Kronika města Bzence – rok 1936
Změna zapisovatele kroniky
Než začnu psát zápisy roku 1936, musím podotknout následující:
Obecní tajemník p. Antonín Válka, jenž měl i funkci městského kronikáře, dělal si jen záznamy, jak je případ od případu zaznamenával a projednával na radnici. Do knihy městské kroniky je však nezapisoval od roku 1935 – 1948. Když roku 1948 tragicky zahynul (viz. r. 1948), byl jsem městským národním výborem pověřen vedením této kroniky. Proto mé záznamy jsou kusé, jak ani jinak není možné, poněvadž je zapisuji s odstupem 14 let, na mnohé se ani přesně nepamatuji a zapisuji události, jak jsem je našel v různých aktech na radnici a v osobních poznámkách jmenovaného p. Antonína Války.
Mé jméno: Jan Hirš, povolání profesor, bydliště Bzenec čp. 806. Bližší údaje o mé osobě viz. v zápise na rok 1948.
Obecní rozpočet
Obecní rozpočet byl projednán a schválen v klidném prostředí a přijat s nepatrnou změnou podle návrhu městské rady. Řádná potřeba hlavního rozpočtu je 751 309 Kč, úhrada 498 966 Kč, takže schodek je 252 343 Kč.
Na jeho úhradu usneseno vybírati 170% přirážku k dani činžovní a 300% ke všem daním ostatním.
Mimořádný rozpočet se jeví částkou 1 700 000 Kč a je plně kryt výpůjčkami.
Vedlejší rozpočty, do hlavního již svými položkami pojaté, se vyčíslují:
Chudinský ústav potřebou 29 159 Kč a úhradou 7 040 Kč, zůstává schodek 22 119 Kč.
Rozpočet školní potřebou 83 367 Kč a úhradou 23 260 Kč, takže schodek činí 60 107 Kč.
Rozpočet obecní porážky má potřebu i úhradu čáskami 29 540 Kč, obecní městská váha má při přebytku 2 500 Kč potřebu 1 000 Kč a úhradu 3 500 Kč.
Instrukční kurzy v posádce Bzenec
Jako v letech minulých i letos se uskutečňuje v Bzenci instrukční kurz pro důstojníky v záloze. Návštěvníky jsou záložní důstojníci z celé bzenecké oblasti odbočky Svazu čs. důstojnictva. Kurz vede posádkové velitelství Bzenec. Další kurz je v místě pořádán pro zvěrolékaře. Značnou část frekventantů tvoří i starší páni.
Jihomoravský národohospodářský sbor
V měsíci září přistoupilo město Bzenec za člena Jihomoravského národohospodářského sboru v Hodoníně.
Pohyb koncesovaných živností
Živnost pedikérskou získává firma Baťa. Max Vytonský přebírá drogistickou živnost po Františku Strážnickém. Jan Stareček získává osobní autodopravu se stanovištěm před hotelem Skála na náměstí. Martin Antl má doporučenu živnost nálevu a prodeje lihovin, Františka Staníková pak živnost vetešnickou. Pan Martin Antl a Jan Stareček živnost neobdrželi.
Sebevražda
Počátkem února v rozrušení mysli spáchala sebevraždu oběšením 34letá rozvedená žena.
Městská spořitelna
V prosincové schůzi výboru spořitelny města Bzence byl jmenován dosavadní její správce p. Metoděj Mann jejím ředitelem.
Cizinecký ruch ve Bzenci
Bzenecké hotely v počtu 3 mají celkem 25 postelí, turistická noclehárna 4 postele, což je na Bzenec velmi málo. Z ČSR navštívilo Bzenec celkem 1 344 a spalo v Bzenci 1 526 nocí, ze zahraničí bylo 66 osob a prospalo v Bzenci 1 008 nocí.
Dobytčí trhy
V roce 1936 bylo na výroční trhy přihnáno 1 904 koní, 190 hříbat, 44 býků, 88 volů, 2 228 krav, 107 telat a 57 koz.
Provoz na jatkách
V roce 1936 bylo na městských jatkách poraženo: 327 kusů hovězího, 279 telat, 2 ovce, 16 koz, 936 kůzlat, 1 835 vepřů a dovezeno 346 kg masa odjinud. Celková váha zabitých zvířat je 335 046 kg. Po odečtení předpokládaného 10% vývozu a konzumu z okolních obcí zůstává pro Bzenec 301 542 kg, čili na každého obyvatele 66 kg, což činí 18 dkg denně. K této denní porci dlužno ještě počítati maso drůbeže, která se prodá na týdenních trzích, což je asi 5 000 kusů všech druhů, mimo drůbež pěstovanou v místě a tudíž bez evidence zabíjenou.
Tím se shora uvedená kvota značně zvedá, takže denní průměr se jistě přesune přes 20 dkg masa na osobu a den.
