Kronika města Bzence – rok 1939

Pěstování okurek

Rok 1939 zahájila obec starostí o včasné získání všech předpokladů pro svůj další rozvoj a snahou po zvelebení města.

Z debat se zemědělci a místními firmami konzervárenskými se došlo k závěru, že je třeba v první řadě zajistit dostatek ploch pro obhospodařování zeleninou. Mají-li podniky řádně a naplno pracovat, musí mít dostatek surovin, v daném případě okurek a zeleniny.

A tak se při jednáních stále více rýsovala obava, že samo Bzenecko nebude schopno produkovat tolik zeleniny, aby uspokojilo i konzumenty čerstvou zeleninou, i podniky, kalkulující se zvýšením produkce okurkových konzerv.

Proto dohodnuto i přes odpor mnohých místních zemědělců, kteří se bojí o své výhradní postavení pěstitelů zeleniny a o to, aby Bzenec neztratil svůj význam jako zelinářské středisko, že se musí pro zelinaření, hlavně pro pěstování okurek, zainteresovat značně rozlehlejší oblast v okolí, aby byl zajištěn provoz místních konzervárenských podniků.

Tyto problémy byly řešeny na veřejné schůzi, kterou svolala obec do sálu sokolovny. Tam promluvil o této věci městský tajemník Ant. Válka. Z debaty vyznělo rozhodnutí pracovat v zájmu Bzence jako střediska a zajeto do obcí, kde dosud zelenina a okurky nebyly pěstovány, zájemce informovat a přesvědčit o výhodách pěstování zeleniny, zvláště pak okurek.

K této akci, k níž mnozí místní rolníci mají negativní postoj, se připojilo několik mladších rolníků a místních konzervářů, kteří pak večer zajížděli do okolních osad a nabádali k pěstování okurek a ke kontrahování produktů Bzenčanům.

Jedině touto akcí se stalo, že bzenecké konzervárny byly zachovány v uspokojivém provozu. Tato akce podléhala však velmi ostré kritice a pro městského tajemníka měla dosti nepříjemné dozvuky v městské radě. V sále radnice konaly se pak dvě pracovní porady se zástupci zájmových obcí, kde ta potřebná práce osvětlena a její naléhavost prokázána.

Při této otázce nutno se zmínit i o tom, že byla ustavena tržní komise města, již tvořili tržní komisař jako předseda a členové z řad zemědělců a podnikatelů konzervářů, kteří se denně scházeli, aby rokovali o cenách a stanovili je; tyto směrné ceny byly uznávány i místy nejvyššími a podle nich se pak řídili všichni, kdož okurky nakupovali a to nejen na Bzenecku, ale na celém státním území. Za tím účelem byly vydávány tržní zprávy tiskem. První vydána dne 16. července 1939. Nelze popřít, že v tu dobu ovládl Bzenec okurkový trh okleštěného území státu. V tom směru pracováno do 16. září 1939, kdy vyšla poslední zpráva o cenách okurek.

Oběť svého povolání

Školní děti z bzeneckého cukrovaru a z kolonie byly dvákrat denně dováženy a odváženy v krytém kočáru do školy. Velmi známý kočí p. Charvátek utrpěl smrtelný úraz, jemuž podlehl, když se mu splašily koně. Na štěstí byl kočár prázdný.

Počasí

V prvé polovici měsíce ledna dostoupily mrazy až -18 °C, brzy poté nastalo neočekávané oteplení, přesahující +10 °C. Na počátku února byly opět slabé mrazíky, rovněž i kolem 10. března. V noci na 17. března byl mráz -10 °C, v týdnu po velikonočních svátcích bylo krásné počasí. První polovice května byla značně deštivá. 16. května strhl se prudký liják s kroupami, podobných průtrží s kroupami bylo i v červnu. Škody způsobené jimi na obilninách byly odhadnuty asi na 20 %. V sobotu dne 22. července strhla se navečer průtrž mračen, jež způsobila záplavy v městě a úplně zanesla kanál v Olšovské ulici. V týdnu mezi 23. a 29. červencem poklesla teplota na 15 °C i na méně, takže tak nízkých teplot v době léta nebylo prý celých 100 let, jak tvrdí rozhlas. Tato teplota odpovídala tak asi měsíci dubnu nebo říjnu. Několikrát po sobě město postihnuvší bouřky s průtržemi v měsíci srpnu způsobily vysoké nánosy humusu na náměstí a v přilehlých ulicích, takže s odstraňováním náplav vznikly obci značné a nečekané výdaje.

