Kronika města Bzence – rok 1982

Úvod

Na letošní rok připadají dvě významná výročí: především je to šedesáté páté výročí Velké říjnové socialistické revoluce a dále šedesáté výročí vzniku prvního socialistického mnohonárodnostního státu na světě – Svazu socialistických republik. Obě události mají rozhodující význam pro politický hospodářský a kulturní vývoj v našem státě. Lid Československé socialistické republiky, která je součástí svazku socialistických a demokratických států, čerpá poučení z obou událostí a v přiměřené formě je postupně aplikuje na naše podmínky. Každým rokem jsou sedmého listopadu a třicátého prosince organizovány oslavy těchto významných dnů v každém městě a v každé obci. Také město Bzenec – jeho občané i společenské a hospodářské organizace nezůstali stranou a uspořádali důstojné oslavy. Podrobněji se o nich rozepíši v další části mojí zprávy.

Boj za zachování míru ve světě

Občany Bzence zajímá velmi mezinárodní politická, hospodářská i vojenská situace. Ta se v letošním roce podstatně zhoršila a přiostřila. Kapitalistické státy západní Evropy, i některé další, vedeny a podněcovány nebo i donucovány novodobými imperialistickými metodami Spojených států severoamerických vsadily svojí mocenskou politiku na nové vyzbrojování především zbraněmi hromadného ničení a tím chtějí docílit vojenské převahy nad socialistickými státy. Tak vzniká reálné nebezpečí rozpoutání nové hrozné světové války. Avšak všechen náš lid a tedy i občané Bzence chtějí stejně jako lidé na celém světě žít v míru a bez válečných hrůz. Protestují proti hrozbě atomové, neutronové a chemické války, která by znamenala konec civilizace na zemi. Bzenčané, tak jako všichni ostatní prostí lidé dávají najevo svůj odpor proti válce a svou touhu žít v míru nejen slovy a dobrou kvalitní prací v zaměstnání, ale také tím, jak pečlivě obhospodařují svoje zahrádky, svoje vinohrady a ovocné sady, jak důkladně opravují staré a stavějí nové moderní domy pro sebe i své potomky, jak postupně zkrášlují a modernizují svoje město.

Také o této bohaté aktivitě napíši ve zprávě. Chci v ní podat svědectví o veškerém životě Bzenčanů nejen v dění politickém a hospodářském, ale též o kultuře, zdravotnictví, tělovýchově i o zábavě. Mým přáním je jen to jediné: abych svými nedokonalými schopnostmi co nejpřesněji a nejpestřeji vykreslil bohatý, pilný a šťastný život v městě Bzenci.

Rada Městského národního výboru v Bzenci

Začnu výkonným orgánem státní moci a správy ve městě, kterým je rada městského národního výboru. Není mým posláním zabývat se v této zprávě dopodrobna její činností – písemné materiály jsou v dostatečné míře uloženy v příslušných archivech – přesto však kvůli úplnosti popisu života občanů sem patří alespoň pár údajů. Je složena z jedenácti poslanců městského národního výboru v čele s předsedou městského národního výboru. Ve volebním období, do něhož patří rok 1982, vykonává funkci předsedy soudruh Vaculík Jaroslav. Místopředsedou MěstNV je s. Jelínek Karel a tajemnicí je s. Nevřivá Eva. Dalšími členy rady jsou: Čejka Bohumil, Červinková Marta, Ostrézi Bedřich, Polášek Stanislav, Ryba Zdeněk, Stonáček Karel, Ing. Šafář Karel, Žáková Ludmila.

Činnost rady

Rada zasedala celkem čtyřiadvacetkrát a řešila problémy politické i ekonomické, kulturní i zdravotnické, bezpečnostního i slavnostního rázu. Například schválila plán ochrany a tvorby životního prostředí, koncepci činnosti Sboru pro občanské záležitosti, kontrolovala průběžně plnění opatření na úseku péče o cikánské obyvatelstvo. Schválila investiční akce a práce neinvestičního charakteru na rok 1982, zabývala se situací v síti obchodních prodejen, zásobováním občanů zbožím denní potřeby i investičního charakteru. Dále řešila zásobování města pitnou vodou. Starala se o zajištění jarních žňových a podzimních prací v zemědělství. Schválila Jednotný plán kulturně výchovné činnosti, zajišťovala důstojné oslavy výročí významných událostí. Projednala a schválila společný program rozvoje tělesné výchovy a sportu.

K oslavám stého výročí založení požárního sboru udělila devíti mužům a jedné ženě čestná uznání za obětavou práci v požární ochraně. K osobním výročím občanů udělila čestná uznání rady Břetislavu Prokešovi, Jaroslavu Jablonickému a Bedřichu Ostrézi k padesátinám a Stanislavu Otépkovi k šedesátinám za dobrou práci ve prospěch města.

Komise MěstNV

K prohloubení své činnosti využívá rada práce jednotlivých odborných komisí, jejichž členy jsou všichni poslanci městského národního výboru. V letošním roce pracovaly tyto komise pléna MěstNV:

• finanční,
• výstavby, plánování a dopravy,
• zemědělství, vodního a lesního hospodářství,
• kultury a školství,
• sociální a zdravotní,
• ochrany veřejného pořádku,
• místního hospodářství, obchodu a cestovního ruchu,
• mládeže a tělesné výchovy,
• výbor lidové kontroly,
• sbor pro občanské záležitosti.

Čím se komise zabývaly je poznat z jejich názvů. Podrobnou činnost nebudu rovněž rozebírat. Zápisy o ní jsou též archivovány. Jednou větou k práci v radě a komisích se dá říct takto: bohatý a plodný život Bzenčanů se plně a beze zbytku zrcadlí v pestré a účelné činnosti plénu, rady i komisí.

Politický, kulturní, výchovný a zábavní život v Bzenci

Městský klub pracujících spolu se školskou a kulturní komisí a sborem pro občanské záležitosti připravily program oslav třicátého pátého výročí vítězství pracujícího lidu v únoru 1948. Do městského rozhlasu byla zařazena působivá politicko-kulturní přednáška proložená recitacemi básní, citátů a hudbou.