Výstava obrazů
Od 12. do 19. dubna 1936 pořádal v Bzenci výstavu obrazů akademický malíř Ambr. S. Akidos v zasedací síni radnice. Vystavující prodal několik obrazů, jeden zakoupila i bzenecká obec, a to pohled na část bzeneckého náměstí s kostelem.
Pan prezident
Dne 19. května 1936 projel vyzdobeným bzeneckým nádražím na své cestě z Luhačovic do Prahy pan prezident, nadšeně pozdravován na nádraží se dostavivším obyvatelstvem.
Cihelna
Bzenecká vápnopísková cihelna Calcium, nacházející se při lidéřovické železniční stanici, zahájila opět svůj provoz o 10. hodině dopoledne dne 20. září 1936.
Pomník padlých
Poněvadž pomník padlých, dodaný svého času firmou Petr z Kyjova organizaci válečných poškozenců, zhotoven byl z umělého kamene a povětrnostními vlivy značně utrpěl, uznala firma potřebu vyměniti některé části pomníku a nahraditi novými, lépe vyhovujícími. Tato výměna materiálu se stala ve dnech 3. a 4. dubna, kdy došlo současně k výměně listiny do kamene svého času uložené, jež byla věrně opsána, ale dodáno, že byl pomník opraven.
Odjezd dělníků do ciziny
Podle ústního podání odjelo několik dělníků dne 25. září 1936 za prací do Francie. Jsou to: Bunža, Kozák, Navrátil. O J. Kozákovi je známo že s Fr. Růdlem, Jindřichem Gazdou a F. Somrem bojovali pak ve Španělsku proti armádě gen. Franka. Jindřich Gazda padl, Fr. Růdl se vrátil až v roce 1945.
Silniční spoje
Bzenec se domáhá vybudování silničního spojení s Podivínem. Zainteresovalo obce, které jsou v oblasti nově proponované silnice. Všechny obce se vyjádřily kladně a žádají, aby se v této věcidále vážně pokračovalo. Dále se Bzenec domáhá zlepšení silničního spoje Bzenec – Osvětimany a žádá, aby byl vybudován krátký úsek Osvětimany – Stupava, čímž by bylo dosaženo přímého spojení se Zdounkami a Kroměříží a tím Hané s nejjižnější částí Slovácka. Tento projekt by usnadnil vyřešit i otázku nezaměstnaných.
Předvojenská výchova
V Bzenci bylo pro tuto akci dostatek pochopení, takže se mohl uskutečnit uspokojivý slavnostní sraz cvičících v kasárnách. V celém soudním okrese měly však tyto počiny velmi malý ohlas. Obec hradí si každá sama náklady, spojené s výcvikem.
Zničení vinice
Dne 9. dubna zjistilo vinařské družstvo, že mu neznámý pachatel posekal 200 hlav vinné révy. Škoda odhaduje se na 6 000 Kč. Pátrání po pachateli bylo bezvýsledné.
Mléčná akce ve škole
Po 52 stravovací dny dostávalo 120 dětí denně po 1 litru mléka a krajíc chleba. Rozpočet na tuto akci činil: potřeba 2 709,20 Kč, úhrada 2 100 Kč, takže schodek je 609,20 Kč a na něj přispěla obec částkou 305 Kč.
Žeravice pro bzenecký zdravotní obvod
Poněvadž se Žeravice odklonily od Osvětiman a žádaly zapojení do zdravotního obvodu města Bzenec, vyjádřila se bzenecká obec kladně k tomuto dožádání.
Vojenské pohřby
Počátkem ledna se zastřelil ve zdejší posádce vojín Zápalka. Četař děl. Kasour při výkonu své služby spadl v kasárnách do rozkopané jámy s vodovodním potrubím a zadusil se.
Záškrt
V měsíci listopadu se rozšířil značnou měrou v městě záškrt, k němuž se připojovala i spála. Denně jsou odváženy děti do nemocnice, u dívek jest případů více než u hochů. U očkovaných má lehký průběh.
Hotařská budka pod St. hradem
Líbivý doplněk panoramatu Bzence tvoří hotařská budka na vrcholu St. hradu, schoulená jako hříbek v zeleni vinic.
Budka byla zvláště sešla na střeše a protože nebyla udržována, celá chátrala. Proto se obec prostřednictvím vinařské školy, na jejichž pozemcích budka stojí, zasadila u zemského úřadu, aby budka byla řádně opravena. Obec na opravu přispěla částkou 1 500 Kč. Budka byla opravena, střecha oplechována a zeleně natřena, což dělá dojem patiny. Tak byl zase zachráněn jeden objekt.
Slovácká výstava v Uherském Hradišti
Po anulování původního usnesení upsala bzenecká obec 10 podílů po 100 Kč národohospodářskému družstvu „Slovač”, aby mohlo zahájit svou činnost na přípravě výstavy Slovácka v Uherském Hradišti. V Bzenci ustaven místní pracovní výbor z pánů: Skály, Bűchlera, pplk. Baiera, odborného učitele Škrabala a V. Strážnického.
