Kronika města Bzence – rok 1984

Úvod

Uplynul rok 1984 plný nadějí i obav všeho našeho lidu a tedy i občanů bzeneckých. Obavy vyplývaly z celosvětové situace, ve vyzbrojování atomovými, chemickými a bakteriologickými zbraněmi, čímž je ohrožován mírový život na zemi. Veškeré nebezpečí pramenilo jedině z imperialistické politiky Spojených států amerických, jejichž snahou je zničit a vymýtit na světě socialismus a pak získat nadvládu nad celou zeměkoulí. USA, tento stát s vyspělým hospodářstvím, s vynikající technikou a všemi vědními obory se stal základnou mocenské politiky obřích monopolistických uskupení, která používají svých miliardových zisků hlavně ze zbrojařského průmyslu k tomu, aby si násilím podmanily celý svět. Svoji rozpínavou, kořistnickou politiku chtějí uplatňovat na každém kousku zeměkoule mocenským nátlakem na své spojence a brutalitou a terorem proti těm, kteří si chtějí zavádět doma svůj vlastní, spravedlivější systém rozvoje a pořádku. Tento vyspělý národ chce – po vzoru svých předků, kteří ve své expanzi prakticky vyhubili celou jednu lidskou rasu – stejnými, ba ještě daleko hroznějšími metodami podmanit si celý svět. Tuto nemorální, ba zvrácenou politiku USA podporují některé další imperialistické státy, vycházející z úplně stejných mocenských principů. Na prvním místě je to Německá spolková republika, jež si ve spojení s USA hodlá přihřívat svůj, před třiceti lety definitivně rozbitý militarismus a germánský, nacisty obnovený „Drang nach Osten“. Pak je to Velká Británie, jež se domnívá, že by zase mohla získat aspoň část svého bývalého koloniálního impéria. Též ostatní imperialisté pošilhávají po nějaké té kořisti, jež by pro ně mohla zbýt. Všichni dohromady pak se děsí socialismu a komunismu, v němž právem cítí konce své kořistnické politiky. USA mají rozpracovaný plán nenadálého, všeničícího prvního úderu zbraněmi hromadného ničení proti Sovětskému svazu a ostatním socialistickým státům, od něhož si slibují okamžité totální zničení napadených, čímž by bylo zároveň dosaženo vlastního naprostého vítězství. Ve své nabubřelé zaslepenosti nevidí nic jiného, než totální zničení napadených a této svojí vidině přizpůsobují všechnu svoji politiku. Posledním aktem této vidiny, je snaha co nejrychleji zamořit novými zbraněmi i vesmír a docílit tím naprostou vojenskou převahu nad socialistickým světem. USA nechtějí slyšet mírové návrhy Sovětského svazu a ostatních socialistických států na odzbrojení, zákaz výroby a používání zbraní hromadného ničení, nepoužívání síly proti ostatním státům a zachovávat tak mír a vzájemnou spolupráci na mírovém rozvoji celé země. „Nikoliv ničivá válka, nýbrž plodný mírový vývoj a soužití všech národů může zabezpečit další rozvoj a vývoj lidské společnosti“, říkají mírumilovní lidé na celém světě.

Přes všechny dosavadní neúspěchy ve snaze přimět imperialistické vládnoucí kruhy k rozumnému mírovému soužití na světě, chová náš lid naději, že k odstranění nebezpečí strašlivé války musí přijít, že tato naděje zocelená rozhodným bojem všech o zachování míru dojde konečného výsledku. A tato naděje spolu s odhodlaným odporem k válce a rozhodnými činy ve prospěch míru měla v tomto roce úspěšný výsledek. A tak my, kronikáři, můžeme naše zprávy za toto období naplnit jenom popisem radostného budování místo ničení, radostí místo bolů, popisem štěstí a klidu místo válečných hrůz, běsnění a tragédií.

Vedoucí úloha KSČ

Uplatňování politiky a vedoucí úlohy Komunistické strany Československa v Bzenci:

Jedním z hlavních politických úkolů Městského výboru KSČ v Bzenci bylo i nadále plnění usnesení XVI. sjezdu strany a usnesení okresní a městské konference KSČ v okruhu působnosti městské organizace. MěstV KSČ v tomto roce soustředil pozornost především na zvyšování aktivity základní organizace KSČ č. 1 a č. 2 ve městě, na upevňování a prohlubování ideové a politické jednoty městské organizace a dále na zabezpečování zvyšování úrovně politicko-výchovné práce, jakož i organizátorské činnosti orgánů MěstNV a organizací Národní fronty. V průběhu dalšího řízení byla soustředěna politicko-organizační činnost v úseku hospodářské politiky strany na plnění a kontrolu volebního programu NF na veřejných schůzích uličních organizací KSČ, na zkvalitňování služeb pro obyvatelstvo, na zajišťování činnosti stálého agitačního střediska a lektorátu večerní politické školy při MěstV KSČ.

Dále byla věnována intenzivní péče stranické propagandě a hodnocení činnosti nomenklaturních kádrů MěstV KSČ, aktivní funkci stranických skupin ve společenských a zájmových organizacích v našem městě.

V průběhu roku 1984 byla provedena změna ve složení MěstV KSČ. Z důvodů nemoci a odchodu do důchodu byli uvolněni z funkcí tito soudruzi: Němeček Pavel, Formánek Milan a Bébar Otakar. Na uvolněné funkce byli z náhradníků výboru doplněni tito soudruzi: Ing. Černý Jiří, Plšek Jenda a Sýkora Jiří. Po těchto změnách řídí tedy MěstV KSČ politickou práci v městě v tomto složení:

• Dobřický Richard (předseda),
• Hanák Jan (místopředseda),
• Pavlík František (místopředseda),
• Vaculík Jaroslav (jednatel),
• Höhn Jaroslav (hospodář),
• Plšek Jenda (člen),
• Janíková Hana (členka),
• Nevřivá Eva (členka),
• Studnička Josef (člen),
• Černý Jiří (člen),
• Sýkora Jiří (člen).

MěstV KSČ pracoval podle kalendářního plánu, který obsahoval:

• oblast vnitřního života strany,
• kulturně společenskou činnost,
• úsek kádrové práce,
• činnost NF,
• činnost Měst NV.

Plénum Městského národního výboru v Bzenci

Má 50 členů. V letošním roce došlo v jeho složení ke změnám. Ve volebním obvodu č. 34 se vzdal funkce Sommer Jiří pro nedostatek času, ve volebním obvodu č. 39 ing. Krahulová M. z rodinných důvodů. Byly vypsány doplňovací volby v těchto obvodech, které hladce a bez problémů proběhly. Ve volebním obvodu č. 34 byl zvolen novým poslancem Kuchař František a ve volebním obvodu č. 39 byl zvolen Lukešík Josef. Oba nově zvolení poslanci složili předepsaný poslanecký slib do rukou předsedy Měst NV soudruha Vaculíka Jaroslava na plenárním zasedání dne 30. 8. 1984.

Plénum MěstNV zasedalo v letošním roce jako každoročně celkem šestkrát. Od posledních voleb to bylo tedy sedmnácté až dvacáté druhé zasedání. První bylo 26. 1. Z programu jednání uvádím pouze:

• vyhodnocení socialistického závazku MěstNV za rok 1983,
• schválení nového závazku MěstNV na rok 1984,
• schválení finančního plánu a rozpočtu MěstNV na rok 1984.

Příští zasedání 29. 3. se zabývalo stavem požární ochrany za uplynulý rok a schválilo hlavní úkoly sboru v protipožární prevenci na letošní období. Dále projednalo a schválilo rozbor hospodaření MěstNV a pak zhodnotilo kontrolní činnost volených orgánů za minulý rok.

V červnu dne 28. 6. se zabývalo plénum především jednáním o dodržování socialistické zákonnosti, seznámilo se s evidencí a stavem zemědělské půdy a jejího plného využívání. Nakonec schválilo plán práce volených orgánů na druhé pololetí tohoto roku.

Následující jednání, jež se konalo 30. 8., nejdříve odsouhlasilo dodržování zákonných norem při zajišťování doplňovacích voleb do MěstNV. Poté vyslechlo předepsaný poslanecký slib nově zvolených poslanců Kuchaře Františka a Lukeštíka Josefa daný předsedovi MěstNV Vaculíkovi Jaroslavovi. V dalším programu kontrolovalo plnění finančního plánu a rozpočtu, socialistického závazku, akce „Z“ a Jednotného plánu kulturně výchovné činnosti za uplynulé první pololetí roku 1984.

Předposlední schůze se konala 1. listopadu, na níž byla hodnocena sociální a zdravotnická péče, a dále pak naplňování plánu tvorby a ochrany životního prostředí.

Na prosincové – poslední letošní schůzi, která se konala 20. 12., byly schvalovány plány práce volených orgánů v ekonomické i kulturní činnosti na první pololetí příštího roku 1985.

Mimo uvedených materiálů, které jsem vybíral z jednání pléna tak, abych poskytl čtenáři pokud možno co nejširší přehled z obsáhlé a nejrozmanitější problematiky, již musí plénum řešit, byly rozebírány, hodnoceny, schvalovány, ale také zajišťovány další a další záležitosti, které se konec koncům buď přímo, nebo nepřímo dotýkají všech občanů města.

Jednání Rady Městského národního výboru

Rada je ve stejném složení jako v roce minulém. Je řídícím, výkonným i kontrolním orgánem ve městě. Má jedenáct členů. Sešla se celkem na 24 schůzích. Zdůrazňuji, že na nich projednávala především materiály, které předkládala podle příslušnosti k rozhodování plénu, jemuž též navrhovala k přijetí usnesení a nápravná opatření. Kromě toho spolupracovala se všemi orgány a organizacemi v Bzenci, ať už politickými, hospodářskými, pořádkovými, kulturními, zájmovými i sportovními. Od tohoto roku řídí též přímo drobnou provozovnu služeb MěstNV. Vedoucím je Fridrich Antonín. Zaměstnává 6 odborných pracovníků, kteří poskytují též placené služby občanům, jako například práce zednické, malířské, natěračské, půjčování trubkového lešení a přepravní služby motorovými vozidly národního výboru.

Z programů schůzí rady jsem též vybíral jen některé části, abych docílil o její práci snadnějšího přehledu. Na první letošní schůzi 19. ledna projednali a schválili členové rady návrh kolektivní smlouvy mezi radou a závodními výbory Revolučního odborového hnutí bzeneckých podniků a závodů i jiných organizací.

Rozbor stížností občanů se projednával na schůzi dne 23. 2. V průběhu minulého roku 1983 obdržel NV celkem 29 stížností. Z nich bylo 18 oprávněných, 10 neoprávněných a jedna bez konkrétních údajů nutných k posouzení. K oprávněným stížnostem byla uložena viníkům nápravná opatření, neoprávněné byly stěžovatelům objasněny.

Na schůzi 8. 3. bylo projednáno organizační opatření k zajištění jarní směny občanů k úklidu našeho města.

Plán zajištění důstojných oslav 1. 5. a 9. 5. schválili členové na schůzi dne 12. 4. Byl hodnocen též stav bytového fondu a jeho údržba.

Jednání dne 26. 4. bylo pro občany velmi důležité, neboť se probíraly nedostatky v zásobování. Do schůze byl přizván zástupce spotřebního družstva Jednoty, aby vyslechl připomínky a stížnosti, které zbytečně stěžují občanům život. V řadě případů šlo jen o záležitosti organizační, větší odpovědnosti zaměstnanců v obchodech a pohostinství. Nedořešeny zůstaly po tomto jednání hlavně dva problémy, které ani společným úsilím MěstNV a Jednoty nemohou být zajištěny. Jde o zvýšení přísunu nedostatkového zboží, jež je hlavně z dovozu ze zahraničí a pak výstavba velkých prodejen, jimiž by byla podstatně zkvalitněna síť zejména potravinářských samoobsluh. Tyto dvě záležitosti nutno oboustranně soustavně sledovat a prověřovat, aby se nepromeškaly vhodné příležitosti k nápravě.

Schůze dne 7. 6. měla na pořadu projednání kvality příprav na letošní žně a zajištění, aby jejich průběh byl optimální i při zhoršeném počasí. Po připomínkách a doplnění byl plán odsouhlasen.

Na schůzi dne 26. 7. bylo hodnoceno plnění kolektivní smlouvy. Byly vytknuty nedostatky těm organizacím, které neplnily dojednané úkoly.

Jednotné zemědělské družstvo Svornost předložilo radě dne 9. 8. k projednání a připomínkám svůj plán podzimních prací. Rada posoudila kladně snahu družstva obejít se bez výpomoci brigádníků. Avšak při sklizni hroznů se s výpomocí počítá, především z řad důchodců. Odpovědně byl projednán též obdobný plán Středního odborného učiliště zemědělského.

Za 14 dnů poté, 23. 8. nechala si rada předložit k projednání přehled o stavu příprav k bezproblémovému zahájení nového školního roku od ředitelů škol, školek a odborných učilišť. Po připomínkách a doplnění byla příprava uznána za dostatečnou a schválena.

Dne 6. 9. byl projednán stav v individuální bytové výstavbě. Členové rady vzali na vědomí, že pro letošní rok bylo vydáno povolení k zahájení výstavby 18 bytových jednotek. Je předpoklad, že o kolaudaci hotových bytů požádá celkem 12 stavebníků.

Ve schůzi dne 18. 10. odsouhlasila rada zpracované programy oslav Velké říjnové socialistické revoluce a Měsíce československo-sovětského přátelství.

Na jednání 22. 11. přikročilo se k hodnocení práce jednotlivých komisí národního výboru. Nedostatky byly vytknuty všem, kdož zůstali kvalitní činnosti cokoliv dlužni.

Dne 6. 12. projednali členové výsledky podzimní směny Národní fronty. Ohodnotili vykonané dílo s tím, že při troše intenzivnějšího přístupu poslanců a aktivistů, mohlo být vykonáno mnohem více a nemuselo zůstat tolik nedodělků.

Na poslední letošní schůzi dne 20. 12. přehodnotili členové plnění úkolů a docílených výsledků Jednotného systému branné výchovy obyvatelstva. Byla též prodiskutována vlastní práce rady a náměty jednotlivců na další období.

I u tohoto orgánu jsem vybral jen stručnou část z práce, jež byla řízena podle předem zpracovaných pracovních plánů.

Významná výročí a jejich důstojné oslavy

Vítězství československého pracujícího lidu nad buržoazií dne 25. 2. před 36 lety a vznik lidových milicí bylo důstojně vzpomenuto i bzeneckými občany.

Dne 16. 2. byl na počest této události uspořádán kulturní večer. Jeviště kulturního domu bylo vyzdobeno květinami a československou vlajkou, pod níž stáli čestnou stráž příslušníci lidových milicí ve stejnokrojích. Na zahájení byla zahrána státní hymna.

Slavnostní projev přednesla tajemnice MěstNV Eva Nevřivá. Vyzvedla v něm především obezřetné vedení politické aktivity a jednoty lidu Komunistickou stranou Československa, která správně hodnotila tehdejší složitou situaci, v níž se buržoazie chtěla zmocnit nadvlády u nás, za vydatné podpory imperialistického světa radami i materiálně. To se jim však díky této jednotě lidu a předvídavým vedením politiky KSČ nepodařilo.

Po slavnostním projevu následovala recitace básní a poté byla zahrána Internacionála.

V zábavné části vystupoval dětský národopisný soubor Rozmarýnek z Ratíškovic v krojích. Zpěvy a tance ze Slovácka, jak je tyto děti předvedly, byly velice roztomilé a všem se líbily. Největší úspěch měla nejmenší pětiletá zpěvačka. Potěšitelná byla hojná účast studentského a učňovského dorostu. V den výročí 25. února byla rozhlasová relace, v níž si pamětníci tento důležitý politický mezník v životě našich národů znovu osvěžili v paměti a mladí se zase z jejího obsahu poučili o jeho velikém významu.