V kulturním domě byla uskutečněna akademie složená z proslovu a bohatého koncertu smíšeného pěveckého sboru Bzenčan pod taktovkou J. Jablonického. Akademie byla hojně navštívena bzeneckými občany, učňovským dorostem i vojáky zdejší posádky. Účinkující byli odměněni velkým potleskem.

Mezinárodní den žen

K oslavám našich žen byl připraven bohatý recitál v městském rozhlase. Všechny hospodářské organizace uspořádaly pro své zaměstnankyně v různých bzeneckých společenských prostorách oslavy doplněné proslovy o rovnoprávnosti žen v socialistické společnosti a zakončené pohoštěním a tancem. Účast na nich byla téměř stoprocentní.

Osvobození Bzence – 19. duben 1945

Na výročí osvobození Bzence z nacistické poroby bylo připraveno a zdárně realizováno: kladení věnců k památníku padlých, slavnostní předávání občanských průkazů patnáctileté mládeži (celkem 47), Běh osvobození, lampionový průvod, střelecká soutěž Svazarmu, rozhlasová relace a večer slavnostní akademie v kulturním domě.

První a devátý máj, čtrnáctý květen

K oslavám 1. máje byl uspořádán průvod občanů města a alegorických vozů bzeneckých podniků spojený s manifestací před radnicí. Přestože celý den vydatně pršelo, byla účast na oslavách dobrá. Dále byla uskutečněna slavnostní akademie žáků škol, výstava a hodnocení vín bzeneckých vinařů a účinná rozhlasová relace.

Devátého máje byl uskutečněn slavnostní slib pionýrů a slavnostní přísaha nových vojáků bzenecké posádky. K slavnostní náladě těchto dnů koncertovaly dvě dechové kapely.

K těmto dvěma svátkům se řadí též výročí založení Komunistické strany Československa (14. května 1921). V rámci slavných květnových dnů bylo také družební pěvecké vystoupení maďarského pěveckého souboru spolu s Bzenčanem. Úspěch této akce byl mimořádný. Naše i maďarské národní písně byly odměněny bouřlivým potleskem diváků.

Další akce

K mezinárodnímu dni dětí zorganizovalo Sdružení rodičů a přátel školy při základní škole bohatý program pro děti i dospělé v areálu zámeckého parku.

Slavnostní zahájení nového školního roku zajišťovali ředitelé a učitelské sbory bzeneckých škol ve spolupráci se sborem pro občanské záležitosti.

Sto let dobrovolného požárního sboru v Bzenci

Již sto let uplynulo od založení dobrovolného požárního sboru v Bzenci. Při oslavách bylo vzpomenuto, že za těchto sto let prodělal sbor bouřlivý vývoj. Ze skromných začátků, kdy s primitivními nástroji a nářadím stáli proti rozpoutaným živlům obětaví členové sboru často bez většího úspěchu, se dopracovali až k současnosti, kdy k obětavosti, kázni i hrdinství je jim platným pomocníkem i vyspělá hasební technika. Nedá se ani vyčíslit, kolik hodnot zachránili za těchto sto let Bzenčanům, ať už při požárech, nebo při živelných pohromách, kolikrát nasazovali i své životy při ochraně svých spoluobčanů před rozpoutanými, zhoubnými živly. K tomuto výročí udělila Rada městského národního výboru v Bzenci čestná uznání devíti členům a jedné člence sboru.

Sto let železnice v Bzenci

V tomto roce bylo vzpomenuto toho, že před sto lety vydal rakousko-uherský císař Habsburk František Josef I. patent, povolující výstavbu železnice z tehdejší stanice Bzenec – Písek, přes Bzenec – město, Vracov a Vlkoš do Kyjova. Výstavba této dráhy, která později byla prodloužena západním směrem až do Brna a východním směrem až na Slovensko do Trenčanské Teplé, měla pro Bzenčany obrovský hospodářský i politický význam. Spojila jejich město s ostatním světem moderním dopravním prostředkem a dala mnohým možnost výdělku, čímž byl posílen též základ vzniku bzeneckého proletariátu.

V den oslav byl vypraven historický vlak z Kyjova do Bzence a zpět. Cestovali v něm zástupci dráhy, měst a další pozvaní hosté. Symbolicky jej řídil strojvůdce, jenž se narodil v roce vydání patentu, a bylo mu tedy též plných sto let. Vlak i strojvůdce byli přivítáni bzeneckými občany, kteří se slavnosti zúčastnili. Nádraží bylo slavnostně vyzdobeno vlajkami, fábory a květinami. Ke všemu hrála hudba.

Sto let organizované tělovýchovy – založení

Ke zprávě o stoletém výročí založení Sokola v Bzenci bylo použito podkladů, zpracovaných bzeneckým občanem učitelem v. v. Janem Hiršem.

Bzenecký Sokol byl založen v roce 1882 Drahokoupilem, Búbelou a stavitelem Janem Rychmanem jako Tělocvičná jednota hasičská. Zájem o jednotu za tehdejších národnostních útisků v Rakousko-Uhersku byl dosti dobrý. Cvičilo se na dvoře Jana Rychmana a cvičících bylo někdy až čtyřicet. Po odchodu Drahokoupila a Búbely ze Bzence se osamostatnil Dobrovolný hasičský sbor v Bzenci a Sokol upadl brzy do nečinnosti a existoval jen „na papíře“. Ke vzkříšení činnosti nedošlo ani v roce 1887, kdy byl učiněn pokus o aktivizaci členů. Až v roce 1891 před druhým všesokolským sletem v Praze, konaným při příležitosti Pražské jubilejní výstavy, se členové probrali z nečinnosti. Největší zásluhy o oživení Sokola měl Leopold Skála jeho tehdejší starosta a jednatel v jedné osobě, který v Bzenci tehdy vykonával funkci městského tajemníka, dále pak obchodník Robert Kolúch a lékař MUDr. Rudolf Polášek. Do Sokola vstoupil větší počet členů a cvičilo se na dvoře hotelu Skála na náměstí. Všesokolského sletu v Praze v červnu 1891 se zúčastnilo 13 krojovaných bzeneckých Sokolů. Třicátého srpna téhož roku se konalo v Bzenci první veřejné cvičení Sokola. Poměry se dále zlepšily příchodem Ad. Šelbického z Nových Benátek, který jako schopný cvičitel a organizátor dal členstvu pevný základ. Návštěva tělocviku byla pravidelná, konány výlety a přednášky. Sblížením s vrstvami národně demokratickými zapustil Sokol hluboké kořeny do bzenecké půdy. Kromě tělocviku vychovávali se členové v národně osvětové činnosti, což bylo v rakousko-uherské monarchii prací účelnou.

