Kronika města Bzence – rok 1924
V roce 1924 znovu dopřáno bzeneckým občanům spatřiti prezidenta republiky, když projížděl stanicí Bzenec-město na své zpáteční cestě do Prahy. Tohoto roku konaly se v obci nové volby, tentokráte zvláště rušné a opravena kaple na Starém hradě; ostatní místní události byly podřízenějšího dosahu.
Projekt nové ulice
Ve schůzi obecního zastupitelstva dne 12. února schválen projekt nové ulice od nádraží do města dle návrhu inž. F. Beneše z Uh. Hradiště. Šířka ulice stanovena na 24 m, šířka obou nábřeží i s řečištěm Syrovínky na 30 m. Občanům, kteří chtějí v těchto místech stavěti a musejí zde obci bezplatně postoupiti určitou část plochy, poskytne obec příspěvek ve výši ½ ceny, za kterou obec odprodává toho času své stavební plochy.
Přetrhnutý drát elektrického vedení
Dne 5. února po 9. hodině večerní, přetrhl se drát elektrického vedení a zůstal ležeti na cestě. Rolník Pavel Růčka z Bzence vracel se toho večera vozem z výročního trhu a u zmíněného domu zapředl se i skoněm do drátu. Kůň byl ihned usmrcen a rolník vida co se stalo, volal o pomoc. Přispěchavšími lidmi byl drát odklizen a postiženému poskytnuta pomoc. Z nebezpečí vyvázl zmíněný občan lehčím otřesením nervů.
Obecní volby 1924
Dne 5. května vypsány byly okresní politickou správou na neděli 1. června 1924 volby obecního zastupitelstva. Pro poměrně krátkou dobu vyvinuly všechny strany horečnou činnost k přípravám pro nastávající volby a ohlas toho jevil se v novinách i z řečnických tribun.
Během měsíce května vystřídala se v obci řada řečníků a politické tyto schůze bývaly nad obyčej navštěvovány. Krajinské časopisy hemžily se články, v nichž útočeno na jiné politické strany i na jednotlivé její členy a v mnohých případech opomenuto společenského taktu i slušného volebního boje a napadáni dosavadní členové obecního zastupitelstva i nově kandidující.
Strana agrární, do této doby v obci počtem nejsilnější pro různost názorů na činnost ředitele Dedka jako člena obecního zastupitelstva a i jiných svých zástupců na radnici se rozštěpila na dva směry, na pravověrný směr republikánského venkova s ředitelem Dedkem a na místní pokrokové rolníky, jež vedl dosavadní starosta Jos. Bunža. Obě strany hodlaly kandidovati samostatně a sestavovaly své kandidátní listiny. V poslední době učiněny několikráte pokusy o dohodu obou směrů, jež nevedly k cíli a krize nebyla překonána ani společnou schůzí příslušníků obou skupin, na které zprostředkovatelem byl přísedící zemského výboru moravského V. Stoupal. Na této velmi živé schůzi navrhováno, aby obě sestavení kandidátky sloučeny byly tak, že by utvořena byla společná kandidátka, na které by střídavě bylo po jednom z pokrokových rolníků a po jednom ze strany agrární. Rolníci na tento kompromisní návrh nepřistoupili poukazujíce na početní svou převahu a tak poslední pokus o překlenutí této mezery ve straně republikánského venkova se nepodařil.
V této bouřlivé schůzi, na kterou se v hojném počtu dostavili i stoupenci jiných stran, činěny byly výtky řediteli Dedkovi pro jeho činnost jako člena městské rady i pro jeho veřejnou činnost. Do debaty zasáhl i člen městské rady Lud. Vojáček, který užil výroku, že řed. Dedek je neštěstím Bzence, za který byl jmenovaným zažalován a odsouzen u okresního a po odvolání i u krajského soudu ke 200 Kč pokuty a při nedobytnosti ke 4 dnům vězení podmínečně na 1 rok.