Čištění kanálu v Olšovské ulici (pro ten účel byly zhotoveny malé vozíčky tažené lankem), si vyžádalo nákladu asi 6 000 Kč. V noci z 28. na 29. září uhodil mráz -5 °C. Poslední říjnový týden byl celý deštivý. Slabší mrazíky byly od 21. – 24. listopadu, první sníh napadl 25. listopadu. Od polovice prosince mrzne bez sněhu, suché mrazy až -24 °C.

Požadavky města Bzenec

Jednou z velmi důležitých schůzí pro Bzenec byla schůze svolaná na den 16. února, když první schůze, svolaná na 10. 2. byla pro nedostatek členů usnášení nezpůsobilá, v níž pod bodem 7 bylo na pořadu „Projednání akcí za účelem rozvoje města”.

Radou zpracovaný návrh a pracovní program, usměrňující na dlouho řadu let rozvoj města Bzence, byl jednomyslně přijat a schválen.

Bylo totiž rozhodnuto, aby Bzenec žádal o přidělení úřadů, ústavů, škol a průmyslových podniků, aby se plnou vahou domáhal vybudování dalších silnic na Podivín přes Vacenovice a Mutěnice a kratší spojky z Osvětiman na Stupavu, čímž by se získalo spojení s celou střední Moravou.

Opět zdůrazněno žádat o zřízení soudního okresu v Bzenci, jakož i berního úřadu a důchodkové kontroly, jinak že vzniká pro Bzenec nutnost, aby se připojil do politického okresu kyjovského, stejně tak i po stránce, aby podléhal berní správě v Kyjově.

Do Kyjova je totiž drahou velmi výhodné spojení (bez přesedání 12 km), kdežto do Uherského Hradiště přes 20 km a je nutno při jízdě přes Moravský Písek přesedat dvakrát, při jízdě přes Veselí jednou. Bylo též konstatováno, že starost politického okresu uherskohradišťského o Bzenec byla v dřívějších dobách prabídná. Ležíc na nejzápadnější periferii okresu, mělo město Bzenec vždy dojem, že jest okresu přítěží, nemajíc nikde u okresu opory nebo ochrany, a proto také zůstal Bzenec ve svém vývoji stát. Byl-li a je-li Bzenec v uherskohradišťském okrese jako poplatník na třetím místě, dříve snad byl dokonce na místě druhém, pak si jistě zasloužil více pozornosti a podpory pro další svůj rozvoj, než se dálo až dosud ze strany okresu. Čí vinnou se situace tak vyvinula, dá se těžko posoudit, tento nezdravý poměr musí se však za každou cenu odstranit. Jak ubohé zastoupení má Bzenec v okresním zastupitelství! Toto jest však vinou politických zástupců, kteří nedovedli prosadit schopné bzenecké lidi na místa zvolitelná, ať to byla politická strana kterákoli. A pak už to jde jedno za druhým.

V téže schůzi bylo rozhodnuto uvažovat o reorganizaci místní vinař.-rolnické školy, o získání pokusné stanice zemských pokusných ústavů a přikázání vinařského inspektora do Bzence. Usneseno dále žádat o zřízení seřaďovacího nádraží s výtopnami a železničními dílnami na velkých plochách Doubravy.

Tímto, možno říci pro Bzenec historickým usnesením, předložen městské radě velký kus práce s podněty k další plodné činnosti, jež je možná za dnešních poměrů.

Diety obecních funkcionářů

Ve schůzi městského zastupitelstva, konané dne 5. ledna, bylo usneseno ponechati v nezměněných výších až dosud platné diety, stanovené již dříve obecním funkcionářům za jejich služební výkony.

Z obnoveného usnesení vysvítá, že tyto náhrady jsou:

•	za celý den práce pro obec mimo Bzenec	25 Kč
•	za půl dne práce pro obec mimo Bzenec	10 Kč
•	za celodenní pobyt v Brně nebo v Praze za prací pro obec	40 Kč
•	noci jsou honorovány stejnou částkou při jízdném III. třídou osob., případně rychlíkem
•	práce v obci celý den	20 Kč
•	práce v obci půl dne	10 Kč

Průmysl v Bzenci

Firma Biochema projevila zájem o neplodné plochy Doubravy, na nichž chtěla pro své účely provést šetření půdy a podobně. Počítala s osetím písčiny různými keři a travinami, potřebnými pro jejich podnikání.

Firma Baťa oznámila dne 8. III. 1939 své rozhodnutí, že s Bzencem pro svůj velký stavební program počítat nemůže s ohledem na změněné evropské poměry, což způsobilo u všech do záležitosti zasvěcených, kteří se usilovně starali o růst a rozvoj města, velké zklamání. Tak ztroskotaly nadějné počiny města.