Mnoho nesnází působil však členům nedostatek vhodných míst ke scházení se. Cvičilo se ve vinárně „U zlatého hroznu“, ve sklepě hostinského Osyčky, a pak se našla vhodnější místnost v hostinci „Na novém světě“. V roce 1893 zřízen odbor Bzenecké jednoty Sokol ve Vracově. Koncem roku 1893 po příkladu jiných jednot projednán a schválen záměr – postavení vlastní Sokolovny. Byl však nad síly Sokola a k realizaci došlo až za třicet let. V roce 1903 byl založen ženský odbor a odbor vzdělávací. Koncem roku 1913 měl Sokol 128 členů, z toho 100 mužů a 28 žen. Po vypuknutí první světové války v roce 1914 téměř všichni členové museli do války a činnost přejímaly členky. Ta byla minimální. O síle členstva za války si učiníme představu ze zprávy o valné hromadě v roce 1916, které byli přítomni jen 4 členové a 8 členek. Také o finanční prostředky Sokol přišel, neboť peněz bylo použito na upsání rakouských válečných půjček.

Po porážce Rakousko-Uherska a získání samostatnosti našich národů zaznamenal Sokol silný příliv členstva. To opět oživilo potřebu vlastní budovy. Protože na novou výstavbu nebylo dostatek prostředků, zahájeno jednání s německým hrabětem Magnisem, jemuž patřil bzenecký zámek, o odprodej bývalého panského pivovaru a renovovat jej na Sokolovnu. V roce 1921 odprodal Magnis tento objekt Sokolu za 186 000 Kč. Na poválečnou dobu to byla částka značně vysoká. Jednota měla na hotovosti 60 000 Kč. Byla konána sbírka mezi členstvem a vypsána 5 % veřejná zúročitelná a slosovatelná půjčka, která vynesla 130 000 Kč, dalších 170 000 Kč na adaptaci a vnitřní zařízení bylo vypůjčeno ve spořitelně. Členstvo obětavě pracovalo na přestavbě a úpravě, ti co měli, půjčovali koňské potahy a povozy, takže výsledek se brzy dostavil a Sokolovna byla hotová. Akademický malíř Keller za odměnu 2 200 Kč ozdobil venek Sokolovny uměleckými sgrafity, které ji zdobí dodnes. Tak se dostalo Bzenci vhodné budovy, která slouží sportovním, kulturním i zábavním účelům.

Sokol jako tělovýchovná organizace po svém vzniku v rámci Rakousko-Uherska plnil pokrokovou funkci tím, že na tělovýchovné základně vedl intenzivní boj za národní uvědomění a národní svobodu. Po skončení první světové války však československá buržoazie se snažila využít poměrně pevné organizovanosti Sokola k potlačování proletářského boje za sociální jistoty a vymoženosti. Tak se stal Sokol postupně nástrojem buržoazie. I po skončení druhé světové války přešel až na výjimky do řad buržoazie a teprve po vítězství dělnické třídy v únoru 1948 po včlenění do jednotné organizované tělovýchovy vykonává rozsáhlou platnou činnost v tělovýchově, sportu, kultuře i zábavě.

Oslavy 65. výročí VŘSR a 60. výročí založení SSSR

V předvečer 7. listopadu byly zahájeny oslavy šedesátého pátého výročí Velké říjnové socialistické revoluce a šedesátého výročí založení Svazu sovětských socialistických republik. V městském rozhlase vyhrávala hudba, do níž byly vstupy hovořící o významu VŘSR a vzniku SSSR. Za večerního šera byl realizován lampionový průvod dětí s rodiči a školní mládeže městem až na náměstí. Na náměstí byly zapáleny symbolické ohně, které znázorňovaly plameny vřelého přátelství k Sovětskému svazu, našemu osvoboditeli z hrůzné nacistické poroby. Lampiony i ohně ve večerním šeru působily velmi intenzivně na vytváření slavnostní nálady. K šedesátému výročí vzniku SSSR byl koncert Kynclova kvarteta za účasti arménského skladatele E. Sadojana.

Obě výročí byla též doprovázena slavnostními schůzemi, besedami a relacemi v rozhlase. Byly pořádány stranickými a odborářskými organizacemi, městským národním výborem, organizacemi národní fronty a hospodářskými organizacemi.

Kulturně zábavné akce

Do této činnosti zařazuji různé zájmové kroužky jako recitační, pěvecké, výtvarnické, taneční a podobné. Dále biografy, knihovnické činnosti, výstavy, taneční zábavy, plesy atd. Tyto akce uskutečňované v letošním roce jsou popsány v úvodní části Jednotného plánu kulturně výchovné činnosti na rok 1983 vydaném společně městským výborem KSČ, městským národním výborem, školskou a kulturní komisí a městským klubem pracujících. Plán přikládám k této zprávě jako její součást.

Sbor pro občanské záležitosti

Nejrozmanitější činnost v městě je vyvíjena Sborem pro občanské záležitosti. Jde mu především o to, aby byly podchyceny a převedeny na vysokou společenskou úroveň ty záležitosti jednotlivých občanů, které se sice dotýkají především jen jich samých, ale mají též vysoký celospolečenský význam.

Občanské svatby

V letošním roce byly zajištěny občanské svatby v celkovém počtu čtyřiceti čtyř. Obřadní síň, kde se snoubenci sezdávají je velmi důstojná a dodává svým zařízením i výzdobou skutečně slavnostní a důstojný ráz významnému obřadu, který se tam právě koná.

Vítání do života

Každý měsíc, tedy dvanáctkrát v tomto roce se uskutečnilo vítání nových občánků do života. Slavnostní akt prodělalo celkem 36 novorozeňat. Dojemně a důstojně působí vystoupení pionýrů a ostatních činitelů na těchto slavnostech a zanechávají v lidech hluboký dojem.

