Kronika města Bzence – rok 1957
Všemu pracujícímu lidu Československa!
Soudružky a soudruzi, bratři a sestry!
Ústřední výbor Komunistické strany Československa, vláda Československé republiky a ústřední výbor Národní fronty oznamují v nejhlubším zármutku všem členům strany a všemu československému lidu, že 13. listopadu 1957 v 5 hodin ráno zesnul po krátké, těžké nemoci člen politického byra Ústředního výboru KSČ, prezident Československé republiky soudruh Antonín Zápotocký.
Pracující celé naší země se znepokojením sledovali od 4. listopadu lékařské zprávy o průběhu nemoci soudruha Zápotockého, která jej zastihla uprostřed pilné práce. Žel, ani největší péče našich lékařů nemohla zvládnout krizi, k níž došlo v noci z 12. na 13. listopadu; srdce soudruha Zápotockého přestalo bít. Naše vlast utrpěla těžkou ztrátu.
Jméno soudruha Antonína Zápotockého je a navždy zůstane drahé celé naší straně a všemu našemu lidu, zůstane v úctě dělníků a pracujících lidí celého světa.
Celý život soudruha Zápotockého byl bezvýhradně věnován obětavému boji za věc dělnické třídy, za věc pracujícího lidu, za socialismus. Po více než půl století stál v čelné řadě bojových šiků našeho dělnického hnutí.
Již před 40 lety pochopil soudruh Zápotocký převratný světodějný význam Velké říjnové socialistické revoluce. Pochopil, že jediná cesta k šťastné budoucnosti naší vlasti a našeho lidu je cesta odhodlaného boje za svržení panství vykořisťovatelů, cesta revolučního marxismu-leninismu, cesta, kterou pracujícím všech zemí ukázali ruští bolševici.
Proto se stal soudruh Antonín Zápotocký, jehož odchodu dnes všichni v hlubokém smutku želíme, jedním z nejpřednějších zakladatelů naší slavné a drahé Komunistické strany Československa. Proto od okamžiku jejího založení až do poslední chvíle svého života věnoval všechny své síly naší straně, jejím těžkým a vítězným zápasům. Proto si získal tak veliké, nehynoucí zásluhy o vítězství naší dělnické třídy, o rozkvět naší lidově demokratické republiky, o to, že dnes již může náš lid nastoupit k dovršení socialistické výstavby ve své vlasti.
V oblasti bojů s kapitalismem stál soudruh Zápotocký jako přední činitel Komunistické strany Československa pevně po boku našeho nezapomenutelného soudruha Klementa Gottwalda v úsilí o upevnění strany, o rozšíření jejího vlivu na masy, o sjednocení dělnické třídy a pracujících mas pod vedením strany. V čele Rudých odborů vedl naše revoluční dělnictvo v desítkách těžkých třídních bojů, demonstrací a stávek. Vždy byl příkladem těsného, každodenního spojení s lidem, vždy žil plně jeho starostmi i radostmi, zájem lidu byl mu vždy nejvyšším zákonem.
Ani buržoazní perzekuce a žalářování, ani dlouholeté strádání v nacistickém koncentračním táboře nemohly oslabit nezlomný jeho duch.
K osvětlení obrazu na titulní straně roku 1957 podávám několik informací. Dne 13. listopadu konalo se slavnostní smuteční zasedání MNV k uctění památky druhého dělnického prezidenta Antonína Zápotockého. Přítomní členové schválili pak odeslání dvou telegramů, a to vládě ČSR a ÚV KSČ. Předseda Jan Novák ohlásil pak pořad slavností k uctění památky zesnulého prezidenta. V den pohřbu byl před budovou MNV postaven katafalk a na něho položeny četné věnce a kytice. U katafalku drželi čestnou stráž vojáci, členové milicí a pionýři. Ve 14 hodin se shromáždili na náměstí žáci všech škol, vojáci, zaměstnanci závodů a úřadů, jakož i četní občané. Smuteční projev měl předseda ONV ve Veselí soudruh Doležal. Po jeho proslovu účastníci této smuteční oslavy defilovali před katafalkem ve smutečním průvodu. Od 13. 11. vlály na domech smuteční prapory až do volby nového prezidenta Antonína Novotného, kdy byly vyměněny vlajkami státními.
Kulturní dům
Od počátku roku upírali občané Bzence svou pozornost k templu, z něhož měl být adaptací vybudován tak potřebný kulturní dům. Byl již pod novou střechou. Pro zařízení ústředního topení byly uvnitř templu kopány sklepy. Práce tyto byly konány bez předchozího zjištění stavu základů a půdy pod nimi, jež se ukázala tak málo odolná, že uvolněné pilíře počaly klesat, klenba i zdi počaly praskat a to tak nebezpečně, že stavba musela být přerušena. Během roku byly zavolány na stavbu různé komise, jež měly zhodnotit, zda a jak možno ve stavbě pokračovat. Nikdo však nechtěl pokračovat v adaptaci, poněvadž klenba hrozila sesutím a jediná možnost se nám jeví v tom, že je stavba tak znehodnocena, že bude muset být celá zbourána, poněvadž zabezpečovací práce by byly tak nákladné, že by dostavba tohoto kulturního domu snad přesáhla náklady za novou stavbu.
