Kronika města Bzence – rok 1942

Počasí

V lednu dosahuje zima až -30 °C, sněhu je tolik, že musí být odstraňován pracovními skupinami. Zima trvá do 7. II., pak je dvoudenní obleva, aby hned nato klesl teploměr až na -22 °C a -25 °C. Zima je dlouhá, jaro je mokré, velmi studené, potom zase delší dobu bez vydatnějších dešťů. Koncem července velká vedra. Dne 3. srpna velká vichřice a po ní vydatnější déšť, na který se již toužebně čekalo, neboť okurky schly a řepa vadla. Celková naděje na úrodu slabá, raných bramor bylo v důsledku sucha málo, obilí řádně neodnožilo, proto slabé i ve slámě. 12. a hned na to 13. srpna bylo krupobití, jež postihlo značnou část východního katastru města, kde způsobeny škody i na vinicích. Od 13. srpna nepršelo a teploty dosahovaly téměř 50 °C. První vydatnější déšť spadl zase až 17. října, do kteréž to doby se nedaly zasévat ozimy, mrkev zvadla, kapusta, karfiol sežrány bělásky, i pozdních brambor bylo poskrovnu. Zima suchá!

Vinařství

Vinařská besídka v Bzenci pečuje o své členy tím, že jim opatřuje sazenice, a to svépomocí. Získají se podložky, štěpování i ostatní práce spojené se sazenicemi se provádějí společně. Práce se daří a Bzenčané získávají za přijatelnou cenu zaručené sazenice. Letos jich bylo prodáno několik tisíc kusů. Tuto podpůrnou akcí podporují příspěvky, poskytované vyššími místy. Tak se umožňuje další vysazování, případně vylepšování vinic šlechtěnými sazenicemi. Tímto způsobem se musí pokračovat, má-li se bzenecké vinařství nejen udržet na dnešní výši, ale i dále rozvíjet.

Vinobraní bylo letos úředně dirigováno. Napřed povoleno sbírat rané druhy, pak černé, bílé druhy povoleno sbírat teprve 9. října. Stanovena povinná dodávka 30 % sklizené úrody. Tedy už i ve víně se začínají stanovit povinné dodávky.

Kulturní činnost

V únoru opakoval pětkrát spolek Katolický dům „Děvče z přístavu”. 22. 3. se uskutečnil koncert Vachova sboru moravských učitelek v sále Katolického domu – koncert uspořádal pěvecký a hudební spolek. Návštěva velmi pěkná. 27. 3. sehrál Tyl v Katolickém domě operetu „Zelení hájové”. Hasičský sbor vzpomněl 60. výročí svého trvání operetou „Děvče z předměstí”, sehranou v Sokolovně, nyní přejmenované na sál „Viktoria”. Slovácké hodonínské divadlo hostovalo u nás s Kosinou ve hře „Adam a Eva”. Ve dnech 22. a 23. 7. sehrál Pěvecký a hudební spolek operetu „Ženská vojna”. Dne 17. 10. vysílal brněnský rozhlas reportáž o Bzenci. Záběry natočeny v Kvalitě, v Čechově sušárně zeleniny, v Ajmuntově sklepě a v lisovně vína Vinařského družstva pod názvem „Bzenec město zeleniny a vína”. V říjnu koncertní provedení Rusalky se 4 bývalými členy zemského divadla v Brně, akce této se velmi agilně zúčastnil Krůžek. Stejně tak spolupůsobil při další návštěvě brněnských hostí v listopadu, kdy předvedeno koncertní provedení „Hubičky” při vstupném 10 – 20 K. Program na válečnou dobu a těžké poměry při stálém špiclování velmi bohatý a uspokojivé úrovně s výchovnou tendencí.

Byty v kasárnách

Před příchodem vládního vojska bylo nutno provést přeměnu objektů na rodinné byty, ježto příslušníci vojska jsou převážně ženatí. Tyto práce se prováděly za součinnosti obce, jíž také svěřeno vyúčtování, když ji před tím bylo poukázáno zálohově 305 000 K na zaplacení všech s tím spojených výdajů.

