Rok 1979

Tempora mutantur et nos mutamur in illis. – Časy se mění a my se měníme v nich.

Počasí – úroda

Rok 1979 byl na počasí pestrý, až záhadný. Silvestr roku 1978 – 1979 byl na blátě, ale během 1. ledna teplota začala rapidně klesat a večer teploměr ukazoval až mínus 17 °C. Přišlo to tak náhle a nečekaně, že to způsobilo kalamitu v celém našem státě a teploty pod 10 °C trvaly déle než 14 dní.

Pro naši obec to mělo tyto důsledky: v závodě n. p. Sloko, kde mají ve skladech konzervovanou zeleninu a ovoce – hlavně okurky, papriku, cibuli atd. pro další výrobu, trnuli strachem, jaké důsledky budou z tak nízkých teplot. Rychle přikrývali stohy lahví plachtami, ztráty byly celkem nepatrné.

Čekalo se, jak na ten prudký pokles teploty zareagují naše vinohrady. Až na některé druhy, hlavně to byl Müller Thurgau a rýnský ryzlink, zůstaly vinohrady nepoškozené. Hůře tomu bylo v okolních osadách, hlavně na Strážnicku a v Blatnici, kde úroda klesla pod 50 %.

Jaro bylo zpočátku normální, bylo i dosti vláhy, ale v květnu, kdy nemá pastýři osychat hůl, ale i v červnu, kdy obilniny potřebují vláhu, přišlo dlouhé sucho a to se projevilo pak i na sklizni. Zato vinohrady dobře odkvetly a protože bohatě „nasadily“, byla velmi dobrá úroda hroznů, bylo kvantum i kvalita.

Podzim byl suchý, osivo přišlo později do země. Tento rok byl však velice úrodný na okurky a na rajská jablíčka. Největší užitek z toho měli soukromí pěstitelé, hlavně držitelé tzv. bzeneckých zahrad, kteří mohli sbírat okurky – nakladačky denně, neboť za ně se platilo ve Sloko 6 Kčs za 1 kg. Letos si bzenečtí občané, ale i z okolí, natržili. Letos ožilo to staré naše – „ohareček, grejcáreček“. Z toho měli radost i ve Sloku, poněvadž hlavně, a řekl bych především, soukromníci dodávali okurky 1. a 2. třídy, jež se zpracovávají na export. Okolní JZD nemají dostatek pracovních sil, sbírala tedy převážně již okurky přerostlé a tudíž méně kvalitní a také nepoměrně méně placené, o něž Sloko tak veliký zájem již nemělo. Družstevní traktory tvořily před Sloko na silnici dlouhé kolony, než jejich obsah u třídiček byl převzat.

I jahod byl dostatek, ty se dováželi hlavně ze Syrovína, Ježova a ze Žeravic. Byl však velký nedostatek meruněk, broskve téměř žádné, byla pěkná úroda švestek a jablek. I třešní bylo hodně, ty dodávali jen soukromníci – zahrádkáři.

Hroznů byla velmi bohatá úroda, sladkost byla však poněkud nižší, protože jak se u nás říká: „co je husté, není tlusté“. Zatímco v jiných letech dodávají do místních vinařských závodů velké množství hroznů Strážničané a Blatničané, letos tam vinaři bledli, mnozí si prý sami hrozny nakupovali. Vinařské závody nesplnily letos nákup, ale zachránily je zásoby vín z loňského roku.

Nevím, jak dlouho to ty naše vinohrady vydrží chrlit taková množství hroznů. Je pravda, že jim vinaři dávají vydatná umělá hnojiva, ale také po nich požadují úrodu a dávají jim „zabrat“. Jsou zmlsáni jednak krásným pohledem na bohatou úrodu a i útržky z prodeje hroznů, nebo i někdy tajuplně vyrobených vín, často i „polovín“ (druháku neboli tzv. grůlu).

Je zajímavé, že v poslední době je větší poptávka po červeném víně, jehož barva se nedá nijak nahradit a je dokladem nefalšovaného vína, je svědectvím, že není z „káně galilejské“, že nejsou křtěná.

Vzhled města – budování

Žijeme-li v míru, můžeme budovat. Můžeme si hrát „na vlastním písečku“, lépe je však zapojit se do budování ve prospěch všech. Práce vykonaná pro společnost, v našem případě pro naši obec, zůstává trvale v naší paměti, a kdykoliv jdeme kolem objektu, silnicí, cestou, chodníkem, parkem, kde jsme přiložili ruku k dílu, vždy nás na to pohled blaží, rádi na to i po letech vzpomínáme, neboť mezi nejlepší pocity patří ne to, co máme, ale pohled na to, co jsme dali. Zastavme se na chvíli u kategorie, která nese oficiální název investiční akce roku 1979:

Kanalizace Olšovec s hodnotou díla 344 000 Kčs a s 1 561 odpracovanými brigádnickými hodinami.

Dláždění náměstí s hodnotou díla 45 000 Kčs a s 1 053 odpracovanými brigádnickými hodinami.

Komunikace Baráky s hodnotou díla 125 000 Kčs a s 3 155 odpracovanými brigádnickými hodinami.

Chodník Novosady s hodnotou díla 65 000 Kčs a s 900 odpracovanými brigádnickými hodinami.

Chodník u zámku s hodnotou díla 89 000 Kčs a s 950 odpracovanými brigádnickými hodinami.

Oplocení mateřské školy s hodnotou díla 130 000 Kčs a se 7 803 odpracovanými brigádnickými hodinami.

Běžecká dráha s hodnotou díla 126 000 Kčs a s 2 500 odpracovanými brigádnickými hodinami.

Celkem byly provedeny investiční akce s hodnotou díla 924 000 Kčs a se 17 919 odpracovanými brigádnickými hodinami.

Nebo akce nazvaná „Podzimní směna 1979“.

Akce Z investiční – účast občanů 795, z toho mládeže 384, odpracovaných hodin 4 767, z toho mládeže 2 268 hodin.

