Kronika města Bzence – rok 1956

Téměř všechny roky začínal jsem poznámkou o zimě, to je o počátku roku. Letos tato zmínka má však plné oprávnění, neboť co letos ukázala zima, na to budou Bzenčané ještě dlouho vzpomínat. Leden byl velmi mírný, blátivý, nehezký. Teplota byla stále nad nulou, takže v meruňkách, v broskvích, ale i ve vinohradech počala proudit míza. Ale chyba lávky!

Kruté mrazy

Poslední den lednový se oděl do sněhového rubáše a mrzlo. A od toho dne teplota stále klesala, padal sníh, který vítr smetal v závěje. V polovici února klesl teploměr až na -30 °C, v nížině při Syrovínce bylo naměřeno až -36 °C. Sníh se hromadil na dvorech, občané denně prohazovali na ulicích cesty, takže vznikaly místy sněhové barikády. Byly obavy, že vzniknou zátopy, dojde-li k náhlému tání. Teprve koncem února nastalo oteplení, sníh se během března pomalu ztrácel, obavy ze zátop byly zbytečné.

Vinohrady

S velkými obavami čekali však Bzenčané, jaké škody budou ve vinicích. A byly! Teplé počasí v lednu předčasně probudilo mízu, aby pak kruté mrazy zle zařádily. Do vinohradu se dalo jít až v dubnu. Smutně odcházeli vinaři z vinic. Dřevo i očka byly hnědé, byly obavy zda „hlavy“ vůbec ožijí. Staré a zesláblé to nevydržely, vůbec neopukly, mladé vinohrady dlouho „spaly“, ale vyrašily až v květnu z podoček. Některé druhy, hlavně černé, nedaly žádnou úrodu, bílé druhy jen velmi málo, takže mnoho a mnoho sudů zůstalo letos prázdných. V důsledku této katastrofy upuštěno letos od povinných dodávek.

Ovocné stromy

A co ovocné stromy? Mladé broskve většinou pomrzly; meruňky to „jakž takž vydržely“. Předčasný život v lednu však způsobil, že letos téměř broskví ani meruněk nebylo, tyto se ukazovaly jako zvláštnost. Co však přímo zahýřilo nevídanou bohatostí, byly jabloně. Takovou úrodu snad ani nepamatují; také kdekdo dělal letos jablečné víno, nebo též rybízové, aby měl jakousi náhradu za ztrátu ve vinohradě. Tato vína ovšem nevzkypí krev, nerozproudí debatu. A také zvláštnost tohoto roku: Bzenčané nakupují stolní hrozny, dovezené z Rumunska do obchodů, stojí ve frontách před obchody. Hrozny tyto mísí s hrozny bzeneckými, aby vínu dodali, co potřebuje: vůni a cukr. A i tato vína „nadstavují“ vodou a cukrem, aby bylo co pít.

Pokud jsem už u těch vinohradů, zmíním se ještě o jedné novotě. Už dříve dostaly se do místních vinic hybridní druhy, zvláště Ottello. Postupem času však od něho upustili a dnes zase shánějí révu polohybridu, který nazývají Saibl; jeho zrníčka neodpadávají, není aromatický a je prý odolný proti mrazu i proti pernospóře. Na otázku, proč to tak dělají, odpovídají, že chtějí nejen ve vinohradě pracovat, ale prý i v zimě i v létě pít. Uvidíme, jak tento „saiblový“ šlágr se dlouho v Bzenci udrží.

JZD

Čtenář těchto řádků si jistě už žádá, abych přešel na jiné pole, snad tím i přímo myslí družstevní pole místního Jednotného zemědělského družstva. A kdyby žil v současné době a snažil by se získat zprávy o JZD od místních občanů, snad by stál nad problémem, čí zprávy jsou správné, zda ty, co mu řekl družstevník, nebo ty, jež dostal od soukromě hospodařícího rolníka. Ten první by chválil práci a život v JZD, snad by si jen postěžoval, že je jich posud ještě málo na tak veliké úkoly a že by se jim jinak vedlo, kdyby mezi ně přišli rolníci. Mnohý soukromě pracující rolník, který ví, jaké pomoci JZD potřebuje, to je především jeho práci, zkušenost, který také ví, že by pracovní jednotka byla mnohem vyšší, kdyby v řadách družstevníků byli místní rolníci, a že by se tam i méně nadřel než na tom svém hospodářství, nevstupuje do JZD, poněvadž jednak lpí na svém majetku a pak mnozí zemědělci mají takové zkušenosti s pěstěním zeleniny, že prý jim to více vynáší. A je zase novým zjevem zkušenost, že mnoho mladých zemědělců jezdí na pole na motocyklu.

Pokud však jde o JZD, necháme mluvit číslice, které jsou vzaty z účetní knihy. Podobný obraz o soukromě hospodařících rolnících podat nemohu.

V loňském roce dosáhlo JZD úspěchu v rámci okresu tím, že vyplácelo za jednu pracovní jednotku 26 Kčs. Letos dosáhlo zlepšení o 1 Kčs, vyplácelo tedy 27 Kčs. A na jednu jednotku brali družstevníci 2 ½ kg obilí, jež si vybírali v poměru: 1 kg pšenice, 1 kg žita (u nás se říká rži) a půl kila ječmene. Dále ještě půl kila brambor na jednu jednotku.

JZD má 46 členů. Jeho předsedou je stále Josef Jelínek, účetní je M. Čablová, pokladní soudružka Janoušková, skladníkem Jan Klučka. Vepře ošetřuje soudružka Repíková, kravín, to jest živočišnou výrobu má Jan Koutný, drůbežárnu soudružka Fiamoli, kačeny soudružka Masopustová, dojičkami jsou soudružky Knížová, Varadínková a Cahlíková, u traktorů je František Varadínek, auto Baďura, kočí jsou dva: Alois Gasnárek a Frýbort, rostlinnou výrobu vedou soudružky Tvarůžková, Němečková a Reizenthalerová. Pěstění zeleniny po podepsání smlouvy převzal letos D. Stojanov, bulharské národnosti.