Volební boj se stupňoval v poměru v jakém blížil se den voleb a vyvrcholil posledními dny květnovými, kdy všechny strany vydaly provolání ve formě letáků, kde dovolávaly se přízně voličů.
K volbám podáno bylo celkem 8 kandidátních listin, č. 1 nesla kandidátní listina strany komunistické, č. 2 strany lidové, č. 3 čs. socialistů, č. 4 strany židovské, č. 5 národ. demokratické, č. 6 živnostenské, č. 7 pokrokových rolníků, č. 8 republikánské strany čs. venkova. Legionáři měli společnou kandidátku s čs. socialisty.
Konečně byly volby skončeny a výsledek ještě téhož večera oznámen vyhláškou a bubnem. Dle něho obdržela
| strana komunistická | 286 hlasů a | 4 mandáty |
| lidová strana | 521 hlasů a | 8 mandátů |
| čs. socialisté | 368 hlasů a | 5 mandátů |
| židé | 127 hlasů a | 2 mandáty |
| nár. demokraté | 149 hlasů a | 2 mandáty |
| strana živnostenská | 198 hlasů a | 3 mandáty |
| pokrokoví rolníci | 376 hlasů a | 5 mandátů |
| rep. str. venkova | 90 hlasů a | 1 mandát |
Jeví se tudíž značné přesuny hlasů proti posledním volbám u strany lidové, čs.socialistů a agrárníků.
Zvoleni byli za stranu komunistickou: Sekánek Fr., Somr Ant., Repík Jan, Daněček Fr.
Za čs.socialisty: Vojáček Lud., Viterna Kar.(legionář), Pařízek Leop., Felenda Karel, Dufalík Jos.
Za židy: Bűchler Jindř., Dr. Klein Gabriel.
Za národní demokraty: Kučera Fr., Skála Mir.
Za živnostníky: Přerovský Fr., Antl Martin, Švajda Rud.
Za pokrokové rolníky: Bunža Jos., Vašík Fr., Ostrézi Fr., Tvarůžek Jos., Ventrča Josef.
Za republikánskou stranu čs.venkova zvolen Brázda Fr.
Sotvaže bylo po volbách, při nichž vyplýtváno tolik energie, nastaly nové kombinace na úřad starosty a jeho 2 náměstků. Z některých stran projevila se nechuť voliti za starostu dosavadního starostu Jos. Bunže a tak došlo znovu k seskupování a k navrhování vhodných osob. Vše dělo se tajně a na veřejnost pronikaly zprávy neurčité a hodně zkreslené. Konečně učiněna po mnohých kombinacích dohoda mezi stranou komunistickou, lidovou, čs. socialistů, živnostenskou a nár. demokratickou, aby za starostu zvolen rolník Fr. Kučera, za I. náměstka Fr. Přerovský a za II. náměstka Fr. Bukvald. Členové zastupitelstva z těchto stran sešli se těsně před volbou starosty k poslední poradě, kde všichni závazně prohlásili, že budou voliti shora navržených, což se také disciplinovaně projevilo.
Starostou zvolen Fr. Kučera, I. náměstkem Přerovský Fr., II. náměstkem Bukvald Fr.. Za členy městské rady zvoleni: Sekánek Fr., Hostýnek Jan, Jakša Pavel, Vojáček Lud., Felenda Kar., Přerovský Fr., Vašík Fr., a Ostrézi Frant.
Souhlas ke koupi statku
Hned v první schůzi nově zvoleného obecního zastupitelstva dne 12. července konané, usnešeno 25 hlasy, aby obec zakoupila zbytkový statek v Bzenci a pověřila své zvolené zmocněnce, aby kup provedli za kupní cenu od 1 400 000 Kč níže. Za zmocněnce ku jednání zvoleni: starosta Kučera Fr., Jakša Pav., Vašík Fr., Felenda Kar., Sekánek Fr., Přerovský Fr., Skála Mir., Bűchler Jind. a Brázda Fr.
