Kronika města Bzence – rok 1959
Otážeš-li se několika Bzenčanů, jak by charakterizovali rok 1959, dostal bys odpověď velmi pestrou. Vinař by řekl: „Za moc nestál. Na jaře nám vinohrady přemrzly, na podzim, kdy „září víno vaří“, zase pršelo. Tož co nezmrzlo, zničila peronospora, nebo v září shnilo.“ Člen JZD by k tomu přidal: „Jaro bylo suché, v polovici července a celý srpen takřka pršelo. To byly žně! Ani kdy poséci, ani kdy svézt a vymlátit! A k tomu ta pracovní morálka našich členů!“ Děti by si postěžovaly, že neužily koupání o prázdninách, hospodyně by projevily nespokojenost s nedostatečným zásobováním masem, snad bych těch odpovědí tohoto druhu uslyšel ještě více. Ale: vinaři si utržili velmi krásné obnosy za nadkontingentní dodávky hroznů a ještě mají dost ve sklepech, družstevníci mohli dříve skončit žně, kdyby využili každé volné chvilky k práci na družstevních polích a lukách, toho masa bylo nakonec také dost buď v obchodech, nebo na trhu ve čtvrtek. A tak by se ty stížnosti pomalu ale jistě ztrácely jak ranní mlhy. Jen jedna stížnost by se nedala zvrátit: kdyby si totiž stěžoval (musil by ovšem dnes žít) Jules Verne na nedostatečnost své fantazie. Ano, ta je dnes překonána. Sputniky oblétávají naši Zemi, míří si to k Měsíci a ke Slunci, odhalují tajemství vesmírných dálav, hledají cestu, po níž by dovezly člověka na některou z planet; kdy to bude, nelze dnes říci, ale bude to jistě jednou. A všechny ty stížnosti stanou se stížnostmi malých dětí, připomeneme-li si, jak tomu bylo za druhé světové války, kdy knuta nacistů nám vyrážela z úst jen chválu na nedostatek, skutečný nedostatek hmotný a duševní. Nyní však k věci!
JZD
A nyní, čtenáři, pojďme se podívat do JZD. Začneme prohlídkou vepřínu a odchovem slepic na Doubravě, prohlédněme si vepřín na bývalých jatkách, pojďme zkontrolovat stav jalovic a telat ve stáji u bývalé rafinerie lihu a přejděme pak do hlavních objektů družstevních za zámkem. Vybudovali toho, že? A kolik je členů JZD? A to už tu máme účetní soudružku Čablovou a ta nám vše výstižně řekne: Členů je 236. Podle celoročního výrobního plánu (CVP) má mít JZD tyto stavy dobytka:
Hovězího 409 kusů, z toho 182 dojnic, vepřů 325 kusů, z toho 55 prasnic. Ve skutečnosti je ustájeno 470 kusů hovězího, z toho 156 krav, 667 vepřů, z toho 58 prasnic, 3681 slepic, z toho 727 nosnic.
Průměrná dodávka jednotlivých produktů pro dodávku i státní nákup byla plánována následovně: Hovězího masa 324 q na dodávku a 60 q na státní nákup, vepřového masa 291 q na dodávku a 140 q na státní nákup, mléka 172 000 l na dodávku a 9 000 l na státní nákup, vajec 51 000 ks na dodávku a 38 000 na státní nákup.
Největší potíže jsou s mlékem. Pro nedostatek krmiva dostává dobytek přes zimu jen jakousi udržovací dávku, což se pak projeví v dojivosti, která je ku příkladu v září v průměru 4,43 l na dojnici.
A jak to vypadá v rostlinné výrobě? Osevní plochy byly následující: zelenina 86 ha (karotka raná 6,5 ha, pozdní 5 ha, cibule 10 ha, česneku 2,45 ha, celeru 12 ha, petržele 5,50 ha, papriky 1,60 ha, zelí 2,5 ha, kapusty 1,5 ha, salátu 5,47 ha, kedluben 1,40 ha, rajských 2,92 ha, květáku 8 ha, majoránky 2,5 ha a 14,5 ha okurek). Na tuto výměru zeleniny mělo být dosaženo příjmu 1 728 400 Kčs.
A tu zase slyšíme vážné stížnosti na pracovní morálku mnohých družstevníků, kteří vzorně obdělali zeleninu na svých záhumencích a za ni stržili slušné peníze, zapomněli však na svou povinnost k družstvu. Je nutno zde uvést určitá fakta, jež pak vysvětlí, proč místo plánovaných 20 Kčs bylo vyplaceno za pracovní jednotku jen 10 Kčs. Část přidělených dílků petržele nebyla vůbec obdělána a 1,40 ha muselo být zoráno, rovněž 70 a majoránky, což při plánovaném výnosu 7 kg z jednoho aru je 490 kg majoránkových plev. Pro velkou zaplevelenost nebyl také plánovaný výnos u cibule a celeru, rovněž u květáku byl citelný únik příjmů.
