Listopad 1916

Středa 1. 11. 1916. Vzpomínka zemřelým známým. Prší. Jinak klid. Nic zvláštního.

Čtvrtek 2. 11. 1916. Zase prší. Nic nového. Klid. Odpoledne se vyjasnilo.

Pátek 3. 11. 1916. Přes noc jasno a mráz. Ráno jsme káceli strom. Den je hezký. Vpravo kanonáda. Připravovali jsme dřevo na pálení. Jinak nic zvláštního.

Sobota 4. 11. 1916. Ráno jsem měl službu. Zdá se, že bude velmi hezký den. O třičtvrtě na osm začal ve švarmu velký křik. Právě jsem se chtěl umývat a hned přišlo telefonem, že Rusové stojí na štelunkách a křičíce mávají čepicemi. Rychle jsem se oblékl a spěchal do švarmu. Zde bylo vše již vzhůru a velmi veselo, ale co se vlastně děje nikdo nevěděl. Zdálo se, že zkazka zde stále rozšiřovaná, že 4. 11. bude uzavřen separátní mír se skutečně vyplnila. Běžel jsem až k Němcům, kteří byli nedaleko vpravo od nás a kde se to vše odehrávalo. Několik Rusů bylo až u našeho drátu a jiní uprostřed švarmů a z vlastních zákopů byli skoro všichni venku na valech. Vyskočil jsem též na val a chvíli pozoroval jsem okolí. Srdce divně bilo při pomyšlení, že by opravdu mír mohl býti, jinak jsem ale zachoval klid nedůvěřujíc všemu tomu. Najednou vidím uprostřed švarmu explozi šrapnelu – od koho byl vystřelen nemohl jsem zjistit, ale dle všeho byl ruský. Hned jsem seskočil z valu, čekaje, co bude dál, ale jakoby se nic nestalo a nikdo si toho nevšímal. Až pak daleko vlevo ozvala se strojní puška a hned na to přiletěla salva čtyř ran z ruských polních děl a explodovala nad německými zákopy. Hned vše skákalo z valů dolů a německá strojní puška počala hrčet do utíkajících Rusů od našich drátů. Muselo jim býti všelijak, neb běželi co mohli, ukrývajíce se v každé dolince. A již zase přiletělo několik ruských granátů. Viděti nebylo nahoře již nikoho. Teď jsem ale rychle musel běžeti zpět, by mi neuzavřeli cestu přes most, jež byl úplně nekryt a býti co nejdřív zpět, nevěda co se bude díti dál a nečeká-li mě tam nějaký rozkaz. Tváře ještě před chvílí veselé byly zasmušilé a jen několik „starých válečníků“ se tomu všemu smálo. Jednotlivé rány ruské artilerie ozývaly se teď stále. U kanonu nic nového, jen jsme z toho měli trochu legrandu – prý mír přišel, ale když ho špatně drželi, tož zase utekl. Tak jsme oslavili malý mír, trvající necelou hodinu. Jde jen o to, jaké to má pozadí a co to mělo značit. Budoucnost snad to vysvětlí. K poledni přijeli vojáci z dovolené. Dostal jsem z domu velký balík. Celý den je nádherně. Odpoledne byl zde Šrom a pak přišel oblt.[1] Kuntschak a Bitner. Řeklo se mi, že jsem určen na dovolenou a pak se hned orlab[2] psal. Večer byl u nás kpl.[3] Klein a bavili jsme se dlouho.

Neděle 5. 11. 1916. Spal jsem dosti špatně. Zase zamračeno. Dopoledne jsem četl a pral. Odpoledne byl u mě Klein a hráli jsme šachy. Večer brzy šel jsem spát.

Pondělí 6. 11. 1916. Je zima, ale jasno. Dopoledne jsme se bavili s Kleinem, a pak jsme fotografovali kanon – nezdařilo se to. Po poledni jsem spal. Večer jsem hrál šachy s jedním telefonistou od 30. I.L.F.

