Kronika města Bzence – rok 1951

Zima, Tyršova ulice, regulace Syrovínky

Rok začal velmi špatným počasím. Leden a únor dělal zimě hanbu. Déšť a bláto a zase déšť a bláto bylo naším údělem. Z toho bylo i mnoho onemocnění chřipkou, angínou, nachlazením. Už v únoru se začaly nalévat pupence stromů a jakmile jen trochu větřík vyfoukal bláto a zasvitlo sluníčko, vycházeli Bzenčané na zahrady a pustili se do práce.

Jako znenadání dostavily se počátkem března ranní mrazíky a v neděli 4. března napadlo sněhu, který potrval až do 7. března.

Toto mírné počasí umožnilo, aby se pracovalo na stavbě silnice v Tyršově ulici po celý leden a únor jen s mírnými přestávkami.

Co mne však velmi překvapilo, bylo to, že v tuto zimní dobu se pracovalo na regulaci Syrovínky. Vyprávěl jsem už, že stav tohoto potoka je hrozný. Občané Tyršovy ulice a Mlýnské si mnohokráte stěžovali, že voda v Syrovínce hrozně zapáchá, poněvadž nemá spádu a téměř neteče. Sklepy v těchto ulicích byly plné vody. Potok byl už tak zanedbaný, že uprostřed potoka rostly i stromy. V únoru byla však Syrovínka zregulována v úseku od mlýna k mostu na silnici Nádražní. V březnu se pak pokračovalo na regulaci od tohoto mostu směrem k Olšovci i směrem k Novému světu. Současně byla prováděna úprava Syrovínky na jejím dolním toku v lukách.

Život v lednu a únoru

Život v těchto prvních měsících roku plynul v plesích (KSČ, lidový, školní a konzervárenské školy a maškarní ples sokolský) a v jiných běžných zábavách (kino, zájezd Slováckého divadla z Uherského Hradiště), ale i ve starostech občanů zemědělců, jak a zda splní hospodářský plán na rok 1951. Rolníci podpisovali na Mnv smlouvy o osivu obilnin, o plochách a kontingentech zeleniny a vína, vajec, mléka. Bylo i křiku, smlouvání, zvláště když předepsaný plán nehověl rolníku.

JZD

Socializace Bzence, zdá se, že nepokročila o mnoho. Podle informací na Mnv má místní JZD II. typu jen 121 členů a obhospodařuje 70 ha půdy, jež byla přidělena JZD z farních pozemků, státního polesí a pozemků obecních. Zřizování JZD je na podkladě dobrovolnosti, nesmí se použít nátlaku a násilí, neboť tento způsob socializace venkova jest, jak se ukázalo na několika JZD, jen jeho brzdou.

Kovo- a stavozemědělci

Mnozí stavo- a kovozemědělci, přesto, že si nechávají vždy dnes přednostní charakter dělníka (ať pracují na stavbách, v továrnách nebo na dráze) dávají se vždy na stranu rolníků, jedná-li se o vstup do JZD a o předání polí do tohoto družstva. Proč tak činí? Ráno časně odjíždějí do práce a odpoledne jsou již v 16:00 doma a to jim v jarních až podzimních měsících zbývá několik hodin, aby si rekreačně zašli na pole, udělali si tam kousek práce, aby si tak vypěstovali zeleninu, brambory a obilniny pro sebe, aby si vypěstovali prasátko, krávu nebo alespoň kozu, aby měli drůbež. Mnozí z nich mají i své vinohrady a tak k vypěstovaným dobrotám – myslím tím prasátko a drůbež – přidávají na stůl i lahev vína, nebo se scházejí přátelsky ve sklepě, aby si tam povykládali, po případě osnovali plány na příští rok. S tímto způsobem tak srostli, že nejeví žádné chuti vzdát se tohoto svého „komfortu“. Je to pro ně do jisté míry jakýs citelný přínos do domácnosti, nemusí-li kupovat mouku, maso, sádlo, nebo prodají-li po případě hrozny nebo víno. Práci, která je s tím spojena, ovšem nepočítají, ta je pro ně samozřejmá. To je, zdá se mi, kus nezměnitelné tradice.