Družstvo obhospodařuje: 164 ha půdy, z toho: 120 ha orné půdy, 2,34 ha vinic, 40,63 ha luk a 1,07 ha zahrad.

Na tuto výměru půdy má stav dobytka: 39 krav (nadojeno 74 998 l mléka), 25 jalovic, 4 koně, 16 prasnic, 1 kanec, 41 selat (letos prodáno 130 selat), 282 slepic a 20 kohoutů (stav ke konci roku), 1 051 slepic prodáno, 604 kačen: dnešní stav 26 kačen a 16 kačerů. Vajec odevzdáno 34 185 kusů, do líhně dáno 7 962 kusů. Poněvadž u slepic je uznaný B chov, je snůška slepic kontrolována.

A nyní se podívejme na výrobu rostlinnou.

Za zeleninu se utržilo 438 147 Kčs.

Obilí odevzdáno: pšenice 268 q z 8 ha, žita 293 q z 8 ha, ječmene 265 q ze 13 ha. Obilí splněno na 100 %, dáno jen 20 q žita navíc.

 

Hektarové výnosy byly:

Pšenice – plán 25 q, skutečnost 33,5 q; žito – plán 20 q, skutečnost 36,6 q; směska na zrno – plán 18 q, skutečnost 20 q; oves – plán 16 q, skutečnost 26,6 q; cukrovka – plán 240 q, skutečnost 315 q.

 

Orbu i sečení provádí Státní traktorová stanice v Moravském Písku, která všechny práce provedla ve stanovených agrotechnických lhůtách.

A nyní uvedu čtyři nejlepší pracovníky JZD:

Jan Koutný za 861 pracovních jednotek obdržel 23 255 Kčs, obilí 21,5 q, brambor 13 q.
M. Varadínková obdržela 21 654 Kčs, obilí 20 q, brambor 12 q.
M. Cahlíková obdržela 18 630 Kčs, obilí 17 q, brambor 10 q.
M. Repíková  obdržela 18 792 Kčs, obilí 17,4 q, brambor 10 q.

 

Novinkou letos bylo, že JZD vzalo do služeb již zmíněného zelináře Stojanova, který na úrodných polích za zámkem skutečně velkoryse, na rozloze 10 ha, pěstoval zeleninu všeho druhu. Zaveden umělý postřik, zelenina předpěstována v 1 106 pařeništních oknech. Finanční efekt byl však snížen, protože v době špičkových prací musil si najat mnoho pracovních sil a pak i předčasně dostavivší se podzimní mrazy nadělaly škody na paprice.

Nyní si povšimneme mechanizačního vybavení družstva. Ve svém inventáři má JZD: 2 mlátičky, 2 traktory, 1 nákladní auto, 6 vleček, 6 hrabaček, 1 secí stroj, 1 obraceč sena, 1 kladívkový šrotovník, 1 močůvkový motor, 1 sekačku pro koně, 1 výfuková řezačka, 1 zrnomet, 1 výfuk na seno, 1 stroj na vázání povřísel, 1 trojdílný železný válec, 2 dojící přístroje, 2 darlingy, 2 pluhy na vinohrad, 1 vyorávač brambor, 3 oborávače brambor, 1 motocykl Jawa 250, dále řezačky, pluhy, brány a mnoho nářadí, 1 106 skleníků. JZD má i družstevní prádelnu. Mohou v ní prát i nečleni a také toho kdekdo využívá. Jsou v ní tři pračky a 1 elektrická sušárna na prádlo.

Celkový náklad na stavby, jež až dosud družstvo provedlo je 874 601 Kčs, letos postavena a zvýšena kůlna. Rozpočet byl původně na 142 000 Kčs, ale celkový náklad pak dosáhl 210 000 Kčs.

Přes tyto výhody družstevního hospodářství je stálá stagnace členů. Proč je tomu tak, jsem už částečně uvedl. Je to tedy jednak vysoká produktivita práce místních zelinářů a vinařů. Znám případy, kdy tito zemědělci dosahují až 70 Kčs denního výdělku, tj. PJ. Je to někdy ovšem na úkor plánovaných předepsaných druhů plodin. Uvádím příklad: Jistý občan nikdy neseje cukrovku a je vždy za to pokutován. Pokutu 2 000 Kčs ochotně zaplatí, poněvadž místo cukrovky seje ranou zeleninu, za niž utrží tolik, že je na tom mnohem lépe i po zaplacení pokuty za nedodanou cukrovku. Jak by tomu bylo, kdyby všichni zemědělci tak dělali, na to se tito zemědělci neptají.

Samostatně hospodařící dělníci

Mnozí soukromě hospodařící zemědělci, kteří vlastní zahrady za domem nebo půdu, kde se dá zelenina výhodně pěstovat, mají se velmi dobře. Odkoupení zeleniny za předem stanovenou cenu mají zajištěno, a pokud vypěstují ranou mrkev, salát, kedlubny, brambory, trží velké peníze. Mnoho zeleniny, zvláště okurky, prodávají „na černo“; to je v různých letech různá zelenina, vždycky však ta, které se málo sklidí. Jednou je to cibule, po druhé česnek, jindy zase víno apod. Není divu, že stát musí sáhnout i ke kontrole zásob, není-li ve velkém procentu splněna dodávka. A vždy se něco najde.

Hůře je to s těmi zemědělci, kteří jsou už staří, nebo s těmi, kteří buď sami, nebo jejich děti pracují v továrně. Tu mnoho půdy zůstává neobděláno, nebo nejsou plněny dodávky masa, mléka, vajec, obilí. Letos konečně byla důkladně projednána na MNV tato otázka, místním rozhlasem bylo hovořeno o každé takové domácnosti, zváženy všechny okolnosti, nalezena náprava. Mnozí rolníci dali půdu, kterou nestačili obdělat, bez náhrady státu. Tato půda pak přišla do JZD. Tím ovšem se tříští plochy polí, a snad při další arondaci půdy budou tato pole dávána náhradou těm zemědělcům, kteří měli pole v obvodu arondace, nebo z ní budou záhumenky.

Než uzavru kapitolu o zemědělství, podám ještě několik zajímavých dat.