Dar spořitelny městu
Po schválení vyšším dohledacím úřadem oznámila městská spořitelna radě, že daruje městu 1 000 Kč.
Četní členové rady poukazovali, že věnovaný obnos je malý, proto rozhodnutí o přijetí daru bylo odkládáno a teprve v jedné z posledních schůzích rady usneseno dar bez ohledu na výši přijati.
Rozpočet fondu býků
Potřeba rozpočtu je 27 650 Kč, úhrada je 15 100 Kč, takže je schodek vy výši 12 550 Kč a tento se uhrazuje poplatkem 50 Kč z příslušného druhu dobytka v roce 1936.
Zadání přístavby kasáren
Nejlevnějším z oferujících stavitelů byl ing. Švancara z Brna, jehož nabídka byla na částku 1 129 976,23 Kč, s ním se pak spojily zdejší stavitelské firmy Holomek a Kozina. Práce elektrotechnické zadány firmě Dvořák z Přerova, kamna dodala firma Reich z Bzence, stolokrb speciální firma Hoffmann z Hořovic. Ofertní řízení vedlo vojenské stavební ředitelství v Brně, u něhož se soustředilo na 80 nabídek.
Oprava krytiny farního chrámu
Bylo rozhodnuto přikročiti k opravám krytiny věží a rozhodnuto zadati stavbu potřebných lešení firmě Mir. Holomek, plechování spojeným klempířským dílnám Máca a Vyoral z Bzence – dozor svěřen členu městské rady a kostelnímu hospodáři Fr. Bezchlebovi.
Vinobraní
Po slyšení odborníků rozhodla městská rada stanoviti vinobraní černých druhů hroznů na 25. a 26. září a bílých druhů na 5. října 1936.
Poradna ochrany dětí a matek
Po delší době se podařilo získati pro tento účel 2 místnosti v domě čp. 332 a sice směrem do ulice. Tyto místnosti byly opraveny a vybaveny nábytkem za spolupůsobení vedoucích místní poradny a Dr. A. Macháčka.
Druhý stavitelský podnik v Bzenci
Zemský úřad udělil koncesi k provozování živnosti zednického mistra místnímu rodáku Františkovi Kozinovi. Potřeba této živnosti je u nás nutná již s ohledem na možnosti konkurence i na silný stavební ruch v místě a okolí.
Vojenské cvičiště
Letošním rokem vypršel pronájem vojenského cvičiště vojenské správě. Na žádost vojenské správy byl pronájem obnoven za nezměněných podmínek do roku 1950.
Půjčka na obranu státu
I bzenecká obec uznala potřebu pomoci státu a upsala částku 25 000 Kč jako půjčku na obranu státu. Potřebná částka pro to získána z penzijního fondu zaměstnanců města.
Zájem o vodovod v Bzenci
Ve schůzi městské rady dne 2. 7. 1936 byla projednána nabídka firmy Jindřich Janiš, nabízející obci provedení vrtů pro městský vodovod. Bylo rozhodnuto obrátit se v tom směru na firmu Apollo. Dřívější pokusné vrty na hranicích obce Těmic, přes počáteční uspokojivou vydatnost, zklamaly.
Husova vzpomínka
Husova vzpomínka uskutečněna v obvyklé formě v předvečer svátku 6. června 1936.
Regulace a úprava části Horního náměstí
Tuto provedla rodina Fürstova v navázání na jejich rodinný dům čp. 36, vedle něhož vedl obecní chodník. Na týž navazovaly dvě malé chaloupky čp. 34 a 35, jedna vlastněná sl. Ferklovou a druhá v nedávné době odkoupená Fr. Schusterem. Rodina Fürstů (továrna na ocet a rafinérie lihu) přišla totiž na obec s návrhem, že oba domky, stářím sešlé a stavebně nevyhovující, zboří, odstraní a s obcí provede směnu ploch, aby jí bylo možno svůj majetek si oplotit a vyřešit na takto uvolněné ploše zahradu. Obec s tím souhlasí. Mezi domy č. 33 a 472 musí zůstat 8 m široká komunikace, kterou musí Fürstovi vydláždit a za získanou plochu zaplatí obci 10 Kč za 1 m². Tímto opatřením získán také velmi pěkný pohled na Starý hrad od parku na Horním náměstí.
Sportovní hřiště
Minulého roku rozšířilo město Bzenec původní plochu, získanou darem pro účely sportovní, o pozemky nutné pro tělovýchovu a přikročilo současně k nutnému oplocení celého komplexu, takže dnes je v Bzenci, v blízskosti městského koupaliště za drahou sportovní hřiště, vyhovující všem požadavkům. Poněvadž plocha celá byla bez stromů a tudíž i bez stínu, dohodl se sportovní klub „Slovan” s místním včelařským spolkem na osázení okrajů hřiště alejí stromů. To se stalo oficielně v úterý 10. března, kdy byly zasazeny 4 lípy význačnými místními osobnostmi. Aleje budou vysazeny 120 akáty. Po uvítání hostů zástupcem sportovního klubu, mez nimiž byli starosta města s 1. náměstkem i zástupci zdejší posádky děl. pl. 125, bylo přikročeno k zasazení lip do 4 rohů hřiště. Starosta města poukázal na nutnost součinnosti všech složek ve věcech veřejných i na význam sportu pro brannost národa. V letních měsících bude odevzdán stadion svému účelu velkou sportovní slavností.