Prezident projíždí Bzencem
Dne 27. června projížděl prezident T. G. Masaryk nádražím Bzenec-město, vraceje se do Prahy ze své cesty po Moravě. Pro Bzenec byl tento den mimořádným svátkem a již od časných hodin ranních pozorovati bylo živější ruch ve městě i nádraží, kde chvatně dokončovány poslední přípravy k výzdobě. Prostranství před nádražními budovami proměněno v les stromků, budovy ozdobeny chvojím, prapory a barevnými stužkami, nástupiště posypáno pískem. Rovněž stožáry lamp a telegrafní tyče a budky po celé trati vyzdobeny svěží zelení a praporky. Celé město zahalilo se v moře praporů, jimž vévodil vysoko vlající prapor na Starém hradě, který zdaleka milému tatíčkovi kynul na pozdrav.
Po poledni seřazovalo se obecní zastupitelstvo, spolky, zástupcové posádky, občanstvo i školní mládež z Bzence i okolí před radnicí, odkudž s hudbou odebral se celý průvod na nádraží, kde vše v horečném napjetí očekávalo příjezd prezidentův. Po chvíli netrpělivého očekávání zahřměly rány z hmoždířů vypálené na Starém hradě a oznamující, že vlak prezidentův vjel na bzeneckou půdu. Hruď všech přítomných se zatajila, srdce počala prudce tlouci a v okamžiku na to za zvuků národní hymny vjížděl bohatě ozdobený vlak krokem do stanice.
Touha viděti prezidenta tváří v tvář a vyměniti s ním několik slov byla mocnější než zákaz úřadů nezadržovati vlaku a když vlak mírným tempem projížděl stanicí, skočila do vlaku členka Sokola v slováckém kroji slečna Přerovská a podala p. prezidentovi do vlaku košík s několika láhvemi nejlepšího bzeneckého vína, dále skvostně v kůži vázané dílo „Paměti města Bzence“ a pergamenový svitek s ručně malovaným obrázkem staré bzenecké lípy a několik větviček této památné lípy. Uvnitř svitku byl otisk prastaré a vzácné bzenecké pečeti. Obsah pergamenu byl následující: Pane prezidente! Vděčné a oddané občanstvo města Bzence věnuje Vám v dnešní slavný a památný den Vaší přítomnosti na půdě zdejšího města skrovný dárek – několik snítků starobylých, tisíciletých bzeneckých lip. V jejich větvích šumí zkazky dávných dob, jich listy šeptají o slávě i utrpení českého národa. Koruna jejich chví se vzpomínkami radostnými i žalostnými. Pamatují doby slávy a rozkvětu, kdy český národ kráčel jako vzor celému světu a skrývají se v nich i trpké vzpomínky poproby a třistaletého národního utrpení doby pobělohorské. Přišel však den, kdy skleslé lístky lip se radostně vztyčily, kdy z korun jejich zazněl velebný zpěv: Jsme svobodni! Za tyto skvělé okamžiky vděčíme pane prezidente Vašemu velkému životnímu dílu. I váš život připomíná nám život těchto věkovitých lip. Po šťastném, bezstarostném dětství, věk mužný plný bojů za práva a spravedlnost, doba úporné práce a mnohdy i utrpení, pak heroický zápas a konečně slavné vítězství. Příjměte tudíž, pane prezidente skrovný dárek vděčného lidu, větévky stromu, jenž jest nám symbolem Vašeho velikého životního díla. Pane prezidente, buďte nám dlouho zdráv! Bzenec dne 27. června 1924.
Když občanstvo hrnulo se před vlak, zvolňoval tento tempo až zastavil. Na to přivítali pana prezidenta zástupci města a posádky. Prezident vlídně poděkoval a stiskl okolo stojícím pravici. Potom nachýliv se z vlaku, promluvil několik slov s bývalou spolužačkou Anežkou Jančí, rozenou Kratinovou, která jej uvítala jako bývalého kamaráda z dětství, jež společně trávili na dvoře v Čejkovicích. Za nadšeného volání ztrácel se vlak s prezidentem zrakům zástupců.
