Uvedený článek pochází z časopisu Cestovní zpravodaj a byl uveřejněn v roce 1941 v č. 5.

Bzenec – město vína

Jako krásné perličky na zlaté stužce vinou se kolem nás města a vesničky, projíždíme-li tratí od Brna moravským Slováckem přes Kyjov, Bzenec, Uh. Ostroh až takřka ku Vlárskému průsmyku.

Za jedno z nejpěknějších a také nejvíce navštěvovaných míst na této trati moravského Slovácka může býti právem považováno město Bzenec – kraj vinorodých strání, znamenitého vína a chvalně známého zelinářství.

Již zdaleka kyne cestujícímu jakoby na pozdrav známý bzenecký vrch, Starý hrad, na jehož vrcholku s nádherným a malebným rozhledem do širokého okolí, vypíná se barokní kaple sv. Floriána a jenž jest kol dokola olemován smaragdově zeleným věncem úrodných vinohradů.

Bzenec sám jest městem starého původu s mnohou význačnou památností. Velké pozornosti těší se se zvláště bzenecký zámek s přilehlým zámeckým parkem, proslulým svými dvěma památnými a prastarými lipami, z nichž jedna čítá dnes již hodně přes 800 let.

Tento zámeček slohu anglické gotiky i s rozsáhlým a pěkně upraveným parkem patří nyní Vinařskému družstvu v Bzenci, jež jest dnes nejstarším a největším vinařským podnikem nejen zde, ale na Moravě vůbec. Tento družstevní podnik jest také jedním z hlavních činitelů, kteří se nejvíce zasloužili o nynější rozkvět města Bzence po stránce jeho vinařské tradice. „Bzenecká lipka“, „Zlatý hrozen“ a výborné červené „Chateau Bzenec“ jsou vesměs zákonem chráněná známková jakostní vína tohoto vinařského podniku.

O udržení starobylého vinařského rázu města mají také nemalou zásluhu každoročně ve Bzenci na svátek sv. Vavřince pořádané historické vinařské slavnosti – tzv. „Uzavírání vinných hor“. Zvyk tento udržel se zde už takřka od nepaměti, neboť vinařská minulost Bzence sahá až do starých dob vlády Přemyslovců. Už tehdy bylo prý bzenecké víno známo svojí jakostí nejen doma, ale i daleko za hranicemi. Však i dnes mnohá světoznámá vína jen stěží závodí jakostí s víny bzeneckými.

Proto také každý návštěvník, který do Bzence zavítá, odnese si odtud ve svém srdci vždy milou vzpomínku na toto pěkné město s ještě pěknějším okolím, mimo uspokojení nad ochotou a pohostinností zdejších občanů, kteří nejen že poskytnou každému příjemného osvěžení a útulku v místnostech svých vinných sklípků, nýbrž nezřídka přidají na cestu ještě i menší či větší opičku.

F. KONŮPKA