Nový školní rok

Před zahájením nového školního roku bylo slavnostně přivítáno osmdesát osm žáčků – nováčků. Teprve s přibývajícím věkem později plně pochopí, jaký to byl pro ně rozhodující krok do života.

Nové občanské průkazy

Celkem čtyřiceti sedmi novopečeným „dospělákům“ byly slavnostně předány poprvé v jejich mladém životě občanské průkazy – doklady o jejich vstupu do řad občanů našeho socialistického státu.

Výuční listy a maturitní vysvědčení

Stejně slavnostně byly odevzdávány mladým lidem výuční listy a maturitní vysvědčení. Vyučenců bylo osmdesát pět a maturantů třicet čtyři. Všem bylo popřáno hodně úspěchů v dalším životě, které se ještě dostaví, budou-li plně využívat nabytých znalostí a pilně pracovat pro blaho všech.

Branci

Zorganizována a provedena byla beseda s bzeneckými branci, jíž se zúčastnilo třicet tři budoucích vojáků.

Předmanželská výchova

Se všemi snoubenci byly pohovory před jejich vstupem do manželství. K předmanželské a manželské tématice byly předneseny dvě velmi poučné přednášky, jichž se zúčastnilo čtyři sta sedmnáct mladých lidí.

Jubilea

Občané, kteří dosáhli významných pracovních úspěchů nebo životního jubilea, jsou navštěvováni s gratulacemi národního výboru, s děkovnými zdravicemi i s dárečky pro radost a potěšení. Letos bylo takto navštíveno 31 občanů.

Všechnu tuto rozmanitou záležitost má na starosti a od začátku až do konce ji organizuje a zajišťuje Sbor pro občanské záležitosti.

Rozvoj a výstavba města

Rozvoj města Bzence se vyznačuje jednak zkvalitňováním materiálně technické základny průmyslových závodů a ostatních hospodářských a rozpočtových organizací, jednak akcemi organizovanými národním výborem a posléze soukromou bytovou výstavbou. Dále si buduje a zkvalitňuje zařízení pro výuku mládeže a ostatní akce se dotýkají hygieny města, komunikací, sportu a tělovýchovy. Posledně jmenované akce jsou z velké části zajišťovány svépomocí občanů většinou bezplatnými pracemi.

Výstavba hospodářskými organizacemi

Letos se pokračovalo na výstavbě hospodářsko-správní budovy závodu Kovo. Prostavěny byly čtyři miliony korun.

Nové provozovny závodu Desta, vyrábějícího vysokozdvižné vozíky, byly rozšířeny o haly v hodnotě rovněž čtyři miliony korun. Výstavba celé plánované akce bude stát čtrnáct milionů Kčs stavebních nákladů.

Byla zahájena výstavba nového závodu „Oseva“, na kterou bude zapotřebí celkem 94 milionů Kčs. Podnik Oseva bude zajišťovat, skladovat a ošetřovat nejkvalitnější osiva všeho druhu pro zemědělskou velkovýrobu.

Konzervárenský závod Slováckých konzerváren rozšířil svoje skladovací prostory na Úkolkách o haly za 3,5 milionu Kčs.

Letos byla zahájena Hodonínskými cihelnami výstavba výrobny na betonovou krytinu v Bzenci – Přívoze. Náklady na ni jsou stanoveny částkou 27 mil. Kčs.

Rozpočtové organizace – výstavba

Lesní odborné učiliště v Bzenci – Přívoze rozšířilo a zmodernizovalo své středisko hodnotou 2 mil. Kčs.

Střední odborné učiliště zemědělské, jež staví kompletní školské zařízení, vybudovalo letos moderní halové dílny pro učňovský dorost za 4 mil. Kčs.

Ostatní akce

Z ostatních akcí realizoval městský národní výbor protažení vodovodní sítě do Jiráskovy a Veselské ulice a na sídliště Novosady. Ve sportovním areálu byly vybudovány tenisové kurty, šatny a hygienické zařízení. Byla rozšířena místní komunikace u nádraží a v západní části Bzence na Úkolkách. Letos se také pokračovalo ve výstavbě budoucí smuteční obřadní síně pro konání pohřbů.

Pomoc občanů při zvelebování města

Práce organizované národním výborem v tak zvané „akci Z“ byly prováděny za vydatné pomoci občanů – hlavně mládeže, kteří bezplatně odpracovali 75 956 hodin a vytvořili tak dílo v hodnotě 911 472 Kčs. Připočteme-li počet odpracovaných hodin, vyjde nám průměr 19 hodin na jednoho bzeneckého občana včetně dětí a kojenců.

Soukromá bytová výstavba

Bytová výstavba byla realizována výhradně svépomocí. Zájem o tuto formu výstavby je mezi občany – zejména mladými manžely – značný. Je však limitován několika faktory. Mezi nimi je to například nedostatečná kapacita městského vodovodu, která neumožňuje připojování velkého množství nových uživatelů na rozvodnou síť, nedostatek vhodných stavebních míst, jež jsou stavebníkům přidělována národním výborem včetně základního vybavení například příjezdovou komunikací, kanalizací, rozvodnou sítí elektřiny, vodovodním řádem atd. V neposlední řadě je to i nedostatek některých stavebních materiálů, hlavně instalačních. V letošním roce bylo dohotoveno, zkolaudováno a povoleno k užívání 13 rodinných domů. Jde vesměs o domy nebo vily o čtyřech a více pokojích mimo kuchyní, vybavených moderním hygienickým zařízením, ústředním topením a podobně, projektovaných podle nejmodernější stavební techniky.

Národní výbor organizuje bytovou výstavbu tak, aby byly plně využívány především proluky, a nepomíjí ani možnosti provádění vhodných rekonstrukcí stávajících budov a domovního fondu. Jen namátkou uvádím příklad občana Ing. Bunže, který ze staré stodoly docílil vybudovat důmyslnou přestavbou velký moderní byt opatřený vším pohodlím. Národní výbor dbá též na to, aby všemi stavebními akcemi bylo docilováno účelnějšího, avšak též estetického vzhledu, nutného ke zkrášlování města.