Dr. Schwabe v Bzenci

Při svém zájezdu na jižní Moravu zastavil se Dr. Schwabe také v Bzenci. Po příslušných hlášeních okresním hejtmanem, četnictvem a uvítání starostou obce s krojovanou skupinou, která mu podala koš bzeneckých plodů na náměstí, navštívil firmu Sükind, kde byl též oběd. Prohlédl si plochy zemské výzkumné stanice za zámkem a pak Vinařské družstvo, kde pozvaným hostům odpoledne podal Dr. Lokscha stručný výklad o plánu a pracovním programu výzkumné stanice. Při bzeneckém víně a slováckých písních se pak „milým” hostům besedovalo!

Výstava prací místních fotoamatérů

Pod záštitou města konal Klub čs. turistů v Bzenci v 1. poschodí nově vybudované hasičské zbrojnice výstavu prací místních fotoamatérů. Byla obeslána četnými zdařilými pracemi, a proto byl o ni značný zájem. Uspořádání výstavy bylo velmi pečlivě provedeno a výstava dobře splnila své poslání – zachytit krásu naší vlasti.

Alexej Novosád

V soutěži Mladých básníků Moravy, konané v březnu v Luhačovicích, získal 1. cenu za báseň věnovanou svému rodišti Bzenci p. Alexej Novosád. I rada města odměnila jej peněžitým darem.

Elektrizování varhan

Od firmy Juřík v Uherském Brodě bylo zakoupeno elektrické zařízení na vhánění vzduchu do varhan v katolickém kostele. Tím odpadá funkce „měchoš”, pro kteroužto špatně placenou funkci nebylo lze nalézt vhodnou osobu. Zařízení na šlapání zůstalo pro případ, že by byl vypnut proud.

Uplatnění školních dětí

V době války, kdy všechny možné pracovní síly byly totálně zaměstnány pro válečný průmysl, jeví se citelný nedostatek dělníků hlavně v zemědělství. Proto v dubnu vidíme každé ráno velké skupiny školáků, jak s rýči a motykami jdou pomáhat vysazovat plundrovaný les patřící velkostatku nebo i do obecního lesa. Děti musí pomáhat i při hubení chroustů a zvláště vydatně se uplatnily při hubení bělásků, kteří se letos rozmohli v nevídaném množství a zničili většinu košťálovin.

Bzenecká pouť

Za pěkného počasí byla bzenecká pouť velmi pěkně navštívena. Za válečných roků možno pozorovat silný vzestup poutníků této krajové cirkevní slavnosti.

Hasiči

V důsledku vládního nařízení musí hasičské sbory předat svůj majetek obci, jež přebírá tím práva, ale i závazky sborů. Majetek sboru byl oceněn částkou 12 759,40 K, kteroužto částku muselo město Bzenec zaplatit sboru českého hasičstva. Stavba hasičské zbrojnice vyčíslena na 311 780,50 K.

Německý Červený kříž

Na příkaz nadřízených úřadů nařízená sbírka vynesla částku 10 744 K, obec pak věnovala 4 500 K a z koupaliště jako samostatného podniku 500 K.

Zemský příspěvek

Na tento rok dostala obec zemský příspěvek ve výši 90 % podkladu – 72 000 K. Koncem roku pak poskytuje zemský úřad obci mimořádný příspěvek 25 000 K.

10% poplatek z převodu nemovitosti mezi živými

Bylo zjištěno, že mnohým obcím byl tento poplatek povolen ministerstvem. Poněvadž tento poplatek by postihl značný počet platících mimo naši obec, byl podán návrh na jeho zavedení a městským zastupitelstvem přijat v naději, že tímto příjmovým zdrojem přispějeme k ozdravění obecní pokladny. Okresní úřad však stroze odpověděl, že nemíní tuto žádost obce doporučiti ministerstvu financí, aniž oznámil důvod svého zamítavého stanoviska. Tím celá záležitost padla.