Chléb, mouka – akce „Neplýtvej!“

Mouka, chléb, rohlíky a těstoviny byly od loňského roku volné. Statisticky bylo zjištěno, že během podzimu 1950 a ledna 1951 spotřeba rohlíků a chleba rapidně stoupla. V několika případech se zjistilo, že chléb byl dáván vepřům, rovněž i bílá mouka. Maso totiž je dosud zboží vázané, na dospělou osobu připadá na měsíc 160 dkg, a proto se dobře prodává na volném trhu za dosti vysoké ceny. Proto byla uvedena v život akce: Nasyť se, ale neplýtvej! Jednotlivé vývařovny a hostince vyhlašovaly soutěže v moudrém šetření s moukou a chlebem. Dnem 1. února byly zmenšeny rohlíky ze 7 dkg na 4 dkg při stejné ceně. Kromě toho byly zavedeny 3 druhy chleba: obyčejný 1 kg á 5 Kčs, jehož se však peklo poměrně málo, pak o něco lepší chléb 1 kg á 8 Kčs a dietetický chléb 1 kg á 21 Kčs. Poněvadž ani tyto akce se neukázaly postačujícími, aby nenastala nějaká kalamita v zásobování moukou a chlebem, bylo od 25. února zavedeno opět vázané hospodaření s moukou a moučnými výrobky.

Dobytek hovězí

Dosti svízelná situace nastala následkem velmi slabé sklizně sena pro chovatele hovězího dobytka. Není totiž v jarním období čím krmit dobytek. Poněvadž však odporážení a odprodej hovězího dobytka je možný jen podle plánu, to je jen na povolení jež vydává Mnv, a tomuto kvotu stanoví instance vyšší, je početní stav hovězího dobytka vysoký, zdravotní stav však velmi špatný. Hospodáři přímo bombardují příslušný referát na Mnv, aby jim odebrali hovězí dobytek, který měl být odebrán už roku (koncem) 1950, ale jejich urgence jsou jen velmi pomalu vyřizovány. Nutno čekat až na ně přijde řada. Často se vyskytuje u dobytčat měknutí kostí a v důsledku toho častý nucený výsek masa. Je to častým úkazem i v okolí Bzence. Tím naléhavější se stává otázka meliorizace luk, zavlažováním v jarním období, respektive rozorání luk a zasetí jetelovinami, popřípadě zřízením stavů na Moravě.

Ladislav Koutný – úmrtí

Dne 10. ledna byl raněn mrtvicí ředitel národní školy, t.č. ve výslužbě, Ladislav Koutný, když asi v 7 hodin ráno šel nakupovat. Upadl na silnici před domem čp. 90 a byl okamžitě mrtev. Zesnulý byl ruským legionářem a od roku 1948 horlivým členem KSČ, kam přestoupil ze strany soc.dem. Byl učitelem Roku stranického školení a propagátorem socialismu. Dne 12. ledna konal se jeho pohřeb. Škola, strana KSČ, legionáři a Sokoli doprovodili jeho rakev na Nový svět, kde pak byl přeložen do krematoria v Brně, kam byl odvezen k zpopelnění.

Psal básně, v nichž opěvoval krásu Bzence a jeho okolní přírody a skládal různé říkanky pro děti. Psal pod pseudonymem Miluščin (tvar od jména Miluška = jeho paní).

Mírová akce

Jinak hlavním akordem prvních měsíců roku je Mírová akce. Na všech oknech škol a veřejných místností jsou nalepeny papírové holubičky, jež tiše propagují mír a odsuzována válečná psychóza Západu. O mírové politice, zvláště pak o odpovědi J. V. Stalina redaktoru Pravdy, zda bude či nebude válka, jak dopadne válka v Koreji, konají se v únoru hovory s lidem. Instruktoři těchto hovorů jsou vybíráni z členů politických stran a korporací.

Novinky jsou i hovory učitelů s rodiči. První taková schůzka byla 27. února v Sokolovně a na ní mohli povědět rodiče učitelům svá přání, své stížnosti, návrhy na zlepšení vyučování. Dostávají se tak na přetřes i otázky, zda který učitel koná řádně své povinnosti, je to jakási kontrola a kritika učitelů rodiči a veřejností.

Pokud mluvím zde o schůzích, připomínám, že spolková činnost, hlavně schůze rázu politického (KSČ) jsou velmi časté, takže někteří agilní občané jsou zapojeni téměř každý večer v nějaké schůzi, že jdou ze schůze do schůze. Je to jistě vyčerpávající, uvážíme-li, že na pracovišti, kde jsou zaměstnáni, musí podat výkon na 100 %, někdy i vyšší. Na schůze jsou zvány často i školní děti, aby po zahájení schůze předvedly nějaké kulturní vložky: zpěv, recitaci.