Dodávky

a) Dodávky za rok 1956:

druh:	předpis:	splněno na:
vepřové maso	28 141 kg	97 %
hovězí maso	41 145 kg	107 %
mléko	196 012 litrů	99 %
obilí	–	100 %
brambory	–	103 %
vejce	115 679 ks	91 %

 

b) Stav půdy soukromého sektoru:

Zemědělské půdy je celkem 949,01 ha, z toho orné 546,30 ha, vinic 70,16 ha, luk 230,76 ha, zahrad 97,45 ha. JZD obhospodařuje 164 ha.

 

c) Plánovaný stav domácího zvířectva na rok 1956:

Skot: 462 ks + JZD 70 ks, z toho krav 246 (JZD 35). Skutečný stav je však 450 ks, z toho 225 krav. Vepřů je 800 ks + 100 ks JZD.

Na rok 1957 zvyšuje se stav dobytka: U skotu na 482 ks (pro JZD na 85 ks), z toho krav na 266 (u JZD na 39). Stav vepřů snížen na 575 ks + 100 ks JZD.

 

Otázku zemědělskou jsem předeslal proto jako prvou, poněvadž tím Bzenec vlastně žije, o této otázce se stále hovoří, to je záležitost od předsedy MNV přes kohokoliv jiného až do lavic školy, kde se též o této záležitosti mluví a uvádějí doklady na výhodu společného družstevního hospodářství.

Ovšem nebyl by tento dojem úplný, kdybych nepodal obraz, jak hospodaří v obci, co dělá MNV, v jakém styku jsou jeho členové s občany, co se podniká a jak se hodnotí práce MNV.

Činnost Místního národního výboru

Podotýkám, že schůze pléna MNV byly veřejné, včas ohlášeny občanstvu rozhlasem a konány v sále Lidového domu nebo v zasedací místnosti MNV.

Rada Místního národního výboru jako výkonný orgán pracovala dobře. Zásluhu na tom mají někteří obětaví jednotlivci. Jako kolektiv se scházela pravidelně a dobře. Závadou bylo, že ve funkci tajemníka se během roku vystřídali tři poslanci (Emil Glas, K. Němeček a Vlast. Študent), takže veškerá tíha a zodpovědnost v zajišťování všech akcí ležela na předsedovi Janu Novákovi, který však dík své agilnosti a obětavosti a dobrému poměru ke spolupracovníkům a občanům tyto úkoly dobře zvládl. Hůře je to se zasedáními pléna Místního národního výboru. Schůze se sice konávaly pravidelně podle plánu jednou měsíčně, ale docházka členů – poslanců byla špatná. Někteří se za celý rok ani na schůzi neukázali (Jurečka Zdeněk, Ventrča František, Gazda Petr, Bunža Josef), mnoho členů se ukázalo jen občas (Kučera Boleslav, Brázdilová Aloisie, Ryba Zdeněk) a také zástupci posádky narušovali docházku do schůzí hlavně v letním období (vojenská cvičení). Průběh schůzí nepřinesl ten pravý účel, poněvadž členové MNV až na ojedinělé výjimky se málo zapojovali do diskuze, nedávali návrhy a připomínky a náplň práce pro radu MNV, a tak se mnohdy jen schválily a odhlasovaly návrhy a práce rady.

Příčina toho tkví v tom, že jednotliví poslanci nesvolávali své voliče svého obvodu k besedám a k pohovorům, aby od nich dostali podnětné návrhy.

Tak ku příkladu mandátová komise se za celý rok nesešla, a tak nekontrolovala činnost členů MNV ve volebních obvodech, nemluvila s poslanci, kteří se práci vyhýbali, neprovedla průzkum mezi občany, zda jsou se svým poslancem spokojeni. A to se projevilo v celkové práci.

Velmi dobře si vedla komise pro výstavbu a údržbu města. Členové se pravidelně scházeli a zajišťovali práce v rámci svépomocné akce výstavby našeho města, prováděli pochůzky a komise při povolování drobných oprav a dávali cenné podněty, které v rámci finančních možností byly vždy realizovány. Schůzí této komise se pravidelně zúčastňoval místopředseda MNV František Holub, který její činnost usměrňoval a její podněty přenášel do rady MNV. Členové této komise Šícha a Ryzák v mnoha případech vypracovali občanům stavební plánky na různé přístavby a prováděli též stavební odborný dozor při povolených opravách.

Zemědělská komise, která již v letošním roce měla svoji činnost zaměřit na socializaci zemědělství, nezhostila se svého úkolu úspěšně. Schůze se konávaly nepravidelně a předseda J. Kučera se dostavoval do schůzí zřídka. Hlavně otázka socializace byla kamenem úrazu této komise a právě proto mnoho členů komise, zemědělců, přestalo do schůzí chodit. Všechny záležitosti na tomto úseku byly probírány a zajišťovány povrchně, nezodpovědně. Schůzí této komise se sice zúčastňoval člen rady soudruh Hartman, ale jeho pozice v této komisi byla velmi těžká, poněvadž jako nezemědělec, neznalý zemědělské práce, nemohl její práci natolik usměrňovat, aby přinesla nějaký výsledek pro socializaci našeho města.

Komise finanční konávala schůze podle potřeby a její členové vykonali hodně práce při proměřování domů za účelem vyměření domovní daně, zjišťovali skládky různého materiálu na veřejném prostranství za účelem vyměření poplatků za používání veřejného prostranství a kromě toho různé menší práce, které byly vždy přínosem ve finančních záležitostech obce.

Komise zdravotní měla pracovní plány na jednotlivé čtvrtletí rozděleny na své členy, ale nakonec je všechny konal předseda komise Josef Benák, jenž jako penzista mohl je konat v pracovní době. Všechny úkoly byly včas splněny a zápisy z vykonaných prohlídek předkládány MNV a radě, aby ve zjištěných závadách mohla být sjednána náprava.

Školská komise se scházela pravidelně a řešila otázky týkající se většinou osmileté střední školy, kdežto práce na ostatních školách byla opomíjena. Členové komise mají o práci zájem a její předseda soudruh Šť. Tvarůžek přenáší vždy její požadavky do rady MNV.