Obilí bylo na 278 ha, brambor 32 ha, cukrovky 30 ha, krmné řepy 15 ha, krmné mrkve 2 ha a kukuřice 25 ha. Obilí bylo i za velmi ztížených podmínek sklizeno a vymláceno, dík velké pomoci MNV, který organizoval stálý přísun brigádníků. Průměrný hektarový výnos u ozimé pšenice byl 20 q, u pšenice jarní 13 q, u žita 20,45 q, u ječmene ozimého 29,20 q, u jarního 17,86 q a u směsek 19 q. Celkem bylo namláceno 49 vagonů obilí. Na povinnou dodávku odevzdáno 465 q, na zápůjčku vráceno 101 q, na pracovní jednotky družstevníkům vydáno 800 q, na osivový fond dáno 600 q, takže pro vlastní potřebu jako krmivo zůstalo 2 900 q obilí a 625 q kukuřice. Úroda brambor byla dobrá, hůře to bylo s cukrovkou a řepou. Cukrovka nebyla včas vyjednocena a okopána a v trati Za prádly 14 ha bylo převážnou dobu růstu podmočeno, takže výnos byl minimální. Některé parcely krmné řepy musely být pokoseny, aby se zamezilo rozšiřování plevele, i krmná mrkev, která byla zaseta, byla zorána. Těmito nedostatky byla značně snížena krmivová základna, což se projeví zase v zimních a jarních měsících ve výrobě mléka. Sklizeň sena byla provedena pozdě, takže seno není kvalitní. Projevuje se nedostatek strojů: o žních mělo JZD 3 samovazy, 2 kombajny a několik koňských sekaček, ale pro častou poruchovost strojů se práce opožďovaly. Zvláště o žních dobře fungovala agitační skupina, která se denně scházela na MNV.
MV KSČ i MNV vypomáhali družstvu, kde bylo třeba: organizovali brigády, zajišťovali dopravní prostředky, přesvědčovali dosud samostatně hospodařící rolníky ke vstupu do JZD, přesvědčovali ženy z řad bývalých kovozemědělců (zde získali jen závazky). Byla zde řeč o samostatně hospodařících rolnících. Kolik je jich a kteří to jsou?
Během letošního roku bylo v naší obci ještě 51 zemědělců nad 50 a, kteří nebyli v JZD. Avšak na základě usnesení z okresní konference KSČ dostala naše obec úkol dokončit socializaci zemědělství v Bzenci nejpozději do konce žní. Přesvědčování prováděla strana, členové rady MNV i členové MNV, pracovníci ze závodů. Přesvědčovací akci vedl člen KNV soudruh Hrobař. Přesvědčování se konalo denně po dobu asi dvou měsíců. Do JZD získáno nových 13 členů s výměrou 21,5 ha zemědělské půdy. Dalším držitelům půdy nad 50 a s celkovou výměrou půdy 18,82 ha byla upravena půda do 50 a a zbytek přes 8 ha dán do JZD jako půda dispoziční. V těchto případech šlo vesměs o lidi přestárlé a nemocné, kteří by pro JZD nebyli žádným přínosem. V případě Miroslava Goliáše čp. 637 navržena likvidace jeho hospodářství. Zbytek soukromě hospodařících rolníků se nepodařilo přes veškeré úsilí přesvědčit o vstupu do JZD. Jsou to:
| Velikost pozemku | Jméno: | Zemědělská půda: | Z toho orné půdy: |
| do 2 ha: | Kaštalán Bedřich čp. 205 | 1,84 ha | 1,20 ha |
| Brázdová Růžena čp. 234 | 1,36 ha | 1,36 ha | |
| Motyčka Antonín čp. 297 | 1,36 ha | 0,80 ha | |
| Gubíková Josefa čp. 629 | 1,40 ha | 1,28 ha | |
| Kubáň Oldřich čp. 833 | 2 ha | 1,04 ha | |
| Jakša Antonín čp. 948 | 1,77 ha | 1,46 ha | |
| Novák Josef čp. 1067 | 0,95 ha | 0,68 ha | |
| Celkem: | 10,68 ha | 7,12 ha | |
| nad 2 ha: | Kučera Stanislav čp. 228 | 5,50 ha | 3,72 ha |
| Hostecká Františka čp. 273 | 2,20 ha | 2 ha | |
| Uličný Horymír čp. 278 | 2,79 ha | 2,52 ha | |
| Goliáš Jindřich čp. 313 | 7,72 ha | 3,22 ha | |
| Jelínek Jakub čp. 343 | 7,44 ha | 4,96 ha | |
| Goliáš František čp. 694 | 8,63 ha | 5,89 ha | |
| Goliáš Jan čp. 856 | 5,29 ha | 3 ha | |
| Opravil Ludvík čp. 905 | 2,89 ha | 1,5 ha | |
| Tvarůžek Oldřich čp. 919 | 2,13 ha | 1,5 ha | |
| Celkem: | 44,59 ha | 28,21 ha |
U těchto rolníků byla provedena změna držby půdy a byly jim přiděleny pozemky v okrajových oblastech katastru, poněvadž se provede další arondace pro JZD. Znovu však budou přesvědčováni o přednostech socializace.