Volby
Dvě nejdůležitější události v Bzenci tohoto roku jsou volby do národních výborů a pak kolektivizace zemědělství. Nejprve si povíme něco o volbách.
Na letošní rok připadly opět volby do místního národního výboru, okresního a krajského národního výboru. S přípravou a agitací pro kandidáty započato v březnu. Bzenec byl rozdělen na 40 okrsků. Vybraní kandidáti byli povětšinou noví lidé, o nichž je známo, že se zajímají o veřejný život a že svou agilností zaručí pružnost nového MNV. Voliči na schůzkách navržené kandidáty schvalovali nebo navrhovali jiné, dávali jim dotazy. Před 18. květnem se konala ještě plenární schůze všech voličů se všemi kandidáty a doporučováno, aby navržení kandidáti byli zvoleni. Před volbami byli na okresním aktívu ve Veselí instruováni občané, kteří měli být o volbách v obvodních volebních místnostech, o své práci. Volební místnosti byly slavnostně vyzdobeny, opatřeny volebními urnami a plentou pro tajné hlasování. Od rána vyhrávala v den voleb hudba, v místním rozhlase účinkovaly soubory vojenské, pionýři a svazáci. Volby proběhly ve všech obvodech důstojně. Volební místnosti byly v hostinci u Belantů na Novém světě, v sále MNV, na lidovém domě a v hostinci u Žerávků v Olšovci. Kasárny byly pátým samostatným obvodem. Na kandidátních listinách byly provedeny škrty jen ve dvou případech.
Ustavující schůze nového MNV se konala 30. 5. 1957 za přítomnosti 37 členů, 3 se omluvili. Schůzi řídil nejstarší člen MNV Jan Šícha. Zvolena mandátová komise, aby prozkoumala ve vedlejší místnosti právoplatnost volby jednotlivých členů MNV.
Zatím odstupující předseda MNV Jan Novák podal zprávu o práci bývalého MNV. V uplynulém období bylo konáno 41 zasedání národního výboru, průměrná docházka byla 25 členů. Z toho 10 členů přišlo si jen vyslechnout referáty, takže tíha práce byla jen na několika členech. Byly opomíjeny hovory s voliči. Rada národního výboru schůzovala za uplynulé období 111 krát s průměrnou docházkou šesti členů, pracovala velmi dobře. Z komisí pracovala špatně komise zemědělská, která nejevila zájem o socializaci a ponechávala vše živelnosti. Komise pro vnitřní obchod přenechala nakonec vše Výboru žen, jednou z nejagilnějších byla komise pro výstavbu města, jež však měla potíže s přídělem stavebního materiálu. Komise školská se začala až v posledním roku zajímat i o ostatní školy v městě, nejen o osmiletku. Ostatní komise se scházely jen podle potřeby. Proto jejich práce nebyla na výši, úkoly nebyly zajišťovány a plnění usnesení kontrolována. Někteří členové se od svého zvolení ani na schůzi neukázali, i když byli několikrát voláni k pohovorům na MNV.
Co se zvláště nepodařilo MNV za tříleté jeho působení, je skutečnost, že se nerozšířila ani členská ani půdní základna místního JZD. Toto bude právě hlavním úkolem nového MNV, aby přemohli u místních zemědělců odpor ke společné práci, i když mnozí zemědělci jsou přesvědčeni o výhodách společného hospodaření a do družstva by vstoupili, avšak bojí se veřejného mínění. Vinu na této situaci má i JZD, jehož hospodářské výsledky nejsou pádnými argumenty při přesvědčování občanů. Nepodařilo se ani rozšířit plochy vinohradů, poněvadž příděl sazenic stačil jen na vylepšení starých a mrazem poškozených vinic. Ohroženo je dokončení vodovodu, poněvadž částka přidělená Bzenci, má být předisponována na jiné stavby. I předláždění ulic a dokončení kanalizace byla přesunuta na další volební období proto, že se musí počkat na položení vodovodního potrubí, aby se pak dlažba nemusela zase trhat.
Po této zprávě dal soudruh Jan Šícha přečíst slib: „Slibuji, že budu zachovávat věrnost lidu a republice, svou činností chránit a posilovat lidově demokratické zřízení a zachovávat zákony a nařízení.“ Slib splněn slovy: „To slibuji,“ a podpisem.
Za členy rady zvoleni: Jan Novák (KSČ), František Holub (soc.), Študent Vlastimil (KSČ), Cigánek Josef (KSČ), Dobrovský Miroslav (lid.), Kapusta Rudolf (KSČ), Nevřivý Klement (KSČ), Ťulpová Miloslava (KSČ), Hartman Josef (KSČ).
Za předsedu byl navržen mandátovou komisí a všemi hlasy zvolen dosavadní předseda Jan Novák. Prvním náměstkem byl zvolen František Holub, tajemníkem Vlastimil Študent.