Bytová komise se scházela jen příležitostně a to jen několik jejich členů, ve svém rozhodování nebyla důsledná. Často měnila svá rozhodnutí a zvláště předseda komise soudruh Mrazík ve snaze co nejrychleji se zbavit žadatelů o přidělení bytu, přislíbil několika jeden a týž byt, čímž jenom vznikaly nepříjemnosti. Jindy se zase stávalo, že některý byt zůstal delší dobu neobsazen, což práci MNV na dobrém jménu nepřidalo.

Situace v osvětové komisi je téměř stejná jako u zdravotní komise, kde všechnu práci vykonával její předseda soudruh Fiamoli, který však svou vlastní prací tak zaneprázdněn, že se jí nemůže věnovat jako Benák, takže různé akce jsou často zajišťovány až na poslední chvíli, hlavně pokud se týká různých oslav. Schůze komise se nekonávají, její členové nevědí o akcích, které tato komise zajišťuje.

Práci stájové komise není v místě vůbec vidět, neboť kdyby tato dobře pracovala, odpadly by stížnosti, není dodržován plánovaný zástav dobytka ať hovězího nebo prasnic a nedocházelo by k nepříjemnostem na MNV, kde se zemědělci domáhají přesunu přespočetných kusů na zemědělce s nedodrženým stavem dobytka. Předseda komise soudruh Opravil i ostatní členové, aby si nenadělali nepřátel mezi zemědělci, raději nečiní žádná rozhodnutí radě MNV, která ovšem i při nejlepší snaze nemůže záležitost uvést do pořádku.

Komise pro vnitřní obchod a výživu se také nescházela a to proto, že jejími členy jsou vesměs členky výboru žen, které na schůzích výboru žen projednávají tyto otázky. Výbor žen je jednou z těch složek, která velmi pomáhá práci MNV, zvláště v úsecích práce, jako jsou udržování parků, kontrola čistoty obchodů, zásobování obchodů zbožím, péče o mateřské školky, družinu mládeže apod. V letních měsících se téměř všechny členky Výboru žen zapojily do práce v JZD a pomáhaly v přesvědčování žen ke vstupu do JZD. V jejich práci je příklad spolupráce s MNV jiným složkám MNV.

A teď k vykonané práci na jednotlivých úsecích. Pokud se týká masově organizační práce, byla tato narušována stálým střídáním tajemníků MNV, kteří v tomto úseku měli konat řídící práci a usměrňovat činnost jednotlivých složek a komisí národního výboru i pomáhat v práci ostatních složek národní fronty.

A právě spolupráce se složkami národní fronty nebyla téměř žádná. Co začal jeden z tajemníků, druhý, než se alespoň trochu vžil do své práce, musel ji ze zdravotních důvodů opustit a nový tajemník je ve svém úřadě teprve krátký čas, takže nemohl doposud docílit žádných pronikavých výsledků.

Soutěž národních výborů, která měla přinést řádným plněním plánovaných úkolů prospěch soutěžícím, byla brána na lehkou váhu, poněvadž nebyly vyměňovány zkušenosti. I když Místní národní výbor v této soutěži vyšel vždy vítězně, byl předstižen vždy na poli zemědělském jak v plnění dodávkových úkolů, tak i v zástavu dobytka.

Pěkně se začíná rozvíjet práce CO (civilní obrana). Vytvořena jsou jednotlivá družstva, provádí se jejich školení, aby v případě potřeby mohla účinně zasáhnout k ochraně životů a majetku občanů.

Na zemědělském úseku práce MNV, i když zemědělská komise nebyla platným pomocníkem, byl vykonán značný kus práce pro rozvoj místního JZD. V jarních měsících byla dokončena arondace luk v trati Dubová a pro podzim byla provedena arondace pozemků v trati Bažantnice, Hažneky, Sudniska a Písky, kde scelené pozemky převzalo jednak JZD a část Státní statek Háj v Bzenci. K arondaci těchto pozemků přistoupil MNV proto, aby odstranil hlavně v těchto tratích ladem ležící úhory.

MNV organizoval účinnou pomoc JZD při vypracování celoročního výrobního plánu, zajišťoval brigádnickou výpomoc, potahy apod. Z řad členů MNV byla vytvořena při MNV přesvědčovací skupina pro získávání zemědělců do JZD, kterážto komise narazila na tvrdý odpor soukromě hospodařících zemědělců.

Pracovníci geodesie a kartografie provedli letos novou evidenci půdy, jež bude podkladem pro plánování až v roce 1957. Každá parcela byla připsána těm zemědělcům, kteří na ni hospodaří, takže bude po dřívější spekulaci hlavně větších zemědělců, kterým se na podkladě této evidence výměra jejich půdy ještě zvýší.

Výstavba města

A nyní něco o výstavbě a údržbě města. Hned na jaře započalo se s opravou městského koupaliště. Bylo mnoho kritizujících, kteří se chtěli osvěžit v horkých měsících, ale bohužel čekali, že jim to samo spadne do klína. Na výzvy MNV, aby přišli přiložit ruku k dílu, aby pomohli při nedostatku pracovních sil, nepřihlásil se z řad téměř nikdo, takže veškerá řídící i manuální práce zůstala na předsedovi a zaměstnancích MNV, kteří pak čas strávený na těchto pracích museli nahrazovat hodinami přesčasovými. Koupaliště je však zhruba v takovém stavu, že příštím rokem bude plně sloužit i těm houževnatým kritikům. U koupaliště vybudován nový most přes Svodnici a na něm nová stavidla pro napouštění a vypouštění vody z koupaliště.

V Nádražní ulici se dokončuje dláždění chodníků, čímž tato ulice nabude na vzhledu a bude pěknou vizitkou návštěvníkům Bzence.