Révokaz
Podloudně přivezeny byly do Bzence sazenice vinné révy, nakažené révokazem. Občanstvo bylo varováno před dovážením i kupováním takových sazenic ze zamořených krajů a zároveň vyzváno, aby posečkalo s předčasným sbíráním hroznů až do dnů veřejného vinobraní.
Elektrizace kolonie
Ve schůzi obecního zastupitelstva ze dne 24. září usneseno, aby přikročilo k provedení projektu elektrizace kolonie Bzenec–Písek, jejíž náklad si vyžádá asi 60 000 Kč. K úhradě přispěti měl cukrovar obnosem 15 000 Kč, firma Hromadové částkou 9 000 Kč ve formě postavené transformační budky a dráha 13 000 Kč. Zbytek uvolila se uhraditi obec.
Zahrádky před domy
V téže schůzi usneseno dále povoliti zřizování zahrádek před okny po levé straně ulice Olšovské od domu Jos. Bunže č. 214 směrem ke kasárnám s výhradou, že budou ozdobně oploceny a provedeny podle ustanovení městského stavebního úřadu. Plocha obecní ohrazená zahrádkami byla pronajímána za roční nájemné 20 h za 1m².
Kaple na Starém Hradě opravena
Dne 5. října vysvěcena byla kaple na Starém Hradě od K. Wisnara, světícího biskupa olomouckého za účasti lidu domácího i přespolního.
Když dne 15. září 1915 zapálil blesk střechu i věž této kaple, pomýšlelo se ihned v následujících letech na znovuzřízení této vzácné stavitelské a historické památky; leč doba válečná nebyla přízniva pro uskutečnění tohoto plánu a tak čekala trpělivě radostných svých dnů, aby se zaskvěla dalekému okolí v původním a krásnějším rouchu. V lidu udržovala se touha po jejím znovuzřízení, sílená čas od času zájmem, jenž objevoval se často v novinách a časopisech. Na pozoruhodnou tuto památku upozorněn byl katechetou Jos. Hanákem tehdejší konzervátor a architekt Vlad. Fišer z Brna, který zdarma zhotovil plány na její opravu. Jos. Hanák věnoval na opravu výtěžek svých „Pamětí“ a rovněž obecní zastupitelstva jevila o věc značné pochopení, ba nechybělo ani jedinců, kteří v obecních sezeních zasazovali se o brzké uskutečnění tohoto projektu.
Při tak všeobecném porozumění, jež vyrůstalo přímo ze života, bylo zapotřebí jen nepatrného podnětu, aby myšlenka uvedena v život. A tak když velkostatkář Ant. Mágnis na žádost zdejšího faráře daroval na opravu potřebné dřevo ze svých lesů, spělo vše rychlým tempem vpřed. Podala se žádost Státnímu památkovému úřadu o podporu a k jeho návrhu povolilo ministerstvo školství a národní osvěty 25 000 Kč státní subvence, obecní výbor usnesl se, aby zbytek nákladu se hradil dary a konkurenčními přirážkami a věnoval z obecní pokladny k tomuto účelu 10 000 Kč. Obětavější občané dováželi svými potahy zdarma dříví a písek a někteří členové obecního zastupitelstva podnikli v srpnu t.r. sbírku po domech, jež vynesla 16 000 Kč.
S opravou, jež prováděla firma bratři Hromadové v Bzenci, začalo se koncem května 1924 a koncem září téhož roku obnovena byla kaple v původní své podobě až na střechu, jež pokryta na místě šindelu křidlicí a že věž poněkud zvýšena a opatřena bleskosvodem; uvnitř pak oltářní obraz očištěn a pozlacen.