Členové místního národního výboru:
Jan Novák – předseda
František Holub – náměstek
Vlastimil Študent – tajemník
Členové:
| Čablová Marie | 1046 | účetní, JZD |
| Tvarůžek Štěpán | 1041 | ředitel Slov. vinařských závodů |
| Jelínek Josef | 695 | předseda JZD |
| Valštýn Bedřich | 688 | dělník v důchodě |
| Sýkorová Ludmila | 1007 | dělnice |
| Polášková Drahomíra | 325 | úřednice |
| Mrazík Vojtěch | 523 | zaměstnanec Jednoty |
| Čmelík Ladislav | 888 | zaměstnanec Trudu |
| Študent Vlastimil | – | dělník, dosavadní tajemník MNV |
| Vratislavský Ferdinand | 909 | zaměstnanec Fotografia |
| Ryzák Josef | 777 | vedoucí stavebního podniku |
| Reizenthalerová Štěpána | 731 | prodavačka |
| Ťulpová Miloslava | 54 | školnice |
| Hořčička Jaromír | 640 | poštovní úředník |
| Matějíček Zdeněk | 79 | učitel |
| Kapusta Rudolf | 318 | ředitel Fruty |
| Macháčková Irma | 849 | choť lékaře, zdravotní sestra |
| Kutný Antonín | 375 | zemědělec |
| Holub František | 434 | důchodce |
| Dobrovský Miroslav | 145 | zemědělec, důchodce |
| Klučková Rozálie | 133 | v domácnosti |
| Zamazal Leopold | 405 | dělník |
| Kovářová Jindra | 924 | dělnice |
| Bunžová Marie | 207 | zemědělec |
| Gistr Josef | 905 | zaměstnanec ČSD |
| Pauer Miroslav | 1091 | – |
| Vaškovič Ladislav | 1091 | – |
| Hartman Josef | 209 | úředník Slov. vinařských závodů |
| Nevřivý Klement | 325 | úředník Fruty |
| Glas Emil | 93 | zaměstnanec Jednoty |
| Cigánek Josef | 542 | vedoucí lesní správy |
| Kutná Anna | 572 | – |
| Kytka Vladimír | 222 | zaměstnanec výkupního skladu |
| Bičová Františka | 596 | v domácnosti |
| Anselmi Josef | 978 | dělník |
| Opravil Jan | 962 | dělník |
| Šícha Jan | 844 | úředník stavebního podniku |
| Březíková Vlasta | Kolonie | úřednice Obnovy |
| Jelínek Karel | 875 | vedoucí obchodního oddělení |
Ustaveny komise jednak stálé, jednak pomocné:
| Stálá | komise | zemědělská: | předseda: | Josef Jelínek |
| Stálá | komise | školská: | předseda: | Štěpán Tvarůžek |
| Stálá | komise | plánovací: | předseda: | Študent Vlastimil |
| Stálá | komise | pro místní hospodářství: | předseda: | Jelínek Karel |
| Stálá | komise | pro výstavbu: | předseda: | Šícha Jan |
| Stálá | komise | finanční rozpočtová: | předseda: | Kapusta Rudolf |
| Stálá | komise | zdravotní: | předseda: | Macháčková Irma |
| Pomocná | komise | bytová | předseda: | Anselmi Josef |
| Pomocná | komise | arondační | předseda: | Jelínek Josef |
| Pomocná | komise | pro osvětu a tělových. | předseda: | Matějíček Zdeněk |
| Pomocná | komise | pro vnitřní obchod | předseda: | Klučková Rozálie |
| Pomocná | komise | stájová | předseda: | Novák Jan |
Sociální složení MNV:
- – 8 dělníků
- – 11 úředníků
- – 3 rolníci
- – 4 členové JZD
- – 1 učitel
- – 5 státních zaměstnanců
- – 3 zaměstnanci národních podniků
- – 2 důchodci
- – 3 ženy v domácnosti
Věkové rozvrstvení členů Mnv:
- – 4 členové od 20 do 30 let,
- – 10 členů od 30 do 40 let,
- – 10 členů od 40 do 50 let,
- – 15 členů od 50 do 60 let,
- – 1 člen nad 60 let.
Ze zvolených členů pracovalo v národním výboru 15 členů, 25 členů je nových, mnozí však byli aktivisty v komisích.
Do okresního národního výboru byli zvoleni:
- – Repík Oldřich, předseda místní KSČ, náměstek předsedy ONV,
- – Pařízková Věra – úřednice ONV, (KSČ),
- – Press František – zahrad. děl., (lid.)
- – Potrusil František – důchodce, (soc.)
Do krajského národního výboru byl zvolen:
- – Fiamoli Oldřich, vedoucí stavebního podniku.
Celému jednání ustavující schůze byl přítomen předseda ONV soudruh Štěpán Doležal, který ji nakonec kladně zhodnotil a přál všem hodně zdaru v práci.
První máj
Volby zapadly do období příprav 1. máje, který se konal v Bzenci pro obce Moravský Písek, Těmice, Syrovín, Domanín a Žeravice. Přípravný výbor připravil vše k důstojnému průběhu Svátku práce, navázal styk se všemi národními výbory a podniky. 28. dubna rozešly se po obcích dvojice agitační, aby pozvaly k účasti na oslavách 1. máje. Při té příležitosti žádali občany, aby podepsali a svým podpisem podepřeli volání Světové rady míru o zákazu nukleárních zbraní, aby je pozvali k volbám, a dali jim volební průkazy. Současně je požádali, zda by se nemohli zúčastnit brigády na kulturním domě nebo vypomoci v době špičkových prací v JZD.