Sportovní slavnost
V pátek 1. května uspořádal sportovní klub „Slovan” a děl. pluk 125 v Bzenci velkou sportovní slavnost u příležitosti otevření a předání obcí vybudovaného hřiště. Po dopoledních závodech na náměstí (závody v běhu, jízdě na kole, polních hlídek) a velmi pěkném vystoupení vojenské čety s ukázkou zacházení s plynovou maskou za náletu při táboření, při čemž s přestávkami pršelo, nastalo chladné počasí, jež poškodilo odpolední návštěvu na hřišti. Odpoledne sehrán fotbalový zápas kombinovaného mužstva s mužstvem Uherského Ostrohu. Pohár, darovaný obcí, získalo mužstvo zdejší vojenské posádky. Protektory oslav byli: město Bzenec, pplk. děl. pluku Josef Baier a předseda ZTŽ škpt. Brada.
Stálá zaměstnanost v Bzenci
Vhodné počasí bez silnějších mrazů dovoluje, aby se v Bzenci pracovalo na okresní silnici vedoucí městem. V plném proudu jsou práce na přístavbě kasáren a další pracovní síly přibírá firma ing. Souček na betonování vrchní stavby moravního mostu na silnici Bzenec – Strážnice. Poněvadž se jedná o podniky v místě, jsou na nich ve zvýšené míře zaměstnáni jen místní dělníci.
Přednáška
Na časové téma „Co dokážeme branností a spojením všech mravních sil pro svobodu, samostatnost a demokracii” promluvil v Bzenci dne 28. 11. oblíbený kulturní a legionářský pracovník pluku dělostřeleckého Alois Randák z Olomouce. Přednášku uskutečnily zdejší jednoty legionářů a Sokola.
Schůze Moravskoslovenské společnosti
Poslední sraz Moravskoslovenské společnosti svolán byl do Bzence, kdež projednáno vydání bzeneckého čísla revue společnosti u příležitosti vavřineckých slavností v Bzenci, připravovaných na 15. a 16. srpna za spolupůsobení společnosti. Mezi přítomnými byli zástupci Zlínska, Valašsko reprezentováno starostou města Vsetína továrníkem Sousedíkem, okres Půchovský okresním hejtmanem Dr. Brandstillerem a okresním soudcem Teldekem, dále byl přítomen generální ředitel Malík ze Žarošic a četní jiní.
Po srdečných projevech a mnohých významných návrzích došlo k usměrnění další činnosti. Do nejbližší činnosti zahrnuto Zlínsko a Uherskohradišťsko. Předsedal místopředseda ředitel Rudolf Kyncl z Velké, který po zprávě o zdařilých národopisných slavnostech ve Skalici poděkoval ústřednímu tajemníkovi Vávrovi za náročnou práci pro společnost.
Nové družstvo v Bzenci
Okolnost, že bzenecký kraj je známý kvalitní zeleninou, ovocem a vínem, přiměl jednotlivce – zemědělce, že ustavili 2. 8. 1936 v Bzenci ovocnicko – zelinářské družstvo. Členstvo získáno ze zemědělců kraje, majících přirozený i obchodní spád do Bzence. Družstvo se uvede v činnost výstavou, připravovanou na měsíc září tohoto roku, jejímž účelem bude upozornit na kvalitní zemědělské produkty bzenecké.
Obrat k lepšímu
V předválečné době bylo v Bzenci 33 hostinských koncesí, dnes je jich pouze 15 a i ty zcela uspokojují potřebu obyvatelstva. V dobách předválečných a těsně poválečných byla značná poptávka po „pálence” a jiných alkoholických nápojích, dnes zase „jde” jenom víno, jak asi snad v Bzenci jinak nemůže být. Toho dokladem jest značný úbytek na dávce z pálených lihovin obcí vybírané, která vykazuje na rok 1936 paušálem poplatek 903 Kč, zatímco v letech dřívějších vykazovala obnosy tisícové.
Kulturní večer 16. 3. 1936
U příležitosti 86. narozenin prezidenta Osvoboditele uspořádal dělostřelecký pluk 125 akademii. Pečlivě nastudovná hudební a zpěvná čísla účinkujících místní posádky byla vhodně doplněna pěveckým a hudebním kroužkem kyjovského reálného gymnázia, který řídil profesor Vil. Zaoral. Byla to ukázka pěkné spolupráce armády s obyvatelstvem, zvláště pak s mladou generací.
