se na výstavbě podíleli, zapálil jako první občan Bzence plyn na důkaz toho, že je první část plynofikace hotova.

V září bylo radou schváleno a předsedou slavnostně předáno „Čestné uznání“ Františku Pavlíkovi k šedesátinám za aktivní práci poslance – předsedy komise ochrany veřejného pořádku a Zdeňkovi Orlickému k padesátinám, za dobrou práci v občanském výboru.

Předseda Jaroslav Vaculík opět jednal o možnostech výstavby víceobvodního zdravotního střediska. O výsledcích byla informována rada s tím, že je třeba vytipovat několik stavenišť a projednat též otázku možnosti výstavby formou akce „Z“.

V říjnu se zúčastnili zástupci MěstNV nového jednání o výstavbě školy, znovu jednáno o výstavbě zdravotního střediska a s družstvem Trud uzavřeno jednání o postavení kryté autobusové čekárny na náměstí Svobody.

V listopadu jednal předseda znovu o výstavbě čističky odpadních vod. Bylo řešeno umístění a další technické záležitosti.

Oslavy významných výročí

Čtyřicáté výročí osvobození Bzence 19. dubna 1945

Tato pro naše město tak významná událost byla vzpomenuta řadou oslavných akcí. Na náměstí Svobody byl zorganizován „Běh osvobození a míru“ pro naši mládež a to hned 16. dubna v 14:00. Běhalo se po skupinách podle věku. Vítězům byly předávány diplomy. Na příští den – 17. dubna – bylo připraveno slavnostní předávání občanských průkazů za účasti představitelů města. V předvečer výročí, 18. dubna, byly položeny k oběma pomníkům padlých věnce k uctění jejich věčné památky. Hned potom byla před radnicí zahájena manifestace. Po hymnách následoval slavnostní projev a pak byly předvedeny ukázky skladeb nacvičovaných na celostátní spartakiádu. Po cvičení byly zapáleny ohně míru a přátelství mezi národy. Na závěr byla zahrána internacionála.

V den výročí, 19. dubna, bylo v 14:00 v zasedací síni zahájeno společné zasedání Městského výboru KSČ, Městského výboru Národní fronty a Městského národního výboru. Zasedání řídil předseda MěstV KSČ Richard Dobřický. Přítomni byli též pozvaní hosté a to zástupci OV KSČ a ONV a též dva členové prvního Revolučního výboru v Bzenci JUDr. Jaroslav Janda a Jindřich Novotný. Hlavní referát přednesl předseda MěstNV Jaroslav Vaculík. Po projevu předal zástupce OV KSČ tajemník ONV Dr. Školař medaile ÚV KSČ a ÚV NF občanům, dlouholetým funkcionářům a politickým pracovníkům. Jsou to: Bábíček Jiří, Baďura Josef, Bek Josef, Dobřický Richard, Orlík Jiří, Hanáček Antonín, Holas Oldřich, Komůrka Bohumil, Lepka František, Němeček Pavel, Simon František a Vizingerová Marie.

Čestný odznak „Budovatel okresu Hodonín“ od něj převzal: Vaculík Jaroslav, Ryba Zdeněk, Pavlík František, Ing. Frühauf Roman, Daněček Antonín a Čejka Bohumil.

Čestný odznak „Zasloužilý pracovník okresu Hodonín“ dostali: Bukvaldová Marie, Hruška Zdeněk, Navrátilová Jarmila, Novotná Marta, Ostrézi Bedřich, Polášek Stanislav a Woitek Emil.

Rada ONV udělila „Čestné uznání“ Jiřímu Ondráčkovi, Františce Potáčkové, Lubomíru Prachmanovi, Tomáši Rolníkovi, Jarmile Rýpalové, Karlu Stonáčkovi, Jaroslavu Ševčíkovi, Věře Šimíkové a Ludmile Žákové. Rada MěstNV udělila též při této příležitosti čestná uznání těm nejobětavějším funkcionářům města.

K oslavám bylo náměstí vyzdobeno vlajkami a pestrobarevnými třepetalkami, u hlavní silnice proti Lidovému domu velkými panely, které hlásaly tuto událost všem projíždějícím po hlavním průtahu městem.

Oslava 1. Máje – Svátku práce

První Máj byl oslavován tradičním způsobem. Brzy hrál budíček veselou pochodovou hudbou z městského rozhlasu. Přestávky byly vyplňovány proslovy, připomínajícími vznik a význam tohoto dne v minulosti i v současnosti. Mezitím se na určených shromaždištích scházeli pracující jednotlivých závodů, učni z učilišť, studenti a žáci ze škol i občané z města a okolních obcí Vracova, Moravského Písku, Těmic, Domanína, Syrovína a Žeravic. V určeném čase se všichni dali do pochodování na náměstí Svobody. Vpředu byly neseny vlajky, prapory a transparenty s nápisy o plnění pracovních úkolů a s hesly za mír a proti válce. Shromáždilo se před tribunou, na níž se dostavili funkcionáři MěstV KSČ s předsedou Richardem Dobřickým, dále MěstV NF s předsedou ing. Jiřím Černým a MěstNV s předsedou Jaroslavem Vaculíkem. Na tribuně byla též delegace OV KSČ a ONV, kterou vedl tajemník OV KSČ RSDr. Školař Jan. Hudba zahrála hymny a předseda MěstV NF ing. Černý zahájil manifestaci, přivítal všechny shromážděné a předal slovo Dr. Školařovi. Občané vyslechli pozorně jeho referát a souhlas s jeho obsahem vyjádřili potleskem. Poté byla schválena rezoluce, v níž bylo vyjádřeno:

„Všichni jsme semknuti v pevných řadách obránců míru a bojovníků proti válce.“

Následovala přehlídka alegorických vozů zdejších závodů. Byly stejně jako minulá léta po stránce ideové a též estetické opět na výši. Přehlídka byla doplněna skupinou jezdců na koních zdejšího JZD Svornost. Také skupinka školáků jedoucích na minimotorkách byla atraktivní součástí průvodu. Po přehlídce byla manifestace ukončena internacionálou. Ačkoliv bylo zamračeno a sychravo, byla účast na slavnosti veliká a byla odhadnuta na více než 5 000 účastníků.

Po skončení manifestace se houfy lidí ubíraly do kulturního domu, kde byla v malém sále uspořádána místní organizací Českého svazu včelařů výstava včelařských potřeb a výrobků z medového pečiva, spojená s prodejem. Kdyby byly sál i zásoby pečiva třikrát větší, nepostačilo by ani toto velkému počtu zájemců. Protože tomu tak nebylo, bylo vše velmi brzy rozprodáno.

Mezitím se ve velkém sále připravovali diváci ke zhlédnutí pestrého programu slavnostní besídky, kterou připravili žáci, studenti a učni zdejších škol a učilišť.

Sál byl zaplněn do posledního místa a ještě se na mnohé zájemce nedostalo. Po slavnostním zahájení a úvodu, což provedla tajemnice MěstNV Eva Nevřivá, začaly nejmladší děti předvádět své tanečky a hry se zpěvy, následovala recitace, tance, hudba, gymnastika i balet studujících i učňů. Pořad byl velmi zdařilý a účinkující bylyi odměňováni za své výkony velkým potleskem.

Celkově byla prvomájová oslava velmi zdařilá.

Čtyřicáté výročí vítězství nad nacismem

Naše město vyzdobené ještě od 1. Máje uvítalo den čtyřicátého výročí vítězství Rudé armády nad fašismem rozhlasovou relací. V ní byly velmi důkladně a přesvědčivě rozebírány všechny aspekty přípravy a rozpoutání strašlivé druhé světové války, zdůrazněno obrovské vypětí Sovětského svazu a jeho hrdinné Rudé armády, jež za mimořádně velkých obětí a ztrát přivodila posléze krutou porážku nacismu, jež byla toužebně očekávána všemi porobenými národy přes pět let. K oslavě toho výročí bylo uspořádáno okrskové spartakiádní cvičení.

V 14:00 pochodoval pestrý průvod cvičenců ze seřadiště před mateřskou školou přes náměstí dále až na sportovní areál. Vpředu byla nesena státní vlajka. Následovala skupina dorostenek s pestrobarevnými praporci a pak už následovali cvičenci ve spartakiádních úborech. Nejdříve ti nejmenší žáčci a žákyňky, starší žáci a žačky, dorostenci a dorostenky a průvod uzavíraly ženy. Muži bohužel chyběli.  Do pochodu vyhrávala průvodu dechová hudba. Na cvičišti vystupovaly jednotlivé skupiny se svými nacvičenými skladbami. Všichni byli odměňováni potleskem. Nejroztomilejší byly děti, nejpůvabnější dorostenky s ženami. Jak bylo krásné dívat se na pestré obrazce jednotlivých cviků, obratů a seskupení – obrazce, znamenající mírový, radostný život. Ani se při pohledu na takovou krásu nechce věřit, že ještě existují na světě síly, jimž jsou na hony vzdáleny tyto a jiné krásy mírového života a které vidí svůj ideál jen v hromadění, potem a krví zbarvených vykořisťovaných miliard a které by byly ochotny pro hrabivé cíle zničit kromě sebe, veškeré ostatní lidstvo.

Nácvik na celostátní spartakiádě je velmi náročný a vyžaduje od každého cvičence, ale i cvičitele hodně z volného času, námahy, velké obětavosti, elánu i zármutku, když se něco nedaří, naproti tomu zase radosti, když se to zdaří tak, jako toto okrskové vystoupení. Za obětavost při jeho přípravě udělila Rada MěstNV „Čestné uznání“ a slavnostně je převzali tito občané: Kuchařová Alena, Ulrichová Marie, Orlická Dana, Prokešová Jarmila, Konečná Marie, Vašíková Jana, Hrušková Jarmila, Janíková Hana, Janík Miloslav, Ženata Josef, Kočar Ivo, Vráblíková Marie, Vráblík Josef, Jurečková Marie, Čejka Pavel a Daněček Pavel.

Šedesáté osmé výročí Velké říjnové socialistické revoluce a Měsíc československo-sovětského přátelství

Již 4. 11. byla zahájena série kulturních akcí k těmto oslavám vystoupením národopisného souboru Podlužan, sdruženého závodního klubu ROH z Břeclavi. Konalo se ve velkém sále Kulturního domu a bylo vynikající ukázkou podlužáckých písniček, hudby a tanců. Ti, kteří se vystoupení zúčastnili, ať už staří nebo mládež, byli s výkony jednotlivců i celého souboru velmi nadšení.

Týž den byla v městské knihovně uspořádána vkusně aranžovaná výstavka knih na téma „Čteme díla sovětských autorů“. Byla to účinná propagace sovětské literatury a vzbudila u návštěvníků zvýšený zájem o vypůjčování sovětských knih.

Den nato uvedla činohra Slováckého divadla z Uherského Hradiště na scéně Kulturního domu hru ruského autora Bulgakova „Moliér“. Bzenecké obyvatelstvo nemá Slovácké divadlo tak říkajíc v krvi a tak i tato dobrá a kvalitně provedená hra nebyla, k velké škodě, příliš navštívena.

Lampionový průvod 6. 11. v předvečer výročí VŘSR se konal jako každoročně za účasti bzeneckých školáků, studentů a učňů i ostatních občanů. Ze seřadiště před mateřskou školou I. pochodoval tento pestrý útvar za zvuku pochodových písní na náměstí Svobody, kde již plápolaly ohně míru a přátelství, připravené učni středního odborného učiliště lesnického. Tam se shromáždili dospělí i mládež a vyslechli projev a významu VŘSR na dějinný vývoj celého světa.

Svou náplní se do tohoto údobí plně zařadil i koncert z děl ruských a českých klasiků, v němž dne 12. 11. vystupoval na Kulturním domě Milan Klásek, člen pražského divadla na Vinohradech s klavíristkou J. Novákovou a houslistou F. Malým.

Od 18. do 22. 11. uvádělo kino Svět přehlídku sovětských filmů.

Na 21. 11. byly zorganizovány hovory s mládeží na téma politický význam vzniku Sboru národní bezpečnosti před 40 lety.

Kromě těchto vyjmenovaných akcí probíhaly veřejné schůze KSČ, městská konference KSČ, a také na pracovištích se konaly členské schůze KSČ i odborářské členské schůze ROH a na nich na všech bylo především hovořeno o významu VŘSR a o našem přátelství k sovětskému státu a jeho lidu. Všechny vývěsní skříňky, nástěnky a výkladní skříně byly na toto téma slavnostně vyzdobeny a na všech veřejných a podnikových budovách byly vyvěšeny vlajky ČSSR a SSSR.

Politicko-společenská činnost Sboru pro občanské záležitosti

Sbor pro občanské záležitosti pracoval po celý tento rok podle svého pracovního plánu, jenž obsahoval úkoly a akce, sestavené do časového pořadí. Pro kvalitnější a širší rozsah své činnosti po celý rok rozvíjel systematickou činnost svého aktivu, vytvořeného v JZD Svornost. Zástupkyně tohoto aktivu navštěvovala pravidelně schůze SPOZ, což působilo na zdokonalování práce v obou směrech. Podobný aktiv byl vytvořen i ve vinařských závodech, tento však pro malý zájem přestal brzy po založení pracovat.

Kvalitní funkce městského SPOZ za tento rok byla hodnocena městskými, ale i okresními orgány, velmi vysoko. Jeho práce se dotýká nejen celospolečenských zájmů, ale ve většině případů záležitostí osobních, hrajících v životě jednotlivců mimořádně citovou roli, a proto přístup k nim vyžaduje od členů velmi citlivý vztah.

Z práce sboru jsem vybral hlavně ty nejčetnější. Především zaznamenávám organizování vítání nově narozených občánků do života, kteroužto událostí je slavnostně dovršen úřední zápis do městské matriky. Letos bylo uspořádáno celkem osm těchto slavností. Všechny byly řádně připraveny tak, aby byla docílena maximální důstojnost obřadu. Mimořádná pozornost byla zaměřena na účast hostů, mezi nimiž nechyběli též zástupci podniků, u nichž byly matky novorozenců v pracovním poměru. Zvlášť mile působily jemné hlásky dětí z mateřských škol a nižších tříd základní školy, které přednášely různé básničky, říkanky a písničky. Samozřejmě nescházely kytičky a dárečky.

Ve zmíněných osmi obřadech bylo uvítáno celkem 61 dětí, z toho bylo 16 narozených koncem roku 1984. 4 novorozeňata narozené koncem letošního roku budou přivítána v příštím roce. Z celkového počtu dětí bylo 30 děvčátek a 31 hošíků. Fotografie pořízené z některých obřadů jsem zařadil do přílohy ke kronice pod číslem 1 až 4.

Sbor pro občanské záležitosti zajišťoval celkem 38 svatebních obřadů. Z nich byly 21 ze Bzence, po 4 z Domanína a Těmic, po 2 z Kyjova, Syrovína a Žeravic a po 1 z Prahy, Hodonína a Kostelce u Kyjova. Bzenecké snoubence uvádím aspoň příjmeními: Hebnar a Procházková, Lipčík a Růčková, Žák a Hrušková, Fridrich a Czejkowitzová, Tříska a Knížová, Pop a Zapletalová, Smištík a Jakšová, Malík a Poláková, Jelínek a Vaňková, Křivánek a Strachotová, Škodík a Žádníková, Mička a Doskočilová, Ukuš a Beránková, Sojka a Skotnicová, Kudeřík a Michalčíková, Pešek a Zemánková, Sivok a Hlavinková, Poláček a Tomešková, Klempíř a Sobková, Hruška a Ing. Blažíčková, Mleziva a Lengyelová.

Do přílohy ke kronice jsem přiložil fotografie z některých obřadů pod č. 5 až 8. Jedny z nich jsou z obřadu, kde oba snoubenci jsou původu cikánského, jedny zase ze smíšeného sňatku, kde nevěsta je cikánského původu. I z fotografií je jasně zřejmé, že naše socialistická společnost nezná rozdílů národnostních ani rasových. Všichni občané jsou rovnoprávní. Svatební obřady jsou pro všechny stejně důstojné. Dá se také říci, že každá svatba je ze strany občanů konána velmi okázale. Mnozí příbuzní dělají snoubencům nejdříve „Svícu“, na níž se „loučí se svobodou“ snoubenci s příbuznými, přáteli, známými a spolupracovníky. Aby bylo loučení co nejveselejší, pořádá se hostina s bohatou zásobou jídel a pití. Ke zpěvu a tanci hraje hudba, v nejhorším případě „jenom“ reprodukovaná z magnetofonu. Nikoho už nepřekvapí ani to, je-li účastníků „svíce“ 5é a více. Na samotný obřad se jezdí samozřejmě kolonou aut, nevěsta musí být nejkrásněji oblečena, se závojem – jedna s krátkým, jiná zase s dlouhým, každá s velkou kyticí drahých květů. Rovněž ženich musí být v nejnovějším modelu. Je to skutečně radost, moci pohledět na tolik krásy i elegance. Mě nejvíc vždycky těší vědomí, že dnes si tuto nádheru mohou dovolit všichni a ne jenom někteří. Svatební hostiny se pořádají doma, avšak v posledních letech narůstá hodně hostin, jež jsou zajišťovány v restauraci buď v Bzenci, nebo v okolních městech. Oba způsoby se vyznačují množstvím jídla a pití. Jednoduše řečeno, na každé svatbě je vidět, že pořádající „na to mají“ a dělají vše proto, aby účastníci byli po všech stránkách spokojeni.