Další aktivita občanů

O jeho krásnější vzhled však je pečováno i neinvestičním způsobem. Jak jsem se v úvodu zmínil, občané opravují a udržují fasády domů, vysazují kolem chodníků a cest před svými domy okrasné keře, stromy a květiny, upravují záhonky a předzahrádky a ve velké většině se snaží udržovat čistotu. Odměnou za to je jim jejich čisté, pestré a krásné město.

Zemědělství na Bzenecku

a) rostlinná výroba

Letošní rok byl pro zemědělskou výrobu dosti příznivý. Po suchých třech měsících začalo od května dosti často pršet, při žních a podzimní sklizni zase bylo pěkné počasí, takže se sklizňové práce daly při plném využití strojů dobře zvládnout. Dobrá úroda je zřejmá z několika uvedených údajů. Hektarové výnosy nejdůležitějších plodin na Bzenecku byly takovéto:

Hektarové výnosy:

• u pšenice ozimé 49,3 q z hektaru,
• u žita 39,3 q z hektaru,
• u ječmene 45 q z hektaru,
• u cukrovky 390 q z hektaru,
• u vinných hroznů 41 q z hektaru.

Údaje jsou vzaty z družstevní velkovýroby. Produkce obilí a cukrovky u drobných pěstitelů je tak nepatrná, že tyto průměry nijak neovlivní.

Pěstování révy

U hroznů se drobní pěstitelé podílejí na produkci asi z jedné třetiny a jejich hektarová úroda byla podle odhadu ještě o něco vyšší, než nahoře uvedený údaj.

Z celkové úrody vinných hroznů bylo Vinařskými závody v Bzenci jako monopolním výkupcem vykoupeno a zpracováno na víno toto množství:

• z družstevních vinic 6 600 q,
• ze školního hospodářství 621 q,
• od drobných vinařů 1 003 q.

Všichni tito pěstitelé si určitou část produkce ponechali pro svoji potřebu.

Drobných vinařů je v Bzenci 464 a obhospodařují celkem 52 ha vinic. Odhaduji, že si pro výrobu svého vína ponechali hodně přes 1 200 q hroznů, takže v bzeneckých sklípcích může být tohoto lahodného moku ještě hodně přes 1 000 hl.

Kvalita hroznů

Kvalitu úrody lze posoudit podle cukernatosti. Nejvyšší průměrná cukernatost byla naměřena u Neuburgského a to 20°. Burgundské bílé mělo v průměru 19,6°, Ryzlink rýnský 18,3°, Müller Thurgau 17,3° atd. Nejnižší cukernatost byla u Portugalu modrého a to pouze 13°. Je tedy možné hodnotit kvalitu úrody pouze jako průměrnou.

Pěstování okurek

Mimořádně příznivý rok byl pro pěstování okurek. Častější deště vystřídané teplými dny a hlavně nocemi, prodloužily vegetační dobu a denní sběry byly nadprůměrné. Okurky pěstovali převážně drobní pěstitelé a ti také byli hlavními dodavateli výkupny ovoce a zeleniny a do bzeneckého konzervárenského závodu. Konzervárny vykoupily za sezónu od 328 bzeneckých pěstitelů celkem 380 716 kg okurků a utržili za ně tito pěstitelé celkem 2 574 088 Kčs. Okurky se vykupovaly podle velikostních tříd. První třída – nejmenší okurčičky o délce max. 70 milimetrů a průměru 27 milimetrů se platily 9 Kčs za kg a II. třída 7 Kčs za kg – III. třída za 3,40 Kčs a IV. třída se vykupovala jen v malém množství.

Drobní pěstitelé pěstují i ostatní zeleninu, ať už ranou – rychlenou, nebo pozdní. Pěstují zejména mrkev, petržel, celer, cibuli, česnek, salát raný i pozdní atd. Vypěstovaná zelenina je prodávána téměř výhradně do výkupny ovoce a zeleniny.

b) živočišná produkce

V živočišné produkci byl stav takový:

V družstevní velkovýrobě bylo na Bzenecku chováno 2 988 kusů hovězího dobytka a 4 859 kusů vepřového. Velmi dobrý byl vlastní chov selat, u nějž bylo docíleno na prasnici a vrh 19 selat v průměru, s denním přírůstkem 55 dkg na jedno sele. U hovězího dobytka na žír bylo dosaženo 64 dkg přírůstku na kus a den. Naproti tomu byla dosti nízká průměrná dojivost a to 7,7 litru na dojnici a den. V družstevní velkovýrobě bylo vyprodukováno a do státních fondů bylo prodáno:

• vepřového masa celkem 5 040 q,
• hovězího masa celkem 5 490 q,
• jatečné drůbeže – brojlerů 1 580 q.

Vše počítáno v živé váze. Mléka bylo prodáno 3 516 000 litrů.

Drobné chovatelství

Pro zásobování občanů není zanedbatelná ani drobná chovatelská činnost obyvatel. V domácnostech, kde mají proto podmínky, se chovají ponejvíce slepice, husy, kachny a králíci, ale také vepři k domácím porážkám. Letos bylo národním výborem povoleno 141 porážek. Tato drobná chovatelská produkce slouží v převážné míře pro vlastní spotřebu chovatelů a jen nepatrné množství z toho bývá prodáno.

Bzenecký průmysl

V Bzenci je zastoupen průmysl těmito organizacemi:

Slovácké konzervárny Uherské Hradiště, závod Bzenec – Úkolky. Vyrábí ovocné a zeleninové sterilizované konzervy.

Moravské vinařské závody Mikulov, závod Bzenec – zámek. Vyrábí hroznová i šumivá vína.

Kovo, národní podnik Bzenec – Kolonie. Vyrábí bojlery, kotle na ústřední topení a jiné kovové výrobky.

Trud, výrobní družstvo v Bzenci – Tyršova ulice. Vyrábí nábytek a to obývací pokoje, jídelny, ložnice v kompletních sestavách i jednotlivé kusy.

Hodonínské cihelny, národní podnik, provozovna Bzenec – Přívoz. Vyrábí bílé vápenopískové cihly.

Desta, národní podnik, odštěpný závod Bzenec – Olšovec. Vyrábí vysokozdvižné vozíky.

Dlažba, výrobní družstvo Bzenec – Doubravy. Vyrábí cementové dlaždice, skruže a podobné cementové výrobky.