Akce Z neinvestiční – účast občanů 1 742, z toho mládeže 1 327, odpracovaných hodin 10 044, z toho mládeže 5 677 hodin.

Vybudované hodnoty 71 505 Kčs u investičních a 130 572 Kčs u neinvestičních akcí.

Velkým problémem pro JZD Svornost stále je, jak sklidit úrodu – výsledek celoroční práce. Jedná se o řepu, zeleninu, v posledních letech výpomoc při vinobraní. Vinohradů hodně – úroda bohatá, ale lidí málo. Proto časté výzvy k občanům: „Přijďte nám pomoci, sraz tam a tam, autobus vás zaveze a odveze.“ A výsledek? Při podzimních pracích v JZD 1 398 občanů odpracovalo 8 419 brigádních hodin.

Žijeme v době motorismu. Auta zanechávají za sebou prach a výfukové páry. Kde se osvěžit, čím potěšit oko? A je tu nová akce – sázejme stromy, keře, upravujme před domy zelené plochy.

Akce ozelenění města

Letos bylo nově oseto 1 500 m² ploch travou. Nejaktivnější při této akci bylo myslivecké sdružení a Svazarm. Peněz na tuto akci je, ale není lidí. Pro tuto akci byly vypracovány odborné plány. Tuží se občanský výbor v ulicích Olšovské, Vracovské, Mlýnské, ale docela novou úpravu vyžaduje Olšovská a Vracovská ulice. Parky má na starosti občan Jan Vozga, vidět ho často i s jeho paní upravovat záhony, střihat keře růží, vypomáhá jim zahradnická škola, ale především alespoň před svými domy by se měli o živé ploty starat dotyční občané.

Jinou takovou bolestí Bzence je koupaliště. Je pro ně vyhlédnuté místo v areálu zámecké zahrady. ONV Hodonín je pro tuto akci, ale navrhuje se vybudovat koupaliště společné pro Bzenec a Vracov. Jednání s Vracovem však ztroskotalo. Dosud není ani rozhodnuto o rozměrech koupaliště, zda bazén má být dlouhý 50 m či jen poloviční, zda má být zastřešen apod. A koupaliště je přece nutné zdravotní zařízení, mají je už v sousední obci Těmicích, bzenečtí občané a děti jezdí se koupat do krásného koupaliště v Moravském Písku. Snad i tento problém bude v dohledné době vyřešen.

Oslavy

V předvečer oslav osvobození města byla na kulturním domě pěkná a už tradiční slavnost – předávání občanských průkazů. Přítomno bylo i mnoho rodičů, kteří jistě přemýšleli o tom, jak se jejich děti uplatní v životě, co je čeká, zda se splní naděje do nich vkládané.

Dne 19. dubna jako každoročně jsou kladeny věnce k pomníkům padlých, zvláště k pomníku padlých rumunských vojáků. V 14:30 byl uspořádán IV. ročník Běhu osvobození, jehož se zúčastnili žáci obou cyklů škol.

Letos se oslav 1. máje účastnily obce: Bzenec, Těmice, Syrovín, Žeravice a Vracov a jako nové obce Vlkoš a Skoronice. Byly přesně určeny trasy jednotlivých obcí. V průvodu byly kapely: ze Bzence, JZD Svornost, z Vracova, Moravského Písku a z Domanína. Alegorické vozy měly závody: Řempo, vinaři, Sloko, Trud. Při vchodu do města postaveny slavobrány, vyzdobeno náměstí, obchody i soukromé domy. Po proslovu byl po 10 hodině kulturní program na kulturním domě a od 12 hodiny měli zahrádkáři výstavu vín. Účast na oslavách byla velká, bohužel nepodařilo se mně u sčítací komise zjistit přesný počet.

Oslavy VŘSR byly započaty lampionovým průvodem od kasáren, na náměstí byl proslov, hymny a internacionála a pro potěchu dětí zapálena velká vatra. Bzenec byl iluminován spoustou světelných barevných raket.

Tradiční vinařské slavnosti v sobotu večer a na neděli odpoledne a večer lákají bohatým kulturním programem spoustu lidí do zámecké zahrady.

Komise místního hospodářství, služby obyvatelstvu, obchod, palivo

Služby v našem městě zajišťuje několik organizací: OPP, OPS, Trud (nábytek), Svedrup (obuv), Čistírny a prádelny, Sběrna surovin. Stav služeb se poněkud zhoršil, poněvadž byla zrušena prodejna a sběrna oprav – Služba, invalidní družstvo Gottwaldov, umístěné v domě paní Strnadové. Ta tento dům prodala soukromníkovi a pro Službu nebylo možné najít náhradní vhodnou místnost.

Letos došlo i k tomu, že se dočasně projevil i nedostatek určitého zboží v obchodech. Snad to zavinila „šuškanda“, možná i špatná organizace v zásobování. Kupříkladu v létě došlo k nadměrnému kupování cukru a mouky. V době okurkové sezóny se projevil nedostatek octa. Velká stížnost byla na nedostatek dětského prádla. Dětské prádlo, obleky a obuv byly letos dosti citelně zdraženy, což měl zase vyvážit zvýšený přídavek na děti.

Jsou stížnosti na otvírací a zavírací dobu obchodů, pošty a skladu stavebního materiálu. Ty mají prodejní dobu od 7:30 do 16:00, zatímco pracovní doba v podnicích je do 14:30 a mnozí lidé nemají proto už možnost nakoupit si tam své potřeby.

Velké stížnosti jsou i na malé příděly uhlí. Letos bylo spotřebitelům dodáno uhlí v rozmezí 14 – 17 – 20 q, v mnoha případech bylo dodáno uhlí nekvalitní. Vedoucí skladu nemohl však přidávat uhlí, poněvadž Bzenec byl na tento rok zásoben jen na 72 %. Je to důsledek lednové mrazové kalamity. Jediná záchrana pro majitele ústředního topení byla, zakoupit libovolné množství netříděného lignitu z nově otevřeného dolu v Mikulčicích u Hodonína. Prostě, jak něco není k dostání, je hned nespokojenost a následují stížnosti.