Toto jsem popsal tu hezkou stránku události, jež je velmi důležitým krokem v životě každého jednotlivce. Nyní však obraťme svoji pozornost na negativní stránku. Okresní předmanželská a manželská poradna v Hodoníně provedla rozbor rozvodovosti za období od roku 1970 do roku 1983. V tomto čase bylo v Bzenci uzavřeno 20 sňatků, z nichž v jednom případě byl nezletilý snoubenec, a v devatenácti případech byla nezletilá snoubenka. Z těchto manželství bylo za 13 let rozvedeno jedno, to je 5 %. Manželství, v nichž oba byli zletilí a navíc snoubenky byly v optimálním věku 21 až 25 let, bylo ve sledovaném třináctiletém období uzavřeno 284 sňatků, z nichž bylo rozvedeno do jednoho roku jedno a od dvou do 13 let dalších 17 manželství. Tedy z celkového počtu manželství uzavřených zletilými snoubenci různého věku s ženami v optimálním věku bylo za 13 let rozvedeno dokonce 6,3 % manželství, tedy ještě více procent, nežli u nezletilců.

Škoda, že uvedená instituce nevzala při rozboru v úvahu i další ukazatele, např. též délku seznamování se, jež podle mého názoru má také vliv na rozvodovost, jež má v posledních letech i v Bzenci vzestupnou tendenci.

Zlaté svatby

V letošním roce dosáhli padesátiletého společného manželského soužití čtyři manželské páry. Na 16. 2. připadlo toto výročí na manžele Nedvědické. Pro vážnou chorobu manželky se nekonal slavnostní obřad v obřadní síni na radnici, ale určení členové sboru přišli s blahopřáním a upomínkovým dárkem do bytu. Paní Nedvědická za nějaký čas chorobě podlehla.

Dne 19. srpna slavili padesát let společného života manželé Bedřich a Jenovéfa Juráskovi, Úkolky čp. 993. Také tito přijali gratulaci od člena SPOZ.

Antonín a Marie Sedličtí bydlí ve Vracovské ulici čp. 376. V době, kdy měli padesáté výročí svatby, byli oba na delší dobu mimo domov, a proto jim SPOZ zajistil odeslání písemného blahopřání.

Na den 25. listopadu připadlo padesátileté jubileum manželům Pavlu a Marii Hrbáčkovým. Jmenovaní byli dlouholetými zaměstnanci MěstNV a městského biografu. Obřad v obřadní síni se konal stejně důstojně a slavnostně, jako by šlo o novomanžele. Oba se zapsali do pamětní knihy města. Z jejich zlaté svatby bylo pořízeno hodně fotografií, z nichž jsem též vybral některé do přílohy k městské kronice pod č. 9 a 10.

Letití občané

Sbor pro občanské záležitosti vede v evidenci občany, kteří dosáhli 80, 85, 90 a více let. Letos navštívili určení členové sboru v den narození s gratulacemi tyto jubilanty:

• Šebesta Pavel, ulice J. Baráka čp. 658, 4. 1. oslavil 80 let,
• Zelená Jaroslava, Mlýnská ulice čp. 966, 10. 2. oslavila 85 let,
• Šeděnka Felix, Náměstí svobody, pošta, 12. 2. oslavil 80 let,
• Janoušková Josefa, Vracovská ulice čp. 9, 21. 3. oslavila 85 let,
• Michalíková Anna, Horní náměstí čp. 704, 28. 3. oslavila 80 let,
• Novosadová Josefa, Olšovská ulice čp. 247, 12. 4. oslavila 91 let,
• Anselmová Anna, Olšovská ulice čp. 978, 4. 6. oslavila 85 let,
• Hradil Jan, Olšovská ulice čp. 880, 15. 6. oslavil 80 let,
• Hošková Božena, náměstí Svobody čp. 77, 30. 6. oslavila 90 let,
• Koláčková Anna, Zámecká ulice čp. 743, 30. 6. oslavila 80 let,
• Líčeníková Josefa, Olšovská ulice čp. 699, 5. 8. oslavila 85 let,
• Sasínová Františka, Olšovská ulice čp. 1056, 7. 8. oslavila 80 let,
• Běhalová Alena, Nádražní ulice čp. 973, 20. 8. oslavila 80 let,
• Daněčková Antonie, Vracovská ulice čp. 774, 21. 10. oslavila 93 let,
• Strnad Adolf, Partyzánská ulice čp. 1012, 8. 11. oslavil 80 let,

Nejstarší občankou města je tedy Daněčková Antonie.

Vyřazení vojáků z evidence

Slavnostní vyřazení šedesátiletých mužů z vojenské evidence ze Bzence a spádových obcí se uskutečnilo pod patronací SPOZ dne 20. února, ve velké zasedací místnosti na radnici. Shromáždilo se 57 vojínů, praporčíků a důstojníků, kteří dosáhli šedesáti let. Z našeho města jich bylo 15.

Zahájení a uvítání přítomných uskutečnil předseda MěstNV soudruh Jar. Vaculík. Po něm vystoupili studenti střední průmyslové školy konzervárenské s recitací, zpěvem a hudbou, které doplňoval hudební kroužek J. Jablonického. Slavnostní projev přednesl zástupce Okresní vojenské správy. Po předání propouštěcích listů a vystoupení zástupců MNV spádových obcí následovala soudružská zábava s malým občerstvením při hudbě. Pokud si vzpomínám a za svých 71 let života toho pamatuji hodně, se nikdy nikdo za první republiky takto důstojně s vysloužilci neloučil. Fotografický materiál z této akce jsem uložil v příloze ke kronice pod č. 11.

Nové občanské průkazy

Důstojné předávání nových občanských průkazů šedesáti mladým, patnáctiletým občanům, se uskutečnilo 17. dubna, jako součást oslav čtyřicátého výročí osvobození našeho města. V 17:00 se shromáždili mladí chlapci a děvčata v Kulturním domě, kde po zahájení následovalo pásmo písní a básní a potom slavnostní slib nejmladších občanů naší republice. Celá slavnost ve vyzdobeném sále za přítomnosti rodičů vyzněla velmi působivě, jak je zřejmé i z fotodokumentace v příloze ke kronice č. 12.

Maturitní vysvědčení

Předávání maturitních vysvědčení absolventům střední průmyslové školy konzervárenské bylo zajištěno SPOZ na den 7. června v obřadní síni MěstNV. Po zahájení slavnosti členkou sboru s. Šimíkovou, vyslechli si účastníci hudbu pianistky s. Setínské. Tajemnice MěstNV s. Eva Nevřivá přednesla slavnostní projev. Vyzvedla v něm důležitou roli našeho školství a jeho plnou podporu stranických i státních orgánů. Vyzvala absolventy, aby si byli vždy plně vědomi povinnosti, dávat své získané vědomosti ve prospěch naší socialistické společnosti a vlasti.

Slavnostním aktem předání důležitého dokumentu, s přáním hodně pracovních úspěchů v dalším životě, byla slavnost ukončena.

Beseda s rodiči

Na den 26. srpna svolal sbor besedu s rodiči prvňáčků. Děti byly rozděleny do tří prvních tříd označených písmeny A, B, C. Učitelkami pro tyto třídy byly jmenovány soudružky: Jurečková, Hrušková a Janovská. Informovaly rodiče o povinnostech dětí ve škole, co všechno dostanou od správy školy a co jim mají připravit rodiče. Dále je informovaly o tom, že školní rok bude slavnostně zahájen dne 2. září ve velké zasedací místnosti MěstNV, kam se mají s dětmi dostavit.

Nový školní rok

Od časného rána vyhrávala hudba městského rozhlasu pochody, aby se všem školákům dobře a vesele pochodovalo do nového školního roku. Každoročně se opakuje všem nám dobře známá scéna se spěchajícími dětmi do školní budovy, ale já si pokaždé znovu a znovu uvědomuji, jak jsou nyní děti dobře oblékány a živeny proti nám, kteří jsme byli školáky za první republiky a nenarodili jsme se do těch několika málo bohatých rodin. Také si vždy vybavuji, kolik péče věnuje náš stát našemu školství a kolik úsilí a námahy vynaloží všichni učitelé a další pedagogičtí pracovníci na to, aby naše mládež získala nejen co největší množství znalostí a vědomostí, ale také, aby si osvojila ideu i morální zásady socialistického člověka. A není-li toto vznešené úsilí hned v zárodku mařeno sobectvím a egoismem v rodinách, což se bohužel ještě dnes i ve Bzenci stává, pak je opravdu radost pohledět na vynikající výsledky u většiny, jichž naše socialistické školství dosahuje.

Výuční listy

Sbor pro občanské záležitosti zorganizoval předávání výučních listů na den 20. prosince jak v SOU zemědělském, tak i v SOU lesnickém. Prvně jmenované učiliště předávalo výuční doklady 160 vyučencům ve velké zasedačce MěstNV. Výzdobu si provedli učni sami i s kulturním programem. Slavnostní zahájení provedl předseda MěstNV Jaroslav Vaculík. Uvedl, že se učňům dostalo všestranných znalostí a vědomostí v oboru. Jejich povinností je, dávat tyto na novém pracovišti, kam nyní nastupují, plně ve formě kvalitní a obětavé práce, zpět naší společnosti.

Lesnické učiliště mělo slavnost ve svém kulturním klubu na Přívoze. Výzdobu si provedli učni též sami velmi vkusně. V kulturním pořadu si vytvořili pásmo s recitací, zpěvem a hudbou vlastní skupiny organizace Socialistického svazu mládeže. Slavnostní projev přednesla tajemnice MěstNV Eva Nevřivá. Výuční listy předával ředitel učiliště ing. Bohuslav Komůrka.

Průběh obou akcí byl důstojný a plně odpovídal danému poslání.

Beseda se staršími občany

Beseda se staršími občany nad 78 let byla sborem zajištěna v kavárně hotelu Lidový dům na den 25. 11. Zahájení bylo v 14:00. Děti z mateřské školy přednášely básničky a zazpívaly babičkám a dědům roztomilé písničky, které se ve škole naučily. Také skupina dirigenta Jablonického předvedla svůj program ze zpěvů a hudby. Občany pozdravili zástupci MěstNV, JZD Svornost a dohlížecího výboru Jednoty, spotřebního družstva. Následovala družná beseda, podáno menší občerstvení, při čemž je obveselovala skupina Jablonického hrou. Pozvaní občané byli dílem dojatí, dílem rozveselení a všichni dohromady byli velmi spokojeni a děkovali organizátorům i účinkujícím za péči a pozornost, jež jim je věnována, což nikdy dříve za jejich mladých let nebývalo pro staré lidi děláno.

Ostatní záležitosti

Sbor pro občanské záležitosti zajišťoval také civilní pohřby. Smuteční síň sice dosud není dokončena, proto se rozloučení se zesnulým – pokud nejde o pohřeb žehem – koná ve vestibulu kulturního domu, který se k tomu účelu vždy pietně upraví.

V letošním roce měl sbor ještě jednu starost: soudruh Daněček Antonín, dlouholetý, svědomitý a obětavý pracovník a funkcionář MěstNV, oslavil své sedmdesáté narozeniny. Vypomáhá na odboru výstavby ještě nyní. Jak jsem již uvedl vpředu, udělil mu ONV titul „Budovatel okresu hodonínského“. Sbor mu nechal zahrát ve státním rozhlase v Brně pěknou písničku.

Události při osvobození Bzence

Co bylo před čtyřiceti lety?

Letos oslavil Bzenec čtyřicáté výročí svého osvobození. Jak to ale bylo před čtyřiceti lety kolem toho významného 19. dubna 1945? Prožil jsem tu dobu v Bzenci a chci zde zaznamenat svoje vzpomínky, než zcela zapadnou v zapomnění. Pochopitelně nepůjde o celkové vyhodnocení událostí, ale jen o dílčí úsek jednoho pozorovatele. V kronice města není toto období mými předchůdci kronikáři popsáno.

Již v druhé polovině března bylo slyšet stále zřetelněji ojedinělou střelbu z děl přibližující se fronty. Za jasných, slunečných dnů jsem z naší vinice, kterou jsme vlastnili v trati „Maršálky“, viděl na svazích Bílých Karpat zvířený prach po vojenských kolonách, ustupujících ze Slovenska dolů na Moravu. Ojediněle jsem uviděl též gejzíry po výbuších dělostřeleckých granátů.

V Bzenci bylo v polovině března po vojenské stránce dosti rušno. Oběma směry, na Kyjov i na Veselí projížděly skupinky nákladních aut s nacistickými vojáky. Zmizeli Němci, kteří zde byli nasazeni jako správci zabavených obchodů a provozoven po Židech – pochopitelně i se svými rodinami, pravděpodobně v noci. Obyvatelstvu bylo již zakázáno vycházet od setmění do rozednění z domů na ulici, pod trestem zastřelení.

V této době jsem ještě chodil denně do zaměstnání. Pracoval jsem ve funkci pokladníka ve Vinařském družstvu, jež mělo své provozovny v zámku (nyní Moravské vinařské závody). Hned v polovině března jsme začali ukrývat před blížící se frontou část zásob vína a lihovin v množství téměř 500 hl a to tak, že víno bylo přečerpáno do tří sklobetonových cisteren o obsahu přes 400 hl, lahvové víno a lihoviny uložené v přepravních bednách naskládány v mezeře mezi cisternami až po klenbu. Celý tento prostor byl našim zedníkem zazděn starými cihlami a zeď byla natřena cukerným roztokem, aby na ní vybujela rychle sklepní plíseň, takže za dva dny byla „stará“, k nerozeznání od okolních zdí. Ukrývání zásob provádělo jen nás pět úředníků a tři potřební řemeslníci. Ostatní zaměstnanci z okolních obcí, ale i ze Bzence byli již na neplacené dovolené a do zaměstnání již nechodili.

Měli jsme s ukrytím tak tak na čase, neboť hned asi na druhý den přijela skupina německých důstojníků zásoby zabavit. Ředitel Skála s nimi dojednal odvoz zásob na příští den s tím, že vojákům bude zakázán vstup do sklepů, aby „nenarušovali plynulost a rychlost prací“. To bylo Němci dodrženo a tím nám bylo umožněno při přečerpávání vína z ležáckých sudů ve sklepě do transportních soudků na nádvoří na auta nasadit na čerpadlo ve sklepě dvě sací hadice. Jedna z nich sála víno ze sudu, druhá vodu z vodovodu, takže si odvezli celkové množství „vína“ jak bylo uvedeno v písemných dokladech. Po této akci jsme i my zbylí již do zaměstnání nemuseli chodit, neboť provoz družstva byl zastaven.

Jen tři, nebo čtyři dny jsem byl doma, když došlo v Bzenci k události, která otřásla všemi občany. Záhadným způsobem byla odhalena skupina osob, zapojených do odbojové činnosti právě v čase, kdy se sešli v jednom domě v Olšovci. Všichni čtyři byli ihned odvezeni do Kyjova a tam při výsleších ubiti k smrti. Byli to tři muži a jedna žena, kteří položili své životy v době, kdy už bylo naše osvobození na dosah ruky. Byli to hrdinové: Marie Staňková, Antonín Höhn, Florián Jelínek, František Juriga.

Celý týden po této události bylo v Bzenci nastěhováno Gestapo, které hledalo další stopy, vyhrožovalo smrtí a terorizovalo obyvatelstvo hlavně v Olšovci.

Kolem 10. 4. nastal ve vinicích nad Bzencem zvýšen pohyb německých vojáků. S motykou na rameni vydal jsem se „pracovat“ do vinice, abych zjistil, co se tam děje. Byl jsem však hned na začátku „Maršálkovy zmoly“, kudy vedla cesta do vinic, strážným rázně vrácen, že vstup do vinic je přísně zakázán. V té době se již ve dne i v noci ozývala občas dosti silná střelba z kulometů a samopalů z lesa. Proto jsem se vždy před setměním s manželkou a tříletou dcerou i starou tetou uchyloval do našeho nedalekého sklepa, jenž nám přes noc sloužil jako úkryt. Ukrývali se tam s námi i blízcí sousedé, takže se tam vždy shromáždilo kolem dvaceti osob.