Zemědělská výstava 13. 9. 1936
Okresní sdružení lid. absolventů hospod. škol zeměděl. složkami kraje připravila na neděli 13. 9. výstavu ovoce, zeleniny, hroznů a vína. Protektorát nad výstavou, pro kraj velkého významu, převzali městská rada spolu se zemědělskou rolnickou a vinařskou školou. Projevům zástupců protektorů naslouchalo za krásného nedělního dopoledne naslouchalo značné množství posluchačů na náměstí, mnoho jich bylo v krojích. Výstava, umístěná ve volných místnostech domů sousedících s Lidovým domem, jest obeslána velmi hodnotným ovocem, hrozny, zeleninou a vínem. Vinařské a ovocnářské podniky zastoupeny jsou hroznovými expozicemi. Značně obeslaný odpolední průvod městem se skládal převážně z osob v krásných krojích blízkého i vzdáleného okolí. Pořadatelstvo spolupracovalo s nedávno v místě ustaveným družstvem pěstitelů zeleniny, ovoce a vína.
Bytová tíseň
Tím, že dochází k přístavbě kasáren, byla městu zajištěna též větší posádka. Proto se musí obec postarat i o byty pro vojenské gážisty. Z toho důvodu se počalo uvažovat o získání vhodných ploch pro tyto domy a obec navázala jednání s občany, vlastnícími pozemky před tzv Krčmou. V polovici roku bylo usneseno provésti směnu za uvedené pozemky, a to v poměru 1:3, což se neobešlo bez rušnější výměny názorů rozhodujících, z nichž jedni tvrdili, že stavební místa nutno řádně postupujícím stranám ohodnotit, na druhé straně pak jednotlivci byli názoru, že usnesený poměr je příliš vysoký a že jej nelze dobře odůvodnit. Toto prozatím projednáno v radě dne 2. 6. 1936.
Dar obce církvi československé. Prodloužení lhůty k výstavbě sboru
Koupí domu v čp. 332 v ulici Vracovské získala obec plochy téměř až po potok Syrovínku, mezi jiným též močařisko, jež bylo navážkou odstraněno, aby vznikla na něm stavební plocha.
Při odprodeji vzpomenutých stavebních ploch obrátila se rada starších československé církve na obec se žádostí, aby jí obec darovala 2 stavební plochy při potoku Syrovínce v sousedství rohové stavby Karla Felendy. Žádost svou odůvodnila církev tím, že hodlá na oněch místech postaviti sbor s farní budovou a slíbila, že se tak stane nejpozději do 5 let od doby darovaní, tj. do března 1936. O tomto darovaní bylo rozhodnuto již před 5 roky. Poněvadž tomuto nebylo možno radě starších vyhověti, požádala rada obec o prodloužení lhůty stavby o další tři roky tj. do konce března 1939. Této žádosti bylo jednomyslně vyhověno.
Hasičská zbrojnice
I tato záležitost se velmi těžce rodila. V Bzenci je hasičská zbrojnice pod kostelem naproti čp. 90; ta jest však celým svým zdivem pod zemí, takže v ní nářadí vlhne a kazí se; při jednání o stavbu nové zbrojnice měnily se stále návrhy na staveniště, případně byly kladeny takové požadavky, že s nimi obec, jako opatřovatelka zbrojnice, nemohla souhlasit. Byla prodebatována různá stavební místa: plocha pod kostelem v sousedství mateřské školky, plocha před školou v části farského dvora a pak plocha při nemovitosti čp. 332 v Tyršově ulici. Po několika jednáních dochází k rozhodnutí městského zastupitelstva, které dává pro naznačený účel k dispozici plochu pod kostelem v sousedství pošty a poskytuje bezplatně písek a dřevo s materiálem, eventuelně získaným ze staré zbrojnice. Přispěje též na stavbu částkou 5 000 Kč.
Zlepšení vzhledu města
Tímto označením možno nazvat zakrytí otevřeného příkopu při silnici od templu po Zweigenthalovo (za bývalou židovskou školou). V oněch místech byl totiž otevřený příkop, skládka to všech odpadků apod. Za tmavých večerů nebylo skutečně bezpečno přecházeti v těch místech do Sokolovny, ani z ulice Vracovské na Horní náměstí. Proto taky TJ Sokol městské radě za tento počin písemně poděkovala.
Stavební blok v Olšovci
Pan Miroslav Skála požádal o schválení rozdělovacího plánu na pozemku pč. 7247 v Olšovci, kde projektoval další stavební místa s jednostrannou ulicí. Šířka ulice se stanoví na 10 m, prozatím však jako jednostranná na šířku 6 m. Tímto opatřením získána další stavební místa tak naléhavě v Bzenci potřebná a započato hned se stavbou rodinných domků na dříve již odprodaných stavebních plochách.