Dne 18. ledna 1939 prodán podnik firmy Pavel Juhn a spol. páně Stoupalovu koncernu a označen později krycí značkou „Kvalita” (konzervárna zeleniny, okurek, ovoce). A právě tento velkokapitál to byl, jenž zabránil a znemožnil po jednáních firmě Baťa, aby koupila Königsteina s celým jeho upadajícím podnikem a aby tu nevybudovala po baťovsku moderní podnik, velký a životaschopný. Tak si pan Stoupal připravil půdu pro zmíněný kup a zbavil se konkurence, ovšem na škodu městu.

U příležitostí intervencí ve Zlíně došli zástupci města k tomuto závěru, vyslechnuvše vývody vedoucích míst firmy Baťa.

O plochy na Úkolkách se zajímá bývalý učitel rolnickovinařské školy, nyní ředitel školy na Mělníku p. Lad. Čech, který hodlá v Bzenci postavit dle svého vynálezu sušárnu zeleniny. Počítá se s tím, že po získání potřebných ploch na stavbu se podnik v místě postaví a bude vhodným doplňkem místních konzerváren.

Uhlí v Bzenci?

Již několikráte se v Bzenci kopalo a vrtalo, nikdo se však nikdy nedozvěděl s jakým výsledkem a co vlastně na Bzenecku jest. Jen za první světové války byly v blízkosti kasáren a v nich samých erupce plynů a od té doby prováděly vrty na Doubravě a v lesích různé firmy a firma Baťa.

Dne 29. nebo 30. ledna 1939 se začalo bez zvláštních hlášení a předcházejících přípravných prací v blízkosti Žilkova dubu s pokusnou vrtbou na uhlí státem.

Akce svěřena větší pracovní skupině, jejíž vedení měl ing. Littner, který s mnoha jinými spolupracovníky se přestěhoval do Bzence.

Počítá se s tím, že v místech, kde se pracuje, vznikne důl na hnědé uhlí, jehož je v celé oblasti dostatek.

T. G. Masaryk

Výročí narozenin p. prezidenta Osvoboditele již nevzpomenuto vyvěšením praporů – v celém městě byly vyvěšeny toliko 2 prapory. Uskutečněn vzpomínkový večer v Sokolovně – spolupůsobil Pěvecký a hudební spolek.

Semenný trh

Dne 13. března byl velmi silně obeslán za pěkného počasí semenný trh. Stejně dobře byl obeslán v týž den konaný trh na koně a hovězí dobytek.

Četnictvo

Bzenec jako silniční uzel potřebuje při zvýšeném provozu motorových vozidel i zvýšené ostražitosti bezpečnostních orgánů. Proto se bzenecká obec domáhá zvýšení počtu členů četnické stanice, ale zdá se, že prozatím marně. – Později získává stanice další členy, takže čítá 6 mužů, a to i bez zvláštních zákroků obce.

Noví bzenečtí příslušníci

V seriích dostává nyní obec rozhodnutí okresního úřadu – přikazovací výměry o domovském právu jednotlivců, přikázaných domovským právem do Bzence na základě ustanovení zákona číslo 301 Sb. z. a n. z roku 1938.

Bytová tíseň

Obec uvažuje čeliti stále se vzmáhající bytové tísní postavením dvoupatrového činžovního domu na zahradě obecního domu čp. 325 frontou do ulice Na zahradách. Aby bylo docíleno větší fronty domu, požádána spořitelna města Bzence, zda by odprodala obci zadní část zahrady spořitelny. Mezitím získány stavební plány, opatřeny propočty a připravovány všechny podklady pro předložení elaborátu připravované stavby městskému zastupitelstvu. Neuspokojivé stanovisko spořitelny akci odsunulo, takže hledání nového stanoviště a řešení domu za nových podmínek mělo za následek další odklad, až realizace podniku padla, čehož jest jen litovati, neboť v tu dobu by byla obec postavila ještě asi 15 bytů různé velikosti za obnos asi 600 000 Kč. Peníze potřebné na stavbu mohla obec získat výpůjčkami od soukromníků za oboustranně uspokojivý úrok 4 %, jako tomu bylo dříve s elektrárenskou výpůjčkou.

Stavba velkého sklepu

O místo k stavbě velkého sklepu požádal p. František Jakša, rolník a vinař v Bzenci, Olšovská ulice čp. 210. Pro stavbu si vyhlédl plochu svahu mezi sklepy p. Valštýna a p. Bedřicha Bezchleby za farní stodolou. Obec povolila užití místa za jednorázový poplatek 500 Kč.