Asi 15. 4. kulometná střelba dále sílila a ozývala se ojediněle již také ze svahů vinic. Asi 17. 4. zrána se ozvala velmi silná detonace. Ještě dopoledne jsme se dověděli, že nacisté vyhodili železobetonový most přes Syrovínku v Nádražní ulici. Výbuch byl tak silný, že jedna dlažební kostka o hranách 15 cm letěla vysokým dlouhým obloukem a při dopadu prorazila střechu a strop domku, který se nachází až v uličce „Na Luži“, spojující jihovýchodní roh náměstí s Bzinskou ulicí. Pak následovaly další výbuchy, jimiž byly vyhozeny mosty ve Vracovské ulici a v Olšovci. Poslední detonací zničili Němci staletou dominantu Bzence – kostelík na Starém hradě. Po těchto akcích zapálili ještě skladiště za nádražím, vyklidili město a opatrně se stáhli do vinic, kde si předem vybudovali novou obrannou linii. Osvoboditelská vojska mezi tím dosáhla okraje lesa, kde zaujala výchozí stanoviště. Odtud se pak ozývala silná kulometná palba, kterou Němci ze své linie opětovali. V tomto čase jsme byli stále ve sklepě, nebo před ním, když nastal chvíli klid. Hodiny ubíhaly velmi pomalu, hlavně noci se zdály být nekonečné, neboť spánek vsedě na lavici, nebo na soudku od vína, nebyl nijak vydatný.

Na sklonku noci z 18. na 19. dubna, byla ještě polotma, nahlížel jeden ze sousedů, Josef Bukvald, otvorem v zabarikádovaných dveřích ven, neboť se rozpoutala prudká palba z kulometů. Pojednou na mě zavolal, abych se šel rychle podívat. Přiskočil jsem k otvoru a uviděl jsem několik postav, přikrčených ke zdi protějšího domku, jak se opatrně pohybují kupředu. Byl jsem poněkud zmaten, neboť jejich uniformy, ačkoliv zřetelně nebyly německé, byly odlišné od uniforem Rudoarmějců, které jsme dobře znali z týdeníků v biografu, v nichž se Němci chlubívali zajatci. Přesto jsem však rychle otevřel dveře a radostně jsem na ně začal volat: „Zdravstvujtě tavariši“ a dávat znamení, aby šli ke mně. Tři z nich rychle přeběhli ulici, dva vešli do sklepa s připravenými samopaly a třetí zůstal hlídat u vchodu. Prohlédli sklep, a když zjistili, že tam nejsou nacisté, zase odcházeli. Nabízeli jsme jim jídlo a víno, ale vše s úsměvem odmítali. Nerozuměli jsme jim ani slovo, jen z výrazu „Romania“ jsme poznali, že jde o rumunské oddíly, včleněné do Rudé armády po osvobození Rumunska. Všichni tři se vzdálili a za nimi postupovali další, až bylo celé město obsazeno. K pouličním bojům nedošlo.

Ve městě byly v následující den ustanoveny noční hlídky. Byly tříčlenné. Jeden rumunský voják se samopalem, jeden bzenecký „vládní“ voják s puškou a civilista beze zbraně. Každá ulice měla podle délky jednu, nebo více hlídek, které chodily v přiděleném úseku tam a zpět.

Setrvávali jsme stále ve sklepě, neboť fronta se zde načas zastavila. Nacisté měli ze svých pozic celé předpolí i město jako na dlani a stačil sebemenší pohyb a hned zahájili zuřivou palbu z kulometů.

Rumunská jednotka se připravovala k útoku. Počala s dělostřeleckou přípravou z okraje lesa. Snahou dělostřelců bylo zničit granáty hlavně kulometná hnízda, jež byla dokonale zastřílena na celý prostor a přitom velmi dobře kryta, takže je bylo možno zničit jen přímým zásahem. Tato příprava trvala několik dnů. Když začala dělostřelecká palba a granáty nám hvízdaly nad hlavou, krčili jsme ji zpočátku mezi ramena. Ale po několika výstřelech jsme si zvykli a poučili se, že pokud hvízdají nad hlavou, tak nám neuškodí.

Na dvorku našeho domku jsme chovali tři slepice a několik králíků, proto jsem chodil dvakrát denně těch 150 m domů krmit je a přinést též něco k jídlu pro nás. Nejkratší cestou ze sklepa domů jsem měl po levé ruce asi 15 m volné prostranství, jímž bylo vidět až k vinicím a naopak. Při jedné pochůzce jsem se zde zastavil a hleděl k vinicím. Netrvalo to snad ani pět sekund, když mně hvízdlo těsně nad hlavou několik střel z kulometu a rozbilo několik tašek na střeše domu po mé pravici. Rychle jsem skočil za nedaleký roh domku a pak už jsem používal jen cesty o několik metrů delší, ale bezpečnější. Vylíčená příhoda mě přesvědčila o tom, jak Němci mají celý prostor stále pod dozorem a že útok na jejich pozice bez podpory dělostřelců, by si vyžádal velké množství obětí na životech. Povídalo se potom, že dělostřelci obdrželi vyznamenání za to, že se jim podařilo přímými zásahy zlikvidovat několik kulometných stanovišť. Němci na bzeneckém úseku dělostřelce neměli, jenom minomety, ale těch nepoužili mnohokrát. Vím jen o jednom výstřelu, při němž mina dopadla na domek klempíře Antonína Maděry (pátý od pošty) a poškodila jej. O život nepřišel nikdo, jen jeho žena, která stonala a ležela v posteli, byla padajícím zdivem trochu poraněna. Druhý výstřel a exploze miny zasáhla domek manželů Plzákových ve Vracovské ulici a značně jej poškodila. Oba staří manželé byli usmrceni. Třetí výstřel a výbuch miny jsem zažil sám. Z radnice byla vyhlášena výzva, aby občané přišli pomoct zbudovat náhradní most přes Syrovínku v Nádražní ulici. Sešlo se nás tam asi 20. Než však jsme se mohli dát do práce, vybuchla pojednou ve vzdálenosti asi 150 m od nás mina. Rozprchli jsme se na všechny strany a už jsme se k práci nevrátili. Most zbudovali v noci vojáci.

Asi za týden po osvobození města jsem byl také já určen na noční hlídku. Chodili jsme neustále naší ulicí (nyní Jos. Baráka), od křižovatky ke křižovatce za poměrného klidu. K půlnoci však Němci rozpoutali silnou palbu pěchotními zbraněmi. Obával jsem se, že se Němci pokoušejí znovu obsadit naše město. Bylo všeobecně známé, že tam, kde se jim to podařilo, masakrovali civilní obyvatelstvo, muže, ženy i děti za nepřátelskou činnost proti „Říši“. Snažili jsme se od rumunského vojáka získat informace, ale pro jazykovou překážku jsme toho nedocílili. Pak jsme na křižovatce naší ulice s cestou vedoucí směrem k vinicím uviděli několik družstev rumunské pěchoty a domyslili jsme si, že jde vlastně o její útok proti pozicím nacistů. A skutečně. Do rána byla obranná linie Rumuny dobyta a nacisté museli ustoupit. Udrželi se ještě více než týden na kopci „Kněží hora“ nad Olšovcem. Zde měli kulometné hnízdo, jež se dělostřelcům nepodařilo zničit. Odtud odstřelovali ještě celou dobu, než byli odříznuti a zničeni zezadu, rumunské vojáky i obyvatele Olšovce na ulicích, pokud se tam pohybovali. Tam byl také zraněn střelou do nohy Josef Dufalík, učitel a též bývalý kronikář města Bzence ve dvacátých letech. Zranění nebylo však tuze vážné.

V bojích o město neměli tedy Bzenčané příliš velkých ztrát. Že však šlo o tuhý boj i při osvobozování Bzence, o tom nás přesvědčuje ta skutečnost, že při něm položilo své životy 56 rumunských hrdinů. Počet zraněných byl několikanásobně větší.

Osvobozením města však útrapy Bzenčanů nepominuly, ba právě naopak, teprve začaly. Nacisté svou obrannou linii ve vinicích zabezpečili též položením spousty nášlapných min ve všech vinicích. Ty zůstaly v Bzenci v zemi jako zákeřná zbraň i po vyhnání Němců daleko odtud na sever a číhaly, který nešťastník na některou z nich šlápně. Pak nastal hromový výbuch a nedošlo-li k nejhoršímu, přišel postižený o nohu, kterou na minu šlápl.

Přes toto hrozné nebezpečí se nutili občané do vinic chodit. Jaro bylo již pokročilé a vinohrady čekaly na zameškané práce, bez jejichž dodatečného provedení by došlo na porostu révy k nenahraditelným ztrátám. Výtěžky z vinic znamenaly totiž v kapitalistickém režimu velmi důležitou příjmovou položku pro vinaře, nehledě i k dalším výhodám. Proto zde byla tak silná nutnost vinici a budoucí úrodu z ní zachránit i při hrozícím nebezpečí. A tak lidé začali do vinic chodit, nejprve ti nejsrdnatější, ale hned nato i ostatní, protože na rozmyšlenou nebylo moc času. A tak se občas ozvala z vinic jedna, někdy i více detonací denně, jež pro nešťastníky znamenaly konec snažení. Po každém výbuchu, kdy se zvedl k obloze sloup černého dýmu a hlíny, utíkali tím směrem s nosítky občané, kteří se dobrovolně ujali funkce sběračů raněných, aby postiženého snesli rychle do města a odvezli do nemocnice do Uherského Hradiště. Ve velké budově továrníka Fürsta, který včas emigroval před Hitlerem do Anglie, byla zřízena obvazovna raněných.

Na pomoc byli pozváni sovětští minéři. Přišla několikačlenná skupina, vyzbrojená elektromagnetickými hledači a jimi našli a zneškodnili všechny kovové miny a vytvořili několik bezpečných průchodů v minovém poli. Pak byli odvoláni na jiný, důležitý úsek. Dřevěné miny ve vinicích mimo průchody museli vyhledávat Bzenčané sami jedině překopáváním celé vinice, místo vedle místa, aby ani kousek půdy nezůstal vynechaný. Miny v dřevěných pouzdrech přístroje neodhalily. Přišli do Bzence ještě dva občané, kteří si osvojili rychlý minérský výcvik, byli vyzbrojeni i hledači min v kovových pouzdrech a vydatně pomáhali. Oba však postupně zaplatili za výpomoc také tu krutou daň, neboť oba přišli o nohu. Při nehodě jednoho z nich jsem byl náhodou v jeho blízkosti.

Naše vinice se nacházela uprostřed zaminovaného prostoru a museli jsme předpokládat, že na ní budou též miny, a že ji musíme celou překopat. Přiznávám, že jsem se do této práce nijak nehrnul. V té době už jsem opět chodil do zaměstnání a nebezpečnou práci jsem stále odsouval. Ale moje manželka byla s vinicí velmi citově srostlá a také srdnatější nežli já a stále na mne naléhala, abychom s prací již začali. Nechal jsem si u kováře zhotovit dvě motyky (škrabky) téměř 30 cm široké a opatřil je místo normálních násad, třímetrovými bambusovými holemi. Těmito škrabkami jsme mohli překopávat – seškrabovat zeminu téměř tři metry před sebou, což bylo bezpečnější. S touto výstrojí jsem se uvolil jít příští den po zaměstnání do té nebezpečné práce. Příští den zrána, když jsem byl v zaměstnání, k nám náhodou přišla moje sestra z Vracova, domluvily se s manželkou, šly hned do vinic, aniž by čekaly na mne a začaly s překopáváním. Odpoledne, když měly překopánu asi polovinu pole, hrábla sestra škrabkou mezi dvěma keři révy, zarazila se a rychle zvolala: „Mina“! Pod odhrnutou, slabou vrstvou země, se jí objevilo dřevěné víčko miny, ne větší než deset krát deset centimetrů, které částečně pootevřeno, a opírajíc se hranami bočního výřezu o pojistku rozbušky, čekalo na šlápnutí. Při něm by se zavřelo, čímž by vytáhlo pojistku rozbušky a došlo by k výbuchu.

Obě ihned s další prací skončily a navečer jsme šli ohlásit na radnici nález miny a dojednali jsme s minérem Michalem, že nám půjde nalezenou minu zneškodnit a prohledat zbytek pole. Druhý den jsem s ním šel do zaminovaného prostoru, abych mu ukázal, kde má hledat. Cestou nás předešel jeho kolega, který shodou okolností měl dohledávat část vinice přes dvě parcely od nás. Zatím co si Michal připravoval přístroj hned na kraji naší vinice, šel jeho kolega nahoru až k místi, kde předešlý den přestal pracovat. My dva jsme postupovali obezřetně až k místu, kde byla ta odkrytá mina. Michal k ní poklekl, otevřel opatrně víčko a pomalu ji vyndal z jamky ven. Obezřetně vyšrouboval rozbušku z třaskaviny a celou krabičku mi podal, abych si vše prohlédl. V krabičce byla uložena trhavina velikosti toaletního mýdla, zabalená do impregnovaného obalu. A to bylo vše. Taková jednoduchá věc, a přitom tak strašlivé následky. Vrátil jsem mu tu hranatou věc, on si ji vložil do brašny, pokračoval nyní v další prohlídce pole s přístrojem na uších a rámovou anténou na dlouhém držadle v ruce. Při tom pozoroval upřeně každý kousek země a podezřelé hrbůlky a větší hrudy rozhrnoval, aby se přesvědčil, zda neskrývají minu. Uplynulo několik minut, když se nahoře asi 300 m před námi ozvala silná detonace. „Už to dostal“, zvolal Michal a začal spěchat brázdou nahoru. Anténou zběžně hledal před sebou, jestli ve sluchátkách neuslyší ten hvízdavý zvuk, který by odhalil minu. Já jsem běžel v patách za ním. Když jsme přiběhli nahoru, uviděl jsem zraněného, jak sedí na zemi již jenom 10 m od horní cesty, u níž naše vinice končily. Z této cesty si k němu již prokopal chodníček Maxmilián Látal, holič z náměstí. Noha, jíž minér šlápl na minu, byla do půli lýtka roztrhána. Látal mu pahýl držel nad zemí a vinohradnickými nůžkami mu z něj odstřihával zakrvácené cáry svaloviny a šlach. Byla to otřesná podívaná. Michal vyndal z brašny gumové škrtidlo, jímž nohu těsně pod kolenem utáhl, aby nešťastník nevykrvácel. Mezitím se seběhlo k místu neštěstí několik mužů z nejbližších vinic. Pomohli nám a společně jsme zraněného vynesli na cestu, položili jej na trávník, pahýl nohy mu drželi vzhůru a Michal mu ji provizorně obvazoval, aby krvácení bylo co nejmenší. Jeden z mužů běžel pro nosítka, ale už v polovině cesty potkal nosiče s nosítky. Ti pak odnesli další oběť válečného běsnění dolů do města, aby mohl být dopraven do nemocnice. Byl jsem podívanou na tu událost tak otřesen, že jsem se ihned vydal domů touž brázdou, kterou jsme přiběhli nahoru ke zraněnému. Jenže nyní byla moje chůze velmi pomalá. Při každém kroku jsem prohlížel pečlivě místo, kam mám šlápnout, takže mně cesta dolů na začátek vinohradu trvala hodně dlouho.

Případ, který jsem popsal, nebyl poslední. Ještě mnohokrát zazněla z vinic detonace. Vždyť i minéra Michala potkal za nějaký čas stejný osud, jako jeho kolegu. Bylo těch postižených hodně přes dvacet.

Chtěl jsem moje vzpomínky z osvobození Bzence doplnit přesným seznamem obětí. Sám, společně s manželkou a několika dalšími pamětníky, jsme však sestavili pouze tento kusý seznam:

• Blatecký Stanislav, Baráky – zemřel až po určité době,
• Chytil, řezník, Olšovec – zemřel po zranění,
• Jeníčková, Olšovská ulice – zemřela po zranění,
• Michal, minér, Baráky – zůstal naživu (invalida),
• jeho kolega (popsaný případ) – zůstal naživu (invalida),
• Michalík, Horní náměstí – zemřel po zranění,
• Novák, Bzinská ulice – zemřel po zranění,
• Novotná, Nádražní ulice – zemřela po zranění,
• Panáček, Baráky – zůstal naživu (invalida),
• Potůček, Baráky – zemřel po zranění,
• Rachvala Mojmír, Baráky – zůstal naživu (invalida),
• Rajsiglová, Horní náměstí – zemřela po zranění,
• Richter, Baráky – zemřel po zranění,
• Ruthová, Bzinská ulice – zůstala naživu (invalida),
• Somr Jindřich, Baráky – zemřel po zranění,
• Šebesta, Baráky – zůstal naživu (invalida),
• Vávra Lubomír, náměstí Svobody – zůstal naživu (invalida),
• Vrzal, Baráky – zemřel po zranění.