Přístavba v domě č. 332
Na městské kanalizaci pracující firmy se zavázaly, že v odměnu za zadání těchto prací postaví obci pro místní chudé rodiny tři samostatné pokojíčky při štítové zdi od skladiště, když si obec dá materiál, totiž cihly a dřevo. Za příplatek 2 000 Kč získala obec tři místnosti, které od té doby jsou obydleny rodinami zdejších chudých, mezi nimiž je veřejný posluha Baubín, jenž postoupil obci domek čp. 425.
Narozeniny prezidenta Dr. Edvarda Beneše
V předvečer narozenin jeho dne 27. května 1936 konala se slavnostní schůze městského zastupitelstva ve vyzdobené zasedací síni za účasti zástupců zdejší posádky, úřadů a škol. Slavnostním řečníkem byl člen rady p. Martin Antl. Po tomto projevu byl předsedajícím starostou Františkem Kučerou tlumočen návrh městské rady, aby totiž pan prezident republiky byl jmenován za své zásluhy o náš národ a stát čestným občanem města a aby z této slavnosti byl mu poslán na hrad telegram. Návrh přijat jednomyslně s dlouho trvajícím potleskem. Skutečně bylo velmi mnoho obyvatelstva, jež čekala na další slavnostní akt před radnicí, kde pak měl proslov starosta města. Slavnostní výzdobou obce a večerním osvětlením dán zvláštní výraz lásky a oddanosti k osobnosti pana prezidenta. Daleko byl viditelný oheň, zažehnutý na Starém hradě před zakončením slavnosti. Dlouho před tím nebyla státní hymna zpívána s takovým zanícením a oduševněním, jako v den toho svátku pro Bzenec.
Školský újezd bzenecký
I v tomto roce se pracovalo na újezdu. Původně újezd sestaven z obcí Bzenec, Těmic a Domanína. Později projevila o újezd zájem obec Syrovín z poloviny okresem kyjovského, s níž případ projednán. Navštěvovaly ještě tehdy bzeneckou měšťanskou školu jak děti ze Syrovína, tak i ze Žeravic, takže obec považovala za svou morální povinnost ujati se obce syrovínské a to tím spíše, když ona sama požádala o převzetí do bzeneckého újezdu. Již při tom je znatelná protiakce sousední obce Moravský Písek, zahajující činnost ve svůj prospěch.
Plochy získané od manželů Dedkových
V měsíci únoru předložil JUDr. Josef Togner účet na 3 332 Kč za zaknihování části ploch, získaných obcí za zbytkového statku, jenž patří teď manželům ing. Lad. a Olívii Dedkovým, čímž tato záležitost pro obec vyřízena.
Změna v osobě odborného lesního hospodáře
Počátkem roku oznámil lesní kontrolor Jan Steé, že rezignuje na místo odborného lesního hospodáře u obce. Poněvadž na rozlohu lesů obec musí mít odbornou sílu, bylo navázáno jednání s ing. Proškem, později s lesmistrem Karlem Schonböckem, který tuto funkci převzal dnem 1. prosince 1936.
Elektrizace města
Aby bylo možno přistoupit k elektrifikaci města po první světové válce, vypsala obec elektrárenskou půjčku, která byla úrokována 6 %. S ohledem na změněné poměry na peněžním trhu bylo rozhodnuto městskou radou, že snižuje úrokovou míru elektrárenské výpůjčky na 5 %, a kdo by s tímto opatřením nesouhlasil, má možnost získat půjčený kapitál po tříměsíční výpovědi zpět. Tímto opatřením snížila obec uspokojivě jednu ze svých výdajových položek.
Zlepšení cesty ke koupališti a rafinérii
V letních měsících brodí se navštěvníci koupaliště prachem na neupravené polní cestě vedoucí od nádraží k rafinérii, neboť tato rozrušována silnou automobilovou dopravou, v době dešťů je pak velmi blátivá. V lednu podaný návrh na úpravu této cesty byl doplněn nabídkou firmy E. Fürst z měsíce června, že pro ten účel věnuje 5 000 Kč.
Pokračovací školství
Toto je ve velmi špatné situaci a nemá milosti u nadřízených úřadů. Proto také nebyly schváleny učebny, jež požadovány samostatné a narychlo vyřešeny tedy skutečně neuspokojivě v domě čp. 332. Oděvní škola sice městu vrácena, uvažuje se o rozšíření jejího okruhu působnosti na Vracov, Žeravice a Strážnici, zdá se však, že i dny jejího života jsou sečteny. Počítá se i se speciálním kurzem zelinářským. Velmi pěkný zápis byl i na živnostenské škole pokračovací pro školní rok 1936/37, kdy zapsáno 41 žáků a žaček, ale od započaté akce není nic dobrého k očekávání.
CPO civilní protiletecká obrana
Na daný příkaz bylo rozhodnuto, že obec zařídí všechno potřebné. Do kurzu velitelů vyslán jako vedoucí místní služby CPO náměstek starosty p. Jan Kuchař do Lutína. Později obec zakoupila nejnaléhavější potřeby: 3 masky á 151 Kč, 2 masky á 245 Kč a 2 asanační obleky á 580 Kč, obleky zakoupeny u firmy Fatra v Napajedlích, masky u firmy Chema v Lutíně. Náměstkem velitele ustanoven obcí vrchní četnický strážmistr ve výslužbě Soukup. I hasičstvo se zapojilo vhodně do akce a uskutečnilo ihned samaritský kurz z 22 kurzistkami.