Státní plemenářská stanice
Jsme-li už v problematice zemědělství, navštivme – Státní plemenářskou stanici, která je od roku 1950 umístěna v bývalém dvoře u zámku. Původní poslání inseminační stanice bylo zavést nový způsob biologického rozmnožování hospodářských zvířat pomocí technické inseminace. Tato stanice zajišťovala inseminaci nejdříve skotu, a to pro okresy: Veselí, Kyjov, Hodonín a Uherské Hradiště, celkem pro 48 000 plemenic.
Od roku 1954 jako plemenářská stanice zajišťuje:
– 1. kontrolu zvyšování užitkovosti u skotu, prasat, ovcí, koz, slepic a vodní drůbeže;
– 2. zjišťuje příčiny nízké plodnosti a sterility u prasat;
– 3. zajišťuje výrobu kvalitních a plnohodnotných krmiv pro plemenná zvířata na 100 ha půdy, která je však mimo katastr bzenecký.
Stanice zaměstnává asi 40 stálých a 10 sezonních pracovníků. K zvládnutí plánovaných úkolů má stanice 9 osobních aut, 15 motocyklů, 3 traktory kolové a 1 traktor pásový. Pracovníci stanice provádějí instruktáže na vesnicích a přednášejí na družstevních školách práce.
Pokusná stanice
Po letmé návštěvě SPS, kde šla hrůza z těch nejméně tunových býků, zajdeme se podívat do Pokusné stanice, která je při Syrovínce (aby měli blízko vodu na čerpání) za JZD. Vedoucí stanice soudruh Holčík nás provede po pokusných pozemcích v rozloze 6 ha, seznámí nás s jednotlivými pokusy obilovin, brambor, zeleniny, košťálovin, zvláště okurků, rajských jablek a kukuřice, jetele, travin atd. Jejich práce měla letos velmi dobré, na některém úseku i výborné výsledky, jenom pokusy s rajčaty se letos nedařily. Stanice zaměstnává v létě asi 10 pracovních sil. Výsledky své práce dává plně k dispozici JZD.
Vinařské závody – zámek
Z pokusné stanice zamíříme do zámeckého parku. Zastavíme se u památných bzeneckých lip, z nichž ta mladší už asi dožívá svá poslední léta. Kořeny odumírají, nedrží pevně v zemi, kmen stromu je nápory větrů silně nakloněn na jižní stranu. Zato její starší sestra je dosud čilá, její rozložité větve jsou pečlivě podepřeny. Navštívíme pak pracovníky Vinařských závodů n. p. Praha – závod Bzenec a hned dostáváme informace o tom, že po dokončení sklepu, který vede napříč parkem, se započalo s úpravou sklepa pod Sokolovnou. Tato úprava bude dokončena v roce 1960 a sklepní kapacita závodu se zvýší asi o 50 vagonů. O plnění výrobních úkolů dostáváme tyto informace:
V roce 1959 měli jsme 13 566 hl z vlastní produkce (nákup), 19 643 hl z dovozu, 1 488 hl ze státních statků, 438 hl ze sesterských závodů. Pro lahvování a výrobu sektu bylo spotřebováno 37 281 hl.
V roce 1959 měli v závodě celkem 0,51 % zmetkovitosti v láhvovém víně a tímto výsledkem se zařadili mezi nejlepší závody v celém podniku. V závodě je zaměstnáno průměrně ročně 220 pracovníků. Závod má v Bzenci 19,95 ha plodných a 1,12 ha matričních vinic. Převažují tyto odrůdy: Veltlínské zelené, Neuburgské, Müller – Thurgau, Sylvánské a Frankovka. Ze skupiny 1. A – ryzlink rýnský a burgundské bílé. I přes nepříznivý rok docílili letos výnosu 382,5 q hroznů.
Rekonstrukce závodu započatá v roce 1958 pokračuje i letos. Byly postaveny moderní sklady, v nichž bude mechanizován přísun lahví a stavebně i strojně postavena nová stáčecí linka, která bude mít trojnásobnou kapacitu, než mělo dosavadní zařízení a na které se bude lahvovat 350 vagonů vína. Připravuje se přestavba skladů pomocného materiálu a výstavba nové lisovny.