Ze škol a učňovských učilišť

Mateřská škola I.

Ředitelka Františka Potáčková.

Za uplynulý školní rok dosáhly děti v průměru těchto výsledků: v tématu rozvoj poznání většina dětí dobře danou látku zvládla. U menší části zůstala určitá pasivita. V jazykové výchově bylo dosaženo též dobrých výsledků. Jen ojediněle nebyly odstraněny zcela prvky nářečí. V matematických představách se naučily všechny děti rozlišovat geometrické tvary. Rovněž početní představy zvládly, až na nepatrné výjimky, dobře. Hudební výchova byla na velmi dobré úrovni. Dobré výsledky byly nejen ve zpěvu, ale též v pohybovém rytmu a ve vlastním doprovodu zpěvu rytmickými nástroji. Výtvarná výchova byla též velmi dobře zvládnutá, a to nejen kresba tužkou, ale i barvami a též prostorově. V pracovní výchově se naučily děti práci s nůžkami a papírem, i textilem. Snažily se též docílit dobrých výsledků v tvarování. Obstály dobře i v práci pěstitelské. V tělesné výchově bylo docíleno větší mrštnosti, osvojily si hodně tělocvičných prvků, upevnila se sportovní i všeobecná kázeň a dobrý pokrok byl docílen i v otužování. V mravní výchově si děti osvojily správné chování k učitelkám i ostatnímu personálu, rozvoj sebeuvědomění a sebeovládání; podřizování svých přání přáním kolektivním nebylo vždy zcela uplatňováno, zejména tehdy ne, když se domnívaly, že jsou bez dozoru.

K zahájení nového školního roku byly všechny třídy pečlivě vyčištěny a uklizeny. Pro deštivé počasí nebylo možno dokončit opravu terasy, a proto též nebyla vymalována vstupní hala. Všechna okna i dveře byly opatřeny kovovým těsněním, čímž se zamezí větším ztrátám tepla. Celá škola byla za spolupráce s rodičovským sdružením na zahájení školního roku dobře připravena.

V novém školním roce bylo přijato celkem 128 dětí. Z nich bylo 65 děvčátek a 63 hochů. Děti byly rozděleny do čtyř tříd. Podle věku je složení takové: do šesti let 17 dětí, do pěti let 50, do čtyř let 31, do tří let 24 a do dvou let 6 dětí.

Mateřská škola II. v Kolonii

Ředitelka: Nejezchlebová Libuše.

Ukončený školní rok byl hodnocen takto: po stránce chování si děti osvojily ze dvou třetin úctu k učitelkám, personálu a k dospělým občanům. Vysloveně negativních jevů nebylo. K vzájemnému chování a dobrým vztahům přistoupily pod dozorem téměř plně, avšak při domněnce, že dozor není, se vyskytovali jedinci, chovající se nevhodně, až agresivně. Jazyková výchova měla dobré výsledky, neboť děti si postupně odvykly od používání nevhodných výrazů a část jich měla velmi dobrý způsob vyjadřování. V matematické výchově se děti naučily rozeznávat větší skupiny věcí od menších, základní jednoduché geometrické tvary předmětů a sestavovat je do skupin. V hudební výchově pochopily ihned rytmus, tóny poněkud později, některé z nich vůbec ne. Ve výtvarné výchově se poměrně dobře naučily kreslit podle předlohy jak tužkou, tak i barvami. V tělesné výchově nejraději běhaly, skákaly a cvičily pažemi.

Před zahájením nového školního rou byla celá budova vymalována a uklizena. Největší výhodou bylo zavedení plynu, jak na topení, tak i k vaření. Provedení elektroinstalačních prací, větracích vložek, osazení kovovými dvířky a omítání, bylo zajištěno odborníky z rodičovského sdružení formou brigádnické výpomoci.

Ředitelka Nejezchlebová Libuše byla velmi aktivně zapojena do politické a veřejné práce jako členka školské a kulturní komise MěstNV, členka závodního výboru ROH při základní škole, zajišťovala spolupráci s třemi patronátními závody a pomáhala při údržbě a ošetřování školní zahrady.

Učitelka MŠ II. se podílela na politické a veřejně prospěšné práci jako aktivistka školské a kulturní komise MěstNV, jako vedoucí pionýrské organizace, nacvičovala skladby na spartakiádu, vedla plavecký výcvik dětí, zúčastňovala se pracovních brigád atd.

Základní škola, Horní náměstí

Ředitel školy: Bašátek Vítězslav.

Zástupce ředitele: Plšek Jenda.

V ukončeném školním roce bylo ve škole 552 žáků, z toho na nižším stupni (první až čtvrtý ročník) 296 a na vyšším stupni (pátý až osmý ročník) 256 žáků. Jakých výsledků dosáhli v tom školním roce? Tak z celkového počtu bylo 76 vyznamenání. Naproti tomu pouze dva žáci neprospěli, tři dostali z chování známku druhého stupně a jeden dokonce třetího stupně. V celoškolním průměru vycházejí z vyučovacích předmětů takové známky:

• jazyk český 2,34,
• psaní 1,79,
• vlastivěda 1,76,
• přírodověda 1,87,
• matematika 2,12,
• jazyk ruský 2,44,
• fyzika 2,09,
• chemie 2,28,
• přírodopis 1,92,
• zeměpis 2,00,
• dějepis 2,05.

V metodice a organizaci vyučování, stejně tak v učitelském sboru a ani v materiální základně, nedošlo k podstatným změnám.

Kromě výuky, zajišťuje se na škole další bohatá výchovná činnost. Pracuje zde pionýrská organizace, jež měla koncem školního roku 334 členů. Byly při ní vytvořeny 22 oddíly, z toho 6 oddílů nejmenších Jisker o celkovém stavu 119 dětí, 6 oddílů starších pionýrů, 1 oddíl turistický, 1 přírodovědný, 1 mladých požárníků, 1 praktická dívka. V nich bylo úhrnem 162 žáků a žákyň.

V letošním roce čtyřicátého výročí osvobození naší vlasti Rudou armádou se pionýrské organizace zapojovaly do celostátní soutěže, která se nazývala „Cestou ke svobodě a míru“. Probíhala v pěti etapách. Ze zdejší organizace se do soutěže přihlásilo 16 oddílů. Všechny podmínky se podařilo splnit jen 2 oddílům. I tak byla účast pionýrů v soutěži výchovným přínosem.

Žáci naší ZŠ se podíleli do značné míry i na veřejném životě ve městě. Přednášeli básničky, zpívali písničky, chlubili se nacvičenými hrami a kulturně výchovnými pásmy při akcích, jež byly zajišťovány hlavně orgány MěstNV, občanskými výbory a dalšími organizacemi národní fronty.

Byli například hlavní složkou lampionového průvodu, stáli čestné stráže při kladení věnců, zajišťovali kulturní vložky na schůzích atd. Velmi prospěli pracemi při tvorbě a ochraně životního prostředí. Ošetřovali okrasné záhony s květinami, udržovali park před ZŠ a též vysázeli květiny, keře a stromky. Velmi prospěšní byli při sběru odpadových surovin, jichž odvedli přes sto metrických centů.

Budova školy byla k zahájení nového školního roku podle potřeby nově vymalována, řádně uklizena a vyzdobena. Tím se však nezvětšily její prostory, jsoucí už řadu let nedostatečné a nevyhovující. Jak píši na jiném místě, výstavba nové školy se sice stále prosazuje, ale do plánu se dosud nedostala. Je sice zpracován návrh investičního záměru, provádí se výběr staveniště, zajišťuje se předběžně projekční kapacita, což sice nezlepší současný stav, ale potřebné to je. Stejně potřebná bude pomocná práce všech občanů při výstavbě, aby se neprodlužovala jako na mateřské škole I., i když tato stavba bude zajišťována dodavatelsky.

Střední průmyslová škola konzervárenská

Ředitelka: ing. Hájková Ludmila.

V personálním obsazení došlo k několika změnám. Nově byla přijata ing. Doubravová Jaroslava a z prezenční vojenské služby se vrátil Pavlík Ivan, vyučující tělesnou výchovu a biologii. Do důchodu odešel vychovatel Pavlík František a jeho funkci převzala Žáková Ludmila. Simonová Alena přešla z kategorie učitelů zpět do skupiny vychovatelů. I po těchto změnách zůstává sbor učitelů čtrnácti členný a vychovatelů je šest, jako loni.

Škola zajišťuje výuku v oborech konzervárenství a zpracování cukru s výrobou cukrovinek. V letošním roce ukončilo školu, z celkového počtu 235 žáků, 60 studentů, z nichž 6 bylo přijato na vysokou školu. Ostatní nastoupili do praxe. Nový školní rok byl zahájen s 229 studujícími, z nichž bylo 180 dívek. Byli rozděleni do osmi tříd. V oboru konzervárenském je celkem 114 studujících, z toho 89 dívek, v oboru zpracování cukru a výroba cukrovinek celkem 115, z toho 91 dívek. Ve školním internátě je ubytováno 144 studujících, z toho 112 dívek.

K čtyřicátému výročí našeho osvobození obdržela Ludmila Hájková stříbrný odznak SSM „Za socialistickou výchovu“ a „Čestné uznání“ rady MěstNV; Ludmila Žáková „Čestné uznání“ rady MěstNV a „Čestné uznání“ za práci v ROH; RNDr. Dušan Sponar obdržel zlatý odznak SSM „Za socialistickou výchovu“. Františku Pavlíkovi bylo propůjčeno při odchodu do důchodu státní vyznamenání „Za obětavou práci pro socialismus“ a udělen mu titul „Vzorný učitel“.

Na škole je organizace SSM s velmi aktivní činností. Jsou v ní kroužky recitační, pěvecký, sportovní a kulturní. Zajišťují svými programy ukázky svého umění při různých akcích nejen ve škole, ale i pro MěstNV, SPOZ a další. Členové SSM se zúčastňují též různých soutěží. V soutěži „O zemi“ obsadili v okrese první místo a v letní prázdninové aktivitě Vašík Miroslav první místo v jednotlivcích a celá organizace SSM první místo ve skupině škol. Pavlína Huličná byla jako nejlepší funkcionářka přijata vedoucím tajemníkem KSČ Formanem.

Střední odborné učiliště zemědělské

Ředitel: ing. Frýbort Miloslav CSc.

V profesorském, mistrovském a vychovatelském sboru nedošlo ve sledovaném roce ke změnám. Učiliště zajišťovalo výuku:

• v oboru zahradník 189 učňů,
• v oboru konzervář 153 učňů,
• v oboru vinař 89 učňů,
• studium na střední škole pracujících v zemědělství 65 učňů.

Celkem si zde získávalo kvalifikaci a dobré, praktické vědomosti do života 496 učňů. Vhodným propojením teoretické výuky s praktickou prací, každodenní snahou profesorského a mistrovského sboru předávat potřebné vědomosti a především zájmem učňů o vědění se realizuje pravé poslání SOUZ vytvářet kvalitní kádry pro zemědělskou velkovýrobu. SOUZ obhospodařuje vlastní školní statek, o němž podávám zprávu ve stati o zemědělské produkci.

V měsíci listopadu letošního roku uspořádali SOUZ, jako současný pokračovatel, oslavu stoletého výročí založení tehdejší rolnické školy. Zúčastnilo se jí téměř 900 absolventů z České i Slovenské socialistické republiky. Součástí oslavy byla výstava ovoce a konzervárenských výrobků v areálu dílen na „Pokusném poli“, kde bylo vystaveno 250 vzorků ovoce z JZD a Státních statků, v nichž absolventi pracují. Dále byla instalována výstava vín, spojená s vyhodnocováním. Bylo tam shromážděno 660 vzorků, rovněž z těch podniků, kde absolventi pracují, i z vlastního pěstění a výroby některých absolventů, takže zde byl vystaven průřez typických vín z různých oblastí.

Učiliště obdrželo při tomto jubileu čestná ocenění své dobré činnosti od ministerstva zemědělství a výživy, od JmKNV v Brně i od OV KSČ v Hodoníně. Též dlouholetí pracovníci byli oceněni.

Na SOUZ vyvíjí dobrou činnost organizace SSM. Členové pracují v různých kulturních a sportovních kroužcích, a že si vedou dobře potvrzuje to, že v celostátní soutěži v recitaci, sborovém zpěvu a folklorním vystoupení získali první místo.

Střední odborné učiliště lesnické

Ředitel: Komůrka Bohuslav.

Zástupce pro teoretickou výuku je ing. Frühauf, zástupce pro odbornou výuku je Vajčner Jan, pro mimoškolní činnost je vedoucím Haša. Hospodářkou je Keprtová. Učitelský sbor čítá 5 členů. Mistrů odborného výcviku je 13. Sbor mistrů byl v letošním roce posílen o nového mistra ing. Gasnárka. Vychovatelů je šest.

Celkem je v učilišti 130 učňů, kteří jsou rozděleni takto:

• první ročník – 2 třídy, celkem 44 učňů,
• druhý ročník – 2 třídy, celkem 42 učňů,
• třetí ročník – 2 třídy, celkem 44 učňů.

Letos absolvovalo výuku celkem 43 absolventů SOUL, kteří byli rozděleni do různých provozů. 43 učňů bylo přijato nově do učení.

Učni mají založenu základní organizaci SSM, v níž mají ustaven kroužek sportovní a kulturní. K různým slavnostním událostem si zajišťovali vždy sami jak výzdobu místností, tak i kulturní program. Zajišťovali též ohně míru a přátelství při celoměstských slavnostech.

Knihovna města Bzence

Vedoucí městské knihovny, Věra Šišáková, vykazovala stav čtenářů koncem období celkem 1 046, Čtenáři uskutečnili za tento rok 8 000 návštěv v knihovně. Vypůjčili si při nich 39 117 knih a časopisů.

Při městské knihovně pracuje klub mladého čtenáře. Je v něm organizováno 18 žáků ze základní školy. Pro svoji činnost mají zpracovaný vlastní plán práce. Nejenom, že si pilně vypůjčují a čtou knihy, ale vykonávají i celou řadu všeobecně prospěšných prací pro knihovnu, v základní škole, ale i jinde. Velmi zajímavé a lákavé jsou pro ně besedy se spisovateli, které jim zajišťuje vedoucí Šišáková. Tak například měli v tomto období zajištěnu besedu se spisovatelem Eduardem Petiškou, která se konala ve Veselí nad Moravou a s Oldřichem Sirovátkou ve Strážnici.

Kolektiv městské knihovny se též velmi zasloužil o propagaci významných politických a kulturních událostí a výročí. V knihovně samé a v propagační skříňce na náměstí Svobody k těmto událostem přichystal 44 výstavek knih a 38 nástěnek. Z další bohaté činnosti uvádím ještě toto: pro žáky základní školy, učně středních odborných učilišť i studenty střední školy konzervárenské zorganizovaly soudružky 31 literárních besed, zajišťovaly exkurze mládeže do knihovny a samy besedovaly s účastníky nad některými knihami.

Velmi činorodá byla jejich práce metodická, při níž uskutečnily 50 metodických návštěv v místních knihovnách svého obvodu a dále uspořádaly pracovní aktiv s místními knihovníky na téma o možnostech práce s politickou literaturou v malých knihovnách a poskytly ještě navíc 23 konzultací ve zdejší knihovně.

Ve dvouleté soutěži aktivity veřejných knihoven k čtyřicátému výročí našeho osvobození a Slovenského národního povstání byla práce našich knihovnic oceněna čestným uznáním Okresního národního výboru v Hodoníně.

Bzenecké vinařské slavnosti

Letošní tradiční vinařské slavnosti byly uspořádány dne 23. až 25. srpna. První se představila Bzenčanům i nejčasnějším návštěvníkům zblízka i širšího okolí cimbálová muzika „Olšava“ ze souboru Závodního klubu pracujících z Uherského Brodu. Její primáš Luboš Málek se svými sólisty připravil účastníkům besedy u cimbálu pestrý program slováckých písniček z horňácka i s ukázkami tanců, s nezbytným verbuňkem, bujarým cifrováním a výskáním. Program byl natolik působivý, že se nakonec připojili i diváci a zpívali ty písničky, které jim byly známé, společně s účinkujícími.

Příští den – v sobotu sloužila návštěvníkům k nahlédnutím pečlivě připravená výstava drobného hospodářského zvířectva. Chovatelé se zde chlubili vybranými druhy holubů, kohoutů, slepic, králíků, ale i jinými druhy vzácnějšího zvířectva.