Okresní silnice v průtahu města Bzence
Mělo-li dojíti k této stavbě i pro město důležité a z důvodů strategických naléhavě žádané, musela obec přikročiti k odkanalizování města aspoň v místech, jimiž prochází komunikace.
Dále se musela obec zavázat, že poskytne všechny plochy potřebné na rozšíření a napřímení silnice, ať se jedná o volná prostranství či nemovitosti (proto vykoupen Baubínův domek u Syrovínky) a odstraněn Jurečkův sklep ve Vracovské ulici a všechny v cestě stojící ohrady, ploty a stromy, jež všechny podél silnice vykáceny. Na tyto podmínky přistoupilo městské zastupitelstvo na schůzi dne 7. května 1936. Proto také došlo k úpravě čel sklepů v Olšovci mezi domy Pogody a Hubra, kdež nejen postavena nová čela sklepů, ale mezi ně vsunut i sklep nově postavený p. Daněčkem, Holahovským a Vojtěchem. Nepřehledné oblouky vyřešeny pro automobilový provoz zvláště u kasáren zmenšením obecního parku a odstraněním nevkusného dřevěného plotu, pozůstatku to po nemocnici z první světové války. Na úhradu nákladů na obrubníky a zlepšení vozovky si obec vypůjčila částku 200 000 Kč pro okres uherskohradišťský, nepřistoupila však na další příspěvky, po obci dále z různých dalších titulů požadované. Výpůjčka dále získána jako komunální u uher. hradišťské pojišťovny.
Přístavba kasáren
Jednu z největších potíží při řešení přístavby kasáren činilo městu opatření peněz. Obec se obrátila na mnohé ústavy, všude však byla odmítána s tím, že ústavy mají povinnost pečovati o obce ve svém okruhu působnosti. Proto byla navázána jednání i se spořitelnami ve Zlíně a v Napajedlích, kdež se nám u obou podařilo získati peníze na potřebné stavební náklady. U spořitelny zlínské získán obnos 1 100 000 Kč, zbytek stavebních nákladů a část krytí pro jiné potřeby města získány u spořitelny města Napajedel. Dlužní úpis zlínské spořitelny schválen ve schůzi městského zastupitelstva dne 7. května 1936.
Kanalizace v Bzenci
S urychleným tempem se pracuje na kanalizaci města, neboť jednou z podmínek, má-li dojít k vybudování silnice místem jest, že všechny přilehlé plochy musí být odkanalizovány. Proto se usnesla městská rada 16. 1. 1936 vydati příkaz, aby všechna vyústění z domů, svádějící povrchové vody do otevřených příkopů a svody dešťové vody z rýn, byly svedeny do městské kanalizace, čímž město získá značně i na vzhledu.
Změna názvu stanice Bzenec – Mor. Písek na Mor. Písek
Obec bzenecká se bránila snaze činitelů státních drah, aby došlo ke změně označení žel. stanice, až dosud vžité pod označením Bzenec – Mor. Písek. Bohužel se neubránila, ačkoli dodává do této stanice jistě více než sousední obec, ať se týká zásilek kusových či vagonových a přes to, že část stanice leží na bzeneckém katastru. O tom rozhodlo ministerstvo železnic. V tomto jednání velmi průzračně hrála roli politika. Podotýkám, že cukrovar platí na vozném okrouhle 900 000 Kč ročně, posádce dochází pro Bzenec více než 100 vagonů zboží, jinak stručně počítáno dává Bzenec stanici Moravský Písek 70 % života.
Zmenšené strádání nezaměstnaných
Obec obdržela příděl 100 q uhlí pro nezaměstnané. Touto nepříliš velkou akcí se aspoň z části nezaměstnaným ulehčilo. Obec se snažila svými pracemi mírnit nezaměstnanost a za to přijímala z titulu produktivní péče o nezaměstnané příspěvky minimální sociální péče, jež do Bzence došly několikrát a dle záznamů byly v těchto výších: 3 692 Kč, 5 984 Kč a 5 232 Kč.
Zastoupení Bzence v okresu
Podle došlé zprávy městské radě stal se p. Jan Goliáš, rolník z Olšovské ulice, členem okresního zastupitelstva v Uherském Hradišti, čímž se opět zvýšil počet zástupců města Bzence v okrese, beztoho dosud značně nepatrný.
Veřejné osvětlení v Bzenci
Koncem roku 1936 svítilo v noci v Bzenci:
111 žárovek o síle 40 wattů.
1 žárovka o síle 60 wattů.
2 žárovky o síle 100 wattů.
8 žárovek o síle 300 wattů.