Velmi účelně byly přebudovány úřadovny v přízemí budovy MNV, takže odpadne krkolomná chůze po točitých schodech do prvního poschodí. V přízemí jsou tyto kanceláře: účetní, předseda a tajemník, ohlašovna – podatelna, administrativa a zemědělské oddělení. V prvním patře, které bude opraveno až v roce 1957, jsou kanceláře městských komunálních podniků, rozhlas a zasedací a oddavková síň. Za budovou MNV je celé prostranství oploceno drátěným plotem, aby tam byly uloženy bezpečně různé materiály a tak zamezeno jejich rozkrádání. Provedena byla přestavba místnosti v budově sběrny na bytovou jednotku, která má být předána vinařským závodům jako náhrada za byt, který vinařské závody postoupily MNV na zřízení oddělení mateřské školky v Kolonii, která zde byla zřízena v jarních měsících.

V listopadu započalo se s úpravou synagogy na kulturní dům a do konce roku byla budova pod novou střechou. Byly zbourány typické kopule, které hrozily spadnutím. Začalo se i s výkopy pro sklepy, aby v nich mohlo být instalováno ústřední topení. I tato stavba je zahrnuta do svépomocné akce. Proto velmi často, zvláště v prosinci, volal rozhlas MNV občany na brigádu. I tentokrát vyzněl hlas často naprázdno a na pracovišti bylo vidět hlavně předsedu MNV a zaměstnance, pak žáky osmiletky a konzervárenské školy, ale jen při skládce tašek bylo vidět několik dospělých občanů. Bylo by třeba více rukou, aby konečně už jednou Bzenec měl vyhovující místnosti pro divadlo, kino, místnosti, po jakých mnozí touží jen slovy. Připomínám, že na zakoupení templu má zásluhu místní obchodní družstvo Jednota, jež zakoupila tuto chátrající budovu od židovské správy židovských majetků za 200 000 Kčs. Kromě toho byla opravena modlitebna u židovského hřbitova, jenž zůstává hřbitovem udržovaným (hrobníkem je kameník Stehlík). Letos tam byla pohřbena bývalá bzenecká občanka Fürstová, bývalá majitelka rafinérie lihu a octárny v Bzenci, která zemřela v Americe, odkud byla převezena do Bzence (popel). Snad předcházím událostem, podotknu-li, že výkopy sklepa byly provedeny nezodpovědně, takže hned v prvních dnech lednových 1957 začaly pilíře klesat, zdivo a klenba praskat a práce, tak slibně započaté, musily být zastaveny.

Velkému zájmu se těší práce na místním vodovodu. Též snad proto, že jsou mimo rámec svépomoci, nýbrž v řádné investici. Bylo dokončeno položení potrubí po celém městě, až na malé spojky a vybetonován vodojem v Kněžích horách. Všichni se už těšíme na dobrou pitnou vodu.

Dokončena byla stavba jezu na Svodnici u Horního mlýna. Pokud se týká stavebního ruchu, ten celkem utuchl. Stavěli toliko soukromníci (4) a zemědělská mistrovská škola vystavěla 4 bytové jednotky. Hodně se však opravuje: mizí i nadále malá okna do bytů a jsou nahrazována velkými 3 a 4 dílnými, mnoho domů dostalo nový šat – fasádu. Velký podíl na výstavbě má předseda komise pro výstavbu Šícha.

Tyto práce mohly být vykonány jen proto, že MNV správně hospodařil. Plánované příjmy byly překročeny a plánované výdaje byly zase dodrženy, a pokud někde překročeny, v jiných kapitolách ušetřeny. Vyšší příjmy umožnily MNV sestavení doplňkového rozpočtu na provedení dalších nejnutnějších úprav města. Podívejme se tedy v hrubých rysech do naší účtárny:

 

MNV má celkem 9 zaměstnanců, včetně dvou dělníků.

Daň domovní – 191 000 Kčs

Dávka z představení – 20 000 Kčs

Dávka z hospodářských zvířat – 24 000 Kčs

Přírůstek z hodnot – 42 000 Kčs

 

Družina (zaměstnává 2 síly, které platí ONV) při osmileté střední škole: 1 kuchařka a 1 pomocnice v kuchyni, 2 vychovatelky. Vaří se denně asi 95 obědů. Výdaje na Družinu mládeže 107 000 Kčs, na stravné vybráno 75 000 Kčs, zbytek doplácí MNV.

 

Různá jiná vydání – 134 000 Kčs, z toho daně asi 120 000 Kčs.

Podíl na dani – 301 000 Kčs.

Příděl z rozpočtu ONV – 77 300 Kčs.

Příjem = 901 000 Kčs = Vydání.

 

Na chodníky v akci M asi 45 000 Kčs, oprava koupaliště asi 30 000 Kčs, oprava budovy MNV asi 25 000 Kčs (placeno z doplňkového rozpočtu), nátěr oken a dveří osmileté školy 35 000 Kčs, osobní výdaje MNV 74 208 Kčs, funkcionáři 39 000 Kčs, na templ vyplaceno asi 110 000 Kčs. Vodovod provádí firma Zásobování vodou a kanalizace Uherské Hradiště. A když už jsme u místního národního výboru, podívejme se ještě, zda splnil plánované úkoly na rok 1956. Vždyť v příštím roce budou volby a voliči se budou dožadovat na svých kandidátech, aby jim složili účty ze své tříleté práce. MNV si vytkl celkem 16 bodů svého plánu.