Konala se též tradiční výstava vína, spojená s jeho vyhodnocením. Hodnotitelská komise měla obtížnou situaci, vybrat z velmi dobrých to nejlepší. O zpestření výstavy se starala cimbálová muzika JZD z Vracova s primášem M. Vlkojanem.

Návštěvnickou drobotinu zajímal nejvíce zábavní lunapark na náměstí, jehož kolotoče, houpačky, autodrom, železniční vláček, velekolo i střelnice, byly v neslábnoucím obležení. Plně zaneprázdněni byli i prodavači mnoha stánků s cukrovinkami, zmrzlinou, hračkami, nafukovacími balonky a jiným sortimentem pro děti, ale i dospělé.

Jediné co mně tam scházelo – nebyl tam prodej tradičních „kvašáků“, který býval od nepaměti reklamou slavností. Domnívám se, že by nebylo na škodu, kdyby pořadatelé zajistili pro příště tuto tradici například prostřednictvím organizace Svazu mládeže.

Navečer byl zahájen hlavní, kulturně zábavný pořad, jako obvykle v přírodním hledišti zámeckého parku. Vystupovaly v něm skupiny hudeb a zpěváků, známých z rozhlasu a televize. Zakončen byl tradiční veselicí až v pozdních nočních hodinách.

V neděli dopoledne pokračovala slavnost provozem lunaparku a promenádou Bzenčanů se svými návštěvami po městě a odpoledne byl závěrečný estrádní program opět v přírodním hledišti zámeckého parku.

Stav a vývoj obyvatelstva v Bzenci za rok 1985

• Počet obyvatel k 1. 1. 1985 – celkem 3 980, z toho 2 062 žen a 1 918 mužů.
• Počet narozených – celkem 48, z toho 23 děvčat a 25 hochů.
• Počet zemřelých – celkem 53, z toho 24 žen a 25 mužů.
• Přistěhováno v rámci okresu – celkem 76, z toho 40 žen a 36 mužů.
• Přistěhováno z jiných okresů – celkem 54, z toho 25 žen a 29 mužů.
• Vystěhováno v rámci okresu – celkem 52, z toho 30 žen a 22 mužů.
• Vystěhováno do jiných okresů – celkem 43, z toho 18 žen a 25 mužů.
• Konečný počet obyvatel k 31. 12. 1985 – celkem 4 010, z toho 2 078 žen a 1 932 mužů.
• Počet přechodně bydlících k 31. 12. 1985 – celkem 764, z toho 472 žen a 292 mužů.

Z tohoto přehledu je vidět, že po několika letech stálého poklesu, se stav obyvatel zvýšil a opět překročil hranici 4 000. Zvýšení nenastalo však přirozeným přírůstkem, ale vyšším přistěhováním.

Na počátku roku byl podíl mužů z celkového počtu obyvatel 48,19 % a žen 51,81 %. Koncem roku je podíl mužů 48,18 % a žen 51,82 %. V našem městě žilo trvale 40 občanů cikánského původu a to v osmi rodinách cikánských a ve třech smíšených. Všichni dospělí měli přiměřené zaměstnání. Také ubytování mají dobré ve vlastních domcích, jež jim zajišťoval MěstNV. U osmi mladistvých je uplatňována intenzivní péče pro porušení platných zákonů.

Počet důchodců činil v průměru 892 osob, to je 22,85 % z celkového, průměrného počtu obyvatel. Roční důchod jednoho důchodce činil 14 722,50 Kčs, to je měsíčně 1 226,65 Kčs. Z rozpočtu MěstNV bylo ještě vyplaceno potřebným občanům v dlouhodobé nemoci, nemohoucnosti apod. na zvláštní podpoře více, jak 185 000 Kčs.

Hospodářský přehled v Bzenci

Výsledky hospodaření MěstNV – rozpočet

Na straně příjmů byly vykázány tyto skutečnosti:

• vodní hospodářství 1 207 Kčs,
• školství 416 720 Kčs,
• kultura 2 580 Kčs,
• správa 1 045 Kčs,
• místní hospodářství 46 446 Kčs,
• stavebnictví 5 038 Kčs,
• zemědělská daň 239 210 Kčs,
• daň z příjmu 14 725 Kčs,
• daň domovní 136 874 Kčs,
• poplatky 55 300 Kčs,
• poplatek ze psů 15 370 Kčs,
• dotace plánované 2 302 000 Kčs,
• dotace na investice 183 771 Kčs,
• ostatní dotace 1 448 000 Kčs,
• převod z fondu RR ONV 1 204 134 Kčs,
• převody účetně 177 Kčs,
• doplňkové zdroje 153 062 Kčs,
• celkové příjmy včetně dotací 6 225 659 Kčs.

Na straně výdajů byly vykázány tyto částky:

• vodní hospodářství 58 538 Kčs,
• místní komunikace 189 136 Kčs,
• školství 2 655 865 Kčs,
• kultura 94 237 Kčs,
• správa 227 975 Kčs,
• sociální zabezpečení 185 408 Kčs,
• místní hospodářství 669 222 Kčs,
• stavebnictví 146 791 Kčs,
• pokladní správa 2 907 Kčs,
• akce „Z“ 1 782 605 Kčs,
• celkové výdaje obnášely částku 6 012 774 Kčs.

Hospodářský přebytek MěstNV 212 885 Kčs.

Rada MěstNV schválila komise, která provedla inventarizaci majetku MěstNV k 30. 9. 1985. Celková hodnota základních prostředků k tomuto datu byla 40 371 914 Kčs a hodnota drobných krátkodobých předmětů 2 190 922 Kčs.

Hospodářská charakteristika

Bzenec je městem, v němž je rozvinutý průmysl i zemědělství. V průmyslu jsou zaměstnány dvě třetiny aktivně činného obyvatelstva, v zemědělství necelá třetina. Menší počet občanů je ještě zaměstnán v obchodech a ostatních službách. Průmyslové odvětví je zčásti zemědělského charakteru, dílem pak charakteru strojírenského, textilního, nábytkářského, konfekčního a oprav.

V letošním roce došlo k dalšímu podstatnému rozšíření průmyslu a to zahájením provozu v nově vybudovaném závodě Oseva, což je pro Bzenec jistě velmi podstatnou ekonomickou záležitostí.

Průmyslová výroba

V této stati popisuji u jednotlivých závodů různé zajímavosti, jež jsou pro ně v letošním roce obzvláště typické.

Agropodnik, společný zemědělský podnik, závod 03

Ředitel: Čajka Antonín.

V letošním roce zabezpečovali Jednotným zemědělským družstvům kromě skladování ovoce v chladírnách a zeleniny v mrazírnách, také služby při sklizni sena a kukuřice na siláž. Zavedli též nově výrobu palet na přepravu a skladování zboží, které jsou velmi potřebné. To vše pro menší úrodu ovoce a velmi malou úrodu zeleniny.

Na závodě jsou zaměstnanci plně organizováni v Revolučním odborovém hnutí, v KSČ, SSM a též ve Svazu Československo-sovětského přátelství. Pracují zde dva kolektivy, které jsou členy Brigád socialistické práce. Členům jedné z nich byly uděleny bronzové odznaky, členům druhé stříbrné odznaky. Organizace ROH zajistila iniciativně uzavírání socialistických závazků a starala se též o kulturní vyžití a rekreaci svých členů. Zabezpečila rekreaci doma i zahraničí, lázeňskou léčbu, vstupenky do krytého bazénu v Hodoníně, do sauny v Dubňanech, na bruslení na stadionu v Uherském Ostrohu, organizovala rekreační sportovní soutěže, ve fotbale, kuželkách a hokeji. Letos uspořádali členové dobrovolnou sbírku ve prospěch Mexika, postiženého ničivým zemětřesením v centru hlavního města.

Desta národní podnik, závod 08

Ředitel: Prachman Lubomír.

Vedoucím výrobně technického útvaru je ing. Kučera Jiří, vedoucí obchodně ekonomického útvaru je Dobřická Marta. Ve svém výrobním programu měli určenu tuto činnost:

• servis vysokozdvižných vozíků značky Desta pro Jihomoravský kraj a pro okresy Olomouc, Přerov a Vsetín z SM kraje,
• provádění generálních oprav vozíků Desta typu BVHM 1321 a to pro celou ČSSR,
• výrobu vybraných dílů a součástek k vozíkům Desta pro celý podnik, jak pro novou výrobu, tak i pro generální opravy, servis i odbyt.

Plánované úkoly na tento rok a tím i na celou sedmou pětiletku splnili, čímž pokračovali v dobrých tendencích předešlých let a dále je upevňovali. Znamenalo to, že v celopodnikové soutěži se opět umístilo na předním místě, neboť mezi ostatními závody obsadili třetí místo. Plánovaný objem výroby překročili o 270 000 Kčs, což je produkce za tři a půl dne. Tím byl také přeplněn celozávodní kolektivní socialistický závazek o 105 000 Kčs. Ředitel, vedení závodu, závodní organizace KSČ i ROH vyvíjeli optimální spoluprací podmínky k dosažení těchto výsledků a tak zajistili podmínky i pro dobré výdělky všech zaměstnanců.

Hodonínské cihelny, závod Bzenec

Ředitel: Kuchařič František.

Vedoucí provozu 25 – výroba vápenopískových výrobků: Hofírek Rostislav.

Vedoucí provozu 26 – výroba betonové střešní krytiny: Štěpánek Jaroslav.

Předsedou ZO KSČ je Doležal Antonín, předsedou ZV ROH je Hofírek Rostislav, předsedou ZO SSM je Rybecký Jindřich, předsedkyní odbočky SČSP je Brožíková Julie.

Za letošní rok vyrobili zboží v hodnotě přes 70 000 000 Kčs a dosáhli zisku přes 15 000 000 Kčs.

V závodě pracovalo 239 zaměstnanců. Všichni jsou členy ROH. Politický život organizuje a zajišťuje ZO KSČ, jež má 52 členů. Svazácká organizace má 23 členy, odbočka SČSP má 54 členy. Všechny složky vyvíjejí dobrou činnost a jsou platnými pomocníky vedení závodu při zajišťování plánovaných úkolů. Zejména rozvíjejí socialistickou soutěž. Již osm kolektivů je nositelem čestného odznaku „Brigáda socialistické práce“ a pět kolektivů o něj soutěží.

Kovo, národní podnik Bzenec

Ředitel: ing. Černý Jiří (od 1. 1. 1985).

Letos oslavili v podniku dvacetileté trvání. Byl zřízen ministerstvem vnitra v roce 1965. Zřizovací listinou má určeno vyvíjet a vyrábět speciální stroje, zařízení, nářadí a ostatní potřeby pro sektor místního hospodářství, speciálně protektorování pneumatik, opravny obuvi a punčoch, prádelny a čistírny a zaujímá významné hospodářské místo v Bzenci.

Výroba je určena nejen pro tuzemsko, ale i pro vývoz do zahraničí, především do Sovětského svazu. Výrobní sortiment je velmi rozmanitý a většinou malosériový, až kusový.

Plán hrubé výroby byl při dosažení skutečnosti přes 64 500 000 Kčs mírně překročen. V podniku pracovalo 416 pracovníků, jimž bylo za rok vyplaceno přes 14 500 000 Kčs, což odpovídá měsíční průměrné mzdě jednoho zaměstnance 2 912 Kčs.

Při příležitosti dvacetiletého výročí založení podniku, bylo předáno dlouholetým, obětavým pracovníkům vyznamenání „Zasloužilý pracovník MH“, které obdrželi mechanik Hanák František a konstruktér Bíza Zdeněk. „Vzorný pracovník MH“ obdrželi Košutová Alžběta, Šudřic Petr, Horký František, ing. Hubálek Václav. „Vítěz socialistické soutěže“ – Šimek František, „Čestné uznání vlády ČSR a Ústřední rady odborů“ obdržel kolektiv vývojové konstrukce, a „Čestné uznání“ vedení podniku a ZV ROH – kolektiv výrobně dispečerského oddělení.

Moravské vinařské závody Bzenec

Ředitel: Valášek Antonín.

Do hlavní činnosti tohoto závodu patří výkup a zpracování vinných hroznů na přírodní vína odrůdová, známková a šumivá. Výkupní rajony jsou: Bzenec i s okolními dědinami, Strážnicko, Kyjovsko, Vracovsko, Hradišťsko, Blatnicko, částečně Mutěnicko i okrajové oblasti. Věnuje se též výrobě a pěstování révových sazenic.

Letos byl pro vinaře velmi špatný rok. V tuhé zimě vinice hodně pomrzly a které zůstaly, tak porodily málo a ještě špatné jakosti. Místo plánovaných 15 650 tun nakoupili v celém výkupním rajonu jen 343 tuny. Ze zahraničí dovezli 1 483 tuny hroznů. Nákup vína z jiných oblastí činil 16 000 hl. Aby mohl být splněn plánovaný odbyt, museli sáhnout hluboko do zásob. Plán prodeje vína do tržních fondů byl mírně překročen. Prodalo se 60 936 hl vína celkem, z toho 4 133 hl šumivého. Přes nepříznivé klimatické podmínky bylo vypěstováno 67 000 kusů sazenic v I. jakostní třídě.

V závodě bylo zaměstnáno 254 zaměstnanců, jimž bylo vyplaceno na mzdách celkem 8 250 000 Kčs. V socialistické soutěži bylo zapojeno 198 pracovníků ve čtrnácti soutěžích. Z nich byly nejdůležitější kolektivy, jež odpovídaly za jakost výrobků, spotřebu surovin, elektřiny, pohonných hmot, vody a sběr odpadových surovin. Hodnota socialistických závazků v této oblasti činila 1 336 000 Kčs a do konce roku byla splněna a překročena. Bylo vytvořeno 16 kolektivů brigád socialistické práce, z nichž 15 byl již titul udělen a jeden o jeho získání soutěží. Členové BSB získali do konce roku již 161 odznaků bronzových, 100 stříbrných a 48 zlatých. Na všech pracovištích se soutěžilo o bezúrazovou práci. Do soutěže o bezchybnou práci se zapojilo 9 kolektivů se 123 členy, z nichž obdrželo již šest kolektivů práva samokontroly.

Během roku bylo podáno 13 zlepšovacích návrhů s dosaženým celospolečenským prospěchem téměř 1 000 000 Kčs. Zlepšovatelům bylo v osmi případech vyplaceno přes 16 000 Kčs.

Na podporu volebního programu Národní fronty, pomoc v zemědělství, úpravách okolí v bydlišti, na pracovišti a v okolí závodu, odpracovali zaměstnanci 6 500 brigádnických hodin.

Závodní organizace KSČ má 42 členů. Vytvořeny jsou též dvě ZO Socialistického svazu mládeže s 50 členy, jež byly v celopodnikovém měřítku vyhodnoceny jako nejlepší. V ROH jsou organizováni všichni zaměstnanci.

Závod je již druhý rok rozšiřován o nové provozy, jak je uvedeno ve stati o výstavbě.

Oseva semenářský podnik, středisko Bzenec

Vedoucí střediska: ing. Veverka Zdeněk.

Závod zahájil v letošním roce provoz v plném rozsahu i přesto, že jeho výstavba není ještě plně ukončena. Dosud není vybudována vlečka a některé dodělávky menšího rozsahu a významu. Činnost byla plně zaměřena hned od začátku roku na to, aby kvalita vyráběného osiva byla co nejvyšší. Kontrolu jakosti prováděl desetičlenný kolektiv laborantek.

Množitelská činnost ve výrobě osiv byla prováděna v těsné návaznosti na zemědělské závody, mezi něž patří na prvním místě JZD Svornost Bzence, dále JZD Blatnice, Čejč, Čejkovice, Prušánky, Strážovice, Šardice a Vnorovy.

Na středisku se již vytvořila ZO KSČ, jejíž členové pomáhali svojí iniciativou řešit společně s vedením plynulost a bezporuchovost provozu.

Všichni zaměstnanci jsou členy ZO ROH, která již úspěšně počala rozvíjet také socialistickou soutěž. Mladí zaměstnanci připravili též založení ZO SSM.

Okresní průmyslový podnik

Ředitel: Dobřický Richard.

Podnik řízený ze bzenecké centrály vyvíjel svoji výrobní a opravárenskou činnost v celém hodonínském okrese bez podstatných změn. V našem městě je zaměřena jeho výroba na zhotovování dámského prádla, dílčí sortiment dětského ošacení a užší sortiment ženského ošacení v provozovně v Olšovci a také na výrobky z technické pryže v dílně v Kolonii. Opravna televizorů a rozhlasových přijímačů s vzorkovou prodejnou v Nádražní ulici byla po několikaleté rekonstrukci otevřena až koncem tohoto roku, takže se teprve zavádí. Je moderně a vkusně řešena.