Sigma, koncernový podnik Lutín, servisní závod Bzenec – Nádražní ulice. Vyrábí součástky na vodní čerpadla a provádí servis těchto čerpadel.

Kromě uvedených závodů je v Bzenci dislokováno podnikové ředitelství Okresního průmyslového podniku, který zde má několik svých menších provozoven či dílen.

Dále zde má své dílny Okresní podnik služeb.

Ze zemědělských závodů je zde ještě Oseva, závod na výrobu, uskladňování, ošetřování a distribuci osiva a také Agropodnik – závod Chladírny Bzenec – za nádražím.

Bzenecké školství

V Bzenci byly v letošním roce v provozu tyto školy:

• dvě mateřské školy – jedna v Bzenci – Olšovská ulice a jedna v Bzenci – Kolonie,
• jedna základní škola – s hlavní budovou v Bzenci – Horní náměstí,
• lesnická škola – jedna v Bzenci – Přívoze,
• střední průmyslová konzervárenská škola – jedna v Bzenci,
• zahradnická škola – jedna v Bzenci,
• střední odborné učiliště zemědělské – jedno v Bzenci. Toto učiliště má dva obory – pěstitel a chovatel, konzervárenství.

Bzenecké zdravotnictví

V našem městě ovlivňovala letos tři zdravotní obvodní oddělení se dvěma obvodními lékaři a jedním závodním lékařem, dvě zubní ordinace se dvěma stomatology, jedno dětské oddělení s dětským specialistou a jedno ženské oddělení s gynekologickým odborníkem.

Pohotovostní lékařská služba je ve Veselí nad Moravou. Je vybavena sanitními vozy a je v provozu po celých 24 hodin. Nejbližší nemocnice je v Kyjově. Pro akutní případy je vybavena záchrannými vozidly první pomoci.

Pacienti ze Bzence a nejbližšího okolí, kteří spadají do bzeneckých obvodních lékařských středisek, si odebírají naordinované léky převážně v bzenecké lékárně na náměstí.

Vývoj počasí

O vývoji počasí v letošním roce se rozepisuji podrobněji. To proto, aby mohlo být kvalitněji konfrontováno se zemědělskou rostlinnou výrobou, na niž má značný vliv.

Leden

Nejnižší teplota byla ve čtvrtek 14. ledna v 8 hodin ráno a to – 16° pod nulou. Nejvyšší teplota 6. ledna ve 12 hodin a to 7° nad nulou, ale tentýž den ve 21 hod. klesla již na – 2°. Poprvé sněžilo 9. ledna po celý den. Za silného východního větru napadlo 7 cm sněhu. 11. ledna sněžilo znovu až do 10 cm sněhové pokrývky. Celou druhou dekádu silně mrzlo, teploty se pohybovaly až do – 16°. Rovněž ve třetí dekádě bylo mrazivé počasí, ale mráz byl už mírnější. Koncem ledna zase sněžilo, ale teploty vystoupily až na plus 3° a nastala obleva. 31. ledna trochu pršelo. Sníh roztál.

Únor

V první dekádě února začaly opět mrazy. Teplota klesla až na – 8° a většinou bylo jasno. Druhá dekáda byla rovněž mrazivá s teplotami – 7° a po tři dny vál prudký severní vítr. Bylo jasno. Třetí dekáda začala – 12° mrazem, ale poté se zamračilo a částečně oteplilo. Po celý únor nesněžilo a pole byla holá.

Březen

První dekáda zaznamenala zvýšení teploty až na + 7°, bylo zataženo, ale nepršelo, 8. až 10. března byly ještě noční mrazíky. Ve druhé dekádě byla situace obdobná. Teploty se pohybovaly od + 2° do + 10°. Zase nepršelo. Téměř celou třetí dekádu bylo jasno, teploty vystoupily až na + 15°. Dne 23. a 27. března byly raní mrazíky do – 2°. Celý březen byl suchý, bez deště.

Duben

V první dekádě dubna bylo jasno až polojasno, teploty od + 1° do + 19°. Koncem dekády vály silné západní a severozápadní větry, ale vláhu nepřinesly. Ve druhé dekádě bylo jasno až oblačno, teploty od + 2° do + 13°. Jen 13. dubna byl ještě ranní mrazík – 2°, nepršelo. Také polední dubnová dekáda byla obdobná jako začátek měsíce. Teploty od +2° do + 15°, jasno, nebo oblačno. Celý duben tedy zase nepršelo, takže tři měsíce bez vláhy se začaly projevovat obavami o letošní úrodu jařin, brambor a zeleniny.

Květen

Měsíc květen počal svoji vládu dlouho očekávaným deštěm hned na 1. máje. Pršelo vydatně hlavně odpoledne i večer. Pak bylo celou dekádu oblačno a zataženo, ale pršelo až 8. a 9. května. Teplota v tomto časovém úseku se pohybovala od + 5° do + 19°, jen 4. května při vyjasnění bylo v 13 hod. 23° nad nulou. V druhé dekádě pršelo hned na začátku, pak bylo jasno, nebo polojasno. Nejnižší teplota byla + 7°, nejvyšší pak 27°. Obávaní „zmrzlí muži“ se pozdními mrazy neprojevili. První slabší bouřka s krátkým deštěm přišla 13. května. Den na to se po poledni strhla velmi silná bouře s průtrží a krupobitím. Naštěstí krupobití trvalo jen asi 10 minut a nenapáchalo mnoho škod. Za to přívaly vody však přinesly sebou do města hodně naplaveniny až na hlavní silnici, která byla na několika místech zaplavená a nakrátko neprůjezdná. Ve třetí dekádě pršelo celkem třikrát. Nejvyšší teplota byla 28. května a to 28°.

Červen

Tento měsíc se uvedl v první dekádě letním počasím. Bylo jasno až polojasno, raní teploty se pohybovaly od + 13° do + 19°, odpolední byly třikrát + 30° ve stínu. Bouřka byla 7. 6, ale slabší a také déšť nenadělal žádné škody. Ve druhé dekádě bylo nejdříve jasno, koncem dekády zataženo nebo oblačno. Pršelo však jen po tři odpoledne, ale nijak zvlášť vydatně. Polovina poslední dekády byla slunečná, závěrem bylo zataženo až oblačno s minimálním deštěm. Druhá polovina června byla chladnější a odpolední teplota dosáhla jen jednou + 27°, jinak byla dosti nižší.