1. (zpevnit a rozšířit členskou základnu JZD a provést HTÚP – hospodářskotechnickou úpravu půdy) – členská základna se jen velmi pomalu rozšiřuje a místo HTÚP se provádí v obci arondace pozemků, jež je pro JZD prospěšnější.
2. (oživení staré tradice města a zavedení pěstování ušlechtilých odrůd zeleninových semen) – nesplněno, poněvadž v pěstování se dává přednost socialistickému sektoru a místní JZD není dosud schopno zavést pěstování semen.
3. (rozšíření plochy vinic) – nedal se splnit, poněvadž veškeré sazenice byly ponechány na vylepšení starých pomrzlých vinic.
4. (provésti závlahu luk v Pomoraví a poorání nevýnosných luk) – mnoho luk bylo pooráno a na odlehčovacím rameni Moravy zbudován velký stav, který má sloužit k zaplavování luk.
5. (zalesnění nevýnosných písčitých ploch v trati Dlouhé a Za drahou) – návrh nebyl prozatím ONV ve Veselí doposud schválen.
6. (zvýšit zástav dobytka hovězího a prasnic) – je sám o sobě plněn celostátním plánem stálého zvyšování zástavu, plánované stavy se rok od roku zvyšují. I zástav prasnic u jednotlivě hospodařících rolníků je stále větší, ale není takový, abychom nebyli odkázáni na dovoz selat z jiných obcí, převážně z Těmic, Syrovína apod.
7. (zajištění vhodných pozemků pro plánované stavby) – byla provedena směna pozemků v trati Písky a stavební místa přidělena drobným uchazečům. Pro stavbu činžovních domů MNV byly zajištěny pozemky v Nádražní ulici, s výstavbou průmyslu se počítá v trati Písky, pro stavbu konzervárenské a zemědělské mistrovské školy se počítá s pozemky v trati Novosády.
8. (dokončení vodovodu) nebude do voleb ukončen. Zbývá ještě vybudovat vodárnu při prameništi, domovní přípojky a část rozvodní sítě po městě.
9. (dokončení kanalizační sítě) není v kompetenci MNV, poněvadž stavbu, udržování a čištění kanalizačního vedení má na starosti Zásobování vodou a kanalizace v Uherském Hradišti, kde bylo intervenováno, aby dokončili v Bzenci kanalizaci s ohledem na stavbu vodovodu.
10. (předlažba ulice v Barácích) nebylo možno a nebude možno provést dříve, dokud nebude položeno vodovodní potrubí.
11. (úprava chodníků) překročen, poněvadž mimo úpravu chodníků na náměstí vybudovány chodníky ke škole a v Nádražní a Zámecké ulici.
12. (oprava koupaliště) – téměř splněn.
13. (zřízení zdravotního střediska) – ještě letos započato s opravou přízemní budovy vedle MNV, kde bude umístěna poradna pro děti a matky a byt pro šoféra sanitního auta. Úřadují dva lékaři Dr. Pavliska – pro okolí a Dr. Macháček pro Bzenec.
14. (park kultury a oddechu) pořízeny plány a navázáno jednání se Slováckými vinařskými závody (dříve Vinařské družstvo) o postoupení části zámeckého parku k tomuto účelu.
15. (získání budovy templu) – splněno
16. (mateřská školka v Kolonii) – otevřena letos na jaře.

Mohlo být vykonáno mnohem více práce, kdyby občané zlomili v sobě jakýsi odpor vůči MNV a zapojili se do budování města. Neboť, co si vybudujeme vlastní prací, to zůstane trvale v našem městě a bude trvale sloužit nám všem a k našemu prospěchu, což musí i největší škarohlíd a nepřítel dnešního zřízení uznat.

K dokončení zprávy o MNV nutno ještě dodat, že od 1. října 1956 byly opět zřízeny v Bzenci Komunální podniky města Bzence, které převzaly do své zprávy všechny údržbářské podniky bývalého okresního průmyslového podniku ve Veselí, Komunálních služeb města Veselí a další od ostatních socialistických sektorů. Od 1. října převzati i místní holiči (celkem tři provozovny).

Průmysl

Slovácké vinařské závody n. p. (od 1. 1. 1953) jsou stále v budově a v prostorách zámku, jež však stále rozšiřují pro stále větší objem výroby a nutné údržbářské práce. K S. V. Z. v Bzenci patří:

2 pobočky: Bzenec, Mutěnice

5 provozoven: Strážnice, Čejkovice, Kyjov, Polešovice a Dolní Bojanovice

V Bzenci je podnikové ředitelství, ředitelem je místní občan soudruh Štěpán Tvarůžek.

Výroba: Plnění vína do lahví je v Bzenci, Mutěnicích, Strážnici a v Kyjově, v ostatních provozovnách jsou jen sklady vín. Vinice jsou hlavně v Čejkovicích (školky). V Bzenci samotném je i výroba dezertních a šumivých vín.

Vinice: celkem 62,36 ha

Školky: celkem 6 ha z toho připadá na:

 

Bzenec 10,23 ha, školky 2,47 ha

Mutěnice 10,43 ha

Strážnice 6,82 ha

Čejkovice 13,98 ha

Kyjov 10,82 ha

Polešovice 4,68 ha

Dol. Bojanovice 5,36 ha

 

Plánováno: 221 vagonů (vagon 10 000 lahví) vína přírodního, 5 vagonů šumivých vín, 5 vagonů desertních vín.

Výkupní rajón má každá výkupna ve svém okrese. Letos však situace ve výkupu byla velmi špatná. Celkem vykoupeny 2 vagony hroznů, z vlastní sklizně všech provozů též jen 2 vagony. Mnoho hroznů i vína se dováží každoročně z Maďarska, Bulharska, Jugoslávie, Francie, Itálie, Chile, Německa, Rakouska, Alžíru a z Portugalska, měsíčně asi 22 – 25 vagonů.

V Bzenci jsou centrální opravny, autodílny. Autopark S.V.Z. je následující.

Bzenec:	5 nákladních aut,	3 osobní,	1 traktor.
Mutěnice:	2	1	2
Strážnice:	1	1	1
Čejkovice:	1	0	1
Kyjov:	1	0	1
Polešovice:	0	0	1
Dol. Bojanovice:	0	0	0

 

Započato se stavbou nového sklepa v délce asi 100 metrů, jenž bude napojen na sklep v zámku a na sklep v zámecké zahradě a bude ho používáno na výrobu sektů. Zavádí se všude ve sklepě zdravotní skleněné potrubí. V zámku je chemická laboratoř, kde se provádí rozbor všech vzorků vín.

Prodej sazenic, jež S.V.Z. vyrobí, se provádí výhradně přes Kapos v Rožnově.