Svátek práce proběhl velmi důstojně. Účastnilo se celkem 4 500 občanů, průvod byl velmi pestrý, k čemuž přispělo 9 alegorických vozů, množství vlajek i pestrost krojů a stejnokrojů různých korporací.
Socializace zemědělství
Rok 1957 byl důležitým mezníkem v historii našeho města. Letos možno říci, končí dosavadní způsob místních zemědělců, kteří od dávných dob byli zvyklí pracovat na svých drobných polích mnohdy téměř po zahradnicku. Tento způsob hospodaření vyžadoval velké námahy od jarních dnů dlouho do zimy. Rýč, motyka, motyčka, trakař (tragač) – to bylo hlavní a nezbytné nářadí. Na políčkách (na zahradě) – o výměře dva až čtyři ary nedalo se použít mechanizačních prostředků, k nimž místní zemědělci mají jistou nedůvěru. Za úmornou práci byli mnohdy odměňováni pěknou sklizní a tudíž i slušným útržkem, jejž zvyšovali prodejem „oharků“, „maryjánku“, cibule, česneku aj. „na černo“. Prodávali těm, kteří do Bzence pro tu kterou zeleninu přijížděli, nebo Bzenčanky, věrné starodávnému zvyku, i přes zákaz úřadů zeleninu i semena rozváželi na okolní trhy. Změna byla jen v tom, že už netahali zeleninu na trakaři, nýbrž ji posílali vlakem.
Rok 1957 byl rokem nástupu k socializaci venkova. Zatím co obchod a průmysl je zcela zařazen do socialistického sektoru, setrvávalo se v zemědělství zvláště v Bzenci na starém způsobu hospodaření. V roce 1957 bylo oslaveno 40. výročí VŘSR, jejíž vliv zasáhl zvláště mocně po roce 1948. Bylo však jisté, že konzervativní zemědělci dobrovolně nevstoupí do místního JZD, neboť u nich příjmy jsou těžko kontrolovatelné. Celkem šlo o dva problémy:
- – 1. získat více půdy pro JZD,
- – 2. získat půdu s pracovními silami.
Problém prvý dal se vyřešit snadno. Vždyť usnesení XI. sjezdu KSČ stanovilo, že nezemědělci mohou obhospodařovat nejvýše 50 arů půdy, a pak – že půda patří těm, kdo na ní pracují, nepatří tudíž těm, kteří mnohdy své pole ani neviděli, ale berou pachtovné. S touto akcí započato v polovici roku. A bylo u nás hodně těch, kteří jako různí zaměstnanci pracovali v Bzenci nebo odjížděli za prací do okolních měst a kromě toho obhospodařovali 100 i více arů, na nichž pracovali po příchodu z práce a v neděli. I nájemců půdy bylo hodně, pachty byly malé, nebo se za propachtované pole nic neplatilo, někdy jen za patřičný kontingent převzal pole, které by jinak zůstalo neobdělané: Ale i takových polí bylo dosti. Těmito případy se zabýval MNV a dotyčné kovo – stavozemědělce a majitele pronajatých pozemků si volal k pohovorům. A bylo zajímavé, že ve všech případech kovozemědělci předali pozemky nad 50 arů MNV k dispozici pro účely arondace. Ponechávali si však zásadně vinohrady. Ženy těchto občanů byly vybízeny, aby vstoupily do JZD. Tato akce však selhala. A tak MNV stál před novým problémem. Ke dni 4. 7. získal 90 ha pozemků, ke dni 1. 8. 170 ha pozemků, ale počet členů JZD nerozšířil. Takto získané pozemky mohly být dány jako náhrada majitelům za pole, jež byly pojaty do arondované plochy. Arondace – zaokrouhlování polních ploch je nutné v Bzenci, neboť dosavadní roztroušenost pozemků JZD je velkou nevýhodou při moderním způsobu hospodaření, někdy zcela znemožňuje použití strojů.
Poněvadž letos místní JZD požádalo MNV o arondaci půdy v tratích: Úkolky, Pod horním mlýnem, Nad horním mlýnem, Za prádly, Falaříky, zbytek Bažantnice a Slovácké vinařské závody požádaly o příděl 12 ha v trati Písky na zřízení vinařské školky, vyhověl MNV oběma žadatelům a rozhodl, že v arondaci bude pokračovat.
Další akcí, která umožnila získat JZD půdu, bylo prozkoumání těch zemědělců, kteří po několik let neplní své dodávkové povinnosti, zda je to úmyslné, nebo nezaviněné, dále s těmi, kteří dluží na sociálním pojištění. A bylo těchto případů mnoho, neboť mnozí zásadně neplatili sociální pojištění s poukazem, že po nikom nechtějí, aby je na stáří vydržoval, nebo že na to nemají, což převážně pravda nebylo.
Jedním z prvních, kteří vstoupili do JZD, byl jeden z největších a možno říci z nejlepších rolníků – František Jakša. Bylo zjištěno, že neohlásil zorání luk. Na této půdě pěstoval zeleninu, takže jí vypěstoval mnohem více, než měl předepsáno. Na svém hospodářství používal pomoci těch, kterým dělal formanky (měl 1 pár koní a vlastní traktor), což je kvalifikováno v dnešním zřízení jako vykořisťování. Důvod tento byl postačující k likvidaci jeho usedlosti, a proto jmenovaný vstoupil raději i s rodinou do JZD. Pro mnohé jiné rolníky byl to jakýsi počátek k tomu, aby též vstoupili.
