Tento krátký článek byl otisknut v časopise „MORAVSKOSLOVENSKÉ POMEZÍ“ u příležitosti konání vinařských slavností v Bzenci v srpnu roku 1936.

NĚKOLIK POZNÁMEK O ČSL. VINAŘSTVÍ A BZENECKÉM ZVLÁŠŤ

Skála Miroslav

Vinařství se v našem státě v posledních letech neobyčejně vzmáhá. Zakládají se nové a nové vinice, obnovují se vinice staré. Pěstění vína věnuje se zvýšená pozornost a péče, práce provádí se racionálně. Stoupá proto průměrný výnos vinic a jest již dnes značně vyšší, než-li tomu bylo ještě před několika lety.

Roční spotřeba vína v našem státě činí asi 600.000 hl vína, tedy asi 5 litrů vína na osobu v roce. (Ve Francii jest spotřeba vína na osobu za rok 120 litrů.) Viniční plocha, která v letech 1932-1933 činila u nás cca 20.000 ha  se stále zvětšuje a dosáhne jistě v nedlouhé době plochy 30.000 ha. Při rozloze vinic 20.000 ha byl náš stát odkázán na dovoz vína a to v množství cca 200.000 hl za jeden rok. Jakmile dosáhne vinice plochy 30.000 ha, budeme ve výrobě hroznového vína soběstační a proto je třeba, aby byla tato plocha stanovena jako nejvyšší hranice a nebylo připustěno další vysazování vinic. Nadprodukce vína neprospěla by nikterak konsumentu a vinaři by nesli všechny následky tyto.

Zakládání vinic v kraji vinařských, tj. v těch obcích, které si své vinařství po staletí udrželi přes všechny překážky, jež muselo vinařství prožíti, jest na místě. Nutno však varovati před zakládáním vinic v obcích, kde vinařství kdysi již zaniklo, neb vůbec snad bylo odvětvím neznámým. V těchto obcích chtějí zemědělci využíti své půdy k většímu výnosu, když pěstění jiných plodin stalo se dlouhotrvající hospodářskou tísní nevýnosným.

Tito vinaři musí uvážiti, že jim bude třeba bojovati s konkurencí vinařských krajů, které mají svou tradici, jejichž vína jsou jakostní a proto hledaná spotřebiteli, případně také s vinařskými kraji, kde jsou pěstovány odrůdy dobře rodící (Jižní Slovensko, Pod. Rus) a proto by museli čeliti těmto levným vínům.

Velká nabídka vína bude stlačovati ceny více a více, jak jsme tomu již dnes svědky, a tak nelze těmto obcím předvídati nic jiného, než, že jejich vinařství se nedá udržeti a přijdou-li k tomu na vinice pohromy, s nimiž dlužno počítati, musí zaniknouti tak rychle, jak se vynořily.

Zásada, že víno může býti pěstěno jen v polohách pro pěstění vína způsobilých, nebude zviklána a to tím méně, že dnes náš konsum klade váhu na vína jakostní a ta nedají se vypěstiti ani v rovinách, ani na nevhodných stráních, postrádajících dostatek slunečních paprsků, případně vystavených chladným větrům.

BZENEC nemusí se obávati o své vinařství v budoucnu. Jeho stráně, ideálně položené a pro pěstění vína přímo stvořené, skýtají vinařům za místních, velmi příznivých klimatických poměrů možnost, pěstovati nejvzácnější odrůdy révy vinné (rýnský ryzlink, tramín, rulandské, burgundské bílé, červené atd.), které skýtají nejlepší vína.

Může tedy bzenecké vinařství poskytnouti konsumu vína vysokých kvalit, která nacházejí u nás jen velmi těžko konkurenci, zvláště bude-li věnovati ještě náležitou péči sklepnímu hospodářství.

Bzenec zvítězil jen jakostí svých vín a proto zásada pěstiti v Bzenci kvalitní odrůdy jest houževnatě hájena a vysazují se proto v Bzenci vesměs tyto odrůdy révy vinné. Základ dobré pověsti bzeneckého vína dal „Rýnský ryzlink“, který se uvedl v obchodě a dnes je všeobecně znám pod názvem „Lipka“. (Název vznikl od příjemné vůně tohoto vína, připomínající libou vůni lipového květu.) Tuto značku má zákonem chráněnu Vinařské družstvo v Bzenci, aby mohlo čeliti nekalé soutěži, která nesvědomitě hledí využití dobré pověsti bzenecké Lipky a postupuje všemi prostředky, aby konsumenty oklamala. Název Lipka jest dnes všeobecně tak vžitý, že pod tímto názvem si představuje každý spotřebitel bzenecké víno.

Na tomto dobrém jméně a pověsti bzenecké lipky buduje konkurence a shledali jsme se v obchodě již s Lipkou „special“, Lipkou „jihomoravskou, Lipkou „slovenskou a dokonce i s Lipkou „řeckou“ atd. Tyto přídomky mají prodávající jen chrániti před stíháním pro nekalou soutěž a pro napodobení chráněné značky bzenecké Lipky. Toto na věci však ničeho nemění a tak téměř všichni konsumenti, kterým se tato vína nabídnou, se domnívají, že se jim předkládá nejlepší bzenecké víno a zatím dostanou vína původu zcela neznámého a pravidelně podřadná. Tímto trpí ovšem nejvíce pověst bzeneckého vína a také jeho odbyt v Bzenci samém a nespokojenost nevybíjí se na prodávajících, ale na základě neinformovanosti na bzeneckých dodavatelích.

Zde je třeba se brániti a vésti houževnatý boj i přes to, že jest dosti těžkým, když stávající zákony nechrání plně, ba ani dostatečně jednotlivé vinařské oblasti. Musí proto býti nápomocni sami spotřebitelé. Není třeba, aby za své peníze se nechal konsument klamati, má právo, aby mu bylo dodáno ono zboží, které se mu nabízí a které kupuje. U Lipky může se jednati jen o nejjemnější víno bzenecké – rýnský ryzlink – a proto jest třeba zamítati všechny ty Lipky „řecké“, „jihomoravské“ apod., které slouží jen na klamání veřejnosti. A podá-li se Vám Lipka a nejste-li spokojeni, budeme Vám povděčni, když nám o tom podáte zprávu, kde a kdy Vám bylo toto víno jako Lipka prodáno. Napište do Bzence na Městský úřad, který předá Váš dotaz na patřičné místo, odkud se Vám dostane nejen vysvětlení, ale i v případě nesprávnosti bude možno proti těmto falšovatelům zakročiti.

Tím prospějete sobě a pomůžete bzeneckému vinařství, posílíte náš kraj a vinaře utvrdíte v lásce, se kterou své vinice obdělávají. Bez lásky k vinařství a k dobrému našemu vínu, nelze dosáhnouti úspěchu a přispějete-li Vaší milou pozorností v boji proti lidem, kteří tyto snahy poškozují, budete také odměněni tím, falšovatelé vymizí a dostane se Vám nápoje vysoké jakosti, které dovede s úspěchem konkurovati i nejlepším vínům ze zahraničí, jak také bylo mnohokráte prokázáno na nejtěžších mezinárodních soutěžích.

A navštívíte-li nás o slavnostech vinařských, věnujte Vaši pozornost také našim vinicím. Prohlédněte si je, jsou krásné, zdobí náš kraj a skýtají mnoha pilným rukám obživu možnost existence. Pochutnejte si na našem bzeneckém, okuste naši Lipku. Doufáme, že nebudete zklamáni, že se Váš náhled na bzenecké vinařství vytříbí a že se tak stane k prospěchu našeho bzeneckého a slováckého vinařství.