Zajímavá byla slavnost, která se konala v podniku „Zelina“ (bývalá firma Černín), kde byla zhodnocena 40letá nepřetržitá práce paní Aloisie Jurečkové, která po celou tuto dobu byla zaměstnána u firmy Aug. Černín, tedy stále pracovala v oboru zelinářském.

Školní děti jí zazpívaly, předvedly recitace a výstupy a byly za to závodem počastovány cukrovím a jablečnou šťávou. Jubilantka dostala od závodu upomínkové dary.

Náměstí a Tyršova ulice

Dne 19. března na svátek všech Josefů, který bývá vždy velmi hlučně oslavován všemi Josefy a jejich přáteli, začalo se s rozoráváním západní části náměstí, která byla nedlážděná. Byl to zajímavý pohled, jak těžký pluh, tažený traktorem, se zakousává do „historické“, kdysi močálovité půdy, jak vyorává na povrch všechen ten nános a navážku, která pomalu ale jistě odstranila z náměstí louži (která tam byla ještě před 30 – 40 lety), aby tak byla tato plocha upravena na park, jenž by zlahodnil pohled na prostorově jedinečné náměstí.

Poněvadž však bylo v rozorané půdě mnoho kamení a cihel, byly přizvány školní děti aby vysbíraly kamení. Na rozorané ploše bylo jako na mraveništi a kolem této plochy rostly hromady vysbíraného kamení. Pomoc dětí ukázala se velmi účinná.

Začátkem května bylo dokončeno vydláždění Tyršovy ulice. Poněvadž na mnoha místech ve Bzenci zbylo ještě mnoho hromad žulových dlažebních kostek, které zde byly uloženy už v době protektorátní, rozhodl se Mnv, že jich použije k vydláždění části náměstí před radnicí. Práce tato mohla být částečně uskutečněna jen pracovními brigádami. Jinak hrozilo nebezpečí, že kostky budou odevzdány okresu uherský Brod. Nejprve však musela být z náměstí odstraněna další historická památka „slavné kočičí hlavy“. Příkladem v pracovní brigádě šel sám Mnv, jehož členové nastoupili v sobotu dne 5. května do práce. Staré dláždění bylo rozkopáno a odváženo do ulice Na zahradách a jinam. Na uvolněné místo byl hned přivážen písek a dlažební kostky, takže hned prvního dne bylo uděláno hodně práce. Dne 4. a 5. května vyzval předseda Mnv Oldřich Kučera občany k pracovní brigádě a žádal, aby v zájmu této akce poslal každý dům v Bzenci na pracovní brigádu 1 pracovní sílu, neboť jen občanskou svépomocí může být město zkrášleno, aby bylo chloubou nás všech a předmětem obdivu návštěvníků Bzence. A opravdu, této výzvy uposlechlo hodně občanů, takže to na náměstí vypadalo často jako na mraveništi. Jedni nakládali vytrhané kameny na vlečné vozy, jiní byli na Doubravě, kde nakládali písek, jiní jej shazovali, někteří planýrovali půdu, takže práce šla od ruky. Pracovalo se po celý květen.

Po obou stranách silnice v Tyršově ulici nasázeny okrasné stromky – sakury. Do konce května vydlážděna byla připravená plocha na náměstí.

Místní porážka

Poněvadž už od roku 1950 se poráží dobytek, určený na vázaný i volný trh na jatkách ve Veselí nad Moravou, kam dojíždějí pracovat i někteří řezníci z Bzence, byla městská porážka (jatka) zrušena. Místnosti kde se porážel dobytek, kde se pařilo a chladilo, byly adaptovány pro budoucí společný kravín místního JZD. Všechny háky a traverzové nosníky a sloupy byly autogenem odřezány. Do jedné místnosti byly uloženy hospodářské stroje JZD, ve chlívě ustájen pár koní. Dlouholetý správce porážky p. Bedřich Bezchleb byl dán do penze a dána mu výpověď z bytu, který je určen pro hospodáře JZD.

