Uvedený článek z třicátých let dvacátého století pochází z pera bývalého ředitele Vinařského družstva v Bzenci pana Miroslava Skály, který jej napsal pro brožurku ke dním brannosti v Bzenci, které se zde konaly 5. a 6. července 1934.

K BZENECKÉMU VINAŘSTVÍ

Skála Miroslav

Možno bez nadsázky říci, že Bzenec jest velmi dobře znám po širokých oblastech našeho státu jako obec, kde se rodí vína velmi dobré jakosti, z nichž „Lipka“ požívá nejlepší pověsti.

Již od pradávných dob mělo bzenecké vinařství dobrou pověst a proto také Přemyslovci a po těchto i čeští králové měli zde své vinice. V dějinách bzeneckého vinařství můžeme dále sledovati, že bzenecká vína byla vyhledávána i v dalších stoletích předními zákazníky a to nejen z Moravy, ale i z Čech. A koncem minulého století bylo to bzenecké víno, které zejména na výstavách světových dosáhlo nejvyšších vyznamenání a byl to zase ryzlink „Lipka“, který vítězně obstál při tak skvělé konkurenci.

Této své dobré pověsti děkuje Bzenec nejen tomu, že se pěstovaly vždy jakostní odrůdy, že se vinicím věnovala veškerá námaha a péče, ale zejména tomu, že bzenecké vinice mají polohu přímo ideální. Oblast těchto patří také mezi nejlepší klimatické vinorodé kraje moravské nejen proto, že vinice jsou na svazích k jihu obrácených a chráněných před studenými větry severními a severovýchodními, ale také proto, že bzenecké vinorodé stráně jsou plně vystaveny pravidelným tepelným sestupným větrům karpatským, jež se objevují od srpna až do prosince a někdy také z jara. Tyto jižní neb jihovýchodní větry föhnové neb halné, zesilují žhavý ráz „místní Sahary“ – rozlehlé to písčité plochy, zasahující celou oblast mezi Bzencem a Hodonínem, a ženou horký vzduch přímo do viničních strání bzeneckých. Tím jest urychlován zejména závěrečný proces zrání, hrozny nabývají většího obsahu buketního a cukernatosti a proto vína bzenecká jsou ohnivá a vonná, čímž vynikají nad víny z jiných oblastí a krajů.

Po státním převratu změnilo se mnoho v našem celém československém vinařství a na vinném trhu máme zcela jinou situaci, nežli tomu bylo za bývalé monarchie. Situace tato není pro naše vinařství nepříznivou a tak se shledáváme se skutečností, že vinařství nabývá nebývalého rozmachu a vinice jsou zakládány také v krajích, kde vinná réva již byla vzácností, případně, kde vinice zanikly již před desítkami let, když je byl zničil révokaz. Také bzeneckou oblast zachvátil před několika lety tento škůdce, před kterým neobstojí žádná pravokořenná vinice, a jehož zhoubné dílo nese své smutné ovoce. Bzenečtí vinaři však neztrácejí času ani chuti k další své práci a láska k tomuto krásnému hospodářskému odvětví je nutká, aby vysazovali vinice nové, sazenicemi štěpovanými na amerických podložkách, jež révokazu vzdorují.

A procházíme-li dnes bzeneckými vinohrady, setkáváme se s celými tratěmi nově vysázených a dnes již nosných vinic, daleko krásnějších, než byly ony zaniklé.

Jest si přáti, aby oněch předností, jimiž příroda tak štědře napomáhá bzeneckému vinaři, bylo plně využito, a všechny stráně zazelenaly se révovými keři a to těmi nejušlechtilejšími odrůdami, které jedině jsou zárukou, že naše vína bzenecká si čestně obhájí svůj primát mezi všemi víny československými. Pak bude „bzenecké“ vždy vínem hledaným a nebude činiti pěstitelům potíží, aby jejich, ať zlatý neb rudý mok, nenašel své příznivce, ctitele a odběratele.

Pak také najde v bzeneckých vinicích a sklepech svoji obživu další velký počet pilných rukou k prospěchu a zdaru našeho města a celého našeho širokého slováckého kraje!