Nespokojenost se neprojevuje však jenom v nedostatku nějakého sortimentu, ale kupříkladu i v tom, že se místní obchodní místnosti jeví už jako malé, nepostačující. Jedná se hlavně o samoobsluhu na náměstí, ale i v Olšovci. Totiž v areálu města vznikla nová velká čtvrť v Novosadech a všichni její obyvatelé nakupují ve jmenované prodejně, takže hlavně v sobotu dopoledne je přímo nabita. Ani obchodní dům nepostačuje pojmout kupující, poněvadž po 15 hodině v něm nakupují lidé z celého okolí. Vždyť přece Bzenec je spádovou obcí a koupěchtivých lidí je více než se předpokládalo.

Stav s pohostinstvím se zhoršil proto, že během roku byl uzavřen Lidový dům a provádí se v něm velká adaptace, což potrvá nejméně do konce roku. Bufet u nádraží, který má tržbu 780 000 Kčs, je naprosto nevyhovující. Na přilehlých zahradách u nádraží má však stavět JZD Svornost administrativní budovy a uvažuje se, zda by současně s tím nemohl být postaven hotel nebo alespoň bufet, který by trochu Bzenec reprezentoval. Vždyť pohostinství u Daněčků a na Sokolovně jsou v podstatě tytéž místnosti, jež byly předány Jednotě po bývalých majitelích, takže tyto místnosti nevyhovují dnešním požadavkům. V tom směru je na tom nejlépe pohostinství Myslivna, ale i to už je malé.

Píšu o těchto negativních jevech ne proto, abych kritizoval, ale poukazoval na nedostatky. Vždyť pamatuji doby, kdy obchodníci stáli ve dveřích obchodů a uctivě zdravili kolemjdoucí, kdy v obchodech nebylo nakupujících – lidé neměli peněz, byli i skromnější. A proto jsou ty stížnosti, že si lidé hodně vydělávají, mají peněz, že nevědí, za co je utratit. Proto je často nedostatek zboží. Vždyť některé zboží, sotva je dali na pult, je rozprodáno.

Kultura a společenský život

Ještě před 2. světovou válkou byl Bzenec typickou obcí zemědělskou, speciálně vinařskou a zelinářskou. O průmyslu se nedalo mluvit, vždyť kromě malé octárny, rafinerie líhu a cukrovaru u nás nebyla žádná továrna. Jen malé procento Bzenčanů odjíždělo za prací do Zlína k Baťovi, něco pak bylo zaměstnáno u ČSD, ale jinak převážné procento živil Bzenec jako zemědělce a nádeníky.

Z toho plyne, že bzenečtí zemědělci při ručním obdělávání svých polí byli přímo vázáni ke své půdě od jara do zimy i od svítání až do noci a na nějaké zábavy jim nezbylo času, nebo jenom málo. Nebylo ani peněz.

Snad jen v zimě plesy, někdy nějaká ta zábava, kino, ale v knihovně bylo poloprázdno, na nějaké školení nebylo během roku ani pomyšlení – byla jen a jen práce na poli, kolem dobytka, v zimě se chodilo do lesa. A za všechnu tu dřinu nepatrné výdělky. Ale byli i nezaměstnaní, bez výdělku, odkázáni na chudinskou podporu.

Tempora mutantur. Časy se mění. Dnes má Bzenec 4 173 obyvatel a ze zemědělské obce se stal obcí průmyslově zemědělskou, obcí spádovou a střediskovou, a to po stránce politickosprávní, zdravotní a zemědělské. Z uvedeného počtu obyvatel je v různých závodech zaměstnáno 1 700 obyvatel, kdežto v zemědělství jenom 370. To je tedy zvrat. Družstevníci-zemědělci jsou všichni platově hodnoceni jako zaměstnanci závodů, ne-li ještě lépe, a jsou pod penzí. Vždyť jen důchodců je na 930, zaměstnaných v domácnostech, tj. žen, je nepatrné procento, i ženy chtějí brát svůj důchod. Zaměstnání nacházejí v místní Frutě, v Trudu, ve vinařském závodě, v Destě, Řempu, ale i v Kovo, v závodních kuchyních, v internátech jako kuchařky, uklízečky a vychovatelky. Místní rozhlas téměř každý týden hlásí, že ta a ta organizace hledá ženy do nějaké práce.

Uvádím to proto, že změna života přináší i změny v denním režimu jednotlivců, že dnes si mohou lidé rozdělit svůj denní program na práci, zábavu, vzdělání, poučení a odpočinek.

Jak tomu bylo s kulturou v roce 1979? Pracovalo se podle plánu kulturně výchovného a jednotlivé akce zaměřeny k těmto hlavním bodům:

Mezinárodní den dětí MDD,
30 let socialistického zemědělství,
výročí SNP (slovenského národního povstání),
výročí V. I. Lenina,
výročí karpatsko-dukelské operace.

Jednotlivé akce:

a) kurzy

2 kurzy hudební výchovy,
1 kurz tance a společenské výchovy,
2 kurzy šití a střihů a 1 kurz drhání,
1 kurz studené kuchyně,

b) přednášky, besedy, soutěže

20 odborných školení,
23 přednášek pro závody a družstevníky,
30 besed na různá témata,
2 soutěžní večery mladých,
1 soutěž mladých zdravotníků,
2 soutěže zemědělské mládeže,

c) Městská lidová knihovna

Je velmi účelně a vkusně umístěna v zadním traktu MěNV. Knihy jsou rozděleny podle oborů, zvlášť je oddělení dětské literatury. V úvodě stati o kultuře jsem podotkl, že před rokem 1945 bývalo v knihovně poloprázdno. A teď?