 

Slovácká Fruta n. p. (Uherské Hradiště)

Provozovny Slovácké Fruty v Bzenci jsou složeny téměř všechny ze starších budov, které byly získány znárodněním (Kvalita – Königstein, Munk, Rýpal, Černín, Markes). Poněvadž výhledový plán z celostátního měřítka uvažuje o výstavbě nové konzervárny, nejsou tyto objekty v takovém stavu, jak bychom si socialistickou výrobu v dnešním státě představovali, ale jaká je všude v těch Frutách, které nebyly adaptovány nebo převzaty, ale vybudovány. Předpokládá se, že výstavba nové konzervárny započne v roce 1960 a bude během 5 let dokončena. I přes tyto nedostatky plní provozovna v Bzenci svůj plán:

Hrubý plán – výroba plněna na 139,6 %

Výroba zboží – 147 %

Produktivita práce – 157 %

 

Jaké jsou průměrné výdělky v průmyslové činnosti:

Výrobní 4,43 Kčs, pomocní pracovníci ve skladech 4,63 Kčs, doprava 6,16 Kčs, údržba 6 Kčs.

Ve všech dílnách uvedena v život socialistická soutěž.

Za uplynulé období byly provedeny v generálních opravnách a podnicích tyto akce:

Dílna na Úkolkách: úprava ubytoven učňů Žákovské učňovské školy ZUŠ, instalace ústředního topení, položení parket, dále oprava kotlů ve výrobě. Do budoucna se uvažuje, že tato dílna zůstane při ZUŠ jako dílna poloprovoz, aby zde mohli učni sami hospodařit a tímto způsobem aby byl u nich vypěstován pocit osobní odpovědnosti za svěřený majetek. Vybavení ZUŠ je skutečně vzorné (televizor, sportovní potřeby, fotomateriál, ubytování), vyučují odborní učitelé.

V provozovně na náměstí byly provedeny v GO a akcích z ředitelského fondu a případně z investic tyto akce:

Vykopána studna, která zaručuje dostatečné množství vody, box na odpadky za kotelnou, betonové nádvoří z větší části, v kancelářích upraveno ústřední topení a rozvod teplé a studené vody.

Celkovým nedostatkem provozu je také to, že má výrobu sezonní, tj. největší pracovní vypětí ve III. čtvrtletí a obyčejně v II. čtvrtletí je bez výroby. Tento nedostatek odstraňují tím, že vyrábějí polotovary, jež pak v „mrtvých“ měsících zpracovávají na hotové výrobky.

Výrobní program Fruty: hlavně okurky a to sterilky – nakládané a rychle kvašené, sterilizovaná zelenina, nakládaná zelenina, kompoty všech druhů peckovin, sterilizované zelí. Při provoze zřízena mechanizační dílna, která má být pomocníkem při zavádění mechanizace do výroby, jež má mít v důsledku snížení cen výroby a zvýšení životní úrovně.

Dále bylo by třeba uvést inseminační stanici, jež má velmi živý provoz a velmi dobré výsledky s umělou inseminací krav pro velmi široké okolí. I Obnova na místě bývalého cukrovaru v Kolonii přispívá k tomu, že mnoho občanů nalézá zde výhodné zaměstnání proto, že nemusí dojíždět ku příkladu do Gottwaldova.

Školství

Školství v Bzenci je stále v témž stavu a složení jako v letech minulých. Mateřská školka v budově za poštou se těší, že bude konečně opravena v roce 1957. Má za ředitelku soudružku Marii Vyoralovou, 2 učitelky, 2 pěstounky, 1 školnici a 1 kuchařku. V 1. třídě (5 – 6 let) 33 žáků, ve 2. třídě (3 – 5 let) 28 žáků. Provoz je od 7 do 17 hodin. Ve školce se stravuje 36 dětí po 2 Kčs. V zemědělském útulku v Olšovci je 1 vychovatelka.

 

Rozvrh hodin:

8 – 9 hod. – hra, 9 hod. – svačina, 9:30 – 12 hod. – zaměstnání, vycházka, 12 hod. – oběd, 13 – 15 hod. povinné spaní pro mladší děti, respektive 13 – 14 hod. – zpěv, tělocvik apod.

 

Školka je vybavena bohatě hračkami, je velmi úzkostlivě dbáno na čistotu, děti jsou pod lékařským dozorem.

Osmiletá střední škola – ředitel Oldřich Kučera, zástupce Felix Šeděnka. Do školy docházejí i žáci z Těmic, jež přiváží i odváží ve vhodnou dobu autobus. Rovněž žáky z Kolonie a Olšovce přiváží autobus ráno v 8 hod. Škola má 16 tříd. Ke konci roku započato s generálním nátěrem oken a dveří. Při škole je družina mládeže, kde pod dozorem 2 vychovatelek je 70 dětí zaměstnaných matek do 17 hodin. Družina je v bývalé židovské škole.

Hudební kurz – ředitel R. Novák – má celkem 4 učitele. Přičleněn je k Osvětové besedě. Vyučuje se na housle, klavír, harmoniky, plechové nástroje. Umístěna v přízemí židovské školy. Stav je dosti špatný co do umístění i co do celkové kvality školy.

Kurz rytmiky při Osvětové besedě. Velmi živý zájem u dětí. Měsíční poplatek 30 Kčs.

Zemědělská škola mistrovská (bývalá rolnická škola), 2 ročníky, ředitel Hejmala. Opravena velmi nákladně: nová široká okna, nová střecha. Internát v domě továrníka Ed. Fürsta na Horním náměstí, současně pro zemědělské učně.

Průmyslová škola konzervárenská je čtyřletá, má 5 tříd, má 140 žáků, 11 profesorů, 1 laboranta a 2 úřední síly. Má internát na náměstí v domě p. Fürsta a nouzový v bývalé ordinaci Dr. Ant. Macháčka. Denní poplatek za internát 10,50 Kčs.

Kultura

Jak žijeme kulturně?

Životní úroveň našeho lidu není dána pouze mzdou a cenami. Dnes dostává pracující člověk v podobě nejrůznější péče navíc pře 40 % své mzdy. Patří sem péče o matku a dítě, péče o učně (ZUŠ v podniku Fruta a Obnova), závodní stravování (1. v hostinci na náměstí – dříve hostinec u Daněčků závodní kuchyně SVZ, kde se stravují nejen zaměstnanci Slováckých závodů, ale i nábytkářského podniku Trud, učitelé, úředníci a zaměstnanci jiných podniků, 2. v podniku Fruta, 3. v internátě pro žáky konzervárenské školy, 4. pro žáky osmileté střední školy, 5. pro žáky zemědělské učňovské a mistrovské školy v bývalém hotelu Skála), péče o pracující v lázních, zabezpečování v stáří.