Podnik jako celek splnil plán redukovaných výkonů na 102,3 % a vytvořil zisk ve výši 9 750 000 Kčs. Velkou pozornost věnovali též inovaci výrobků hlavně v textilní výrobě. Celkem bylo nově vyvzorováno 79 druhů.

V podniku je velmi rozvinutá socialistická soutěž. V racionalizaci výroby docílili letos úspory třinácti pracovníků, 400 000 Kčs na mzdových prostředcích a 390 000 Kčs na materiálu.

Za celý rok bylo zaměstnanci podáno 58 zlepšovacích návrhů. Realizací přijatých zlepšovacích návrhů bylo dosaženo 590 000 Kčs celospolečenského prospěchu, za což bylo zlepšovatelům vyplaceno na odměnách celkem 52 000 Kčs. Podrobnosti jsou též v příloze ke kronice č. 19.

Řempo, odštěpný závod 06

Vedoucí: Petříková Jindra.

Závod je umístěn v prostorách zrušeného cukrovaru, jehož vlastníkem byl syndikát řepařů, patřící agrární straně, nejreakčnější za první republiky. Také letos zajišťovali zásobování socialistických organizací potřebným materiálem obuvnickým, brašnářským, pneumatikami, politickými foliemi, textilním materiálem a umělými hmotami. Dodávali též stroje a náhradní díly k nim, pro textilní, obuvnický a gumárenský sektor.

Závodní výbor ROH koordinoval činnost 13 kolektivů BSP. Z nich bylo 63 členů nositeli bronzových odznaků, 42 stříbrných a 4 zlatých odznaků. Jeden z těchto kolektivů se svými vynikajícími pracovními výsledky umístil na třetím místě v celopodnikové soutěži. Jedna pracovnice byla vyhodnocena jako nejlepší dopisovatelka do zaměstnaneckého časopisu z celého okruhu působnosti generálního ředitelství Řempa. Členové ZO SSM odvedli ve sběru odpadových surovin 32 q železného šrotu.

V ZO KSČ je 32 členů. Pět z nich vykonávalo i funkci poslanců v národních výborech v místě svého bydliště. Jeden byl členem okresní kontrolní a revizní komise.

Slovácké konzervárny, závod 07

Ředitel: Goliáš Zdeněk.

Letošní rok byl pro vedoucí i ostatní pracovníky velmi obtížný. V důsledku naprosté neúrody okurek a některých druhů ovoce, bylo nutné do základů změnit výrobní program, což si vyžádalo celou řadu improvizací. V plánu měl závod vyrobit 2 125 tun sterilizovaných okurek, ale vyrobil jen 209 tun. Zaměřovali se tedy hlavně na sterilizované saláty a zelí, aby neúrodu okurek aspoň zčásti nahradili. Tak na plán 4 550 tun sterilizované zeleniny vyrobili 6 217 tun těchto salátů, čímž se jim podařilo částečně využití výrobní kapacity udržet na přijatelné míře.

Kromě toho vyrobili téměř 1 000 tun kompotů, 50 tun protlaků, 9 000 hl osmiprocentního a přes 8 000 hl desetiprocentního octa. Také kysaného zelí bylo vyrobeno 630 tun. Mimo plán výroby zeleninových a ovocných výrobků dostali pro využití kapacity za úkol lahvování ovocného vína, jehož stočili téměř 4 000 hl. Během roku naložili 900 a vyložili 500 vagonů.

V letošním roce pracovalo ve všech dílnách závodu 300 zaměstnanců, převážně žen. Jejich průměrný výdělek dosáhl 2 557 Kčs měsíčně, což je proti loňskému roku o 3 % vyšší. Zaměstnanci odpracovali přes 4 000 brigádnických hodin, z toho na zlepšení vzhledu závodu 1 400 hodin. Na závodě soutěžilo 11 kolektivů BSP se 110 členy. Během roku bylo z podaných 38 zlepšovacích návrhů přijato a realizováno 36. V závodě pracují též 4 komplexní racionalizační brigády (KRB).

V péči o zaměstnance hraje podstatnou roli také rekreace. Letos bylo na zahraniční rekreaci 22 zaměstnanců, včetně rodinných příslušníků, na tuzemských rekreacích celkem 47 zaměstnanců a na výběrové rekreaci ROH 24 zaměstnanců. Lázeňskou léčbu absolvovalo 13 pracujících. 6 dětí zaměstnanců bylo na pionýrských táborech. Závodního stravování využívá více jak polovina pracovníků.

Štěrkovny a pískovny, provozovna Bzenec

Vedoucí: Botek Josef.

V letošním roce splnili a překročili zaměstnanci této provozovny plánované úkoly jak v těžbě, tak i ve výrobě. Celková hodnota těžby písku a výroby slévárenských písků činila za rok 18 494 236 Kčs. Věcné a osobní náklady byly vynaloženy ve výši 5 890 414 Kčs. Provozovna docílila celkového zisku v částce 9 585 700 Kčs, což při 39 zaměstnancích je výsledek jistě velmi dobrý. V letošním roce vytěžili celkem 720 000 mᶾ maltařských písků, které se hodí jako zdící materiál i na venkovní a vnitřní omítky. Kromě toho vyrobili 110 000 tun slévárenských písků.

Z 39 zaměstnanců je 11 komunistů členy ZO KSČ. Všichni pracovníci jsou členy ZO ROH a jsou zapojeni do socialistické soutěže. Jsou utvořeny 4 kolektivy brigád socialistické práce. Členové jedné BSP jsou nositeli bronzového odznaku.

Během tohoto roku si zaměstnanci vlastní svépomocí postavili sociální zařízení se šatnami, podsklepenou kulturní místností, skladištěm a garážemi. Všichni na této akci odpracovali přes 3 000 brigádnických hodin.

Trud, výrobní družstvo Bzenec

Předseda: ing. Bystřický Jan.

Družstvo bylo založeno 1. listopadu 1945, oslavilo tedy letos 40 let svého trvání. Stručná historie družstva byla zpracována členy družstva pod redakcí Josefa Mezihoráka a vedoucího ekonomicko-obchodního útvaru do brožurky, jež je založena v příloze kroniky pod č. 20.

Trud má v Bzenci hlavní výrobní základnu na Úkolkách, kde vyrábí obývací pokoje pro tržní fondy i na zakázku, dále dílnu čalounickou v Tyršově ulici, v níž vyrábí čalouněný nábytek pro obchod i na zakázku a provádí též čalounické opravy, a provozovnu na Doubravě, kde je výroba betonových obrubníků, studnových skruží a poklopů. Patří mu též provozovny v Hodoníně, Strážnici, Kyjově a Loučce, v nichž se provádějí práce malířské, zámečnické, elektrikářské, instalatérské a stavební. Družstvo započalo též s výrobou voštinových panelů na stavbu montovaných chat.

V Trudu jsou zaměstnáni členové družstva v počtu 430, z nichž v Bzenci pracuje přes 200.

Základní organizace KSČ má 40 členů. V družstvu nahrazují činnost ROH dvě komise, jejichž aktivitou se značně rozvinula socialistická soutěž. Do BSP je zapojeno 12 kolektivů, jejichž členové obdrželi 203 bronzových odznaků a 137 stříbrných. Za tento rok odpracovali všichni členové dohromady přes 10 000 brigádnických hodin. Odměnou za dobrou práci není jen mzda. Příslušné komise družstva přidělily nejlepším pracovníkům poukazy na rekreaci, a to 48 do zahraničí a 66 tuzemských. Pro zaměstnance a jejich rodinné příslušníky s dětmi bylo uspořádáno 8 autobusových zájezdů tuzemských, pro děti se zajistilo 25 umístění do pionýrských táborů. Z fondu kulturních a sociálních potřeb bylo použito na úhradu rekreačních poukazů, kulturních a osvětových akcí celkem 450 000 a na návratné, bezúročné půjčky 200 000 Kčs. Není divu, že při této péči o zaměstnance je jejich pracovní morálka na úrovni a plánované výkony jsou nejen plněny, ale i překračovány. Letos bylo dosaženo v družstvu hodnoty výkonů přes 62 000 000 Kčs a zisku 4 750 000 Kčs. ZO SSM má 12 členů. Zúčastňují se brigád, organizují sportovní akce a jsou iniciátory i v kulturní činnosti.

Zemědělská výroba

Zemědělství je v Bzenci na vysoké úrovni podobně, jako v průmyslu. Je reprezentováno třemi producenty. Největším a nejdůležitějším z nich je JZD, které obhospodařovalo na bzeneckém katastru celkem 1 035 ha zemědělské půdy. Z této výměry mělo 58 ha vinic, 8,5 ha zahrad, 3,5 ha intenzivních sadů, 102 ha luk a pastvin a 863 ha orné půdy.

Druhým producentem je školní statek SOUZ, který obhospodařoval 273 ha zemědělské půdy. Z toho bylo 27 ha vinic, 1 ha zahrad, 37 ha sadů, 53 ha luk a pastvin a 155 ha orné půdy.

Třetím zemědělským výrobcem byla početná skupina zahrádkářů, jichž bylo dohromady 849. Obhospodařovali celkem 163 ha zemědělské půdy, z toho 56 ha vinic a 107 ha zelinářských zahrad, na nichž jsou i ovocné stromy, bobuloviny, nepatrně i další plodiny.

Úhrnem tedy bylo na Bzenecku výrobně využíváno 1 471 ha zemědělské půdy, po postupném vyčleňování lesních, vodních a zastavěných ploch. Z toho bylo 141 ha vinic, 116,5 ha zahrad, 40,5 ha sadů, 155 ha luk a pastvin a 1 018 ha orné půdy.

Rostlinná produkce

JZD a školní statek SOUZ pěstovaly pšenici ozimou, žito ozimé, ječmen jarní, kukuřici na zrno i na siláž, řepku olejnou, řepu cukrovou i krmnou, vojtěšku, zeleninu, ovoce a vinnou révu, JZD nepatrně i brambory.

Záhumenkáři pěstovali především zeleninu a vinnou révu, ovoce, něco málo brambor pro vlastní potřebu, ojediněle i obilí na krmení.

Letošní úroda se dá hodnotit jako dobrá jen v obilovinách. JZD dosáhlo u pšenice hektarového výnosu 57,8 q, u žita 35,5 q, u ječmene 50,2 q a dobré výnosy byly též u řepky. Školní statek sklidil u pšenice 40,2 q, u žita 30,6 q a u ječmene 30 q z hektaru.

U zeleniny byla úroda velmi rozdílná. Nepříznivé počasí ovlivnilo hlavně neúrodu salátu, okurků a majoránky. U zahrádkářů nebyla u těchto druhů téměř žádná. JZD sklidilo včas majoránku před napadením plísní, takže výnos byl dobrý. Kořenová zelenina dala úrodu mírně pod normálem. Cibule a česneku se urodilo málo a špatné kvality. Poměrně málo bylo i ovoce, hlavně broskví, meruněk, i třešní a višní.

Do tržních fondů bylo prostřednictvím výkupny ovoce a zeleniny vykoupeno toto zboží:

Od JZD:

• cibule 793 tun,
• majoránky 40 q.

Od Školního statku:

• salát 20,46 q,
• rajčata 61,16 q,
• cibule 76,64 q,
• paprika 2,99 q,
• meruňky 25,08 q,
• jablka 6,37 q,
• kedluben 10,11 q,
• květák 3,40 q,
• zelí 52,05 q,
• karotka 78,39 q,
• broskve 5,30 q,
• padané ovoce 18,98 q.

Od zahrádkářů:

• česnek 59,38 q,
• karotka 226,27 q,
• cibule 283,45 q,
• pórek 28,58 q,
• rajčata 855,94 q,
• třešně 3,98 q,
• jahody 13,66 q,
• rybíz 19,82 q,
• broskve 6 kg,
• petržel 64,83 q,
• celer 144,20 q,
• salát 156,57 q,
• kapusta 2,39 q,
• majoránka 12,00 q,
• meruňky 48,94 q,
• višně 97,13 q,
• angrešt 37,64 q,
• višně sladké 1,09 q.

Živočišná produkce

Chov dobytka je uskutečňován ve velkém měřítku v JZD. Školní statek choval jen jatečná kuřata. Do drůbežářských závodů prodal letos na porážku 97 tun těchto brojlerů. Drobní chovatelé se zaměřili hlavně na slepice. Podle sčítání, provedeného u nich ke konci roku, byly u nich zaznamenány tyto stavy:

• slepice s kohouty 1 205 ks,
• kachny 21 ks,
• krůty 2 ks,
• kozy 5 ks,
• ovce 3 ks,
• vepři 70 ks.

Z přehledu je zřejmé, že pro drobné chovatele je nejpřijatelnější chov slepic, ať už z důvodů užitkovosti, či krmiva. Vepře chovají jen ojediněle členové družstva, kteří mají možnost dokrmovat vepře, od JZD zakoupené ve váze kolem sta kilogramů. Krmivo získávají též od družstva a to ve formě naturálií ke svým mzdám.

Nyní se vracím k údajům o družstevní živočišné produkci. Ku konci roku vykazovalo JZD tyto stavy zvířat:

• hovězí dobytek celkem 2 594 kusů,
• vepři celkem 4 749 kusů,
• koně jezdečtí s hříbaty 39 kusů.

Celková dojivost na dojnici a den činila 10 litrů. Spotřeba jadrného krmiva na přírůstek 1 kg váhy u dobytka byla následující:

• u hovězího na žír 1,93 kg jádra,
• u vepřového na žír 3,55 kg jádra,
• u brojlerů na žír 2,54 kg jádra,
• na 1 litr mléka 0,21 kg jádra.

Družstvo vyprodukovalo a prodalo do tržních fondů celkem:

• 4 078 000 l mléka,
• 487 tun hovězího dobytka,
• 451 tun vepřového,
• 271 tun brojlerů.

Taková výroba rostlinná i živočišná nebyla na Bzenecku v minulosti nikdy dosažena. Rozdrobené zemědělství toho nebylo schopno. Soukromě hospodařící zemědělec, i když to byl velký sedlák, nemohl vytvářet takové podmínky ve využívání vědy a techniky, jaké vytváří a stále rozvíjí socialistická, zemědělská velkovýroba a to jak v rostlinné, tak v živočišné produkci.

JZD Svornost

Tím socialistickým zemědělským velkovýrobcem na Bzenecku je JZD Svornost.

Předseda družstva: ing. Studnička Josef.

Na výroční členské schůzi 14. února 1985 byli zvoleni do představenstva kromě již uvedeného předsedy ing. Studničky ještě tito členové: ing. Půček Vojtěch, ing. Šátek Čestmír, ing. Náplava Jar., Janoušková Helena, ing. Juřík Josef, Kyjovský František, ing. Kotuč Pavel, Řepová Marie, Poštolková Hana, Lidman Rudolf, Mikl Josef, Popelka Miroslav, Náplavová Marie, Baďura Josef.

V družstvu bylo letos trvale zaměstnáno 612 pracovníků – členů, z nichž bylo 258 žen. Průměrná mzda na jednoho pracovníka činila 2 518 Kčs. V řešení problémů, ale hlavně v zabezpečování plnění úkolů vydatně napomáhá vedení družstva základní organizace KSČ a iniciativní je také ZO SSM. Byla utvořena v letošním roce. Do čela byl zvolen nový podnikový právník JUDr. Prachman. Třicetičlenný kolektiv si hned pod jeho vedením vytýčil pracovní, kulturní a sportovní úkoly, jež jsou velmi cenné. Patří k nim například obnova tříhektarového broskvového sadu a jeho rozšíření o další dva hektary rekultivací neplodné půdy. Z dalších úkolů je např. zapojování se především do všech forem soutěžení v družstvu.

V družstvu bylo vytvořeno 17 kolektivů BSP s počtem 284 družstevníků, z toho jeden kolektiv, utvořený výhradně ze svazáků. Nositelů bronzových a stříbrných odznaků bylo 230. Také se utvořily dvě komplexní racionalizační brigády s 12 družstevníky a dva kolektivy s 36 členy pracují Bassovou metodou. Za rok bylo přijato a realizováno z podaných 24 zlepšovacích návrhů celkem 20 s celospolečenským prospěchem 230 000 Kčs. Na rok 1985 byl zpracován program k socialistické soutěži, určující směr, konečný cíl, způsob hodnocení i odměny za splnění. Je přiložen ke kronice pod čísly 21 a 22.

Držiteli vyšších vyznamenání jsou tito družstevníci:

• Hanáková Zdeňka – státní vyznamenání „Za obětavou práci pro socialismus“,
• Režňáková M. a Marek J. – rezortní vyznamenání „Zasloužilý pracovník ministerstva zemědělství a výživy“,
• Mikl Josef – „Čestné uznání“ Okresního výboru sdružení družstevních rolníků.

