Snímky následků po průtržích mračen v roce 1953

V době od 23. června do 9. července 1953 (ve dnech 23. 6., 26. 6., 6. 7. a 9. 7) postihly Bzenec silné průtrže mračen, které napáchaly spoustu škod. Nejničivější byla noční průtrž ve středu 9. 7. 1953. Celý popis události naleznete vespod této galerie.

Zápis z městské kroniky:

V době od 23. června do 9. července, a to ve dnech 23. 6., 26. 6., 6. 7. a nejvíce 9. 7. strhly se nad Bzencem průtrže mračen, jejichž důsledky byly pro Bzenec přímo katastrofální. Průtrže byly prudké, krátké, většinou v noci a co po nich zůstalo, pokusím se vylíčit jen v hrubých rysech:

Potok Syrovínka byl ve velmi špatném stavu – zanesen a zvýšení jeho dna mělo za následek, že místní kanalizace nemohla v době povodní vychrlit své spousty kalných vod do Syrovínky, nýbrž voda tato unikala z potrubí rošty a vytvářela přímo gejzíry, zatopila ulici Tyršovu, Nádražní, Bzinskou a Vracovskou, vnikala do sklepů, zatopila dvory, chlévy. Zaplavila zeleninové zahrady, jež nemajíc odtoku, staly se jedním jezerem až k lesu. Náměstí bylo též proměněno v jezero, na silnici zůstaly trčet autobusy a povozy. Nádražní, Tyršovou a Olšovskou ulicí tekly potoky vody nesoucí sebou trámy, stromy, vyrvané dlažební kostky aj. Když voda opadla, zůstala ve jmenovaných ulicích souvislá vrstva nánosu 20 cm a místy až 50 cm vysoká, jež pak ujeta vozidly ztvrdla jako beton. Lidé po prvních průtržích si už předem zajišťovali vchody do domů a okénka do sklepů tím, že před ně kladli desky a obhazovali je blátem. Nejhůře byli na tom obyvatelé dolní části města a měli svá stavení napojena na kanalizaci. Těm vnikla voda do bytů záchody a jinudy, zatopila sklepy a dvory, takže v tyto dny od průtrže do průtrže sháněli jen čerpací pojízdné pumpy na močůvku a žádali hasiče, aby jim motorovou stříkačkou šli vypumpovat vodu. Ve Vracovské ulici např. u Křížů nateklo vždy ze zámecké zahrady ½ metru vody do celého stavení. Byl žalostný pohled do jejich obývacích místností. Na Novém světě, ale i v Bzinské ulici musili vyvádět v dešti dobytek z chlévů a převést jej do jiných domů.

Nejkatastrofálnější průtrž byla v noci ze středy 9. 7. na 10. 7. Blesk uhodil do transformátoru, do komína domu čp. 90 a v Kolonii zapálil dva domy. Pohled na Bzenec ráno dne 10. července byl žalostný. Kolem města jedno jezero, zatopeny byly i kolejnice, takže asi 5 hodin nemohl jet Bzencem žádný vlak. Lidé si na ulicích sdělovali, co jim voda natropila, kam zavedli v noci dobytek, jiní se zase sháněli po pumpách. Místní rozhlas vyzýval občany na příkaz MNV, aby se ihned zúčastnili odklízení nánosů na silnici, aby byl opět zaveden nerušený provoz.

Voda podemlela sklep p. Strážnického pod hřbitovem, strhla jeho čelo a tím i 20 metrů zdi židovského hřbitova. Nebudu zde ani vypočítávat, kolik zdí a zídek bylo podemleto a strženo.

Zvláště veliké, dosud v Bzenci nevídané škody nadělala voda v úvozových cestách – zmolách – kde mohla nádherně erodovat všemi způsoby v sypkých panonských píscích. Není pamětníka, který by viděl cesty vedoucí do Horních hor, do Kněžích hor a vůbec do všech vinohradů v tak desolátním stavu. Dnes už možno říci, že nebude je naprosto možno dát do stavu původního, nebo alespoň takového, aby jimi mohly projíždět vozy. Proto už dnes Bzenčané i bez předchozího jednání hledají sami cesty, jež trasují i přes pole, poněvadž se musí dostat na svá pole a jejich řešení je jedinou možností. Tak jsme svědky, jak se před našima očima ruší jedny a jak vznikají vozovky nové. Na mnoha místech v těchto zmolách vznikly kaňony o šířce jen jeden metr, dlouhé patnáct metrů a hluboké až deset metrů. Jinde vznikly zase ohromné kotle, hluboké 6 – 8 metrů, na mnoha místech se svahy sesuly i se stromy, po případě i s vinohradem. Je vidět krásně vrstevnatost nánosů panonského jezera, vrstvy Congerií a Melanopsidů, pravý ráj pro geologa, jenž zde může sledovat boční i zpětnou erozi a jiné geologické úkazy.

Bzenčané se sice pustili ihned do nejnutnějších úprav cest, hlavně před sklepy, do nichž se mnohde nemohli ani dostat, ale na nějakou definitivní práci nestačili. Proto byli do Bzence vysláni na rekognoskaci terénu inženýři, hlavně firmy Meliorizace, hrazení bystřin, z Bojkovic. Asi 14 dní po katastrofě začali vozit pylony pod Starý hrad a budovat hráz, propletenou větvemi vrbovými a akátím, aby tak zpomalili navál vod, kdyby došlo zase k průtrži. Pak se pustili do stavby hráze mezi domem paní Motyčkové a Michalíkové pod Starým hradem. Tak tam za září a říjen vznikla mohutná betonovo – kamenná stavba, jež má mírnit spád vody. Tím však tato cesta je definitivně vyřazena pro povozy.

Podobná hráz je proponována na rok 1954 v téže zmole o několik set metrů výše, pak jedna taková hráz ve zmole vedoucí do Baráků a jedna ve zmole vedoucí k Sokolovně.

Ohromné škody nadělaly průtrže na níže položených polích a zahradách. Na těchto plochách se držela voda dlouho. Za nastalých pak parných dní se voda odpařila a zelenina shnila. Tak přišlo nazmar hodně mrkve, celeru, česneku, majoránky aj., ale byly poplaveny i celé lány obilí a vyplaveno mnoho brambor, takže mnozí přišli o celou úrodu. Poplavené obilí sypalo velmi málo, některé se ani nedalo poséci kosami. Místnímu správci prodejny Svit (Baťa) odnesla voda z chodby i krabice s obuví, jež plavaly po náměstí. Věc tato měla i soudní dohru.