Výměna žárovek byla mezi obcí a ZME paušálována. Za výměnu těchto žárovek platila obec v roce 1935 obnos 605 Kč.
Vavřinecké slavnosti a bzenecká pouť
Na konec zápisu za rok 1936 připisuji zprávu o průběhu vavřineckých slavností. Městskou radou přijat návrh, aby tyto slavnosti byly letos oslaveny způsobem skutečně důstojným a propagačním pro město. Akce se ujal početný pracovní výbor, který však postupem času se zmenšoval, až nakonec zůstali jenom ti nejvytrvalejší. Bylo rozhodnuto, aby slavnost sv. Vavřince byla oslavena okázalým způsobem.
Scény pro vystoupení mnoha herců, provádělo se něco podobného jako před několika lety provedla Odbočka svazu čs. důstojnictva, ovšem v měřítku značně větším, sestavil místní občan štábní strážmistr ve výslužbě Gustav Bouda, režii všech scén vzal odborný učitel František Běhal.
Scény nacvičeny s hudbou a zpěvy, na Starém hradě postaven starý lis, vypůjčený ze sklepu p. Sýkory, dále postaveny vinice a bouda.
Krásnými reklamními plakáty od akademického malíře Lejčka z Veselí (originál zakoupen a je na radnici, reprodukci provedl Melantrich) se docílilo, že plocha na Starém hradě daleko nestačila. Třebas se počítalo s velkou návštěvou, došlo k úplnému chaosu a poněvadž nefungovaly pokladny, že obci jaks pořadatelce uniklo několik tisíc na vstupném.
Scény byly vysílány čsl. rozhlasem, který z důvodů akustických nedovolil, aby vysílal i místní rozhlas a tak se stalo, že návštěvníci nejen že nic neviděli, ale sami neslyšeli jednotlivé herecké výstupy. Bylo mnoho rozladění, zvláště u osob, které přijeli z míst značně vzdálených. Plocha na Starém hradě je pro tak velkou návštěvu nepostačující.
V den bzenecké pouti uspořádán v zámeckém parku koncert, na němž účinkovala krojovaná slovácká kapela. Koncert se velmi vydařil. Menší úspěch měla již večerní akademie v Sokolovně; na ní měli několik vystoupení hosté ze Slovenska, kteří následkem požití větších dávek vína a jiných lihových nápojů nadělali mezi místními občany mnoho zlé krve a uškodili tak sbližovací tendenci obou národních složek.
Přes tyto nedostatky byl celý tento podnik aktivní asi 7 000 Kč, ač mohl být mnohem vyšší. Zdá se, že i Bzenčané si zasabotovali, poněvadž nechtěli zprvu ani půjčit koně do alegorických vozů.
Zapomněl jsem uvést, že dopoledne v neděli byl program slavností zpestřen vystoupením dvou krojovaných skupin, které předvedly v hodinovém programu některé slovácké zvyky (stavění máje, pod šable aj.). Výstupy byly i filmovány a obec chce tento film doplnit zvláště vinobraním a tím pak propagovat své město. Byla uspořádána i fotosoutěž s velmi pěknými výsledky. V budově školy uspořádána výstava obrazů, podobná výstavka uspořádána i v tzv. modrém sále Lidového domu. Prodávány i džbánky z keramické dílny Ouředníčkovi z Tupes v režii pořadatelů. Pro slavnosti vyšlo zvláštní číslo Moravskoslovenské společnosti „Bzenec” ve zvýšeném nákladu, dále bylo vydáno několik tisíc korespondenčních lístků s pohledem na Starý hrad, který zpracoval odborný učitel Ctibor Šťastný, jež byly opatřeny razítkem vavřineckých slavností. V renovovaném sále radnice byla uspořádána výstavka památek bzeneckých. Výstavu navštívilo za dva dny přes 1 000 zájemců. Vyloženy byly privilegia obce, cechů, instalovány doklady o víně z dob dřívějších i z doby nynější, vystaveny Slovácké kroje aj.
Jako klad slavností nutno uvést, že až na výčep na Starém hradě bylo prodáváno víno nejlepší jakosti, zvláště v zámeckém sklepě, kde se zapomínalo na některé nedostatky slavností. Vstupné na celý den za osobu bylo 6 Kč.
Připomínám, že vedoucí činitelé slavností, zvláště p. Miroslav Skála, ředitel vinařského družstva a městský tajemník Antonín Válka, mají na delší dobu pro Bzenec odslavnostňováno!
Schůze městského zastupitelstva a rady
V roce 1936 konala městská rada celkem 27 schůzí, městské zastupitelstvo se sešlo k 5 schůzím, stejný počet schůzí má i obecní finanční komise. Mimo tyto činitele se scházely nepravidelně ještě různé pomocné komise, jako podpůrci rady města.
Tímto zápisem uzavírám
tuto pamětní knihu.
Zápisy roku 1937 jsou v druhé pamětní knize.
Jan Hirš, profesor, Bzenec 806