Tábor vystěhovalců zrušen

Dnem 30. března byl zlikvidován tábor vystěhovalců v zámku. Byli přikázáni na usedlosti a do práce a v Bzenci jich zůstalo jen málo. Nebude jistě bez zajímavosti, podám-li o tom několik číselných údajů. Uprchlíků české národnosti bylo 183, německé národnosti 1, židovské 3, celkem tedy 187 osob. Na podporách bylo v hotovosti vyplaceno 1 722,40 Kč.

ubytovacích dní bylo	15 547
stravovacích dní bylo	16 055

Ošacení se dostalo vystěhovalcům od anglické misie londýnského lordmayora. V místních rodinách bylo po delší dobu ubytováno 25 dětí vystěhovalců. Náklad na penězích byl 39 502 Kč, ze zahraničních darů se dostalo bzenecké akci 1 200 Kč na vánoce. Nevyčísleny zůstávají dary v naturáliích, které byly skutečně veliké, neboť jinak by byl při nákupech náklad na penězích daleko větší.

15. březen 1939

Všem, kdož pozorovali veřejný život a tento sledovali a domýšleli z rozhlasových zpráv, bylo jasno, že stojíme před událostmi dalekosáhlého významu. Skutečně se strachem o naši drahou domovinu se odcházelo spát a se starostmi se vstávalo, co bude. Tak tomu bylo zvláště za hrozného politického dusna dne 14. března, kdy ve změněných zněmčených krajích již Němci byli „v práci”.

15. března ráno pouštíme v 6:00 rádio a nechceme věřit svému sluchu. Pro Bůh, co to hrají, vždyť jsou to německé pochody! A již nás jímá hrůzný strach, co se děje v hlavním městě Moravy. Najednou toliko německé hlášení, že do hlavního města země Moravskoslezské vchází německé vojsko, aby město Brno obsadilo, a zase pochody čistě německého stylu a zase opakování hlášení.

Díváme se jeden na druhého a dáváme se do pláče, pláčeme nad ztrátou před dvaceti lety těžce nabyté svobody. Tak tomu bylo téměř ve všech rodinách. Pak rychle do města! Lidé se potkávají, mlčky si tisknou ruce, jako by si vzájemně slibovali pomoc, se slzami v očích, tam se líbají známí a zase slzy v očích. Byly to slzy chlapské a nikdo se za ně nestydí.

Na radnici se pálí různé důvěrné spisy vojenského rázu, všichni se tam připravují na věci příští. Na náměstí se tvoří hloučky lidí. Žádáme je, aby se rozešli, aby nebyli svědky příchodu okupantů. Jedni odcházejí, druzí vyhrožují, že teprve nyní nastane pořádek a čistka, v uších nám zní něco o věšení a kandelábrech… Smutni odcházíme.

Městem projelo několik menších říšsko-německých jednotek, žádná se však v Bzenci nezastavila, toliko projížděly.

Dostali jsme zprávu, že musíme vyčkat na radnici příjezdu vojenského útvaru, určeného k nám do Bzence. Jest již po poledni, jest již navečer, stále nic. Odcházíme domů, abychom alespoň pojedli. A již jest za námi posel, že jednotka dorazila a táboří na náměstí. Je po 19. hodině. Vracíme se a skutečně! Náměstí je plné motorizovaného protiletadlového dělostřelectva. Na radnici ve starostově kanceláři přijímá zprávu o situaci v městě major, velitel, jemu po boku poručík – pobočník.

Hlášení o stavu v kasárnách podává velitel místní posádky plukovník Baier s pobočníkem štábním kapitánem Herrmanem. Němci jsou spokojeni. Pozornosti naší však neuchází, že ve všech záležitostech se obrací velitel major na pobočníka poručíka; později se dovídáme, že velitel je Vídeňák a pobočník říšsko-německý důstojník.

Tento hned po dohodnutí se o ubytování vojska sestavuje na policejní strážnici v přízemí radnice strážní službu, která také hned nastupuje. Policejní hodina stanovena na 22. hodinu pro civilní obyvatelstvo.

Druhého dne se vojsko rozbíhá po obchodech a skupuje všechno, co se dá, platí říšskými markami v poměru 1 marka za 10 Kč a kupují i jednotky, které městem jen projíždějí, takže v krátké době mají obchodníci množství marek, ale obchody jsou téměř vyprodány. Co německý voják, to velký balík, a pak prý jsme potřebovali být ochráněni.

Německá posádka se ubytovává v kasárnách.

Dne 17. března byla vylepena první německo-česká vyhláška z 15. března a po ní pak následovaly v nedlouhých intervalech další, nařizující a hrozící. Obec si musí zaopatřit říšsko-německou vlajku.

V den sv. Josefa dne 19. března po prvé z radnice vlaje vlajka říšsko-německá a vedle ní vlajka v barvě bílé a červené.