Celkový náklad na opravu vyžádal si obnosu 75 827,30 Kč a počítáme-li hodnotu prací a potahů zdarma konaných částkou 2 000 Kč a hodnotu stavebního dříví darovaného velkostatkem cenou 6 300 Kč, stála celá oprava něco přes 84 000 Kč. Do věžní báně uloženy pamětní listiny a to obcí bzeneckou i farním úřadem, různé soudobé pečetě a mince.
Ku slavnosti svěcení kaple zažádal farní úřad městskou radu, aby se oficiálně zúčastnila vítání biskupa Wisnara. Městská rada ve schůzi dne 28. srpna 1924 zmíněnou žádost po dvojím hlasování většinou (5 hlasy) zamítla, ale na opětnou žádost farního úřadu opětně po dvojím hlasování 5 hlasy se usnesla zúčastnit se oficielně uvítání. Při tomto jednání, jež konalo se ve schůzi městské rady dne 11. září t.r. odhlasováno bylo, aby záporné usnešení ze schůze dne 28. srpna bylo zrušeno, než přikročí se k hlasování novému o vítání biskupa.
Oslava 500. výročí smrti Jana Žižky
Dne 27. října v předvečer svátku naší samostatnosti konána jako každoročně oslava, spojená tentokráte s oslavou 500. výročí úmrtí Jana Žižky z Trocnova. Pořádaly ji všechny místní pokrokové spolky pod protektorátem městské rady. Průvod na náměstí seřazený vyšel s hudbou od radnice ke kasárnám, kdež se připojila posádka a odtud šlo se k sokolovně lampionovým průvodem ulicemi osvětlenými a ozdobenými. U sokolovny promluvil k zástupcům profesor Fišer z Uh Hradiště o Janu Žižkovi. Druhý den 28. října koncertovala od 10 h – 11 hod. dopoledne na náměstí hudba.
Sklizeň vína v r. 1924
Vinobraní v tomto roce bylo od 8. až do 15. října za pěkného počasí. Mnozí si se sbíráním přispíšili. Po stránce mnohosti byl výtěžek nadprostřední, pokud se týká dobroty, bylo víno nadprůměrné díky příznivé pohodě posledních dnů, která mnoho napravila, co chladný srpen zameškal. V dobře vedených vinohradech nabrali se na měřici 3 hl, jinde 1,5 hl. lipka, sylván, časlador, portugalské, burgundské daly sklizeň prostřední, rulandské burgundské a tramín podprostřední. Vína spíše sebraná měla 15 % cukernatosti, později sebraná 20,5 % cukernatosti. Litr vína prodával se za 7,50 až 12 Kč podle jakosti a vyrobeno bylo v tomto roce asi 900 hl vína.
Počasí a úroda
V roce 1924 byla velmi dlouhá a studená zima, jež trvala až do května, takže jara vůbec nebylo. Úroda v r. 1924 na zeleninu a obilí byla prostřední, na ovoce malá, jelikož po dlouhé zimě následkem velkých veder téměř všechno ovoce vzalo za své.
Regulace Syrovínky
Na podzim roku 1924 provedena byla kolaudace regulovaného potoka Syrovínky.
Potok Syrovínka, jehož dno na mnohých místech bylo výše než okolní niví, způsoboval za většího rozvodnění častější zátopy okolních pozemků a proto pomýšleno již v dřívějších letech na řádnou regulaci jeho. Mezi jinými byl to zejména ředitel Dedek, který již v roce 1902 a i v potomních letech poukazoval na škody povodněmi způsobované a měl tehdejší správu obce k tomu, aby za pomoci země upravila tok zmíněného potoka. Leč pro malé pochopení tehdejších funkcionářů města a z obavy před přílišným zatížením obce a poplatnictva k podniku stále nedocházelo. Když však škod potokem způsobených stále přibývalo a když konečně podařilo se i občanstvo přesvědčiti o potřebnosti regulace, přikročeno konečně k realizování tohoto projektu. V dubnu roku 1909 konala se schůze starostů z Ořechova, Domanína,Těmic a Bzence, kde utvořeno vodní družstvo, jež by provádělo přípravy k úpravě potoka a intervenovala u příslušných úřadů o podporu. Předsedou zvolen Jos. Orlický, starosta Bzence, místopředsedou Ant. Vaculík ze Syrovína, jednatelem Jos. Karásek, tajemník města Bzence.