Osvobození města Bzence

Třicáté deváté výročí osvobození města Bzence z nacistické poroby rumunskými jednotkami začleněnými do Rudé armády bylo oslavováno 19. 4. položením věnce k pomníku padlých. Věnec nesli dva vojáci. Za nimi šli ve svých krojích dva svazáci. Delegace Národní fronty byla tvořena zástupci KSČ, národního výboru a dalších složek. Odpoledne v 13:30 bylo použito městského rozhlasu, jehož prostřednictvím promluvil zástupce MěstNV k občanům města. Zmínil se o tom, že radost z osvobození byla kalena vzpomínkami na prožitou zradu na našich národech v Mnichově v roce 1938, na sychravý, uplakaný 15. březen 1939, kdy vznikl protektorát „Böhmen und Mähren“ po okupaci nacisty, na utrpení našeho lidu v době šestileté okupace, na desítky tisíc našich občanů a desítky milionů lidí ostatních národů, především Sovětského svazu, padlých a umučených v druhé světové válce, kteří položili životy i za naši svobodu. Zakončil přísahou nás živých těmto padlým, že mír zaplacený jejich životy uhájíme. Potom byl školní mládeží uskutečněn „Běh osvobození“. Na náměstí Svobody byl před radnicí start i cíl.

Večer dne 20. dubna byla estráda v kulturním domě, která byla zahájena hymnou. Politický projev přednesla tajemnice Eva Nevřivá. O zábavnou část se postaral soubor Danaj ze Strážnice s cimbálovou muzikou. Základní organizace Českého svazu žen uspořádala na počest výročí besedu s přednáškou bývalého kronikáře Jana Hirše, který se zavzpomínal na dny našeho osvobození.

První máj

Oslavy Prvního máje měly letos tento průběh:

V 7:00 počal vyhrávat městský rozhlas. Hudba byla doplňována proslovy o významu svátku, o boji za mír a o přátelství mezi národy. Dále vyslechli občané informace z jednotlivých podniků a závodů v Bzenci o plnění plánů, o výsledcích socialistického soutěžení kolektivů i jednotlivců.

Pracující podniků, závodů a organizací, školní mládeže, studentů, učňů i ostatních občanů ze Bzence, Vracova, Písku, Těmic, Domanína byli seřazeni ve třech proudech, jeden ze směru od Olšovce, druhý z Vracovské ulice a od sokolovny a třetí od nádraží. Na dané znamení se proudy daly do pochodu na náměstí Svobody. V čele každé skupiny byly neseny státní vlajky, rudé prapory, modré prapory s bílými holubicemi míru a transparenty s mírovými hesly. Všichni se řadili před radnicí, kde byla tribuna zaplněná zástupci KSČ, Národní fronty a Národního výboru, v čele s delegací Okresního výboru KSČ Hodonína. Zahrány naše a sovětská hymna. Po nich přednesl slavnostní proslov vedoucí člen delegace OV KSČ tajemník OV KSČ ing. Ladislav Pařízek. Zdůraznil v něm náš boj za zachování míru a poté poděkoval některým závodům i jednotlivým občanům za zásluhy o dobré hospodářské výsledky, o rozvoj našeho hospodářství a vzorné plnění pracovních úkolů. Po jeho vystoupení byla přítomnými občany schválena rezoluce a v ní výzva ke všemu lidstvu k boji o zachování míru. Následovala přehlídka alegorických vozů místních závodů. Pyšnily se svojí výzdobou. A všechny bez rozdílu vyjadřovaly svými hesly kromě údajů o dobrých výsledcích své práce, hlavně touhu po míru a boj proti strašlivé vše ničící atomové, chemické a bakteriologické válce. Po přehlídce alegorických vozů byla manifestace ukončena internacionálou.

Přes nepříznivé počasí – první máj totiž přinesl do Bzence po dvouměsíčním suchu velmi potřebný déšť – bylo podle mého odhadu přítomno slavnosti asi 5 000 občanů ze Bzence a okolí.

Po skončení manifestace na náměstí byla v kulturním domě slavnostní besídka, v níž žáci a studenti bzeneckých a okolních škol předváděli svůj pestrý program složený ze zpěvu, básní, her, tanců, gymnastiky a baletu. V předsálí kulturního domu byla zase uspořádána místní organizací Českého svazu včelařů výstava včelařských potřeb a medového pečiva spojená s prodejem. Vystavovány byly velmi líbivé výrobky – srdíčka, holubičky, džbánečky, koníčci a pochopitelně též perníkové chaloupky. Vše se návštěvníkům moc líbilo a šlo také rychle na odbyt.

Na sokolovně byla zase výstava a ochutnávání vín bzeneckých a okolních vinařů. Byla zde hodnocena odrůdová vína i směsky a nejlepším byly vystavovány diplomy.

Součástí oslav bylo též vystoupení pražských umělců s Josefem Bekem a pestrým programem recitací, povídání, hudby a zpěvu, jež se konalo v předvečer Prvního máje.

Oslava prvního mírového dne

Devátý květen – 39 výročí definitivní porážky hitlerovské nacistické vojenské mašinérie slavnou Rudou armádou bylo oslaveno především rozhlasovou relací, výzdobami nástěnek ve školách, učilištích, na závodech, za výlohami obchodů, v úřadech a jinde. Jejich všeobecným tématem bylo díkůvzdání Rudé armádě za osvobození, jakož i odhodlaný protest proti válce a boj za zachování míru.

Uspořádána byla slavnostní akademie v kulturním domě, na níž po politickém proslovu vystoupili členové Armádního uměleckého souboru kapitána Nálepky z Bratislavy s programem: „Aby mohlo slnko svietiť“. Program byl návštěvníky přijat s velkým zaujetím a jednotlivé části byly odměňovány velkým potleskem návštěvníků.

Slovenské národní povstání

Jeho 40. výročí bylo předmětem vzpomínek na všech schůzích KSČ, odborářských, svazáckých i dalších, které byly koncem srpna pořádány na závodech, úřadech, školách, učilištích i v dalších institucích. Všude byl vyzvedáván jeho mimořádný význam. Také výzdoba a hesla na nástěnkách, za výlohami obchodů a na pracovištích tomuto významu odpovídaly.

V městském klubu pracujících se konal slavnostní večer, na němž vystoupili brněnští umělci, kteří zazpívali árie ze Smetanových oper Hubička, Dalibor, Prodaná nevěsta a potom lidové písně ze Slovenska, Hlučínska a jižních Čech. Pak hrála cimbálová muzika národopisného souboru z Vracova. Sportovci uspořádali zase turnaj v odbíjené.

VŘSR a Měsíc přátelství ČSSR – SSSR

Šedesáté sedmé výročí Velké říjnové socialistické revoluce. Oslava této významné události byla zahájena v 17:00 dne 6. listopadu rozhlasovou relací. Dospělí i školní mládež s pestrými lampiony, studující a učňovský dorost se seřadili na silnici od Olšovce a za zvuku pochodů se celý proud vlnících se pestrobarevných lampionů vydal na náměstí Svobody. Tam plály ohně míru, přátelství a spolupráce se Sovětským svazem jako symboly. Z městského rozhlasu si přímí účastníci i ostatní spoluobčané vyslechli projev o vlivu VŘSR na vznik našeho státu v roce 1918, na výstavbu socialistického řádu u nás a budování reálného socialismu v naší vlasti, o přátelství našich národů k národům Sovětského svazu, které si budeme zvlášť připomínat v prosinci – měsíci Československo-sovětského přátelství. Po proslovu byla manifestace ukončena a děti s lampiony i dospělí se rozcházeli do svých domovů.

K zahájení měsíce Československo-sovětského přátelství byl uspořádán dne 9. listopadu také koncert Státního symfonického orchestru z Gottwaldova. Pod vedením dirigenta Rostislava Hališky byly uvedeny též Dvořákovy Slovanské tance č. 15. Vystoupení tohoto tělesa odpovídalo zcela svou úrovní jeho kvalitě.

Dále byly organizovány různé soutěže na školách, besedy, turnaj v odbíjené a další akce. Významu VŘSR odpovídala i výzdoba nástěnek, propagačních skříněk i výkladních skříní obchodů, takže celé oslavy vyzněly velmi důstojně.

Z politického, společenského, kulturního a ostatního dění ve Bzenci zdůrazňuji tyto události:

Uliční organizace Komunistické strany Československa č. 1

Uspořádala pro své členy i ostatní občany dvě veřejné schůze. Byly konány v Olšovci, na Myslivně, v Kolonii, v Řempu a na Přívoze. První se odbývala v únoru, druhá v říjnu letošního roku. Na obou schůzích byly projednávány záležitosti související s celkovou situací ve městě. Podle programu byla přítomným podána zpráva o vyřízení jejich připomínek z předešlé veřejné schůze, potom následovala zpráva plnění volebního programu a o plnění závěrů z XVI. sjezdu KSČ. Nato probíhala diskuze ke všem těmto zprávám. Uliční organizace KSČ č. 2 konala také dvě veřejné schůze na kulturním domě a to v měsíci březnu a koncem října tohoto roku. Obě schůze měly stejný program, který byl shodný s programem organizace č. 1. Veřejnými schůzemi upevňuje KSČ styk s ostatními občany, kteří nejsou členy KSČ.

Uctění památky padlých vojáků RSR

Dne 20. 8. navštívil naše město při příležitosti oslav 40. výročí osvobození své vlasti z nacistické okupace člen velvyslanectví Rumunské socialistické republiky soudruh Gelu Angheluta (čti Drelu Angeluca) se svým doprovodem. Byl uvítán na radnici předsedou MěstNV s. Jaroslavem Vaculíkem s dalšími funkcionáři KSČ a NF.

Po přivítání odebrala se celá delegace z radnice k pomníku padlých rumunských hrdinů, k němuž položil Gelu Angheluta věnec jako projev úcty své vlasti k jejím 56 synům, kteří položili své životy v neúprosném boji s nacistickými okupanty při osvobozování města Bzence v dubnu 1945.

Společenská činnost SPOZ

Sbor pro občanské záležitosti vykonával i v tomto roce rozmanitou, velmi záslužnou činnost, která zasahuje jak do politického, hospodářského, kulturního, vzdělávacího i zábavního dění, jak do veřejného – a to především – tak i do osobního, soukromého života našich občanů.

Sbor má 13 členů, z čehož je 5 poslanců MěstNV, 4 jsou volení členové a 4 jsou aktivisté. Kromě jednoho muže – aktivisty – jsou v něm zastoupeny jenom ženy. Scházeli se na svých schůzích pravidelně každý měsíc, vždy hned na počátku a účast na nich byla velmi dobrá. Absence byla téměř 100 % způsobena buď nemocí, nebo odcestováním.

SPOZ zajišťoval od počátku roku na čtyřikrát vítání nově narozených občánků do života. Celkem jich bylo 40 a 16 narozených až koncem roku jich zůstalo ještě na příští rok. Tato činnost byla dvakrát narušena tím, že dva termíny – včetně posledního připraveného na prosinec, musely být odloženy pro nebezpečí rozšíření dětských nemocí. Na zajištění svatebních obřadů se podílel jedenačtyřicetkrát. Z nich bylo 12 z přidělených obcí Těmice, Domanína, Syrovína a Žeravic, po jednom na vlastní žádost z Vracova a ze Strážnice. Z celkového počtu svateb bylo 11 s následným církevním obřadem a to 4 ze Bzence, po 2 z Domanína, Syrovína a Žeravic a 1 z Těmic.

Pohřbů bylo 57, z nichž bylo 24 v krematoriu v Gottwaldově a Brně a 2 na hřbitově občanské a 31 církevních. Na církevní pohřby byl v 19 případech účasten smuteční řečník, delegovaný SPOZ.

Sbor organizoval slavnostní rozloučení dětí s mateřskou školou a stejně slavnostní přivítání prvňáčků a zahájení nového školního roku v základní škole, do níž nastoupily 83 děti. Vítání nových školáků se konalo ve vyzdobené velké zasedací síni MěstNV, kam přišly za vyhrávání pochodů děti s doprovodem dospělých. Slavnost byla započata zpěvy a básničkami starších žáků, předseda Jaroslav Vaculík přivítal děti i rodiče a ředitel školy Vítězslav Bašátek pohovořil k dětem. Zástupkyně Českého svazu žen a Jednoty spotřebního družstva pak podělily žáčky dárečky – omalovánkami, záložkami, obaly na sešity a knihy a podobnými drobnostmi. Pak byly děti rozděleny do tří tříd a soudružky učitelky si je odvedly do školy. Členky SPOZ se postaraly též o přijetí nejlepších studentů, učňů a žáků základní školy funkcionáři MěstNV a důstojnému předávání občanských průkazů patnáctiletému dorostu (bylo jich 62), slavnostního předávání 220 výučních listů zemědělské, lesnické a konzervárenské mládeži a 56 studentům Střední průmyslové školy konzervárenské maturitní vysvědčení.

SPOZ zajišťoval slavnostní slib pionýrů základní školy a měl podíl i na akcích k MDŽ.

Vzdělávací program uskutečňoval především organizováním besed s funkcionáři a odborníky. Tak to byla například beseda s branci před odvodem, poučování snoubenců o manželství z hlediska politického, právního a občanského.

Velkou práci morální a společenskou plnil i vůči jubilantům a starým občanům.

Zajistil slavnostní vyřazení šedesátiletých vojáků z vojenské evidence, podílel se na organizování sjezdu padesátiletých rodáků ze Bzence.

Členky SPOZ osobně navštívily při 25 výročích jubilanty s gratulacemi v jejich domě, zorganizovaly 3 zlaté svatby v obřadní síni radnice a ve třech případech vyslaly ze svých řad gratulantky k manželům, kteří nebyli schopni zúčastnit se obřadu na radnici. Dvěma manželským párům poděkovaly písničkou prostřednictvím brněnského rozhlasu.

Navštívily 9 nemocných a přestárlých občanů doma, nebo v domově důchodců ve Strážnici a v Kyjově. Koncem roku zorganizovaly předvánoční besedu s občany, staršími 70 let, jichž bylo v městě téměř 100.

Z hlediska volebního programu a v rámci vytváření a péče o životní prostředí připravil SPOZ akci výsadby stromů ve spolupráci s učni ze Středních odborných učilišť zemědělského a lesnického.

Není ani v mých silách vypočítat tu četnou, zdánlivě drobnou, někdy i plně nedoceňovanou, ale z hlediska pozornosti občanské, morální i citové a v neposlední řadě i politické, nesmírně závažnou práci této hrstky funkcionářek, kterou za rok – mimo své povolání – obětavě vykonaly. Jsem si jist, že bez jejich práce by bylo spolužití bzeneckých občanů mnohem chudší.

Oslava MDŽ

Předseda MěstNV s. Jaroslav Vaculík pozval si při příležitosti oslav Mezinárodního dne žen na přátelskou besedu skupinu žen, které se v tomto roce obzvláště zasloužily o dobré výsledky ve svém povolání, nebo v politické, či veřejné funkci. Za přítomnosti předsedy MěstV KSČ s. Richarda Dobřického a předsedy MěstV NF ing. Jiřího Černého se setkání zúčastnilo 30 žen, které aktivně pracovaly v městské stranické organizaci KSČ a NF, poslankyně zastupitelských orgánů, členky občanských výborů, školské pracovnice a vynikající pracovnice bzeneckých podniků, závodů a družstev. Předseda Jaroslav Vaculík jim v uvítacím projevu vyslovil dík za jejich mimořádně obsáhlou, náročnou a obětavou práci ve prospěch dalšího rozvoje naší společnosti a života v městě Bzenci, kterou vykonávají vedle svých mateřských povinností a péče o rodinu. Rovněž ostatní funkcionáři se připojili svými děkovnými zdravicemi k předsedovu proslovu. Následovala volná beseda, v níž soudružky hovořily o svých příštích pracovních plánech, ale též o problémech, starostech a nedostatcích, které jim i ostatním ženám ztěžují práci, nebo dokonce maří jejich dobré výsledky. Děkovaly za pozvání na tuto neformální besedu a souhlasily s tím, že byla pro ně vyznamenáním, ale též zdrojem nových poznatků, názorů i zkušeností a pobídkou k další úspěšné práci.