Do knihovny přišlo za rok 1979 999 čtenářů, kteří si vypůjčili 33 600 knih. A je mezi nimi i hodně dětí, což je zvlášť potěšitelné. Zaměstnankyně knihovny uspořádaly 32 besed, k MDD textilní koláže – keramika pod názvem „Děti, mír a umění“. Zájem o knihy je veliký, což může dosvědčit i vedoucí prodejny Knihy, neboť knihy, tzv. bestsellery, jsou ihned rozprodány a nikoho ani nezarazí jejich někdy vysoká cena.

d) divadla

Občané města a jeho okolí zhlédli v kulturním domě 13 divadelních představení a 2 koncerty. Jednotlivé průmyslové podniky a JZD Svornost zakupují pro své zaměstnance vstupenky, družstevníky z okolí dovezou i odvezou vlastním autobusem.

e) zájmová umělecká činnost

Je zastoupena 3 kolektivy, jež jsou organizačně přičleněny k městskému klubu pracujících MKP. Jsou to: 1 dechový a 1 taneční orchestr a smíšený pěvecký sbor pod dirigentem Jaroslavem Jablonickým. Letos byla činnost tohoto sboru zvlášť bohatá a vyžádala si od všech jeho členů velké námahy. Během roku měli 37 zkoušek, aby se dobře připravili na soutěže, jichž se zúčastnili. Byla to jednak okresní soutěž „Písně přátelství“, v níž získali 1. místo, pak krajské kolo – 5. místo. Na krajské soutěži „Zpíváme dneska 1979“ se umístil náš sbor na 2. místě. Jednou zpívali pro televizní seriál „Neděle v klubu“. Kromě toho měli ještě 14 vystoupení.

Mládež se vyžívá umělecky na svých školách, kde jsou kroužky recitační, divadelní, pěvecké, džes-gymnastický, ale i přírodovědecký, ateistický, fotografický, modelářský aj.

f) společenská zábava

Plesů bylo 6. Jednotlivé pořádající organizace nejméně půl roku napřed si zajišťují prvotřídní orchestry, jež „táhnou“, vždy při plesech jsou bohaté tomboly. Nejkrásněji byl zase vydekorován ples zahradnické školy. Téměř každý týden v sobotu večer je ve vinárně JZD „Pod Starým hradem“ taneční večer. Velkým přínosem pro společenskou zábavu jsou estrády – letos jich bylo 5 – jež pořádá ve spolupráci s MěKP místní vojenský útvar 7 373.

g) kino

Činnost místního kina byla letos slabší, protože byla nutná generální oprava promítacích strojů, jež trvala 6 týdnů. Přesto bylo odehráno 281 představení, jež navštívilo asi 25 000 diváků a utržilo se 140 000 Kčs. Jako jiné roky byly i letos 2 přehlídky atraktivních filmů, kdy kinosál byl nabitý do posledního místa, ačkoli vstupné bylo zvýšeno. Klub přátel sovětského filmu má 300 členů, klub mladých přátel sovětského filmu 50 členů.

h) výstavy

Kromě výstav, jež pořádají ve svých budovách školy, bylo uspořádáno v Bzenci 11 výstav: zahrádkáři už tradiční výstavu vín, galerie z Hodonína výstavu obrazů ze svého fondu, Svaz žen výstavu ručních prací, své výstavy mělo Sloko, mrazírny atd. Svaz protifašistických bojovníků – místní organizace – uspořádal výstavu fotografií „Bzenec včera a dnes“. Podařilo se nám zainteresovat na ni širokou veřejnost a tak jsme získali a ofotografovali unikátní snímky, např. zámek bzenecký z roku 1858, písecké a bzenecké nádraží z doby jejich vzniku, vzhled jednotlivých domů a ulic a srovnat je s dnešním stavem. Zájem o tuto výstavu byl opravdu veliký. Za dva dny ji navštívilo asi 1 200 občanů, kteří tak dokumentárně viděli, jak se časy mění, co je pokrok.

i) Sbor pro občanské záležitosti

Má bohatý program po celý rok. Jsou to akce radostné, ale i smutné. Mezi ty nejradostnější, a bylo jich 6, jsou vždy vítání malých občánků v peřinkách do života, sem patří i svatební obřady – letos 43 – pěkné jsou besedy s žáky ZDŠ, při nichž jsou jim předávány občanské legitimace, dojemná byla vánoční beseda se starými osamělými občany, která se konala 21. 12. na Myslivně, kam tito staroušci byli svezeni autem. Mezi smutné události patří pohřby, občanské pohřby byly 2, dále poslední rozloučení místním rozhlasem se zemřelým občanem před každým pohřbem. Záslužné jsou i pohovory se snoubenci. Bohužel krásná a dobře míněná slova nepadají vždy na úrodnou půdu.

Z uvedeného přehledu, snad jsem ani všechno nezaznačil, poněvadž to ani není možné, je patrné, že občané se mají kde vyžívat. Až teď mě napadá, že jsem uspořádal 3 autobusové jednodenní zájezdy (Moravské zámky a hrady, Zajímavosti našeho Slovácka, Celostátní výstava vín v Mikulově), nebo že pěkné akce pořádá místní organizace Svazarmu (autoškola, střelecké a motokárové závody), nebo že máme v Bzenci 2 malíře obrazů (Ludvík Derka a pplk. v. v. Barták), kteří během roku vystavují své obrazy ve výkladních skříních dvou místních prodejen.

Přibývá pohřbů žehem. Dříve se konaly tyto pohřby pouze v krematoriu v Brně, letos se začal žeh i v Gottwaldově, kde jsou povoleny jen pohřby občanské – bez církevních obřadů.

Práce s mládeží

Je to jednou z důležitých povinností všech národních výborů. Předsedkyní této komise je učitelka Hana Janíková. Úkolem komise je vést mládež školní i dospívající správně, po stránce ideové, pořádají se soutěže, hovory, prostě připravují mládež pro život a práci v socialistické společnosti.

V prvním pololetí roku byly tyto akce:

dne 18. a 20. dubna besedy k osvobození města – 164 žáků ZDŠ,
dne 31. 5. soutěžní večer mladých, zaměřený k 35. výročí SNP – 385 mladých,
dne 1. 6 oslavy MDD – 180 žáků.