Zemědělské školy
Při návštěvě JZD jsme se též dozvěděli, že průměrný věk členů družstva je dosti vysoký, téměř 50 roků. Tímto vážným problémem se zabývá kromě již dříve uvedených institucí i naše osmiletá střední škola. Budova této školy je téměř naproti bývalé hospodářské škole – dnes je to zemědělská mistrovská škola oboru vinohradnicko – pěstitelského (2 ročníky) a učňovská škola zemědělská oboru pěstitelsko – chovatelského (1 ročník) – a přece do této školy ze Bzence nechodí ani jeden žák. Mistrovskou školu navštěvuje 67 žáků, učňovskou 22. Celkem 43 žáků obou škol je ubytováno v internátě na Horním náměstí. Celková výměra půdy statku je 242 ha. Orné půdy je 150 ha, vinic 16 ha, zelinářské 7 ha a 69 ha luk a ostatní půdy. V roce 1959 vytěžili pracovníci na statku Háj na 1 ha 24 q obilí, 300 q cukrovky, 160 q brambor a 20 q řepky olejné. Statek má sklady: krmiv, krmného obilí, pohonných hmot, vína a drobného nářadí. Má 2 kolové traktory, 1 pásový, 6 párů koní. Na statku je ustájeno 130 kusů prasat, z toho 13 prasnic, 35 – 40 dojnic a 30 kusů mladého dobytka.
Snad jsi už, milý čtenáři, unaven tím, že ti předkládám jen problematiku zemědělskou. Nezapomeň však, že nejsi v Praze, ale v Bzenci. A já tě ještě nepustím do jiných oborů. Vždyť co se na polích vypěstuje, musí být buď hned zkonzumováno, nebo se konzervuje. Tak pojď se mnou ještě do takového podniku. Je v Bzenci na náměstí, část podniku je pak ještě v Olšovci a Úkolkách. Jméno podniku je:
Slovácké konzervárny
Slovácké konzervárny a lihovary národní podnik, závod 06 Bzenec. Nás bude zajímat, kolik v tomto závodě konzervovali zeleniny. Uvedu jen výrobu hlavních druhů výrobků:
| plán: | skutečnost: | % | |
| Kompoty | 400 t | 424 t | 106,13 |
| Okurky nakládané | 540 t | 683 t | 126,5 |
| Okurky sterilované | 1 450 t | 1 471 t | 101,46 |
| Hotová jídla | 270 t | 280 t | 103,58 |
| Zelenina nakládaná | 285 t | 342 t | 120,02 |
| Zelenina sterilovaná | 1 000 t | 1282 t | 128,2 |
Produktivita práce byla letos 100,34 %, plnění celozávodního závazku 112 %, úspora na nákladech činí 594 000 Kčs.
K těmto dobrým výsledkům velmi přispěla vysoká úroveň socialistické soutěže na závodě a důsledné vedení vnitropodnikové.
Exportní úkoly splnil závod na 100% a jeho výrobky, hlavně okurky, šly do Anglie, Dánska, Německa, Švédska a Austrálie, což svědčí o dobré jakosti výrobků. Závod dostává mnoho pochvalných listů od spotřebitelů domácích, což svědčí o tom, že jsou s výrobky spokojeni.
Lesní správa
No vidíš, zase máme jednu akci za sebou. Ale teď si půjdeme odpočinout do lesa a pokochat se pohledem na panorama Bzence. Borovice šumí nad hlavami, vůně lesa nás uspává. Ale neusnuli jsme. Vyrušil nás mladý lesák. Přišel jak na zavolanou. Zde v lese pohovoříme si o lese. A už to jde, jak si to přejeme: Bzenecká lesní správa patří pod krajskou správu – Gottwaldov – lesní závod Strážnice. Rozloha bzeneckého polesí je 1 800 ha. Většinou jsou zde lesy jehličnaté. Půda je písčitá, proto se z jehličnatých stromů nejlépe daří borovici. Z listnáčů převládá dub. Svědčí o tom názvy místních tratí jako: Doubrava, Dubové, Žilkův dub, který je dodnes zachován. Výtěžnost z lesů závisí na jejich stáří. Letos byla výtěžnost 1 988 m³. V tomto roce bylo zalesněno 35,5 ha. Poněvadž se vyskytuje v lese mnoho škůdců, budou se vysazovat lesy smíšené. Budoucí zastoupení borovice bude 60 % a listnáčů 40 %. Pro nedostatek trávy je ve zdejších lesích málo zvěře. Podle odhadu je v bzeneckém polesí 47 kusů srnčí, asi 50 zajíců a 40 bažantů. V roce 1959 bylo odstřeleno 28 zajíců a 8 bažantů. V poslední době zase přecházejí z radějovských lesů a z buchlovských též divočáci. Ze škodné zvěře je v našich lesích liška, tchoř, lasice, hranostaj, z ptáků jestřáb, káně, krahujec a přetahují říční orli a sokoli.