K oslavám MDŽ zajistil Klub pracujících v kulturním domě na 7. března pražské herce a to zasloužilého umělce Vladimíra Menšíka, Jiřího Sováka, Slávku Budínovou a další, kteří v pořadu „Křeslo pro hosta“ velmi srdečně bavili přítomné návštěvníky.

K tomuto významnému dni byly v podnicích, závodech a ostatních provozech pořádány slavnostní schůze Revolučního odborového hnutí, na nichž byly v řadě případů nejlepší pracovnice vyznamenávány. Schůze většinou pokračovaly srdečnou zábavou.

Besídky k MDD

Občanský výbor č. 1 v Bzenci za spolupráce s členy rodičovského sdružení zorganizoval k Mezinárodnímu dni dětí dětské odpoledne. Připravili pro ně různé zábavné a sportovní soutěže a hry. Nechyběla ani kopaná a dokonce ani fotbalový zápas dětí proti dospělým. Po tuhém, houževnatém boji zvítězily děti. Jak jinak? Vždyť přece vždy a všem vítězí nové, čerstvé, průbojné mládí nad zažitým, opotřebovaným stářím.

Radost vítězů ve všech soutěžích byla ještě zvyšována diplomy a různými sladkostmi. Navečer byla tato zdařilá akce zakončena táborákem přátelství mezi vítězi a poraženými. Celé toto radostné odpoledne se odbývalo na nově vytvořeném dětském hřišti na „Babí“, které vybudovali členové Občanského výboru spolu se všemi obětavými rodiči a občany.

Také Občanský výbor č. 6 zajistil pro děti svého obvodu na dětském hřišti za samoobsluhou v Olšovci na den 2. 6. besídku. Zorganizovali tam též různé hry a soutěže, závody a slavnostní kácení máje, při čemž děti i rodiče zpívali slovácké písničky. V podvečer byl zapálen táborák, u nějž děti opékaly špekáčky, které dostaly za účast na hrách a soutěžích. Malí i dospělí byli velice spokojení a šťastní.

Členové Sdružení rodičů a přátel školy ve středu města zorganizovali k MDD a ukončení školního roku besídku, která měla největší rozsah her a soutěží a největší účast dětí i rodičů. Konala se v zámeckém parku dne 3. 6. Také zde byly připraveny sportovní soutěže v běhu, závody na jízdních kolech, ve skoku do dálky, házení kroužků na terč, závody na koloběžkách a dopolední i odpolední zápasy v malé kopané. Též zde byl zapálen mohutný táborák, na němž byly opékány špekáčky. Spokojenost u malých i velkých byla po tomto zdařilém dni na místě.

Též ostatní Občanské výbory zajišťovaly obdobné zábavy pro děti.

Výstav vín

Členové Českého svazu zahrádkářů i letos obohatili prvomájové slavnosti tradiční výstavou vín státních, družstevních i soukromých pěstitelů révy a výrobců vína. Podařilo se jim získat pro ni 680 vzorků vín ze Bzence a dalších obcí z okresů Hodonín, Břeclav, Uherské Hradiště a Gottwaldov. Výstava byla konána tak trochu v jubilejním roce, neboť první výstava vín v českých zemích byla uspořádána před 150 lety. Naši výstavu organizoval a řídil výbor, jehož předsedou byl Jan Bezchleb. Jmenováno bylo též čestné předsednictvo, jehož členy byli: Richard Dobřický (předseda MěstV KSČ a ředitel Okresního průmyslového podniku v Bzenci), Antonín Valášek (ředitel Moravských vinařských závodů v Bzenci), ing. Josef Studnička (předseda JZD Svornost v Bzenci), ing. Miloslav Frýbort CSc. (ředitel SOU zemědělského v Bzenci) a Zdeněk Goliáš (ředitel Slováckých konzerváren v Bzenci). Nejobtížnější a nejodpovědnější práci měli členové 19 hodnotitelských komisí, kteří posuzovali a bodovali jednotlivé vzorky vystavovaných vín. Mezi červenými víny dostala nejvíce bodů frankovka Josefa Jakše z Vracova (19,2 bodů). Z bílých vín byli vyhodnoceni tři šampioni: Veltlínské zelené Moravských vinařských závodů v Bzenci, směska bílá P. Bančáka z Bzence a Pálava ročník 1976 Jana a Miroslava Bezchleba ze Bzence. Všechny tři druhy byly shodou okolností ohodnoceny stejným počtem 19,3 bodů. Je potěšitelné, že z takového množství vzorků to byla právě vína bzenecká, která v anonymní soutěži dosáhla nejvyššího počtu bodů. Avšak i řada dalších bzeneckých vín byla vysoko hodnocena, což je potvrzením toho, že kvalita našich vín je skutečně na výši. A toto konstatování je jistě radostné nejen pro pěstitele, ale všechny Bzenčany.

Čestné uznání kronikáři

Ve čtvrtek dne 7. 6. jsem byl pozván do schůze rady MěstNV. Předseda s. Jaroslav Vaculík mi poděkoval za dobrou práci kronikáře a předal mi čestné uznání rady, které mi udělila při příležitosti mých 70 narozenin. Všichni členové mně blahopřáli k vyznamenání i k dožitému výročí. Byl jsem velmi potěšený, ale i dojatý pozorností rady, kterou mně tímto projevila. Poděkoval jsem za uznání a ujistil jsem přítomné, že pokud mi to zdraví dovolí, chci čestně plnit daný slib, že budu i nadále plnit co nejodpovědněji kronikářské poslání.

Školy a SOU

Bzenecké školství a další výukové organizace zůstaly ve stejném složení a počtu jako v letech minulých.

Mateřská škola I. v Bzenci, Olšovská ulice

Ředitelka: Potáčková Františka.

Učitelský sbor je složen z těchto soudružek: Ženatová Anna, Peningerová Jiřina, Korvasová Ester, Holubová Ivana, Pekárková Marie, Hartmanová Zuzana a Kolísková Lenka. Dále je zde pomocný personál pro stravování dětí, školnice, uklízečka, pradlena a topič. Celkem osm osob.

Ve školce bylo celkem 137 dětí, které byly rozděleny podle věku do 4 tříd. Učitelský sbor měl pro svoji činnost zpracován plán práce na celý rok, který obsahoval deset základních hesel. Byla v něm rozpracována světonázorová, ateistická, mravní, pracovní, branná a tělesná výchova. Zakotvena tam byla též úzká spolupráce s rodiči prostřednictvím výboru Sdružení rodičů a přátel školy, ale i individuálním stykem s nimi. Ve výboru SRPŠ byli letos rodičové Daněčková Zdena, Pospěchová Alena, Tomanová Marie, Kytková Oldřiška, F. Marhéfka a B. Mikulášek. Učitelský sbor zajišťoval také péči o kvalitní vaření a stravování i zdravotní stav dětí, vhodné pomůcky, hračky, knížky, dále též účast dětí na veřejném životě, například kladení kytiček k pomníku padlých hrdinů, návštěvy v městské knihovně, na závodech v základní škole a podobně. Jednou větou se dá říct, že pod vedením ředitelky Potáčkové byly děti připravovány pro život od útlého věku.

Mateřská škola II. Bzenec, Kolonie

Ředitelka: Nejezchlebová Libuše.

Kromě ní zde je ještě učitelka Hnilicová Iva a pomocný personál k přípravě stravování, školnice a topička, celkem 4 osoby.

Školku navštěvovalo celkem 31 dětí, které byly v jedné smíšené třídě. Funkce školky je totožná se školkou I., ale v menším rozsahu. Letos byla provedena na budově školky generální oprava střechy a nová fasáda, takže získala hezčí vzhled. Na podzim byla provedena přípojka na potrubí zemního plynu. Zavedení plynu značně zkvalitní a zvýhodní provoz školky. Velkou pomocí pro školku je spolupráce s patronátními podniky Kovo Bzenec, Kovoděl Moravský Písek a též se školním hospodářstvím Středního odborného učiliště zemědělského a konzervárenského. V rámci této spolupráce byly též rozmnoženy učební pomůcky, zahradnické pomůcky a hračky v hodnotě 6 500 Kčs, takže se dětem zkvalitňovalo i tímto způsobem jejich prostředí.

Základní škola v Bzenci, Horní náměstí

Ředitelem školy je Bašátek Vítězslav, zástupcem ředitele Plšek Jan, předsedkyní základní organizace KSČ Konečná Marie, předseda Závodního výboru Revolučního odborového hnutí (ZV ROH) Dr. Jurečka Pavel.

Sbor pedagogických pracovníků je dvaceti pěti členný, z čehož je 19 žen. Kromě pedagogů je zde ještě skupinová vedoucí pionýrské organizace, 5 pracovnic ve školním stravování, školník, sedm žen na úklid a topení, celkem tedy 39 zaměstnanců, z toho 32 žen. Škola je umístěna v hlavní školní budově, v níž je 15 tříd, v letošním roce byly nouzově umístěny 3 třídy v kulturním domě, v budově bývalé mateřské školky se umístily dílny a učebna pro specifickou přípravu dívek ve vaření a šití. Školní jídelna byla přemístěna přechodně na náměstí Svobody do bývalé restaurace „U Daněčků“. Přechodné přemístění učeben a jídelny bylo nutné pro zahájení generální rekonstrukce vedlejší školní budovy v ulici Kr. Vladislava. Celkový počet žáků byl 538, což je v průměru 30 žáků na jednu třídu. O tom, že naše škola není pro takový počet školáků dostatečně prostorná, že v ní není možno provádět výuku nejmodernějšími metodami i o tom, co podnikl předseda MěstNV Jaroslav Vaculík s dalšími funkcionáři pro výstavbu nové školy, jsem se rozepsal podrobněji ve zprávě za rok 1983.

Po zahájení školního roku započal učitelský sbor s intenzivní výukou podle osnov platných po schválení nového zákona o našem školství před dvěma roky. Novelizace školního zákona bude mít v budoucnu velký význam politický, společenský i hospodářský, neboť snížením věkové hranice o jeden rok pro základní výuku se za prvé dosáhne souladu mezi obsahem a množstvím výuky a časnějším dospíváním mládeže, za druhé v souladu s biologickým vývojem dojde k tomu, že současně s tělesnou a psychickou dospělostí bude mládež vcelku – až na vysoce na vědění náročné obory – připravena k ekonomické aktivitě, čímž za třetí dojde u této skupiny naší společnosti k časnějšímu, plnějšímu a kvalitnějšímu seberealizování jak jednotlivců, tak i celého globálu. Zatím však je provázena tato výuka mnohými problémy, především značným nahuštěním učební látky, některé učebnice jsou svým stylem pro žáky hůře pochopitelné, technické pomůcky, jež mají výuku usnadnit a zkvalitnit, jsou nedokonalé a značně poruchové, manipulace s nimi je složitá a náročná na čas a některých pomůcek je tolik druhů, že při složité manipulaci s nimi jich nemůže být v daném fondu výukové doby ani použito. Přes všechny tyto potíže a problémy však dosahuje kolektiv učitelů dobrých výsledků a vytváří iniciativně všechna opatření k tomu, aby problémy byly odstraněny. Dokladem je skutečnost, že z celého půltisícového počtu žáků pouze jediný neprospěl. Dalším důkazem je i to, že k dalšímu studiu se přihlásilo 30 žáků, ve zkouškách všichni prospěli a přijato jich bylo 28. Do učebního poměru bylo přijato 32 žáků.

Na škole pracuje velmi dobře pionýrská organizace, která má celkem 434 členů, z nichž je 119 jisker, 153 mladších a 162 starších pionýrů. Rozděleni byli do 17 oddílů všeobecných a 6 oddílů zájmových. V letním období byly realizovány dva pionýrské tábory – jeden od 17. do 27. 7, druhý od 2. do 15. 8.

Mládež se zúčastňovala též různých soutěží. V soutěži o znalostech dopravních předpisů se chlubilo svými vědomostmi 58 žáků. Ve znalostech z literatury se 4 umístili v okresním kole, v soutěži o nejlepší přednes pionýrských písní obsadili 3. místo v okrese, v olympiádě z chemie dosáhli 8. místa v okrese, v olympiádě znalostí ruského jazyka byl jeden žák v okresním kole a v olympiádě – technika, v níž získali 3. místo v okrese. Ze sportovních soutěží to bylo judo, v němž se umístila v celostátním měřítku žákyně Ševčíková na třetím místě. Ve volejbale získali chlapci vítězství v okrese a první místo, dívky dosáhly druhého místa. Také výsledky brigádnických prací jsou dobré. Žáci pravidelně upravují a ošetřují 2 400 m² prostranství. Vysadili též 131 stromků a 100 keřů.

Pionýrská organizace udržuje též družební styky v tuzemsku s PO Brezová pod Bradlom a v Německé demokratické republice s PO Ernsta Thälmanna. Vyměnily si vzájemně skupinky členů na oslavách s kulturním vystoupením. Uskutečňovaly též prázdninové výměny jednotlivců a velmi čile si vyměňovaly mezi sebou dopisy.

Střední průmyslová škola konzervárenská v Bzenci, Těmická ulice

Ředitelka: Ing. Hájková Ludmila.

Zástupce ředitele: Hromek Petr.

Výuku ve škole zajišťoval sbor, který měl 11 členů profesorů a 2 dílenské učitele. Dále zde plnil funkci šestičlenný vychovatelský kolektiv. Celkový počet pedagogů, administrativních a provozních zaměstnanců je 41.

Školu navštěvovalo 240 studujících, z toho 189 dívek. Byli rozděleni do osmi tříd. Od roku 1983 byly na škole zavedeny dva studijní obory a to konzervátorství a zpracování cukru a výroba cukrovinek. Nový školský zákon se do chodu školy promítl tím, že nyní zde nastupují studenti čtrnáctiletí a že podle nových osnov je v prvních dvou ročnících ve všeobecných předmětech část učiva z bývalých základních devítiletých škol. Přechod na střední škole probíhal normálně, ani prospěch nebyl rozdílný proti minulosti.

Škole byla udělena Okresní zemědělskou správou a OV Svazu družstevních rolníků v Hodoníně čestné uznání za významný podíl na rozvoji socialistického zemědělství.

V okresním kole odborné činnosti získala studentka Jana Bálková první místo za zpracované téma „Úspora energie“ a kolektiv studentek Macháňová, Matuštíková a Pekárková za zpracování téma „Ochrana životního prostředí“ druhé místo.

Členové základní organizace Socialistického svazu mládeže zorganizovali 10. října klubový večer na kulturním domě pro všechny svazáky ze Bzence a 7. listopadu na svém studentském domově besídku s pracovníky Čs. televize o problémech současné doby.

V tomto roce odešli z kolektivu pracovníků školy do důchodu ing. Daněček František a Vajdík Josef, kteří na škole pracovali více jak třicet let.

Střední odborné učiliště lesnické – Bzenec, Přívoz

Ředitel: Ing. Komůrka Bohuslav.

