Leden 1917

Pondělí 1. 1. 1917. Vyspal jsem se nádherně. Venku i v dekunku[1] prší. Je šeredně. Celý den trávil jsem nečinně.

Úterý 2. 1. 1917. Mrzne. Je jasno a nádherný den. Klid. Nového nic.

Středa 3. 1. 1917. Mrzne. Večer byl jsem u Sklenáře.

Čtvrtek 4. 1. 1917. Zase prší. Hejtman přijel.

Pátek 5. 1. 1917. O půl čtvrté ráno byl jsem pro kanon. Pak se pracovalo. V poledne mám jíti k regimentu jako ordonanc. Po menáži jsem tedy jel na mojí Iště[2]. Regiment byl v Mirinu[3]. Hlásil jsem se v kanceláři a pak ubytoval koně v dosti šeredné maštali. Byl jsem u Ondruška a tam jsem si hned zamluvil nocleh. Do večera zdržoval jsem se u telefonistů se starými známými – Švorcem a Grábrem a poznal jsem Poláka. Večer jsem si pak vyprávěl s Ondruškou. Spal jsem dobře.

Sobota 6. 1. 1917. Vzbudil jsem se v osm hodin, nakrmil koně a pak jsem byl u telefonistů. Dopoledne byl čas velmi dlouhý. Je krásný den, mrzne. V poledne byl jsem vystřídán a šel jsem pěšky k procnám[4]. Zde jsem pojedl a pak si nechal opravit boty. Navečer šel jsem do štelunku[5]. Večer brzy jsem ulehl. Zítra má přijíti brigadýr na prohlídku. Spal jsem špatně.

Neděle 7. 1. 1917. Dopoledne se dalo vše do pořádku. Někteří šli do kostela. Já psal. Odpoledne jsme hráli šachy. Večer jsem na posteli četl a pak s Ohnutkem jsme si vyprávěli.

Pondělí 8. 1. 1917. Výtečně jsem spal. Mrzne a trochu padá sníh. Dopoledne píšu. Nic nového – klid.

Úterý 9. 1. 1917. Mrzne. Je klid a nic nového.

Středa 10. 1. 1917. Mrzne. Klid. Hrajeme šachy. Orlábnici[6] přijeli.

Čtvrtek 11. 1. 1917. Klid. Je zamračeno. Dopoledne píšu. V poledne jel jsem jako ordonanc k regimentu. Odpoledne dosti rychle uteklo. Spal jsem u telefonistů.

Pátek 12. 1. 1917. Nakrmil jsem koně a udělal trochu pořádek v maštali. Dopoledne pomalu ubíhá. Je dosti teplo. Klid. V poledne musel jsem jíti ke grp. Bam. a Mart. Stavil jsem se u Sklenáře. Kolem druhé hodiny jel jsem k batterii. Napřed tedy k procnám a hlomoznám a tam jsem poobědval. Pak jsem šel do štelunku. Večer jsem se koupal.

Sobota 13. 1. 1917. Povolilo a je dosti teplo. Klid. Dopoledne nám hauptman[7] předčítal ohledně míru a pak ohledně přeběhnutí. Odpoledne hráli jsme šachy. Dobře jsem spal.

Neděle 14. 1. 1917. Je zamračeno. Dopoledne jsem psal. Orlábníci odjeli. Odpoledne jsme hráli šachy.

Pondělí 15. 1. 1917. Zamračeno. Klid. Žádná změna.

Úterý 16. 1. 1917. Do rána napadl sníh. Klid. Žádná změna. Hráli jsme skoro celý den šachy.

Středa 17. 1. 1917. Napadlo hodně sněhu. Klid. V poledne šel jsem k regimentu jako ordonanc. Nic nového. Spal jsem u telefonistů. Večer musel jsem jeti dvakrát ke gruppenkommandu. Byl jsem u Sklenáře.

Čtvrtek 18. 1. 1917. Spal jsem špatně, byla zima. Dopoledne musel jsem jíti ještě jednou ke gruppenkommandu. V poledne byl jsem vystřídán. Jel jsem k procnám a pak jsem šel do štelunku. Večer hráli jsme šachy.