V srpnu bylo přikročeno k arondaci tratí: Křivé, Výholce, Súdniska a luk v tratích Dubové, Rajce, Školové a Petránky, aby bylo získáno pro socialistický sektor 400 ha. Bez náhrady získáno jen 10 ha. Do družstva však získáno jen 7 zemědělců. Při této arondaci byla mnohým zemědělcům odebrána výnosná půda, byli tak zemědělci postaveni před rozhodnutí – společně hospodařit v JZD.
V 1. pololetí splněny dodávky:
- – Maso vepřové – 130%
- – Maso hovězí – 95%
- – Vejce – 106%
- – Seno – 100%
Špatně plněna dodávka zeleniny, hlavně okurek, proto požádáno, aby ONV byl nápomocen při likvidaci překupníků, kteří narušují dodávky zeleniny.
V září byly utvořeny čtyři přesvědčovací komise ze členů národního výboru a členů JZD. Jednotliví zemědělci byli voláni postupně na MNV a tam s nimi hovořeno o výhodách společné práce. Poukazováno, že se od nich bude žádat přesné plnění dodávek, placení dávek, daní a sociálního pojištění, dodržování předepsaného zástavu dobytka, že budou z neplnění vyvozeny důsledky a že taková hospodářství budou prohlášena za pracovně nezajištěná a úpadková. Jen na sociálním pojištění dluží poplatníci v Bzenci 350 000 Kčs, tato suma musí být zaplacena do poloviny října 1957.
Aby přesvědčovací akce měla úspěch, byly do této akce zapojeny všechny závody, školy, organizace, kterým bylo stanoveno, které rodiny mají navštívit a s nimi o socializaci zemědělství hovořiti. A tak v Bzenci se nemluvilo o ničem jiném, než o tomto problému. Kromě toho pokračovaly na MNV pohovory s občany. V důsledku těchto akcí bylo získáno v prosinci 64 nových družstevníků, bývalých to dosud aktivních zemědělců. Bylo i slyšet řeči, že někteří funkcionáři MNV byli za tento nábor odměněni peněžitými částkami, což se nezakládalo na pravdě. V náboru se pokračuje.
JZD má nyní v držbě 609 ha půdy, to je 60 % zemědělské půdy v bzeneckém katastru, soukromí rolníci 450 ha. Místní JZD se tak stává většinovým družstvem. Na 1 družstevníka připadá dosud 5,5 ha. Nad 2 hektary je ještě 118 soukromých rolníků, na jednoho připadá 3,8 ha půdy. Poněvadž je tendence zvětšovat zemědělské závody soukromých zemědělců, bude umožněno těm, kteří se zásadně staví proti JZD, aby hospodařili na větších výměrách, aby mohli jim stanovené dodávky splnit. K tomu podotýkám, že i letos zůstalo mnoho půdy ležet ladem, byla velmi zapýřena a i tato půda byla dávána soukromým rolníkům k obdělávání. A mnozí, zaleknuvše se toho přídělu, raději vstoupili do JZD.
Výhledový plán JZD na roky 1957 – 60
Místní JZD je v oblasti zelinářsko – vinařské a podle toho sestavuje svůj výhled do roku 1960, a to podle potřeb specializace, tj. ve výrobě zeleniny, vína a zeleninových semen. Do roku 1960 má být v socialistickém sektoru v Bzenci 680 ha zemědělské půdy, z toho na záhumenky je počítáno 120 ha. Jsou to hlavně zahrady u domů a vinice. Orné půdy má být v roce 1960 540 ha, združstevněných závodů 240. Proto už letos kovozemědělci a dělníci ze závodů mohou mít nejvíce 50 a. Státní plán ukládá zvýšení výroby o 30 %, proto ve výhledovém plánu JZD se jedná o tyto výnosy z ha:
Pšenice 24 q, žita 21 q, ječmene 26 q, ovsa 26 q, kukuřice 26 q, cukrovky 300 q, brambor 160 q, sena z luk 46,50 q, jarní směsky na zeleno 255 q, ozimní směsky 221 q, kukuřice na siláž 530 q.
Úkoly v živočišné výrobě:
1. 10. 1960 má být skotu celkem 396 kusů, z toho 229 krav. Na 100 ha bude 66,6 kusů skotu. K 1. 10. 1960 má být 630 vepřů, z toho 22 prasnic. Stav koní k 1. 10. 1960 bude 37, slepic 1927 s průměrnou snůškou 140 vajec. Jedna dojnice má dát 2 625 litrů mléka.
Zrninami bude oseto 40 % orné půdy, technickými plodinami 2 %, brambory 12 %, zeleninou 27 %, krmnými plodinami 28 %, travami na semeno 1 %.
Družstvo má získat celkem 475 členů, z toho v rostlinné výrobě bude pracovat 445 členů, v živočišné 30 členů. Zemědělské půdy na jednoho člena bude 1,40 ha.
V roce 1960 výnosy na 1 ha budou 6 428 Kčs, náklady 3 214 Kčs tj. 50 %, na obdělávání 1 ha bude třeba 86 pracovních jednotek. Plánovaná hodnota pracovní jednotky v roce 1960 bude 30 Kčs, v naturáliích 6,74 Kčs.