Trud
A teď zase do průmyslových podniků. Tato procházka bude kratší, ale neméně zajímavá. Tak nejprve si vezmeme Trud. Co je to? Tru = truhlářské d = družstvo se správou ve Veselí nad Moravou. V Bzenci jsou dvě provozovny. Nejprve do provozovny na Úkolkách. Je tam zaměstnáno asi 35 družstevníků, z nichž asi polovina je vyučených truhlářů a stolařů, zbytek jsou zapracovaní muži a ženy. Zhotovují se zde dílce na nábytek a odborně se sesazují dýhy. Plán se zde plní stejnoměrně. Ve špičkových polních pracích vypomáhají zaměstnanci provozovny jako patronátní závod JZD v Žeravicích. V provozovně na Doubravách pracuje asi 30 družstevníků. Zde se provádí montáž a leštění. Dále se zde montují různé druhy hodinových skříněk a metronomů a pak velmi krásně leští. Kromě toho se zde zhotovují i zakázky pro obyvatelstvo. Výrobky z této provozovny jdou za hranice. Provozovna je známá tím, že její výrobky jsou velmi kvalitně prováděny.
Na náměstí nasedneme do autobusu (linka Kyjov – Veselí) a po jedné zastávce v Olšovci vystoupíme v Kolonii u nádraží. A už jsme ve dvoře bývalého cukrovaru. A dnes je zde od roku 1950 sklad a provozovny národního podniku Obnova. Delimitací v roce 1955 byl závod rozdělen na tři podniky:
Obnova, KZMH, Kovopodnik
Podívejme se dnes do Kovopodniku. Je pověřen úkolem provádět opravy, údržbu, montáž a výrobu v oboru strojírenství. Vyrábí se zde celokruhové protektorovací lisy na opravu pneumatik, stroje na opravu obuvi a mechanizační prostředky pro JZD. Chloubou podniku jsou nové haly. S jejich stavbou se započalo v roce 1957, nyní se v nich už částečně pracuje. Vyrábějí se zde protektorovací lisy. Čtyři tyto lisy exportoval závod do ciziny. Kovopodnik má patronát na JZD Syrovín a přebírá patronát nad osmiletkou ve Bzenci. Nová chata na Smraďavce u Buchlovic slouží zaměstnancům k rekreaci. V továrně je závodní klub, kuchyně s jídelnou, zdravotní středisko a sál s podiem. Ze zájmových kroužků je třeba vzpomenout národopisný kroužek „Bzenčan“, který od roku 1959 přechází do bzenecké Fruty, dále hudební kroužek, oba mají za sebou velmi mnoho zdařilých vystoupení, konečně rybářský a pěkně vybavený fotoamatérský. V minulém roce uspořádal závodní klub výstavku obrazů, fotografií a ručních prací zaměstnanců.
Za rok 1959 byl plán závodu splněn na 101,9 %, mzdový fond byl plněn na 99,5 %, zisk na 117 %, produktivita práce na 104 %, čerpání mzdových fondů na 101,7 %.
Stovka
Cestou z Kolonie bychom se mohli zastavit v továrničce, kde nás přivítají tváře švadlen, které svýma dovednýma rukama vytvářejí zde pěkné šaty a prádlo. Říká se jí Stovka.
Komunální služby
A teď ještě se zajdeme podívat do budovy MNV, v jejímž prvním poschodí jsou kanceláře Komunálních služeb města Bzence. Dovíme se, že k 1. lednu 1959 bylo v Komunálních službách 18 provozoven, do 31. prosince však bylo postupně zařazeno 11 provozoven, takže je jich koncem roku 29, to znamená, že byli do Komunálních služeb zařazeni všichni zbylí živnostníci. A teď několik cifer: plán výkonu splněn a překročen o 15,84 %, plán tržeb od obyvatelstva překročen o 35,38 %, plán zisku překročen o 29,8 %, produktivita práce překročena o 9,85 %. Pro rok 1960 se připravují tyto dílny: stolařství, natěračství, rychloprádelna a žehlírna, opravna motocyklů a kol, zahradnictví a kosmetika, dále se rozšíří údržba o tesaře a pokrývače. Celkem samá chvála. Mám-li však napsat pravdu, je mnoho stížností: velmi drazí, dlouho nechají na sebe čekat, nemělo by se sloužit plánu, ale obyvatelstvu.