I rozmach kulturního života je projevem rostoucí životní úrovně našeho lidu. Místní kino hraje 4 krát týdně téměř vždy při vyprodaném sále, v neděli vždy 3 představení.

Důležitým zdrojem zábavy i poučení je místní lidová knihovna. Letmý pohled zpět! V zápisu protokolu knihovní rady v Bzenci z roku 1921 mezi jiným se uvádí:

Knihy byly půjčovány v místnosti nikdy netopené. Knihy trpí vlhkem, na deskách jejich bují plíseň a rozmnožují se přinesené bakterie; prach neutřen, špatně zameteno, okna prachem a špínou málo průhledná, ze stropu visí pavučiny. Osvětlení obecní úřad uhrazovati nechce, musíme je zapravovati z hubené dotace.

Podmínky se změnily a s nimi i život v knihovně. Je nutno zdůraznit, že v poslední době MNV i ONV projevují veliké porozumění pro potřeby knihovny. Ty tam jsou doby, kdy knihovna byla pouhou půjčovnou knih. Dnes do knihovny proudí čistý vzduch současného života, plný ruchu práce, budování. V roce 1945 začali jsme i v Bzenci s obnovou knihovny zle narušené v době okupace. Spisy klasiků marxismu-leninismu, spisy Julia Fučíka, nejlepší naše, sovětská a světová krásná a odborná literatura, díla Jiráskova, knihy Národní knihovny a Hviezdoslavovy knižnice se dostávají do rukou pracujících. Naše místní lidová knihovna se proměnila v důstojný kulturní stánek. Je vhodně umístěna v budově pošty, dobře vybavena. Pořádá výstavy knih a besedy o knihách.

Na konci roku bylo v knihovně 3 846 svazků, půjčeno 9 799 knih, z toho 5 296 krásné literatury, 1 561 naučné literatury a 2 942 knih pro mládež. Pravidelně knihovnu navštěvovalo 298 čtenářů. Knihy půjčovány každou středu a pátek odpoledne.

Druhým zdrojem poučení by mohlo být místní muzeum, které má být proměněno ve vinařské muzeum. Je pobočkou okresního muzea ve Veselí nad Moravou, je umístěno v poboční budově v zámku a část svých sbírek má v domě p. Hoška na náměstí. Okresní muzeum ve Veselí je dosti macešské k muzeu v Bzenci. V místnostech u Hošků byly instalovány tyto výstavky: 1. fotografií místních fotoamatérů s náměty o Bzenci a okolí. 2. výstavku jablek, hrušek, brambor a kukuřice, jež se těšily přízni občanů.

Nepřímou kulturní práci koná i tělocvičná jednota Slavoj, která má ve správě bývalou Sokolovnu. Určování dat kulturních podniků provádí sice Osvětová beseda, aby nedocházelo ke kolizím, ale je vázána na propůjčení sálu, jímž disponuje Slavoj. Místnosti budovy jsou určeny hlavně pro cvičení. Letos byla v budově Sokolovny větší adaptace. Spraveno elektrické vedení, osvětlení, ústřední topení, takže je vidět, že budova má konečně svého pána.

Divadelní činnost je stále nepatrná. Jen místní posádka se představila jedním divadelním představením, Výbor žen též, konečně osmiletá střední přispěje k tomuto repertoáru dětským divadlem. Z veřejně kulturních politických akcí jsou to oslavy 1. máje, oslavy Velké říjnové socialistické revoluce s pěknou večerní iluminací vojenských raket.

Sportovně se vyžívá mládež na hřištích, ovšem fotbal není poslední dobou na výši, ačkoli přízeň občanů jako fanoušků je neutuchající.

Plesy konány 4, největší účast na tradičním plese konzervárenském. V polovici října se oslavily nově zavedené bzenecké hody v režii „Slováckého krúžku“, jenž si vede velmi agilně.

Tradiční pouť dostává se rok od roku do rámce vinařských slavností, které bohužel bývají v režii místní Jednoty (obchodní). Účinkují na nich i lidoví přednašeči, pozvaní do Bzence, bývá zde přehlídka módních novinek, stánky se zbožím všeho druhu, takže setřen bývalý ráz těchto oslav = uzavírání vinných hor, předvádění scén z doby feudalismu a zpěv a tanec.

Doprava

Ještě na jednu věc bych upozornil. Vlakové spojení na všechny strany ze Bzence plně odpovídá potřebám pracujících, kteří dojíždějí směrem na Veselí nebo do Kyjova za zaměstnáním. Počet vlaků je tak veliký, že ku příkladu odpoledne od Veselí přijíždí každou hodinu vlak směrem na Kyjov (jen ku příkladu z Veselí do Kyjova) a i na Veselí. Autobusové spojení Bzence s okolními obcemi je též velmi výhodné, zvláště pro pracující a školní mládež. Tato dopravní síť je pak ještě zmnožena množstvím motocyklů, které vlastní hlavně pracující mládež a to jak v továrnách, tak zvláště zemědělská. Je divné podívání na mladého Bzenčana, jak jede do Horních hor na motocyklu, nebo jak veze na pole někoho staršího na tandemu. I zde platí boj s časem. Ceny zemědělských produktů, obzvláště raných, jsou velmi výhodné. A konečně stálé snižování cen zboží napomáhá zvyšování životní úrovně. Letos po obvyklém snížení cen spotřebního zboží na jaře došlo k 1. listopadu i k dlouho očekávanému snížení cen potravin, kromě mouky, moučných výrobků také cukru. Stalo se tak v době, kdy zavládla všude chmurná nálada v důsledku událostí v Maďarsku. A zase doplatili na „křečkování“ mnozí, které popadla nakupovací horečka.

Počet obyvatelstva

Počet obyvatelstva v Bzenci koncem roku 1956 je asi 4 200. Samostatně hospodařících rolníků je asi 400, do zaměstnání dojíždí mimo Bzenec asi 300 občanů.