Celkový stav zaměstnanců na SOU je 37. Z toho jsou tři učitelé odborných předmětů, dva učitelé všeobecných předmětů, dvanáct mistrů odborného výcviku a pět vychovatelů. Celému kolektivu byla za rok 1984 vyplacena hrubá mzda ve výši 1 143 028 Kčs. Daň ze mzdy z tohoto příjmu zaplatili zaměstnanci ve výši 196 423 Kčs. Mimo mzdu pobírala část zaměstnanců přídavky na 19 dětí, celkem 73 410 Kčs za rok. Během roku bylo 25 zaměstnanců nemocných po dobu 314 dnů a za tuto dobu brali dávky v nemoci v celkové výši 99 710 Kčs. Jeden zaměstnanec utrpěl úraz, pro nějž promeškal 89 pracovních dnů, v nichž mu byla vyplacena dávka v nemoci v částce 6 592 Kčs. V pěti případech byli nemocní zaměstnanci ošetřováni v nemocnici celkem 17 dnů a za ně jim byla vyplacena dávka v nemoci v obnose 1 004 Kčs. Tímto krátkým výpočtem několika údajů z jediného pracoviště jsem dal čtenáři nahlédnout do sociální a zdravotnické politiky našeho státu, jež je velmi spravedlivá pro pracující u nás. K tomu ještě dodávám, že lékařské ošetření, léky i pobyt v nemocnici je bezplatný.

Učňů na obor lesní mechanizátor je každoročně přes 150.

V říjnu 1984 byla zahájena výstavba dalších objektů SOUL. Celkem bude stavěna další budova školy, dílny, domov učňů s tělocvičnou a saunou, kotelna, čistící stanice odpadních vod, jedenáct bytových jednotek pro zaměstnance, nová příjezdová komunikace ze státní silnice Bzenec – Strážnice, jež bude dlouhá přes 500 metrů a další menší účelové stavby, které jsou potřebné. Touto stavební akcí dojde podstatnému rozšíření a zkvalitnění učiliště.

Střední odborné učiliště zemědělské a konzervárenské v Bzenci, Baráky

Ředitel: Ing. Frýbort Miloslav CSc.

Zástupce ředitele pro teoretickou výuku: ing. Černoch Rudolf, pro odbornou výuku: Holčík Jan.

V profesorském sboru pracuje dále ještě 16 členů, z čehož je 12 žen. Ze zbývajících 4 mužů jsou v současné době na základní vojenské službě dva profesoři. Jeden je zastupován ženou, druhý je bez zástupu. Mistrů odborného výcviku je v oboru zahradník, pěstitel – vinař ještě 14, z toho 5 žen. V oboru konzervář je 11 mistrů odborného výcviku, z nichž je 8 žen.

Kolektiv vychovatelů v oboru zahradník, pěstitel – vinař, čítá 8 osob, z toho 7 žen. Vychovatelek v oboru konzervář je 7.

V hospodářském úseku a v pomocných provozech je zaměstnáno ještě dalších 28 pracovníků.

V letošním roce bylo v tomto učilišti celkem 512 učňů. Z toho v oboru zahradník 197, pěstitel – vinař 93 a v oboru konzervář 167 učňů. Kromě těchto si ještě 55 učňů – studentů doplňovalo učební obor studiem na střední škole pro pracující, která je součástí tohoto velkého a kvalitního výukového útvaru.

O zemědělském hospodářství a rozsáhlé výstavbě tohoto SOU jsou zmínky v jiných částech tohoto zápisu.

Stav a vývoj obyvatelstva v Bzenci

V průběhu roku 1984 byl stav a vývoj obyvatelstva jak dále následuje:

• k 1. 1. 1984 bylo přihlášeno k trvalému pobytu 4 008 občanů, z toho 2 070 žen a 1 938 mužů,
• narodilo se 55 dětí, z toho 35 děvčat a 20 chlapců,
• zemřelo 57 osob, z toho 26 žen a 31 mužů,
• přistěhovalo se 81 osob, z toho 38 žen a 43 mužů,
• odstěhovalo se 107 osob, z toho 55 žen a 52 mužů,
• k 31. 12. 1984 je konečný stav 3 980 osob, z toho 2 062 žen a 1 918 mužů.

K přechodnému pobytu je ke konci roku přihlášeno 595 osob. Z přehledu vyplývá nepříznivá skutečnost, že během tohoto roku ubylo celkem 28 občanů, z toho 8 žen a 20 mužů. Křivka pohybu obyvatelstva za uplynulých 10 let je tato: do konce roku 1973 klesal počet občanů a koncem toho roku činil 3 966 osob. V dalších letech docházelo k postupnému nárůstu až do do roku 1978, kdy v Bzenci žilo 4 200 trvale přihlášených obyvatel. Od toho roku nastává opět pokles až na nynější stav, který je opět pod hranicí 4 000. Tento růst a pokles občanů je ovlivňován mnoha vlivy, jejichž působení si netroufám pro nedostatek podkladů sám rozebírat. Domnívám se, že jedním nezanedbatelným důvodem je to, že zde není ani státní, ani družstevní bytová výstavba a též stabilizační podniková výstavba.

Přehled o vývoji obyvatelstva doplňuji ještě těmito zajímavostmi: z celkového stavu občanů jich 905 pobíralo starobní nebo jiný důchod. Za rok 1984 jim bylo vyplaceno 10 859 důchodů. Osmdesátiletých občanů zde žilo koncem roku 14, pětaosmdesátiletých bylo 5, devadesátiletých 3 a nad devadesát let 4 občanky. Byly to:

• Růčková Terezie, Vracovská ul. č. 334, 19. 2. 93 let,
• Michalská Terezie, ul. J. Wolkra č. 1 209, 28. 6. 92 let,
• Smočková Bedřiška, Horní náměstí č. 457, 3. 10. 92 let,
• Daněčková Antonie, Vracovská ul. č. 774, 21. 10. 92 let.

Hospodářský život v Bzenci

Tuto stať zápisu jsem rozdělil na několik částí:

• výsledek hospodaření MěstNV za rok 1984,
• zemědělská výroba v Bzenci v roce 1984,
• průmyslová výroba bzeneckých závodů v roce 1984,
• životní úroveň bzeneckých občanů v roce 1984.

Budou tedy v této části i některé číselné údaje, které nejlépe vyjádří ekonomické záležitosti.

Výsledek hospodaření MěstNV v Bzenci za rok 1984:

• roční souhrn celkem – příjmy 5 821 563,18 Kčs, výdaje 5 821 014,90 Kčs,
• vodní hospodářství (kap. 702) – příjmy 588 Kčs, výdaje 105 606 Kčs,
• místní komunikace (kap. 710) – příjmy 0 Kčs, výdaje 181 725 Kčs,
• školství (kap. 714) – příjmy 378 917,10 Kčs, výdaje 2 389 697,90 Kčs,
• kultura (kap. 716) – příjmy 4 158 Kčs, výdaje 59 892,08 Kčs,
• sociální zabezpečení (kap. 728) – příjmy 0 Kčs, výdaje 149 357 Kčs,
• místní hospodářství (kap. 739) – příjmy 48 300 Kčs, výdaje 703 351,90 Kčs,
• stavebnictví (kap. 740) – příjmy 1 990,50 Kčs, výdaje 71 184,70 Kčs,
• daň zemědělská (kap. 741) – příjmy 321 161 Kčs, výdaje 0 Kčs,
• daň z příjmů obyvatel (kap. 741) – příjmy 17 095 Kčs, výdaje 0 Kčs,
• daň domovní (kap. 741) – příjmy 139 249 Kčs, výdaje 0 Kčs,
• správní poplatky (kap. 741) – příjmy 56 295 Kčs, výdaje 0 Kčs,
• poplatky ze psů (kap. 741) – příjmy 12 920 Kčs, výdaje 0 Kčs,
• plánované dotace, dotace ONV, z fondu rezerv a ostatní – příjmy 4 839 889,58 Kčs, výdaje 2 160 200,20 Kčs.

Zemědělská výroba v Bzenci v roce 1984

V katastru města Bzence obhospodařovalo Jednotné zemědělské družstvo Svornost 952 ha, Střední odborné učiliště zemědělské a konzervárenské 273 ha a záhumenkáři se zahrádkáři (jichž bylo celkem 858) 171 ha zemědělské půdy. Celkem tedy bylo obhospodařováno 1 396 ha. Z této celkové výměry bylo 969 ha orné půdy, 214 ha vinic a 120 ha zahrad a sadů. Ostatní zemědělská půda jsou louky, pastviny, vodní a zastavěné plochy.

Velkovýrobci pěstovali pšenici, žito, ječmen, kukuřici na zrno i na siláž, řepku olejnou, řepu cukrovou, v omezeném množství brambory, v zahradách karotku, cibuli, rajčata, salát, zelí, kapustu, kedlubny, v sadech meruňky, broskve, částečně jablka, třešně a višně, hrozny.

Malovýrobci pěstovali celer, cibuli, česnek, karotku, petržel, salát, okurky, ostatní zeleninu jen v nepatrném množství, z ovoce třešně, višně, meruňky, broskve, méně jablek, angrešt, rybíz a hrozny. Brambory jen pro vlastní potřebu, obilí pouze ojediněle, hlavně pro krmení drůbeže. Okurek zaseli něco více než v roce 1983. Pro suché jaro a chladné letní noci byla úroda malá. Hodně se letos zaměřili na česnek, jehož výkupní cena byla v roce 1983 36 Kčs za kilogram a bylo ho málo. Nasázeli ho více, než měli uzavřeny s výkupnou smlouvy, a proto měli s odbytem potíže, neboť se vykupoval jen smluvní česnek za podstatně nižší cenu. Pro nadsmluvní česnek nebyl dostatečný odbyt a spotřeba, takže ti, co počítali s vysokými tržbami, byli značně zklamáni.

V letošním roce se prodalo do tržních i mimotržních fondů přes výkupnu ovoce a zeleniny od velkovýrobců i malovýrobců toto množství nejrozšířenějších druhů zeleniny a ovoce:

• cibule celkem: JZD 6 820 q, SOU 141 q, drobní pěstitelé 440 q,
• česnek: JZD 0 q, SOU 0 q, drobní pěstitelé 130 q,
• karotka celkem: JZD 0 q, SOU 140 q, drobní pěstitelé 570 q,
• petržel celkem: JZD 0 q, SOU 0 q, drobní pěstitelé 90 q,
• rajčata: JZD 0 q, SOU 23 q, drobní pěstitelé 410 q,
• salát celkem: JZD 0 q, SOU 23 q, drobní pěstitelé 116 q,
• zelí: JZD 0 q, SOU 121 q, drobní pěstitelé 0 q,
• kapusta: JZD 0 q, SOU 70 q, drobní pěstitelé 0 q,
• kedlubny: JZD 0 q, SOU 22 q, drobní pěstitelé 0 q,
• okurky: JZD 0 q, SOU 0 q, drobní pěstitelé 800 q,
• ovoce celkem: JZD 0 q, SOU 140 q, drobní pěstitelé 795 q,
• z toho meruňky: JZD 0 q, SOU 70 q, drobní pěstitelé 0 q,
• z toho broskve: JZD 0 q, SOU 28 q, drobní pěstitelé 0 q,
• z toho jablka: JZD 0 q, SOU 30 q, drobní pěstitelé 0 q,
• hrozny moštové: JZD 5 730 q, SOU 670 q, drobní pěstitelé 1 030 q.

V přehledu není uváděn prodej zeleniny a ovoce uskutečňovaný drobnými pěstiteli přímo spotřebitelům. Tento není evidovaný a v jednotlivých druzích bývá každým rokem rozdílný. Z několikaletých zkušeností se však dá odvozovat jeho globál nejméně na 10 %.

U produktů pěstovaných velkovýrobci uvádím tyto docílené výsledky:

• hektarový výnos u pšenice ozimé byl 53 q,
• hektarový výnos u žita ozimého byl 48 q,
• hektarový výnos u ječmene jarního byl 55 q,
• hektarový výnos u cukrové řepy byl 286 q,
• hektarový výnos u hroznů jen cca 36 q.

Celková produkce v rostlinné výrobě

Celkovou produkci vyjádřenou v korunách dosáhlo JZD Svornost na Bzenecku v následující výši:

• celková produkce 32 019 000 Kčs,
• z toho u pšenice ozimé 6 966 000 Kčs,
• z toho u žita ozimého 696 000 Kčs,
• z toho u ječmene 1 769 000 Kčs,
• z toho u řepky olejné 796 000 Kčs,
• z toho u řepy cukrové 3 805 000 Kčs,
• z toho u kukuřice na siláž 4 873 000 Kčs,
• z toho u víceletých pícnin 1 452 000 Kčs,
• z toho u vojtěšky na semeno 642 000 Kčs,
• z toho u směsky celkem 971 000 Kčs,
• z toho u kukuřice na zrno 548 000 Kčs.

Rostlinná produkce SOU ZK

Z celkové výměry 273 ha mělo Střední odborné učiliště zemědělské a konzervárenské 21 ha vinic, 24 ha ovocných sadů, 1 ha zahrad a 3 ha pastvin. Na orné půdě měli oseto 39 ha pšenicí ozimou, 38 ha žitem, 19 ha ječmene, 23 ha řepkou, 57 ha kukuřicí na siláž, 16 ha jetelí a na zbytku zeleninu a ovocné školky.

Hektarové výnosy byly obdobné jako u JZD Svornost. V intenzivních sadech pěstovali meruňky, broskve a jablka. Z révy to byl Ryzlink rýnský, Burgundské bílé a Portugalské modré. Druhy zeleniny a ovoce jsou uvedeny ve výpočtu o prodaném zboží v zápisu dříve.

Živočišná výroba

Živočišná produkce byla zastoupena velkochovem hovězího a vepřového dobytka na žír i na plemeno, velkochovem drůbežích brojlerů, velkovýrobou mléka a vajec.

Drobní chovatelé byli zaměřeni téměř výhradně na chov pro vlastní spotřebu a to slepic, husí, kachen, králíků a v malém rozsahu též vepřů. Ojediněle byly chovány i některé další druhy, například krůty, perličky, holubi a podobně. Rozsah chovu vepřů je zřejmý z toho, že žádostí o povolení domácích zabíjaček bylo podáno na MěstNV a kladně vyřízeno pouze 99.

JZD Svornost vykazovalo k 31. 12. 1984 tyto stavy hospodářského zvířectva:

• krávy 1 270 ks,
• telata 356 ks,
• jalovice vysokobřezí 94 ks,
• ostatní skot 204 ks,
• hovězí dobytek na žír 896 ks,
• prasničky 860 ks,
• prasnice 352 ks,
• selata 1 564 ks,
• předvýkrm 519 ks,
• kanci 25 ks,
• vepři na žír 986 ks,
• koně a hříbata 37 ks.

Užitkovost hospodářského zvířectva:

• dojivost na kus a den 9,7 l,
• přírůstky na kus a den:
• telata 663 g,
• selata 230 g,
• hovězí na žír 755 g,
• prasničky 420 g,
• ostatní skot 562 g,
• hovězí dobytek celkem 701 g,
• předvýkrm 317 g,
• vepři na žír 575 g,
• vepři celkem 477 g.

Spotřeba jadrných krmiv na výrobu 1 litru mléka činila 220 g, na výrobu 1 kg hovězího masa byla 1 790 g, 1 kg vepřového masa 3 590 g, na 1 kg brojlerů 2 590 g. Jedno sele spotřebovalo 82,5 kg jadrných krmiv.

Výroba a prodej mléka a masa do tržních fondů od JZD Svornost:

• mléka 3 838 000 l,
• hovězího masa 622 600 kg,
• vepřového masa 471 800 kg,
• drůbežího masa 270 900 kg.

Výroba a prodej mléka a masa do tržních fondů od SOUZ a K:

• drůbežího masa 123 000 kg.

JZD Svornost Bzenec

Nyní ještě několik údajů o Jednotném zemědělském družstvu v Bzenci, které je rozhodujícím zemědělským producentem na Bzenecku:

Předseda představenstva družstva: ing. Studnička Josef. V družstvu pracovalo trvale 613 členů, z nichž bylo 255 žen v pracovním procesu a 12 žen na mateřské dovolené. Z celkového počtu bylo 81 členů v technicko – hospodářských funkcích. Členství bylo ukončeno u 32 členů, nově přijatých bylo 45 členů. Do technicko – hospodářských funkcí byli přijati tito členové: ing. Šátek Čestmír – vedoucí kádrově personálního útvaru, ing. Bunža Jiří – zootechnik, ing. Juřík Josef – mechanizátor, JUDr. Prachman Radomil – právník, Klempíř Pavel – zootechnik a Janoušek Jakub – mechanizátor. V družstvu proběhly dvě členské schůze. Sbor zástupců měl 1 schůzi, představenstvo 13, sociální komise 13, kulturně výchovná 12, komise pro bezpečnost a ochranu při práci 14, RPI 11 a komise smírčí 5 schůzí během roku.