V druhém pololetí roku:

účast na oslavách 35. výročí SNP a 62. výročí VŘSR,
večery mladých s tématikou Spartakiády 1980 a olympijských her v Moskvě,
nácvik na Spartakiádu, střelecká soutěž a běh 17. listopadu.

Kromě toho jsou na školách: Den lidu, rozhlasu a televize, konají se besedy s funkcionáři MěNV a zajišťují relace k významným politickým událostem.

Občanské výbory

Úkoly, které mají národní výbory, jsou opravdu velké a bez pomoci občanských výborů snad nesplnitelné. Tyto komise jsou důležitou organizační základnou činnosti poslanců, neboť prostřednictvím komisí jednotliví poslanci mohou řešit a uskutečňovat hospodářský a kulturní rozvoj města a tím zlepšovat životní podmínky obyvatelstva. Ale mají také úlohu konkrétní, sledují a kontrolují, jak se na jednotlivých úsecích činnosti národního výboru uplatňuje jeho pravomoc a působnost a jak se provádějí jeho usnesení. Jsou to jakési prodloužené ruce národního výboru, jeho uši a oči.

Občanských výboru je 5:

č. 1 Vracovská ulice až po střed města,
č. 2 Baráky,
č. 3 Olšovec,
č. 4 Kolonie,
č. 5 Horní náměstí a Novosady.

Co bylo přiděleno jednotlivým občanským výborům, aby byl plněn a splněn volební program NF v jednotlivých částech města:

Občanský výbor č. 1

kanalizace ve Vracovské ulici,
chodník na Babí,
úprava zařízení požární zbrojnice,
úprava prostranství dvora v obecním domě č. 193.

Občanský výbor č. 2

místní komunikace,
chodník v Barácích,
dokončení předlažby v Nádražní ulici,
kanalizace v Klostermannově ulici.

Občanský výbor č. 3

kanalizace v Olšovci,
obrubníky u šestibytovky v Olšovci a demolice domu u ní,
položení žlabů k Syrovínce,
dětské hřiště u samoobsluhy v Olšovci.

Občanský výbor č. 4

dokončení výstavby chodníků,
dokončení kanalizace,
úklid lesa v prostoru dětského hřiště.

Občanský výbor č. 5

výstavba chodníku v Zámecké ulici,
osazení laviček po parku na Horním náměstí,
položení obrubníků v ulici Krále Vladislava.

Určité úkoly byly dány i místním školám a internátům, jako úprava zámeckého parku, parku u školy, stříhání živých plotů, úprava náměstí, jednotlivé podniky měly upravit své okolí apod.

Tyto úkoly byly plněny v rámci podzimní akce Z a splněny, pokud byl dodán materiál k nim. Tady se uplatňuje zásada: Co jednomu nemožno, to se společnou prací splní. A bylo radostné pohledět na brigádníky, jak „makali“ při jednotlivých akcích. Bez pomoci občanských výborů by Bzenec tak nevypadal. Ale i zde je ještě co zlepšovat, poněvadž ne všichni občané přikládají ruku ke společnému dílu, jsou i takoví, kteří půjdou kolem dobrovolných brigádníků s úsměvem nebo s nevšímavostí.

Některé akce jsou přesně sledovány a občanské výbory – jejichž předsedové – podávají NV písemné zprávy o plnění úkolů, o počtu brigádníků a počtu odpracovaných hodin.

Tak kupříkladu výsledky soutěže Národního výboru za I. pololetí 1979 – vyhlášené na počest 35. výročí Slovenského národního povstání byly následující:

na kanalizaci v Olšovci bylo odpracováno 1 150 brigádnických hodin,
na předláždění náměstí 1 050 brigádnických hodin,
na místní komunikaci v Barácích 2 100 brigádnických hodin,
na oplocení mateřské školy 3 891 hodin,
celkem 8 191 hodin.

Neinvestiční akce Z:

chodník na Babí 1 321 brigádnických hodin,
chodník k nádraží 200 brigádnických hodin,
chodník v Barácích 100 brigádnických hodin,
chodník v Kolonii 400 brigádnických hodin,
chodník v Kolonii 1 100 brigádnických hodin,
chodník ve Vracovské ulici 1 100 brigádnických hodin,
kanalizace v Klostermannově ulici 2 000 brigádnických hodin,
dětské hřiště v Olšovci 3 200 brigádnických hodin,
neinvestiční ostatní akce 9 158 brigádnických hodin,
veřejná prostranství 21 689 brigádnických hodin,
celkem 40 170 brigádnických hodin.

Celková hodnota díla je 236 836 Kčs.

Ale i v JZD Svornost potřebují výpomoc v určitých obdobích roku; kupříkladu při sklizni sena – pokosení a usušení na nedostupných místech pro mechanizační prostředky vypomohlo 544 brigádníků, kteří odpracovali 3 264 hodin. Účast zajistily závody, školy, organizace NF, ale byli mezi nimi i důchodci.

Návrh investičních akcí Z na léta 1982 – 1986

Žijeme v době plánování. Dávno jsou pryč doby, kdy se řešily problémy ze dne na den, kdy se mávlo rukou a řeklo: No však uvidíme. Na léta 1982 až 1986 byly předběžně navrženy následující investiční akce:

dostavba koupaliště 1 000 000 Kčs,
dům soustředění pečovatelské služby 1 900 000 Kčs,
místní komunikace a chodníky 960 000 Kčs,
kanalizace 400 000 Kčs,
vodovodní řád 150 000 Kčs,
sportovní zařízení 350 000 Kčs,
sběrna surovin 150 000 Kčs,
úprava zámeckého parku 600 000 Kčs,
celkem 5 600 000 Kčs.