M. D. Ž.

Dne 5. března konala se v Sokolovně veřejná schůze u příležitosti Mezinárodního dne žen, který připadá na den 8. března. 7. března narozenin TGM vzpomenuto už letos v důsledku nového marxisticky hodnoceného názoru prvního prezidenta. Dne 5. 3. promluvila o úkolech žen hlavně v boji o mír poslankyně KSČ Pažoutová. Při této příležitosti bylo odměněno 12 žen – údernic knihami a květinami.

Rozhlas v kostele

O prvním svátku velikonočním bylo po prvé kázání v katolickém kostele zesíleno rozhlasem kostelním, který byl pořízen asi za 30 000 Kčs.

Počasí na jaře

Na Velký pátek napadlo sněhu, který však brzy roztál. Počasí však nepřeje polním pracem, poněvadž téměř denně prší, půda nestačí vyschnout. V noci bývají dosti silné mrazíky, jež zarazily pučení stromů, které však už byly v únoru „jen se rozvít“.

Tragická událost – Josef Kuchař

Dne 2. dubna došlo k tragické události. Vážený bzenecký rolník Josef Kuchař vracel se po poledni domů na kole z Moravského Písku. Zachytil se vozu, aby promluvil s lidmi jedoucími na voze. Zachytil se však na levé straně vozu. Od Moravského Písku přijížděl však velkou rychlostí majitel autosprávkárny p. Němec z Bzence. Pan Kuchař mu chtěl uvolnit dráhu tím, že chtěl rychle zajet na levou stranu silnice. Byl však autem zachycen a na místě usmrcen. Veliká účast občanů, hasičů a Sokolů svědčila o tom, jaké vážnosti se těšil tento bzenecký občan.

Polní práce

Jak jsem již psal, zdržují březnové deště velmi polní práce. Jakmile se jen trochu zlepšilo, vrhli se Bzenčané do práce, aby zaseli zeleninu. Plochy i druhy zeleniny jsou každému rolníkovi, nebo jak se dnes říká, zemědělskému závodu, předepsány. Nedodržení osevní plochy a jakož i zavinění nedodání předepsaného množství zeleniny je trestné. Poněvadž však první raná zelenina (salát, mrkev) je cenově daleko před zeleninou pozdní, snaží se místní zelináři, aby dostali semena co nejdříve do země.

Místní rozhlas

V dubnu byl dán do provozu nový místní rozhlas. Asi 30 reproduktorů bylo umístěno tak, aby nikde nevznikaly hluché prostory. Počet reproduktorů je však pro nevýhodnou polohu a rozlohu Bzence stále nepostačující.

Mrazy

Ve dnech 13. až 17. dubna byly noční mrazíky, teplota klesla až na -5 °C. Bude to mít neblahý vliv na meruňky a broskve, neboť tyto stromy byly už o květu. Zvláště v nižších polohách zbyly z růžově kvetoucích květů jen hnědé zbytky okvětí.

Oslavy 6. výročí osvobození Bzence

Konaly se dne 19. dubna v Sokolovně za velké účasti obecenstva. Účinkovala děvčata střední školy, sbor vojáků a žen místních důstojníků. Slavnostní proslov měl odborný učitel Antonín Pojeta, který poukázal na to, že jsou ještě u nás lidé, kteří pomýšlejí na válku, kteří nechtějí mír, za který bojuje SSSR, kteří nechtějí chápat, co pro nás SSSR znamená. Vyzdvihl rozdíl mezi Východním a Západním Německem. Mluvil jako předseda SČSP. Zajímavé na pořadu bylo, že byly přednášeny básně, které sami složili. Velmi pěkně působilo, když vojáci přinesli na jeviště věnce a kytice, jež pak ze sálu odnesli na rumunský hřbitov u kostela. Ze slavnosti byl odeslán děkovný telegram rumunskému a sovětskému velvyslanci v Praze.

Pochod míru

Dne 15. dubna v neděli konal se „Pochod míru“. Žactvo místních škol, zástupci stran a spolků, místní posádka, shromáždili se v deset hodin na náměstí, kde po programu, který měla národní škola dívčí a střední, vyslechli shromáždění projev předsedy Mnv Oldřicha Kučery. Pak se započal „Pochod“. Školy odešly směrem k Vracovu až na čtvrť Babí, ostatní odešli v průvodu až za Olšovec. Na cestu jim vyhrával místní rozhlas pochody. Obě části se pak sešly opět na náměstí. Po zazpívání Písně práce byl rozchod.