Délka potoka rozdělena na tři sekce a to první sekci od pramenů Syrovínky ke „čtyřem lindám“ na pozemcích „Pod Báchory“ a délka její obnášela 8,7 km; II. sekce od čtyřech lind k náspu severní dráhy v délce 5,2 km a III. sekce od severní dráhy k ústí do Moravy v délce 5,3 km. Celý podnik rozpočten tehdy na 3/4 mil. Kč.
S pracemi začalo se v r. 1913 na podzim a to ve II. sekci. Řízením prací pověřen zemský inženýr Josef Kříž. Za škody mimo území vlastního potoka způsobené vypláceti se měla náhrada 200 Kč za 1 ha poškozené půdy. Koncem toho roku přikročeno též k rozpočítání členských příspěvků a sice 1 Kč za každý ha odvodněné půdy.
V roce 1914 zadány regulační práce zemní a opevnění břehů ve II. sekci firmě inženýr Jaroš Vlad. a Hora Arnošt v Uh. Hradišti, stavba objektů firmě Jániš Lazar v Přerově. Peníze ku krytí běžných nutných vydání vypůjčovaly se u Spořitelny města Bzence, větší částky u Zemědělské banky v Brně, než mohly býti kryty státními a zemskými subvencemi.
Dne 14. října 1914 usmrcen byl zřítivší se hlínou při stavbě betonového mostu u bývalého dolního mlýna u Olšovce zemský inženýr Alois Gaisler z Pozlovic, zaměstnaný jako dozorce.
Za války regulační práce byly přerušeny a znovu v nich pokračováno až na jaře v r. 1919. Po válce byl dlouho předsedou vodního družstva ředitel hospodářské školy Lad. Dedek. V r.1920 dokončeny práce ve III. sekci, v letech dalších postupně ve II. a I. sekci, takže v roce 1924 regulace provedena úplně.
Celkový náklad činil v III. Sekci: 326 972,74 Kč, v II. Sekci 1 186 356,40 Kč, v I. Sekci 1 504 556,70 Kč. Stát přispěl v I. a III. Sekci 40 %, země 30 %; v I. sekci stát 45 %, země 35 %.
Staré koryto Syrovínky odprodáno na sousední majitele za cenu 1,50 Kč za 1 plošný sáh, zaveženo a upraveno na polní cestu.
Rozpočet na r. 1924
Rozpočet na rok 1924 jevil se potřebou 565 376 Kč, úhradou 328 482 Kč, schodek 236 894 Kč hrazen jednotnou 280 % přirážkou.
Stav školství
Ve školním roce 1924–25 zapsáno bylo na obecné škole chlapecké 135 žáků, na měšťanské chlapecké 171 žáků; na obecné dívčí 185 žákyň, na měšťanské dívčí 117 žákyň. Všech dětí zapsaných bylo v tomto roce 608.
Na dvouroční živnostenské škole pokračovací v tomto roce v prvním ročníku 65, v druhém ročníku 52 žáků, celkem 117 žáků. Při každé třídě byla pobočka. Děvčat bylo 14.
Na rolnické a vinařské škole v I. ročníku 11, ve II. ročníku 14 žáků; většinou byli to žáci přespolní.