Pátek 19. 1. 1917. Prý přijde na prohlídku jeho excelence gen. von Lickingen. Vše se muselo dáti do nejlepšího pořádku. Po menáži museli jsme čekati u kšicu[8] až přijede. Bylo velmi zima. Kolem třetí hodiny přijel, je již dosti stár, jinak dojem na mě neučinil. Byli jsme rádi, že to brzo skončilo. Večer hráli jsme šachy. Čekal jsem balík od Frýborta, avšak marně.

Sobota 20. 1. 1917. Je jasno a mrzne, jen to fičí. Dopoledne píšu. Klid. Odpoledne hráli jsme šachy.

Neděle 21. 1. 1917. Je jasno a zima. Po menáži jsme vše připravili, má býti od nás přepad. Ve dvě hodiny jsme dali několik ran a s třetí hodinou to začalo. Stříleli jsme až do tmy. Náš kanon již nemohl střílet, bylo v něm málo glycerinu. Pfleger – zámečník od regimentu musel přijíti a dáti ho do pořádku, péra byla slabá. Až do sedmé hodiny večer to trvalo. Pak přišla nová munice, jež se musela ještě složit. Kolem osmé hodiny jsem ulehl a spal jsem dobře.

Pondělí 22. 1. 1917. Je zamračeno, ale mrzne. Dopoledne dělal se pořádek a přivezla se munice. Odpoledne hráli jsme šachy.

Úterý 23. 1. 1917. V poledne šel jsem k regimentu do služby. Mrzne. Večer byl jsem u Sklenáře skoro do jedenácté hodiny. Byla dobrá večeře. Spal jsem u telefonistů na zemi.

Středa 24. 1. 1917. Mrzne. Až ve tři hodiny odpoledne byl jsem vystřídán. Jel jsem k procnám, kdež jsem pomenážil. Večer jsem se koupal. Brzy jsem usnul.

Čtvrtek 25. 1. 1917. Zamračeno. Mrzne. Nic zajímavého.

Pátek 26. 1. 1917. Byl jsem trochu nemocen – nachlazený. Venku mrzne a je zamračeno.

Sobota 27. 1. 1917. Mrzne. Nic nového. Je mně lépe, ale zdráv úplně nejsem. Večer jsme zpívali.

Neděle 28. 1. 1917. Mrzne a padá sníh – víc nic nového.

Pondělí 29. 1. 1917. Ráno v osm hodin jsme měli cvičení se šavlí, pak jsem šel na beobachtung jako pozorovatel na strom asi 200 kroků za štelunkem. Zároveň tam beobachtovali od Langkanonen. Tam jsem byl do jedné hodiny odpoledne. Pak jsem byl vystřídán. Odpoledne jsem psal. Jinak nového nic. Klid. Večer brzy jsem šel spát, ale spal jsem špatně.

Úterý 30. 1. 1917. Ráno v osm hodin prostná cvičení. Pak cvičení v měření. Mrzne a trochu padá sníh. V poledne jsem šel do služby na aufkléru do švarmu. Bejvák je velmi malý a vespod voda. Je zima a zvlášť nohy mi mrznou stále. Nemohl jsem usnout, a proto do jedné hodiny, kdy jsem službu předával, jsem ani oka nezamhouřil.

Středa 31. 1. 1917. Ve čtvrt na jednu ráno přišel hauptman od gen. štábu a nechal vystřelit několik ran jako zkoušku, jak brzy je batterie připravena ke střelbě. Ráno jsem uvařil kávu. Venku je velmi zima. Dopoledne přišli sapéři by vyrazili z dekunku dveře i na druhou stranu. Nešlo to – totiž nebylo by to stihnuto za dnešek, a tudíž se to nechalo na zítřek, jen stěny u laugraben[9] vykopali. Po poledni jsem spal. Je klid – Rusové střílí málo a naši též. Večer jsem měl službu od sedmi do dvanácti. Již nebyla tak zima, ale byl ten čas přece jen dlouhý. Víc jinak nového nic.

[1] Okop, kryt.

[2] Jméno koně.

[3] Dnes Myryn (Мирин – Volyňská Ukrajina)

[4] Kolesny k převážení děl.

[5] Do dělostřeleckého postavení.

[6] Orlab – dovolená.

[7] Kapitán.

[8] Kšic – dělo.

[9] Spojovací zákopy.