1. máj

Letošní 1. máj připadl na úterý. V neděli dne 29. dubna rozešlo se po Bzenci asi 25 dvojic, jež zvaly na slavnost 1. máje, která se konala ve Veselí. Současně rozdávala i tištěné poznámky. Ráno 1. máje byl budíček – hrál místní rozhlas.

Sraz účastníků byl na náměstí a v 7:30 na nádraží, odkud byl vypraven zvláštní vlak. Alegorický vůz dodalo vinařské družstvo – na rozbouřeném moři maják a na něm velké fotografie Gottwalda, Zápotockého, Lenina a Stalina a dobové nápisy proti imperialistům. Konzervárenská škola měla též alegorický vůz, na němž na jedné straně seděli angličtí a američtí kapitalisté v cylindrech a na druhé straně nezaměstnaní na bednách. Účast ze Bzence byla dosti veliká, asi 400 občanů.

Počasí

Konec dubna a počátek května byl ve znamení denních nebo ročních deštíčků, jež velmi pomohly mladé zelenině. Květen byl dosti chladný, o zmrzlých mužích jen slaboučké mrazy v dolinách. Druhá polovice května byla už teplejší, deště však přestaly.

Židovské domy

Židovské domy byly přiděleny potřebným rodinám k obývání. Domy byly v hrozném stavu vně i uvnitř. Noví nájemníci dávají domům novou fasádu a uvnitř upravují je k řádnému obývání. Letos bylo přikročeno k prodeji domů a nemovitostí (sklepů), jež nemají zákonné dědice. Město Bzenec získalo koupí dům vedle radnice, jenž patřil paní E. Joklové. Dům tento prodal obci její žijící syn.

Zásobování

V květnu přestal v Bzenci prodej masa na volném trhu, jenž byl v jatce řezníka Ant. Dudy. Má to značný ohlas v zásobovací otázce, poněvadž ženy si musí jezdit kupovat „volné“ maso do vedlejších měst. Na trhu, který se koná ve čtvrtek, ale který je vlastně zakázán a tudíž „černý“ pro zemědělce, kteří nemají splněné předepsané dodávky, stoupla cena vajec ze 4 Kčs na 5-6 Kčs, 1 kůzle je za 400 – 500 Kčs. Obchod tento se často odbývá v bočních uličkách, v průchodech a návratích. 1 kg másla se prodává za 200 – 240 Kčs, 1 kg tvarohu za 60 Kčs, 1 kg vepřového masa za 130 Kčs. Zásobování masem poněkud vázne.

Oslavy v květnu

V květnu oslaveno akademií výročí našeho obsazení. O svatodušním pondělí byla zase tradiční besídka hudební školy ředitele Jana Olejníka. Dne 24. května byl pořádán Dvořákův večer na Sokolovně, na němž účinkovali členové Národního divadla v Brně. Aby se nekomplikoval sokolský den s Božím tělem, což obojí připadlo na neděli dne 27. května, konala se náboženská tato slavnost ve všední den ve čtvrtek dne 24. května o 5. hodině odpoledne.

Sokolský den

Konal se dne 27. května. Odpoledne bylo na sokolském hřišti veřejné cvičení jehož se zúčastnili: národní a střední škola, škola konzervárenská, zvláštní skupina pionýrů v kroji pionýrském, dorostenci a dorostenky Sokola a vojáci. Musím k tomu podotknout, že na tomto Sokolském dni bylo Sokolů velmi málo, většinou program obstaraly školy. Výstižně podotýkal reportér, ředitel národní školy Felix Šeděnka, že mnoho bývalých Sokolů sedí na lavicích jen jako diváci, že se Sokolu odcizili, protože dnešní Sokol je jiný než býval, je lidový. Dorostenek jsem napočítal jen 20, dorostenců asi 15. Jako všechny Sokolské dny, které se letos pořádaly, byl i tento ve znamení mírové akce. Mezi diváky nebylo ani jednoho Sokola nebo Sokolky v kroji sokolském. Bylo předáno 208 potvrzení o splnění TOZ (tělesný odznak zdatnosti). Obci sokolské byl odeslán telegram, v němž bylo vypočítáno, kolik bylo předáno odznaků TOZ, kolik odpracováno brigád a podány závazky. Sokolský den byl zakončen Písní práce.