Úvozy a svážení půdy

Za velkých dešťů a vlhkých roků projevuje se svážení a sesouvání půdy v Horních horách. Šetření provedeno příslušnými orgány z Brna dne 21. 3. Po předběžných jednáních přijalo městské zastupitelstvo podmínky, za nichž bylo ministerstvo zemědělství ochotno podnik subvencovat:

1. Obec se zavazuje zaplatit 10 % nákladu finančního.
2. Poskytne 5 % na založení udržovacího fondu.
3. Dá k dispozici potřebné plochy.
4. Zavazuje se, že bude každoročně zařízení čistit.

K těmto jednáním došlo proto, aby se uskutečnila zařízení, jež by zabránila splavování humusu úvozy do města a do kanalizace, neboť s odstraňováním náplav a se stálým čištěním kanalizace má obec velká vydání. Tak měly být upraveny a zregulovány všechny úvozy z kopců, jež vedou do města. Válečné poměry však zabránily realizaci tohoto pro Bzenec tak důležitého projektu. Projekt spadá do působnosti stavební správy zeměděl.–technické hrazení bystřin.

Pracovní povinnost židů

Protože na obec jsou zasílány stížnosti, že Židé v Bzenci nepracují, že je obec kryje, byl jim stanoven úkol, aby pro říšskou brannou moc očistili a připravili plochy před stodolami Glasera a Fürsta v Moravském Písku. Za tyto práce, jež trvaly delší dobu, židé požadovali po městské radě zaplacení. Rada předložila celou záležitost městskému zastupitelstvu, které považujíc vykonanou práci za naturální plnění v rámci pracovní povinnosti, požadavek bzeneckých židů zamítlo. Konečně musilo tak učiniti, aby na sebe nevrhlo doměnku, že sympatizuje s těmito Nearijci, které režim nenávidí a pronásleduje.

Rybník

Rybník při koupališti byl pronajat zdejšímu rybářskému spolku, který se ustavil na ustavující valné hromadě 8. 2. Pronajímací doba je 3 po sobě jdoucí léta. Roční nájemné 300 K. Obec se tím vzdává možnosti používat rybníku k letnímu loďkování.

Olšovjané

Městská rada rozhodla dne 18. září 1941 vydat příkaz, a louky Kučovánka a Dubová, které si přivlastňují olšovští občané, byly vráceny obci a předány jí do užívaní. Olšovjané podali odvolání prostřednictvím svého právního zástupce Dr. B. Papeže z Uherského Hradiště. Toto odvolání městské zastupitelstvo zamítlo a žádalo předání luk bzenecké obci, která jest toliko a jedinou právní zástupkyní bývalé obce Olšovec. Mezi Olšovjany bylo málo těch, kdož chtěli tento případ vyřídit, ba převážně se oni cítili majiteli luk s právem brát užitek. Do tohoto zamítavého rozhodnutí městského zastupitelstva podali Olšovjané opět odvolání, a to k okresnímu úřadu v Uherském Hradišti. Tak se dostává tento případ k řešení kompetentním úřadem.

Schůze městského zastupitelstva

Za této druhé světové války se projevoval nezájem o záležitosti obecní u mnoha členů městského zastupitelstva. Scházeli se velmi liknavě a nedochvilně. Proto byl dán návrh, aby od těch členů, kteří se do schůze nedostaví a neomluví se, byly vybírány poplatky ve výši 20 K ve prospěch chudinského fondu. Sleduje se tím snaha zlepšiti dochvilnost a účast volených zástupců na schůzích městského zastupitelstva, které jsou beztak svolávány jen v případech velmi nutných.

Obecní rozpočet na rok 1943

Na rok 1943 vyčíslena potřeba obnosem 1 411 520 K, úhrada obnosem 650 423 K, schodek obnosem 761 097 K. Po odpočtu výnosu obecních přirážek částkou 531 680 K, zůstává nekrytých 229 417 K, o něž se musí požádat u zemského úřadu. Mimořádné hospodářství vykazuje pouze 60 000 K. V tomto rozpočtu jest i potřeba škol, vykazující potřebu 144 296 K s úhradou 49 700 K, takže schodek přecházející do obecního rozpočtu je 94 569 K.