V družstvu je rozvinutá socialistická soutěž. Je do ní zapojeno i 17 kolektivů brigád socialistické práce na farmách v Bzenci, Domaníně, Moravském Písku, Těmicích aj., jejichž členové svou prací v soutěži vytvořili ve výrobní oblasti 1 076 064 Kčs a v nevýrobní oblasti celkem za 96 760 Kčs hodnot. Na celodružstevní závazek ve výši 2 794 000 Kčs byla vytvořena hodnota 3 053 000 Kčs.

Na X. sjezdu družstev, který se letos konal, byl zvolen delegátem s hlasem rozhodujícím předseda ing. Josef Studnička a s hlasem poradním údržbář Rudolf Lidman.

Celkové odměny členů družstva za rok 1984 mají index nárůstu proti roku 1983 celkem 104,12 %.

Ze svých fondů poskytlo družstvo šesti členům nenávratnou půjčku ve výši 254 000 Kčs, na ochranné pomůcky 171 000 Kčs, na kulturní a zájmovou činnost 259 000 Kčs, na rekreaci 335 000 Kčs.

V družstvu si velmi dobře vede základní organizace Socialistického svazu mládeže. Její členové nejenže velmi odpovědně pracují na svých pracovištích, jsou zapojeni do socialistické soutěže a pracují ve zlepšovatelském a vynálezeckém hnutí, ale organizují též kulturní akce, věnují se sportu a zajišťují i kvalitní zábavu pro mládež. Jejich aktivita je důkazem, že v nich roste kvalitní náhrada za starší generace.

Průmyslová výroba, obchod a služby

V tomto hospodářském odvětví nenastaly změny co do počtu jednotlivých hospodářských organizací. Tak jako v roce 1983, tak i letos jsou zde závody, které dále vyjmenovávám. Pouze Oseva, o níž jsem loni psal, že je ve výstavbě, byla letos již uvedena do zkušebního provozu.

Agropodnik společný zemědělský podnik Hodonín – závod chladírny Bzenec, za nádražím

Ředitel: Čajka Antonín.

V ročních výkonech dosáhl celkové částky přes osm mil. Kčs. Z toho činil temperovaný sklad podíl ve výši téměř 3,5 mil. Kčs. V závodě bylo zaměstnáno 55 pracovníků. Letos jim byla vyplacena hrubá mzda ve výši 1 854 000 Kčs, to je v průměru 2 500 Kčs na jednoho zaměstnance na měsíc. Na závodě pracují dva kolektivy v Brigádách socialistické práce. První kolektiv BSP v temperovaném skladu je nositelem bronzového odznaku. Oba kolektivy uzavřely socialistický závazek v hodnotě 45 000 Kčs a překročili jej na celkových 50 000 Kčs.

Desta, národní podnik Děčín, odštěpný podnik v Bzenci, Olšovec – Kolonie

Ředitel: Prachman Lubomír.

Vystavěli novou halu v Bzenci, Kolonii, kam přestěhovali část výroby a řídícího orgánu.

Hodonínské cihelny, národní podnik Hodonín, závod Bzenec – Přívoz

Ředitel Kuchařič František.

Byla dokončena rozsáhlá výstavba továrny k výrobě betonové krytiny a zahájili v ní letos zkušební výrobu tašek. Mezi prvními letošními odběrateli byl i náš Měst NV.

Na radnici byla prováděna generální oprava střechy a k jejímu pokrytí bylo použito tohoto nového výrobku.

Kovo, národní podnik Bzenec – Kolonie

Ředitel: Bébar Otakar (do 31. 12. 19184), ing. Černý Jiří (od 1. 1. 1985).

Hlavní náplní výrobního programu byla výroba strojů a zařízení pro protektorování pneumatik a pro průmyslové prádelny.

Prve jmenované odvětví vyrábělo protektorovací lisy na osobní pláště, stříkací stroje roztoků na osobní i nákladní pláště, montážní a demontážní stroje osobních i nákladních plášťů.

Pro druhé odvětví byly vyráběny odstředivky, sušiče, prádelenské kádě, vozíky na přepravu prádla, prádelenské regály a další.

Kromě těchto dvou sortimentů vyráběli též stroje na opravy obuvi, řezače betonové dlažby a obkladaček, montážní klíče, portálové jeřáby a speciální parní generátory.

Letos dosáhli pracující podniku celkových výkonů téměř za šedesát milionů korun a docílili zisku 3 668 000 Kčs. Splnili též výrobu na objednávky ze zahraničí, které představovaly hodnotu přes 15 000 000 Kčs ve franko cenách.

V podniku pracovalo celkem 422 zaměstnanců, jimž bylo vyplaceno na mzdách přes 14 000 000 Kčs. Průměrná měsíční mzda na jednoho zaměstnance činila 2 794 Kčs.

O splnění výrobních úkolů a docílení co nejlepších hospodářských výsledků soutěžili všichni zaměstnanci. Uzavřeli 420 socialistických závazků jednotlivců a 19 závazků kolektivních. Měli ustaveno 9 kolektivů BSP, v nichž bylo zapojeno 38 žen a 66 mužů. Tím, že všichni své závazky splnili a překročili, dosáhli úspory ve spotřebě paliv v množství 41 Tera Joulů, ve spotřebě energie 75 000 kWh a ušetřili 15 000 litrů pohonných hmot. Dále odpracovali 4 000 brigádnických hodin pro výrobu, 895 hodin k úpravě pracovního prostředí a 1 668 hodin v zemědělství.

Za dobré výsledky podniku byl propůjčen řediteli Otakaru Bébarovi při odchodu do důchodu čestný titul „Zasloužilý pracovník místního hospodářství“. Tituly byly jmenovaným pracovníkům uděleny ministrem vnitra.

V tomto roce měl podnik v plánu vyčleněno 5 500 000 Kčs na investice, z toho 2 000 000 Kčs stavebních investic na zahájení výstavby objektu „tryskání materiálu“. Z ostatních investic v hodnotě 3 000 000 Kčs byly pořízeny tyto strojní investiční celky: jeden lis ohraňovací, dva numerisky řízené soustruhy, jedna vertikální fréza, jeden operační manipulátor a jeden nákladní automobil. Tímto pořizováním došlo k dalšímu zkvalitnění a zintenzivnění výrobní kapacity podniku.

Moravské vinařské závody Mikulov, závod Bzenec

Ředitel: Valášek Antonín.

V letošním roce vyrobili a prodali vinaři do tržních fondů přes 57 000 hl vína v maloobchodních cenách téměř 146 000 000 Kčs. V závodě je zaměstnáno celkem 207 zaměstnanců, jimž bylo vyplaceno přes 7 000 000 Kčs hrubých mezd, tedy v průměru na jednoho pracovníka 2 820 Kčs za měsíc.

Celkem prodali 23 zlepšovacích návrhů se společenským přínosem přes 70 000 Kčs. Nejvíce přinesl závodu zlepšovací návrh, jimž se zjednodušil a zlevnil způsob sběru a konzervování vinného kamene při odstranění dosavadního procesu sušení. Do soutěže o nejlepšího zlepšovatele se přihlásilo 16 zaměstnanců. 205 pracovníků se zapojilo do BSP. Dosud obdrželi 153 bronzových, 96 stříbrných a 18 zlatých odznaků. Na splnění celozávodního závazku přispěli soutěžící přes 2 220 000 Kčs. Šlo o úsporu surovin, materiálu, energie všeho druhu, pohonných hmot, o sběr odpadových surovin a podobně. Na pomocných a ostatních úkonech odpracovali 7 706 hodin. Za dobré plnění pracovních úkolů, politickou a veřejnou činnost, byla zaměstnancům udělena tato vyznamenání:

• 7 titulů „Nejlepší pracovník závodu“,
• 4 tituly „Nejlepší pracovník podniku“,
• 1 titul „Zasloužilý pracovník podniku“,
• 1 titul „Zasloužilý pracovník oboru“,
• 1 titul „Zasloužilý pracovník ministerstva zemědělství a výživy“.

Letos se pokračovalo v další výstavbě závodu. Provedla se železobetonová injektáž staveniště, kanalizace, základní disky pod železobetonové cisterny, těžká montáž nosných konstrukcí, základy pod laminátové cisterny v celkové hodnotě 10 500 000 Kčs.

V rámci plynofikace závodu byl proveden rozvod hlavního řádu v délce 1 057 metrů ulicí Zahradní, Tyršovou, Zámeckou a Těmickou až po internát Střední průmyslové školy konzervárenské. Finanční náklad činil 571 825 Kčs.

Oseva semenářský podnik Brno, závod Bzenec

Vedoucí: Ing. Náplava.

Závod byl stavěn 47 měsíců. Do zkušebního provozu byl uveden v červenci letošního roku. O jeho velikosti si kromě hodnoty stavebních investic uděláme představu též z toho, že jeho výrobní kapacita, tedy třídění, čištění, moření a expedice je určena pro 25 000 tun osiva, z toho 19 000 tun kukuřičného a 6 000 tun pšeničného osiva.

JZD Svornost dodává tomuto závodu také kukuřici i pšenici ke zpracování.

Okresní průmyslový podnik Hodonín se sídlem v Bzenci, náměstí Svobody

Ředitel: Dobřický Richard.

Podnik má dislokovány provozovny v celém hodonínském okrese. Počet provozoven v Bzenci zůstává stejný jako v roce minulém.

Podnik má celkem 4 sektory činností: výrobní sektor dřevo, výrobní sektor kovo, výrobní sektor textil a výrobní sektor kůže – guma. Přehled o širokém rozsahu činnosti podniku udělá si čtenář z níže uvedených údajů. Jsou zajímavé, i když nemají přímou souvislost k městu Bzenci:

• redukované výkony dosažené v roce 1984 – 48 413 000 Kčs,
• dodávky výrobků do tržních fondů při spotřebních cenách – 72 000 020 Kčs,
• mzdy vyplácené přepočtenému stavu 729 pracovníků – 22 019 000 Kčs,
• průměrná mzda za měsíc na jednoho pracovníka 2 285 Kčs,
• export do socialistických zemí ve franko cenách 6 580 000 Kčs,
• export do kapitalistických zemí ve franko cenách 456 000 Kčs,
• docílený zisk 7 556 000 Kčs,
• vybavení novými strojními investicemi za 1 251 000 Kčs.

Z nominálního fondu pracovní doby ve výši 1 344 006 hodin, bylo odpracováno 1 116 001 hodin a absence celkem činila 228 005 hodin, z toho zákonná řádná dovolená 87 323 hodin, svátky uznané státem 23 995 hodin a absence pro nemoc a lékařské ošetřování 83 709 hodin.

V uplynulém roce bylo přijato od zaměstnanců 35 zlepšovacích návrhů, z nichž bylo realizováno 26.

Podnik věnoval velkou pozornost úsporám paliv a energie. Za rok vykázal úspory ve všech druzích v přepočtu celkem 2 166 Giga Joulů.

Ve výrobě prádla v Bzenci byl doplněn stav pracovníků o jednoho režijního dělníka a jednoho opraváře šicích strojů, ve výrobně technické pryže v Bzenci došlo zase v průběhu roku k podstatnému snížení zakázek u sekačky.

Rekonstrukce domu pro opravu televizorů a rozhlasových přijímačů v Bzenci – Nádražní ulice, v letošním roce hodně pokročila a jsou předpoklady k jejímu uvedení do provozu v roce 1985.

Řempo národní podnik Brno, závod 06 Bzenec – Kolonie

Vedoucí: Petříková Jindřiška.

Tento závod vykonával tutéž činnost jako v letech dřívějších, to jest zásobování socialistických výrobních organizací některými druhy surovin a materiálů i stroji v jihomoravském kraji ve stanoveném rozsahu.

Jeho zaměstnanci byli dobrými patrony naší mateřské školy II v Kolonii, jíž poskytovali velmi vítanou pomoc, mezi jiným též péči o doplňování sortimentu hraček a jiných pomůcek, brigádami ve škole a další.

Slovácké konzervárny národní podnik Uherské Hradiště, závod 07 Bzenec – Úkolky

Ředitel: Goliáš Zdeněk.

V letošním roce bylo v závodě vyrobeno ovocných kompotů 1 513 tun, diabetických kompotů 57 tun, ovocných protlaků 66 tun, sterilizované zeleniny jedno druhové 1 816 tun, sterilizované směsi a salátů 4 436 tun, zeleninových sterilizovaných polotovarů 913 tun, sterilizovaných okurků 658 tun, zelí kysaného 468 tun. Octu 10 % v lahvích 11 856 hl, octu 10 % z ocetnice 24 511 hl. Celkový odbyt závodu do tržních fondů činil 101 611 000 Kčs, z toho export do zahraničí 19 439 000 Kčs. Svou výrobní činností vytvořil zisk ve výši 4 357 000 Kčs.

Pracovní iniciativa byla na výši. Na počest 40. výročí Slovenského národního povstání uzavřeli celozávodní socialistický závazek, který byl podložen 106 závazky jednotlivců a 29 závazky kolektivními. Splnění těchto závazků znamenalo pro závod mimo jiné též snížení provozních věcných nákladů o 188 866 Kčs. Odpracovali 4 100 brigádnických hodin na zlepšení pracovního prostředí, 1 820 hodin v akcích „Z“ a 1 730 hodin ve výrobním procesu. Odvedli do sběrných surovin 8,15 tun papíru a 75,8 tun kovového šrotu. V provozech rozpracovali pokrokové pracovní metody a to Saratovský systém práce bez chyb a Bassovu metodu bezúrazovosti. Od 1. 10. 1984 zavedli na dílně Úkolky brigádní formu organizace práce a odměňování u 41 členů. Celkem 11 kolektivů se 104 členy soutěžilo v BSP. Dosud získalo 8 kolektivů odznaky bronzové, 6 kolektivů obdrželo bronzové a stříbrné odznaky a jeden kolektiv má již bronzové, stříbrné i zlaté odznaky. BSP na dílně město má patronát nad dětským domovem ve Strážnici a družbu s BSP v Boleticích na Opavsku. Zaměstnanci podali 17 zlepšovacích návrhů. Z nich bylo 15 realizováno s ekonomickým přínosem 33 306 Kčs. Celkem 37 pracovníků je nositelem čestných titulů podnikových i oborových.

Sigma koncernový podnik Lutín, servisní závod Bzenec – Nádražní ulice

V této malé provozovně, kde se provádějí generální opravy podnikem vyráběných čerpadel, nedošlo v sledovaném roce k podstatnějším změnám, které by stály za zaznamenání do kroniky.

Štěrkovny a pískovny národní podnik Brno, provozovna Bzenec – Přívoz

Vedoucí provozovny: Botek Josef.

Úvodem k práci zaměstnanců této provozovny popisuji stručně charakteristiku těženého ložiska písku na katastru města Bzence. Ložisko písku se vytvářelo v době nejmladšího pleistocénu. Řeka Morava nanášela do této oblasti štěrkopískové vrstvy a též jemné písky. V této době vytvářela široké meandry, které po změně koryta řeky vysychaly a byly větrem naváty do značných výšek a šíře. Větrné přesypy probíhaly dlouhou dobu, pokud nebyla povrchová vrstva stabilizována lesním borovicovým porostem. Stabilizační vrstva o síle asi 30 cm až 1 metr je tvořena hlinitopísčitou zeminou, promísenou mechovým humusem a tlejícími kořeny křovin a borovic. Výška samotné těžební stěny od průměru 20 m do maxima 30 m. Šířka těžebního prostoru mezi řekou Moravou a železniční drahou Přerov – Břeclav je 800 m. Pro potřeby roční těžby písku je odlesňováno 3,5 až 4 ha borovicového lesa. Po vytěžení toho prostoru je prováděna rekultivace ochranných pásem jak od řeky, tak od dráhy, výsadbou borovic. Ve spodním platu pod vytěženým pískem se nalézá ještě značná vrstva štěrkopísku. Uvažuje se i s těžbou tohoto materiálu, potřebného k výrobě betonářských výrobků. Ve vytěženém prostoru by vznikla vodní nádrž, která by mohla sloužit jako retenční nádrž pitné vody, nebo též k rekreačním účelům.