Zdravotnictví

K tomu podotýkám: Jako už starý občan (67 roků) si všímám svých vrstevníků a starších občanů a vidím jejich problémy. Jejich děti odejdou často za svým zaměstnáním jinak a staří lidé zůstávají sami. Málo je těch případů, že si děti vzaly rodiče sebou. Kdo se má o takové lidi starat, zvláště když onemocní, když nejsou schopni si sami obstarat to nejnutnější (úklid, otop, stravu, praní atd.). A mladí lidé jsou dnes velmi nároční – auto, komfort, zájezdy do ciziny – a konečně většinou jsou oba zaměstnaní, v mnoha případech byla by starost o rodiče velkou obtíží. Jsou i případy, loni se staly dva, kdy děti ilegálně odjely do ciziny a rodiče zde nechaly svému osudu. Několik našich starých občanů žije dnes v domě důchodců v Kyjově a v Hodoníně. Je tam o ně velmi dobře postaráno – jídlo, prádlo, zábava. Všichni mají svůj důchod, mají tedy čím zaplatit tyto služby. Při této příležitosti chci uvést jeden případ. Bývalý ředitel ZDŠ dožil se letos v listopadu 90 let. Krátce nato zemřel. Chodil jsem ho navštěvovat. Po několik let se o něho starala jedna cizí mu paní, ale jeho dcera, bývalá učitelka, žijící na penzi v Luhačovicích, se přišla na svého starého otce podívat tak dvakrát do roka. Nebýt dobroty té jisté paní, nevím, jak by chudák ředitel prožil svá poslední léta. Proto zřízení pečovatelské služby považuji za velmi nutné. Mám proto radost jako každý už starý Bzenčan, že MěNV uvažuje o zřízení tohoto zařízení i v Bzenci. Sociálně zdravotní poměry bzeneckých občanů vede v evidenci sociálně zdravotní komise s jejím předsedou Františkem Tomečkem, který vede místní lékárnu. V Bzenci je asi 890 důchodců, 14 důchodců dostává příspěvek při cukrovce, 33 důchodců dostává individuální příspěvky, 2 důchodci berou příspěvky při TBC, 3 důchodcům přispívá na obědy. Celkem bylo v roce 1979 vyplaceno našim starým občanům v doplňkové péči částka 126 000 Kčs.

Dne 14. 6. se konal v Bzenci „Den zdraví“. Na školách a na závodech se konaly zdravotnické přednášky nebo i soutěže a na kulturním domě byla večer pro všechny občany přednáška.

Čekárny u lékařů jsou denně plné. Aby se ulehčila práce dvěma lékařům a tito aby se mohli věnovat důkladněji svým pacientům, byla zřízena lékařská ordinace od 1. 1. 1979 v továrně Sloko a ustanovenému lékaři Dr. Ivanu Petrovi byli přiděleni zaměstnanci místních závodů a JZD. Město má požadavek na stálého dětského lékaře a i na lékaře ženského, kteří by zde pravidelně ordinovali a na jednoho lékaře stomatologa. Je to problém spádových obcí. Do místní lékárny byla přidělena od 1. 8. 1979 jedna laborantka.

A ještě o jedné záležitosti bych se rád zmínil. Bzenec má krásné okolí – lesy, louky, pole. Ale Bzenčané rádi chodili do zámeckého parku. Ten dnes je v areálu vinařského závodu a ten má zájem jen o ekonomickou stránku závodu, i když dbá trochu i o park. Ten je však nepřístupný. Proto mám velkou radost, že MěNV projevil starost i o náš bzenecký park a jsem mu za to vděčný.

Mateřská škola

Již v roce 1967 se uvažovalo v radě MěNV o nutnosti zajištění výstavby MŠ. Tyto požadavky byly pak projednávány v okresní odborové radě a tento požadavek byl konečně prosazen a výstavba MŠ se dostala do volebního programu období 1971 – 1976. Původně bylo počítáno, že výstavba bude provedena dodavatelsky, ale již při první návštěvě zástupce okresní odborové rady bylo dojednáno, že tato výstavba MŠ je zařazena do akce Z.

Až roku 1973 bylo vybráno staveniště, prováděn výkup pozemků a zadána projekce.

Roku 1973 byl vykoupen dům č. 215 od občana Brázdy za 80 822 Kčs a pak vykoupeny pozemky parcelních čísel 214, 215, 216, 217, 218 a 687 v hodnotě 60 578 Kčs.

Dne 29. 3. 1973 zahájeno s demolicí domu č. 215. Byl požádán projektant, aby vytýčil staveniště a dne 11. 6. 1974 byly zahájeny práce na přípravě půdy pro stavbu – vykáceny ovocné stromy a provedena skrývka ornice buldozerem.

Dne 29. 7. 1974 začalo bagrování základů na pavilon č. 1 a zčásti na pavilon č. 2. V témže roce získáno 145 000 Kčs sdružených prostředků.

Hodnota díla je 5 226 000 Kčs, finanční náklady 4 148 000 Kčs, sdružené prostředky od našich podniků 1 600 000 Kčs a celkem zdarma odpracováno 46 841 Kčs.

Dne 6. 10. 1979 byla nová MŠ slavnostně otevřena. Delegaci OVKSČ vedl zástupce ideologického tajemníka s. Hanačík, delegaci ONV okresní inspektor Šíma a za mateřské školy M. Kvapilová. Dále byli přítomni místopředseda MěVKSČ s. Fr. Pavlík, předseda MěNF s. Fr. Jagoš, delegace družební MŠ z Brezové pod Bradlom, ředitelé podniků, poslanci a občané našeho města. Vyhrávala bzenecká dechovka. Hosty vítal tajemník MěNV s. Karel Jelínek, slavnostní projev přednesl okr. škol. inspektor Šíma. K. Jelínek pak předal klíče ředitelce Františce Potáčkové, jež ujistila všechny přítomné, že dobrou pedagogickou prací a výchovou nejmenších se budou snažit oplatit tak krásný dar, jakým je tato MŠ, jež je nejmodernější na celém okrese Hodonín. Pak vystoupily děti MŠ ve slováckých krojích v krátkém programu básní, písní a tanečků. Po programu si přítomní prohlédli budovu školy. Celý tento slavnostní akt natáčela čs. televize.