Aby mohl být proveden plánovaný stav dobytka, bude třeba vystavět 3 kravíny, 1 teletník, vepřín, porodník prasnic, 1 konírnu, 2 drůbežárny, 4 silážní jámy, 1 sýpku, 1 skladiště, 1 polní kůlnu, 2 kůlny na stroje, 1 bytovou jednotku, cesty a silnice kolem sídliště v celkové hodnotě 1 900 000 Kčs.
Výstavba
Velká pozornost byla věnována místním školám. Na osmileté střední škole byla natřena všechna okna a dveře za 34 000 Kčs, což bylo kryto z doplňkového rozpočtu. V přízemí, v 1 a ve 2 poschodí byly obrovnávky natřeny olejovou barvou, obrovnávky v sedmi třídách za 7 000 Kčs z řádného rozpočtu. Byla zhotovena okna do chodeb, kde jsou dosud jen okna jednoduchá již ve velmi špatném stavu. V „židovské“ škole natřeny a vymalovány čtyři třídy. Nutno doplňovat staré lavice novými, jakož i jiná zařízení. Oprava osmiletky si vyžádala 43 000 Kčs.
Na mateřské školce provedeny opravy v hodnotě 56 000 Kčs. Vyměněno 5 oken, 5 dveří, přistavena převlékárna s plochou střechou a umývárna. Práce provádí MNV ve vlastní režii. Do velké učebny dány parkety. Kromě toho zakoupeno různé zařízení, aby se mladým občánkům u nás ve škole opravdu líbilo. Školka dostala i novou fasádu.
V Kolonii musí být v mateřské škole opraveny záchody, udělán odpad od studny, vymění se shnilé podlahy, budova dostane novou fasádu a bude oplocena.
Dále byl zbudován chodník od osmileté střední školy směrem na západ v délce 160 m – vydláždění stálo 21 000 Kčs, takže voda, která při povodních mnohdy protékala chodbou budovy MNV je zachycena obrubníky a svedena do městské kanalizace. Při této práci ochotně vypomohli občané z Horního náměstí. U chodníku byl založen květinový záhon, který navezen z výkopů domu v Nádražní ulici.
Koupaliště si vyžádalo nákladu 9 000 Kčs; byly opraveny kabiny a lávky, dno koupaliště a postaven menší bazén pro děti. Byla zde instalována nová vodárna a opraveny poškozené sprchy.
Na domě čp. 761 na náměstí opraveny fasády, vyměněna dvě okna a na celé budově natřena okna nákladem 8 000 Kčs.
Oprava osmileté střední školy stála 43 000 Kčs.
Za synagogu, která byla koupena za účelem přebudování na kulturní dům, zaplaceno 10 000 Kčs.
Na lávky přes Syrovínku v Tyršově a Mlýnské ulici zakoupeny traverzy v hodnotě 2 240 Kčs.
Veškeré úpravy v roce 1957 si vyžádaly v rámci doplňkového rozpočtu 107 240 Kčs. Zajištěny dlaždice na 120 m² chodníku směrem od silnice do Baráků a oprava provedena za 20 000 Kčs a navazuje na chodník od domu čp. 198 do Olšovské ulice, koupeno 6 000 cihel na úpravu zámecké zdi ve Vracovské ulici za 3 000 Kčs a pletivo též za 3 000 Kčs.
Započato a téměř pod střechu dáno 11 bytových jednotek soukromníků. Rozestaveny jsou 24 bytové jednotky vojenské a v témž bloku 12 svobodáren v Olšovci za kasárnami. MNV dal do stavby jednoposchoďový dům v Nádražní ulici, v němž jsou čtyři bytové jednotky.
Od 1. ledna 1958 budou ve správě MNV vojenské domy v Olšovci a 3 domy vojenské v Tyršově ulici, k čemuž přibude i rozestavěný dům v Nádražní ulici.
Na rok 1958 je naplánováno 80 000 Kčs na vydláždění silnice v Bzinské ulici.
Na vodovod proinvestováno 670 000 Kčs a pro vojenskou posádku 150 000 Kčs, tedy úhrnem 820 000 Kčs. Zvláště tato akce je viditelná v západní části Bzence a Bzenčané se již těší, až jim poteče čistá voděnka. Snad potom zmizí z našich ulic ty dříve tak obléhané studny, jež v době sucha nemohly dodat tolik vody, kolik jí bylo třeba pro okolí, pro které byly určeny. A že voda v nich nebyla právě nezávadná, svědčí i to, že musí být pod stálou kontrolou a desinfikována.
MNV je si vědomo toho, že nesmí pustit ze zřetele průmyslovou výstavbu – novou konzervárnu a otevření dolů na Doubravě. Je nutno ještě doplnit kanalizační síť. Uvažuje se o zbudování urnového háje, poněvadž pohřbů žehem přibývá a tento vzrůst bude v příštích letech ještě znatelnější.
Jak patrno z uvedených akcí, jsou všechny prováděny účelně a hospodárně a směřují ke zvyšování životní, ale i kulturní úrovně obyvatelstva města. Jsou to drobné akce, jejichž souhrn je však patrný na vzhledu města.