Vytěžené písky se používají ve stavebnictví jako maltařský materiál a jsou rovněž vhodné k výrobě slévárenských písků. Tato provozovna je vyrábí pro slévárny šedé litiny v celé ČSSR.

V letošním roce vytěžili pracovníci přes 752 000 mᶾ maltařského písku a přes 105 000 tun slévárenského písku v celkové hodnotě téměř 20 milionů korun. Drahou se odvezlo přes 565 000 tun písku. Bylo k tomu zapotřebí téměř 20 000 výsypných vagonů, což představuje 400 vlaků. Auty ČSAD, závodové dopravy a soukromníků se vyvezlo též přes 500 000 tun.

V provozovně pracovalo celkem 40 zaměstnanců, kterým byla vyplacena mzda ve výši téměř 1,5 mil. Kčs, což je v průměru na jednoho zaměstnance více jak 3 000 Kčs měsíčně.

V socialistické soutěži je zapojeno všech 40 pracovníků. Z nich jsou 4 kolektivy s titulem BSP.

Trud výrobní družstvo v Bzenci – Tyršova ulice

Předseda družstva: ing. Bystřický Jan.

Celkové výkony zaměstnanců všech provozoven družstva dosáhly letos téměř 61 mil. Kčs. Z toho připadalo na výrobu sériového i zakázkového nábytku, který je soustředěn do Bzence, skoro 25 mil. Kčs. A výroba dřevotřískových stavebních panelů činila dalších 14,5 mil. Kčs. Výrobní program družstva v tomto sortimentu rozšířili o nový druh čalouněné sedací soupravy a o rozkládací čalouněné křeslo a nově zavedli výrobu panelových, zahrádkových domů.

Z celkového počtu 430 členů – zaměstnanců, pracovalo v Bzenci 206. Měsíční průměrná mzda na jednoho zaměstnance dosáhla letos 2 756 Kčs. 196 pracovníků je zapojeno do 12 kolektivů brigád socialistické práce. 50 již vlastní bronzové odznaky a 137 též stříbrné odznaky.

Z fondu kulturních a sociálních potřeb uhradilo družstvo 82 členům tuzemskou a 18 členům zahraniční rekreaci v hodnotě 132 000 Kčs. Kromě jiného bylo ze stejného zdroje půjčeno 150 000 Kčs členům jako bezúročná půjčka.

V socialistické soutěži odpracovali zaměstnanci bezplatně pro zlepšení pracovního prostředí a na jiných akcích 10 680 hodin.

V tomto roce proinvestovalo družstvo přes 2 000 000 Kčs celkem. Mezi jiným se též podílelo na plynofikaci města Bzence a vybudovalo plynovodný řád směrem ke své provozovně, čímž odčerpalo z výše uvedené sumy více jak 710 000 Kčs. Z investičních zdrojů renovovalo a rozšířilo též strojový park za 720 000 Kčs.

Obchod a služby

Hospodářskou část této zprávy doplňuji ještě stručným přehledem o síti prodejen a provozoven služeb. Hlavním provozovatelem obchodu je Jednota spotřební družstvo Hodonín s působností v celém hodonínském okrese. V obvodu našeho města zajišťovaly zásobování občanů tyto provozovny:

• 3 prodejny s potravinami a lahůdkami,
• 1 prodejna s potravinami, masem a uzeninami,
• 2 prodejny s masem a uzeninami,
• 2 prodejny se zeleninou a ovocem,
• 1 prodejna textilu metrového, bytového, koberců a galanterie,
• 1 prodejna obuvi, punčoch a ponožek,
• 1 drogerie se zbožím kosmetickým, zdravotnickým, čistícími potřebami, malířskými a natěračskými potřebami a podobně,
• 1 papírnictví s hračkami,
• 1 obchodní dům se sortimentem oděvů, kusového textilu, prádla, kožišnického zboží, elektropotřeb, skla a porcelánu, železářství a nábytku,
• 1 prodejna s partiovým zbožím,
• 1 prodejna stavebnin.

K Jednotě patří též 1 hotel s restaurací, kavárnou a pivnicí, 1 restaurace s pivnicí, 1 vinárna s restaurací a 1 bufet.

Kromě Jednoty zde má podnik Pramen 1 cukrárnu, 1 prodejnu masa z nutných porážek, podnik Nábytek provozuje 1 prodejnu s nábytkem, pak je zde ještě 1 prodejna knih, 1 stánek s novinami, časopisy, brožurami a knihami a 1 provozovna Uhelných skladů.

Služby občanům poskytují: sběrna čistírny a prádelny, opravna obuvi se zhotovováním obuvi na zakázku, zakázková dílna šití šatů, plášťů a drobného sortimentu, sběrna a opravna rozhlasových a televizních přijímačů, prodej květin a výroba kytic a věnců, provozovna NV poskytující služby prací zednických, malířských, natěračských, dopravních a dalších a 1 lékárna.

Za potraviny se v uvedených prodejnách letos utržilo celkem 27 061 856 Kčs, z toho za maso a uzeniny 7 043 100 Kčs. V prodejnách zeleniny byla tržba 2 036 131 Kčs.

Přehled o maloobchodních cenách

Ceny nejdůležitějších potravin byly platné celostátně.

• chléb 1,5 kg od 4,20 Kčs do 6 Kčs,
• pšeničná mouka hrubá 1 kg 3,80 Kčs,
• pšeničná mouka polohrubá – výběr 1 kg 4,90 Kčs,
• pšeničná mouka hladká 1 kg 3,20 Kčs,
• pšeničná mouka hladká – výběr 1 kg 4,20 Kčs,
• cukr kostkový 1 kg 8 Kčs,
• cukr krystalový 1 kg 7 Kčs,
• cukr mletý 1 kg 7,30 Kčs,
• máslo 1 kg 40 Kčs,
• sádlo syrové s kůží 1 kg 15 Kčs,
• sádlo syrové bez kůže 1 kg 18 Kčs,
• sádlo tavené s miskou 1 kg 20 Kčs,
• mléko egalizované – 2 % tuku 1 litr 2 Kčs,
• mléko 3,5 % tuku 1 litr 3,20 Kčs,
• tvaroh měkký 1 kg 6,40 Kčs,
• vejce tř. A/B/C/D letní – zimní cena 1 ks 1/1,10/1,20/1,30 – 1,40 Kčs,
• hovězí maso přední s kostí 1 kg 17 Kčs,
• hovězí maso přední bez kosti 1 kg 22 Kčs,
• hovězí plec s kostí 1 kg 29 Kčs,
• hovězí zadní a plec bez kosti 46 Kčs,
• hovězí roštěná 1 kg 55 Kčs,
• svíčková bez kosti 1 kg 95 Kčs,
• vepřová plec s kostí 1 kg 36 Kčs,
• vepřová plec bez kosti 1 kg 45 Kčs,
• vepřová kýta bez kosti 1 kg 60 Kčs,
• vepřová pečeně 1 kg 46 Kčs,
• vepřová krkovička 1 kg 43 Kčs,
• vepřové řízky 1 kg 48 Kčs,
• vepřový bůček 1 kg 20 Kčs,
• špekáčky, párky obyčejné, kabanos 1 kg 25 Kčs,
• párky jemné 1 kg 30 Kčs,
• klobásy domácí 1 kg 40 Kčs,
• salámy měkké 1 kg od 30 Kčs do 60 Kčs,
• cikánská a debrecínská pečeně 1 kg 85 Kčs,
• šunka dušená 1 kg 100 Kčs,
• jitrnice a tlačenka 1 kg 25 Kčs,
• trvanlivé salámy 1 kg od 32 Kčs do 55 Kčs,
• suché salámy 1 kg od 60 Kčs do 70 Kčs,
• salám Poličan 1 kg 110 Kčs,
• salám uherský 1 kg 120 Kčs,
• uzený vepřový bok 1 kg 26 Kčs,
• uzená plec s kostí 1 kg 41 Kčs,
• uzená krkovička 1 kg 47 Kčs.

Příjmy obyvatelstva

V této části mojí zprávy seznamuji čtenáře především s materiální základnou, neboť kulturní a společenská část životní úrovně je popisována v jiných statích tohoto zápisu.

• Počet trvale bydlících občanů v Bzenci v roce 1984 činil v průměru 4 000 osob.
• Z toho počtu bylo ekonomicky aktivních 47 % – 1 880 osob.
• Občanů pobírajících důchod bylo v průměru 905.
• Celkem bylo v Bzenci s vlastními příjmy z pracovního poměru a důchodu 2 785 osob.
• Občanů a dětí bez vlastního příjmu z pracovního poměru nebo důchodu bylo 1 215.
• Roční výdělek ekonomicky aktivních občanů při průměrné hrubé měsíční mzdě 2 703 Kčs dosáhl celkové výše 60 979 680 Kčs.
• Vyplacené důchody všeho druhu důchodcům obnášely za celý rok částku 12 623 429 Kčs.
• Tržby za zeleninu a ovoce prodané sběrně ovoce a zeleniny 1 500 000 Kčs.
• Tržby za okurky, ovoce a zeleninu, prodané Sloko (okurek jen 800 q) tvoří částku 573 500 Kčs.
• Tržby za hrozny, prodané Vinařským závodům 725 160 Kčs.
• Příspěvky z rozpočtu NV na doplňkovou péči 109 389 Kčs.
• Příspěvek na sociální zabezpečení členů JZD 962 560 Kčs.
• Rodinné přídavky na děti (33,53 % ek. akt. obč.) 4 333 122 Kčs.
• Dávky v nemoci a po úrazech (průměr 1 093 Kčs na 1 ek. akt.) 2 054 840 Kčs.
• Celkové peněžní příjmy občanů Bzence za rok 1984 činily 83 861 680 Kčs.

Jsou ještě další zdroje příjmů, které v tomto výpočtu nemám zahrnuty. Tak například se nedají zjistit příjmy Bzenčanů, které získávají z přímého prodeje ovoce, zeleniny, ba i vína rovnou spotřebitelům. Troufám si tyto zdroje odhadovat na více jak půl milionu korun. Dále je ještě hodně zdrojů, z nichž občané dostávají určité hodnoty in natura v oblasti školství, zdravotnictví, závodního stravování, rekreace atd. atd. Z těchto zdrojů jsem spočítal dva, a proto jimi doplňuji výpočet příjmů z předešlé strany:

• Převod součtu peněžních příjmů 83 861 680 Kčs.
• Naturálie členů JZD v realizační ceně 254 592 Kčs.
• Léky, jež obdrželi Bzenčané k léčení in natura v celkové hodnotě 1 163 800 Kčs.
• Uzavírám tyto zdroje celkových příjmů částkou 85 280 072 Kčs.

Z uvedených příjmů vrátili zpět do státní pokladny:

• Ve formě daně ze mzdy z hrubých mezd a příspěvku na sociální zabezpečení členů JZD 11 456 163.
• Ve formě daně z příjmů obyvatelstva (daně zemědělské) a ve formě daně domovní 139 249 Kčs.
• Celkové výdaje (z titulu příjmů) vrácené do státního rozpočtu částkou 11 934 668 Kčs.
• K osobní spotřebě zůstalo Bzenčanům celkem 73 345 404 Kčs.

To je tedy ročně 18 336 Kčs, čili měsíčně 1 528 Kčs průměrně na každého Bzenčana, včetně kojenců, školáků a všech dalších osob bez vlastního příjmu ze zaměstnání či důchodu. Z uvedeného číselného přehledu lze si udělat několik závěrů:

Tak například z daně ze mzdy a ostatních daní, jež občané zaplatili do státní pokladny, se obratem vrací lidem zpět ve formě rodinných přídavků na děti, nemocenských dávek po dobu nemoci, zdarma léky v čase léčení. Jen tyto tři položky znamenají čerpání ze zaplacených daní částku 7 551 762 Kčs, které občané dostali v době, kdy jim přišly nejvíce vhod, ať už se jedná o nemoc, dobu léčení, nebo i péči o dítě. Ale stát nám poskytuje další hodnoty, třeba služby, za něž nemusíme platit. Mám na mysli například lékařské prohlídky, jichž použili Bzenčané za tento rok více jak 30 000 krát. Nebo bezplatné použití i těch nejsložitějších a nejdražších diagnostických přístrojů, bezplatné ošetřování chrupu, včetně zhotovování i těch nejkomplikovanějších zubních náhrad, nebo dovoz a odvoz nemohoucích občanů k lékaři, na ošetřovny a do nemocnic. Nebo samotný pobyt v nemocnicích, to je prvotřídní ubytování, stravování s obsluhou, kvalifikovaným zdravotnickým personálem, soustavná, denní i noční lékařská péče a posléze samotné operace a chirurgické i ostatní léčebné zákroky, z nichž některé mají jen tu materiální hodnotu až několika desítek tisíc Kčs, přirozeně kromě té nejcennější hodnoty – zdraví. Nebo třeba lázeňská léčba s pobytem a všemi léčebnými procedurami ve všech našich lázních. To jen ze zdravotnictví. A co školství? Bezplatné používání učebnic a ostatních školních pomůcek, levné ubytování na kolejích a internátech, stravování levnější nežli je materiálová hodnota. Totéž platí i pro výuku učňovského dorostu. Konkrétní podklady se bohužel nedají za Bzenec vyčíslit, ale určitě to bude na jednoho Bzenčana v průměru pěkná řádka tisícovek ročně. Vezmeme-li tedy všechny tyto a řady dalších hodnot, jež jsou lidem z hmotného hlediska kromě peněz k dispozici, do souhrnu ukazatelů při posuzování materiální části životní úrovně, dojdeme nutně k závěru, že naše životní úroveň je na nejvyšší možné úrovni.

Investiční výstavba

Rozvoj výstavby v Bzenci probíhal jak ve výrobní sféře, tak i v oblasti bytové. V letošním roce byla dokončena výstavba továrny na betonovou krytinu n. p. Hodonínské cihelny, závod Bzenec, Přívoz a zahájen v ní provoz.

Dále byl dostavěn rozsáhlý komplex hal a dalších budov Oseva Brno, čistící stanice osiv v Bzenci – Kolonii, stavebním nákladem 93 000 000 Kčs včetně strojního zařízení. Stavební konstrukce i vnitřní investiční vybavení jsou výrobky našeho těžkého strojírenství. Jen menší část techniky byla dovezena ze sousedního Rakouska.

Byla dostavěna a dána do provozu výrobní hala n. p. Desta odštěpný závod Bzenec a to v Kolonii.

Pokračovalo se na stavbě sociální budovy, patřící JZD Svornost v Bzenci Olšovci.

Moravské vinařské závody, závod v Bzenci pokračovaly ve výstavbě první etapy rozvoje závodu. Byla provedena injektáž staveniště a kanalizace, pokládaly se základní desky pod železobetonové cisterny a základy pod laminátové cisterny a provedena těžká montáž nosných konstrukcí.

Slovácké konzervárny závod Bzenec zahájil přípravu staveniště pro výstavbu jak na Úkolkách, tak na dílně město. Zde byla provedena demolice tří domů na náměstí, chladírny, šaten a skladů v areálu dílny, aby mohla být zahájena stavba učňovského domova pro konzerváře.