Oslava 30 let KSČ

Dne 27. května konala se oslava 30. výročí založení strany KSČ v kreslírně místní střední školy. Vnější rámec této oslavy byl patrný i ve městě, všechny výkladní skříně byly vyzdobeny portréty K. Gottwalda a J. V. Stalina. V Sokolovně byl slavnostní večer s přednáškou a bohatým programem (školy, pionýr, ČSM, vojsko).

Lidové hlasování za mír

Dne 5. června zahájena byla v Bzenci podpisová akce – lidové hlasování – za mír, proti remilitarizaci západního Německa a proti zahraniční reakci. Na Mnv byli pozváni zástupci spolků, škol, úřadů, továren i zástupci z řad občanstva, z nich sestaveny dvojice, každá dvojice dostala seznam asi 15ti domů se jmény jejich obyvatelů, jež dvojice měla navštívit a přesvědčit o nutnosti a významu této akce. Sčítání podpisů bylo kontrolováno zvláštní komisí na Mnv a denně místní rozhlas oznamoval, kolik už bylo sebráno podpisů. Hlasování bylo dobrovolné, ale odkrývalo by ty, kteří jsou proti tomu, co je v programu akce. Akce vyzněla v Bzenci na 100 %.

Sběr surovin

Poněvadž průmysl musí být zásoben surovinami, provádí se sběr odpadových surovin, jako: železo, textil, papír, barevné kovy. Akce se provádí tak, že místní rozhlas ohlásí den sběru a vyzve občany, aby prohlédli svá obydlí a snesli před své domy vše, co doma mohou postrádat, ale čím pomohou našemu průmyslu. Pak pro tyto suroviny si přichází školní mládež a snáší je na určitá, předem stanovená místa. Pro tyto suroviny pak přijede traktor, ještě častěji je však svážejí školáci sami přímo na shromaždiště, jež je vedle hasičské budovy.

Studna na náměstí

Studna na náměstí před budovou Mnv v důsledku dláždění náměstí byla zasypána a nová byla vyhloubena v polovici června v proponovaném parku a to severně od sochy Panny Marie. Vody ze studny bude používáno k postřiku trávníků a květinových záhonů. Čerpadlo vody bude k studni přeneseno z místní jatky.

Park na náměstí

Zoraná část parku na náměstí zaseta trávníkem a během července a srpna vyznačeny cesty mezi jednotlivými záhony. Na úpravě opět pracovaly dobrovolné brigády. Dláždění náměstí se protáhlo až do počátku září.

Žně

Prázdninové měsíce byly velmi horké a suché. Nepršelo téměř celý červenec a srpen ba ani v září. Žně měly tedy velmi hladký průběh, ale sucho mělo špatný vliv na výsledek žní. Zvláště pšenice málo sypaly. Průběh žní mohli občané sledovat na velkém diagramu, jenž byl pořízen na přední straně budovy Mnv, kde bylo stále zaznačováno v procentech množství vymláceného a odevzdaného obilí i plochy podmítnutých polí, a to zvláště pro JZD, státní statek a pro soukromý sektor. Podmítka však se většinou nedala dělat, poněvadž půda byla suchem velmi tvrdá.

Vinohrady

I vinohrady trpěly, hlavně oidiem a pernasporou a mnoho hroznů, i přes časté sírování bylo zkaženo. Zvláště těžký problém s vinohrady mělo Vinařské družstvo, jež nemohlo sehnat dělníky do vinic, takže nutné ošetření: vyplívání, vázání, stříhání a sírování bylo provedeno pozdě, až v srpnu, a tím většina úrody hroznů zkažena. I zde muselo se sáhnout k brigádám, jež přicházely ze všech možných stran.

Utonutí

Skoro každým rokem dochází k tragickému případu při koupání v řece Moravě. 19ti letý syn místního rolníka Antonína Valštýna – Jiří se utopil v Moravě a byl nalezen teprve třetího dne.

Pouť – vinařské slavnosti

Pouť letos konala se 19. května. Letos poprvé byly boudy a kolotoče pouze na východní straně náměstí. Odpoledne se konaly v zámecké zahradě tradiční vinařské slavnosti (scéna z vinohradů, horenské právo).

Výstava ex-libris

V muzeu byla uspořádána velmi zdařilá výstava grafických prací (lepty, exlibris, novoročenky atd., celkem asi 230 exponátů) ředitele měšťanské školy v.v. Ctibora Šťastného. Výstava měla velmi krásný úspěch.