Zatím vojsko hospodaří v kasárnách, kde se jim předává vše, co bylo proti nim připraveno. Sklad vojenských dopravních vozíků ve vracově jest kamsi odvážen přes Bzenec a to zpravidla tryskem takže vozíky, uvázané za prvním vozem, lítají ze strany na stranu a lomozí. Některé se v rychlosti převrhují, lámou, ničí. Jsou odhozeny na okraj silnice a jede se dál. Smutný pohled na takové zacházení s majetkem tak těžko zbudovaným. Později přichází na řadu i děla s příslušenstvím, naše milé a nám tak drahé „patnáctky”. Správně řekl řezník Chytil, že druhý podobný okamžik, kdy byla děla z Bzence odvážena, by již nepřežil, že by mu muselo lítostí srdce puknout.

Vaří se strava na náměstí a nabízejí ji i civilistům. A našli se takoví, kteří ji brali a byli hned fotografováni pro propagační účely, aby se mohly o nás šířit zprávy, že jsme byli zachraňováni před hladem.

Ale dochází i na civilní obyvatelstvo. Musí se odevzdávat zbraně, i zbraně lovecké, jež byly však honcům opět vráceny. A to uplynulo teprve 10 dní okupace!

Na den 22. března nařídilo ministerstvo propagandy konat přednášku, jež se konala v sokolovně. Plnému sálu, kterou služebně zahájil náměstek Jan Kuchař, vysvětluje propagátor česky program říšské německé ochrany, nezapomíná upozornit na nutnost poslušnosti vůdci A. Hitlerovi jako jedinému zachránci míru a celého českého národa.

Po zlikvidování bzenecké posádky odchází z města i německý oddíl 46. obrněných pancéřových zbraní.

Vojenské zátiší dělostřeleckého pluku č. 125 věnovalo část svého majetku obci: knihy, noty, hudební nástroje, kinoaparát, rozhlasové soupravy a 10 000 Kč na knížce spořitelny města Bzence.

Obec převzala 1 121 knih z knihovny zátiší dne 24. 3., při čemž předávajícím byl poručík Švehlík, přejímajícím obecní strážník Pavel Goliáš.

Německá posádka si vypůjčila pro své vojáky asi 100 knih, jejichž převzetí vůbec nepotvrdila a pak odešla, aniž by je vrátila.

Byl vylepen plakát „Obyvatelé Moravy!” s mnoha pravopisnými chybami v českém textu. Vyzývá k pokračování v práci a hektografickým doplňkem oznamuje, že okresy Zlín, Uh. Hradiště, Uh. Brod a Vsetín leží v operačním prostoru, o čemž nás vyrozumívá nový orgán Oberlandrat Hopf ve Zlíně. Tak začínáme!

20. duben – 50. narozeniny Adolfa Hitlera

V ten den nařízeno vyzdobit prapory úřední budovy, což se také stalo. Prapory vyvěsili též říšskoněmečtí příslušníci. Jinak praporů nebylo.

Národní souručenstvo

Nábor do této nové korporace zahájen roznášením tiskopisů dne 23. dubna a skončen dne 27. dubna. Samostatně se přihlásilo necelých 1 300 občanů, další získáváni ještě pomůckami. Již z počátku četli Češi zkratku Národního Souručenství NS jako Němcům smrt.

Sbírka národní pomoci

Z příkazu vyhlášena tato sbírka. Posbíráno velké množství kovů a jiných odpadových surovin, jež uloženy na domě čp. 332. Starého železa se nasbíralo 250 q, hader 10 q, papíru 2 q, skla 5 q, gumových plášťů 2 q, kostí 1 q, mosazi 20 kg. Celkem tedy 270 q a 20 kg.

Přepadení

Z 10. na 11. dubna byl v noci přepaden rolník Jan Jakša v Olšovské ulici čp. 217. Pachatel se dostal do pokoje oknem a chtěl peníze, o nichž věděl, že je jmenovaný rolník utržil za krávu. Jakša se lupiči postavil na odpor, takže musil utéci. Podle šlépějí zanechaných v zahrádce byl pachatel zjištěn v osobě Jana Hanáčka z Olšovce, jež se k činu doznal.

Orientační tabule

Okres dodal obci orientační tabule s textem německo-českým, když obec se tak sama chystala učinit podle nařízení. A tak čteme: Bisenz – Bzenec, Bezich Ungarisch Hradisch – okres Uherské Hradiště, nebo na náměstí tabule: Zum Bahnhof – K nádraží a jiné.

Přeškolování aktivních důstojníků

V druhé polovině června nastoupili za účelem přeškolení na městském úřadě 2 bývalí aktivní důstojníci, a to škpt. Blažek a npor. Gröger, později ještě škpt. Kordulík. Jmenovaným dána možnost, aby poznali všechny obory činnosti samosprávy, v níž také dle možností spolupracují.