Zdravotní poměry
Po zimním období je v dubnu před prvním májem už skoro tradiční týden čistoty. Občané na výzvu MNV odstraňují z okolí svých domů vše, co hyzdí vzhled města. Upravovány jsou parky, zvláště park na náměstí, kde pracují školní děti a Výbor žen. Jen v Barácích se mnohdy vyskytne nepěkný zjev, že někteří občané nechávají ze svých domů z pod vrátek vytékat různé nečistoty, dík zákroku MNV zmizely však skládky hnoje před domy, jež v dřívějších letech byly pro Baráky tak charakteristické.
Zvláštní pozornost zdravotnické služby je věnována stravovnám, kde se společně stravují místní pracující. Tyto stravovny jsou: v pohostinství u Daněčků pod správou Jednoty, v národním podniku Fruta pro zaměstnance podniku, pro žáky zemědělské školy v budově bývalého hotelu Skála, pro žáky konzervárenské školy průmyslové v jejich internátě na náměstí, pro žáky osmileté školy v budově bývalé židovské školy, kromě toho podávají se jídla v Lidovém domě a na Sokolovně. Kontroly se provádí za spoluúčasti obvodního lékaře. Výbor žen dohlíží i na prodejny mléka, masa, potravin a na pekárny, jež jsou v Bzenci jen tři.
V Bzenci jsou dva lékaři – Dr. Antonín Macháček, Dr. Pavliska – kteří ordinují ve zdravotním středisku vedle MNV. Vše je tam velmi čisté a možno říci, že po této stránce jsou potřeby obyvatelstva Bzence a okolí plně kryty. Vždyť léčení je zdarma, vyšetření pro všechny stejně pečlivé a spojení s nemocnicí obstarává stálá služba se zdravotním autem, jež je stále k dispozici na příkaz lékařů. Skutečná chlouba dneška.
Na Horním náměstí je obvodní veterinární středisko pod vedením Dr. Zálešáka, jehož hlavní zájem je zaměřen na okolní JZD.
Školství
Osmiletá střední škola má 3 první třídy, 3 šesté a 3 sedmé třídy, ostatní jsou po 2 třídách. Školu navštěvuje 580 žáků ze Bzence a z Těmic. Děti chodí pěkně ošacené, jsou dobře živené a jsou vyučovány v pěkném prostředí školy. Jen stav židovské školy je špatný. Je v ní i Družina mládeže, kterou v odpoledních hodinách potřebují děti matek zaměstnaných. Jsou zde pod dozorem 2 vychovatelek a o jejich žaludek se starají jedna kuchařka a jedna její pomocnice. Na škole je 396 žáků v pionýrském oddílu a 51 žáků je ČSM.
V mateřské škole je 62 (žáků) dětí, v 45 případech matky jsou zaměstnány. Podle věku jsou rozděleny do dvou tříd. 1. třída má 37 dětí a vede ji soudružka Vyoralová Marie, ředitelka. 2. třída má 25 dětí a vede ji soudružka Slezáková Věra, učitelka.
Škola je v provozu od 7 do 17 hodin. Ve škole se stravuje 35 dětí, 2 zaměstnankyně školy a 2 pěstounky; kromě toho je zde zaměstnána kuchařka a školnice. Pracuje se podle předepsaných osnov, velká péče se věnuje hygienickým návykům. Pro zimní období je ve škole horské slunce.
Konzervárenská škola průmyslová, umístěná v zámku (1 a 2 poschodí), má 4 ročníky, 5 tříd (2 druhé třídy) a má 138 žáků. Zavádí se dílenský výcvik, aby si žáci zvykli manuálně pracovat. Jedná se o přeměnu bývalé likérky u rafinerie na školní závod. V internátě je ubytováno jen 40 žáků, v soukromí 70, dojíždí 28 žáků. Měsíčně se vyplácí asi 7 000 Kčs stipendií. Těžké osnovy budou upraveny, aby lépe byla spojena teorie s praxí. Laboratoře jsou velmi dobře vybaveny. Profesorský sbor má 10 členů.
Mistrovská škola zemědělská, která je velmi pěkně opravena z venku a vybavena uvnitř, má 54 žáků. Ponejvíce jsou ubytováni v internátě v domě bývalého továrníka Ed. Fürsta a společně se stravují. V 1 ročníku je 33 žáků, v druhém 21. Z předmětů odborných je daleko lepší prospěch než z předmětů literních a z matematiky.
O dělnický dorost je velmi krásně postaráno v Závodní učňovské škole jak v podniku Fruta ve Vracovské ulici tak v Obnově v Kolonii.
Osvětová beseda
Po volbách došlo ke změně předsedy OB. Funkci tuto převzal Dušan Ptáček, jeho zástupcem Ladislav Čmelík, jednatel Ladislav Černý, pokladník František Paleček. Agilnost a průbojnost předsedy je velkým příslibem pro oživení této důležité složky kulturního života v Bzenci.
Provedena nejprve evidence majetku OB – jsou to stoly a lavice ze bzenecké zemědělské výstavy. Nebylo s tím hospodárně zacházeno, došlo k velkým ztrátám zapůjčením tohoto inventáře do Veselí a Strážnice, odkud nebyl vrácen. Práce OB je pečlivě plánována. Jeví se velká snaha ustavit hudební kroužek, jehož existence je ohrožena roztříštěností hudebníků v různých závodních klubech (Veselí, Moravský Písek). Provedeny letos vinařské slavnosti v menším rozsahu. Hudební kurz přemístěn z židovské školy na bývalý hotel Skála. Vyučuje se ve čtyřech místnostech, ředitelem je Bedřich Poula. Škoda, že divadelní činnost místních ochotníků není možno oživit, takže jsme stále odkázáni na import.