Škola

Ve vedení školy došlo ke změně. Ředitel střední školy Urban Blahutka byl penzionován, ale bude učit dále jako učitel. Ředitelem školy se stal dosavadní ředitel národní školy dívčí Oldřich Kučera a na jeho místo ustanovena učitelka Milada Hiršová. Školní rok započal 1. 9. V 8 hodin shromáždilo se žactvo všech škol, od mateřské až po konzervárenskou, na náměstí a vyslechlo projev školního referenta Petra Pospěcha a projev náměstka předsedy vlády z rozhlasu. Slavnost ukončena národní a sovětskou hymnou.

Z nařízení školských úřadů byly z tříd odstraněny kříže. Ve čtvrtek dne 7. září konala se schůze rodičů a přátel školy na Lidovém domě. Schůze byla velmi početně navštívena. Po referátu učitele Felixe Šeděnky o nutnosti výchovy socialistické rozpředla se velmi rušná debata ohledně křížů. Učitelé náboženství nosí si do svých hodin kříž, který pak jako jiné učební pomůcky se po vyučování ukládá do skříně.

Mičurinské pole

Slečny Čermákovy, rodačky bzenecké, jež nyní bydlí v Praze, darovaly obci 4 měřice polí v Barácích, za domem pana Kovalčíka. Asi ½, 42 arů, dala obec škole, aby si zde škola zařídila své pokusné mičurinské pole. Na podzim zde byly vysázeny ovocné stromy. Tak našla škola náhradu za školní zahradu, která letos byla zplanýrována, stromy z ní vysekány, a místo toto přeměněno na školní hřiště.

Den armády

Dne 6. října byl oslaven i v Bzenci den armády. Na školu si přišli povykládat s žáky vojáci už v sobotu a na neděli byli školáci pozváni do kasáren. Dostavili se tam i žáci z Vracova a z Ježova. Tito měli i kapelu mladých. Nejprve žáci zazpívali, zatančili a zahráli a pak si prohlíželi konírny, stříleli z pušek a kulometů, obsluhovali děla a jezdili na koni. Přespolní děti zůstali v kasárnách i na oběd. Odpoledne byl věnován fotbalovému zápasu vojenského družstva.

Vinobraní

Vinobraní bylo v proudu většinou až v druhém týdnu říjnu. Hrozny, hlavně červené druhy, byly velmi špatné, suché, takže mnozí vinaři utrpěli veliké škody. Sladkost byla velmi rozdílná, mnozí naměřili však i 21°. Podle toho se řídila i cena za vykoupené hrozny.

Brambory

Deště v měsíci červnu až srpnu by se daly spočítat na prstech jedné ruky. Od 16.srpna nekáplo až do Všech svatých. Na písčitých půdách velmi slabá úroda brambor, takže mnozí zemědělci nemohli splnit předepsaný kontingent. Do 30. 10. splnila obec Bzenec dodávku jen na 86 %. Rovněž cibule se urodilo málo. Pole zůstala nepodvrhnuta, nezorána a nezaseta poněvadž půda byla tak tvrdá, že se s ní nedalo nic dělat. V první polovici října byly už noční mrazy, -2 °C až -4 °C, takže o vinobraní byly listy vinné révy mrazem úplně spáleny.

Měsíc SČPS

Tento měsíc byl zahájen dne 11. listopadu. V týdnu před zahájením byly denně relace v místním rozhlase, na všech dveřích do obchodů byly nápisy „Vstupte do SČPS“ (svaz československosovětského přátelství), konány instruktáže dvojic, v nichž hlavní podíl měli učitelé. Předsedou svazu je odborný učitel Antonín Pojeta, jednatelkou odborná učitelka M. Robenková. Výbor Svazu si dal závazek získat 400 nových členů, má dosud asi 250. Nábor se konal v neděli dopoledne, ale i v následujících dnech. Zápisné do svazu je 20 Kčs, další poplatek 5 Kčs měsíčně. Dvojice navštívily všechny obyvatele obce a vysvětlily jim, proč se tato akce – akce míru – dělá. Současně byly otevřena v městské knihovně výstava sovětských knih a v muzeu výstava reprodukcí obrazů Treljakovské galerie a malíře J. Hály. Nově získáno 360 členů.

Počasí

V listopadu asi 3 dny pršelo. Poněvadž byl velmi krásný, teplý a slunný podzim, listopad, mohly být dokončeny poslední polní práce: vykopávala se mrkev a petržel, oralo se a selo.