Hospodářská škola
Hospodářský spolek Velehradský, jehož úkolem bylo zvelebovati a podporovati hospodářství v kraji slováckém a jenž konal za tím účelem četné přednášky pro poučení hospodářů, založen byl v r. 1864 na Velehradě. Spolek zřídil v r. 1883 v Bzenci zimní hospodářskou školu, jejímž ředitelem jmenován Jos. Polášek, dosavadní učitel při zemské výšší hospodářské škole v Přerově. Zimní hospodářská škola v Bzenci otevřena byla slavnostně dne 1. prosince 1885 a 4. prosince začalo vyučování. Nová tato škola vydržována byla hlavně od hospodářského spolku velehradského, od slováckých spolků a záložen a v r. 1886 povolena jí zemským sněmem moravským roční subvence 4 000 Kč. Škola stala se v r. 1888 ústavem zemským. Na základě usnesení moravského sněmu zemského v r. 1899 zrušena byla zimní hospodářská škola v Bzenci a na jejím místě zřízena zemská rolnická a vinařská škola, jež slavnostně otevřena dne 4. října 1899. Mimo jmenovaného ředitele působil na ní odborný učitel Lad. Čech a Fr. Ondrůj. Ředitelem v přítomné době je inženýr Lad. Dedek, učiteli Rosina Fr. a Pokorný Vlad.
Náboženské obce
Církev československá čítala koncem r. 1924 493 členů. Členy rady starších jsou: Koutný Eduard předseda, Dušek Emanuel, Adamec Ferd., Kuchař Fr.
Bohoslužby konají se v sokolovně jednou v měsíci, obyčejně v neděli.
Počet členů kazatelské stanice českobratrské církve evangelické v Bzenci činil koncem r. 1924 90 členů, z toho v Bzenci 31 členů.
Náboženská obec židovská měla koncem téhož roku 292 členů.
Zábavní a vzdělávací podniky
V roce 1924 bylo v obci pořádáno: tanečních zábav 48, koncertů 11, výletů 3, humoristických večírků 5, akademií 2, veřejné cvičení 1; divadelních kusů sehráno za tento rok 15, ovšem většinou cizími divadelními společnostmi. Divadelní společnost Gutmanova zahrála zde 2 kusy, operetní společnost Alferiho z Jihlavy celkem 10 her.
Abstinentní kroužek Sokola pořádal 16. listopadu 1924 výstavku abstinentní, která ač byla velmi pěkně uspořádána, netěšila se velké pozornosti.
Za celý rok byly v obci jen 3 přednášky, což u porovnání se zábavnými podniky je počet až velmi malý.
Stav dobytka
V roce 1924 bylo v obci 223 krav, 66 jalovic, 63 telat, 4 voly a 3 býci. Koní bylo 123. V chudších rodinách chovány kozy. Cena jedné krávy obnášela průměrně 3 000 Kč, jednoho koně 5 000 Kč, kozy 150 Kč, vepře 1 100 Kč.
Ceny potřeb v r. 1924
| množství | druh zboží | Kč | h |
| 1 kg | masa hovězího | 15 | – |
| 1 kg | masa telecího | 16 | – |
| 1 kg | masa vepřového | 15 | – |
| 1 kg | sádla | 18 | – |
| 1 kg | pšeničné mouky | 3 | 50 |
| 1 kg | žitné mouky | 3 | 20 |
| 1 kg | zemáků | – | 70 |
| 1 kg | másla | 24 | – |
| 1 kg | tvarohu | 3 | 20 |
| 1 l | mléka | 1 | 60 |
| 1 ks | vejce | 1 | 20 |
| 1 kg | kávy zrnkové | 35 | – |
| 1 kg | cukru | 5 | – |
| 1 kg | čočky | 5 | 40 |