Červenec

Červenec neměl počasí vhodné pro dovolené. Slunečných dnů bylo jenom pět, jinak bylo oblačno nebo zataženo. Přesto však mnoho nepršelo. Byly jen tři slabší bouřky s menším deštěm. Jedině 27. 7. pršelo vydatně a po celý den. Odpolední teploty se pohybovaly od + 22° do + 28°. Jen dvakrát vystoupily na 31°.

Srpen

Srpnová první dekáda byla zpočátku slunečná s odpolední teplotou do + 27°, pak bylo většinou oblačno až zataženo. Rovněž druhá dekáda měla málo slunných dnů a v třetí dekádě byly jen dva dny slunečné. Za celý měsíc jen dvakrát dosáhla odpolední teplota + 30°. Bouřky byly celkem čtyři, z toho jedna 13. 8. v noci se strašně silným hromobitím, všechny ale s poměrně malými dešťovými srážkami. Ani srpen nebyl nejvhodnější pro dovolené. Avšak jak srpen, tak i červenec se malými dešťovými srážkami postaraly o hladký a bezztrátový průběh žní.

Září

Teprve poslední měsíc astronomického léta vynahradil to, co neposkytly předešlé měsíce. Slunných dnů bylo přes dvacet a ještě 6. 9. byla odpolední teplota + 31° a 22. 9. + 26°. Podzim se ohlásil pouze několika větrnými dny, jinak bylo klidno. Teprve 23. a 27. září vydatně zapršelo, což mělo také vliv na snížení teploty. Od tohoto data začal tedy shodně astronomický i skutečný podzim.

Říjen

První dekáda října začala deštěm, pak se částečně vyjasnilo, ale polední teplota již nepřekročila + 15°. V druhé dekádě bylo většinou zataženo s ojedinělými dešťovými přeháňkami. Odpolední teploty byly jen do + 13°. Poslední dekáda byla slunná, až na 25. 10., kdy bylo zamračeno a pršelo. Teplota však již zůstala na své podzimní výši do + 14°. Jak září, tak říjen svým počasím usnadňovaly podzimní sklizeň okopanin i podzimní setí obilovin.

Listopad

Ryze podzimní listopad nepřinesl obvyklé „uplakané dušičkové“ počasí, ale upozornil nás na blížící se zimu prvními ranními mrazíky 6. a 7. 11. a to – 3°. Koncem druhé dekády bylo zataženo, nepršelo, vál vytrvalý západní vítr a teplota již nevystoupila nad + 10°, Ve třetí dekádě teploty dále o něco poklesly. Pršelo jen sporadicky, zato vál nakonec ostrý severák.

Prosinec

Závěr roku pod vládou prosince se v polovině první dekády vyznačoval mrazíky – 3°. V druhé dekádě bylo většinou zamračeno se silnými větry různých směrů. Pršelo jen 15. prosince, 19. prosince spadl první sněhový poprašek, který však brzy roztál. Před vánocemi a před Novým rokem poklesly teploty jen na – 2° až – 5°. Celkově však byl jak listopad, tak prosinec zejména, teplotně vyšší nežli obvykle.

Bzenecké glosy a stav obyvatel

Počet obyvatel města Bzence k 31. prosinci 1982 je 4 037 osob. Z toho je ženského pohlaví 2 082 osob. V roce 1982 se narodilo 48 dětí (24 synů a 24 dcer) a přistěhovalo se 104 osob. Zemřelo celkem 63 osob a odstěhovalo se 120 občanů. Ve městě bydlí přechodně ještě 514 osob, z toho je 378 žen.

Počet domů

Městský národní výbor vede v evidenci celkem 1 310 vydaných popisných čísel. Z tohoto celkového počtu nutno odečíst 36 domů, jež byly zbourány a jejichž popisná čísla nebyla zatím nově přidělena. Kromě toho 79 popisných čísel je využito pro nebytový fond – například administrativní budovy, prodejny a budovy k ostatním provozním účelům. Předběžně bylo přiděleno 53 popisných čísel na rodinné domky, jež jsou dosud ve výstavbě. Takže ve skutečnosti slouží v současné době k bydlení 1 195 domů.

Diamantová svatba

Šedesát let společného života oslavili manželé František a Štěpánka Lepkovi. On osmaosmdesátiletý, ona pětaosmdesáti letá. Oba jsou velmi čilí a zdraví. František Lepka ještě letos v létě jezdil na vinici na malém motocyklu a Štěpánka Lepková běhá po městě po nákupech jako křepelička, S každým se zastaví, prohodí pár slov a spěchá dál za svým cílem. Jejich vysoký věk není na nich vůbec pozorovatelný.

Zlaté svatby

Padesát let společného života oslavili manželé Ferdinand Brandtner a Josefa Brandtnerová. Jemu bylo dvaasedmdesát let, manželka je o dva roky starší; manželé Josef Holek a Marie Holková. Josef Holek má sedmdesát čtyři léta, Marie je o pět let mladší.

Nejstarší občané

Devadesáti osmi let se dožila paní Ludmila Englišová. Ve svém tak vysokém věku byla stále čilá, až koncem roku trochu zeslábla, a proto si ji dcera vzala ze Bzence k sobě do Ostravy.

Devadesáti šesti let se v listopadu dožila paní Růčková Cecilie. V prosinci však náhle zemřela, a tak nyní jsou nejstaršími občankami paní Novotná Anna a Růčková Terezie. Obě mají devadesát jeden rok.

Významné návštěvy

Ministr školství z daleké africké Nigerie navštívil střední průmyslovou školu konzervárenskou. Při té příležitosti byl přijat předsedou městského národního výboru a zapsal se zde do pamětní knihy. Zápis je ze 14. září.

Vojenský a letecký přidělenec velvyslanectví Rumunské socialistické republiky plukovník Voicu Tugurel navštívil Bzenec dne 15. října v rámci Dne armády Rumunské socialistické republiky a položil věnec k památníku rumunských hrdinů padlých v roce 1945 v řadách Rudé armády při osvobozování našeho města. V obřadní síni MěstNV se zapsal také do pamětní knihy.