Investiční výstavba v roce 1985

Akce Městského národního výboru

V roce 1985 pokračovala výstavba domu soustředěné pečovatelské služby na náměstí Svobody. Byla dokončena hrubá stavba a prováděly se vnitřní instalatérské práce. Z celkové hodnoty díla bylo letos prostavěno 200 000 Kčs.

Místní komunikace Pod Starým hradem byla zahájena až na podzim. Zajišťuje ji JZD Svornost. Z celého plánovaného obnosu 430 000 Kčs bylo prostavěno 260 000 Kčs. Po dokončení v příštím roce přibude opět jedna zkvalitněná vozovka.

Místní komunikace Olšovec byla zahájena také až na podzim. Do konce roku byl zajištěn a dovezen materiál za 170 000 Kčs a brigádnicky vykáceny suché stromy kolem ní. Hlavní práce započnou tedy až v příštím roce a budou se na ní podílet občané, kteří brigádnicky odvedou práci v hodnotě 150 000 Kčs. Budou na ni položeny panely.

Místní komunikace Podhájí už byla dokončena a v hodnotě díla 100 000 Kčs v akci „Z“ už slouží občanům.

Bazén na pionýrském táboře „Littner“. Tato výstavba letos značně pokročila a k dokončení v příštím roce již zbývá dodělat práce v hodnotě asi 170 000 Kčs.

Na rekonstrukci malé školy v ulici krále Vladislava se intenzivně pokračovalo. Hodnota vykonaných prací byla přes 400 000 Kčs.

Tržiště za budovou radnice bylo vybudováno a je k dispozici trhovcům. Panelové vydláždění a kryté stánky stály 36 000 Kčs. Práce byla konána brigádnicky, hlavně zaměstnanci MěstNV.

Plynofikace

Plynofikace města byla jednou z nejdůležitějších akcí. Na výstavbě první etapy se podílely mimo MěstNV též místní závody, neboť celá stavba byla prováděna jako sdružená investice. Tak v Kolonii byli největšími podílníky na výstavbě Kovo, Desta, Řempo, Oseva, z písecké strany pak Kovoděl. Ve středu města a na Úkolkách to byly závody JZD Svornost, Trud a Slovácké konzervárny s Vinařskými závody. Velký význam mělo včasné zpracování projektové dokumentace, které provedl projektový útvar Českého svazu výrobních družstev v Bzenci. V letošním roce byl rozveden plyn do všech uvedených závodů. Ve městě vede potrubí částí Nádražní ulice od správní a sociální budovy JZD Svornost až po roh ulice Na zahradách. Z něj odbočuje jedna větev do Rumunské ulice a druhá větev do Bzinské ulice až po prostranství Na Luži.

Dále vede potrubí z Nádražní ulice ulicí Na Zahradách až po požární zbrojnici, kde se rozdvojuje a vede Tyršovou ulicí až k Syrovínce a opačným směrem ke křižovatce s Vracovskou ulicí. Zde jedna část pokračuje Zámeckou a Těmickou ulicí až ke konzervárenské škole. Druhá část vede Vracovskou ulicí až na Úkolky. Na tyto tahy jsou napojeni:

• Trud Tyršova ulice a Úkolky,
• Sloko Úkolky,
• Vinařské závody Zámecká ulice,
• SKŠ Těmická ulice.

Kromě závodů se napojovali na jednotlivá vedení občané bydlící v ulicích, jimiž plynovod vede. Hodnota dosavadního díla je 4 500 000 Kčs. Připočteme-li k tomuto ještě hodnotu v předem uvedených děl, tvoří dohromady obnos téměř 7 000 000 Kčs. Nejdůležitější je však ta skutečnost, že bylo budováno za vydatné pomoci ochotných občanů dílo, které bude sloužit nám, i budoucím generacím. Tuto větu mohl říci předseda MěstNV Vaculík Jaroslav, když 23. 7. hovořil k občanům, kteří se přišli podívat na slavnostní akt, vpuštění plynu do vybudovaného plynovodu, při ukončení první etapy plynofikace, na důkaz čehož při tom zapálil jeho první bzenecký občan připravený hořák s plynem. Reportáž o tom přinesly okresní noviny Slovácko, které jsou uloženy v příloze ke kronice č. 15.

Výstavba v hospodářských a rozpočtových organizacích

Agropodnik – chladírny

Započalo se s rekonstrukcí skladovací haly. Letos bylo prostavěno 200 000 Kčs. Po dokončení bude sloužit výrobním účelům.

Řempo, závod 06

Provádí se výstavba vlastního zdroje vody. Za tím účelem byla zahájena montáž akvaglobu, na což bylo již vynaloženo 750 000 Kčs.

Trud, výrobní družstvo

V letošním roce zajišťovali plynofikaci provozoven na Úkolkách i v Tyršově ulici. Za tím účelem byl vybudován rozvod plynu z městského řádu do obou provozoven a provedena přestavba kotelen na plyn. Na tuto akci vynaložili 750 000 Kčs. Při dílně na Doubravě zahájili výstavbu skladu, na níž proinvestovali 280 000 Kčs.

Vinařské závody

Bylo pokračováno ve velkolepé přestavbě, jež bude znamenat zdvojnásobení dosavadní kapacity. Na stavbě první etapy této akce byly smontovány panelové skelety budovy, které jsou nyní ve své velikosti vidět z Vracovské ulice. Pohled na ně dává tušit o rozsahu přístavby. Kromě toho však byly prováděny podpovrchové práce, jako kanalizace, plynovod, vodovod, podloží pod železobetonové tanky a přípravy pro další etapy rekonstrukce závodu. Za tento rok bylo proinvestováno 11 500 000 Kčs.

Štěrkovny a pískovny

Zaměstnanci této provozovny si postavili svépomocí společenskou budovu, částečně podsklepenou, se sklady náhradních dílů pro auta a těžní stroje, garáž a hygienické zařízení, čímž vytvořili dílo v hodnotě 200 000 Kčs.

JZD Svornost

V tomto roce dokončili výstavbu správní a sociální budovy v Nádražní ulici. Je v ní jídelna pro družstevníky s moderní, prakticky vybavenou kuchyní a též s potřebným zázemím pro společné stravování, dále prostory pro závodní zdravotní středisko, dvě zasedací místnosti a kanceláře vedení družstva. Celková hodnota 5 000 000 Kčs.

Na farmě Doubrava je budována vnitřní betonová komunikace. Prostavěno na ní bylo 400 000 Kčs. Na výstavbě biohnojiště byly vykonány práce za 80 000 Kčs.

Střední odborné učiliště zemědělské

V tomto roce se zaměřili na výstavbu dvou učňovských domovů v areálu na „Pokusném poli“. Oba objekty byly montovány z panelů na tři podlaží a byly dokončeny v hrubé stavbě. Dále se pracovalo na rozestavěném vnitřním vodovodním řádu a vnitřní komunikaci.

Okresní průmyslový podnik

Letos konečně dokončili vzorkovnu s opravnou televizorů a rádií v Nádražní ulici a připravili ji k zahájení provozu. Bylo na ní proinvestováno zbylých 75 000 Kčs z celkové částky 1 250 000 Kčs. Další investiční práce prováděné ve výrobně dětského ošacení si vyžádalo finanční náklad 160 000 Kčs.

Řempo

Současně se závodem Oseva, započali budovat vlastní zdroj vody. Za tím účelem zahájili výstavbu akvaglobu a letos bylo na jeho dokončování proinvestováno 750 000 Kčs.

Kovo, národní podnik

Pokračovali na výstavbě haly, v níž bude zaveden nový způsob opracovávání povrchu výrobků tryskami. Hala má být dokončena v roce 1986. Z investičních nákladů na stroje a zařízení zavádí podnik tři číslicově řízené soustavy, zaručující růst produktivity práce a zlepšení pracovního prostředí.

Slovácké konzervárny

V letošním roce byly všechny síly zaměřeny na tři rozsáhlé investiční akce: rozšíření provozu na Úkolkách o novou výrobní halu, sociální zařízení, trafostanici a vodojem, k čemuž byla prováděna příprava staveniště. Dále to byla plynofikace na Úkolkách a též výstavba učňovského domova na náměstí Svobody, kde se prováděla úprava a betonáž injekcemi celého staveniště.

Semenářské středisko Oseva

Koncem roku započali s přípravou terénu ke stavbě železniční vlečky, jež má být stavěna v roce příštím. Náklady 60 000 Kčs.

Závod Hodonínských cihelen

V tomto roce započali s rozsáhlou rekonstrukcí provozu 25 – výroba vápenopískových cihel. Má být dokončena v roce 1987 v hodnotě 75 000 000 Kčs, včetně nově automatizované výrobní linky, čímž se stane tento provoz nejmodernějším v celé ČSSR.

Investiční rozvoj města Bzence za 40 mírových let

Potkáte-li se s Bzenčany a zeptáte se, co je v Bzenci nového, můžete s jistotou očekávat odpověď, že zde nebylo a není nic, čím by se mohli pochlubit, z čeho by se měli radovat. To mě přivedlo k myšlence, abych se při příležitosti čtyřicátého výročí osvobození Bzence a mírového života v něm, pokusil o sestavení jednoduchého a stručného přehledu o tom, co vše bylo vytvořeno, vystavěno a vybudováno za čtyřicet let, které Bzenčané a Bzenec prožili v míru.

Především globálně shrnuji oblast zemědělskou, ve které došlo socializačním procesem ke sloučení malých zemědělských závodů v jeden velký celek Jednotného zemědělského družstva. Z rozdrobených políček, na nichž se dříve lopotilo hodně přes 2 000 občanů včetně „důchodců věkem“ a „žen v domácnosti“, vzniklo přes 1 000 ha lánů polí, na nichž pracuje jen několik tuctů družstevníků s moderní technikou, za pomoci vědy.

Dále poukazuji na „průmysl“ zastoupený v Bzenci jen rafinérií lihu, několika drobnými kvasírnami zelí a okurků a dvěma, nebo snad třemi desítkami dílniček různých řemeslníků a srovnávám jej s velkými závody konzervárenskými, strojírenskými, nábytkářskými, semenářskými, cihlářskými a dalšími, které zde vznikly a zaměstnávají stovky Bzenčanů.

Tyto dva zásadní faktory měly bezprostřední, zásadní vliv i na následující celkový rozvoj města a zkvalitnění a modernizaci života v něm.

Bytová výstavba

Nejdříve rozeberu bytovou záležitost: za čtyřicet let bylo zde nově postaveno 868 nových bytových jednotek. Ze stávajícího celkového bytového fondu je to 57,46 % nových bytů. Všechny jsou první kategorie, tedy jsou vybaveny vodovodem, koupelnami nebo sprchami, s ústředním, nebo etážovým topením. Jsou tří, čtyř, pěti a vícepokojové. Bytů o pěti a více pokojích je téměř 150. To je skoro 10 % z bytového fondu. Z nově postavených bytů bylo 296 bytů ve dvou skupinách činžovních domů, z nichž 25 o 164 bytech patří Okresnímu podniku bytového hospodářství a 10 o 132 bytech patří členům Stavebního bytového družstva. Ostatní nové byty byly postaveny v 572 soukromých domech. To znamená, že 50 % domovního fondu bylo za čtyřicet let nově postaveno. Ve zbývající staré bytové zástavbě byla provedena asi ze dvou třetin modernizace alespoň zavedením vodovodu, vybudováním koupelen a centrálního topení.

Ostatní výstavba

Vystavěn byl kulturní dům, mateřská škola v Olšovské ulici a Kolonii. Postaven byl nový obchodní dům, nová samoobsluha potravin v Olšovci, rekonstrukcí vznikla větší samoobsluha i cukrárna na náměstí, dvě vzorkové síně konfekce a obuvi s provozovnami, v nichž se konfekce a obuv vyrábí i upravuje, letos dokončená opravna elektro se vzorkovou síní v Nádražní ulici. Postaven byl velký hotel s restaurací a kavárnou „Lidový dům“, rekonstruován dům na restauraci a vinárnu „Myslivna“ v Olšovci, rekonstruována výstavní síň nábytku v Tyršově ulici a na náměstí.

Ze základů byl přestavěn celý průtah městem vozovkou I/54, počínaje Kolonií přes Olšovec až Vracovskou ulici. Dále byly nově vybudovány nebo zpevněny tyto ulice a prostranství: Na Falaříkách, Na Salajce a Úkolkách. Chodníky z betonových dlaždic při komunikaci na Úkolkách, Bažantnici, Vracovské ulici; panelová vozovka k farmě JZD na Bažantnici z Vracovské ulice, na sportovní stadion a v Mlýnské ulici včetně oboustranných chodníků z dlaždic. Také chodník z dlaždic při silnici Těmické a to od hlavní I/54 až za sídliště za sokolovnou. Kostková dlažba v Tyršově ulici s oboustranným chodníkem z dlaždic. Dále panelová vozovka Na zahradách, včetně dlaždicového chodníku. Vydlážděna východní část náměstí Svobody novými kostkami a na západní polovině vybudován pěkný park. Předlážděna ulice krále Vladislava včetně penetrační vrstvy a oboustranných chodníků. Nově vydlážděna kostkami Nádražní ulice a opatřena dlaždicovým chodníkem. V ulici K. H. Borovského opatřena cesta penetrační vrstvou. Vybudovány nově městské komunikace Sokolská ulice, Pod vinohrady, Slunečná, Na vyhlídce, včetně chodníků, předlážděna Bzinská ulice a K. V. Raise s jednostrannými chodníky, v ulici J. Baráka položena penetrační vrstva. Vybudována panelová komunikace v Revoluční, Klostermanově, Na špitálce, Nové ulici, Partyzánské a Jiráskově ulici. Vybudovány dlaždicové chodníky v Olšovské, A. Zápotockého, Kolonie a Podhájí. Penetračním postřikem opatřena vozovka v ulicích Veselská a Horní písky.

Nesmím zapomenout ani na ty nejdůležitější akce, vybudování vodovodu a jeho rozvedení do všech ulic, stejně jako odkanalizování všech městských částí. Důležitou byla též rekonstrukce veřejného osvětlení, kabelizace elektrovodné sítě v hlavních částech města i kabelizace telefonní sítě. A na konec této části záznamu mohu již uvésti dohotovení první etapy plynofikace částí města, kde jsou průmyslové závody.

Ještě musím dodat, že na těchto popsaných akcích se aktivně podílela svojí prací velká řada občanů, kteří dovedou nejen kritizovat nedostatky, ale též přiložit ruce k dílu tam, kde je toho třeba. Škoda, že jsou mezi námi i takoví, kteří dovedou jen to první a na to druhé jaksi zapomínají.

Rozvoj rozpočtových a hospodářských organizací

Výstavba rozpočtových a hospodářských organizací za čtyřicet let mírového života.

Střední průmyslová škola konzervárenská

Je celá budována nově až koncem sledovaného čtyřicetiletého období a to pavilonovým způsobem. Dosud byl vystavěn první pavilon ubytovací studentský domov se zařízením pro společné stravování a to v roce 1976, v hodnotě 4 500 000 Kčs. Druhý pavilon – tělocvična, byl dostavěn v roce 1980 v hodnotě 1 280 000 Kčs. Nyní byla zahájena výstavba laboratoří.

Střední odborné učiliště zemědělské

Navázalo na činnost hospodářské školy, založené před 100 lety. Její objekty byly převedeny tomuto novému útvaru. Samo učiliště už začalo s výstavbou dílen a nástavbou dílen stávajících, pro učně, za 4 000 000 Kčs, kotelnu ústředního topení za 300 000 Kčs, vrtanou artéskou studnu za 500 000 Kčs a garáže za 180 000 Kčs, tedy celková hodnota výstavby téměř 5 000 000 Kčs. Hodnota všech investičních celků, dostavěných i rozestavěných (internáty) je udávána částkou 7 500 000 Kčs.

Střední odborné učiliště lesnické

Celý areál byl nově vybudován ve sledovaném údobí. Nejprve byly vystavěny budovy, v nichž jsou umístěny dílny, pak prostory pro výuku, kotelna, trafostanice, prostory pro kolektivní ubytování učňů, byty zaměstnanců, čistička odpadních vod a příjezdová komunikace. Celková hodnota stavebních investic je udávána částkou 50 000 000 Kčs.

Chladírny

Celý areál budov s chladírenskými a mrazírenskými boxy, kotelnou a trafostanicí byl vystavěn nově a předán do užívání v roce 1975. Hodnota 20 500 000 Kčs.

Odštěpný závod Desta

Získal staré provozní prostory v Olšovci převodem kmenového jmění od Slováckých konzerváren a dle potřeby je patřičně rekonstruoval. Nově vybudoval moderní provozní halu s administrativní budovou v Kolonii v hodnotě 6 000 000 Kčs.

