Album Ladislava Čecha

Fotografie v tomto albu pochází přibližně z let 1903 – 1923 a jejich negativy jsou uloženy v depozitáři Expozice města Bzence. Naneštěstí se však čas podepsal na skleněných deskách, ze kterých jsme fotografie znovu vyvolali, proto prosím omluvte jejich sníženou kvalitu. I přesto však věříme, že tyto fotografie jsou cenným dokladem ze života tohoto významného bzeneckého učitele.

Život a dílo Ladislava Čecha

Ladislav Čech se narodil 12. 12. 1875 do rodiny Františka Čecha, který působil jako písař u c. k. okresního soudu v Sobotce. Povinnou školní docházku absolvoval v Mělníku, kde posléze vystudoval ovocnicko-vinařskou školu.

Po studiích pracoval v ovocných sadech a školkách rodiny Židlických v Tróji a poté na statcích na Krymu a Kavkaze. Po návratu z ciziny se opět věnoval studiu na Státní vyšší škole vinařsko-ovocnické v Klosterneuberku u Vídně a v roce 1897 složil zkoušku učitelské způsobilosti pro nižší vinařsko-ovocnické školy.

Jeho prvním působištěm se stal Zemský pomologický ústav v Tróji, kde jej do učitelské praxe zasvětil sám ředitel ústavu Karel Němec (syn spisovatelky Boženy Němcové).

Po zkušebním roce byl ustanoven učitelem Zemské rolnické a vinařské školy v Bzenci, kde měl v životě největší příležitost uplatnit se ve vinařství a sklepním hospodářství. Štěpování rév evropských na americké bylo tehdy ještě v pokusném stadiu, Ladislav však na této cestě odstraňoval všechny překážky s vytrvalostí a energií jemu vrozenou. Podařilo se mu položit základy pro školní vinařství tak dobře, že ještě ve třicátých letech patřily školní vinice v Bzenci mezi nejlepší na celé Moravě.

V roce 1908 však byl z neznámých důvodů přeložen na Zemskou lnářskou školu ve Žďáru na Moravě. Po dvou letech se dostal na tehdejší Pomologický ústav v Bohunicích. Zde se zaměřil hlavně na studium chorob a škůdců ovocných dřevin. Po dalších dvou letech se stěhoval do Vizovic, kde 3. 11. 1912 zahajoval výuku na tamní nově založené dvouleté Zemské ovocnářské škole jako její první ředitel – zároveň zde učil chemii, rostlinopis, mineralogii, správní vědu, ovocnictví a kreslení. Při tom nezapomínal ani na svůj odborný růst. Po vzniku samostatného státu si dále zvýšil své školské vzdělání. Jako externista složil maturitní zkoušku na reálce v Kroměříži a v roce 1920 před státní zkušební komisí v Praze zkoušku učitelské způsobilosti pro vyšší vinařsko-ovocnické školy.

V čele školy ve Vizovicích stál dvacet let. K 1. červnu 1932 byl na vlastní žádost penzionován ve svých 57 letech. Na odpočinku žil v Mělníku, kde také v roce 1964 zemřel.

Ředitel Čech byl znám i jako zanícený šiřitel pokroku přímo mezi vinaři a ovocnáři. S pozoruhodnou aktivitou začal už v Bzenci. Absolvoval desítky přednášek, podílel se na organizaci kurzů. Byl členem Zastupitelstva města Bzence, členem výboru Zelinářského spolku pro Bzenec a okolí, dále členem Zemské komise pro záležitosti vinařské pro Moravu a zpravodajem C. k. bakteriologické stanice ve Vídni.

Působil v řadě hospodářských spolků a odborných organizacích, byl soudním znalcem ve svém oboru. Jako uznávaný odborník byl také poctěn volbou za řádného člena Československé akademie zemědělské III. odboru.

Přes veškeré své aktivity si našel čas i na bohatou literární činnost. Přispíval zejména do Vinařského obzoru (časopis také po tři roky redigoval), Ovocných rozhledů, Československých zahradnických listů, Mladého zahradníka, Československého zemědělce, Moravského hospodáře, Českého rolníka a jiných. Z knih můžeme jmenovat: Novodobé pěstování révy vinné: Aktuelní otázky, Hospodářství sklepní, Moravské vinohradnictví, Vinařství, Příručka pěstování révy vinné a Nauka o pěstování ovocného stromoví.

Expozice města Bzence
Ing. Rozman J., CSc., Čech Ladislav, Pôdohospodárská škola č. 7, roč. 71/2008-9, str. 19 – 21
Zemek M.: Kapitoly z dějin města Bzence. Praha 1987