Tělovýchova není stále na výši. Tělocvičná jednota Slavoj má 180 členů, bohužel většinou přispívajících, ne aktivních. Cvičitelský sbor je složen hlavně z členů učitelského sboru osmiletky, kteří mají pod svým dozorem žáky. V tomto směru bude nutno agitovat pro vstup do jednoty mužů a žen, až začne nácvik na spartakiádu.
Průmysl, obchod
Průmyslová činnost se nejživěji projevuje v n. p. Fruta, kde v době letní a podzimní sezony je zaměstnáváno mnoho žen při zpracování ovoce a zeleniny zlepšují tak životní úroveň svých domácností. Není znám problém nezaměstnanosti, naopak Fruta zaměstnává mnoho žen i mužů z okolí. Rovněž podniky umístěné v budovách bývalého cukrovaru zaměstnávají mnoho lidí i mládeže a v blízkosti tohoto podniku buduje se nový podnik. V Bzenci jsou i dvě velké pobočky n. p. Trudu – výroba nábytku (mateřský podnik ve Veselí nad Moravou), jeden na Doubravě – dříve firma Čmelík, druhý na Novém světě – dříve firma František Strážnický. V rafinerii lihu je sklad nafty a benzínu, v čilém provozu je i místní octárna.
Obchody i řemesla jsou plně v sektoru socialistickém. Komunální služby starají se o všechny potřeby obyvatelstva, i když se někdy reptá proti drahým účtováním prací vykonaných zaměstnanci tohoto podniku. Obchody jsou dobře zásobovány, aby uspokojily potřeby obyvatelstva. Jen obchody s masem (celkem 4) jsou koncem týdne obléhány ženami, poněvadž nejsou tyto prodejny mnohdy dostatečně zásobovány, což způsobuje zbytečné roztrpčování a kritiku.
Spolková činnost
Nebyl by tento zápis úplný, kdybych zde nezhodnotil činnost některých korporací. Je to především Výbor žen. Má 39 členek a 45 aktivistek. Schůzují pravidelně podle vypracovaného plánu, docházku mají až 90%, na schůzích řeší otázky, související s celkovým děním v obci. Zapojily se do náboru členů do JZD, účinně vypomáhají při práci v JZD, kdykoli je toho třeba, starají se o udržování místních parků, jsou činné v kulturním životě (divadlo, ženský sbor), dozírají na dodržování pořádku a čistoty v obchodech, možno říci, že jejich zásahy jsou vidět na všech úsecích. Uspořádaly kurz vaření a kurz šití šatů. Jejich iniciativa a aktivita při budování socialismu je příkladná.
Systematickou práci koná i hudebně – pěvecký soubor Bzenčan. Nacvičuje slovácké písně a tance pravidelně a jeho členové konají tuto práci s velkou láskou. Dobývají si všude úspěchy a patří mezi nejlepší soubory v republice. Jejich zásluhou konají se v Bzenci v polovici října hody, jež se pro hodnotné uspořádání stávají už tradiční. Škoda, že příliv mladé krve jim nedodává svaz československé mládeže, který se stále nemůže dostat do činnosti, kterou by připoutal mládež, jež tak mnohdy zůstává po opuštění školy bez cíle a dozoru. Soubor Bzenčan ochotně vystupuje na všech akcích celostátního charakteru. Cílevědomou práci poukazují i členové čsl. Červeného kříže. Pořádají kurzy první pomoci, přednášky zdravotnické, promítají filmy se zdravotnickou tématikou, účinně vypomáhají při různých akcích (motocyklové závody, oslavy), starají se o zlepšení zdravotních poměrů v obci, udržují v době žní své středisko v pohotovosti. Rovněž nutno kladně hodnotit sbor dobrovolných hasičů – požárníky, kteří se vzorně starají o dorost, který vychovávají k obětavé pomoci všude tam, kde by toho bylo třeba a pravidelně jednou týdně jej cvičí. Větší činnost by mohl projevit i Svazarm. Myslivecká společnost koná tichou práci, v zimě krmí hladovou zvěř, rušnost se projevuje až v podzimních honech.
Ku konci roku hlavním debatním tématem bylo vypuštění sputnika kolem Země. Mluvilo se o tom všude, v závodech, ve školách, na různých pracovištích a bylo dosti těch, kteří na vlastní oči viděli pohyb sputnika jednoho říjnového rána. Vědomí vysoké techniky SSSR, jeho převahy nad technikou Západu bylo i tématem oslavy VŘSR, která proběhla 6. 11 ve slavnostním rámci i u nás. Úspěchy sovětské vědy přesvědčily i pochybovače o přednosti socialistického zřízení, a jsou příslibem, že i v naší obci obtíže se socializací pro příští rok budou menší. Vždyť je zase čím argumentovat, jak možno plně počítat s udržením míru, který je cílem všech, kteří vlastní prací tvoří hodnoty a budují lepší zítřek.