Zdravotní středisko
Vedle budovy MNV v domě, který patřil židovské rodině Joklově a který byl velkým nákladem upraven na Zdravotní středisko, navštívíme 3 lékaře. Dr. Antonín Macháček má pacienty ze Bzence, Dr. Pavliska má pacienty z okolí a Dr. Böhm jako dětský lékař ordinuje střídavě v Bzenci a ve Strážnici. Všichni lékaři mají k ruce sestru. Pro matky je k dispozici jedna porodní sestra, pacienty do nemocnice odváží sanitní auto, jehož řidič bydlí v přízemí budovy. Vedle zmíněných tří ordinací je i místnost pro rentgenování. Denně se zde vystřídá velmi mnoho lidí, kteří se s důvěrou obracejí na lékaře. Tito jim svědomitě radí. Ošetření i léky jsou zdarma. Pod stálou kontrolou jsou školní děti, mladé maminky, batolátka, zde je vidět zájem socialistického zřízení o zdraví člověka. Kromě praxe konají lékaři přednášky pro obyvatelstvo, školní družiny ČSČK, CO. V roce 1959 bylo ošetřeno 7 těžkých úrazů, zemřelo 53 lidí, narodilo se 57 dětí. V Bzenci je zubní středisko v domě zubního lékaře Dr. Blumky v Nádražní ulici. Pracuje zde Dr. Blumka, 1 dentista, 1 zubní laborant a tři zubní instrumentářky.
ČSČK
V místní skupině ČSČK je zapsáno 335 členů. Svoji místnost mají v domě pana Derky na rohu Nádražní ulice. Místnost je vybavena potřebným nábytkem (postele) v hodnotě 2 678 Kčs, oděvy, brašnami atd. v hodnotě 2 175 Kčs a drobnými předměty (pláště, nosítka) za 2 360 Kčs. ČSČK provádí četné kurzy a školení: BPZO (celkem 140 účastníků), PZO (111), vedoucích zdravotních hlídek (22) a dobrovolných sester (4). Poskytnuta předlékařská pomoc 160 občanům. Skupina provedla s velkým úspěchem sbírku šatstva a hraček pro obyvatele bojujícího Alžírska.
Slavoj
Ne množství nemocničních lůžek a počet lékařů a sester, ale počet sportující a do tělocvičen chodící mládeže je měřítkem zdraví obyvatelstva. Tuto činnost má na starosti Jednota Slavoj. Má velmi pěknou tělocvičnu i hřiště, fotbalové hřiště u lesa, pro zimní období kluziště v jižní části v zámecké zahradě. V plánu má vybudovat v zámecké zahradě velké sportovní středisko. Její přední starostí je započít s nácvikem na II. celostátní spartakiádu. Letos nacvičovalo 120 žáků, 150 žaček, ale jejich docházka je dosti nepravidelná. Nácvik provádějí téměř všechny učitelky z nižších tříd osmiletky. Dorostenců cvičí 22, dorostenek 35 – 40, žen 25 – 30. Nejhorší situace je u mužů, jichž nacvičuje 9 – 16, je však vyvinuta snaha, aby jich bylo 24. Z ostatních oddílů vyvíjí pěknou činnost oddíl kopané, který má v tréninku i dorostence a žáky, pak oddíl hokeje, oddíl šachový pořádá turnaje, i oddíl turistický začíná svou činnost pořádáním vycházek a zájezdů, konečně pak oddíl odbíjené a stolního tenisu.
Školství
Školu nelze opominout, a tedy pojďme na letmou procházku našimi školami. Všeobecně možno konstatovat, že prostředí všech škol je naprosto nezávadné, že vybavení škol je věnována největší pozornost, na školách se u nás nešetří. Dnešní děti mají to, o čem se starším občanům města ani nesnilo. V kabinetech pomůcky všeho druhu, tresty tělesné jsou neznámé, vodovod, splachovací záchody, ústřední topení, laciné stravování v jídelnách, internáty. Zdá se nám, že si toho dnešní děti ani nedovedou vážit, nevidí v těchto vymoženostech práci dospělých, ale mají to takřka za samozřejmost.
Osmiletou střední školu navštěvuje letos 609 žáků. Z nich prospělo o pololetí 584, 24 jich neprospělo (3,9 %) a jeden nebyl klasifikován. 35 nedostatečných bylo ponejvíce z jazyka ruského a českého. 19 žáků mělo 2. stupeň (i 3.) z chování.
Na průmyslové škole konzervárenské (PŠK) ze 138 žáků 6 prospělo s vyznamenáním, 10 žáků neprospělo (7,2 %).
Na závodní učňovské škole (ZUŠ) z 25 žáků dva prospěli s vyznamenáním, dva neprospěli, jedna žákyně pro špatné chování (vliv rodiny) byla vyloučena. Chování zde je velmi dobré, velmi dobří jsou i po stránce pracovní.
Na mistrovské škole zemědělské bylo v 1 ročníku 35 žáků, dva pro slabší prospěch ze školy odešli, jeden neprospěl, jeden nebyl klasifikován. V 2 ročníku z 27 prospělo 22, 4 byli s vyznamenáním a jeden nebyl klasifikován.
