Uvedený článek byl uveřejněn v časopise Český lid v roce 1894 na straně 42. Přepis je ponechán v původním znění, pouze opatřen několika poznámkami.

Prosba „rolníků“ bzeneckých r. 1777, aby lány jim udělené zase jim odňaty byly.

Z archivu bzeneckého vypsal J. Cvrček

Rolníci v Bzenci nemohli snésti roboty a povinnosti, které jim byly uloženy, a raději chtěli se lánů vzdáti, než by snášeli trpká břemena. Podali žádost v ten rozum:

„Počestná, moudrá a opatrná městská rada, též počestné právo rychtářské a horenské, jakož taky celý počestný městský zvolený auschuss[1] a celá počestná obec. Zvláště vážení páni. Jest jin nepochybně všem společně dobře povědomo, že ty zdejšímu městu Bzenci přináležející role od nepamětných časů jenom některým osobám, tzv. „rolníkům“ pod tím zavázáním a břemenem, že oni všechny z těch rolí vypadající povinnosti vybejvati, ponechané jsou byly, jakož taky i nám až dosavad jsou ponechané. Poněvadž ale my všeliké pomlouvačné řeči doslýchati musíme, že bychom z těch rolí velmi veliký zisk požívali, dáleji taky, poněvadž počestná obec těch rolí mezi celé měšťanstvo rozděliti míní, proti čemuž my žádným způsobem odporovati nemůžeme ani nechceme, nýbrž k uvarování všech proti nám pomlouvání, kdežto zvláště vážení páni společně sami uznati mohou, kterak my nyní nesnesitelnými foršponami[2] jsme trápeni, my tedy takové role srdečně rádi hned po letošním užitku nebo po žních, jak jsme takové přijali, zase odevzdati chceme, sníženě žádajíce, abychom my, jak se říditi věděli, by nám téhož písemnou resoluci udělati neobtížně sobě oblíbili, čehož defferírování[3] býti se těšíme a ve všechnéj poukazující povinnované vážnosti zůstáváme povinnovaně poslušní společní městští Bzenečtí rolníci a spoluměšťané.“

Rolníků těchto bylo celkem 13, z nichž každý držel jeden lán po 60 měřicích. Byl to majetek městský. Když však dotčení rolníci nemohli vykonávati veliká břemena lpící na lánech, žádali o rozdělení, k čemuž také přišlo. Dva lány ponechány nadále při faře, ostatních pak jedenáct rozděleno bylo mezi 184 obyvatel bzeneckých, kteréžto rozdělení se stalo r. 1781 – 1782. Aby zřejmo bylo, jaké byly povinnosti „rolníků“, uvedu zde, kolik platil takový „possessor“[4] č. 260, k němuž patřilo 64 měřic, a jaké povinnosti měl v roce 1775.

Possesor robotovati musil s párem koní na jaře 3 dni, v čas žní 3 dni, při sklízení obilí 3 dni a při oračkách 3 dni. Stavěl-li by se nový dvůr nebo zámek, musil dovézti z lesů bzeneckých nebo vracovských jednu fůru. Při stěhování „milostivé vrchnosti“ musil poskytnouti vůz s párem koní. Při honech byl povinován zavésti s párem koní léčky a tenata. Z vinohradů kromě desátku platil ještě z každého „achtela“ 7 mázů a 2 žejdlíky vína. Zasel-li vinohrad ten obilím, platil z něj 9 ½ groše. Jiných peněžitých poplatků měl 20 zl. 21 kr. Daně domovní platil 1 zl. 15 kr. Jinak mohl s loukami a vinohrady nakládati svobodně „dle privilegií městských“.

[1] Ausschuss – výbor.

[2] Foršpon – přípřež.

[3] Deferovat – nabídnout.

[4] Possessor – majitel.