Střední průmyslová škola konzervárenská – pokračováno ve výstavbě laboratoří.

Střední odborné učiliště zemědělské – pokračováno ve výstavbě celého velkého areálu. Byla zbudována artéská studna 163 metrů hluboká a ukončena příprava staveniště pro výstavbu komplexu učňovského domova.

Střední odborné učiliště lesnické – provedeny přípravné práce na staveništi k výstavbě učňovského domova, kotelny, několika bytových jednotek pro zaměstnance a dalších objektů areálu.

Akce MěstNV

V letošním roce byla zahájena plynofikace města Bzence. Na tomto rozsáhlém díle spolupracují s MěstNV i bzenecké závody. Letos bylo položeno středotlaké potrubí v Kolonii, které již bylo napuštěno plynem a je v provozu. V městě se vybudovalo středotlaké vedení v ulicích: Nádražní, Bzinská, Na zahradách, Zámecké, Vracovské až po Úkolky a Těmická až po Střední konzervárenskou školu.

Letos v září byla zahájena rozsáhlá rekonstrukce budovy v ulici Krále Vladislava, do níž je detašována část základní školy. Byla již značně zchátralá. Byla stržena střecha i stropy obou etáží, vybourány otvory pro nová, větší okna a z celé budovy zůstalo pouze obvodové zdivo, vše ostatní bude rekonstruováno.

Školské stavby pokračovaly ve výstavbě domu soustředěné pečovatelské služby na náměstí Svobody.

V Rumunské ulici byla dokončena panelová vozovka.

Zahájena byla výstavba montovaného bazénu v pionýrském táboře „Littner“ na Přívoze.

Na sportovním areálu byla dokončena travnatá plocha fotbalového hřiště a tribuna u volejbalového hřiště.

Bytová výstavba

Individuální bytová výstavba se v letošním roce snížila. Pro výstavbu nových rodinných domů bylo vydáno pro tento rok 18 stavebních povolení. Kolaudační rozhodnutí bylo vydáno na 8 rodinných domů. Koncem roku bylo rozestavěno 72 domů, to je o 10 staveb více, nežli tomu bylo v roce 1983. MěstNV nechal pokračovat ve vybavování dalších stavebních míst, to je komunikací, kanalizace, trafostanice apod. na staveništi v trati Horní písky podle plánu zástavby města, celkem pro 80 rodinných domů.

Bytová zástavba je v mnoha částech města doplňována velmi potřebnými přístavbami. Tak bylo například vydáno 9 stavebních povolení na výstavbu garáží. Stavební úřad též vydal 32 povolení k provedení plynofikace rodinných domů. Ke zkvalitnění bytových podmínek vydal též 7 výměrů ke zbourání starých, nevyhovujících domků, vesměs IV. kategorie. Tím se vytvořily i ve stávající zástavbě podmínky k výstavbě domů s byty I. kategorie.

Stav bytů

Počet bytů v Bzenci k 1. 1. 1984 byl 1 500 bytových jednotek. Během roku přibylo novou výstavbou v I. kategorii 8 b. j. Zbouráno dle výměrů do IV. kategorie patřících bylo 7 b. j., tudíž k 31. 12. 1984 byl stav 1 501 b. j.

I když letos přibyla jen jedna bytová jednotka, přec jen došlo ku zkvalitnění bydlení v 8 bytech. V letošním roce připadá na jeden byt v průměru 2,75 obyvatel.

Nové ulice města Bzence

Plénum MěstNV schválilo návrh rady na pojmenování nově vzniklých ulic při bytové výstavbě v části Novosady. Nově vznikající ulice, táhnoucí se západním směrem podél silnice do Těmic od vily občana Fiamoliho čp. 1162 až po dům občana Slavíka se jmenuje „Těmická“. Ulice vytvořená po obou stranách činžovními domy čp. 1206, 1207, 1 208 a 1213, táhnoucí se od Sokolovny severozápadním směrem se jmenuje „Sokolská“. Ulice „Pod vinohrady“ je tvořena severním směrem z východní strany činžáky čp. 1173 – 1175, 1178 a 1179 a ze západní strany řadovými domy. Ulice vzniklá na svahu nad Těmickou, od rodinného domu občana Jáchymáka po rodinný dům občana ing. Křemečka se nazývá „Slunečná“. Patří do ní 11 domů od čp. 1218 po čp. 1228. Další ulice skoro souběžná s Těmickou a tvořená od domu občana Bednaříka čp. 1233 po dům občana Černého čp. 1249, byla pojmenována „Na Vyhlídce“.

Stavební úřad města Bzence

Činnost stavebního úřadu Městského národního výboru ve Bzenci byla rozšířena pro všechny obce spádové oblasti. Od začátku roku 1984 je tedy stavebním orgánem pro Bzenec, Moravský Písek, Těmice, Domanín, Syrovín a Žeravice.

Vyjmenovaným obcím a jejich občanům bude vydávat povolení ke stavbě, provádět dozor nad dodržováním územního plánu a po provedené kolaudaci vydávat povolení k obydlení a užívání staveb.

ROH

Revoluční odborové hnutí vyvíjí v každé hospodářské i jiné organizaci, kde je potřebný počet zaměstnanců, svoji odborářskou činnost. V Bzenci je téměř 100 % zaměstnanců členy ROH. Prostřednictvím dílenských a závodních výborů dochází k optimální spolupráci mezi zaměstnanci a technickým vedením organizací. Členové závodních výborů po celý rok dbali na to, aby byly zaměstnancům poskytovány všechny reálné, příslušnému zákonu odpovídající podmínky pro výkon jejich povolání. A stejně aktivně zajišťovaly u zaměstnanců pracovní aktivitu, iniciativu a socialistické soutěžení při plnění pracovních povinností. Pokud byly zjištěny některé nedostatky, byly napravovány pohovory a konzultacemi a v několika případech kárnými opatřeními. Letos nebyl ani jeden případ, který by se musel řešit u pracovního soudu.

Socialistické soutěžení

V našich hospodářských a ostatních organizacích je socialistické soutěžení široce rozvinuto. Touto formou se snaží dobří, svědomití a odpovědní pracovníci získat k vynikajícím výkonům i ty spolupracovníky, kteří potřebují v práci trochu popotáhnout. Na převážné většině pracovišť jsou uzavírány socialistické závazky a utvářeny brigády socialistické práce, komplexní racionalizační brigády a další formy soutěže. Podle hrubého propočtu vychází, že do tohoto dění je zapojeno 94 % ekonomicky aktivních občanů.

Zdravotnictví

Bzenec je spádovým střediskem našeho vysoce rozvinutého, socialistického zdravotnictví. Do našeho obvodu patří i obce Těmice, Domanín, Syrovín. Pro zdraví lidí zde pracují tři obvodní střediska. Dvě jsou na náměstí v budově s lékárnou, jedno má ordinaci v objektu Slováckých konzerváren na Úkolkách. Dále je na náměstí v budově vedle radnice jedno zubní oddělení, jedno dětské a jedno gynekologické oddělení. Na nedostatek práce si nemohou lékaři naříkat, neboť jejich čekárny jsou každodenně plné po celou ordinační dobu.

Kulturně výchovná činnost

Jednotný plán kulturně výchovné činnosti města Bzence na rok 1984 byl zpracován městským klubem pracujících a po projednání a doplnění ve školské a kulturní komisi byl schválen orgány MěstNV a potom též MěstV KSČ. Byl rozpracován do všech kulturních a společenských oblastí a po celý rok byl nepostradatelným vodítkem všech, kteří tento úsek zajišťovali. Jeho plnění bylo pololetně kontrolováno městskými orgány. Jednotný plán kulturně výchovné činnosti jsem založil jako důležitý dokument do souboru příloh k tomuto zápisu.

Dr. Pojeta Antonín – in memoriam

Dne 7. 3. 1984 jsem vzpomněl nedožitých osmdesátých narozenin Dr. Antonína Pojety, dlouholetého učitele na naší škole, lidového malíře, písničkáře a velkého milovníka slováckého folklóru. Narodil se 7. 3. 1904 v Blatnici a po studiu vyučoval v Opavě. V roce 1938 se vrátil na rodné Slovácko k nám do Bzence. Povahy byl velmi činorodé, tvůrčí a iniciativní. Byl velmi dobrým kreslířem, a proto se dal do houževnatého malování. Maloval krajinky a zátiší. Namaloval stovky obrazů pastelem, akvarelem a olejem. Zvláště miloval slováckou ornamentiku. Studoval lidové ornamenty blatnické, strážnické, petrovské a vytvářel i nové prvky ve snaze vyvinout a uvést v život nový, bzenecký styl ornamentů. Bzeneckými slováckými ornamenty a motivy vymaloval mnoha vinařům jejich vinné sklepy. V roce 1940, v době nacistického útisku založil a vedl v Bzenci Slovácký krúžek a sestavil kvalitní cimbálovou muziku, jejímž vedoucím se stal dobrý cimbalista Mirek Kincl a primášem byl Jura Petrů, který až doposud je primášem cimbálové muziky v Kyjově, jež je jednou z nejlepších cimbálových muzik na Slovácku.

Kroužek se scházel pravidelně každou středu a za doprovodu muziky se zpívaly slovácké písničky a vytvářela se veselejší nálada v té těžké době.

Ani zde se však nespokojil s tím, co bylo. Začal sám skládat texty a melodie písniček v lidovém tónu o Bzenci, o Starém hradě, bzeneckém vínečku, děvčatech a šohajích. Snil také o znovuvytvoření bzeneckého slováckého kroje. Zastával stanovisko, že by to měl být kroj podobný krojům z nejbližšího okolí, především z Těmic, Domanína a Strážnice, který by byl složen z jejich prvků. Pustil se do malování „bzeneckých šohajů a děvčic“, oblečených do „bzeneckého“ kroje. V každé práci byl velmi důsledný, tedy i v prosazování svých myšlenek, nápadů a názorů.

Po osvobození byl jedním z prvních učitelů, který vstoupil do KSČ. Byl velmi aktivním členem výboru základní organizace KSČ. Vytvořil hned malou skupinu členů a s nimi zahajoval každou členskou schůzi kulturní vložkou – jednak písničkami, jednak recitacemi. I zde některé sám skládal – byly namířeny proti továrníkům, šmelinářům a reakcionářům. Z jedné z nich z roku 1947 si ještě pamatuji pár veršů:

„Reakce už zvedá hlavu a brojit začíná,

začala teď proti právu štvavé akce z Londýna.

Ti, kdo měli dosyta, chtějí zas svá koryta,

ale národ zotročený dnes již procitá.

Řekni mi, vlasti má, co s nimi?

Pryč! Pryč! Pryč! Prodali by od svobody zlatý klíč!“

Velmi aktivně získával mezi občany nové členy strany. Tím si popudil řadu občanů z lidové a národně socialistické strany. Ti, kteří byli členy Slováckého krúžku, přestali jej navštěvovati. I cimbálová muzika kroužek opustila.

Koncem šedesátých let dochází k tomu poznání, že svoje velké plány nestačí on sám zrealizovat a co je horší, ze žádného směru nevidí pomoci, ale spíše překážky. Kroužek živoří a bez muziky se pomalu rozpadává. Proti vytvoření bzeneckého slováckého kroje jsou kategorické, radikální námitky proto, že prý zde, ve městě, nikdy slovácký kroj neexistoval. Všechny nezdary a problémy na něj s přibývajícím věkem doléhají silněji, než v mládí, a tak se postupem doby počal stahovat do ústraní. Jako důchodce se s podlomeným zdravím odstěhoval i s manželkou do domova důchodců v Kyjově, kde po několika letech dne 31. ledna 1979 náhle zemřel. Zpopelněn byl dne 7. února v brněnském krematoriu. V Bzenci však zůstala po něm řádka jeho obrazů, písniček i milá vzpomínka těch, kteří si ho vážili.

Sběr léčivých bylin

Léčivé byliny byly pěstovány a sbírány s mimořádnou péčí členy místní organizace Českého zahrádkářského svazu. V množství a kvalitě odprodaných bylin se umístila na prvním místě v celostátní soutěži ČSSR a byli oceněni ministrem zdravotnictví čestným uznáním.

Sportovní činnost

Bzenec je dobrým zázemím pro širokou škálu sportů. Nejúspěšnějším jsou družstva volejbalová, která pod vedením trenéra Josefa Ženaty dosáhla výborných výsledků v ligové soutěži. Miroslav Nejezchleb z Bzence je oporou družstva a je též pionýrským reprezentantem ČSSR. Andrea Ševčíková ze Bzence je zase přebornicí dorostenek v judu jak za Českou, tak i za Československou socialistickou republiku. Že je sport pěstován již od mládí i našimi školami dokazuje i to, že dvanáctiletý Libor Šišák vyhrál putovní pohár v šachu. Komise pro mládež propaguje školním dorostem i tak zvanou malou kopanou. Členové komise zorganizovali v tomto sportu soutěž o putovní pohár bzeneckých občanských výborů. Fotbalisté si zase vybudovali svépomocí v akci „Z“ na sportovním areálu pod zámkem nové hřiště s travnatou hrací plochou. Bylo slavnostně otevřeno v sobotu 4. 8. zápasem s ligovým mužstvem Slezan Frýdek – Místek. Před zápasem seskočili výsadkáři Svazarmu hromadným seskokem z letadla do prostoru sportovního areálu. Svazáci JZD Svornost zase pěstují hokej. V tomto sportu se umístili v letošní sezoně 1983/84 na třetím místě v okresní soutěži, pořádané Okresním svazem družstevních rolníků v Hodoníně.

Sportovci Bzence se aktivně zúčastnili také mezinárodní štafety mládeže „Paměť“, vedené po stopách vítězných bitev při likvidaci fašistických vojsk ve druhé světové válce.

Výroční členská schůze JZD

Představenstvo JZD Svornost svolalo na den 27. února do velkého sálu kulturního domu v Bzenci vrcholný orgán družstva – výroční členskou schůzi. Byla velmi početně navštívena. Zúčastnilo se jí více než 500 členů. Na programu bylo hodnocení výsledků, dosažených v roce 1983, které byly dobře splněny a seznámení s plánovanými úkoly na letošní rok, i s politickoorganizačními opatřeními, jež bylo třeba zajistit k jejich splnění. Členové schválili výroční zprávu družstva a po připomínkách v diskuzi i organizační opatření na tento rok.

Tragédie a nehody

K tragické nehodě došlo v dubnu v Olšovci. Občan Karel J. chtěl na zahradě u domu spálit sestříhanou révu a trávu. Aby to lépe hořelo, přinesl si k ohni hořlavinu. Když ji lil do ohně, vybuchla a neopatrný občan byl tak popálen, že po převozu do nemocnice zemřel.

Ve čtvrtek dne 29. 11. projížděl časně ráno, ještě za nočního šera 37 letý řidič osobního automobilu z okresu Gottwaldov nepřiměřenou rychlostí ostrou zatáčkou na Novém světě. Dostal smyk, přelítl přes hromadu dlažebních kostek a v plné rychlosti narazil asi dva metry vysoko nad zemí do zdi rodinného domu. Řidič byl na místě mrtev. Při tom byl těžce zraněn zaměstnanec družstva Trud, který v tom okamžiku šel po chodníku do práce.

Ve čtvrtek dne 18. října zahoukala v 16:45 hodin na radnici siréna, oznamující požár. Za pouhých sedm minut po tomto signálu již vyjela požární stříkačka a směřovala ke Kolonii. Na poli v prostoru areálu „Háje“ hořel stoh slámy. Přes rychlý zásah našich požárníků nedalo se ze stohu mnoho zachránit. Zabezpečovali hlavně to, aby se oheň snad nepřenesl na budovu, jež byla od něj vzdálena asi 100 metrů.