Cena okurek a višní

Počátkem měsíce června objevily se už první salátové okurky, jejich cena je 4 K za 1 kg. Višně při pěkné úrodě jsou až za 4 K za 1 kg.

Výletníci od sv. Antoníčka

Na pouť ke sv. Antoníčkovi byly z Brna vypraveny do Blatnice dva výletní vlaky. Na zpáteční cestě oba vlaky zastavily ve Bzenci a tak mělo naše město možnost pohostit vínem více než 1 000 výletníků. Všechny lokály byly obsazeny, prodalo a vypilo se vína a vína a ještě mnoho odvezli si sebou.

Židé se přeškolují

V Bzenci je na přeškolení 14 židů, náležející k mladé židovské inteligenci. První tisíc jich odjíždí z českých zemí do Palestiny.

První zajištěný

Počátkem září byl Němci zajištěn žid Hugo Juhn, známý povozník nejen v Bzenci, ale i v širokém okolí svou mimořádně silnou postavou a i velmi tvrdým zacházením se zaměstnanými pacholky a bezcitností ke koňům. Podle pozdějších zpráv byl dán do koncentračního tábora v rakousích na práci v dolech.

Vypovězení války

Z rozhlasových zpráv se dovídáme, že dne 1. září 1939 v 5:45 hodin došlo k vypovězení války Německa Polsku. Dne 3. 9. dochází k podání ultimát o 11. hodině Anglií a o 17. hodině Francií, když před tím dne 2. 9. Musolini podává prostředkující návrhy na konferenci. Požár zapálený v Mnichově zachvacuje celou Evropu.

Legionářská organizace

Dne 30. srpna dochází k nařízené likvidaci místní odbočky čsl. legionářů, již provedl její předseda knihtiskař p. František Tomeček.

Zásobování

Dne 13. září dochází první zásilka lístků tzv. – mydlenky.

Dne 24. září se vydávají stranám vyživovací legitimace, když krátce před tím byly už vydány mydlenky. Dne 29. září přichází první zásilka potravinových lístků a dne 30. září dostávají se tyto výhody německé „ochrany” do rukou obyvatelstva. První potravinové lístky, kdy budou poslední? Soupis žadatelů o topivo proveden počátkem listopadu.

Němci v Bzenci

Podle doslechu byla prý dne 16. 9. první ustavující schůze německé strany v Bzenci.

Propagace Bzence

Bzenecké vinice byly filmovány dne 30. září a i jiné vhodné záběry pořízeny firmou Bapor ze Zlína. V rozhlase z Brna a pro pražský okruh hodinová reportáž z Bzence pod názvem „Ej, vínko, vínečko” za spolupráce mistra šermu Roberta Tvarůžka, Ing. Dr. Jos. Bláhy a pana Svátka z rozhlasu, rovněž dne 30. září.

Cenové kontroly

Ve čtvrtek dne 12. října provedena orgány cenové kontroly prohlídka trhu. Česnek se prodával až 20 K za kg, majoránka až 52 K za 1 kg; dochází ke snížení až o 8 K.

Pro lichvu potrestáni: Jan Kozina uzavřením textilního obchodu na 14 dní a k pokutě 2 000 K. Robert Plšek uzavřením textilního obchodu na 30 dní a k pokutě 5 000 K. Byli potrestáni i tři řezníci za předražování.

SA v Bzenci

Dne 12. října obdrželi uniformy členové SA (Sturm Abteilung). Má jich být asi osm.

Národní pomoc – sbírka

Tato akce provedena v měsících listopadu a prosinci a vynesla na penězích obnos 5 540,80 K.

Zemřel MUDr. Rudolf Polášek

Dne 28. prosince zemřel v Bzenci mnoho desetiletí působící lékař a státní obvodní lékař MUDr. Rudolf Polášek. V Bzenci zahájil jako mladý lékař praksi a působil zde až do své smrti. Byl členem mnoha sociálních a kulturních korporací, hlavně však vlivným členem TJ Sokol, kterou po dlouhou řadu let vedl jako její starosta. Byl čestným starostou bzenecké jednoty a členem představenstva sokolské župy Komenského. Byl i náměstkem starosty města a jmenován za své zásluhy o město jeho čestným občanem.

Pohřeb byl 31. prosince za mimořádně velké účasti místního obyvatelstva a hostů z řad sokolských.