Na učňovské škole zemědělské z 22 žáků prospělo sedm s vyznamenáním, jeden žák odešel pro špatné chování. Do této školy přicházejí většinou žáci politicky málo vyspělí, hlavně ze soukromého sektoru, takže škola má zde velký úkol – vychovat je pro práci kolektivní.
Na OSŠ je vedení PO svěřeno stálé skupinové vedoucí, jež spolupracuje s učitelským sborem a oddílovými vedoucími z řad žáků převážně ZUŠ, PŠK, a MSŽ. Pionýři se zúčastňují brigád v obci a hlavně v JZD, kde například při sbírání brambor odpracovali 4 845 hodin. Tyto brigády mají velký význam hospodářský, hlavně však výchovný, neboť je nutné, aby děti poznaly práci zemědělců a měly kladný poměr k práci vůbec. Žáci PŠK se zapojili do brigád na kulturním domě a v JZD jakož i v každé akci, která byla v Bzenci. V ZUŠ jsou ustaveny 4 kroužky Svazarmu, kroužek fotoamatérský, pěvecký, 90% jich nacvičuje spartakiádu, v JZD odpracovali na podzim 1 200 hodin. V ZMŠ z 62 žáků je 58 členy ČSM, 30 jich nacvičuje spartakiádu jednak ve Slavoji a ve Svazarmu, mají četné kroužky. Žáci zemědělské učňovské školy chodí na praxi do patronátních závodů (v JZD v Bzenci je jich 10), mnozí pracují v soukromém sektoru.
Bolavou stránkou našeho školství je budova bývalé židovské školy. Tato budova nevyhovuje dnes po žádné stránce. Proto obec po dohodě s majiteli dosáhla toho, že letos se započne s úpravou v hodnotě 240 000 Kčs.
Vodovod
Tento rok byl silně charakterizován tím, že ve velkém rozsahu bylo provedeno zapojení domů na vodovod. A mnozí občané si doopravdy pochvalují. A mají si co pochvalovat, poněvadž dobrou vodu v Bzenci pilo jen málo lidí. Na kopání přípojek si přivydělávali někteří podnikaví občané bohužel více než dost. Mluvili totiž o odborné a nebezpečné práci při podkopávání pod základy domů. Ale konečně voda teče! Srdečný dík za ni.
Kulturní dům
Výstavba kulturního domu i přes místní těžkosti pěkně pokračuje. Není snad těžké získat brigádnické závazky, těch bylo na 5 841 hodin, ani by nešlo o jejich odpracování, těch bylo přes 4 300 hodin, ale práce na tomto objektu nesmí narušit brigádnickou výpomoc v létě a na podzim při špičkových pracích v JZD. Vedle brigádníků pracovali na stavbě trvale 3 zedníci, 2 pomocní dělníci a 2 zaměstnanci MNV. Stav finančních prostředků, které jsme obdrželi na tento rok, to je 100 000 Kčs z akce Z, je stav ke dni 30. září tento: za materiál 54 229,96 Kčs, za mzdy 12 471,50 Kčs a bylo položeno přes 400 m³ zdiva. Na nátlak veřejnosti bylo hlediště prodlouženo o 4,50 m, takže touto změnou bude mít sál 600 sedadel, a i jeviště zvětšeno dodatečně o 1,5 m do hloubky. Rozhodnuto, aby byly položeny naráz všechny základy.
Osvětová beseda
Veškeré akce rázu kulturního jsou řízeny a plánovány Osvětovou besedou v Bzenci, jež pod vedením předsedy soudruha Dušana Ptáčka vykonává velký kus práce, z níž připomínám z jednotlivých oborů činnosti: v součinnosti se stranou a složkami NF připravuje nebo řídí veškerou činnost politicko – osvětovou, jak vyplývá v průběhu roku – oslavy 45 výročí založení sovětské armády, Únorové oslavy, MDŽ, osvobození města, 1. máj (letos ve Veselí za velmi špatného počasí – pršelo), 9. květen, MDD, Jan Hus (hranice hoří na náměstí), Den čsl. armády, Den znárodnění, VŘSR, Mezinárodní den studentstva a oslavy 16. výročí smlouvy se SSSR.