Přehled o počasí

K hodnocení počasí v letošním roce přistupuji na podkladě záznamů, které jsem si pečlivě zapisoval každý den podle vlastního pozorování. Zápisy jsem prováděl nejméně šestkrát denně a to tři dopoledne a tři odpoledne. Zaměřil jsem se především na teplotu, hodnocení oblohy od jasna, přes mlhavo, polojasno, oblačno až po zataženo, sledoval jsem množství dešťových srážek a sněžení, délka trvání a četnost rozlišovanou jako mrholení, déšť, liják a průtrž mračen. Určoval jsem též bezvětří nebo vítr, jeho směr a přibližnou sílu v metrech za sekundu. Zaznamenával jsem vznik a dobu trvání bouřek a intenzitu blýskání a hromobití. V noci jsem záznamy neprováděl, ačkoliv jsem velmi často pozoroval krásy hvězdné oblohy. Ze zimní oblohy nejvíce obdivuji a rád vyhledávám souhvězdí Orion, Býka s Plejádami a Blížence, z jara souhvězdí Lva a Panny, v létě Pastýře a Severní korunu, na podzim Pegase, No a celoročně pak jednotlivá postavení Velkého vozu a Malého vozu, kroužících kolem Polárky. Přes časté pozorování jsem však kromě asi deseti meteorů a jednoho zatmění měsíce neviděl žádný jiný zvláštní úkaz. Ze svých poznámek sestavuji tedy tento přehled o počasí.

Leden

V první dekádě ledna byla průměrná denní teplota + 1 °C. Nejnižší 2. 1. – 10 °C v 8:00, nejvyšší + 8 °C ve 14:00 dne 4. ledna. Jasná obloha byla jen ve čtyřech dnech, hlavně přes noc a ráno, jinak bylo oblačno až zataženo. Dne 7. ledna napadlo 5 cm sněhu, který vydržel jen několik dnů. Vcelku bylo klidno, jen ve třech dnech vál slabý vítr severního a severozápadního směru.

Průměrná teplota v druhé dekádě klesla půl stupně pod bod mrazu. Nejnižší byla – 5 °C ráno 12. 1., nejvyšší + 4 °C 15. 1. v 13:00. 14. 1. drobně mrholilo, 17. 1. po ranním mrholení napadlo 5 cm sněhu. Vcelku bylo bezvětří.

Ve třetí dekádě byla průměrná teplota – 0,5 °C bez pronikavých výkyvů. Sněžilo celkem čtyřikrát, ale současně také tálo, takže sněhová pokrývka nepřesáhla 5 cm. Kromě dvou dnů bylo stále zataženo. Silnější vítr foukal 27. 1., jinak byl klid. Celkově hodnotím leden jako teplý a suchý.

Únor

Únor bílý, pole sílí. Této pranostice však zůstal všechno dlužen. V prvních dnech ta trocha sněhu roztála a nový již nenapadl. Průměrná teplota byla 2 °C nad nulou. Po celou první dekádu bylo oblačno, až zataženo a po tři dny slabě mrholilo. Nejtepleji bylo 7. 2. v 13:00 a to 9 °C. Po dva dny foukal slabý jihozápadní vítr o síle 4 m za sekundu, jinak byl klid.

Ve druhé dekádě klesla průměrná teplota na – 4 °C, přičemž nejníže ukazoval teploměr ráno 17. 2. – 11 °C. Pak ještě od 13. do 19. 2. klesla teplota od – 6 °C do – 10 °C a to byly nejnižší teploty v letošní zimě. Celou dekádu bylo jasno. Obloha se zatáhla až poslední den. Severák o síle až 10 m vál 10. a 14. 2.

Význačným rysem poslední únorové dekády bylo další oteplení. Průměrná denní teplota byla + 3 °C, když nejvýše vystoupil teploměr 26. 2. v 13:00 na + 10 °C. Po celou dekádu bylo zataženo, ale jenom třikrát nepatrně mrholilo a poletoval sníh, který hned tál. Celou dekádu bylo větrno. Měsíc únor byl tedy vcelku teplý s malým slunečním svitem a suchý.

Březen

Větrným a zamračeným počasím začala i prvá polovina tohoto měsíce. Její průměrná denní teplota byla + 3 °C. Nejvýše jsem naměřil + 9 °C dne 15. 3., nejníže – 2 °C. Déšť o průměrné vydatnosti přišel pouze ve dvou dnech, vždy jen po dvou hodinách, což bylo na suchou půdu málo. Po celou dobu vály severáky o síle až 10 m. Jasno bylo pouze od 8. do 10. 3.

Ve druhé polovině měsíce byla průměrná teplota + 5 °C. Nejvyšší 26. a 27. 3. odpoledne + 13 °C. Ale od 19. do 24. 3. byly ranní mrazy – 4 až – 5 °C. Též v první jarní den byl ráno mráz – 2 °C. Většinou bylo jasno, jen 27. a 30. 3. trochu pršelo. Celkově hodnotím březen jako hodně chladný, více podmračený, avšak suchý.

Duben

V první polovině měsíce byla denní teplota + 10 °C. Nejvýše vystoupila 15. 4. v 14:00 na + 20 °C. Nejnižší teplota byla 1. dubna ráno a to pouhých + 1 °C. Zamračeno bylo 8 dnů, ale jen dvakrát trochu mrholilo. Větry různých směrů vály každý den, 1., 2., 9. až 13. 4. o síle až 10 m. Od 16. až do 30. dubna byla průměrná teplota rovněž + 10 °C. Nejvýše vystoupila 16. 4. v 14:00 na 22 °C. Naproti tomu klesla 22. 4. ještě v 6:00 na – 1 °C. Celou tuto dobu ani nekáplo, i když bylo několik dnů silně zamračeno. Zato větrů bylo dosti a v době od 24. do 30. dubna dosahovaly až 14 m/s. Vcelku byla dubnová teplota shodná s dlouhodobým normálem, nebyly však ty známé aprílové přeháňky. Slunečního svitu a vláhy bylo velmi málo.

Květen

Zamračené a větrné počasí jen s nepatrnými srážkami bylo i v první půli května. Dne 1. 5. ráno pršelo asi dvě hodiny. Dne 7. 5. po 14:00 přišla první bouřka s hodinovým silným deštěm. Hromobití nebylo silné. Další dešťové přeháňky byly 12. a 13. 5. Ovšem ani tyto srážky nebyly tak vydatné, aby nahradily dosavadní manko ve vláze. Silné větry vály od počátku měsíce. Byly hlavně severního a severozápadního směru. Slunce za těchto 15 dnů svítilo pouze několik hodin. Podle toho byla též teplota v průměru jen 11,7 °C, zatímco loni byla ve stejné době 15,5 °C.

Druhá polovina května měla přibližně stejný charakter. Bylo většinou oblačno, nebo zataženo a větrno. Pršelo sedmkrát, z toho vydatněji 22. až 24. 5. Závlaha pro zemědělské plodiny to byla velmi dobrá, ale z hlediska rezerv spodní vody to bylo stále málo. Průměrná denní teplota byla 16,2 °C. Celkově lze hodnotit květen jako podmračený, studený, větrný, s poněkud většími dešti, nežli předešlé čtyři měsíce.

Červen

V první polovině měsíce bylo stále zamračeno, jen ojediněle se na kratičkou dobu vyjasnilo. Pršelo třikrát poněkud vydatněji. Průměrná denní teplota byla 16,4 °C. Letní teplota byla pouze 4. června od 14:00 do 16:00 a to 27 °C. Nejnižší byla 13. 6. v 6:00 jen 6 °C.

V druhé polovině měsíce byla průměrná teplota 18,7 °C. První letní den se sice pochlubil teplotou 28 °C, pak ještě po dva dny vystoupil teploměr na 25 °C a 27 °C, v jiné dny bylo maximálně 20 °C. Plně slunečných dnů vůbec nebylo, vždyť i toho 21. 6. se v 17:00 obloha zatáhla těžkými mraky. Přihnala se bouře a z mraků se spustil vydatný déšť, ale trval jen krátkou dobu. Aspoň nezpůsobil žádné záplavy, když nijak neovlivnil vodní zdroje. Dne 28. 6. přišla další bouřka, poněkud silnější prvé, déšť byl sice slabší, ale zato však trval dvě hodiny. Kromě těchto bouřek pršelo ještě dvakrát a to jednu až dvě hodiny. Vcelku byl červen chladný se slunečním svitem 3 až 4 dny, s vláhou, jež velmi prospěla zemědělským plodinám, ale některé studny byly stále poloprázdné. I bzenecký vodovod nebyl na tom moc dobře.

Červenec

Prvních deset dnů bylo převážně zamračeno, chladno, se slabšími dešťovými přeháňkami. Od 10. 7. se ukázalo letní sluníčko, což mělo také vliv na oteplení. Nejvyšší teplota byla 10. 7. 28 °C, 11. 7. 33 °C, 12. 7. 31 °C a 13. 7. 30 °C. Tento den se po 17. hodině zatáhla obloha a došla bouřka s deštěm. Pršelo až do rána, i když hromobití přestalo. Ještě 14. a 15. 7. pršelo dvě hodiny. Průměrná teplota v této polovině byla 22,6 °C.

Ve druhé polovině bylo skoro neustále zamračeno a průměrná teplota dosáhla jen 18,8 °C. Přitom pršelo jen čtyřikrát po jedné až dvou hodinách. Dá se tedy říci, že letošní červenec byl nejchladnějším letním měsícem ve srovnání s několika předešlými léty. Měl také velmi málo slunečního svitu. Na to, jak bylo stále zamračeno, byly srážky minimální.

Srpen

Do půli měsíce bylo 6 dnů slunečných, zbylé bylo zamračeno. Průměrná teplota 21,9 °C. Nejvyšší odpolední 30 °C byla jen ve třech dnech, nejnižší ranní pouze 12 °C byla po dva dny. Přes značnou oblačnost pršelo jen čtyřikrát, celkem 12 hodin. To bylo včetně jedné slabé bouřky vše.

Ve druhé polovině jsem naměřil v průměru jen 20 °C. Nejvýše to bylo 24. 8. jen 27 °C, nejníže 28. 8. ráno pouze 8 °C. Většinou bylo polojasno. Jen dvakrát slabě mrholilo. Vzhledem k minimálním srážkám mohly probíhat žňové práce při plném využití samohybných mlátiček bez problémů. To bylo jedinou výhodou tohoto jinak chladného, zamračeného, suchého měsíce.

Září

Denní teplota v první polovině měsíce činila 17,9 °C. Nejvyšší odpolední teplota byla naměřena 3. 9. a to 28 °C, nejnižší ranní teplota pouhých 7 °C byla 13. 9. v 6:00. Po celou dobu bylo oblačno nebo zataženo, avšak jen čtyři hodiny mrholilo a čtyři hodiny slabě pršelo. Vítr foukal každý den, nejsilněji dne 11. září v nárazech až 10 metrů.

Ve druhé polovině září poklesla průměrná teplota již jen na pouhých 8 °C. Ještě jednou sice vystoupil teploměr odpoledne na 20 °C, ale jinak byl stále pod 10 °C. V tomto období také více pršelo. Dvakrát pršelo celý den a noc a dvakrát celé půldny. I v ostatní dny přeprchalo. Sluníčko se ukázalo velmi nepatrně. Tento měsíc, o němž se v pranostice praví, že „září víno vaří“, zůstal tomuto rčení všechno dlužen. Přinesl sice dosti vláhy, ta však prospěla hlavně ozimům. Chladným a deštivým počasím se však příroda nezavděčila zase vinařům, kteří předpokládali bohatou úrodu. V chladnu a dešti však hrozny špatně dozrávaly, měly nízkou cukernatost a zahnívaly. Sklizeň byla proti roku 1983 poloviční.

Říjen

V první dekádě bylo oblačno až zamračeno. Pršelo třikrát, nijak silně a celkem jen sedm hodin. Vály silné jihovýchodní až jihozápadní větry, 4. 10. o síle 15 m, v nárazech až 20 m. Průměrná teplota byla 14 °C.

Ve druhé dekádě bylo polojasno, až jasno, s průměrnou teplotou 11,3 °C. Bylo hodně větrno, nepršelo a 17. října ráno ukázal teploměr již jen + 1 °C.

Třetí dekáda se podobala první. Bylo více oblačno, občas i slabě zapršelo. Průměrná teplota činila 15,5 °C, ale koncem měsíce už byly noci chladné s ranní teplotou + 1 °C až + 2 °C. Celý měsíc byl vcelku dosti příznivý pro podzimní sklizeň brambor, cukrovky a ostatních plodin. Jedině na cukernatosti a jakosti vína se nezměnilo nic k lepšímu.

Listopad

V první dekádě bylo polojasno, až oblačno, bez deště a dosti větrno. Průměrná teplota byla jenom 9,5 °C, ačkoliv neklesla zatím pod bod mrazu.

Ve druhé dekádě bylo zpočátku jasno, pak polojasno, až zataženo. Od 16. 11. do 20. 11. pršelo každý den a to dosti vydatně. Zima se ohlásila prvním mrazem 13. 11. ráno – 3 °C a 15. 11. – 4 °C.

Ve třetí dekádě bylo nejdříve zataženo, koncem měsíce se vyjasnilo. Vydatně zapršelo 22. a 23. 11. V tento den se přihnala dokonce krátká bouře. Několikráte zahřmělo. Silný vichr přes 20 m/s a s ním prudký liják trvaly však jenom půl hodiny, pak vše rázem ustalo. To bylo štěstí, takže nedošlo k žádným škodám. Denní průměrná teplota byla jen 6,5 °C. Kromě bouřky však byl listopad normálním podzimním měsícem, jako každoročně.

Prosinec

Z prvních patnácti dnů byly jen tři jasné a slunné, jinak bylo polojasno, nebo zataženo. Nepršelo však, ani nesněžilo. Průměrná denní teplota byla již jen + 1,6 °C. Od 12. 12. mrzlo s ranní teplotou – 2 až – 4 °C.

V druhé půli měsíce bylo stále zamračeno, takže sluníčko jsme vůbec nespatřili. Průměrná denní teplota byla – 1,9 °C. Nejvyšší teplotu jsem naměřil 4 °C. V pěti dnech poklesla teplota na – 5 °C ráno, nejnižší polední byla jednou – 4 °C.

První sníh letošní zimy napadl 17. 12., pouze však do výše 2 cm a na druhý den roztál. Štědrý den a první vánoční svátek byly na suchu – bez sněhu. Teprve druhý vánoční den počalo drobně, ale vytrvale sněžit a sněžilo celý den a celou noc až do 27. 12. do 7 hodin ráno. Napadlo 17 cm sněhu, který vydržel až přes Nový rok. Tolik sněhu v Bzenci nebylo už více jak deset až patnáct let.

Taková je tedy moje zpráva o letošním počasí. Ať mi čtenář promine, že je delší a podrobnější. Avšak počasí hrálo ve vývoji lidské společnosti rozhodující roli hned od dob, kdy se započala zemědělská výroba. Vždyť i vznik našeho kalendáře byl podmíněn potřebami zemědělství Sumerů, Asyřanů, Egypťanů nebo Inků.

Též v nynější době je toto odvětví ještě dosti závislé na počasí. Je tedy tato stať mojí zprávy též doplňkem k údajům, jež popisuji v části o zemědělské výrobě.

Závěr

Končím zápis do kroniky za tento rok. Měl jsem přetěžký úkol vybrat z nepřehledného množství velkých i drobných událostí, z nichž se skládal každodenní běh událostí našeho života, ty nejpodstatnější, které by co nejvěrněji vyjadřovaly – sice stručně, avšak věrohodně – pravý ráz našeho bytí. Že jsem mohl na zápisu klidně pracovat, vděčím především tomu, že se lidstvu podařilo vybojovat mír a že jsme se bez válečných hrůz dožili roku, v němž oslavíme čtyřicáté výročí vítězství nad fašismem. Ať žije i nadále mír na celém světě!

V Bzenci v červenci 1985.

Kronikář města Bzence Antonín Press, nositel vyznamenání „Za vynikající práci“