Důl Elektra – stavba obytných domů

Brzy po tom, co došlo k otevření dolu Elektra, bylo uvažováno o vybudování řádné komunikace k dolu. Obec hájila stanovisko, aby trasa silnice šla od bzeneckého nádraží přímo lesem k dolu a také aby stavby hornických domů byly vyřešeny na okraji lesa. Tento návrh obce padl, komunikace se řešila lesem s vyústěním na okresní silnici z Bzence do Strážnice před podjezdem Severní dráhy. O stavbách domů pro horníky rozhodnuto v prosinci, že budou postaveny přímo u dolu.

Kontribučenská záložna

Dne 30. 11. došlo k předání všeho, co zůstalo s kontribučenské záložny bzenecké, a to uherskohradišťské spořitelně, s níž záložna sloučena. Přebírajícímu ústavu odevzdán depositní list, spořitelní knížka, spisy hyp. zap. 240 K se týkající a razítko. Podíly vyplaceny částkami 150 K všem 180 podílníkům.

Kursy

Dne 10. 2. pořádán kurs ovocnářů o postřiku stromů. Kromě toho pořádán kurs protipovodňový.

Osobní záležitosti obecních zaměstnanců

Válečná doba a požadavek zvýšeného pracovního výkonu přiměly obec, aby upravila platy svým smluvním zaměstnancům, kteří se domáhali zvýšení platů s ohledem na mimořádné drahotní poměry. Platy upraveny s účinností od 1. 5. 1942. (usneseno dne 12. 7. 1942)

Toto zvýšení se projevilo u jednotlivců takto:

U sl. Marie Procházkové z čistých 1 200 K na 1 420 K při hrubém platě 1 698,50 K.
U p. J. Vitoně z čístých 1 200 K na 1 300 K při hrubém platě 1 545,50 K.
U p. Šť. Tvarůžka z čistých 1 270 K na 1 420 K, z čehož 120 K jest měsíčně odvolatelný přídavek.
U p. Jar. Kuchaře z čistých 450 K na 600 K.
U p. Kožůška od 1. 6. na čistých 1 000 K a pobírá dalších 150 K za pohotovostní hasičskou službu.
Pavlu Goliáši se upravuje plat na 1 500 K jako ženatému s jedním dítkem a zůstává mu služební oděv a obuv in natura, případně regulovaná částka na tyto požitky.

Uvádím tyto platby jako ukázku toho, jak nízké platy měli státní a obecní úředníci a zaměstnanci, bereme-li v úvahu, že potravinové dávky masa, tuků, vajec a jiných poživatin nestačily krýt potřebu a musily být dokupovány na „černém” trhu: 1 kg sádla 600 – 900 K, 1 kg masa 200 K, 1 vajíčko 7 – 10 K a podobně.

Rozdělovna masa

Pro rozdělovnu na městských jatkách usneseny tyto poplatky:

Za jeden kus hovězího dobytka 10 K, za jednoho vepře 5 K a za tele či ovci 4 K.

Zavedení nových dávek

S ohledem na rozpočtové schodky, jichž úhrada žádána vždy po zemském úřadě, musila se obec postarat, aby si získala sama co největší úhradu rozpočtových schodků. Proto vybrala obec z celé skupiny dávek, možných k zavedení takové, o nichž je předem jisto, že budou výnosné a také pro menší město účelné, aniž by jejich zavedení příliš nezatížilo jednoho úředníka městského důchodu.

Tak dochází k zavedení obecní dávky ze spotřeby elektrické energie k účelům osvětlovacím na dobu 6 let v sazbě 10 hal za každou kW elektrické energie. Dále zavedena dávka z používaných místností, a to 10 K za každé obytné místnosti; 20 K z každé místnosti obchodní, spolkové a výrobní, počítajíc v to i kanceláře, čekárny, ordinační síně, dílny, skladiště, hostinské kuchyně apod.