Dvacátého prvního října přijela do Bzence delegace základní školy Ochsatz z Německé demokratické republiky a její vedoucí učinil taktéž zápis do pamětní knihy.

Zemědělská půda

Organizace hospodařící na zemědělské půdě jsou povinny zabraňovat odnímání zemědělské půdy k jiným účelům a naopak mají využít každé příležitosti k jejímu znovuzískání. Letos byl zaznamenán úbytek zemědělské půdy celkem o 9.61 ha, z toho 1,75 ha zahrad a 1 ha ovocných sadů. Naopak proti tomu byl získán přírůstek 11,09 ha rekultivace neplodné půdy, z toho 1 ha vinic a 0,34 ha rybníku s chovem ryb.

Příloha ke zprávě

Jako příloha k této zprávě slouží i různé výstřižky z okresních i krajských novin. Jejich první část popisuje různé události z života Bzenčanů, ať už z oblasti kultury, výchovy a sportu nebo pracovní iniciativy. Mají většinou společného autora, jímž je Bzenčanka Eva Nevřivá, tajemnice MěstNV. Je velmi pilnou dopisovatelkou a její články vhodně a působivě líčí bzenecké události a zajímavosti. Zúčastnila se také soutěže členek Českého svazu žen v uměleckém přednesu a v kategorii žen nad 35 let se umístila na prvním místě. Je také schopnou konferenciérkou a svojí vyspělou vyjadřovací schopností a slovní pohotovostí velmi kvalitně uvádí kulturní pořady.

V další části výstřižků je několik drobných zpráv o událostech v Bzenci od různých autorů a nakonec zprávy o sportovní činnosti bzenecké Tělovýchovné jednoty. Je zde také plakát k oslavám stého výročí založení organizované tělovýchovy v Bzenci a mimo toho i pozvání Májové komise na slavnost 1. máje.

Dům čp. 78 a čp. 442

Občané města – zejména ti starší – sledovali koncem letošního roku se zájmem i s určitou zvědavostí, cože se to děje v severovýchodním rohu našeho náměstí, přímo pod kostelem. Přijela sem tři těžká nákladní auta a přivezla velký pásový bagr. Zvědavost byla brzy ukojena, neboť bagr se svojí velkou lžící zakousl se do starého rohového přízemního domu čp. 78 a 1 119. Začal jej bourat a rumisko nakládat do připravených aut, které vše odvážely na skládku odpadků. Za necelé dva dny nebylo po něm ani památky. Byl to dům starý hodně přes sto let. Patřil kdysi řezníkovi Bujnochovi, jenž tam provozoval řeznickou živnost a také tam byla čalounická dílna mistra Píšťka. Naposled patřil panu Somrovi, Bzenčanovi žijícímu trvale v Praze, který jezdíval k nám vždy na vinařské slavnosti a potom panu Bendovi a již několik let byl určen k demolici. Na místě zbouraného domu se plánuje výstavba domu s pečovatelskou službou pro přestárlé občany.

Za několik dnů potkal stejný osud pár kroků odtud další starý dům čp. 442. V něm bylo dříve holičství a kadeřnictví Maxe Látala. Podle ústního sdělení bzenecké občanky paní Tylčové, rozené Látalové koupil dům otec Max Látal od dřívějšího majitele Fuhricha jenž v těchto nevelkých prostorách provozoval v druhé polovině devatenáctého století živnost lékárenskou spojenou s výrobou různých bylinných léků a mastí. Kromě toho zde vyráběl sodovou vodu a limonády a zastával též činnost poštovního úřadu a to všechno v prostorách, které včetně bytu nepřesahovaly 80 m² zastavěné plochy.

Tato malá epizodka mě přivedla k zamyšlení se nad obrazem ze života našich občanů zhruba před sto lety, pozastavení se nad obrovským rozdílem v tehdejším a dnešním lékárnictvím, ve výrobě a zejména také spotřebě sodovek a limonád a nad činností písemného a ostatního styku lidí tehdy a dnes, kdy jsou pošty schopné doručovat množství dopisů a novin, zajišťovat telegrafní a telefonní styk během několika vteřin na sta kilometrové vzdálenosti. A marně jsem si položil otázku: „Jak bude asi vypadat život bzeneckých občanů za příštích sto let?“

Avšak dům s tak pestrou historií v minulosti nevynikal žádnými architektonickými zvláštnostmi a byl určen rovněž k demolici. Bzenecké náměstí se tak zbavilo dvou nehezkých budov a po realizaci zamýšlené výstavby získá dále na vzhledu.

Víte že…?

Koncem roku svolala Okresní vojenská správa všechny šedesátileté záložníky, aby je vyřadila z vojenské evidence? Ze Bzence bylo vyřazeno dvanáct záložníků.

Jednotné zemědělské družstvo Svornost v Bzenci se zabývá též průmyslovou výrobou. Zhotovuje totiž pro automobilku v Mladé Boleslavi potrubí k chladícímu zařízení v automobilech Škoda 105 a Škoda 120. Na dvousměnný provoz zaměstnává 20 pracovníků a jako generální dodavatel automobilky odvedl za tento rok výrobu v hodnotě 13 milionů korun.

Letos 19. května se strhla velmi silná bouře. Při hromobití uhodil blesk do vysokého stromu v Olšovci u provozovny Slováckých konzerváren, zanechal na něm od vrcholu po zem až 4 cm širokou rýhu v kůře a k smrti vyděsil svým ohlušujícím rachotem zaměstnankyni Krancovou sedící na vrátnici v blízkosti stromu.

Závěr

Zpráva o událostech a životě občanů v městě Bzenci za rok 1982 končí. Život se však nezastavil a pokračuje dál plným tempem i v roce 1983. Něco se opakuje, něco se rodí nového, něco i zákonitě přestává. Pořád však je to všechno lepší, kvalitnější, pestřejší, bohatší a radostnější. Takový je totiž život Bzenčanů. A lze si jenom přát, aby se dále rozvíjel a utěšeně vzkvétal v míru, po němž všichni toužíme a za jehož zachování všichni bojujeme.

V Bzenci v srpnu 1983. Pres Antonín, kronikář, nositel vyznamenání „Za vynikající práci“.