Rudolf Novák – reportérem

Rudolf Novák, vyučený čalouník odněkud z Čech, propuštěný člen finanční stráže po celou řadu let živořil v Bzenci, chápaje se mnoha prostředků, aby zbohatl. Stal se i výrobcem barev a laků, které však nesměly zmoknout ani dojít do styku se sluncem. Krátce podvodník, opilec, velikáš. Po okupaci začal hrát velikou úlohu, jsa při svém velikášství přesvědčen, že v nejkratší době dosedne na starostenské křeslo na radnici za pomoci Němců a Vlajky. Dne 24. září dostavil se na radnici a žádal, aby byl připuštěn k pronesení politického projevu místním rozhlasem. Stal se mu však malér. Sotva pronesl několik slov byl „náhodou” vypnut proud a tak při těžko zastírané radosti všech (přátel sobě rovných měl velmi málo), odchází uraženě z radnice a slibuje pomstu těm, kdož mu tuto nepříjemnou chvilku připravili.

Stavební ruch

Dochází k dalšímu zpracování zastavovacího plánu II na Babí. Tento blok nových 28 stavebních míst pokračuje dál směrem k Vracovu a navazuje na I stavební blok. V tuto dobu jest v celém městě ve stavbě 20 rodinných domků.

Tržní komise

Po delší dobu trvajícím jednání dochází k ustavení tržní komise, jejíž pravomocí s výhradou nadřízeného dozoru městské rady bude stanovení cen zelených okurek. Do komise za konzervárny byli zvoleni: Fr. Rýpal, Aug. Černín a Filip Munk jako členové, Fr. Holub jako náhradník. Z řad místních zemědělců: Bedř. Růžica, Jakub Jelínek a Vlad. Vašík, jako náhradník Jos. Ostrézi. Předsedou jest policejní komisař Jos. Daněček. Povinností komise jest stanoviti ceny třikrát týdně, tyto rozmnožit a rozeslat do všech zainteresovaných míst.

Nové gremium

Po delších jednáních bylo povoleno a ustaveno v Bzenci gremium výrobců okurkových, zeleninových a ovocných konzerv. Tím získává město opět na svém významu.

Tržní řád

Tržní řád prodělal proti návrhům několika změn, až nakonec bylo třeba jej vypracovat podle textu vzoru, předloženého úřadem.

Bylo prosazeno, že Bzenec má 3 oficielní týdenní trhy, a to v úterý, ve čtvrtek a v sobotu, při čemž dva posledně jmenované jsou i trhy na vepře.

Pokračovací škola

Bylo usneseno podat protest proti zrušení odborné pokračovací školy oboru oděvního v Bzenci a domáhat se znovupovolení zrušené školy.

Propagační komise

K účelům propagačním zřízena zvláštní komise jako pomocný orgán městské rady. Sestává z několika agilních zájemců, takže možno od ní očekávat vhodné propagační popčiny ve prospěch města.

Dostane obec templ?

V tom směru byl původně učiněn ústní dotaz na funkcionáře obce vyznání židovského. Když nebylo možno dostat uspokojivou odpověď, bylo toto přání města, aby totiž z templu bylo možno zřídit velký přednáškový sál, jehož město postrádá, podáno židovské náboženské obci písemně, ale ani tentokráte se nedostalo obci uspokojivé odpovědi.

Židé ve funkcích obecních

Židé se vzdali svých funkcí v obecní samosprávě. Tak odešel člen rady Jindřich Büchler, z městského zastupitelstva Rudolf Glaser a Emil Frankl. Poněvadž se jejich odchodem počet těchto institucí jen nepatrně zmenšil, jsou tyto sbory usnášení schopné.

Odejmutí čestného občanství prezidentu Benešovi

Obec obdržela od okresního úřadu výnos, jímž nařízeno odvolání čestného občanství p. prezidentu Dr. Ed. Benešovi. Toto rozhodnutí se dává dle stylizace výnosu obci „na uváženou”. Proto bylo tomuto výnosu vyhověno a čestné občanství, udělené panu prezidentovi dne 27. 5. 1936, bez debaty a poznámek zrušeno.

Pronájem pozemků

Obecní pozemky byly opět přídělově pronajaty na další pachtovací šestiletí, a to osobám potřebným a pachty žádajícím.

Vládní vojsko

Do uvolněných kasáren bzeneckých byla nastěhována z Bučovic, kde je velitelství praporu, jeho jedna rota. Poněvadž se jednalo převážně o ženaté gážisty, bylo třeba provést v kasárnách značnější stavební úpravy, aby tam vznikly byty rodinné. Obec dala souhlas k provedení těchto úprav v traktech obecních. Vládnímu vojsku bylo pronajato i plošně zmenšené cvičiště na Doubravě. Tímto opatřením generálního inspektorátu v Praze bylo znemožněno umístit v Bzenci nějakou jednotku říšské branné moci.