V jarních měsících po plesové sezóně uspořádala OB pro mládež v neděli odpoledne „Čaje“ se souborem Bzenčan, o velikonocích velmi zdařilou šlehačku za přítomnosti několika studentů z Afriky, Asie a Jižní Ameriky (senzace pro děvčata), v srpnu u příležitosti bzenecké pouti Vinařské slavnosti, tentokráte s tradičními scénami vinařskými i s pěkným alegorickým průvodem městem, dnes už tradičními hody v polovici října. Divadelní kroužek dospělých i dětí přispěl hodnotným divadelním představením, jen to loutkové divadlo se nemůže a nemůže rozkývat. Zato tradičním se už stává filmové vinobraní na podzim, kdy bývá sehrána série 10 filmů, nejlepších filmů letošních programů za velké účasti obyvatelstva. Pěkně se spolupracuje i s místní posádkou a s Domem osvěty ve Veselí, obě tyto složky pomáhají při získávání hodnotných estrádních vystoupení. Tato zábavní činnost je doplňována sérií 12 přednášek politicko – výchovných na aktuální témata, dvěma přednáškami s tématikou zdravotnickou. Na OSŠ uspořádán kurz němčiny. OB vypomáhala při pořádání LKR a zajistila i seriál přednášek zemědělských. S Výborem žen uspořádán kurs šití a vaření, módní přehlídka, Večer s knihou, výstava sovětských knih v lidové knihovně, jíž věnována velká pozornost. Ke konci roku byly získány dvě místnosti v domě pana Čmelíka pro muzeum, speciálně pro vinařské muzeum. Spolu se Slavojem projednávala veškeré akce ke zřízení sportovního střediska v zámecké zahradě. S pracemi se začalo, upsáno 1200 brigádnických hodin, ale došlo jen ke zplanýrování plochy. Je nutno položit betonové roury do potůčku a tento zakrýt, aby nedělil hrací plochu. V tomto směru jsme naší mládeži něco dlužni. Hřiště u lesa je dosti daleko. Kluziště nám však skutečně schází. Zamrzne-li, jsou ve dnech, kdy se hraje večer hokej, mladí z bruslení vyřazení aby nepoškodili led.
Mateřská škola
Na něco jsem přece zapomněl – na mateřskou školu. Letos bylo do ní zapsáno 72 dětí, většinou dětí zaměstnaných matek. Škola má dvě třídy. První ročník navštěvují děti od tří do pěti let, druhý děti ve stáří pět až šest let. Jsou pod dozorem od 6:30 do 18:00. O děti pečují čtyři učitelky, 1 kuchařka a 1 školnice. Rozvrh je pravidelný tak, že se střídají tvořivé hry s povinným zaměstnáním a vycházkami. Po obědě děti odpočívají na lehátkách, potom je svačina a brzy nato si rodiče postupně odebírají své ratolesti domů. Třídy jsou krásně vybaveny, v šatně má každé dítě svůj věšák, v umývárně je několik umyvadel. O prázdninách jedou děti společně do Radějova, kde mají svou chatu. Ke stolu zasedá denně 38 dětí. Za stravu = za oběd a dvě svačiny platí 2 Kčs. Stát doplácí na každé dítě na den 1,94 Kčs.
Svazarm
Svaz pro spolupráci s armádou je v Bzenci velmi čilý. Během roku pořádal kursy pro řidiče aut (32 účastníků), motocyklů (261 účastníků) a nákladních automobilů (35 účastníků). Kursovné je různé: osobní auto 720 Kčs, pro motocykl 268 Kčs a pro nákladní auta 1 300 Kčs. Tento prudký růst motorismu má za následek i zvýšený počet nehod: 5 lehčích úrazů (kupříkladu občan Rudolf Mrazík přišel o nohu), 2 smrtelné nehody (občan Veselý z Vracovské ulice). Svazarm pořádá i různé sportovní akce: jednu soutěž ve znalosti dopravních předpisů (54 účastníků), 2 soutěže motocyklů – terénní jízdy – 67 účastníků – a dvě besedy s motoristy (110 účastníků).
CO – školení obyvatelstva
Nejprve byli proškoleni instruktoři z řad důstojníků v záloze. Pak město rozděleno na několik obvodů s učilištěm a instruktory (kupříkladu západ Bzence v učebně Fruty na Novém světě, pak na Sokolovně, „u Skálů“, na Lidovém domě, na lesní správě), kde bylo obyvatelstvo seznámeno s novou technikou a taktikou případné budoucí války, jakož i s ochranou a obranou. Zdravotní část kurzu měl Dr. Macháček a zdravotní sestry.
Státní spořitelna v Bzenci
Za letošní rok bylo ve zdejší státní spořitelně uloženo na vkladní knížky 4 328 000 Kčs, vybráno z vkladní knížky 3 298 000 Kčs.
Během roku bylo vystaveno 600 nových vkladních knížek. Drobných půjček bylo poskytnuto obyvatelstvu v částce 300 000 Kčs.
Spotřeba paliva
Za letošní rok prodaly gotwaldovské uhelné sklady – sklad Bzenec: lignitu 49 056 q, českého uhlí 50 942 q, dříví 7 240 q, celkem tedy 1 717 759 q paliva.