Úterý 7. 11. 1916. Dopoledne jsem byl s Kleinem. V poledne telefonovali bych hned přišel a jedu na dovolenou. Vše jsem sebral, potřebné vyřídil a pak jsem šel do štelunku. Zde dostal jsem peníze, orlabšein a šel jsem k procnám[4] Zde jsem vyměnil mantl[5] a pak naložili jsme věci na vůz a jeli jsme do Krivjatek[6]. V pět hodin a deset minut jsme sedli na vlak a jeli do Kovelu, kamž jsme přijeli o půl sedmé. Vlak dál jede až o půl deváté, a proto jsme šli do hostince. Pili jsme pivo. Již je to jako v domovině a velmi živo všude. V osm hodin a dvacet pět minut jeli jsme dál, vůz byl vytopen a byli jsme o samotě. Spal jsem celou cestu. Vlak jede rychle.

Středa 8. 11. 1916. Do Lublinu přijeli jsme o půl čtvrté a všichni museli jsme vystoupit. Byli jsme na kávě – dostali jsme bílou. V šest hodin a sedmnáct minut jeli jsme dál směrem k Ivangrodu, kamž dorazili jsme v osm hodin a patnáct minut. Den je velmi hezký a krajina pěkná. O půl sedmé večer jsme přijeli do Trebině, kdež jsme přesedli a brzy jeli dál. Pak jsem spal.

Čtvrtek 9. 11. 1916. Vzbudil jsem se v Přerově. Domů jsem přijel ve 4 hodiny. Večer jsem chodil s p. Gartnerem, pak byl jsem u Smočků.

Pátek 10. 11. 1916. Dopoledne jsem se hlásil a pak byl jsem v nemocnici navštívit Františka Brázdového. Večer u Smočků a v tělocvičně.

Sobota 11. 11. 1916. Doma.

Neděle 12. 11. 1916. Doma.

Pondělí 13. 11. 1916. Doma.

Úterý 14. 11. 1916. Doma.

Středa 15. 11. 1916. Rohatec.

Čtvrtek 16. 11. 1916. Přestavlky.

Pátek 17. 11. 1916. Přestavlky.

Sobota 18. 11. 1916. Kroměříž.

Neděle 19. 11. 1916. Kroměříž.

Pondělí 20. 11. 1916. Návrat domů.

Úterý 21. 11. 1916. Brno.

Středa 22. 11. 1916. Rousínov.

Čtvrtek 23. 11. 1916. Doma.

Pátek 24. 11. 1916. Vídeň.

Sobota 25. 11. 1916. Vídeň.

Neděle 26. 11. 1916. Odpoledne jsem se procházel po městě. Večer u Smočků a pak u Goldmanů.

Pondělí 27. 11. 1916. Večer poslední cvičení.

Úterý 28. 11. 1916. Loučení a odchod o půl osmé večer. Rodiče a sestry šli mě doprovázet. Těžké to pro mě bylo, ba více ještě; doufám však v brzký návrat. Do Trebině jsme přijeli lehce.

Středa 29. 11. 1916. V šest hodin ráno jsme přibyli do Trebině. Vlaky, které přes den jely, jsou zastaveny, a proto musíme čekat až do noci do desíti hodin – tedy 20 hodin. Hlava mi šla kolem při tom zjištění, snažil jsem se však tvářit přátelsky. Byli jsme v hostinci, ale nic mě netěšilo. O půl jedenácté jsme sedali směrem k Lublinu.

Čtvrtek 30. 11. 1916. Kolem šesté hodiny jel jsem přes Skarzisko[7], kde jsem odevzdal balík M. H. Vlakem jeli jsme přes Lublin, Chelm až do Kovelu, kdež jsme vystoupili a do půl desáté čekali. Do Krivjatek[8] přijeli jsme v jedenáct hodin. Chtěli jsme jíti k batterii hned, ale nebylo možno, byla tma a bláto, proto jsme zalezli do domu, udělali oheň a do rána jsme spali.

 

[1] Oberleutnant – nadporučík.

[2] Dovolená.

[3] Desátník (Korporal) – u dělostřelectva dělostřelecký – nápředník (Geschütz-Vormeister).

[4] Kolesny k přepravě děl.

[5] Kabát.

[6] Grywiatki – dnes Hryv’yatky Грив’ятки (Volyňská Ukrajina).

[7] Skarzysko – Kamienna je město v Polsku v severní části Svatokřížského vojvodství.

[8] Viz pozn. 6.