Zatemnění

Brzy po obsazení našeho území Němci došlo k úplnému zatemnění obcí. Okna bytů musela být zastřena tak, aby ven nepronikl ani paprsek světla, vozidla na komunikacích musela též tlumit reflektory – zkrátka, museli jsme si zvykat na tmu, jež byla znakem doby. Nejhůře to bylo v měsících, kdy bývají tmavé noci. Stávalo se, že chodci bývali tmou tak dezorientováni, že šli zcela opačnými směry než chtěli, ba někdy nenalezli ulici, v níž bydleli. Ale muselo to být v zájmu „naší” bezpečnosti.

Oberlandrat Zlín

Není bez zajímavosti, jak velký zájem měli Němci o všechny obecní záležitosti. Proto se musely předkládat celé zápisy ze schůzí městských zastupitelstev okresnímu úřadu a ten je předkládal do Zlína (Zlina) úřadu Oberlandrátu k přezkoumání. Rovněž všechna schvalování podléhající usnesení byla tomuto úřadu postupována k předběžnému zaujetí stanoviska. Tak se pracovalo v samosprávě.

Koncert vládního vojska

Bučovický prapor měl svou vojenskou hudbu. Ta byla pozvána, aby v Bzenci koncertovala. Za pěkné návštěvy hráli „vládní” v sokolovně dne 8. prosince ve prospěch chudých a ve prospěch vánoční nadílky.

Měli úspěch, hráli jen české skladby, a to velmi procítěně. Po úhradě výloh zůstalo, z tohoto podniku asi 1 000 K (kdy už ne Kč!)

Osobné

Obec připravuje penzionování městského účetního p. Antonína Černého, městského zvěrolékaře Dr. Huberta Žaluda a dvou policejních strážníků: Ferd. Procházky a Rud. Zicháčka. Poněvadž vyživovací agenda vyžaduje několika pracovních sil, které by se staraly jen o tento obor, bylo rozhodnuto požádat státní správu, aby do Bzence přikázala nějaké síly z řad bývalých finančních orgánů, aby obec sama nemusela přijmout větší počet sil placených přímo obcí, když finance vydržuje státní pokladna.

Konec bubnování

Obec projednala koupi rozhlasového zařízení prostřednictvím zdejšího odborného závodu Jakuba Pěnčíka. Jakmile bude zařízení dodáno a provedena venkovní instalace rozvodné sítě, zahájí se provoz vyhlašování místních zpráv reproduktory, jichž bude 7. Tím odpadne bubnování, jež bylo vždy na náměstí, Babí, Vracovské a Bzinské ulici, v Olšovské a v Olšovci. Vyhlášení zprávy vyžádala si někdy i ½ dne. Za nynějšího překotného shonu ve vyhlašování různých zpráv a nařízení a příkazů by se to všechno dalo těžko vyhlašovat bubnem. Tím se obecnímu úřadu značně ulehčí práce.

Rozdělení správ škol

Až dosud byla v Bzenci dvě ředitelství škol, a to ředitelství měšťanské školy chlapecké, jemuž podléhala i obecná škola chlapecká, a ředitelství měšťanské školy dívčí, jež mělo ve správě i obecnou školu dívčí.

Městské zastupitelstvo vyhovělo požadavku škol a osamostatnilo obě školy obecné, takže tímto rozhodnutím vznikly 4 správy škol.

Řídícími učiteli se stali: Jindřich Kotas na obecné chlapecké a Marie Koubová na dívčí škole obecné.

Obesílání trhu drůbeží

Podle tržních hlášení se zjistilo, že v roce 1938 se na týdenních trzích v Bzenci prodalo: 982 slepic, 335 kohoutů, 966 hus, 598 kachen, 88 krůt, 405 králíků, 316 holubů, 836 kůzlat a 1 352 kuřat, celkem 5 878 kusů drůbeže.

Nedělní klid v živnostech

Jindy se prodávalo i v neděli a Bzenčané připravovali zboží již v neděli na pondělní trh, nebo v sobotu na trh nedělní.

Postupem času dochází k jistým omezením, která vrcholí letos v zavedení celonedělního klidu ve všech živnostech a obchodech.

Uskutečňovalo se to postupně, ale bylo tohoto opatření docíleno, třeba se tomu sama obec chtěla bránit; přece však později nabyla přesvědčení, že tomuto vývoji nelze se bránit, nýbrž je jen podporovat.

Uzavření vysokých škol

I do Bzence byly dodány k vylepení vyhlášky, ohlašujících jeden z nejnásilnějších činů Němci na nás spáchaných, totiž uzavření vysokých škol se všemi jeho průvodními opatřeními: vězněním, týráním a utrácením drahých českých životů, kterýžto čin otřásl celým civilizovaným světem. Co nás ještě čeká v té nacistické ochraně? Svatý Václave, nedej zahynouti nám ni budoucím!