Otevřením této MŠ byla letošním rokem umožněna všem pětiletým dětem docházka do MŠ. Nová budova má 3 pavilony o 4 odděleních a krásnou tělocvičnu. Kapacita školy je 140 dětí. Celkem zde pracuje 14 zaměstnanců: 8 učitelek, 3 kuchařky, 1 uklízečka, školnice, pradlena. Příštím rokem se dokončí ještě vysazení zahrady, bazén pro děti a přístavba sklepa na brambory a zeleninu.

Ve staré budově školy – kdysi tam byl sirotčinec – získává ZDŠ 2 třídy pro své žáky.

Vyhodnocení soutěže MěNV za rok 1978

Jak jsem již napsal v minulém zápisu, umístil se Bzenec v okresní soutěži NV na 1. místě. Bylo mu uděleno čestné uznání Rady ONV v Hodoníně a finanční odměna 50 000 Kčs. To mu vše bylo předáno na plenárním zasedání MěNV dne 29. 3. zástupcem ONV v Hodoníně.

Poněvadž na tomto krásném výsledku naší obce měly účast různé složky, rozhodla rada, aby jim byly uděleny:

Čestná uznání:

Kovo,
OPP,
Společný zemědělský podnik,
Desta,
Řempo,
Sloko,
Vinařské závody,
Jednota,
Čsl. strana lidová,
MO PS – VB (veřejná bezpečnost),
vojenský útvar 7 373 a 5 046,
Trud,
JZD Svornost.

Děkovný dopis a odměna 500 Kčs:

Základní organizace SSM při SPŠK, při SOU, při ZOU a voj. útvaru 5 046,
Občanskému výboru č. 1 – předseda František Škodík.

Děkovný dopis:

Občanský výbor č. 2 – předseda Mir. Vašík, který se umístil v soutěži občanských výborů na 1. místě, byla udělena z prostředků ONV finanční odměna 3 000 Kčs.

Kromě toho bylo přiděleno ZDŠ 1 000 Kčs pro nejlepší žáky ve sběru starého papíru.

Vykoupené domy

Již několikrát jsem psal o vzhledu bzeneckých domů. Jedny se skví novotou, velikostí a jsou téměř reprezentativní, jiné jako vetché stařeny se krčí k zemi, zchátralé a nikdo nemá o ně zájem. Mnohé byly původními majiteli, kteří si postavili nové, opuštěny a ponechány svému osudu, některé propadly státu, poněvadž jejich držitelé, kteří neměli přímé dědice, nenapsali poslední vůli z různých důvodů. Jednalo se však jen o „dosloužilce – veterány“. Jsou to tato domovní čísla, většina v Barácích:

č. 56 a 567 vedle ZDŠ – je v nich teď Služba škole,
č. 59 u nové MŠ – možno provést demolici,
č. 488 u nové MŠ – možno provést demolici,
č. 61 na Horním náměstí (dříve Absolonovo) – zbourat, užívá nyní Služba škole,
č. 78 na náměstí – obydleno městskými zaměstnanci,
č. 172 v Barácích – po přestěhování paní Košíkové zbourat, překáží městské komunikaci,
č. 130 v Barácích – doporučeno pro paní Košíkovou z č. 172,
č. 136 v Barácích – bydlí doposud František Budař,
č. 175 v Barácích – bydlí doposud Františka Novotná – provést bouračku,
č. 138 v Barácích – bydlí doposud Starečková Zuzana,
č. 158 v Barácích – bydlí doposud Bukvaldová Jana,
č. 222 v Olšovské ulici – bydlí doposud paní Kytková – po vystěhování zbourat,
č. 288 v Bzinské ulici – možno zbourat,
č. 313 v Bzinské ulici – stodola od J. Goliáše, nyní garáž traktorů MěNV,
č. 378 v Barácích – užívá Svaz chovatelů drobného zvířectva,
č. 406 v Barácích – bydlí Pavel Ventrča,
č. 440 na Horním náměstí – užívá ČSČK,
č. 455 v Bzinské ulici – bydlí doposud Jar. Tylšar,
č. 490 v Barácích – paní Zálešáková, možno zbourat,
č. 513 v Barácích – od Ondrušky,
č. 521 v Barácích – od pana Fabrici, možno zbourat,
č. 539 v Barácích – od Mil. Horáka, možno zbourat,
č. 386 v Barácích – možno zbourat,
č. 106 v Barácích (Richterovo) – možno zbourat,
č. 1103 v Olšovci – vykoupeno pro výstavbu 6 bytů,
č. 161 v Barácích – dědictví po zemřelém Michalovi,
č. 155 v Barácích od paní Novákové, bydlí doposud paní Baďurová,
č. 231 v Olšovské ulici – dědictví po paní Orlické,
č. 780 v Zámecké ulici – přiděleno do správy od ONV.

Dále se jedná o výkup rodinných domků: Baráky č. 659 – od Anny Novotné, č. 182 po Jakšovi, č. 170 po Buriánkové – povolit demolici.

Dům č. 416 v Olšovské ulici je dům bez majitele. Patřil paní Vidlákové. Dům byl prodán a jednotlivé podíly jsou 2/3 MěNV 31 474 Kčs, 1/3 příbuzná Jiř. Vojtěchová 15 737 Kčs. O dům projevil zájem Myslivecký svaz.

Návrh finančního rozpočtu pro rok 1979

Rozpočet na rok 1979:

vlastní rozpočtové příjmy 1 136 000 Kčs,
plánované dotace 871 000 Kčs,
doplňkové příjmy 25 000 Kčs,
celkem příjmy 2 029 000 Kčs.

Výdaje podle kapitol:

2 vodní hospodářství 60 000 Kčs,
6 stavebnictví – výstavba města 50 000 Kčs,
10 místní komunikace 101 000 Kčs,
19 vnitřní správa 26 000 Kčs,
39 místní hospodářství 307 000 Kčs,
14 školství 770 000 Kčs,
16 kultura 250 000 Kčs,
28 obecná doplňková péče 125 000 Kčs,
19 poslanci a správa MěNV 340 000 Kčs,
celkem výdaje 2 029 000 Kčs.