Školní družina

Od 11. listopadu byla zřízena pro děti rodičů, kteří jsou oba zaměstnáni, družina mládeže, jež byla umístěna v bývalé židovské škole. Děti zde mohou být celé odpoledne pod dozorem vychovatelky, píší si úkoly, učí se, hrají si. V družině mají i oběd a svačinu. Poplatek je 10 Kčs za den. Družina je vybavena novým kovovým nábytkem.

Ovocné stromy

V prosinci ohlásil Mnv, že na radu odborníků budou vysekány topoly při silnici, jež vede Bzencem, protože jsou jednak na překážku elektrické síti, jednak jsou nositeli četných škůdců ovocných stromů a zeleniny. Akce tato uskutečněna a na místo těchto stromů vysázeny ve Vracovské a v Olšovské ulici při silničním chodníku i na volných prostranstvích jabloně a hrušně, jež Mnv objednal v potřebném množství a ve velmi pěkném výběru. Akce tato započata na začátku prosince.

Park

Na parku na náměstí se taky pracuje. Vozí se tam dobrá hlína na záhony, rozházen vagon rašeliny, vysázeny sedmikrásky a okrasné keře. Snad až na jaře 1952 bude tato plocha podobna parku.

František Kouba, ředitel – úmrtí

Dne 9. 12. zemřel v nemocnici v Uherském Hradišti po 14 dnech nemoci bývalý ředitel měšťanské školy v Bzenci František Kouba ve věku 84 roků. Na bzenecké škole působil nepřetržitě od r. 1884. Byl to dobrý vychovatel a mnoho Bzenčanů – jeho žáků – ho doprovodilo na jeho poslední cestě. Jako dobrý malíř zachytil ředitel Kouba v obrazech četné staré budovy města, jež dnes už mají cenu jako historický doklad. Užil penze a jako penzista byl stále na procházce v polích, v lese, se všemi se zastavil, se všemi rád povykládal.

V den jeho pohřbu napadl dne 11. 12. první sníh, odpoledne však na výslunných místech roztál. Začíná však mrznout, teploty v noci jdou 4 °C pod bod mrazu.

Od poloviny roku působí v Bzenci v katolickém kostele nový varhaník František Michlík. Dosavadní ředitel kůru Jan Olejník, odchází ze zdravotních důvodů do penze. Tak zde vzniká třetí hudební učiliště – Jan Olejník, Michlík a Bedřich Poula.

Počasí

Prosinec byl velmi mírný. Vánoce byly zase na blátě. Do konce měsíce se počasí ani trochu nezměnilo. Marně se těší děti už po tři roky na sáňkování, lyžování a bruslení.

Zabíjačky

Hladinu života rozbouřily nové předpisy o zabíjačkách. Povolení k domácí porážce vepře dostali jen ti občané, kteří splnili své dodávkové povinnosti masa, obilí, vajec, drůbeže, mléka a zeleniny. Byly z toho mrzutosti, vyjednávání až na okrese ve Veselí. Mnv je obléhán rolníky, kteří chtějí zabít vepře, poněvadž pro slabou úrodu brambor je nemají už čím krmit. Došlo i k ostrým výstupům na Mnv.

Josef Polánek

Po dlouhém sporu dochází k zabavení všech vinohradů, domu a sklepů občana Jos. Polánka. Soud prokázal, že tento majetek, i když byl předán odsunutým příbuzným dětem p. Polánka , má charakter konfiskátu. Vinohrady a sklep i se vším vínem a sudy byl předán do vlastnictví JZD, rovněž dům, kde umístěna jedna ze dvou místních mlékáren.

Průmysl

Z průmyslových podniků dlužno jmenovat:

1. Národní podnik Trud (dříve Lad. Čmelík – továrna na nábytek, a František Strážnický). Ústředí je ve Veselí nad Moravou. Podnik má 30 zaměstnanců.
2. Vinařské družstvo.
3. Závod Obnova – na místě bývalého cukrovaru. Centrální sklady strojů, sklad gumy a upotřebených pneumatik. Podnik má 180 zaměstnanců.
4. Závod Zelina – podnikové ředitelství v Kyjově. 14 zaměstnanců.
5. Fruta – ředitelství Uherské Hradiště – Mařatice.
6. Hospodářské družstvo – pobočka hlavního závodu v Kyjově.
7. Octárna.
8. Rafinérie lihu – dnes sklad benzínu.