Zavádí se také vybírání dávky za vystavování domovských listů částkou 5 K; předtím bylo nařízeno bezplatné vystavování domovských listů.

Místní rozhlas

Již dříve vzpomenutý místní rozhlas dodala firma Radio – Pěnčík – Bzenec za 54 746 K, ovšem značně rozšířený proti nabídce, znějící na 28 914 K při pěti reproduktorech.

Rozvodnou síť po městě provedl Telegrafní a telefonní úřad v Uherském Hradišti, jenž vyšel městu našemu v době tak velkého nedostatku stavebního materiálu velmi vštříc. Ve všech případech setkala se obec s porozuměním i u všech občanů, kteří nečinili obci v žádném směru potíže.

Platí Říše

Obec dostala vyrozumění, že říšská braná moc platí od 1. 7. tohoto roku anuity vyplývající obci z platební povinnosti za přístavbu kasáren, a to z částek 1 000 000 K pro zlínskou spořitelnu a 547 190 K pro spořitelnu v Napajedlích. Proto také asi později žádá německá vojenská správa o souhlas, zda může v objektech kasáren všechny vzácné kovy, což se již stalo v úředních místnostech budov země Mor. slezské; byly s tím spojeny velké potíže, pokud šlo o získání náhrady.

Nádrže na vodu

Hasiči několikrát poukazovali na nedostatek vody v Bzenci v případě požáru. Toho se ujaly instituce, dozírající na požární policii, v tomto případě požární ředitel ve Zlíně a vybídl obec, aby postavila nádrže na vodu. Obec však neměla dlouho pro tento podnik pochopení, byla však přinucena k jednání. Bylo rozhodnuto postavit dvě nádrže do země, a to jednu na Horním náměstí před školou o objemu 100 m³, druhou v barácích před Neumanovým o objemu 50 m³. Náklad na větší vypočten na 35 250 K, na menší 23 685 K. O jejich stavbě rozhodlo městské zastupitelstvo dne 5. prosince 1942. Ke stavbě však zase nedošlo, neboť stále se měnící situace na poli válečném zatlačila i tuto potřebu dopozadí.

Vyřešení komunikace při Syrovínce

V rámci akce s těmickými singularisty koupila bzenecká obec 4 765 m² ploch v Těmicích, aby mohlo dojít k vyřešení polní cesty po levém břehu Syrovínky na bzeneckém katastru. Kupní cena 1,70 K za m².

Dlažební materiál

Obec kupuje ze svých finančních hotovostí dlažební materiál pro pozdější zlepšování svých komunikací. Materiál se ukládal na různá místa: v ulici Na Zahradách, v Tyršově ulici, na Horním náměstí a jinde, a to tak, že opracované kostky se přikrývaly štětovým kamenem, aby nebyly příliš „na očích”.

Přípravy na vodovod

Na návrh městské rady a obecní finanční komise usnáší se městské zastupitelstvo uvolnit na přípravné práce na vodovodu obnos 70 000 K a souhlasí s dohodnutým postupem. V tuto dobu byly zastaveny jakékoliv práce tohoto druhu. Záležitost se však obešla tím, že o povolení potřebných přípravných prací požádala u úřadu práce dne 21. prosince firma Kvalita jako podnik potravinářský a dodavatel zeleninových konzerv vojsku. Žádosti její bylo vyhověno. A tak dochází mezi obcí a místními firmami, které mají velký zájem na brzkém získání dostatečného množství nezávadné vody. Obec zahajuje přípravné práce a zainteresované firmy daly k dispozici pomocné síly.

Po dohodě s Dr. Ing. Rosíkem, znalcem povodí řeky Moravy, a s referentem vodovodního oddělení zemského úřadu začalo se pokusně vrtat v bezprostřední blízkosti bývalého domu cikána Holomka před cihelnou u žel. stanice Lidéřovice.