| 1 kg | rýže | 4 | – |
| 1 kg | krup | 3 | 40 |
| 1 kg | soli | 1 | 80 |
| 1 kg | mýdla | 8 | – |
| 1 l | petroleje | 1 | 60 |
| 1 l | lihu na pálení | 5 | – |
| 1 l | piva | 2 | 80 |
| 1 l | vína | 12 | – |
| 1 l | slivovice | 40 | – |
| 1 ks | krabička zápalek | – | 20 |
| 1 ks | husa krmená | 100 | – |
| 1 ks | husa nekrmená | 45 | – |
| 1 ks | slepice | 20 | – |
| 1 ks | kuře | 10 | – |
| 1 ks | zajíc | 30 | – |
| 1 ks | sele | 150 | – |
| 1 kg | okurek | – | 30 |
| 1 kg | petržele | 1 | 40 |
| 1 kg | mrkve | – | 60 |
| 1 kg | celer | 2 | 10 |
| 1 kg | cibule | 1 | 70 |
| 1 kg | česnek | 12 | – |
| 1 kg | zelí | – | 70 |
| 1 kg | majoránu | 16 | – |
| 1 kg | hroznů | 4 | – |
| 1 kg | třešní | 2 | 50 |
| 1 kg | višní | 3 | – |
| 1 kg | meruněk | 7 | – |
| 1 kg | švestek | 2 | – |
| 1 kg | jablek | 2 | – |
| 1 kg | hrušek | 2 | – |
| 1 kg | ořechů | 3 | – |
| 1 q | dřeva měkkého | 22 | – |
| 1 q | dřeva tvrdého | 20 | – |
| 1 q | kamenného uhlí | 35 | – |
| 1 q | hnědého uhlí | 13 | – |
| 1 ks | panský oděv | 800 | – |
| 1 pár | botek | 120 | – |
| 1 pár | vysokých botek | 250 | – |
| 1 ks | plstěný klobouk | 80 | – |
| 1 m | bavlněné látky | 25 | – |
| 1 m | sukna | 110 | – |
| 1 m | plátna | 9 | – |
| 1 ks | jízdní kolo | 1200 | – |
| 1 kW | proudu na svícení | 3 | 50 |
| 1 kW | proudu na pohon | 1 | – |
Obytná budova za nádražím
V dubnu r. 1924 postaven první obytný domek na bývalých loukách mezi nádražím Bzenec–město a lesem. Domek tento vystavěl si Jos. Kimner, obchodník se zeleninou, který za tím účelem odkoupil v těchto místech od M. Löwyho 8 měřic půdy, kterou po náležitém odvodnění proměnil ve velkou zelinářskou zahradu.
Druh a počet poraženého dobytka
Za uplynulé tříletí 1922 – 1924 poraženo v Bzenci dobytka dle uvedené tabulky:
| rok | hovězího | kozího a skopového | vepřového | zaplacená daň | |||
| řezníky | soukrom. | řezníky | soukrom. | řezníky | soukrom. | ||
| 1922 | 962 | – | 95 | 451 | 473 | 453 | 96 003,44 Kč |
| 1923 | 732 | – | 37 | 565 | 447 | 669 | 72 054,84 Kč |
| 1924 | 684 | – | 49 | 538 | 476 | 861 | 79 130,74 Kč |
Daně a přirážky
V roce 1924 platilo se v Bzenci přirážek: obecních 280 %, okresních silničních 160 %, zemských 165 %, obchodní komory 15 % a zdravotních 7 %.
Studující v r. 1924 – 1925
Ve školním roce 1924 – 1925 z Bzence celkem 36 žáků a to:
Na reálném gymnáziu v Kyjově 8 chlapců a 2 děvčata;
Na reálném gymnáziu ve Vyškově 1 žák;
Na reálce v Hodoníně 3 chlapci;
Na reálce v Brně 1 žák;
Na učitelském ústavu v Přerově 3 žákyně;
Na obchodní akademii v Uh. Hradišti 4 žáci;
Na dvouleté obchodní škole v Uh. Hradišti 2 žáci a 2 žákyně;
Na dvouleté obchodní škole v Hodoníně 2 žáci a 3 žákyně;
Na dívčí průmyslové škole ve Veselí 3 žákyně;
Na univerzitě v Brně 1;
Na univerzitě v Praze 1, Hyvnar Stanislav – medicínu.