Cihelna

Hodonínské cihelny vybudovaly nový provoz na výrobu betonové střešní krytiny v hodnotě 75 000 000 Kčs, včetně strojového vybavení.

Kovo

Národní podnik Kovo byl vybudován nově celý areál dílen, garáží, kotelny, ostatních provozních zařízení a administrativy.

Vinařské závody

Moravské vinařské závody k převzatému zámeckému areálu po Vinařském družstvu vystavěly ve čtyřicetiletém období nový sklep v levém křídle zámeckého areálu a sklad hotových výrobků v roce 1966. Výstavba kotelny s rozvodem páry a celého topného příslušenství v roce 1963, zpevnění plochy „Strahov“ a panelovou plochu dvoru v roce 1976, rozvod plynu v roce 1985. Mnohamilionová hodnota těchto investic byla konkrétně uvedena částkou 6 500 000 Kčs.

Semenářské středisko Oseva

Závod byl celý nově vybudovaný a daný do provozu v tomto roce. Zahrnuje objekty pro přípravu osiva, ocelová sila, sklady, garáže, kryté rampy, kotelnu, akvaglobus, laboratoře, administrativu.

Hodnota areálu, respektive náklady na výstavbu, včetně strojů a zařízení, činí 72 000 000 Kčs, z toho stavební náklady 45 000 000 Kčs.

OPP

Okresní průmyslový podnik rekonstruoval delimitovanou výrobnu dětského ošacení v Olšovci a vzorkovou síň v Nádražní ulici v hodnotě 1 500 000 Kčs.

Řempo

V areálu převzatého zrušeného cukrovaru vybudovali sklady obuvi, umělých hmot, plastiku a textilu v hodnotě 12 000 000 Kčs.

Sloko

K delimitované dílně po židovské rodině Königsteinově, která zahynula v koncentračním táboře, byl vybudován celý tovární areál na Úkolkách se sterilovnou, několika sklady, kotelnou, trafostanicí, kuchyní s jídelnou, administrativní budovou a zdravotním střediskem.

Pískovna

Provozovna Štěrkovny a pískovny byla nově zbudována. Vybudovali sklady, garáže, šatny, sociální a hygienické zařízení.

Výrobní družstvo Trud

Převzatý areál na Tyršově ulici byl rekonstruován na čalounickou výrobu, výstavní síň a administrativu. Provoz na Úkolkách byl rozšířen. Na Tyršovu ulici i na Úkolky zavedli plyn, přebudovali kotelny na plynové topení. Sama plynofikace provozoven si vyžádala nákladů ve výši 2 000 000 Kčs.

JZD Svornost

Od svého založení vybudovali družstevníci tyto objekty: stáje pro hovězí dobytek na Bažantnici za 2 500 000 Kčs, areál Doubrava se stájemi pro hovězí dobytek, halami na krmivo, biohnojiště a vnitřní komunikaci za 4 500 000 Kčs, dílny na přidruženou výrobu v Olšovci za 1 500 000 Kčs. Nadstavba budovy Olšovce za 250 000 Kčs a sociální budovu v Nádražní ulici v hodnotě 5 000 000 Kčs.

Celkem tedy investovali do výstavby 13 750 000 Kčs.

Sportovní a kulturní areál

V zámeckém parku byl formou sdružených finančních prostředků a brigádnickou svépomocí vybudován sportovní areál s fotbalovým a volejbalovým hřištěm, tribunou, šatnami a sprchami. Vedle bylo vytvořeno přírodní hlediště, které pojme přes 3 000 návštěvníků.

Z toho, co jsem zde uvedl, si může udělat každý pestrý obrázek o tom, co vše bylo v Bzenci zbudováno za pouhých 40 let mírového života. Přičinili se o to MěstV KSČ, MěstV NF a MěstNV svojí organizátorskou a řídící činností a mnoho občanů svou prací, jež zdaleka není zanedbatelná vedle prací stavebních, montážních a jiných dodavatelských organizací.

Tržby obchodních organizací

Bzenecké obchodní provozovny dosáhly za uplynulý rok 1985 tržeb v celkové částce 82 681 000 Kčs. Z toho byly:

• tržby za potraviny 21 248 000 Kčs,
• tržby v prodejnách zeleniny 2 120 000 Kčs,
• tržby v prodejnách masa 6 019 000 Kčs,
• tržby v elektru, sklu, porcelánu, želez. a průmyslovém zboží 11 715 000 Kčs,
• tržby za konfekci 9 055 000 Kčs,
• vykázaná roční tržba hotelu „Lidový dům“ 2 804 000 Kčs, z toho byly tržby za jídlo 742 000 Kčs, za ubytování pak 384 000 Kčs,
• vykázaná roční tržba restaurace a vinárny „Myslivna“ 1 950 000 Kčs, z toho byly tržby za jídlo 930 000 Kčs,
• vykázaná roční tržba restaurace „Sokolovna“ 2 313 000 Kčs, z toho byly tržby za jídlo 1 250 000 Kčs,
• uhelné sklady vyskladnily ve svém rajonu 25 600 tun paliva v celkové ceně 8 143 000 Kčs. Kromě toho vyvezly mimotržním odběratelům dalších 9 266 tun paliv.

Různé události

Dvanáctý světový festival mládeže a studentstva v Moskvě

Ve dnech 27. července až 3. srpna 1985 se konal již dvanáctý světový festival mládeže a studentstva v Moskvě.

Delegátem na něm byl též ing. Čestmír Šátek, člen představenstva JZD Svornost a vedoucí kádrového útvaru. Na otázky o dojmech a zážitcích z této celosvětové mírové mládežnické akce odpovídal asi toto:

„Do nejpodrobnějších detailů zorganizovaný úspěšný průběh festivalu zajišťovala snad veškerá mládež a všechen lid Sovětského svazu, především vytvářením mimořádně vřelého prostředí vzájemné úcty, porozumění a přátelství. Poznali jsme to již cestou do Moskvy, když nás v mnoha městech na naší cestě vítali kyticemi, zpěvy a tanci sovětští komsomolci i občané a když stisky rukou a objímání nebraly konce. Zahájení festivalu bylo předcházeno pochodem míru všech delegátů. Přišli jej pozdravit snad všichni Moskvané. Po obou stranách Komsomolského prospektu nás pozdravovaly takové nepřehledné davy, až se z toho hlava točila. Byli jsme hosty Paláce pionýrů, v němž nám malí pionýři předváděli nádherně pestrý, svůj vlastní program. Poté nás podarovali svými vlastnoručně zhotovenými upomínkami.

Bylo nám umožněno setkat se s mnoha čelnými funkcionáři ministerstev, rezortů, společenských i hospodářských organizací. Bylo nám možno navštívit automobilku v Moskvě. Na každém kroku jsme cítili nesmírně odhodlanou touhu po míru, po přátelství a to nejen s námi, ale s lidmi na celém světě.

Odjezd a loučení s námi bylo stejně vřelé a slavnostní jako příjezd a celý pobyt v Sovětském svazu. Upřímné volání na shledanou bylo přátelsky opravdové. Jednou větou řečeno – celé moje zážitky a dojmy jsou pro mne skutečně nezapomenutelné.

Významná dopisovatelka Eva Nevřivá

Okresní noviny „Slovácko“ je velmi dobrým časopisem. Zásluhu na tom mají i dopisovatelé. Mezi ty nejlepší je řazena Eva Nevřivá, tajemnice MěstNV. Na celookresní poradě dopisovatelů byla jako nejlepší odměněna knihou. Výstřižek fotografie předávání odměny je v příloze ke kronice pod č. 14.

Státní vyznamenání Navrátilovi Stanislavu

Státním vyznamenáním „Za obětavou práci pro socialismus“ byla oceněna celoživotní záslužná práce Stanislava Navrátila ze Bzence, vedoucího okresní správy plemenářského podniku ve Veselí nad Moravou. Bylo mu předáno při odchodu do důchodu. Obrázek ze „Slovácka“ je založen v příloze ke kronice pod č. 14.

Vinařinka JZD Svornost

V JZD Svornost byla z družstevních muzikantů utvořena dechová kapela s poetickým názvem „Vinařinka“. O kvalitní výkony na dechových hudebních nástrojích se stará umělecký vedoucí Jaroslav Jablonický a kapelník Stanislav Žůrek. Fotografie kapely je založena v příloze ke kronice pod č. 17.

Elektrifikace železnice

Dvoukolejná železnice Přerov – Břeclav byla převáděna na elektrickou trakci. Poslední úsek dodělávky končil ve stanici Bzenec – Přívoz. Byl dohotoven 26. března letošního roku a tímto dnem byla celá trať zprůjezdněna. Potvrdil to ověřovací průjezd soupravy s lokomotivou na elektrický pohon. Dokončení prací bylo plánováno až k 1. červnu, takže termín byl o dva měsíce zkrácen.

Jura Petrů – úmrtí

Začátkem letošního roku zemřel náhle bývalý bzenecký občan Jura Petrů, který bydlel nyní v Kyjově, kde byl řadu let primášem cimbálové muziky. Svoji primášskou kariéru začínal před 43 roky ve Slováckém krúžku v Bzenci, jenž byl v době protektorátu nejčilejším spolkem, poskytujícím zdroj pravé slovácké kultury v období kruté, ponižující, národnostní i státní poroby. Jeho vedoucím byl velmi obětavý učitel Dr. Antonín Pojeta.

Klučka Karel

Dne 18. dubna 1985 zemřel Karel Klučka, protifašistický bojovník, poslanec MěstNV a člen rady MěstNV za stranu lidovou po několik období.

Lepka František

Dne 24. května 1985 zemřel nejstarší mužský občan František Lepka ve věku 91 let. Byl dlouholetým členem KSČ. Zachoval si svěžest a čilost až do smrti. Ještě do poslední zimy jezdil na kole a na mopedu ještě před třemi roky. Zemřel po nastydnutí na zápal plic. V gottwaldovském krematoriu se dne 29. 5. se zesnulým rozloučil za KSČ soudruh Navrátil. Vzpomněl jeho těžký život v mládí s deseti sourozenci, i starosti v dospělosti, s provozem své malé, zámečnické dílny, kterou musel pro nedostatek práce zrušit.

Horáková Monika

Dne 27. 6. 1985 zemřela desetiletá Monika Horáková z Olšovce, žačka zdejší ZŠ. Vběhla před jejich domem do cesty projíždějícímu motocyklu a havárii nepřežila. Celá škola se s ní rozloučila při pohřbu dne 3. července.

Smočková Bedřiška

Dne 25. 8. 1985 zemřela Smočková Bedřiška, nejstarší občanka města, která dovršila 93 let dne 28. 6. 1985.

Tržní řád

Po dostavění a otevření městského tržiště schválilo plénum MěstNV nový tržní řád města. Podle této vyhlášky jsou stanoveny tržní dny na úterý, čtvrtek a sobotu na novém tržišti. Přístup na tržiště je z ulice K. H. Borovského.

Hubertova jízda

Dne 4. listopadu 1985 vysílala čs. televize záběry z Hubertovy jízdy, kterou již potřetí zorganizovali svazáci JZD Svornost. Nejdříve byly záběry z města a pak jízda na koních Nádražní ulicí. Pozvánka na tuto jízdu rozesílaná Jednotným zemědělským družstvem je založena v příloze ke kronice pod č. 17.

Stoleté výročí zemědělské školy

Jak jsem již uvedl v tomto zápisu dříve, připadlo na den 9. 11. 1985 stoleté výročí založení zemědělské školy v Bzenci. K tomuto termínu uspořádalo Střední odborné učiliště zemědělské, jako pokračovatel této školy dvoudenní slavnost.

Co o nás píší noviny?

V průběhu roku bylo o městě, jeho občanech, nebo událostech napsáno dosti článků a informací v novinách. Tajemnice MěstNV Eva Nevřivá je pilně shromažďovala a roztříděné jsou zařazeny do přílohy ke kronice pod č. 23 až 30.

Počasí

Leden

Byl letos zejména ve své první polovině vpravdě zimním měsícem. Začal svou vládu pod sněhovou pokrývkou 18 cm silnou, jež se dalším sněžením zvýšila až na 26 cm. Průměrná denní teplota byla – 7 °C, noční – 9,3 °C. Nejnižší teplota vůbec byla – 22 °C pod nulou, nejvyšší + 3 °C nad nulou. Poněkud vyšší teplota byla až koncem měsíce. Slunce svítilo deset dnů.

Únor

Průměrná denní teplota – 4,3 °C, noční – 6,1 °C. Nejnižší teplota vůbec – 17 °C, nejvyšší + 3 °C. Slunných dnů bylo devět. Lednové a únorové mrazy způsobily pomrznutí vinohradů a ovocných stromů.

Březen

Poslední sníh této zimy roztál dne 3. 3. Průměrná teplota: denní 3,8 °C, noční 1,4 °C, nejvyšší 18 °C, nejnižší – 2 °C. Pršelo v pěti dnech po 18 hodin. Slunečno 14 dnů.

Duben

Teplota: Nejvyšší 22 °C, nejnižší 0 °C, denní průměr 11 °C, noční 5,4 °C. Za celý měsíc jen 5 hodin slabě mrholilo. Slunečných dnů 13.

Květen

Teplota: nejvyšší 29 °C, nejnižší 2 °C, denní průměr 16,5 °C, noční 11,9 °C. Pršelo v osmi dnech celkem 25 hodin. Ve dvou dnech byly aprílové přeháňky. Slunečných dnů 13.

Červen

Teplota: nejvyšší 25 °C, nejnižší 7 °C, průměrná denní 16,2 °C, noční 11,4 °C. Po celý měsíc byly přeháňky, při nichž krátce pršelo a náhle vysvitlo pálivé slunko. To se některé dny opakovalo pětkrát, i více. Přeháňky trvaly jen asi 32 hodin, třikrát se přihnala slabá bouřka. Toto proměnlivé počasí bylo příčinou toho, že na vegetaci začaly bujet houbovité plísně, zejména na okurkách, salátu, majoránce, dokonce i na bramborách a to v takovém rozsahu, že úroda byla z velké části zničena.

Červenec

Teplota: nejvyšší 32 °C, nejnižší 10 °C, denní průměr 20,8 °C, noční 14,2 °C. V první dekádě pokračovaly přeháňky z června. Třikráte se přihnaly dosti silné bouřky. Slunných dnů 19.

Srpen

Teplota: Nejvyšší 31 °C, nejnižší 13 °C, denní průměr 20 °C, noční 16 °C. Pršelo 25 hodin, přišla jedna slabší bouřka. Slunných dnů bylo 17. Žně proběhly bez problémů s počasím, hektarové výnosy dobré. Zahrádkáři už měli sklizeny i pozdní brambory, neboť měly natě spáleny od plísně „na tabák“. Úroda pochopitelně nízká.

Září

Teplota: nejvyšší 26 °C, nejnižší 8 °C, denní průměr 15,9 °C, noční 12 °C. Pršelo osmnáct hodin, což nebylo mnoho. Slunných dnů 14.

Říjen

Teplota: nejvyšší 22 °C, nejnižší 1 °C, denní průměr 10,2 °C, noční 7 °C. Pršelo 29 hodin, slunečno bylo 13 dnů. V září, ani v říjnu nebyly potíže se sklizní úrody, jedině u vína, to málo, co se urodilo, špatně dozrávalo a bylo nízké jakosti.

Listopad

Byl za posledních pět let nejchladnějším. Teplota: nejvyšší 12 °C, nejnižší – 10 °C, denní průměr jen 2,9 °C, noční – 1 °C. Slunných dnů bylo deset, jinak bylo stále zamračeno, avšak pršelo jen jedenáct hodin. 13. 11. napadlo 7 cm sněhu, který vydržel až do prosince.

Prosinec

Byl letos zase velmi teplý. Nejvyšší teplota 9 °C, nejnižší – 4 °C, denní průměr 3,5 °C, noční 2,5 °C. Pět dnů slunečních, jinak bylo stále zataženo. Pršelo 45 hodin. Sníh napadl až 31. 12. do výšky 5 cm.

Závěr

Uzavírám zápis do kroniky za rok 1985. Jsou v něm záznamy o úspěších, jichž bylo dosaženo pilnou a svědomitou prací pilných a svědomitých občanů a funkcionářů. Jistě, byly i problémy a nedostatky, jež vznikly z objektivních, ale i subjektivních příčin. Takový je už život. Má i stinné stránky, ale pokud nepřevládají – a to v Bzenci nebylo, pak se docílí skutečně pěkných úspěchů. A já z celého srdce přeji občanům města Bzence, aby byly i v příštím roce. A pevně věřím, že tomu tak bude.

V Bzenci v červenci 1986

Kronikář města Bzence: Pres Antonín, nositel státního vyznamenání „Za vynikající práci“