Poznámky k jednotlivým kapitolám:

Kapitola 2:

Počítá se s kanalizací v ulicích Vracovské a Klostermannově, na jejím provedení bagrem, zahrnování a ostatní údržbě.

Kapitola 6:

Počítá se s projekcí Olšovec, Dolní Písky, dále výkup pozemků pro stavbu rodinných domků a práce od Geodezie.

Kapitola 10:

Úhrada na dopravu materiálu pro komunikaci v Barácích a údržbu komunikace za nádražím.

Kapitola 19:

Na úhradu nákladů na požární ochranu a Sbor pro občanské záležitosti.

Kapitola 39:

Práce lesnické školy v zámecké zahradě (30 tisíc), čištění, odvoz odpadů, hřbitov, veřejné záchody, veřejné osvětlení, energie, údržba stožárů (110 tisíc).

Kapitola 14:

Provoz mateřské školy I 70 000 Kčs, provoz mateřské školy II. 25 000 Kčs, provoz ZDŠ 137 000 Kčs, údržba 133 000 Kčs, učební pomůcky 20 000 Kčs, jídelna mateřské školy I 120 000 Kčs, jídelna mateřské školy II 35 000 Kčs, jídelna ZDŠ 235 000 Kčs, Lidová škola umění 5 000 Kčs.

Kapitola 16 (kultura):

Rozhlas a jiné 28 000 Kčs, Městský klub pracujících 32 000 Kčs, knihovna 20 000 Kčs, kino (oprava) 128 000 Kčs.

Kapitola 28:

125 000 Kčs na podporu důchodcům.

K tomu připomínám, že uvedené příjmy jsou minimální a výdaje maximální. Rozpočet je závazný a nutno jej dodržet. Uvedené kapitoly jsou vlastně dělány tak, aby se splnily úkoly volebního programu na rok 1979.

Státní statek JZD Svornost

Tuto zemědělskou otázku nebudu letos široce rozvádět. Jednak mně nebyly, ač slíbeny, dodány patřičné materiály, jednak ponechávám přesnou evidenci všeho na rok 1980. Omlouvám to také tím, že letošní rok, mě nezastihl v takové zdravotní kondici, abych úkol kronikáře řádně plnil a splnil. Proto i opožděný zápis a jeho úprava, písmo atd. Tedy jen několik údajů:

Stav a evidence půdy:

orná půda – v držení JZD Svornost 2 776 ha a 2 944 ha v majetku záhumenkářů,
vinice – v držení JZD Svornost 177 ha a 192 ha v majetku záhumenkářů,
zahrady – v držení JZD Svornost 4 ha a 39 ha v majetku záhumenkářů,
sady – v držení JZD Svornost 78 ha a 83 ha v majetku záhumenkářů,
louky – v držení JZD Svornost 41 ha a 42 ha v majetku záhumenkářů,
celkem – v držení JZD Svornost 3 524 ha a 3 746 ha v majetku záhumenkářů.

K 30. 6. 1979 je překročena výměra záhumenkářů o 41 ha. Většina záhumenkářů obdělává půdu do 50 a, ačkoli nový zákon družstevní č. 122/75 dovoluje jen 25 a.

Na orné půdě sklizeno na těchto rozlohách:

ozimé žito 100 ha,
ozimá pšenice 559 ha,
ječmen a pšenice 262 ha,
pšenice a vikev 12 ha,
ječmen jarní + ozimy 46 ha,
ječmen jarní 190 ha,
bob na zrno 100 ha.

Úkoly státního plánu představují prodej:

pšenice ozimá 2 599 tun,
žito ozimé 270 tun,
ječmen jarní 490 tun,
bob 180 tun.

Kdo takové plochy poseče? Kombajn má za den posíct u nás 8 ha. JZD má 8 vlastních kombajnů a počítá s 11 kombajny, které v rámci kooperace vypomohou.

A co se slámou: Vždyť „sláma poli máma“. Ale také krmivo. Zde pracovalo 16 samosběracích vozů a 2 kooperační. Na 400 ha byla sláma „rozbita“ a zaorána.

Školní hospodářství (ŠS) ZOU sklízelo:

pšenici jarní + podzimní 21,5 ha,
pšenice jarní 26 ha,
ječmen jarní 40,5 ha,
žito ozimé 41 ha.

Do státního prodeje má předpis 120 tun. Má jeden vlastní kombajn.

Úrazy

Zápis končím smutnými událostmi, ale i milými vzpomínkami na klukovská léta. Vzpomínám, jak jsme na jaře honili po silnici dřevěné káče. Tam jsme měli volný prostor, nikomu jsme nepřekáželi, jen občas kolem nás projel koňský nebo kravský potah. Dnes jsou o tyto „závody“ kluci ošizeni. Nedávno jsem šel podél silnice – délka pochodu nebyla ani 1 km – a bylo to asi v 18 hodin. Kolem mne projelo oběma směry 105 aut a jen 3 jízdní kola. Mezi 5 a 6 hodinou ranní a pak po 15 hodině je frekvence mnohem a mnohem větší! Spěch, spěch, spěch! Ale také úrazy.

A přibývá jich u nás. Letos se stali obětmi motorismu 3 mladí bzenečtí občané. Bohužel ve všech těchto 3 případech byl příčinou nehod alkohol. Jeden z nich měl za několik dní nastoupit prezenční vojenskou službu, druhý jel na kole časně ráno a byl sražen opilým řidičem. Zanechal manželku s jednoročním dítětem. Třetí narazil do stromu u silnice, ale zabil se jeho bratr spolujezdec.

Příslušníci SNB často postávají v okolí místních sklepů, zvláště vinárny „Pod Starým hradem“, a kontrolují jejich návštěvníky, zda nepožili alkohol. Jinak by mnozí bez ohledu zasedli za volant.

Ze smrtelných úrazů připomínám úmrtí československého faráře Jana Štefánka, který se zabil pádem ze stromu ve své ovocné zahradě dne 26. května.

Zapsal Jan Hirš v Bzenci dne 6. října 1980.